Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Regionální piva vedou. Pije se ale méně, říká hospodský

Publikováno:před rokemZdroj:Krkonošský deníkAutor:Jaroslav Pich

Jak se během let změnila poptávka po pivu na vesnicích? „Lidé pijí pivo méně, ale stále vedou regionální značky," říká hospodský Jan Čepelka z podkrkonošských Havlovic.

Kde není hospoda, tam umřel pes. Osvědčené vesnické pořekadlo platí stále. A pivo patří i ve 21. století k nejvyhledávanějšímu sortimentu v hospodských nabídkách.

Také Královéhradecký kraj se pyšní vyhlášenými regionálními pivy. Přednost jim většinou dávají lidé právě z okolí místních pivovarů, které přetrvávají už desítky let. To potvrzuje i Jan Čepelka z Havlovic. Od roku 1991 tu vede hostinec Amerika a navazuje na rodinnou hospodskou tradici, která sahá až do roku 1910. „Hospody si svoje osvědčené značky drží, protože jsou oblíbené taky u lidí. Aby se prosadil nový pivovar v sousedním regionu, to je hodně těžké," potvrzuje Jan Čepelka.

Ve svém podniku nabízí dvě regionální piva. Ve stálé nabídce pak má ještě jednu osvědčenou značku. „Regionální piva jsou ale absolutně nejoblíbenější," říká Čepelka. „Náročnost pivařů se určitě během let změnit musela, je otázka, jakým způsobem. Určitě se pije méně, než v 90. letech, což způsobila doba jako taková. Je to spojené i s tím, že se lidé bojí o řidičský průkaz. Dřív si někdo s nějakou zbytkovou hladinou alkoholu v krvi ráno nedělal hlavu. Kdekdo si dal deset piv, poseděl, poklábosil. Teď si dá pět a spěchá domů. Celkově žijeme v uspěchanější době. Takové to sdružování lidí u piva, to už dávno není takové, a lepší to nebude," přidává zajímavý poznatek. „Dalším faktorem může být i stoupající oblíbenost vína. Poptávka po něm se určitě zvyšuje. Na rozdíl od piva," myslí si majitel havlovického rodinného hostince.

Nabídka piv se během dvaceti let razantně změnila. Vznikají minipivovary, osvědčené značky vaří speciály. „Ty nasazujeme často. Místní si je ochutnají, někteří přijdou vyloženě na ně. Pivních značek je hodně, někdy ale na úkor kvality," upozorňuje Jan Čepelka. Podle něho je konzumace piva vnímána tak nějak tradičně. „Jestli existuje pivní kultura? Já nevím. Člověk se snaží lidem občas vysvětlit, jak má správně načepované pivo vypadat, snaží se jim o tom něco říct. Ale upřímně málokoho to zajímá," směje se. „Jiné je to třeba u jídla. Tam mám vysledované, že lidé chodí vyloženě za tím, co znají a o čem vědí. Hodně dají na televizní pořady. Jde jim i o to, aby bylo jídlo zdravé," doplňuje Jan Čepelka, hospodský z Havlovic na Úpicku.

Do naší hospůdky, vedou jen tři schůdky… a zhruba 750 kroků, dalo by se dodat ke známému popěvku dua Svěrák a Uhlíř.

Do oblíbeného lokálu to mají Češi zhruba 500 metrů, pokud žijí na vesnici, a 600 metrů ve městě, vyplývá z průzkumu mezi tisícovkou pijáků, který pro Budějovický Budvar provedla agentura Perfect Crowd.

Když už do své restaurace zamíří na „jedno", většinou zvládnou něco přes litr a půl. Muži většinou čtyři „kousky" a ženy tři.

MĚSTO JE „HOCH"
Z průzkumu mezi respondenty, kteří chodí do hospody alespoň jednou za dva týdny, vyplývají zajímavé rozdíly mezi pitím ve městech a na vesnicích.

Kupříkladu ten, že ve městech jsou zákazníci více vybíraví. Chtějí speciální piva, různorodější jídlo, klimatizaci nebo pivo z tanku.

To na vesnici požadují především univerzální hospodu se zahrádkou, televizí, ideálně poblíž hřiště. A aby tam potkali známé.

Což je logické i z důvodu, proč lidé „na jedno" chodí.

Na vesnici je výčep i místem, kde lze sehnat práci nebo naopak najít zaměstnance. A hospoda slouží jako důležitý zdroj informací tři čtvrtiny štamgastů tvrdí, že se tam dozvědí vše potřebné.

Zatímco na vesnici logicky znají návštěvníci svého výčepního a častěji mu tykají, ve městě nikoli.

DÁMY: ABY BYLO ČISTO
Rozdíly logicky panují i mezi pohlavími. Páni chtějí oblíbenou značku piva, potkat kamarády, sledovat sportovní zápasy. A koukat po ženách.

To dámy požadují věci, na kterých mužům příliš nesejde: kupříkladu čisté sklo i záchody, velký výběr nealko nápojů či speciální nepivní alkoholické drinky.

Co se týče rychlosti pití, průměrná „průtočnost" návštěvníka hospody je 0,84 litru za hodinu.

Na vesnicích, kde se obecně zavírá dříve, musejí spěchat. Tamější štamgast do sebe pivo dostává rychlostí 0,98 litru za hodinu. Jeho městský kolega či kolegyně tolik nepospíchají podle průzkumu pijí průměrnou rychlostí 0,8 litru za hodinu.

Průzkum řešil i otázku, co nás od návštěvy hospody odrazuje.

Lidé tvrdí, že hlavním důvodem „nechození do hospody" je obecně nedostatek času (28 procent) a fakt, že se dotyčný musí věnovat rodině (23 procent). Peníze jsou paradoxně problémem „jen" pro desetinu štamgastů a tři procenta lidí přiznávají, že návštěvu hospody musejí omezovat kvůli vlivu manželky či manžela.

S „LAHVÁČEM" VEN?
Otázka je, zda finance nebudou překážkou v blízké budoucnosti. Od 1. prosince začnou restaurace povinně vydávat účtenky v rámci elektronické evidence tržeb, což nese náklady pro jejich majitele.

„Evidence nás stála zhruba padesát tisíc korun. To je pro nás hodně. Abychom to ustáli, budeme muset asi trochu zvýšit ceny, nebo snížit platy zaměstnancům. Ani jedna možnost se mi samozřejmě nelíbí," popsal v Deníku Václav Cikán, majitel boskovické Kafírny Dogvill.

Postupný odchod štamgastů z hospod by pak mohl podpořit i trend, kdy lidé kupují lahvové pivo a popíjejí ho venku.

„Lidé, kteří mají méně peněz, pijí spíše desítku. Kdo má ještě méně, pije jen desítku lahvovou," uvádí psycholog Jiří Kovářík z Ústí nad Labem. Na severu Čech změny pozoruje už posledních pět let.

„Třeba na vesnici vidím, že kdo nemá moc peněz, posedává kolem vietnamské večerky, ačkoliv poblíž je hospoda s pivem za dvacet korun. Totéž jsem viděl třeba v Ústí nad Labem v Krásném Březně. U jedné hospody u provizorního stolu pijí lidé lahvové pivo z blízké večerky. Přitom o pět metrů dál je hospoda s desítkou za 19 korun," líčí psycholog.

Do života nejmenších vesnických hospod zasáhne i chystaný zákaz kouření. Poslanci o něm budou hlasovat do konce letošního roku. Podle průzkumu to však nebude tak fatální: 65 procent štamgastů tvrdí, že hospodu kvůli zákazu kouření neopustí.

Udržet hospody otevřené, obzvláště na venkově, je velký problém

Publikováno:před rokemZdroj:Blog iDNESAutor:Tomáš Pluháček

V posledních letech jsme svědky toho, jak zejména z venkovských oblastí mizí hospody a restaurace, které dlouhé roky fungovaly. Jaké je možné řešení?

Majitelé objektů, v mnoha případech jsou to i samy obce, mají problém najít nájemce, pronajímatelé se často střídají a majitelé nemají záruky dlouhodobého seriózního fungování.

S blížícím se ostrým startem elektronické evidence tržeb (EET), chystaným zákazem kouření či stále se zpřísňujícími hygienickými normami rostou obavy dalších provozovatelů a majitelů restauračních zařízení v naší zemi, zda tyto změny v praxi zvládnou a zda nebudou mít fatální dopady do jejich ekonomiky a provozu.

Restaurace, zvláště v menších městech a na vesnicích, vnímám jako tradiční společenská a kulturní centra, bez nichž by byl život v takových lokalitách ochuzen. Velmi nám záleží na tom, aby tato zařízení mohla i nadále fungovat, a to zdaleka nejen kvůli odbytu našich piv.

Zavedli jsme proto model, kdy si pivovar Zubr od majitelů nemovitostí pronajímá prostory restaurací a ty pak poskytuje prověřeným podnikatelům. Ty naši pracovníci zaškolí a poskytnou jim řadu praktických informací týkající se péče o pivo, hygieny provozu a obecně veškeré odborné zázemí. Formu nájemních restaurací považuji za jeden ze způsobů, jak pomoci udržet hospody otevřené. V praxi se ukazuje, že se jedná o fungující cestu, protože nabídku našeho pivovaru využilo už více než 40 hospod a já očekávám, že jich do budoucna bude dále přibývat.

Nájemní hospody jsou navíc také výhodné pro majitele nemovitostí, v nichž se nachází. Pivovar je pro majitele garantem řádného placení nájmu a kvalitních služeb už jen proto, že pivovar si nemůže dovolit hazardovat se svým dobrým jménem. Záruka kvality se pak samozřejmě promítne i do návštěvnosti. Forma nájemních hospod je tedy řešením jak pro majitele hospod a nemovitostí, tak zejména pro zákazníky.

Chutě štamgastů se nezměnily ani po letech, svěřil se hostinský Petr Stojánek

Publikováno:před rokemZdroj:Benešovský deníkAutor:Lucie Sedláková

V pohostinství pracuje již řadu let. Petr Stojánek vlastní Zámeckou hospodu v Louňovicích pod Blaníkem a díky tomu ví, jaké pivo chutná zákazníkům nejvíce.

Jak dlouho pracujete na pozici hostinského?
Hostinského dělám deset let. Jinak ale pracuji v pohostinství od svých 21 let.

Proč jste se rozhodl otevřít hospodu?
V pohostinství se pohybuji celý život, jsem vyučený kuchař/číšník a před deseti lety přišla výjimečná možnost převzít Zámeckou hospodu. Tak jsem do toho šel. Tuto práci mám rád.

Pamatujete si, jaké pivo jste v hospodě čepoval jako první?
Začínal jsem s pivy z Plzně a Velkých Popovic. Po asi třech letech jsem ale se značkou z Plzně skončil. Pivo z Velkých Popovic bylo žádané, takže ho v hospodě máme do dnes. K tomu jsme začali ještě točit pivo z Chotěboře a Kácova.

Proč jste skončil s čepováním piva z Plzně?
Zákazníci se více poptávali po pivu z Velkých Popovic, a proto jsem přestal pivo z Plzně odebírat. Posléze jsem začal přemýšlet nad jinými značkami piva, který bych mohl do nabídky přidat, nad regionálními.

Co vás přimělo čepovat značky piv, které máte nyní v nabídce?
Chtěl jsem mít v hospodě více druhů piv a nějaké regionální. Pivo z Velkých Popovic bylo u nás nejvíce žádané. Pivo z Kácova jsem vybral, protože je regionální a po místních značkách se hosté hodně ptají. Jelikož mi na pípě chyběla už jen desítka, pořídil jsem k nám pivo z Chotěboře.

Jaké pivo nabízíte v lahvích? Máte i nealkoholické pivo?
Nabízím klasickou, lahvovou dvanáctku z Plzně, jako alternativu ke dvanáctce piva z Kácova, a pro řidiče zde máme nealkoholické, netradiční pivo z pivovaru Nymburk.

Jaké pivo pijí hosté nejvíce?
Místní se zajímají hlavně o cenu piva, takže u nich vyhrávají ty levnější. Naopak turisté vyhledávají regionální značky.

A jaké pivo bylo žádané před deseti lety?
Místní doopravdy vybírají pivo podle ceny. Takže u nich převládali i tehdy levnější značky, jako je pivo z Velkých Popovic. Co se týče regionálních piv a kvasnicových, tak ty ani v té době nebyly. Teprve teď se začínají pivovary vracet ke svým původním recepturám, jako v případě pivovaru v Kácově.

Střídají štamgasti při konzumaci druhy piva?
Vůbec ne. Naopak štamgasti chodí jen na své oblíbené značky. Kdybych zrušil například pivo z Velkých Popovic, odešlo by mi několik zákazníků.

Jak se změnili vaši štamgasti za posledních deset let?
Na vesnici chodí stále stejní lidé do hospody, nemění se. Jediná změna je, že jich řada ztloustla a všichni jsme zestárli.

Chuť, plnost, říz! O Zlatý pohár Pivex soutěží 40 značek

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V jubilejním 25. ročníku soutěže o Zlatý pohár Pivex 2017 bude soutěžit 15 pivovarů. Letos přihlásily celkem 40 značek, o pět méně než v loňském roce. V Brně začalo první kolo hodnocení. Soutěží se tradičně v pěti hlavních kategoriích, kterými jsou světlý ležák, světlé výčepní pivo, nealkoholické pivo, tmavé pivo a poslední kategorií jsou míchaná piva.

Podle Jiřího Morávka z agentury SNIP je Zlatý pohár Pivex nejstarší odbornou soutěží na území České republiky. "Soutěž se za ty roky nezměnila a zůstává stejná," uvedl Morávek. Druhé kolo hodnocení bude v únoru. Odborníci hodnotí piva anonymně. Hlavními kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz nebo hořkost. Konečný výsledek bude určen součtem bodového hodnocení z obou kol.

Vyhlášení výsledků se chystá do Brna na 1. března jako součást galavečera pivovarníků a sladovníků. V tomto termínu se uskuteční i soutěž Zlatý soudek Pivex určená pro sudovou produkci. Letos jsou v ní dvě kategorie - světlé výčepní pivo a světlé ležáky. Minipivovary budou hodnoceny samostatně v sekci ležáků. Uzávěrka přihlášek do této části soutěže je v půlce ledna. Na galavečeru organizátoři vyhlásí i pivovar čtvrtstoletí. Agentura SNIP uvažuje o tom, že připraví i hodnocení výrobců nejlepších ciderů. Zatím sonduje trh, podle Morávka je v ČR více než desítka firem, které se výrobou tohoto nápoje zabývají.

Loni vyhrál Zlatý pohár Pivex Zubr premium z pivovaru v Přerově. Stejné pivo vyhrálo i mezi světlými ležáky. Zubr za svůj Gold získal navíc pro stejnou značku i primát v kategorii světlé výčepní pivo. Sesterský podnik v Litovli ovládl kategorii tmavých piv za Dark tmavé výčepní. Dařilo se i hanušovickému pivovaru, který je třetím podnikem skupiny středomoravských pivovarů PMS. České pivovary přihlásily 45 značek.

Letos jsou v soutěži především velké pivovary jako Velkopopovický Kozel, Krušovice, Radegast nebo Staropramen. Z pivovarských skupin jsou zastoupeny PMS, skupina Plzeňského Prazdroje, Heinekenu nebo Pivovary Lobkowicz.

Tradice Pivexu pochází z 90. let minulého století, kdy se na brněnském výstavišti konal i stejnojmenný veletrh. Soutěže se v devadesátých letech účastnilo i přes sto značek, vstup na akci měly ale jako součást poplatku za veletrh. Nyní musí platit poplatky za každé přihlášené pivo. Pivex jako veletrh skončil v roce 2000. Velké pivovarské skupiny a výrobci technologií už o něj neměli zájem.

Ne každý si troufne prodávat půllitr dráž, říká šéf pivovaru ve Znojmě

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Markéta DuškováZnojemský

Ve Znojmě se pivo vyrábělo několik staletí, avšak společnost Heineken, jež zdejší Hostan v minulosti koupila, výrobu před sedmi lety přesunula. Nyní je tomu rok, co se zrekonstruovaný Znojemský městský pivovar znovu slavnostně otevřel a navázal tak na dlouholetou tradici.

Na trh dodává čtyři základní piva a k tomu každé dva měsíce jiný speciál - například na advent chystá medovou třináctku. „Mám radost, že naše pivo lidem chutná,“ pochvaluje si šéf městského pivovaru Miroslav Harašta.

Co je podle vás hlavním měřítkem kvality piva?
Jsou to právě reakce konzumentů. Mně osobně naše pivo chutná, ale to nemusí být objektivní názor. Děláme exkurze, někdy i já osobně, abych viděl odezvu lidí, kteří projdou výrobou a naše pivo ochutnají. Pokud jej pochválí, jsem hrdý.

Přesto se mi zdá, že znojemské pivo zatím není příliš k dostání. Je to jen dojem?
Na Znojemsku máme asi čtyřicet větších odběratelů a naší ambicí je dodávat do stovky gastronomických provozoven v regionu. Letos prodáme kolem dvou tisíců hektolitrů piva.

Plánujete zvýšit objem výroby?
V příštím roce bychom rádi prodali dvojnásobek. Náš konečný cíl je deset tisíc hektolitrů. Na jaře 2018 plánujeme pivovar rozšířit o druhou etapu a postupně tak navýšit výrobní kapacity až k této hranici.

V čem vidíte hlavní bariéru současného prodeje?
V ceně. Ne každý si troufne prodávat naše pivo za vyšší částku, než je zaběhnutých 24 až 26 korun u značek z velkých pivovarů. Důvodem je obava, že by ho pak zákazníci nechtěli. Máme ale zkušenosti, že pokud zahrnou naše pivo do nabídky, získají nové konzumenty, což jim přinese více prodaných piv a nekanibalizuje jim to stávající prodeje.

Vaší ambicí je dodávat spíš do pivnic, nebo restaurací?
Hlavně chceme být znojemským pivem. Tedy tím, které bude prémiovější nabídkou v regionu. Náš hlavní problém vidím v tom, že mnoho hospod a restaurací má exkluzivní smlouvy s velkými pivovary. Zavážou se tak k odběru určitého objemu piva, dostanou peníze předem, ale pět let nemohou prodávat žádné jiné. Nicméně spatřuji změnu v chování hospodských. Už si takovou smlouvu dobře rozmýšlí a raději chtějí mít volnost při volbě piva, které budou nabízet. To nám dává větší šanci.

Letos jste otevřeli tři provozovny, kde znojemské pivo prodáváte. Přibudou další?
„Restaurace na nejhezčím místě“, jak říkáme, vyroste tady v pivovaru, ale čekáme na vypršení pětileté lhůty ve smlouvě s Heinekenem, jež prodej přímo v areálu zakazuje.

Srovnávají lidé váš pivovar pořád s Hostanem?
U místních to asi není problém, spíš u turistů. Hostan byl totiž 25 let vnímán jako znojemské pivo. Teď je to jen obchodní značka, vyrábí se v brněnském pivovaru a s námi nemá nic společného. Je ale pravda, že lidé pořád pijí desítky tisíc hektolitrů Hostanu. Více než polovina se prodá v lahvích a „petkách“ s cenou piva kolem 8 až 9 korun. Na takovou částku ale dosáhnete jen velkoprůmyslovou výrobou. Kdybychom my prodávali půllitr v obchodě, stojí 25 korun.

Nedávno vyšel průzkum, z něhož vyplynulo, že Jihomoravané konzumují nejméně piva, pijí ho nejpomaleji a nejméně také lpějí na značce. Souhlasíte?
Rozhodně. Brno jako největší město kraje je hlavně díky studentům velice otevřené zkoušení nových druhů. Navíc se na jižní Moravě dělá víno a pálenky. Že lidé nelpí na značce, pro nás ale není dobré. Chtěli bychom, aby místní pili jenom znojemské pivo. (směje se)

Jsou znojemští konzumenti vašeho piva v něčem specifičtí?
Podle prodeje jim od nás nejvíce chutná Znojemská jedenáctka, jež je dost specifická sama o sobě. Reflektuje historickou chuť znojemského piva, které je méně hořké. Základy jsou především ve vodě a použitých surovinách. Při tvorbě tohoto produktu vycházel sládek z historických receptur.

S opravou pivovaru jste měli několikaměsíční skluz. Jak moc to ovlivnilo váš byznysplán?
Moje očekávání byla hodně optimistická, realita jiná. Nešlo ani tak o to zdržení, ale že se muselo investovat daleko víc, než jsme předpokládali. Do rekonstrukce budovy jsme dali dvakrát více peněz, než byl náš původní plán.

Co vás čeká v následujícím roce?
Zbouráme kuželnu a trafostanici, nadále pracujeme na projektové dokumentaci ke zmíněné pivovarské restauraci. Chceme také spolupracovat s městem na posunutí zaměření znojemských pivních slavností ještě regionálněji, dál budeme podporovat místní sportovní kluby. Zkrátka chceme být místní se vším všudy.

Bitva mezi dTestem a pivovarem Svijany končí. Místo omluvy přišel smír

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Adam PluhařSvijany

Skončila právní bitva, ve které chtěl Pivovar Svijany omluvu po časopisu dTest. Pivovaru vadilo, že vzorky Svijanské kněžny propadly v testovací laboratoři kvůli vysokému počtu mykotoxinů. Smír byl schválen na jednání 24. října jak vyplývá z portálu justice.cz.

Pivovar dostal možnost uveřejnit na webu časopisu protokoly vlastních testů, které si po zveřejnění výsledků v časopise zadal u jiných laboratoří.

„Dohodli jsme se, protože se soud táhnul tři roky, konec by byl v nedohlednu. Řešení je oboustranně přijatelné. Na webu budou publikovány všechny laboratorní protokoly. Jak ty naše, tak ty, co si nechal udělat pivovar. Necháme tak na spotřebitelích, ať si udělají vlastní obrázek,“ řekla mluvčí časopisu dTest Vanda Jarošová.

Protokoly z testů vyšly v placené sekci časopisu. Ve stejné se objevil i původní rozsáhlý test piv.

„Na našich původních výsledcích ale trváme a nikdy jsme neměli důvod o nich pochybovat. Nezjistilo se, že by v procesu testování došlo k nějaké chybě,“ dodala mluvčí.

Svijany se v pondělí blíže nevyjádřily. „V tuto chvíli probíhají s časopisem dTest jednání o smíru, která ještě nejsou potvrzena žádnou ze stran ani samotným soudem. Proto je nyní nemůžeme podrobněji komentovat,“ vzkázala překvapivě mluvčí Svijan Petra Winklerová.

Vzorky piva zkoumali i v Německu
Spor vznikl poté, co časopis svým čtenářům předložil v květnu 2013 rozsáhlý test piv. Z nezávislého zkoumání akreditované laboratoře Vysoké školy chemicko-technologické v Praze tehdy vyšlo, že tmavý speciál Svijanská kněžna obsahoval ze všech padesáti testovaných vzorků nejvíc deoxynivalenolu (látka, kterou produkují mikroskopické houby rodu Fusarium, pozn. redakce).

Litr nápoje ho podle dTestu obsahoval 85 mikrogramů. Do piva se může dostat z plesnivého ječmene.

Svijany se ale začaly bránit. Bezprostředně po zveřejnění výsledků časopisem dTest poslal pivovar vzorky Výzkumnému ústavu pivovarskému a sladařskému v Brně a ten naměřil jen 12,2 mikrogramu.

Vzorky Svijanské kněžny pak zkoumaly i německé akreditované laboratoře v Berlíně a v Hamburku. Jedna naměřila hodnoty pod 10 mikrogramů, druhá pod 50 mikrogramů.

Zaslanou předžalobní výzvu tehdy dTest odmítl. Svijany proto podaly žalobu a u Městského soudu v Praze žádaly omluvu. Rozptyl naměřených hodnot u hlavního líčení překvapil i předvolaného soudního znalce z Mikrobiálního ústavu akademie věd ČR.

K odchylkám může dojít
„Nedokážu si představit, že by se jedna šarže tak lišila. Pokud vycházíme z toho, že byly měřeny čtyři vzorky z jedné šarže, měli bychom se dopracovat ke shodným výsledkům. Tolerance může být do deseti procent. Každá laboratoř používala nepatrně odlišnou techniku,“ řekl na zářijovém jednání soudní znalec Jiří Gabriel.
Uvedl, že k takovým odchylkám může dojít, jestliže například v měřicím zařízení zůstanou zbytky dříve testované látky nebo selže přístroj. Mohly ale také být měřeny vzorky z jiných šarží.

Před soudem také znalec zmínil, že pro mykotoxin není u piva žádný limit. Je pouze u sladu. Ten byl ale podle rozborů v pořádku.

„Deoxynivalenol nemá smrtící účinky, projevil by se spíše bolením hlavy. Je ostatně obsažen také v žitné mouce,“ zaznělo rovněž u soudu.

V souvislosti s testem piv odhalil dTest pět výrobků, které obsahovaly vyšší podíl mykotoxinů. Týkalo se to ještě piva Primátor Polotmavý 13°, Žatec Sváteční speciál, Primátor Rytířský 21° a Vyškovské pivo Tmavý džbán.

Na Špitálském předměstí v Kadani bude stát místo mlýna pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Jaroslav Průša

V Kadani v roce 1948 ukončil svou činnost První parostrojní měšťanský pivovar. Společnost FRK SPLIT s.r.o. se nyní rozhodla, že vybuduje jeho důstojnou náhradu.

Když před nějakým časem společnost FRK SPLIT s.r.o. získala na Špitálském předměstí v Kadani bývalý vodní mlýn, bylo jasné, že našla objekt pro svůj uvažovaný záměr, postavit v Kadani pivovar. „Vzhledem k prostoru, který bývalý vodní mlýn nabízí se ukázalo jeho využití pro náš záměr ideální," řekl Chomutovskému deníku Ahmad Raad, jednatel společnosti FRK.

Tento záměr přivítalo také vedení města. „My jsme rádi, že se zachrání jedna z posledních zchátralých staveb na území města a to, že zde bude pivovar, je bonus navíc," řekl starosta města Jiří Kulhánek.

Na místě už delší dobu vládne čilý ruch. „Už zde proběhl archeologický výzkum a v současné době je dokončován i stavebně historický průzkum," uvedl Raad.

Milovníci chmelového moku se tak brzy dočkají několika nových druhů piv.

Jaká piva bude pivovar vařit? „Stálé druhy piva budou ležák dvanáctka a výčepní desítka nebo jedenáctka. To bude záležet na sezóně. Dalším druhem bude polotmavé nebo tmavé pivo a potom různé speciály," upřesnil Raad. Pivovar bude stáčet hlavně do sudů. „Hlavní odbyt plánujeme pro přímou spotřebu v pivovarské restauraci, která bude součástí pivovaru. Další odbyt je zajištěn a předjednán u našich partnerů. Plánujeme jednat i s dalšími partnery.

Ve svých plánech myslíme i na malé spotřebitele, proto bude možné koupit si naše pivo také v lahvích," popsal chystanou distribuci jednatel. Vařit s bude 1 000 - 1 500 hektolitrů piva ročně. Část výroby je určena také na různé prodejní výstavy a pivní festivaly.

Každý pivní styl vyžaduje specifické ingredience. Nový pivovar v Kadani bude používat upravenou vodu z místního řadu a další suroviny z místních zdrojů.

„Místo Špitálského předměstí dýchá historií a my bychom rádi kus této historie zachovali i v rekonstruovaném pivovaru," doplnil jednatel. Pivaři se piva z nového pivovaru dočkají koncem příštího roku. Rekonstrukce začala v polovině září a zkušební provoz pivovaru by měl začít koncem následujícího roku.

Zařídí levnější pivo? Babiš neuspěl, ODS nadbíhá minipivovarům

Publikováno:před rokemZdroj:Blesk.czAutor:Jaroslav Šimáček

Levnější pivo je politická karta, kterou se čas od času některá ze stran snaží zahrát. Andrej Babiš (ANO) s plánem na sníženou sazbu DPH u piva neuspěl, na jednání vlády se na něm nedohodli. ODS nyní přichází s jiným návrhem – snížením spotřební daně u piva. Zbyněk Stanjura v rozhovoru pro Blesk.cz zdůraznil, že nejde primárně o nižší cenu piva jako takovou, ale o náhradu malým podnikům za údajné ztráty, které jim přinese EET. Co na to odborník?

„Pivní návrh“ občanských demokratů se od toho Babišova liší. Zatímco Andrej Babiš chtěl (točené) pivo oprostit od současné sazby DPH 21 % a chtěl ji snížit na 15 %, ODS jde jinou cestou.

Navrhuje snížit spotřební daň u piva. „První důvod je, že zvýšenou daň prosadila Fischerova vláda, platila od 1. ledna 2010. Tehdy se říkalo, že je to dočasně. A už je to sedm let,“ řekl Blesk.cz šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Šlo o daňový balíček dnes již zesnulého ministra financí Eduarda Janoty. A nepopulární krok, ke kterému se předchozí vlády neodhodlaly. Úřednická vláda Jana Fischera zvedla daň o 50 haléřů na půllitr. Což nevypadá zas tak dramaticky, ale šlo o zvýšení daně o 33 %. Následovala reakce pivovarů – většina z nich zdražila o korunu.

ODS: Nejde o levnější pivo, ale o malé hospody a minipivovary

„Druhý důvod – a ten je aktuálnější – je, že to může být jedna z forem kompenzací za zvýšené náhrady při EET,“ pokračuje Stanjura, proč ODS navrhuje snížit spotřební daň. O potěchu pro pivaře a levnější pivo tak ODS v tomto případě nejde. Je ostatně otázkou, zda by pivovary v případě snížení daně skutečně snížily i cenu piva.

„Cílem není snížit cenu piva, ale umožnit vyšší marže pro krytí nákladů z EET. Druhým cílem je větší podpora menších, regionálních pivovarů,“ vypočítává v reakci pro Blesk.cz cíle tohohle „pivního angažmá“ předseda ODS Petr Fiala.

„My nemluvíme o tom, že díky tomu opatření by byla nižší cena piva, já jsem spíš realista, spíš si myslím, že by cena piva v zásadě zůstala stejná, ale byla by vyšší marže např. pro ty prodejce piva. Když se budeme bavit o těch menších, vesnických restauracích a hospodách, kde se třeba nevaří, tak tam pivo dělá až 60 procent obratu té restaurace. Tam to může být významná pomoc,“ přitakává Stanjura.

Podle něj by změna prospěla třem skupinám – jak minipivovarům produkujícím stále oblíbenější lokální piva, tak těm, kteří pivo prodávají. „A je možné, že to může vést i ke snížení výsledné ceny piva. Ale to si myslím, že by bylo až třetí v řadě. Je třeba poctivě říkat, že to není návrh, který sníží cenu piva, ale můžete zachránit některou restauraci,“ dodává Stanjura.

Babiš „populista“, ODS nikoli?

Faktem však je, že právě na změny u oblíbeného pěnivého moku zkrátka voliči mohou slyšet. Když se ale Andrej Babiš snažil v lednu 2016 snížit DPH u piva na oněch 15 % (čímž by „pivní DPH“ bylo u nás nejnižší v EU, neboť se pohybuje od 17 % v Lucembursku po 27 % v Maďarsku), Fiala to označil za populistický a nesystémový krok. Teď něco takového v případě návrhu odmítá. Prý jde o zcela jinou věc.

Do celkového zdanění piva se přitom promítá obojí, jak spotřební daň, tak DPH. „Na rozdíl od DPH z restauračních služeb je spotřební daň obsažena v každém pivu i u malých hospodských, kteří nejsou plátci DPH,“ podotýká Fiala.

ODS změnu navrhuje prý také proto, že se ekonomice daří a je prostor, aby se spotřební daň opět snížila. „Tato daň byla zvýšena v souvislosti s hospodářskou krizí, aktuální vývoj rozpočtu její snížení umožňuje,“ dodává Fiala.

Nižší spotřební daň u piva nadhodil i Jurečka

Záměr snížit spotřební daň u piva však není zcela nový. Nadhodil jej ostatně již i ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Vážně zvažuji, že navrhnu vládě snížení spotřební daně na pivo. Kalouskovo zvýšení snížilo výběr této daně a celkově produkci piva v ČR… Jen dodám, že výše spotřební daně nemá až tak zásadní vliv na spotřebu v ČR, ta je stále dlouhodobě vysoká, ale především na výběr daně,“ napsal v červnu 2014 Jurečka na Twitteru.

Jurečka se však sekl v tom, že daň zvýšil Miroslav Kalousek (TOP 09). Jak již bylo řečeno, šlo o Eduarda Janotu a Fischerovu vládu. Pivo přitom spotřební dani podléhá ve všech zemích EU. Výše spotřební daně i její výpočet se však liší. A to často i podle druhu piva.

I tady je ale na tom Česko vlastně dobře. Srovnání poskytuje třeba spotřební daň u piva s 12% obsahem extraktu hmotnostní mladiny. V přepočtu na jedno pivo je nejnižší v Bulharsku (1,24 Kč) a Německu (1,28 Kč), nejvyšší pak ve Finsku (20,78 Kč), Velké Británii (15,72 Kč), Irsku (14,62 Kč) a Švédsku (13,48 Kč). Zatímco v Česku spotřební daň činí 1,92 Kč, na Slovensku to je 2,33 Kč na jedno pivo.

Ekonom: Snaha zalíbit se voličům

Stejně jako Babišův návrh, i ten z dílny ODS se však nyní potkává s kritikou. Podle ekonoma Lukáše Kovandy se opět vyčleňuje pivo coby společensky líbivá položka, na které se politici lidem snaží ukázat, že se jim snaží ulevit. A nabrat tak body. Dle Kovandy vyčlenit pivo jako jednu složku, navíc poměrně úzce vymezenou, není nejmoudřejším způsobem, jak přenastavit daňový systém v ČR.

„ODS nedávno celkem rozumně ten Babišův návrh kritizovala a nyní mám pocit, že činí v podstatě to samé. Samozřejmě jednou je to DPH, jednou je to spotřební daň, ale v zásadě je to principiálně to samé, protože vyčleňujete jednu společensky líbivou položku a tam se snažíte ukázat, že vám jde o dobro občana,“ řekl Blesk.cz ekonom ze skupiny Roklen Fin.

„Samozřejmě ODS argumentuje tím, že je to opatření, které by mělo tlumit ty negativní dopady, které už nyní někteří provozovatelé restaurací a hospod pociťují s nástupem elektronické evidence tržeb, nicméně tento krok považuji za nesystémový a populistickou snahu zalíbit se voličům. To se ale týká i návrhu Andreje Babiše,“ uvedl odborník.

Přiznává, že jeho samotného jako milovníka piva to sice může potěšit, ekonomický smysl v takovém opatření ale nevidí. „Tady je ta paradoxní situace, že kdykoli přijede cizinec do ČR, tak se tady chlubíme, jak je pivo levnější než voda. Je to úplný unikát České republiky, protože všude jinde v zahraničí je pivo právě z důvodu vyšších daňových a dalších důvodů dražší, ale přesto se politici, i když je v mezinárodním srovnání pivo levné, snaží na této položce zalíbit voličům. Je to takový český sport,“ dodal Blesk.cz Kovanda.

Pivovary se připravily na Vánoce:tipy na
 dárky za pár korun

Publikováno:před rokemZdroj:JenProMuže.cz

Dobré dárky nemusí být drahé – stačí se trefit do vkusu či chuti a udělat radost něčím dobrým k jídlu nebo pití.

Pivovary Krušovice, Velké Březno i Starobrno to vědí, a posílají proto do obchodní sítě tři produkty, které milovníkům pěnivého moku jistě přijdou vhod. Stejně dobře jim to bude „slušet“ i na svátečně prostřeném stole.

Pro tátu hrdinu
Multipack obsahuje celkem šest lahví piva, dva světlé ležáky a čtyři lahve velmi populární jedenáctky, která se začala vyrábět zkraje roku 2016 a hned si získala sympatie pivařů. Typicky březňácká krabice je s věnováním Pro tátu hrdinu, což je letošní velmi úspěšná kampaň značky, zabývající se mezigenerační úctou mezi otci a sny. Dárkové balení se bude prodávat od poloviny listopadu v celé obchodní síti, supermarketech, hypermarketech i menších prodejnách. Celkem bude k dispozici téměř 21 000 kusů. Doporučená cena: 89,90 Kč

Speciální vánoční přepravky s královským pivem
Královský pivovar Krušovice letos pod stromeček nadělí speciální edici vánočních přepravek ležáku Krušovické Dvanáctky. Přepravky zdobí královská korunka a chmelové ozdoby, které nikoho nenechají na pochybách, že jsou Vánoce za dveřmi. Vtipný slogan „Promiň, Santo, král drží basu s Ježíškem“ zase prozrazuje, že Krušovicím je bližší český Ježíšek, než jeho zaoceánský kolega. K dispozici bude celkem 365 palet, což je 14 600 ks vánočních bas. Ke koupi budou exkluzivně pouze v prodejnách Penny, a to od poloviny prosince.

Starobrno Reserva 2016
Pivovar Starobrno pro své příznivce už potřetí připravil výjimečný speciál pro adventní čas: Starobrno Reservu 2016. Letos mají pivní znalci k dispozici více než 300 hektolitrů. Část Reservy v externí stáčírně putovala do lahví, druhá část se stáčela do třicetilitrových sudů a během adventu se začne čepovat ve vybraných restauracích v Brně a okolí. Uvedené speciální pivo, šestnáctka Starobrno Reserva tzv. výběr ze sladů s obsahem alkoholu 6,5% obj., má krásnou jantarovou barvu. Vyráběla se (stejně jako v předchozích letech) výhradně z jakostních moravských surovin, a to včetně chmele. Letošní Reserva tak obsahuje celkem pět druhů sladů z Litovle, Prostějova a Hodonic, zmíněný chmel pochází z Tršic. Starobrno Reserva se každoročně prodává v lahvi 0,75 litru, která je opatřena korkovým uzávěrem jako u šampaňského, a je zabalená do luxusního papírového boxu. Zatímco v obchodech se bude Reserva prodávat pouze na Moravě, tu čepovanou mohou štamgasti ochutnat v několika málo restauracích i v Čechách.
Doporučená cena: 99,90 Kč

Znojemský pivovar slaví rok, uvařil 2 000 hektolitrů

Publikováno:před rokemZdroj:Znojemský týdenZnojemský

V kontextu toho, že se ve znojemském pivovaru před rokem 1989 vařilo i 250 tisíc hektolitrů piva ročně, možná nejsou dva tisíce hektolitrů, které za rok své existence uvařil Znojemský městský pivovar žádným zázrakem, potěšitelnou zprávou však ano. Spolu s pivovarem první narozeniny 17. listopadu oslavily stovky lidí, kteří si ve výroční den mohly prohlédnout prostory pivovaru, poslechnout kapely Katapult revival a Free band, zasoutěžit si, ale především ochutnat Znojemské pivo. Toho by se mělo v příštím roce podle záměrů managementu navařit okolo pěti tisíc hektolitrů.

„Když jsme připravovali celou tu business case (obchodní projekt – pozn. red.), počítali jsme, že do dvou let budeme na tomto místě produkovat pět tisíc hektolitrů piva. Pro ten první rok jsme počítali s dvěma tisíci, ale abychom mohli produkovat těch pět tisíc, musíme investovat do rozšíření výroby. Takže v příštím roce budou probíhat všechny potřebné administrativní věci, jako je třeba stavební povolení, nezbytné k rozšíření pivovaru. Kapacita by měla ze současných 4 800 hektolitrů na optimální kapacitu deset tisíc hektolitrů. Budeme současně dál podle dohody s městem pokračovat v postupném zkulturňování části za pivovarem, kde bychom chtěli vytvořit jakési nové náměstí,“ prozradil ředitel Znojemského městského pivovaru Miroslav Harašta.

Na oslavách pivovaru byl i znojemský starosta Vlastimil Gabrhel. „I přes určitou kritiku některých lidí z opozice, Znojmo šlo do spolupráce s pivovarem, který má už ve svém názvu městský a myslím, že vaření dobrého piva patří k potřebné propagaci města. Jsem rád, že se nám podařilo vyřešit všechny problémy pro obnovení vaření Znojemského piva. Kdybychom otáleli, vedení dnešního znojemského pivovaru mohlo svůj záměr realizovat jinde, nabízeli se jim prostory třeba na Zlínsku.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.02.2018 16:355.982/5.982