Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Plzeňský Prazdroj uvařil poprvé v historii světlý ale amerického typu

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Oslavit druhou půlku léta se dá různě, v hospodách zapojených do programu Plzeňského Prazdroje Volba sládků lze až do konce srpna sklenkou nefiltrovaného amerického světlého ležáku ALE. Ten má v historii Plzeňského Prazdroje premiéru, jeho vrchní sládek si je ale jist, že milovníky piva právě v létě příjemně osvěží a přijde jim vhod díky výrazně chmelové chuti a velmi dobré pitelnosti.

„Piva typu ALE jsou velmi populární v Anglii, Americe nebo na Novém Zélandu. I u nás však jdou do pivní módy. Čeští konzumenti jim přicházejí na chuť hlavně díky výrazné a pro ně vcelku exotické chuti,“ láká Jan Enge, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, na co se mohou pivaři ve vybraných hospodách a restauracích patřících do Volby sládků těšit.

Pro ALE obecně je díky výrobě formou svrchního kvašení typický ovocný až kořeněný nádech. Americký typ piv ALE, do kterého spadá právě ten od Plzeňského Prazdroje, vznikl v USA v 80. letech tím, že se do anglických piv typu ALE začaly přidávat odrůdy amerického chmele, které vynikají svým citrusovým aroma. „My jsme při varním procesu použili jedny z těch nejvýraznějších amerických chmelových odrůd. Náš ALE je tak charakteristický svou jantarovou barvou s bohatou pěnou a má výraznou vůni čerstvého chmele s tóny citrusů a ovoce. V chuti je výrazně hořký a tato hořkost je vyvážená karamelově sladovými tóny,“ popisuje chuť Jan Enge, který dodává, že ALE je možné čepovat klasicky na hladinku nebo na anglický způsob téměř bez pěny.

Volba sládků, v rámci níž Plzeňský Prazdroj americký ALE právě nabízí, je úspěšný program Plzeňského Prazdroje, který nabízí už druhým rokem všem milovníkům tradičního plzeňského piva každý měsíc jedno unikátní čepované pivo v jejich oblíbené hospodě či restauraci. Cílem je dát zákazníkům možnost ochutnat pivo neobvyklého typu či chuti při zachování vysoké kvality čepovaného piva i úrovně servírování a nabídnout jim tak nevšední zážitek.

„Spotřebitelé oceňují možnost ochutnat nové pivní chutě. Provozovny, které jsou do Volby sládků zapojeny, si chválí, že k nim právě proto přijde více hostů. Celkové objemy v provozovnách zapojených do programu Volba sládků jsou o 1,5 % vyšší oproti hospodám, které v programu zapojené nejsou,“ říká Tomáš Mráz, ředitel obchodu restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje. „Volba sládků pomáhá hospodským přilákat pivaře zpět do jejich provozoven, současně reaguje na vývoj preferencí spotřebitelů a nabízí jim nové pivní zážitky,“ doplňuje Tomáš Mráz.

Plzeňský Prazdroj uvařil poprvé v historii světlý ALE amerického typu

Publikováno:před rokemZdroj:Marketingové novinyPrazdroj

Oslavit druhou půlku léta se dá různě, v hospodách zapojených do programu Plzeňského Prazdroje Volba sládků lze až do konce srpna sklenkou nefiltrovaného amerického světlého ležáku ALE. Ten má v historii Plzeňského Prazdroje premiéru, jeho vrchní sládek si je ale jist, že milovníky piva právě v létě příjemně osvěží a přijde jim vhod díky výrazně chmelové chuti a velmi dobré pitelnosti.

„Piva typu ALE jsou velmi populární v Anglii, Americe nebo na Novém Zélandu. I u nás však jdou do pivní módy. Čeští konzumenti jim přicházejí na chuť hlavně díky výrazné a pro ně vcelku exotické chuti,“ láká Jan Enge, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, na co se mohou pivaři ve vybraných hospodách a restauracích patřících do Volby sládků těšit.

Pro ALE obecně je díky výrobě formou svrchního kvašení typický ovocný až kořeněný nádech. Americký typ piv ALE, do kterého spadá právě ten od Plzeňského Prazdroje, vznikl v USA v 80. letech tím, že se do anglických piv typu ALE začaly přidávat odrůdy amerického chmele, které vynikají svým citrusovým aroma. „My jsme při varním procesu použili jedny z těch nejvýraznějších amerických chmelových odrůd. Náš ALE je tak charakteristický svou jantarovou barvou s bohatou pěnou a má výraznou vůni čerstvého chmele s tóny citrusů a ovoce. V chuti je výrazně hořký a tato hořkost je vyvážená karamelově sladovými tóny,“ popisuje chuť Jan Enge, který dodává, že ALE je možné čepovat klasicky na hladinku nebo na anglický způsob téměř bez pěny.

Volba sládků, v rámci níž Plzeňský Prazdroj americký ALE právě nabízí, je úspěšný program Plzeňského Prazdroje, který nabízí už druhým rokem všem milovníkům tradičního plzeňského piva každý měsíc jedno unikátní čepované pivo v jejich oblíbené hospodě či restauraci. Cílem je dát zákazníkům možnost ochutnat pivo neobvyklého typu či chuti při zachování vysoké kvality čepovaného piva i úrovně servírování a nabídnout jim tak nevšední zážitek.

„Spotřebitelé oceňují možnost ochutnat nové pivní chutě. Provozovny, které jsou do Volby sládků zapojeny, si chválí, že k nim právě proto přijde více hostů. Celkové objemy v provozovnách zapojených do programu Volba sládků jsou o 1,5 % vyšší oproti hospodám, které v programu zapojené nejsou,“ říká Tomáš Mráz, ředitel obchodu restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje. „Volba sládků pomáhá hospodským přilákat pivaře zpět do jejich provozoven, současně reaguje na vývoj preferencí spotřebitelů a nabízí jim nové pivní zážitky,“ doplňuje Tomáš Mráz.

Češi mění trendy v pití piva, pořád ale jsou národem pivařů

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Češi jsou známí po celém světě tím, že dělají nejlepší pivo na světě. A to se nemění už od roku 1842, kdy se v Plzni narodilo pivo Pilsner. To je totiž nejlepší, myslí si Jan Veselý, nezávislý pivovarský expert. Jeho kolegové z pivovarnického průmyslu si myslí totéž a dodávají, že i přesto, že v Česku se mění trendy a klesá spotřeba piva, výroba naopak roste. O pivovarnickém průmyslu byl pořad Devadesátka ČT24.

Ve světě se podle Veselého vyrobí ročně 2 miliardy hektolitrů piva. „Polovina všech značek jsou piva, Pils, Pilsner nebo Pilsener a 1,5 miliardy jsou více či méně podařené kopie Prazdroje. My jsme prostě máma nebo táta světového piva,“ řekl. Pořád se Česko také drží ve světové špičce ve výrobě piva. Spotřeba ale u nás klesá. Zatímco v roce 2009 se v tuzemsku spotřebovalo přes 17 milionů hektolitrů, loni už to bylo jen něco přes 16 milionů.

To ve výrobě naopak pivovary v Česku trhají rekordy. Loni uvařily víc než 20 milionů hektolitrů, což bylo nejvíc v historii. Tato hranice ovšem padla kvůli exportu. Loni za hranice země putovala přibližně pětina, což byl rekordní objem.

Veselý za celkovým růstem produkce piva vidí jasnou věc. „Pomáhají tomu místa, kde se pivo nepilo. Čína, Brazílie, JAR atd. To je spojené s tím, že tam roste životní úroveň. Navíc v Česku se mění životní styl, ta generace těch silných pijáků, kteří šli každý den dát si osm deset piv do hospody, takové už tady nemáme,“ popsal situaci Veselý. Největší výhodou pro český export je silný cestovní ruch. „Poté přijedou turisté z Čech a vypráví o dobrém českém pivu. To jsou nejlepší ambasadoři. Nárůst exportu je tak velký, že překonal ten tuzemský pokles spotřeby,“ dodal expert.

České pivovary už nejsou moc české
Kolem velkých pivovarů v Česku je poslední dobou rušno. Hlavním tématem je změna majitele Plzeňského Prazdroje. Prodej je totiž podmínkou obří fúze vlastníka plzeňského podniku SABMiller a pivovarnické skupiny AB Inbev, kterou stanovila Evropská komise. Cena transakce se odhaduje až na 100 miliard korun. Ovšem, jde o cenu za celý balík firem ve střední a východní Evropě. Plzeňský Prazdroj totiž není jediný, kterého se musí SABMiller kvůli fúzi zbavit. Nového vlastníka získá i slovenský Topvar nebo maďarský Dreher. Pod jiného majitele přejde i polská skupina Kompania Pivowarska a rumunská Ursus Breweries.

Dlouhodobým tématem je i prodej Budějovického budvaru, což je národní podnik. Tuto možnost zvažovaly prakticky všechny vlády od roku 1993. Prodejní cena, vypočítaná v roce 2007 společností Cyrrus, činila 6 miliard za samotný pivovar a dalších dvacet miliard korun za ochranné známky.

A právě ochranná známka je taky hlavním důvodem, proč zatím nedošlo k přechodu na akciovou společnost. Změna vlastníka by totiž prý mohla nahrát koncernu AB Inbev, se kterým se Budvar dodnes soudí kvůli značce Budweiser.

A právě státem vlastněný pivovar v Českých Budějovicích by podle Veselého měl převzít někdo jiný. „Nemá smysl, aby stát vlastnil pivovar. To je anomálie díky ochranné známce. Nemá to zásadně žádný význam. Pivovary jsou marginální, stát nemá vlastnit pivovary. Má vlastnit silnice,“ řekl.

Minipivovary jsou koření trhu, říkají experti
V Česku je znám také velký boom minipivovarů. Nyní jich je v Česku víc než 300 a neustále vznikají nové. Často produkují svrchně kvašená piva jako Ale, pšeničná nebo Stout. Podle Jana Šuráně, prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů, by český trh unesl i 1000 pivovarů. „Stále nejsme na špici, jsme tak před polovinou toho boomu. Malé pivovary mají jen malý podíl kvůli tomu, že mezi ty velké pivovary vlítly s novými druhy piv. A chce to čas, aby si k těm druhům piv našli lidé cestu. Češi si myslím, že tu tradici povolí a postupně budeme na třech až čtyřech procentech,“ řekl.

Jedním z těch, kdo mají svůj vlastní minipivovar, je i Josef Krýsl, bývalý sládek v plzeňském pivovaru. Přiznal i to, že ze začátku byl velmi skeptický. „Poté co jsem odešel z Plzně, tak jsem jel do Austrálie a tam mě boom minipivovarů nastartoval. To byl pro mě první doping, abych své zkušenosti začal praktikovat,“ řekl.

Krýsl také učí vařit piva v jiných zemích. „Typický český ležák musíte vařit z českého sladu a chmele a to se nedá nahradit. Naučit cizince vařit pivo jde, ale záleží na tom, jaký k tomu mají vztah. V Evropě to jde, mým pivovarem prošli lidé od Skandinávie až po Kypr a naučili se to,“ popsal sládek.

Český chmel je nejlepší na světě, všichni se snaží naplno
Nejznámější surovinou pro vaření piva je český chmel. V letošním roce se čeká rekordní sklizeň českého žateckého chmele. „V Česku se spotřebuje kolem 1000 tun a 4000 se vyvezou. Pěstuje se tu i řada klonů a chmele tu máme dost,“ řekl Veselý. Souhlasí s ním i Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky. Problém ale vidí jinde. „V současné době, pokud chceme zvýšit produkci chmele, tak nám zbývá extenzivní způsob, to je zvyšování ploch, intenzitu se snaží všichni vyhnat na maximální úroveň,“ uvedl Hejda.

Místo piva do kelímku desítku do skla. Pivovary mění festivalovou "pivní kulturu"

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Kateřina Adamcová

● Pivovary investují do letních hudebních festivalů - prodávají do skla, nabízejí tankové pivo nebo staví mobilní hospody.
● Během letošního léta se firmám daří navyšovat počet prodaných piv - třeba Staropramen překoná hranici milionu vypitých piv.
● Větší výtoč má i společnost Heineken. Pozici na slovenských hudebních akcích posiluje Budějovický Budvar.

České pivovary věnují letním hudebním festivalům více pozornosti než kdy dřív. Vedle prodeje části své produkce je pro ně důležitější zapůsobit na desítky tisíc návštěvníků. Do marketingu investují miliony a přemýšlejí, jak přijít s něčím novým.

Hlavně z velkých festivalů tak například postupně mizí desítka načepovaná do měkkých plastových kelímků. Pivovary místo toho staví "mobilní" hospody, rozšiřují pivní nabídku
nebo prodávají pivo skla.

"Pro festivaly jsme vytvořili koncept Top Hospoda, kde je pohodlné sezení a pivo se čepuje do skla. Věnujeme se i ekologickým aspektům a stále častěji využíváme vratné kelímky na pivo," uvádí Petr Samec, mluvčí Budějovického Budvaru. Pivo jihočeského pivovaru se letos točí na více než pěti desítkách hudebních festivalů a posiluje zastoupení na hudebních akcích na Slovensku.

Do vratného kelímku nebo do skla se snaží čepovat i Plzeňský Prazdroj.

"Zvyšujeme postupně kulturu festivalů. Nabízíme na nich kromě značky piva, která je hlavním partnerem, i další nápoje z naší produkce, v poslední době mají velký úspěch ochucené Birelly a piknikové zóny se ciderem Kingswood," dodává manažerka korporátní
komunikace Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Peníze investované do propagace vlastní značky jsou vidět i na objemech prodaných piv. Historicky nejlepší sezónu na velkých letních akcích mají za sebou Pivovary Staropramen. "Díky partnerství s největšími festivaly v Česku jen během letní festivalové sezóny překonáme hranici milionu prodaných piv," říká Jan Vošta, manažer pro akce a sponzoring ve společnosti Pivovary Staropramen. Ta navíc letos začala na největší tuzemské akce vozit tankové pivo.

Na pivo v tancích vsadila také společnost Heineken Česká republika, která čepuje značky jako Krušovice, Březňák či Starobrno. "Tankové pivo není v daných podmínkách realizačně jednoduché. Jedná se o počítačem řízený systém ručně čepovaného piva s chlazenými 250litrovými nebo 500litrovými tanky," vysvětluje mluvčí společnosti Heineken Česká republika Jana Pikardová.

I tomuto výrobci piva se peníze vynaložené na marketing a rozšířenou nabídku vyplácí. "Na našich speciálních akcích a festivalech se každoročně vypije několik tisíc hektolitrů piva a letos očekáváme 30procentní nárůst," říká Pikardová.

Ne vždy se však finance do zpříjemnění festivalu pro návštěvníky pivovarům vrací. "Z našeho pohledu partnerství s festivaly není finančně návratnou aktivitou ani byznysem," přiznává Vošta z Pivovarů Staropramen, podle něhož je hlavně smyslem ochutnávka pro stávající zákazníky a současně pokus zaujmout nové.

Litovelský otvírák zve na Mňágu, pivní speciály i rodinný program

Publikováno:před rokemZdroj:Olomoucký deníkAutor:Petra PášováLitovel

Celkem šestnáct druhů piv a více než dvacet kapel a interpretů. To je nabídka letošního už dvanáctého ročníku festivalu Litovelský otvírák.

Tradiční český pivovar v Litovli na Olomoucku letos oslaví už 123 let a při té příležitosti si na sobotu 13. srpna nachystal pestrý program.

„Budeme čepovat tmavý ležák Černý Zázvor, světlý ležák Medový speciál a míchaný nápoj Višňový speciál," prozradil sládek pivovaru Petr Kostelecký.

Mimo speciály se příznivci litovelského piva mohou těšit i na oblíbené značky jako je Moravan, Kvasničák nebo Dark.

Slavnostní naražení soudku se za účasti devátého, aktuálně emeritního sládka Miroslava Koutka a jeho nástupce Petra Kosteleckého, chystá na 14 hodinu odpolední.

Program letošního Otvíráku je opět plný hvězd české hudební scény jako je Mňága a Žďorp, Jolly Joker & PBU nebo Walda Gang, ale také, jako již tradičně představí i kvalitní kapely z regionu.

Program se bude odehrávat opět na třech scénách.

Exkurze i dýdžejové
Brány areálu Pivovaru Litovel se otevřou už v 10 hodin a to velkým rodinným programem, který se uskuteční na scéně Nádvoří.

Na ten od 15 hodin naváže pohádka z produkce olomouckého Divadla Tramtarie, hudební produkci pak ve 13 hodin zahájí kapela Desmod.

„Na Hlavní scéně vystoupí taky Mňága a Žďorp nebo kapela Stracené ráj, která zpívá v hanáčtině. Na scéně Nádvoří zase vystoupí Vojta Kotek se svou kapelou TH!S Praha, Sharkass, známá rapperka Jolly Joker a the PBU," uvedla některá lákadla programu marketingová ředitelka Pivovaru Litovel Markéta Václavková.

Stejně jako loni, i letos se na třetí scéně určené pro mladé publikum představí čeští i zahraniční DJ´s.

Na Young stage se taky bude tančit například na Bassbeat Djs, Peejay nebo mixy největší hvězdy – amerického DJ s přezdívkou Hybris.

Součástí slavností bude i možnost navštívit komentované exkurze přímo v provozu pivovaru a podívat se tak do míst, kde se hanácké tekuté zlato vaří.

Pomyslným vyvrcholením celého večera pak bude ve 22 hodin ohňostroj.

Kyvadlová doprava z Olomouce
Organizátoři doplňují, že nebude chybět ani připravená kyvadlová doprava z Olomouce, Prostějova, Konice, Uničova, Mohelnice a Šternberka.

Návštěvníci se ale nemusí obávat ani rozmarů počasí.

„V případě velkého horka budeme mít k osvěžujícím pivům připravené i zchlazení ve formě vodních spršek. Pokud bude hrozit déšť, lidé se budou moci schovat pod velkými stany," doplnila Markéta Václavková.

Mikulovské pivobraní zve na dobré pivo i muziku

Publikováno:před rokemZdroj:Mikulov.czAutor:Jitka Sobotková

Druhý srpnový víkend bude v Mikulově již tradičně patřit oslavě dobrého piva. Letošní VI. ročník festivalu Mikulovského pivobraní bude kombinací pivního jarmarku s ochutnávkami a odpoledními rockovými koncerty s hvězdami domácí i slovenské hudební scény.

Loňský ročník festivalu se nesl především ve znamení hojné účasti více než čtyř a půl tisíce milovníků rockové hudby, která již tradičně patří k dobrému pivu. Bohatý doprovodný program, nabídka přes osmdesát druhů piv, řízené pivní degustace, moderované pivní soutěže, hry a závody, to vše a hlavně neopakovatelné zážitky si návštěvníci každoročně odnášejí z pivařského festivalu na jižní Moravě. „Letos se však mohou všichni fanoušci dobrého piva a skvělé zábavy těšit na ještě zajímavější program,“ říká Veronika Žuravlova z pořádající agentury Bellato Group.

V sobotu 13. srpna se v poledne otevře brána pivního jarmarku. Bude se točit velké množství tradičních i těch méně tradičních piv především od menších rodinných pivovarů ze všech koutů ČR. Návštěvníci-degustátoři budou moci opět pít z „dvoutinky“ – speciálního památkového pivního krýglu o objemu 0,2 l, do kterého si budeme moct zakoupit, a tak ochutnat ještě více druhů točených stylových pivních delikates!

O zábavu se postará bohatý doprovodný program s pivními soutěžemi, závody v pití piva na různé způsoby a hry. Nebude chybět bohatý dětský program, interaktivní hry, dětský maraton a kouzelnické představení. Třešinkou na dortu bude letošní mini turnaj v beer-pongu a Mistrovství pivobraní ve vodním fotbalu. Tatínci a jejich menší milovníci techniky se budou moci zúčastnit i závodů na minibarech.

„Novinkou letošního jarmarku je velký pivní stan s vlastním doprovodným celodenním programem a krásnými hosteskami, kde všichni milovnici piva zažijí neuvěřitelnou ‚bierfestʻ atmosféru,“ přiblížila Veronika Žuravlova. Ve stanu, kam se dostane každý návštěvník pivního jarmarku, vystoupí rockové kapely, předvede své kouzelnické umění mistr magie (show pro dospělé a děti). Mužské oči potěší večerní soutěž miss mokré tričko a vystoupení tanečnic pole dance. Na závěr až do půlnoci se budou ve stanu hrát a zpívat známé české a světové hity s kapelou Denwer.

Zlatým hřebem večera bude rockový koncert, který začne v 15 hodin. Na velkém festivalovém pódiu vystoupí legendy české i slovenské hudební scény: Argema, Morčata na útěku, Děda Mládek Illegal Band, Penzistor, Metalinda, Krucipüsk.
Vstupné na festival bude opětovně rozděleno. Symbolické vstupné na pivní jarmark ve výši 80 Kč je jistě dobrá zpráva pro všechny milovníky piva. K tomu každý pětistý návštěvník dostane bonus – degustační prohlídku Břeclavského pivovaru.
Vstupenky na rockový koncert včetně vstupu na pivní jarmark můžete zakoupit za předprodejní cenu 199 Kč v TIC Mikulov a na internetovém portálu www.ticketstream.cz. Vstupenky je možné zakoupit i na místě v den konání festivalu za cenu 250 Kč.

Pozor, Grizzly na výčepu! Opavský pivovar sází na medvědí sílu i romantiku

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPanský mlýn

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Ne, nemusíte se bát střetu s divokou zvířenou. Vesnická krajina s malebně se kroutícím tokem řeky Moravice kolem opavských Kylešovic opravdu není místem, kde bychom mohli přímo osobně narazit na severoamerického medvědího obra.

Přesto jsme se s ním během našeho putování za krajskými pivy setkali, a to díky návštěvě minipivovaru a restaurace Panský mlýn, kde se pod exoticky působícím názvem Grizzly skrývá představitel klasického českého ležáku. Poctivá dvanáctka, zkrátka další unikát našeho stále bohatšího pivního světa.

Ukrutnou sílu má taky Kodiak
Naším průvodcem byl sládek Daniel Komárek, se kterým jsme se hned zpočátku dali do řeči o tom, jak vlastně na Panském mlýně, což je místo s historií sahající do 15. století, vznikla ona „medvědí pivní abeceda“, v níž se objevuje také Brtník a Kodiak.

Vysvětlení se váže k rodinné tradici majitele pivovaru Stanislava Cimingy, jehož otci se přezdívalo Grizzly, což potvrzoval sportovními úspěchy v hodu kladivem. „Právě díky jeho ukrutné síle vznikly názvy našich piv. Brtník je desítka, Grizzly dvanáctka a Kodiak je patnáctka, náš nejsilnější speciál. Teď ještě nově vaříme Ale, což je slabší pivo se svěží a příjemnou chutí,“ upozorňuje sládek na svůj vůbec první Ale s grepovým nádechem.

V idylickém prostředí starého mlýna, jehož interiér vyniká přiznanými staletými trámy a venkovní prostor láká mimo jiné na chytání pstruhů včetně následného grilování, se pivo vaří podle receptur mistrů svého řemesla.

„Nepoužíváme žádné výtažky nebo chemikálie. Vaření piva je u nás založeno na přírodních surovinách, což je pracnější, ale výsledek stojí za to. Používáme metodu na jeden rmut,“ objasňuje náš průvodce s tím, že jednotvárnost jej v jeho práci rozhodně neprovází.

„Hodně záleží na surovinách. Slad nebo kvasnice jsou pokaždé trochu jiné, proto je každá várka specifická. Chce to stále sledovat, ať je všechno v pořádku a zákazníci spokojení. Kvalita se hodně odvíjí od potřebné délky ležení piva, na kterém hodně záleží, pokud se nefiltruje a nepasterizuje,“ říká Komárek.

Po roce provozu panuje spokojenost
Abychom vše uvedli do patřičných časových souvislostí, minipivovar Panský mlýn patří mezi nováčky moravskoslezského pivního trhu. První várku tady uvařili v červnu loňského roku, až poté byl zahájen provoz restaurace a nyní ještě pokračuje zkrášlování celého areálu, který v okrajové části Opavy nabízí romantický úkryt před ruchem městského života.

„Z mého pohledu si myslím, že můžeme být spokojení, protože se nám u našich piv povedlo najít chuť, která lidi oslovuje,“ pokračuje sládek. Nejvíce se podle něj čepuje desítka, ale oblíbená je kromě dvanáctky i silná patnáctka, kterou se na základě pozitivních ohlasů rozhodli vařit celoročně.

Nabídku tří základních piv nedávno obohatili o svrchně kvašený Ale, což souviselo s rozšířením kapacity spilky a ležáckého sklepa. Na pivo z Panského mlýna je však možné vyrazit také v samotné Opavě, kde jej čepují ve dvou restauracích.

Na kterém z medvědů si nejvíce pochutná pan sládek? „Mně chutnají všechna piva. Jinak záleží na tom, jestli si chce člověk na pivu pochutnat či si jich dát více. Po dobrém obědě si dám dvanáctku, na žízeň naopak dvě tři desítky,“ dodává s úsměvem zástupce opavského minipivovaru.

Pamětníkům se hrnou slzy do očí…
Přestože stojí na místě s velkou historií, nenavazoval na přímou lokální tradici vaření piva. Je tedy pochopitelné, že samotný pivovar byl do působivého interiéru mlýna dodán kompletně na klíč tuzemským výrobcem pivovarské technologie.

U něj se také zaučoval sládek, kterého k vaření piva ponoukla zřejmě osudová cesta na mnichovský Oktoberfest, kam vyrazil společně s majitelem Panského mlýna. Každodenní praxe mu jen dokazuje, že vaření piva se rovná učení na celý život.

A ten, jak známo, přináší pestré příběhy. Když jsme se na závěr bavili s personálem Panského mlýna, dostali jsme se k tomu, že někteří z návštěvníků jej po letech objevují s dojetím nad citlivou proměnou chátrající historické stavby, kterou si pamatují z mládí.

Inu, nový život opět vstoupil do míst, kde se málem jednou pro vždy zastavil čas, a to je celkem fajn zjištění…

Takže na závěr se loučíme s lehkou nostalgií a mírně upraveným mottem „Dej Bůh štěstí nám i budoucím!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Panský Mlýn
Místo: Opava – Kylešovice, U Panského mlýna 267/28
Druhy piv: Brtník světlé výčepní pivo 10°, Grizzly světlý ležák 12°, Kodiak jantarový speciál 15°, Ale s grepovým nádechem
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, dále pivo stáčí do 30 a 50 litrových sudů a také do 1 litrových pet lahví
Výstav: přibližně 700 hektolitrů za rok

Brno pije ležáky, v Praze vládne desítka

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

Češi stále častěji chodí na ležáky. Podíl vypitých ležáků a výčepního piva se loni téměř vyrovnal.

Dáte si raději desítku, nebo dvanáctku? Co region, to jiný vkus. Čísla poradenské společnosti Data servis ukazují, že v Praze lidé raději vyrážejí především na desítku, naopak Brňanům nebo Ostravanům více chutnají ležáky (viz grafika). Jihomoravská metropole má přitom ještě jednu zvláštnost – lidé tam nejčastěji pijí jedenáctku. „Brněnští patrioti pijí rádi pivo uvařené v Brně. Jedenáctka, tedy ležák, je senzoricky vyváženější, proto jí zřejmě Brňané dávají přednost," přemítá Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Podíl vypitých ležáků v Brně tvoří 69 procent, přičemž 40 procent se jich zkonzumuje v hospodách. „Prvenství v pití dvanáctek drží Ostravané s podílem 62 procent vypitých ležáků," přibližuje sládek pivovaru Gambrinus Pavel Zítek. Vysvětluje to tím, že horníci, hutníci a chlapi z těžkého průmyslu mívali nadprůměrné příjmy a mohli si tedy dražší piva dovolit. Přestože se v Ostravě společenská situace v posledních letech změnila, lidé v tomto kraji u dvanáctky zůstali.

Úplně jiná situace je ale v Praze. Mnozí by zřejmě tipovali, že i Pražané rádi mlsají ležáky a v centru města, které je navštěvováno převážně turisty, tomu tak opravdu je. Ale pokud se přesuneme do okrajových částí hlavního města, Data servis zjistil, že v místních hospodách jde na odbyt zejména desítka.

Pro mnohé by byly překvapivé výsledky z Mekky českého pivovarnictví – Plzně. Stejně jako v Praze i tento region dává přednost zejména výčepním pivům. „Teď se ale preference pivařů i v našem kraji mění a pije se stále více ležáků. Vaříme v Gambrinusu pořád více nepasterizované dvanáctky, nefiltrovaného ležáku nebo jiných limitovaných várek ležáků," doplňuje sládek Zítek.

V podstatě tak potvrzuje už několik let trvající trend pozorovaný Českým svazem pivovarů a sladoven. „Poklesla spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla u ležáků. Loni se tak křivky poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu. Čeští spotřebitelé si pivo více vybírají a zaměřují se na kvalitu," zhodnotil před časem loňský rok pivovarníků předseda svazu František Šámal.

Spotřeba stagnuje
Loni každý Čech vypil v průměru 143 litrů piva, to znamená, že spotřeba stagnuje. Pivovarníci ale s obavami sledují, že lidé si pivo stále častěji dopřávají doma a opouštějí hospody.

Největší výrobci piv se tak snaží různými způsoby tento pro ně neblahý vývoj zvrátit. Mnozí proto podporují přechod větších restaurací na tankové pivo, které by mělo být podle odborníků čerstvější.

Možná je to ale boj s větrnými mlýny. Podle analytika a bývalého ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého se odchod lidí z hospod zvrátit už nepodaří, ale tankové pivo jej může alespoň zpomalit.
Zdroj: http://www.denik.cz/ekonomika/brno-pije-lezaky-v-praze-vladne-desitka-20160810.html

Češi nejraději pijí Plzeň, Radegast, Gambrinus a Velkopopovického Kozla

Publikováno:před rokemZdroj:Zboží&Prodej

Čtyři z deseti Čechů pijí pivo alespoň jednou týdně nebo častěji, vedou přitom jednoznačně muži. Nejoblíbenější značkou je Pilsner Urquell. Vyplývá to z výzkumu internetové populace starší 18 let, který uskutečnila společnost Nielsen Admosphere v červenci. Jak výzkumná agentura dále zjistila, v období dubna až června za reklamu nejvíce zaplatil výrobce Staropramenu – více než 63 milionů korun.

Z celkého počtu 456 dotázaných pije pivo alespoň jednou týdně 42 procent, denně osm procent. Výrazně více pijí pivo muži: alespoň jednou týdně si ho dopřává 59 procent z nich, zatímco žen jen čtvrtina. Z výzkumu dále vyplývá, že čím je člověk starší, tím má pivo raději: například ve skupině 25 až 34 let si ho dá alespoň jednou týdně 36 procent dotázaných, zatímco mezi lidmi nad 55 let je to polovina. Mezi respondenty se ale najdou i tací, kteří pivo nepijí vůbec, mezi českou internetovou populací jich je necelá pětina.

Pilsner Urquell uvedl jako svou nejoblíbenější značku největší podíl respondentů (16 procent). Přes deset procent získaly v žebříčku nejoblíbenějších značek ještě Radegast (11 procent), Gambrinus (10 procent) a Velkopopovický Kozel (10 procent). Pilsner je zároveň značkou, kterou respondenti pijí nejčastěji. Jako nejvíce konzumovanou značku piva jej uvedli zejména lidé s vyšším odborným či vysokoškolským vzděláním.

Nejvíce do reklamy investoval Staropramen
V druhém čtvrtletí většinou roste pivní inzerce. V roce 2015 bylo z celkového reklamního prostoru v kategorii pivo 44 procent využito právě v období duben až červen.

V období dubna až června tohoto roku se nejvýrazněji projevila značka Staropramen, která využila reklamní prostor v hodnotě 63,1 milionů korun. Na druhém místě byla značka Budweiser Budvar, která dokonce zvýšila objem investovaných peněz v tomto období o 53 procent na 52,4 milionů korun. Zadavatel reklamy Budějovický Budvar přitom kromě značky Budweiser Budvar ještě inzeruje i značky Pardál, Budějovický Budvar a Carlsberg. Hodnota reklamního prostoru v případě Velkopopovického Kozla byla 48,2 milionů a Pilsneru Urquellu 40,5 milionů korun. Skupina TOP 10 značek využila dohromady v tomto období reklamní prostor v hodnotě přes 85 procent celé kategorie Pivo a nealkoholické pivo.

Moře piva v Krkonoších. Na pivních slavnostech ve Vrchlabí roztočí pípy 20 pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Reflex.czAutor:Jiří Štefek

Tolik druhů piv na jednom místě se obvykle nachází pouze v lepším supermarketu. Nadcházející sobotu to však bude i platit pro náměstí ve Vrchlabí, na němž vypukne již 19. ročník Krkonošských pivních slavností. Své pípy zde totiž roztočí své hned dvacet tuzemských pivovarů. Celodenní hudební program ozdobí koncert Jaroslava Uhlíře či vystoupení kapely Rockset, která je považována za nejlepší evropskou revivalovou skupinu čerpající z tvorby slavných Švédů Roxette.

Krkonošské pivní slavnosti ve Vrchlabí jsou nejstarší akcí svého druhu v celých Krkonoších a každoročně se konají druhou srpnovou sobotu. Patří mezi hlavní magnety letní turistické sezony a za svoji historii už přivítaly řadu zvučných hudebních jmen. V minulosti zde už vystoupila například Lucie Bílá, Marta Kubišová, Věra Martinová, Václav Neckář, Petr Kolář či kapely Arakain, Brutus, Žlutý pes, Těžkej Pokondr či Banjo band Ivana Mládka.

Letos pořadatelé chystají jako hlavní trumf koncert Jaroslava Uhlíře, spoluautora písní jako Není nutno, Severní Vítr či Dělání, na kterých vyrostly celé generace Čechů. „Za ta léta jsme si potvrdili skutečnost, že největší ohlas mají české hudební legendy, které nás také pravidelně překvapují svou pokorou a pozitivním vztahem k horám a pivu,“ říká pořadatel akce Petr Ticháček.

Kromě piva na návštěvníky čekají tradiční krkonošské speciality a pro ty nejmenší „Pirátský rodinný park“. Akce startuje v sobotu 13. srpna v 10 dopoledne a návštěvníky z okolí budou po 23. hodině rozvážet k domovům speciální „pivní autobusy“.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615