Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Kdy a proč začali Češi pít pivo?

Publikováno:před měsícemZdroj:EpochaPlusAutor:Mikuláš Skála

Když král Karel s Buškem z Velhartic zasedli k dubovému stolu, aby nějakou tu číši vypili zas spolu, notně ovíněný král dle Jana Nerudy svému komorníkovi a příteli řekl: „To víno má svůj zvláštní ráz, zprv trpké, ale milé zas…“

*Málokdo se zasloužil o české vinařství tolik jako právě Karel IV. Vyrůstal ve Francii, na lahodný nápoj zde přivykl a v Čechách mu poté scházel. A tak nechal zasázet révu, kde to jen šlo.

V době jeho vlády se vinice táhly podél břehů Berounky, Praha pak byla jimi obklopená jak prstenem. Zdejší víno bylo jiné než to francouzské, kouzlo mu však nescházelo.

Vznikly i některé nové odrůdy, když vinaři křížili Karlem dovezenou révu z Burgundska s domácími sylvánskými druhy, které pro změnu přišly z Uher a Balkánu. Ale malá doba ledová, která trvala od 14. do 19. století, se podepsala i na českých vinicích.

Chlad révě nesvědčí, a tak vína v českých zemích ubylo. A to, co zůstalo, podražilo. Obyvatelé české kotliny tak pomalu přecházeli na pivo, protože chmel chladnější období zvládal lépe. Vinařství však zcela nezaniklo, zejména na jihu Moravy se mu dařilo dobře. Místní pěstitelé však více začali pěstovat bílé odrůdy.

Ale klimatické změny nezasáhly pouze české vinaře. V celoevropském kontextu se tehdy objevila vína s vyšším zastoupením přírodního cukru, tedy ledová, botrytická (např. tokajské) a slámová vína.

Soud zamítl žalobu Holby, prodej náchodského pivovaru Primátor platí

Publikováno:před měsícemZdroj:Novinky.czAutor:Ludmila ŽlábkováPrimátor

Před téměř devíti lety podepsalo město Náchod s libereckou společností LIF, majitelem svijanského pivovaru, smlouvu o prodeji městského pivovaru Primátor. Transakci vzápětí napadl jeden ze zájemců o koupi, společnost Pivovar Holba. Krajský soud v Hradci Králové v pondělí opětovně zamítl žalobu na neplatnost tohoto prodeje.

„Žalobce předkládal tvrzení, aniž by nabízel důkazy,“ uvedl soudce Jiří Kratochvíl.

Pivovar Holba podle něj nepřeložil důkazy, jež by soud vedly k rozhodnutí, že smlouva o prodeji 72 kusů listinných kmenových akcií pivovaru za 150 miliónů z 23. února 2009 není platná.

Pivovar Holba se navíc domáhal určení, že město Náchod je nadále jediným vlastníkem pivovaru. I tento bod žaloby ale soud odmítl s odkazem na názor Nejvyššího soudu, že žaloba na určení má mít ryze preventivní podobu a je na místě v případech, kdy zamezí dalším žalobám.

„Toto však zde nelze předpokládat. Lze předjímat, že by první žalovaný, tedy společnost LIF, argumentoval, že podnik nabyl v dobré víře a už šest, sedm let zde podniká. Naopak žalobce by též pravděpodobně podal žalobu s tím, že měla být smlouva o prodeji pivovaru uzavřena s ním,“ zmínil mimo jiné soudce.

Podepsat smlouvu nebyla povinnost
„Od roku 2009 se žalobce domáhá nápravy porušení svých práv ve veřejné obchodní soutěži organizované městem Náchod, ze které byl protiprávně vyloučen. A v jejímž rámci došlo za nestandardních okolností, a v rozporu s vydaným předběžným opatřením, k prodeji majetkového podílu ve společnosti Primátor,“ připomněla ve své závěrečné řeči právní zástupkyně Pivovaru Holba Jana Líznerová.

„Podle rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2009 v případě, kdy není právní povinností prodávajícího uzavřít na základě výběrového řízení kontrakt s jeho vítězem, a to je tento případ, pak nelze považovat za porušení práv dalšího účastníka ani v případě, když by výběrové řízení proběhlo protiprávně,“ upozornil soudce Kratochvíl.

Podle právních zástupců města i společnosti LIF se neprokázalo, že město prodalo akcie za nižší cenu, než je cena obvyklá, ani že by došlo k něčí neoprávněné podpoře. „Původní nabídka žalobce na koupi akcií byla méně výhodná než nabídka žalovaného číslo jedna (pozn. společnost LIF),“ dodal advokát města.

Peníze už město utratilo
Soudní spory o platnost kontraktu se táhnou už od roku 2009, žalobu Pivovaru Holba ale soudy opakovaně zamítaly. K novému projednání do Hradce Králové se spor vrátil po verdiktu Nejvyššího soudu z února 2016, který předchozí rozsudky vrchního i krajského soudu zrušil.

Rozsudek je zatím nepravomocný. Pokud by byla předmětná smlouva opravdu označena za neplatnou, hrozilo by, že by si LIF a město musely vrátit peníze. Ty však Náchod již nemá, neboť je využil například na stavbu nové základní umělecké školy či na opravu budovy polikliniky.

Kromě tohoto civilního soudu se kauzou prodeje náchodského pivovaru zabýval Krajský soud v Hradci Králové také v trestním řízení. V listopadu 2013 zrušil verdikt náchodského okresního soudu a zprostil bývalého starostu Náchoda Oldřicha Čtvrtečku (ODS) obžaloby za údajné machinace při prodeji pivovaru.

Náchodský pivovar zůstane ve vlastnictví společnosti LIF, Holba s žalobou neuspěla

Publikováno:před měsícemZdroj:E15.czAutor:ČTKPrimátor

Krajský soud v Hradci Králové dnes opět zamítl žalobu na neplatnost prodeje městského pivovaru v Náchodě liberecké firmě LIF. Neplatnosti smlouvy na prodej pivovaru se žalobou domáhá společnost Pivovar Holba, která byla jedním z uchazečů o pivovar. Město podnik prodalo v březnu 2009 a od té doby o něj trvá soudní spor. Dnešní rozsudek je nepravomocný.

Soudy v minulosti žalobu Holby zamítly a prodej pivovaru tedy platil. K opětovnému projednání do Hradce Králové se spor vrátil po verdiktu Nejvyššího soudu z února 2016, který předchozí rozsudky vrchního soudu a krajského soudu zrušil. Pivovar Primátor, který dosahuje ročních výstavů 120 tisíc až 130 tisíc hektolitrů, prodalo město liberecké firmě LIF za 150 milionů korun. Společnost Pivovar Holba nabídla 185 milionů korun. Podle tehdejšího vedení radnice v čele s ODS by však město při akceptování podmínek Holby za pivovar dostalo pouze 136,5 milionu korun.

Pokud by soudy smlouvu označily za neplatnou, hrozilo by, že by si LIF a město musely vrátit peníze a pivovar. Radnice však 150 milionů korun, které za pivovar dostala, už nemá. Za peníze z prodeje pivovaru město postavilo novou základní uměleckou školu a opravilo budovu polikliniky. Případ měl i trestněprávní rovinu. Kvůli podezření z machinací při prodeji čelil trestnímu stíhání tehdejší náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka (ODS). Policie jej obvinila v březnu 2010, v závěru roku 2013 ho Krajský soud v Hradci Králové obžaloby zprostil. Čtvrtečka v únoru 2016 zemřel.

Pivovar Primátor, který má asi 80 zaměstnanců, se profiluje jako výrobce speciálních piv, která tvoří asi 35 až 37 procent výstavu. Výrobní portfolio pivovaru čítá 15 druhů piv a navíc několik sezonních speciálů, čímž patří výrobní škála k nejširším v českém pivovarnictví. Na export z pivovaru do více než 30 zemí směřuje přes 30 procent produkce. Do skupiny LIF v Česku patří také pivovary Svijany a Rohozec.

Zubr Grand z prvního chmele, výjimečný speciál pro všechny pivní fajnšmekry, je zpět

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar ZubrAutor:Jana DobrovskáZubr

Již třetím rokem se v říjnu vrací na čepy restaurací jeden z nejoblíbenějších speciálů pivovaru Zubr – Zubr Grand z prvního chmele. Limitovaná edice populárního jedenáctistupňového ležáku je výjimečná zejména tím, že je připravována z čerstvě načesaného chmele, který jí dává intenzivní chmelovou hořkost.

Zubr Grand z prvního chmele bude k dostání čepovaný ve vybraných restauracích zejména na střední Moravě. „Během příštího týdne budou probíhat ve vybraných restauracích speciální ochutnávky a setkání se zaměstnanci pivovaru, kteří štamgastům přiblíží výrobu i charakteristiky tohoto speciálu,“ říká Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr. Seznam provozoven, kde bude možné Zubr Grand z prvního chmele ochutnat, je k dispozici na webových stránkách pivovaru Zubr www.zubr.cz a facebookové stránce facebook.com/PivovarZubr. K dostání bude až do vyprodání zásob.
Čerstvý chmel, který byl při výrobě použit, ručně sbírali v srpnu na Florykově chmelnici v Čekyni u Přerova zaměstnanci pivovaru Zubr a poprvé také široká veřejnost v rámci zábavného odpoledne spojeného s pivními soutěžemi i hudbou.

Jedenáctistupňový ležák Zubr Grand je nejprodávanějším pivem z nabídky pivovaru Zubr, který v letošním roce získal několik ocenění z prestižních domácích i zahraničních soutěží. Začátkem roku zvítězil v kategorii ležáků v soutěži o Zlatý pohár Pivex - PIVO 2017, v létě si odvezl ocenění Country Winner v kategorii Czech Style Pale v soutěži World Beer Awards 2017 a v září pak opanoval kategorii jedenáctistupňových ležáků na soutěži České pivo 2017. Jeho limitovaná edice z prvního chmele je určena pro výjimečnou příležitost a nabízí ještě intenzivnější chmelový zážitek.

Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, který je vítězem v degustačních soutěžích Zlatý pohár Pivex – PIVO 2017 v kategorii ležáků a České pivo 2017 v kategorii jedenáctistupňových piv. První místo v soutěži České pivo 2017 si odnesl také Zubr Premium, a to v královské kategorii světlých ležáků. Navázal tak na vítězství z roku 2015 v téže soutěži a na absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár Pivex – PIVO 2016. Na letošním jubilejním ročníku soutěže PIVEX 2017 byl pivovar Zubr zvolen pivovarem čtvrtstoletí. Novinkou ve stálém sortimentu je 12° ležák Zubr Gradus.

V rekordním ročníku Pivní speciál roku 2017 získali ceny překvapiví i tradiční vítězové

Publikováno:před měsícemZdroj:ZaP

Do osmého ročníku soutěže speciálních a neobvyklých piv vyrobených pivovary v České republice Cerevisia Specialis – Pivní speciál roku 2017 přihlásil rekordní počet 14 pivovarů rovněž doposud nejvyšší počet, celkem 42 značek, ve čtyřech soutěžních kategoriích. Přihlášená piva degustovala dvacetičlenná hodnotitelská komise, rozdělená na dvě subkomise. První, dvanáctičlenný panel expertů, byl složen z nezávislých odborníků (např. ze Zemědělské univerzity v Praze) z různých institucí, doplněných o členy degustační komise Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. Druhý, osmičlenný panel reprezentantů byl sestaven z významných osobností, které pivo a pivovarskou problematiku dobře znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně, jako jsou lékaři, novináři i manažeři. Degustace tradičně proběhla ve Výzkumném senzorickém centru VÚPS.

V kategorii světlá speciální piva bylo přihlášeno 13 vzorků piv. Na třetím místě se umístil Svijanský kníže z Pivovaru Svijany. Dělené druhé místo si rozdělily značky Podkrkonošský speciál, jehož výrobcem je Pivovar Nová Paka, Rebel sváteční speciál z produkce Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod a Postřižinské, sváteční speciál, který uvařil Pivovar Nymburk. Vítězem kategorie se stal Primator exkluziv 16% z pivovaru Primátor.

V kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály bylo přihlášeno osm piv. Na třetím místě skončil Rohozec Třináctka tmavá z Pivovaru Rohozec. Na děleném druhém místě se umístilo pivo Konrad Svatopavelské od výrobce Pivovaru Liberec – Vratislavice a Svijanská Kněžna z Pivovaru Svijany. Zvítězilo pivo Master 18, které uvařil Plzeňský Prazdroj.

V kategorii neobvyklých piv bylo přihlášeno 13 značek. Třetí cenu získalo pivo Velen z pivovaru Černá Hora, a.s., dělené druhé místo získala piva Horské byliny, které vyrábí Pivovar Holba, dále Bernard Švestka a Bernard sváteční ležák z produkce Rodinného pivovaru Bernard a Master altbier z Plzeňského Prazdroje. Degustátorům v této kategorii nejvíce chutnalo a v kategorii zvítězilo pivo Primátor Stout produkce pivovaru Primátor. Toto pivo obdrželo i cenu předsedy degustační komise za nejvíce nominací. Předal ji Mgr. František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který byl i hlavním organizátorem soutěže.

V letošním roce byla poprvé vyhlášena kategorie svrchně kvašených piv ale. Degustátoři hodnotili 8 přihlášených značek. Třetí cena nebyla udělena. Dělené druhé místo získalo pivo Bernard Bohemina Ale z produkce Rodinného pivovaru Bernard, dále pivo Primátor IPA z pivovaru Primátor, a.s. a pivo IPA Flying Cloud, který uvařil Pivovar Vysoký Chlumec. Vítězem kategorie se stal Konrad Vratislavický Ale z Pivovaru Liberec – Vratislavice.

„Mohu jen potvrdit, co jsem uvedl při vyhlašování letošního ročníku. V posledních letech je mezi konzumenty piva zvýšená poptávka po svrchně kvašených pivech typu ale, zejména o piva IPA,“ uvedl Mgr. František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, reprezentující odborného garanta soutěže, který je i předsedou poroty. U pivních speciálů se dnes již nejedná o minoritní skupinu ctitelů piva,“ a dále doplnil: „Naši milovníci piva rádi ochutnávají pivní novinky již také proto, že se s nimi stále více setkávají právě díky rozšiřující se nabídce pivovarů, od nejmenších po největší. A to je pro pivní trh nesporně velmi dobrá zpráva. A ještě něco – obě degustační komise se opět shodly, stejně jako loni, že mezi soutěžními pivy nezaznamenaly špatné pivo.“

Vyhlašovatelem soutěže je společnost Port. Její představitel, Ing. Josef Vacl, CSc k průběhu letošního ročníku uvedl: „Rekordní zájem pivovarů i doposud nejvyšší počet přihlášených piv jen potvrzuje situaci na trhu, že totiž zájem o pivní speciály mezi českými ctiteli piva stále roste.“ K tomu navíc poznamenal: „To, že mezi oceněnými jsou představitelé všech průmyslových pivovarů bez rozdílu velikostí svědčí o tom, že pro řadu z nich nepředstavují pivní speciály okrajovou záležitost, ale mají dnes již své významné místo v jejich nabídce.“

Ocenění byla v Praze předána představitelům vítězných pivovarů na slavnostním setkání pivovarníků, pivovarských odborníků, médií a laických degustátorů.

Šéf pivovaru: V ležáckém tanku máme raritu. Má speciální chmel a vinnou kvasnici

Publikováno:před měsícemZdroj:Znojemský deníkAutor:Dalibor KrutišZnojemský

Třiačtyřicetiletý rodák z Brna Miroslav Harašta zcela propadl pivu. Nikoli však jako konzument, naopak, výroba piva jej živí. Je ředitelem Znojemského městského pivovaru. Deníku Rovnost poskytl exkluzivní rozhovor.

Jak se rodák z Brna dostane ke znojemskému pivovaru?
Moje vazba ke Znojmu vznikla už na základní škole, exkursí do znojemského pivovaru. Nebyla tam žádná brána jako dnes, nebyla jižní cesta, průchod k rotundě byl přes pivovar. To je můj první zážitek, který si z dětství ve vztahu ke Znojmu a pivovaru vybavuji. V mládí jsem jezdíval na pionýrské tábory. Jezdil jsem s dětmi ze Znojma a skamarádil jsem se s člověkem, za kterým jsem později jezdil. A opět jsme skončili u hradu na prohlídce u pivovaru. No a třetí nejsilnější moment byl pro mne ten, když společnost Starobrno koupila pivovar Hostan. Mne tehdy vyslali jako ambiciozního brand manažera do pivovaru Hostan, abych v něm udělal marketingový audit a řídil značku Hostan. Když se nyní podíváte na našeho největšího konkurenta, značku Hostan, tak všechny vizuály jsou moje práce.

Pivovar bude brzy slavit dva roky plné výroby…
Je to tak. 17. listopadu budeme slavit druhý rok vaření piva. Máme za sebou 5 000 hektolitrů piva a spoustu zkušeností. A také kvalitní produkt, na který jsem pyšný. Začali jsme na 2000 hektolitrech, letos děláme asi 3000 hektolitrů. Plánujeme rozšíření kapacity tak, aby výstav piva byl 5000 hektolitrů ročně.

Lidé, kteří procházejí kolem pivovaru, mohou sledovat v jedné jeho části bourací práce. Co se tam děje?
Postupně kultivujeme další části pivovaru tak, jak jsme slíbili znojemské radnici. Bouráme kuželnu a garáže.

Bude v pivovaru restaurace?
Tento měsíc jsem získal informaci, že Heineken upouští od opčních limitů nabízení a prodávání jiného piva než piva z portfolia Heineken v areálu pivovaru, takže se plnou silou vrháme do budování pivovarské restaurace v první části našeho pivovaru.

Znojemský pivovar připravuje netradiční speciál s vinnými kvasnicemi. O co jde?
Tradiční výroba vína je založená na spontánním kvašení. Na hroznech jsou přirozené kvasnice z dané oblasti, které se s lisováním dostávají do vína a to začíná spontánně kvasit. Pan Kilián ze společnosti Ampelos ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarsko-sladařským extrahovali kvasnici, která je specifická pro Znojemsko. Pana Kiliána napadlo zkusit použít vinnou kvasnici na výrobu našeho znojemského piva.

Český pivovar v Ostravě vznikl kvůli nevstřícnosti tamních Němců

Publikováno:před měsícemZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKOstravar

Tradice výroby piva na území dnešní Ostravy sahá sice až do 12. století, první průmyslové pivovary ve městě a okolí začaly vznikat až v 19. století. Právovárečníci vařili pivo v Pivovarské ulici v Moravské Ostravě. Tento pivovar si pronajal židovský podnikatel Markus Strassmann, který jej v roce 1874 rozšířil na průmyslový pivovar. Jelikož pivovar stranil německým hostincům, rozhodli se čeští měšťané založit pivovar vlastní. Ustavující valná hromada Českého akciového pivovaru v Moravské Ostravě, předchůdce dnešního pivovaru Ostravar, se konala před 120 lety, 24. října 1897.

Pivovar založilo 187 ostravských občanů, kteří upsali akcie v celkové hodnotě 1200 zlatých. Pro stavbu byl koupen pozemek v Hornopolní ulici v centru města. Ještě, než mohli zakladatelé zahájit stavbu, museli se vypořádat se stížnostmi německých měšťanů. Spor se dostal až k vídeňskému ministerstvu orby, které stížnost definitivně zamítlo a naopak vyhovělo stížnosti pivovaru proti omezování čerpání vody z vlastních studní. Stavba pak proběhla v rekordním tempu a již v květnu 1898 se v novém pivovaru mohla začít vařit první várka.

Pivo Českého akciového pivovaru se poprvé čepovalo v neděli 4. září 1898 v Národním domě v Moravské Ostravě (dnešní Divadlo Jiřího Myrona). Prvním sládkem byl František Hörbinger. Tehdejší proněmecky orientované vedení města mu nechtělo dovolit prodávat pivo v Ostravě, nakonec je však přesvědčil kvalitou svého piva.

Legendou mezi ostravskými sládky je dodnes Emanuel Kavalla, který řídil výrobu piva od roku 1901 plných 37 let a za jehož éry se podařilo pivovaru vyrovnat se konkurenčnímu Moravskoostravskému pivovaru (dříve Strassmannův pivovar). S ním byl nakonec v době okupace v roce 1942 Český akciový pivovar spojen a někdejší Strassmannův pivovar převzal i jeho výrobu. Po válce se však výroba vrátila do prostor Českého akciového pivovaru, neboť Strassmanův pivovar byl značně poškozen a uzavřen. Také prudce vzrostl výstav. Již v roce 1939 atakoval pivovar hranici 100.000 hektolitrů za rok, fúzí se Strassmannovým pivovarem se výroba zdvojnásobila.

V roce 1945 byl pivovar znárodněn a v následujících desetiletích byl součástí různých národních podniků (Moravskoslezské pivovary, Ostravské pivovary, Severomoravské pivovary) až se nakonec v roce 1989 stal součástí státního podniku Pivovary Přerov. Během těchto let pokračovala expanze Ostravaru. V 50. letech minulého století nejprve Ostravar převzal výrobu za Hukvaldský pivovar a posléze začal dodávat pivo na Karvinsko, v 80. letech, kdy pivovar investoval do rekonstrukce a modernizace a výstavby vysokokapacitní varny, překročil hranice regionu.

Po změně režimu v roce 1989 se pivovar osamostatnil a v roce 1993 byla založena společnost Ostravar, a.s. určená k privatizaci. Pivovar se však začal propadat do ztráty a ztrácel pozici v regionu ve prospěch nedalekého pivovaru Radegast Nošovice. Nakonec Ostravar koupila britská společnost Bass, která jej zahrnula do skupiny Pražské pivovary (Bass k smíchovskému pivovaru Staropramen a dalším pražským pivovarům v Braníku a Holešovicích připojila i podniky ve Vratislavicích a Svijanech na Liberecku). V lednu 1997 byla společnost Ostravar zrušena bez likvidace sloučením se společností Pražské pivovary (později Pivovary Staropramen).

Současný Ostravar, který v posledních letech výrazně investoval do modernizace, patří mezi deset největších pivovarů v Česku. Jako součást společnosti Pivovary Staropramen, s.r.o. patří do severoamerické pivovarnické skupiny Molson Coors.

Pivo budiž požehnáno. Zavřené kostely se znovu otevírají jako pivovary

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Jenom od roku 2011 bylo ve Spojených státech nejméně deset starých kostelů předěláno na nové pivovary. A nejméně čtyři se mají otevřít v příštím roce. Tento trend začal po recesi v roce 2007, kdy se kostely začaly slučovat nebo zavírat kvůli poklesu počtu členů. Jeden pivovar dokonce zahájil činnost velkým ceremoniálem s požehnáním piv.

Ira Gerhart loni konečně našel místo, kde si může splnit svůj dlouholetý sen – otevřít pivovar. Je jím presbyteriánský kostel z roku 1923; byl levný, je okouzlující a stojí jen pár bloků od centra Youngstownu v Ohiu. S barevnými skleněnými okny, cihlovými zdmi a velkou svatyní, kde může být hodně sudů a konzumentů, přitahují kostely předělané na pivovary milovníky piva. Avšak pro duchovní a věřící mohou představovat pohoršení.

Jakmile Gerhart oznámil své plány, obyvatelé a kněží blízkého baptistického kostela, jen o blok dál, si začali stěžovat, že v bývalém svatostánku se bude nabízet alkohol. „Já to chápu, už jen ta myšlenka umístit do božího domu bar,“ řekl agentuře AP Gerhart. „Pokud bychom to ale neudělali, s největší pravděpodobností by to spadlo, nebo by to zbourali. Řekl jsme jim, že nebudeme žádným hlučným barem pro studenty,“ dodává.

A osmého dne... člověk stvořil pivo
Od roku 2011 bylo v USA nejméně deset starých kostelů předěláno na nové pivovary. A nejméně čtyři se mají otevřít v příštím roce. Tento trend začal po recesi v roce 2007, kdy se kostely začaly slučovat nebo zavírat kvůli poklesu počtu členů. Gerhart se po vítězství nad skeptiky, mezi které patří třeba i baptistický duchovní, a po získání licence na prodej alkoholu, chystá otevřít tento měsíc.

V pivovaru Church Brew Works v Pittsburgu, který byl přestavěn z kostela a otevřel v roce 1996, sedí klienti v boxech na bývalých kostelních lavicích. Ocelové a měděné sudy jsou umístěny na bývalém oltáři. Prostor zdobí žluté prapory s mottem pivovaru: „A osmého dne... člověk stvořil pivo“. Majitel Sean Casey koupil bývalý kostel, protože byl levný a připomínal mu pivnice, které navštěvoval v Mnichově. Fanoušci označují jeho rustikální výzdobu za hlavní lákadlo.

„Má to takový ten faktor ‚jé‘,“ říká sedmadvacetiletý Jesse Angerson-Lehnan. „Ale stále se tady cítíte jako na normálním místě, nepřipadáte si divně, když přijdete, sednete si k baru a pár hodin si povídáte.“ Když byl kostel svatého Jana Křtitele odsvěcený a prodán Caseymu, římskokatolická diecéze vyjádřila s tímto krokem nesouhlas. Byly zavedeny restrikce, jejichž cílem je zabránit, aby se další zavřené kostely měnily na bary a kluby. Restrikce mají i některé další diecéze.

„Nechceme, aby se tam prodával alkohol,“ řekl mluvčí arcidiecéze v Cincinnati Michael Schafer. „Myslíme si, že se to pro svatostánek nehodí,“ dodal. I tato arcidiecéze uvalila restrikce na přeměnu uzavřených kostelů na pivnice.

Požehnané pivo
Památkáři upozorňují, že kostely se renovují velmi obtížně. Velké okenní vitráže a prostorné svatyně je těžké rozdělit na byty. Ochrana historických památek může novým majitelům bránit ve snaze je zbourat, což vede k tomu, že jsou prázdné a chátrají. Stejné klenuté stropy, které drží developery s byty od kostelů, jim ale poskytují atmosféru starého světa, kterou je obtížné jinde kopírovat, a dělají z bývalých svatostánků výborné místo pro důstojné pivnice.

Někdy dokonce ani duchovní nemají nic proti tomu dát si nějaký ten půllitr. Někteří jsou dokonce pravidelnými návštěvníky Church Brew Works, tvrdí Casey. Objednat si mohou světlé svrchně kvašené Píšťalové varhany či tmavý ležák Zbožný mnich.

Pivovar Taft’s Ale House v Cincinnati, který se nachází ve 167 let starém kostele svatého Pavla evangelické protestantské církve, dokonce zahájil činnost velkým ceremoniálem s požehnáním piv. Televize odvysílala reportáž s požehnáním katolického kněze, reverenda Johna Kroegera.

„Bože veškerého vesmíru, obdarováváš nás přáteli, jídlem a pitím,“ řekl s pohledem vzhůru. „Požehnej tyto sudy a každý sud, který se zde uvaří. Požehnej všem těm, kteří se zde osvěží, a všem těm, kteří se zde shromáždí v příštích dnech, měsících a letech.“

Šéf Budvaru chce posílit značku doma i v cizině. Ale také zatím mlčí

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:Jakub BartošBudvar

Být jeden z nejlepších zaměstnavatelů v regionu a posílit své postavení v zahraničí i doma. Tak vypadají dlouhodobé plány Budějovického Budvaru po půl roce působení nového ředitele Petra Dvořáka. Aktuální akce směřují za zvýšením výroby.

Když v dubnu předstoupil před novináře, zmínil několik témat, na která se chtěl v novém působišti zaměřit. Plány se nezměnily. Jen je nový ředitel Budvaru Petr Dvořák příliš nekomentuje.

Po šesti měsících práce si totiž nechává podrobnosti pro sebe a rozhovory v médiích zatím odmítá. Na strategiích se však pracuje, zní z národního podniku.

„Až budou dokončené, musí se s nimi nejprve seznámit naši zaměstnanci. Nemyslíme si, že je správné, aby se o plánech podniku naši lidé dozvídali z novin. Pan ředitel už dvakrát zorganizoval setkání všech zaměstnanců pivovaru, kde mu každý mohl položit konkrétní dotazy,“ vysvětlil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec.

Samotní zaměstnanci o nedostatku informací mluvit nemohou. Petr Dvořák již dvakrát zastavil výrobu a se všemi se sešel. Při tom odpovídal na dotazy, které mu lidé několik dní předem pokládali. Směřovaly hlavně na mzdy a výrobu. Příští pondělí svolá zaměstnance potřetí, aby prezentoval výsledky auditu jejich spokojenosti.

„Při setkání si vybral jednotlivá témata, která zaměstnance zajímala, a odpovídal na ně. Mezi lidmi je vnímán velmi pozitivně, protože přišel a začal věci nazývat pravými jmény. Zabývá se tím, co si lidé myslí,“ uvedl předseda odborové organizace Jaroslav Berka.

Co má tedy nový šéf národního podniku v plánu? Krátkodobě chce dokončit všechny investice naplánované před jeho příchodem a docílit toho, aby se kapacita pivovaru zvýšila na dva miliony hektolitrů. Budvar je již druhým rokem na horní hranici výrobních a logistických kapacit.

Novinky budou stát asi dvě miliardy korun
„Proto jsou nyní hlavní prioritou investice do rozšíření výroby. V roce 2016 investoval Budvar celkem 406,8 milionu korun. Investice směřovaly převážně do stavby a technologie nového logistického centra a také do samotného rozšiřování výrobních kapacit,“ popsal Samec.

Počínaje příštím rokem půjdou peníze do stáčírny plechovek, zvýšení kapacity ležáckých sklepů, nové stáčírny lahví, kvasné kapacity a nové varny. Všechno směřuje k již zmíněné výrobní hodnotě dvou milionů hektolitrů piva. Novinky budou stát asi dvě miliardy korun.

Dlouhodobě se chce Petr Dvořák zaměřit na tři oblasti. Budvar by podle něj měl patřit mezi nejžádanější zaměstnavatele v regionu. Už při svém dubnovém představení řekl, že za úspěšnou firmou stojí právě lidé.

Druhou oblastí je export. Nový šéf má v plánu vyhledávat obchodní příležitosti, zvyšovat objem prodeje a posilovat značku. „Víme, že v zahraničí máme veliký potenciál, a nyní připravujeme exportní koncepci. Půjde především o posílení zahraničního marketingu, ale zatím nelze zveřejnit žádné detaily,“ popsal Samec.

S marketingem má Petr Dvořák bohaté zkušenosti. Působil totiž mimo jiné jako ředitel mezinárodního marketingu značky Pilsner Urquell v Londýně.

Podoba nové marketingové strategie je zatím tajná. „Také v této oblasti již děláme potřebné analýzy a další kroky. Dokončení a naplnění nové strategie ale bude hlavním úkolem až pro nového marketingového ředitele, kterého představíme do konce letošního roku,“ doplnil Samec.

Pivovar se bude věnovat i tuzemsku, kde by měl posílit pozici v prémiovém segmentu. Kromě toho řeší i některé dílčí otázky, jako je například Budvar aréna, kde mu končí smlouva k názvu, za což dosud ročně platil městu dva miliony korun. Nyní jedná s vedením Budějovic. V podpoře hokeje, která začala v roce 1993, chce pokračovat. Smlouvu o názvu arény platí od roku 2002.

„V principu nejsme proti zvýšení částky za jméno arény. Radnice ale musí vzít v úvahu to, že do podpory hokeje dáváme ročně celkově několikanásobně vyšší částku. Panu primátorovi jsme sdělili i naši konkrétní finanční představu. Podle našeho zjištění je velmi konkurenceschopná s ohledem na poměry a běžné ceny v prvoligovém hokeji. Naše nabídka je zajímavá jak z krátkodobého, tak z dlouhodobého pohledu. Jsme připraveni zvýšit podporu budějovického hokeje v případě postupu do extraligy,“ shrnul Samec. Nyní Budvar čeká na návrh smlouvy od města.





Prazdroj je TOP odpovědnou firmou, má 4 certifikáty

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojePrazdroj

Plzeňský Prazdroj dominoval letošnímu vyhlašování cen TOP odpovědná firma, kde získal celkem čtyři ocenění. Nejvyšší ohodnocení, zlatý certifikát, společnost dostala za svou strategii trvale udržitelného rozvoje v kategorii TOP odpovědná velká firma, stříbrný pak za projekt Respektuj 18. Vedle nich Plzeňský Prazdroj získal také zlatá ocenění za Odpovědný reporting a Strategii diverzity. Certifikáty uděluje platforma Byznys pro společnost za přínos k šíření principů společenské zodpovědnosti a udržitelného podnikání v ČR.

„Z udělených cen máme velikou radost. Asi největší ze zlatého certifikátu pro TOP odpovědnou velkou firmu. Společenská odpovědnost má u nás v Plzeňském Prazdroji dlouhodobou tradici, patří k přirozenému způsobu našeho přístupu k podnikání jako takovému. Jako výrobce alkoholických nápojů ji považujeme za podmínku dlouhodobě udržitelného rozvoje,“ říká ředitelka firemní komunikace Plzeňského Prazdroje Drahomíra Mandíková.

Další zlaté ocenění společnost získala za Odpovědný reporting, konkrétně za transparentnost a kvalitu reportingu z minulého roku ve vztahu k udržitelnému rozvoji. Třetí prvenství pak Plzeňskému Prazdroji patří za Strategii diverzity díky podpoře vyváženosti pracovních týmů např. z pohledu věku či pohlaví.

„Velkým úspěchem je pro nás také stříbrné ocenění pro náš projekt Respektuj 18, který jsme letos do soutěže přihlásili poprvé, a hned dostal cenu. Toho si opravdu vážíme,“ prozradila Monika Matyáštíková, manažerka firemní odpovědnosti v Plzeňském Prazdroji, která cenu převzala. Projekt je výsledkem spolupráce Magistrátu města Plzně, Plzeňského Prazdroje a Centra protidrogové prevence a terapie. Již od roku 2013 se úspěšně podílí na osvětě mladých i dospělých. „Stále je ale co zlepšovat. Sedm z deseti dětí má zkušenost s alkoholem již před 13. rokem života. Bohužel společenská tolerance k pití u dětí i velmi mladých lidí je u nás stále vysoká. My se to ale snažíme skrze náš projekt změnit,“ doplnila Monika Matyáštíková.

Projekt podporují i známé a respektované osobnosti, které pomáhají šířit na veřejných akcích, sociálních sítích, ale i skrze média základní myšlenku – tou je respektování věkové hranice pro prodej a podávání alkoholu a snížení tolerance k jeho pití u dětí i mladistvých. Za loňský rok se pro projekt podařilo nadchnout přes 100 tisíc lidí. V médiích ho zaznamenaly víc než dva miliony osob.

Ceny Top odpovědná firma udílí platforma Byznys pro společnost, první cerrtifikáty byly rozdány již v roce 2004. Vyhlašování žebříčku má za cíl zvýšit povědomí veřejnosti o významu udržitelného a odpovědného podnikání a podpořit jeho rozvoj v ČR. Plzeňský Prazdroj se v posledních letech umisťuje na předních příčkách. Zlatý certifikát pro TOP odpovědnou velkou firmu získal i v loňském roce.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819