Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Staropramen nabídne v rámci Dnů českého piva Extra chmelenou dvanáctku

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeStaropramen

Dny českého piva jsou už tradičně jednou z nejoblíbenějších akcí milovníků zlatavého moku u nás. Není lepší příležitost vychutnat si náš národní nápoj a vzdát mu hold. Letošní, již 5. ročník, nabídne opět pivní speciály a pivovary znovu otevřou své brány veřejnosti. I letos se akce účastní desítky velkých i malých pivovarů a tisíce hospod či restaurací. Mezi nimi samozřejmě nechybí ani smíchovský pivovar Staropramen. Příznivci smíchovského piva se mohou těšit na znovuuvedení Extra chmelené dvanáctky, která v předešlých letech sklidila u konzumentů velký úspěch, slavnostní narážení sudů za přítomnosti sládků i otevřený pivovar-tedy pivo přímo od zdroje.

Staropramen nevynechal jediný ročník Dnů českého piva, což znamená, že se slavností účastní už od roku 2013. „Dny českého piva jsou svátkem nejen pro všechny pivovary a hospody, ale především pro ty, kteří si chtějí vychutnat to nejlepší, co vzniká pod rukama českých sládků. Zároveň mají nadšenci možnost nahlédnout přímo pod pokličku vaření piva, u nás ve Staropramenu navíc během prohlídky vedené samotnými sládky,” vysvětluje Petra Chovancová, brand manažerka značky Staropramen.

Extra chmelená dvanáctka vzniká z nejlepšího žateckého červeňáku
Právě smíchovský pivovar vaří u příležitosti Dnů českého piva již tradičně Extra chmelenou dvanáctku. Spodně kvašený ležák vyniká kombinací českého a bavorského sladu, které umocňují jeho jedinečnou plnost. Je chmelený hned pěti dávkami chmele, třikrát na varně, dvakrát pak za studena. Tento postup harmonizuje jeho jemnou chmelovou chuť.

„Výrazné chmelové aroma naší Extra chmelené dvanáctky je dosaženo především použitím odrůdy žateckého poloraného červeňáku, který je odborníky považován za jeden z nejlepších chmelů na světě. Ten náš si pečlivě vybíráme přímo v mikroregionu Údolí zlatého potoka. Aroma spolu s příjemnou hořkostí a jiskrnou barvou dokáže naladit naše chuťové pohárky na opravdu výjimečný zážitek,” říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux.

Soudky letošní Extra chmelené smíchovské dvanáctky budou ve vybraných hospodách naraženy v pátek 22. září. Se smíchovskými sládky se budete moci setkat například v restauraci Na Verandách, v Pivnici U Bílého lva nebo ve Vinohradském Parlamentu. Ochutnat tento pivní skvost ale bude možné ve více než 600 hospodách a restauracích po celé ČR.

Se sládkem přímo do pivovaru? Sobota je váš den!
V sobotu 23. září vyvrcholí Dny českého piva pro všechny, kteří se chtějí něco dozvědět o technologiích, postupech nebo surovinách potřebných pro vaření piva. Právě v tento den totiž proběhnou oblíbené prohlídky pivovaru Staropramen vedené přímo tamními sládky, ke kterým se přidá bohatý doprovodný program a pivo přímo od zdroje. Detaily o akci bude možné v průběhu září najít na facebookovém profilu pivovaru Staropramen.

Na nádvoří pivovaru se sjedou unikátní tatrovky

Publikováno:před měsícemZdroj:PrahaDnes.infoAutor:Eva KřivánkováVelké Popovice

Středočeské obce Velké Popovice a Kamenice se v sobotu 23. září podělí o jedinečnou venkovní výstavu "Automobily Tatra od Ringhofferů po současnost". Organizátorům se podařilo získat takové unikáty, jako jsou původní Tatra 87 cestovatelů Hanzelky a Zikmunda, kterou výjimečně zapůjčí Národní technické muzeum, nebo závodní Tatra Karla Lopraise, se kterou absolvoval slavnou rallye Paříž-Dakar v dobách, kdy se ještě skutečně jezdilo z Paříže do Dakaru.

Na nádvoří Pivovaru Velké Popovice se v první podzimní den od 11 do 18 hodin shromáždí se svými pečlivě udržovanými unikáty hlavně majitelé osobních tatrovek. Jediný nákladní mezi nimi bude skvostný model Tatra typové řady 27, ve které pivovar rozvážel pivo ve 30. letech 20. století. Do Kamenice na výstavu nákladních tater se pak můžete svézt jedinečným Tatrabusem. Ten za běžných okolností vozí turisty po Islandu, ve Velkých Popovicích ale zajistí stylovou kyvadlovou dopravu.

Výstava "Automobily Tatra od Ringhofferů po současnost" je součástí letošních oslav 200. výročí narození Františka II. Ringhoffera. Expozice nyní připomíná propojení rodiny Ringhofferových s Velkopopovickým pivovarem a se značkou Tatra. Ringhoffer totiž v 70. letech 19. století přebudoval Velkopopovický pivovar do podoby, v jaké ho známe dnes. Tatra pak patřila do jeho koncernu v letech 1923 až 1946.

Velkopopovický pivovar posílil u příležitosti výstavy také svůj klasický pivovarský program. Výpravy na prohlídku pivovaru budou v den výstavy vycházet každou půlhodinu. V ležáckých sklepích si pak mohou milovníci piva vyzkoušet, jak pivo správně čepovat. K ochutnání bude také připraveno hned několik druhů Velkopopovického Kozla.

Slunce ve skle pozvalo 70 pivovarů

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Dana Veselá

Už desátý ročník festivalu minipivovarů Slunce zve na více než 220 značek piv z asi 70 minipivovarů, prohlídky pivovaru a pivních lázní Purkmistr na návsi v Černicích, občerstvení a bohatý kulturní program.

V pátek v podvečer zahraje skupina Anakonda Benda, v sobotu kapely The Shower a HIBAJ. Připraveny jsou tradiční pivní soutěže a volba nejoblíbenějšího piva festivalu. Organizátoři slibují dětem živého velblouda. Vstup na festival je zdarma.
Milovníci piva budou moci v Černicích na jednom místě ochutnat desítky nefiltrovaných a nepasterizovaných piv různých pivních stylů. Nejvzdálenějším účastníkem bude opět Pivo microbrewery z Nikósie na Kypru, které dorazí do Černic už podruhé, k nejbližším bude patřit pivo z nedalekého Pivovaru Radobyčice.

Pivo, Praha i Hrabal. Maďary lákají lekce češtiny

Publikováno:před měsícemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Láska k pivu, Praze a české literatuře vedou Maďary k zájmu o kurzy češtiny, které pořádá České centrum v Budapešti. Obstojně se česky naučí během dvou let, řekla ředitelka pobočky Lucie Orbók. Centrum se soustředí také na studenty bohemistiky, pro které pořádá překladatelské semináře.

Maďaři podle Orbók milují dílo spisovatele Bohumila Hrabala a režiséra Jiřího Menzela, akce spojené s jejich tvorbou jsou sázkou na jistotu. Cílem Českého centra je však ukázat i současnou českou kulturu.

"České pivo, Hrabal, Menzel, to jsou modly, které fungují a všichni je milují, ale my jsme si řekli, že se zaměříme na současné tvůrce napříč obory. Od filmu, přes literaturu, divadlo, chceme ukázat, jaká je česká kultura tady a teď," uvedla Orbók.

Velkou oblibu si získal třeba filmový festival, na kterém se promítají nové české filmy. České centrum zajišťuje jejich otitulkování v maďarštině. "Tím jsme filmy udělali přístupnější. Už bez toho neuděláme jedinou projekci," řekla ředitelka.

Pozornost maďarského publika si získaly i další akce Českého centra. "Velký nárůst zájmu jsme zaznamenali u jazykových kurzů. Za dva a půl roku se nám ztrojnásobil počet studentů," uvedla Orbók. Právě seznamování s jazykem jde podle ředitelky ruku v ruce s hlubším pochopením české kultury.

"Ptali jsme se našich studentů, proč se vlastně učí česky. Ta láska k češtině vzniká kvůli lásce k pivu, k Praze, k literatuře," uvedla. Klasickou výuku s lektorem doplňují neformální akce, například hospodské kvízy. "Tam pak naši posluchači vyžadují, abychom s nimi mluvili česky, aby mohli ukázat, co se naučili," doplnila.

Kromě kurzů češtiny centrum podporuje český jazyk akcemi pro studenty bohemistiky. Ta se v Maďarsku učí na dvou vysokých školách. Podle Orbók jí ale chybí přesah do praxe. "Studenti moc nemají možnost vyzkoušet si, co je tlumočení nebo umělecký překlad," uvedla. České centrum proto pořádá překladatelské semináře, kde se pracuje se současnou českou literaturou.

Cider dávno není pivo pro holky

Publikováno:před měsícemZdroj:JenProMuže.cz

Není to zas tak dlouho, kdy pivovary začaly vyrábět různá ochucená piva a pivní nápoje. Každému „pravému“ pivaři se při pomyšlení na ně zkřivil úsměv na tváři.

Zhruba v té stejné době začala také stoupat popularita ciderů, jež se, chudáci, pak svezly na vlně chlapské nelibosti spolu s ovocnými pivy. A přitom je to pití, které pili už naši pradědové. To, že cider není žádná limonáda, se snaží dokázat i Royal Dog Cider, jehož chuť je vyladěna speciálně pro české spotřebitele, díky spolupráci s moravskými sadaři. Ti pro Royal Dog Cider vybírají ty nejlepší odrůdy jablek, které dodávají přerovskému cideru jeho nezaměnitelnou chuť.

Tento jedinečný cider vzniká ve spolupráci s moravskými sadaři z Litenčic, kteří se dlouhodobě věnují zpracování moravských jablek, ze kterých vyrábí jablečné šťávy, jablečná vína a další produkty. Právě jablečné mošty, vína a jablečné burčáky, jak se dříve ciderům říkalo, byly běžnou součástí domácností českých sedláků. Ti se totiž nedostali k drahému vínu a výroba piva byla zbytečně náročná. Cider si doma jednoduše mohl vyrobit každý, stačila mu k tomu jen dobrá jablka a do žní bylo co pít.

Tradiční výroby se drží i Royal Dog Cider, jehož výroba probíhá řízeným kvašením jablečného moštu, který se následně filtruje a šetrně pasterizuje a na závěr se podává nejlépe ledově nachlazený. A hlavně, neobsahuje žádná umělá barviva ani sladidla. Royal Dog vsadil i na netradiční stylové černé plechovky, takže s ním určitě nebudete vypadat zženštile. Tak na zdraví!

Smíchovské pivo vzniklo díky českým vlastencům

Publikováno:před měsícemZdroj:Dotyk.czStaropramen

Staropramen vyrostl díky českému kapitálu, odhodlání a přesvědčení, že navzdory nepříznivým podmínkám mohou Češi v Rakousku-Uhersku rozběhnout vlastní fungující podnik. Odvaha dělat si věci po svém vytvořila příběh, který se píše již 150 let a je protkán nespočtem zajímavých osobností i dramatických okamžiků.

Levý břeh Vltavy v těsné blízkosti pražských hradeb, dříve plný políček a šlechtických letohrádků, se v první polovině 19. století proměnil v rušné předměstí plné lidí a strojů. Vévodila mu Ringhofferova továrna na vagony, jeden z nejvýznamnějších strojírenských podniků Rakouska-Uherska, kterému sekundovaly přádelny, strojní mlýny a další podniky. Pracovní příležitosti přiváděly na Smíchov tisíce nových lidí a právě pro ně zde byl v roce 1869 založen akcionářský pivovar.

Jeho vznik byl umožněn díky drobným úsporám shromážděným v záložnách. Získat totiž úvěr v bance bylo tehdy pro český podnik i české obyvatele prakticky nemožné. A tak touha Čechů vydobýt si své místo v Rakousku-Uhersku stála i za vznikem Smíchovského pivovaru.

Vlastenectví a hrdost na český původ poháněly Smíchovský pivovar po celou dobu jeho existence. Jako jednací jazyk se v pivovaru používala výhradně čeština, zaměstnávali se Češi a preferovali se čeští obchodní partneři. Není proto divu, že tato doba zrodila legendární smíchovskou desítku. Pivo, které si mezi Čechy vydobylo takovou oblibu.

Stalo se tak v roce 1877, přesně před 140 lety, kdy byl vrchním sládkem jmenován Michael Trnka. Ten pivo vyprecizoval a navrch zavedl technologickou kázeň, která umožnila distribuci Smíchovského i za hranice Prahy. Pivo vařené tradičním českým dvourmutovým způsobem, které si navíc mohl dovolit každý, si postupně získávalo větší a větší oblibu.

Právě legendární smíchovské světlé stojí za velmi rychlým růstem pivovaru. Zatímco v době svého vzniku byl koncipován na výstav 22 tisíc hl., na přelomu století vařil už půl milionu hektolitrů piva ročně. Úspěšně překonal ekonomickou krizi třicátých let a před druhou světovou válkou se stal dokonce největším pivovarem v tehdejším Československu a jedním ze tří největších v celé Evropě.

Tři miliony hektolitrů piva ročně
Dnes je Smíchovský pivovar druhým největším v Česku a panorama Prahy si díky jeho nezaměnitelným etiketám připomínají nejen u nás, ale i v dalších 35 zemích světa, kam se pivo pod svým tradičním českým názvem vyváží. Ačkoli se pivovar rozkládá prakticky na stejném pozemku jako v době svého založení, je ročně schopen uvařit neuvěřitelné tři miliony hektolitrů piva.

S hlavním městem ho navíc spojuje víc než jen etiketa. Když se v roce 2000 hledalo oficiální pivo pro Prahu jako evropské hlavní město kultury, sáhli pořadatelé po receptuře smíchovského Granátu. Té, která vznikla už v roce 1884 a po válce se tajně předávala mezi sládky. Odvaha a láska k pivu všech pivovarských i v tomhle případě zafungovala a je příslibem, že bude další příběhy Smíchovského pivovaru psát i nadále.

Roudnický pivovar se otevře návštěvníkům

Publikováno:před měsícemZdroj:Město Roudnice n.L

Od minulého roku probíhají dílčí opravy a zabezpečovací práce v objektu roudnického pivovaru. Dokončení jejich hlavní části nyní umožní nabídnout objekt zájemcům pro pořádání jednorázových akcí. Již tento týden se můžeme těšit na koncert a prohlídky dvou pater pivovaru s historickými klenbami.

V průběhu loňského roku byly zahájeny úpravy nutné k budoucímu zpřístupnění roudnického pivovaru veřejnosti. Již tehdy bylo jasné, že celková rekonstrukce objektu vyžaduje nalezení soukromého investora. Město však rozhodlo alespoň o jeho částečném odvodnění a odvozu cca 100 tun suti. Vzhledem k zájmu o využití pivovaru ze strany roudnické veřejnosti byl v rámci zpracování statického posudku vyhotoven i dokument návrhu opatření pro pořádání jednorázových kulturních akcí.

„Prostory bychom veřejnosti rádi zpřístupnili, stejně tak případné kulturní akce mají naši podporu, avšak prioritou je pro nás bezpečnost návštěvníků. Pokud se podaří objekt dostatečně zabezpečit, nic nebrání jejich uskutečnění,“ komentoval tehdy situaci místostarosta Ing. František Padělek.

Na základě návrhu zabezpečení pivovaru pro pořádání jednorázových akcí, zpracovaného Ing. Janem Vinařem, bylo na jaře tohoto roku dokončeno vyklízení sutí a provedeny zabezpečovací práce, zejména zakrytí otvorů. Druhou etapu oprav, při které proběhla sanace a zvýšení statiky štítu pivovaru, v srpnu doplnila instalace nových dešťových žlabů a svodů.

"Pivovar je majetkem města a jedná se o nemovitou kulturní památku. Jako řádní hospodáři tudíž máme určitou povinnost udržet tuto památku minimálně v takovém stavu, v jakém ji město koupilo. Jsou různé nápady a ideje, jak tento pivovar využít. Uvést ho však do stavu, kdy by mohl sloužit jako celek k nějakému účelu, ať už jako kulturní, či jiné zařízení, by však stálo stovky milionů korun. Na to město samozřejmě nemá. Proto jsme se rozhodli využít alespoň těch nejnutnějších prostředků k tomu, abychom tuto stavbu stabilizovali a nedocházelo k jejímu dalšímu podmáčení a narušování," vysvětlil místostarosta Padělek.

Město Roudnice nad Labem tak vyčlenilo zhruba půl milionu korun na provedení nejdůležitějších prací. V současné době jsou dvě patra s historickými klenbami z konce 17. století vyklizena. Město tak může pivovar nabídnout zájemcům pro pořádání jednorázových akcí, ovšem za předpokladu, že splní bezpečnostní podmínky dané legislativou.

První takovou akcí má být slavnostní koncert Vlastivědného spolku Říp o.s., kdy již v pátek 15. 9. od 17:00 v pivovaru vystoupí operní pěvkyně Jana Štěrbová a za doprovodu klavíristky Aleny Kolaříkové divákům představí operu Libuše od Bedřicha Smetany. V rámci sobotního programu akce Zažít Roudnici jinak pak budou moci malé skupiny návštěvníků v rámci komentované prohlídky zavítat do obou zpřístupněných pater sladovny.

"Další velké opravy nepřipravujeme, ale určitě se na to téma budeme dále bavit a jednat. Budova pivovaru při pohledu směrem od nádraží nejenže není hezká, ale někdy ani bezpečná, a to zejména kvůli opadávající omítce. Dalším cílem je tedy stabilizovat tuto stěnu tak, aby kolemjdoucí nadále neohrožovala," dodal k dalším plánům místostarosta.

Rektor ZČU se účastnil speciální várky piva Excelent

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeGambrinus

Rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček dnes spolu se sládky Plzeňského Prazdroje uvařili výjimečnou várku piva Excelent. Světlý ležák bude nyní podle klasické receptury jeden měsíc zrát, aby byl připraven na akci Pivo s rektorem, kterou univerzita a pivovar chystají na 10. října.

Jedenáctistupňový ležák Excelent, při jehož vaření dnes asistovali rektor Miroslav Holeček, manažer plzeňského pivovaru Stanislav Hamara a obchodní sládek značky Excelent Martin Hložek, okusí za měsíc studenti Západočeské univerzity v Plzni – 10. října na nádvoří plzeňského pivovaru si za doprovodu hudebních kapel a dalších zábavních aktivit můžou vychutnat „pivo s rektorem“.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě spolupracuje se Západočeskou univerzitou, jejím studentům nabízí odborné stáže a mnozí z nich se stávají ceněnými zaměstnanci pivovaru. Pivovar se řadí mezi českými studenty a absolventy k nejžádanějším zaměstnavatelům a na Plzeňsku je v žebříčcích jasnou jedničkou. „Této pozice si samozřejmě nesmírně vážíme. Zároveň víme, že mladí lidé mají nejen ambice přinášet svému zaměstnavateli nové ideje a v práci uspět, chtějí se ale také bavit a mít sladěný profesní život s volným časem. V Plzeňském Prazdroji se snažíme těmto požadavkům vycházet co nejvíce vstříc. I proto studenty zveme na pivo, na kus řeči i za zábavou. Chceme, aby se přesvědčili, jaká je u nás atmosféra, abychom je motivovali k tomu, že Plzeňský Prazdroj bude jejich první volba při hledání zaměstnání a budování jejich kariérního rozvoje,“ říká manažer plzeňského pivovaru Stanislav Hamara.

Na pivo Excelent nepadla volba náhodou. „Je to pivo pro mladou dospělou generaci a podporuje lidi, kteří se nebojí ukázat, co v nich je,“ popsal plzeňský sládek Martin Hložek, který na vaření piva dohlížel. Západočeská univerzita v Plzni zorganizovala akci s názvem Pivo s rektorem poprvé loni v rámci oslav 25. výročí svého založení. Akce se tehdy setkala s velkým úspěchem mezi studenty, a proto se ji univerzita ve spolupráci s pivovarem rozhodla po roce zopakovat.

„Pivo s rektorem bylo pro mě osobně jednou z nejpříjemnějších událostí loňského roku. Byla to skvělá příležitost poznat se s řadou studentů osobně v neformálním prostředí a sdílet jejich radosti, starosti, postřehy a nápady. Proto bych je i letos rád pozval do plzeňského pivovaru, který bude na základě našeho společného partnerství tuto akci opět hostit a zároveň našim studentům poskytuje řadu možností k současnému i budoucímu uplatnění, ať už v rámci stáží, brigád, vedení kvalifikačních prací či pozdějšího zaměstnání,“ řekl rektor Miroslav Holeček.

Belgický pivní víkend je pro znalce a pivní gurmány

Publikováno:před měsícemZdroj:Rozhlas.czAutor:Filip Nerad

Belgie je malá země, ale vaří se tu více než 1500 různých druhů. Belgické pivovarnictví se loni dostalo dokonce i na seznam kulturního dědictví UNESCO. Nejvýznamnější pivní událostí v zemi je Belgický pivní víkend, který se každý rok koncem léta pořádá v Bruselu.

Za řízných tónů dechové kapely vyrazil na bruselské Velké náměstí průvod historických pivovarských vozů. Některé jsou ještě tažené koňmi. Vzadu je následují automobiloví veteráni, kteří rozváželi pivo v dobách našich babiček a dědečků. Trochu to připomíná slavný mnichovský Oktoberfest, který každý rok začíná podobně.

„Oktoberfest je velký festival, kde se pije spousta piva. Tady je to mnohem více o setkávání lidí, kteří o pivu něco vědí a mluví o něm. Na Oktoberfestu se mluví o všem možném, jen ne o pivu. A to je ten zásadní rozdíl,“ říká Roland de Wolf, který Belgický pivní víkend navštěvuje každoročně.

Jak vypadá pivovarnický velmistr?
I když je tato přehlídka v porovnání s mnichovským pivním svátkem výrazně menší a mladší, také ona si potrpí na historické tradice. Potkat tu můžete třeba sládky v dlouhých bílých zástěrách a vestách, vyzdobených odznaky a medailemi pivovarnických svazů.

V takovém úboru stojí u výčepu i Michel Torisaen: „Tady na krku mám znak našeho bratrstva – piva faro. Jsem jeho velmistrem. Je na něm pivovarská lopata, sud, korbel a samozřejmě meč velmistra.“ Faro je jedna z belgických pivních specialit – spontánně kvašené pivo dokvášené cukrem.

Pivní labužníci
V pěti desítkách bílých stanů uprostřed zaplněného Velkého náměstí je možné ochutnat také nepřeberné množství dalších piv bez uměle přidávaných kvasnic, jako jsou lambiky a geuzy. Nechybí tu silná klášterní trapistická piva ani ovocné speciály.

Přehlídku své produkce do Bruselu přivezl i rodinný pivovar Martens. „Letos jsme přivezli deset druhů a všechny tu mohou návštěvníci ochutnat,“ chlubí se Patricia, která stojí za výčepem.

O několik stánků dál nabízí jiný pivovar klasické světlé nebo pšeničné pivo. Mě ale zaujal jejich tripel, tedy silné světlé pivo, které čepují do sklenice na vysoké noze se seříznutým hrdlem. Má nádherně chmelovou a současně ovocnou, jemně kořeněnou chuť a vůbec nepůsobí silně.

„Jezdíme sem každý rok. Je to prestižní akce, které se účastní nejlepší belgické pivovary. Chceme tady ukázat, s jakou láskou děláme naše piva,“ líčí nadšeně mladík Louis za barem.

Konkurence nikdy nespí
Jiní pak do Bruselu přijíždějí okouknout a ochutnat, co vaří konkurence. Jako třeba dvojice staříků v reklamních napoleonských kloboucích. Francois i jeho parťák provozují malé domácí pivovary.

„Snažím se tu trochu přiučit, hlavně co se týče chuti a barvy piva. Já vařím převážně suchá a hořká piva,“ vysvětluje Francois.

A na Belgickém pivním víkendu je z čeho vybírat. Celkem jsou letos v nabídce více než čtyři stovky piv.

Trojský pivovar by mohl být součástí pražské zoo

Publikováno:před měsícemZdroj:Rozhlas.czAutor:ČTK

Praha zvažuje, že odkoupí zchátralý objekt bývalého Trojského pivovaru pro zoologickou zahradu, aby mohla rozšířit služby pro návštěvníky. V areálu by mohl vzniknout například přednáškový sál, restaurace nebo konferenční hotel. Dnes o tom informoval magistrát. Nyní si Praha nechá zpracovat posudek, za jakou cenu by mohla pivovar odkoupit. Areál pivovaru, který sousedí s jihovýchodní částí zahrady, je v rukou soukromníka.

„Praha je připravena realizovat všechny potřebné kroky vedoucí k oboustranně výhodné dohodě, která povede k rozšíření majetku hlavního města Prahy o Trojský pivovar a jeho následnému připojení k areálu pražské zoo. Její rozšiřování si vzhledem ke světovému významu zaslouží pozornost," uvedl radní pro majetek Karel Grabein Procházka (ANO). Pražská zoologická zahrada je podle největšího cestovatelského serveru TripAdvisor pátou nejlepší zoo na světě.

Hlavní město si nechalo vypracovat varianty, jak postupovat při odkupu a opravách areálu ze 17. století. Nejpravděpodobnější možností je, že od majitelů odkoupí pivovar přímo Zoo Praha, která ho sama zrekonstruuje. Podle magistrátu je to sice dražší varianta, ale přínosná je v tom, že areál bude upraven podle potřeb zoologické zahrady. Náměstkyně primátorky Eva Kislingerová (nestr. za ANO) předpokládá, že rozšíření zoo zvýší turistickou atraktivitu zahrady.

O odkoupení chátrajícího Trojského pivovaru pro zoo uvažovalo vedení města už v roce 2015. Posudek města areál ocenil na 35 milionů korun, ale majitel požadoval za historický objekt 80 až 100 milionů korun.

Pražská zoologická zahrada patří mezi nejnavštěvovanější místa v Praze. Od roku 2005 každý rok překračuje hranici jednoho milionu návštěvníků. Vloni do zoo přišlo 1 448 353 lidí, což byl rekord v její 85 let dlouhé historii, ve které ji navštívilo přes 60 milionů lidí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615