Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovarské slavnosti konané v sobotu 26. června na nádvoří malešovského pivovaru nebyly pouze o zlatavém moku. Návštěvníci mohli využít komentovaných prohlídek útrob pivovaru v doprovodu samotného sládka, s možností degustace. Prohlédnout si bylo možné i přilehlou tvrz, s výkladem jejího majitele.

Hudebně založené návštěvníky potěšilo vystoupení skupiny Ahoj moře a koncert legendy české hudební scény, kapely Krásné nové stroje.

Ale slavnosti byly hlavně o pivu. Kromě bohaté nabídky pořádajícího pivovaru, bylo možné ochutnat i piva z dalších řemeslných pivovaru. Konkrétně svou produkci piv představil Pivovar Záhora, Baštecký pivovar, Pivovar Nomád, Pivovar Auersperg a Černokostelecký pivovar.

A protože jsme sportovně založený národ, tak se mohla pochlubit vysokou účastí soutěžní disciplína „Kdo nepije, není Čech,“ která byla podle vyjádření samotných účastníku „velmi, ale velmi náročná“.

Novou varnu, čtyři kvasné tanky a nový sladinový filtr, díky nimž půjde zvýšit výrobu o zhruba dvacet procent, uvedli v úterý do provozu v nošovickém pivovaru Radegast.

„Je to naše třetí varna. První jsme uvedli do provozu v roce 1970, druhou v roce 1994,“ komentoval zahájení výroby v další varně manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. „Díky ní budeme moci zvýšit výrobu až na celkových 2,6 milionu hektolitrů ročně.“

Pro Radegast je spuštění nové varny za zhruba 250 milionů korun dokončením několikaleté investice, při níž pivovar získal za dalších 600 milionů korun také novou stáčírnu do plechovek a automatizovaný sklad.

„Díky těmto investicím vzniklo na čtyřicet nových pracovních míst. Koronavir se pivovaru samozřejmě dotkl, museli jsme dělat i to, co nikdo z pivovarských nechce, vylévat pivo,“ přiblížil Kaňák poslední měsíce v pivovaru. „Hospodským, kteří vlastně úplně přišli o možnost podnikat, jsme vyšli vstříc alespoň tím, že jsme od nich odebírali pivo, které nemohli prodat. To jsme pak, za dohledu celníků, museli vylévat. Snad už se taková situace nebude nikdy opakovat.“

Ostravar plánuje investice až na příští rok
Hlavně na podporu restaurací a hospod se v době koronaviru zaměřili v největším ostravském pivovaru Ostravar. Takový byl i jejich plán v minulém roce. Koronavirus ale vše změnil.

„Na rok 2020 jsme plánovali velké investice do našich hospod. Když jsme v únoru otevřeli první zahraniční Ostravarnu, přišel koronavirus,“ vzpomínal na uplynulý rok sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek. „V prvním jarním lockdownu jsme nevěděli, co bude. Měli jsme velké obavy. V první řadě jsme se snažili ochránit zdraví našich zaměstnanců. Po zavedení celé řady bezpečnostních a hygienických opatření jsme museli přestavět naše odbytové plány a soustředit se na maloobchod.“

Zaměstnanci pivovaru tak místo investic pomáhali ošetřovat a zakonzervovat výčepní i tankové technologie v restauracích a podobně jako v Radegastu měnili prošlé pivo za nové.

I proto nyní v Ostravaru zatím žádné velké změny nechystají.

„V pivovaru Ostravar v letošním roce žádné zásadnější investice neplánujeme. Počítáme s nimi spíše v roce příštím,“ konstatovala Alena Váchová z tiskového odboru společnosti Pivovary Staropramen, pod niž pivovar Ostravar spadá. „V době pandemie jsme podporovali naše zákazníky, kterým jsme pomáhali jak pravidelným zasíláním informací o nařízeních vlády, tak jsme je podporovali při prodeji z okének a měnili prošlé pivo za nové.“

Radegastu i Ostravaru, stejně jako i dalších pivovarů v kraji se epidemie koronaviru vedle uzavření hospod a restaurací dotkla také tím, že nikdo nemohl odhadovat, jaký bude její další vývoj.

Na začátku roku bída, teď nestíhají vyrábět
A podobně na tom byli i majitelé menších pivovarů. I jich se dotklo hlavně zavírání restaurací.

„Měli jsme štěstí, že jsme krátce před příchodem korony instalovali novou stáčecí linku pro stáčení do PET lahví,“ popsal své zážitky z pandemie Mojmír Velký, jednatel Pivovaru Koníček ve Vojkovicích na Frýdecko-Místecku. „Díky tomu jsme mohli nahradit výpadek sudového piva v hospodách a restauracích prodejem piva v PET lahvích. Kdybychom to neudělali, byl by náš propad prodeje zhruba šedesátiprocentní, takto dosáhl jen patnácti procent. A k tomu jsme ještě nakoupili ledničky, díky kterým jsme pronikli jak do supermarketů, tak do maloobchodních sítí.“

Příchod teplých dnů a uvolnění protikoronavirových opatření pivovarům v Moravskoslezském kraji okamžitě pomohly.

„Nestíháme vyrábět. Ale mezi lednem až březnem to bylo špatné. To jsme vyráběli jen naprosté minimum, jen abychom udrželi kvasnice,“ popsal situaci Lubomír Noga, spolumajitel Heřmanického pivovaru v Ostravě. „Kdybychom neměli další činnosti, tak nevím, jak bychom přežili. Ale nepropouštěli jsme ani sládky, ani zaměstnance. Teď se chystáme na stavbu nového pivovaru, ale nebude to hned, čeká nás hodně papírování.“

Královské město na Labi je spojené nejen s vínem, ale i s pěnivým mokem ze chmele a sladu. Zdůrazňuje to i nová expozice o historii pivovarnictví, kterou ve čtvrtek otevřelo město se svými partnery u příležitosti zahájení letošní turistické sezony a obnovení provozu Litoměřického pivovaru.

Právě tradice výroby piva je další prohlídkovou trasou městem. Její součástí jsou také poprvé vystavená poselství předků vyňatá nedávno z kopule vyhlídkové věže Kalich a další dobové předměty. „Od čtvrtka do neděle mají zájemci možnost se seznámit s listinami a předměty vyjmutými z kopule na výstavě ve vstupních prostorách hradu, kterou jsme připravili ve spolupráci s Oblastním archivem a Městskými kulturními zařízeními. Zároveň s tím se veřejnost může seznámit s poselstvím, které starosta města Ladislav Chlupáč zanechal jako vzkaz naší generace těm budoucím,“ informovala vedoucí odboru komunikace, marketingu a cestovního ruchu městského úřadu Eva Břeňová.

Výstava je v prvním patře zrekonstruované části pivovaru, přičemž cestou se návštěvníkům naskytne příležitost nahlédnout do haly, kde se pivo vaří. „V první etapě budeme vařit jedenáctistupňové pivo pod názvem Kalich,“ informoval za Pivovar Litoměřice Dionýz Hutár. Po prohlídce bude možné první výrobky ochutnat.

Ze začátku chtějí pivovarníci produkovat asi 1500 hektolitrů ročně. V dalších letech by se výstav mohl zvýšit až na 4000 hektolitrů.

Výroba piva v litoměřickém pivovaru skončila na podzim roku 2002 z ekonomických důvodů. V té době zaměstnával zhruba třicítku lidí. Později areál koupilo město. Na opravu jedné z jeho částí získalo dotaci od ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) z programu Restart určeného na regeneraci brownfieldů. O další podporu na opravu další části pivovaru bude město MPO žádat v nejbližší době.

V rámci zahájení turistické sezony se o víkendu znovu otevřou prostory Hradní vinárny, kde bude možné ochutnat produkty Pivovaru Litoměřice, regionální vína a k nim speciality lokálních výrobců.

Návštěvník však může navštívit v historické části města řadu v Česku unikátních expozic. „Hned vedle našeho informačního centra mohou navštívit výstavu Křišťálový dotek s téměř 50 odlitky dlaní významných osobností, jedinečná je dílna ručního papíru či v podzemí instalovaná expozice Richard. Zájemce můžeme vybavit celou sérií průvodcovských materiálů městských turistických tras,“ uvedla pracovnice litoměřického informačního centra Jitka Maximiliánová.

Oblíbeným vyhlídkovým objektem je věž Kalich, která prochází rekonstrukcí a dosud byla nepřístupná. Řemeslníci však vyšli městu i návštěvníkům vstříc a upravili pochozí část věže tak, aby si mohli omezeně, ale hlavně bezpečně, vychutnat jedinečný pohled na město, mimořádně přes odkrytý hodinový stroj.

Šéf pivovaru Radegast, Ivo Kaňák, slaví významné životní jubilem. Manažerovi, který do pivovaru nastoupil hned po ukončení studia VŠCHT a strávil v něm celou svou profesní kariéru, je právě dnes šedesát let.

Jeho jubileum se zároveň propojuje i s letošním padesátým výročím celého nošovického pivovaru. „Ivo Kaňák píše neobvyklý a nesmírně zajímavý životní příběh. Stojí za mimořádným úspěchem dříve regionálního pivovaru, který se stal po celé zemi i za jejími hranicemi synonymem pro nesmírně kvalitní a poctivá piva s charakteristickou hořkostí. Pivovar si pod jeho vedením drží dlouhodobou kvalitu a nebojí se přicházet s novinkami. A co navíc, patří k tuzemským průkopníkům v odpovědném přístupu k výrobě a významně se podílel i na výchově mnoha sládků. Pevně věříme, že pod jeho vedením bude pivovar a jeho značky i nadále sbírat mnoho úspěchů a bude inspirovat i kolegy v dalších pivovarech tak, jako je to doposud.“ říká technický ředitel Plzeňského Prazdroje, Pavel Šemík a připomíná, že pod Kaňákovým vedením se Radegast stal jedním z lídrů v úsporách vody při výrobě piva, a to v celoevropském měřítku.

Do Radegastu nastoupil Ivo Kaňák v roce 1986 jako sladovník a celým pivovarem si prošel doslova od píky. Stál u zrodu Ryze Hořké 12, nealkoholického piva Birell i piva Ratar, nejvíc hořkého piva, které kdy bylo v Nošovicích uvařeno. Pod jeho vedením pivovar investoval stamilionové částky – nedávno do nové linky na plnění piva do plechovek a v minulých dnech pak do rozšířené varny.

Pivo ze čtvrtého minipivovaru v Litoměřicích lze ochutnat v několika místních restauracích. V budoucnu by jedna mohla fungovat i v areálu samotného pivovaru.

V Litoměřicích se znovu vaří pivo v původním měšťanském pivovaru. Historický objekt v centru před lety koupilo město, část opravilo a pronajalo rodinné firmě. První tmavý a světlý ležák připravený z českých surovin mohla dnes ochutnat veřejnost, která si zároveň prohlédla expozici věnovanou pivovarnictví na Litoměřicku.

Přestože jsou Litoměřice spojovány hlavně s vinařstvím, tradice pivovarnická má dlouhou tradici. "Pivo se zde vařilo už ve středověku, bylo součástí života měšťanů," řekl ČTK litoměřický radní Filip Hrbek (ODS). Posléze vznikl pivovar s pěti patry sklepů, který vozil zlatavý mok i do USA. Rozmach z 1. poloviny 20. století utnulo znárodnění po druhé světové válce. Korunní pivovar ukončil provoz po 282 letech v roce 2002. Jeho největší roční výstav byl 150.000 hektolitrů.

V obavě z budoucnosti stavby v městské památkové zóně radnice objekt koupila a postupně areál opravuje. Na místě bývalé lahvárny vzniklo parkoviště a teď se uvedl do provozu pivovar. "Rekonstrukce této části stála 22 milionů korun, přičemž dotace z programu Restart pokryla 11,5 milionu korun," uvedla mluvčí radnice Eva Břeňová.

Práce trvaly zhruba dva roky, skončily loni. Do plánů na obnovení provozu poté zasáhla epidemie koronaviru. "Chtěli jsme začít před rokem, ale kvůli covidu jsme to odložili, protože nikdo nevěděl, kdy se bude moci prodávat pivo," uvedl Dionýz Hutár, který vyhrál soutěž na provozovatele. "Přestože ani teď není doba vhodná pro zahájení tohoto druhu výroby, tak do toho jdeme, projekt je rozjetý a my mu věříme," řekl. Vstupní investice podle něj činila zhruba šest milionů korun, celková bude kolem 12 milionů korun.

Varna má objem 500 litrů. V plánu je vaření světlých i tmavých piv a speciálů ve všech stupních. "Chystáme i ovocná piva a vše, co se hodí k našemu regionu," uvedl Hutár, kterému pomáhá v pivovaru sedm lidí, všechno jsou to členové rodiny. Ambicí je uvařit 3500 hektolitrů za rok a nabízet piva v lahvích a plechovkách. "To je směr, který se nám ukázal v době pandemie, potřebujeme pivo prodat, proto chceme jít cestou lahvování," řekl Hutár.

Pivo ze čtvrtého minipivovaru v Litoměřicích lze ochutnat v několika místních restauracích. V budoucnu by jedna mohla fungovat i v areálu samotného pivovaru. "Rádi bychom získali dotaci z programu Restart i na další opravu zchátralých budov, kde by v budoucnu mohl být gastro provoz. Turisté by pak na Tyršově náměstí měli vše pohromadě, pivovar s expozicí pivovarnictví, na hradě je už expozice věnovaná vinařství, kde lze místní vína ochutnat, a byla by tu restaurace, která by pracovala s regionálními výrobci," uvedla Břeňová.

Zubr, Litovel a Holba patří dlouhodobě k nejoceňovanějším pivovarům na odborných degustačních soutěžích, ve kterých opakovaně potvrzují svoji kvalitu. Stalo se tak i na 29. ročníku soutěže o Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2021 a 7. ročníku soutěže o Zlatý soudek PIVEX 2021. Celkem moravské pivovary získaly šest ocenění včetně příčky nejvyšší – absolutním vítězem soutěže se již počtvrté za sebou stal pivovar Zubr, když celkové loňské vítezství obájil ležák Zubr Gradus. Ten se zároveň stal vítězem kategorie světlých ležáků.

Absolutní vítěz soutěže je vybírán z vítězů jednotlivých kategorií a toto nejvyšší ocenění si již podruhé za sebou odnesl dvanáctistupňový ležák Zubr Gradus, který je nejnovějším pivem ve stálé nabídce přerovského pivovaru. Celkem porazil 30 přihlášených značek piv. „Každá dobrá zpráva a ocenění naší práce je pro nás v tomto pro pivovary náročném období vzpruhou a povzbuzením do další práce. Obzvláště když je to takovýto absolutní úspěch. V Zubru si zakládáme na tom, že vaříme poctivé tradiční české pivo z těch nejlepších regionálních surovin a těší nás, že jeho kvalitu oceňují pivovarští odborníci i naši konzumenti. Obhajoba vítězství našeho ležáku je toho důkazem,“ komentuje úspěch v soutěži Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.

Další medailové úspěchy přinesla kategorie výčepních piv, kde druhým místem zabodoval Zubr Gold a třetím místem Litovel Moravan. Pivovar Litovel si odváží ocenění i v kategorii míchaných nízkoalkoholických a nealkoholických piv. Třetí místo získal Litovel Pomelo. V soutěži sudových piv se nejlépe umístil Litovel Premium, který získal druhé místo v kategorii světlých ležáků. „Z dalších ocenění piv Litovel máme samozřejmě nesmírnou radost. Naše piva dlouhodobě patří k těm nejvíce oceňovaným, což řadí litovelský pivovar mezi ty vůbec nejúspěšnější v republice,“ říká Petr Kostelecký, sládek pivovaru Litovel.

Zlatý pohár PIVEX
Soutěž o Zlatý pohár PIVEX je nejstarší odbornou degustační soutěží v České republice a v letošním roce se konal již 29. ročník. O držitelích ocenění rozhoduje odborná degustační porota ve dvou kolech a hodnocení probíhá anonymně. Hlavními hodnotícími kritérii při degustaci jsou chuť, plnost, vůně, říz, hořkost i jiné vlastnosti piva nebo příznaky podle dalších chuťových, čichových i vizuálních zjištění odborných degustátorů. V obou kolech soutěže jsou u všech vzorků piv prováděny laboratorní rozbory a senzorická hodnocení v laboratořích Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, který je odborným garantem soutěže. V porotě zasedají zástupci ústavu společně se zástupci pivovarů, převážně sládků, a dalších odborných institucí.

Areál bývalého schwarzenberského knížecího pivovaru Eggenberg v Českém Krumlově čeká oprava za 250 milionů. Z varny a sladovny budou muzea. Součástí první etapy, která má být hotová do října příštího roku, bude i návštěvnické centrum. V dalších fázích přibude hotel s wellness a konferenční centrum.

Ze zahrady vcházíme úzkým vchodem do bývalého pivovaru Eggenberg v Českém Krumlově. Od 16. století stojí v centru města, které je zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO.

Nyní budovy zčásti zakrývá lešení. Od loňského prosince tam pracují na první etapě velké obnovy. Rekonstrukce se zatím dotkne čtyř objektů, což je asi jedna třetina celého areálu.

„Jedná se o historickou rekonstrukci, takže se prakticky denně potýkáme s řadou nejrůznějších problémů. Často narážíme na nečekané věci, je to opravdu dynamický proces. Vše se navíc děje pod kontrolou přísné krumlovské památkové péče,“ zdůrazňuje stavbyvedoucí Oto Šrámek, který se při prohlídce pro představitele města a zhotovitelskou stavební společnost Metrostav ujal role průvodce.

„Naším cílem je po letech znovu zpřístupnit tento krásný historický pivovar pro veřejnost a jsem přesvědčený, že výsledek oprav přiláká mnoho návštěvníků,“ podotýká Karel Vavroušek, předseda představenstva Centra Český Krumlov, které spadá pod investiční skupinu Fortunogroup, jež je hlavním investorem projektu.

Za zhruba 250 milionů korun tu nejdřív vzniknou muzejní expozice a návštěvnické centrum. V dalších etapách přibude také hotel s wellness a konferenční centrum. Evropské fondy přispějí do rozpočtu částkou téměř 170 milionů.

„Na projektu mě nejvíce zaujalo to, že celý areál chce investor následně otevřít pro veřejnost. Nové město, jak se tato část Krumlova jmenuje, si takový areál určitě zaslouží. Až bude renovace u konce, tak pivovar vedle sousedících klášterů vytvoří úžasné centrum, kde si návštěvníci užijí historii, kulturu, ale také zrelaxují,“ oceňuje starosta Krumlova Dalibor Carda.

Po provizorní dřevěné lávce překračujeme prohlubeň, v níž se nachází důmyslný větrací systém.

„Je to zajímavé technické řešení, které se kdysi hojně používalo. Zajišťuje pravidelnou cirkulaci vzduchu v budově. Teď nám tady ale způsobilo nečekanou komplikaci, když jsme zjistili, že vedou i do vyšších pater budovy, a museli jsme je pak složitě vysekávat ve zdech,“ popisuje Šrámek problémy související s historickou rekonstrukcí.

Při vstupu do jedné ze čtyř památkově chráněných budov zaujmou holé stěny. Omítka z nich skoro všechna zmizela a je vidět původní vyzdění, na kterém je nanesená tenká sanační vrstva.

„Jedná se o speciální druh omítky, která má za úkol vytáhnout ze zdi sůl. Po každé aplikaci se změří obsah soli a podle toho se rozhodne, kolik úprav je ještě třeba,“ přibližuje Šrámek a dodává, že takových aplikací může být i pět za sebou.

Rám z dob pozdní gotiky
Když stoupáme po schodech na půdu, zastaví se stavbyvedoucí u nenápadného okna v chodbě, jež však ukrývá historický klenot.

„Zde se nachází nejstarší okenní ostění celého pivovaru, uvádí se, že to je rám z dob pozdní gotiky, to je opravdu unikátní záležitost,“ poukazuje Šrámek a vede nás dál na půdu.

„Opravy se samozřejmě dotýkají i střechy, kterou tvoří původní krovy ze 16. století. Všimněte si, že jsou krásně zachovalé, dokonce vidíte všechny spoje i dřevěné čepy,“ komentuje Šrámek.

Nedávno si tu všimli i jedné kuriozity. Některé trámy končí zvláštním způsobem nad zemí a vypadají, jako by je doslova někdo usekl.

„Domníváme se, že je někdo uřízl, aby tu tak zvětšil prostor, je to taková kuriozitka,“ doplňuje Šrámek.

Renovace čeká také varnu i sladovnu, již zvenku zdobí velké otočné komíny z ocele a kde po rekonstrukci bude muzeum sladovnictví. V samotné varně se skrývají zachovalé nádoby na vaření piva, ty jsou ale zatím ukryté pod ochrannou fólií. V budoucnu se stanou součástí expozice muzea pivovarnictví.

„Naším cílem je ukázat návštěvníkům všechno, od interiérů po technické zázemí pivovaru,“ ukončuje prohlídku Šrámek.

Pivovar Radegast rozšířil výrobní kapacitu o pětinu na více než 72 000 hektolitrů piva týdně. Čtvrtmiliardová investice zahrnovala stavbu nové varny, pořízení čtyř dalších kvasných tanků a nový sladinový filtr, který nošovický pivovar používá jako jediný v Česku.

Pivovar Radegast nyní může díky investici přesahující 250 milionů korun uvařit týdně až o 12 000 hektolitrů piva navíc. „Po vybudování nové plechovkové stáčecí linky a centrálního skladu v loňském roce se jedná o další plánovanou etapu celkového navýšení výroby piva v nošovickém pivovaru. Věříme že, tyto investice zajistí dostatečnou výrobní, stáčecí a skladovací kapacitu pivovaru, abychom mohli do budoucna pokrýt stále se zvyšující zájem o naše pivo Radegast,“ říká Dragos Constantinescu, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Pivovar Radegast má nyní k dispozici tři propojené varny z let 1970, 1994 a nejnovější z letošního roku, která byla realizována jako přístavba ke stávající budově varny. „Rozšíření výroby piva nám umožní naplno využít kapacity všech stáčíren, které v areálu pivovaru dnes máme,“ říká Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast.

Nová varna posílí především výrobu Radegast Ryze Hořké 12 a Radegast Rázné 10. Tradiční světlý ležák a světlé výčepní pivo patří od začátku do základního „hořkého“ portfolia Pivovaru Radegast, jehož prodeje loni meziročně vzrostly, a to navzdory situaci s koronavirovou krizí. Bodovaly nejen ležáky, ale i nový „výčepní speciál“ Radegast Ratar, nejvíc hořké pivo z Nošovic. „Úspěch Rataru jasně ukazuje pokračování trendu rostoucího zájmu milovníků piv o prémiovější piva, zejména co do chuti, a to nemusí jít nutně jen o ležáky nebo přímo kategorii speciálů s vyšším obsahem alkoholu. Proto jsme letos přišli s další novinkou v kategorii výčepní speciál – Radegast ROG IPA,“ doplňuje Ivo Kaňák.

Kromě výstavby nové varny uvedl pivovar do provozu čtyři nové kvasné tanky o celkovém objemu 8 000 hektolitrů. Každý měří přes 17 metrů na výšku a má téměř 5 metrů v průměru. Součástí projektu byl také nový sladinový filtr, který slouží v procesu výroby piva k oddělení sladiny od mláta během filtrace. „Sladinový filtr je v našem pivovaru výjimečným zařízením. Tuto ověřenou technologii máme v Nošovicích od roku 1994. V Česku jsme mezi pivovary jediní, kteří jej používají,“ vysvětluje Ivo Kaňák.

Projekt začal v Nošovicích přístavbou budovy varny v září 2020. První zkušební várka piva z nové varny proběhla začátkem dubna 2021, od května je v plném provozu. Dodavatelem obou staveb varny a hlavního kvašení byla česká firma IP Systém a.s. Technologii sladinového filtru dodala belgická firma Meura, varní nádoby a kvasné tanky pak německá firma Ziemann Holvrieka.

Letošní léto je v českém rodinném Pivovaru Svijany ve znamení změn. Jednou z nich jsou nové etikety lahvového piva a vzhled plechovek z dílny grafika Jakuba Růžičky. Nové, přehlednější a graficky čistší etikety budou dosavadní etikety nahrazovat postupně. Jako první se výměny ještě během léta dočká Svijanský Máz. Stejně tak budou postupně nahrazovány novými obaly oblíbená nepasterovaná svijanská piva v plechovkách.

„I když ve Svijanech nadevše dbáme na tradici, v tomto případě jsme se od odborníků nechali přesvědčit k menší změně. Současné etikety jsou již přece jen staršího data a design pivních lahví ve světě i u nás se mezitím posunul dál. Kromě toho jsme chtěli i obalem vyjádřit, že Svijany nejsou běžné průmyslové pivo, ale že jsou výsledkem poctivé, řemeslné pivovarské práce. Věřím, že se to povedlo a výsledek naše fanoušky a milovníky svijanského piva příjemně překvapí,“ řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

„Mým úkolem bylo vytvořit nový, osobitý design při respektování stávajícího logotypu a obalem zdůraznit, že Svijany jsou jiné než ostatní piva. Cílem byly etikety výraznější, přehlednější a v neposlední řadě také s čitelnějšími údaji o pivu,“ řekl autor vítězného návrhu etiket Jakub Růžička. „Při návrhu jsem se inspiroval stylem etiket drahých vín a destilátů, protože jsem chtěl svijanské etikety znatelně odlišit od běžných pivních obalů, které bývají velmi často poskládané ze solitérních a na sebe nenavazujících prvků.“

Spolu se stratégem Martinem Komárkem designér provázal celou plochu obalu do jediné geometrické kompozice. Díky osobité a dobře čitelné geometrii, která přímo navazuje na logotyp a akcentuje rozpoznávání značky, je nový design obalů zajímavější a lze jej snadno rozpoznat i z velké vzdálenosti.
„Líbí se mi, že nový design Pivovaru Svijany stále odkazuje na tradici pivovaru, ale zároveň je také moderní a výrazný. Mezi ostatními pivy na regálu se bude skvěle vyjímat, což si naše řemeslné pivo bezesporu zaslouží,“ komentoval nové obaly svijanský sládek Petr Menšík.

Obměna etiket všech lahvových svijanských piv – od Svijanského Mázu přes prémiový ležák 450 až po řadu svijanských silných piv potrvá několik měsíců. Jako první se s novou etiketou do prodeje již v létě dostane Svijanský Máz, další budou následovat. Plechovky s novým designem budou v prodeji již během července.

Dvě desetiletí. Tak dlouho se v pivovaru v Litoměřicích nevařilo pivo. Část zchátralého objektu získala předloni do pronájmu rodina místních vinařů a výrobu zrzavé dobroty do objektu vrátila. Jedenáctka Kalich naváže názvem na tehdejší oblíbený ležák. Původní receptura ale dostane moderní říz.

Rodinný Pivovar Litoměřice se poprvé představí veřejnosti tento čtvrtek, kdy město oficiálně zahájí turistickou sezonu. „Zájemci se podívají na varnu a zpřístupněna bude také nová expozice o historii pivovarnictví v Litoměřicích. Součástí slavnostního obnovení tradice výroby piva v městském pivovaru bude samozřejmě i ochutnávka,“ zve na akci zástupce rodinného pivovaru Daniel Hutár.

Co zájemci ve čtvrtek ochutnají?
Máme připravenou jalovou várku (první várka, která se dělá v nově otevíraném pivovaru, použije se menší množství surovin než pro výrobu opravdového piva, slouží pro ověření funkčnosti varní technologie – pozn. redakce) světlého a tmavého ležáku. Také plánujeme udělat pár půllitrových skleněných lahví, aby si návštěvníci mohli vzít i něco domů. Pivo s námi vařil sládek z Pacovských strojíren, které nám dodaly technologii. První várku jsme vařili spolu. Dál budu sládka dělat já.

Takže se na výsledné receptuře ještě pracuje?
Po čtvrtečním zahájení chceme na webu pivovarlitomerice.cz udělat anketu, kde se lidé vyjádří, zda jim chuť piva vyhovovala. Podle toho budeme recepturu ještě případně upravovat. Tmavý ležák bych rád ladil do flekovské třináctky. A světlý ležák bude taková česká klasika, přidali jsme ale ještě trochu voňavého chmele.

Plánujete vařit i další piva?
Chtěl bych zkusit recepturu řekněme takového cyklistického piva. Sedm, osm, možná devět stupňů. Pak pšeničné pivo a třináctku polotmavé. Jsme minipivovar, takže je možné si s pivem i trochu hrát a recepturu vytvářet za pochodu.

Pokud lidé nestihnou čtvrteční slavnostní zahájení turistické sezony, kde bude pivo dál k sehnání?
Zrovna v těchto dnech finišujeme úpravy v restauraci na Mostné hoře. O víkendu jsme malovali a připravovali prolézačky pro děti. První návštěvníky bychom rádi uvítali zhruba za čtrnáct dní. Otevřeno budeme mít hlavně pátky a víkendy.