Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Plzeňský Prazdroj chtěl poslat do Ruska tanky, pošle "jen" pivní plechovky a sudy

Publikováno:před rokemZdroj:Marketing&MediaPrazdroj

Pivo na hokejový šampionát poputuje do Ruska nejen v tradiční podobě, ale také v limitované sérii plechovek v "hokejových dresech" národního týmu. O "hokejovou" várku piva se zasloužili i zasloužilí hokejisté.

"Původně jsme chtěli vyslat do Ruska tanky – ovšem ne ty, co známe z historie, ale pořádné české, pivní. Nakonec ale pošleme hokejové plechovky a sudy, v nich pivo se špetkou národní hrdosti od našich sládků a hokejistů. Ta bude jistě letos v Rusku potřeba," říká Luděk Baumruk, manažer značky Pilsner Urquell. Pro ty, kteří kteří nemohou vyrazit fandit do hospod ani na šampionát, připravil Pilsner Urquell limitovanou edici plechovek s hokejovou tématikou.

Plzeňský výrobce piva připravuje tour po osmi českých městech, kde mohou fanoušci zanechat vzkaz českým reprezentantům. Tu pak společně se soudkem a pozdravy od hokejových legend i fanoušků plzeňský pivovar pošle hokejistům do Českého domu v Moskvě.

O hokejovou várku se postarali i hokejisté zlaté generace, úspěšní hokejoví reprezentanti Milan Hnilička, Petr Čáslava a Jaroslav Špaček. Právě oni dokončili se sládkem Václavem Berkou várku piva Pilsner Urquell určenou pro české fanoušky doma i v Moskvě. "Pokaždé, když jsem se při svém angažmá v NHL dostal k plzeňskému pivu, zažíval jsem taky pocit sounáležitosti a hrdosti, že pocházím z České republiky a v mém případě i přímo z Plzně," komentoval svou přítomnost Jaroslav Špaček, hokejový medailista olympijského Nagana.

Slim, Sleek a Big. Prazdroj začne plnit pivem nové druhy plechovek

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKPrazdroj

Díky rostoucí poptávce po plechovkovém balení piv připravuje Plzeňský Prazdroj stavbu nových linek na stáčení piv do těchto obalů. Kromě tradičních třetinek a půllitrovek budou produkovat také nové typy Slim, Sleek a Big, tedy štíhlé, elegantní a velké plechovky.

Největší český pivovar chce ještě k tomu postavit sklad prázdných plechovkových obalů. Při otevření nového skladu hotových výrobků v Plzni za 90 milionů korun. Náklady na nové linky a termín zahájení jejich stavby neuvedla.

Obecně platí, že podíl piv v plechovkách v Česku trvale roste. V těchto obalech se jich loni z celkového objemu vyrobeného piva prodalo sedm procent, což je historicky nejvyšší podíl. Meziročně tak plechovkové obaly dle Českého svazu pivovarů a sladoven posílily o čtvrtinu, naopak PET lahve se loni o čtyři procenta propadly a tvořily jen tři procenta z rekordních více než 20 milionů hektolitrů, které české pivovary vyrobily.

Celkový prostor areálu v Plzni se díky čerstvé investici do skladů zvýšil o více než třetinu na 37 tisíc palet. Nová kapacita odpovídá prostoru pro 220 plně naložených dlouhých kamionů. Důvodem rozšíření skladu byl rostoucí zájem o plzeňská piva na domácím i zahraničním trhu, nárůst počtu výrobků a balení a zrychlení dodávky zákazníkům.

Vznikly nové skladovací prostory pro hotové výrobky o rozloze 6300 m2 a brány pro urychlení nakládky. Změna logistiky umožní, aby kamiony mohly snáze projíždět pivovarem a eliminovala skladování v pronajatých prostorách, což podle mluvčí přinese velké úspory.

Vývoz výrazně posílil
Současně má firma všechno zboží plně pod kontrolou. Podle manažera závodu Stanislava Hamary zajišťuje manipulaci s výrobky 37 plynových a elektrických vozíků.

První část nových skladů vybudoval Prazdroj v roce 2006. Spolu s novou centrální stáčírnou piva to stálo zhruba jednu miliardu korun. Před osmi lety pak pivovar přistavěl další část skladu.

Prazdroj loni prodal na tuzemském trhu a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz do více než 50 zemí posílil o dvanáct procent, prodej na domácím trhu o 1,5 procenta. Přes meziroční nárůsty v Česku i v zahraničí zůstal celkový prodej piva na předloňské úrovni kvůli tomu, že se snížila licenční výroba piva v Rusku.

Poptávka po pivu z plechovek roste, Prazdroj postaví nové linky

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Díky rostoucí poptávce po plechovkovém balení piv připravuje Plzeňský Prazdroj stavbu nových linek na stáčení piv do těchto obalů. Kromě tradičních třetinek a půllitrovek budou produkovat také nové typy Slim, Sleek a Big, tedy štíhlé, elegantní a velké plechovky. Největší český pivovar chce ještě k tomu postavit sklad prázdných plechovkových obalů.

Při otevření nového skladu hotových výrobků v Plzni za 90 milionů korun to řekla mluvčí Prazdroje Judita Urbánková. Náklady na nové linky a termín zahájení jejich stavby neuvedla.

Podíl piv v plechovkách v ČR trvale roste. V těchto obalech se jich loni z celkového objemu vyrobeného piva prodalo sedm procent, což je historicky nejvyšší podíl.

Meziročně tak plechovkové obaly dle Českého svazu pivovarů a sladoven posílily o čtvrtinu, naopak PET lahve se loni o čtyři procenta propadly a tvořily jen tři procenta z rekordních více než 20 milionů hektolitrů, které české pivovary vyrobily.

Celkový prostor areálu v Plzni se díky čerstvé investici do skladů zvýšil o více než třetinu na 37 tisíc palet. Nová kapacita odpovídá prostoru pro 220 plně naložených dlouhých kamionů. Důvodem rozšíření skladu byl rostoucí zájem o plzeňská piva na domácím i zahraničním trhu, nárůst počtu výrobků a balení a zrychlení dodávky zákazníkům.

Vznikly nové skladovací prostory pro hotové výrobky o rozloze 6300 m2 a brány pro urychlení nakládky. Změna logistiky umožní, aby kamiony mohly snáze projíždět pivovarem a eliminovala skladování v pronajatých prostorách, což podle mluvčí přinese velké úspory.

Současně má firma všechno zboží plně pod kontrolou. Podle manažera závodu Stanislava Hamary zajišťuje manipulaci s výrobky 37 plynových a elektrických vozíků.

První část nových skladů vybudoval Prazdroj v roce 2006. Spolu s novou centrální stáčírnou piva to stálo zhruba jednu miliardu korun. Před osmi lety pak pivovar přistavěl další část skladu.

Prazdroj loni prodal v ČR a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz do více než 50 zemí posílil o 12 procent, prodej na domácím trhu o 1,5 procenta. Přes meziroční nárůsty v ČR i v zahraničí zůstal celkový prodej piva na předloňské úrovni kvůli tomu, že se snížila licenční výroba piva v Rusku.

Staropramen COOL přivítá jaro novým nealkoholickým pivním mixem

Publikováno:před rokemZdroj:Marketingové novinyStaropramen

S příchodem jara společnost Pivovary Staropramen rozšiřuje nabídku pivních mixů. Na trhu se poprvé objeví nealkoholická verze nápoje Staropramen Cool Grep, která vznikla smícháním nealkoholického piva a grepové šťávy.

S blížící se letní sezónou nabízí Staropramen Cool svým příznivcům nový způsob osvěžení. Staropramen Cool Nealko Grep kombinuje nealkoholické pivo s grepovou šťávou. Nově si ho tedy mohou bez obav dopřát i ti, kteří nemohou nebo nechtějí pít klasické pivní mixy.

„Grepová příchuť Staropramenu Cool je mezi konzumenty dlouhodobě velmi oblíbená, proto jsme ji zvolili i jako příchuť našeho prvního pivního mixu v nealkoholické verzi,“ vysvětluje David Šeberle, manažer značky Staropramen Cool. Společnost uvedením tohoto produktu reaguje na rostoucí poptávku po nealkoholických pivních mixech, které v současné době tvoří až čtvrtinu této pivní kategorie.

Podle dostupných dat pivní mixy vyhledávají zejména mladí dospělí, a také ženy ve věku okolo 35 let, a to hlavně v letních měsících. „Počítáme ale s tím, že nealko verze zaujme i ty, ke kterým jsme doposud komunikaci tohoto typu nápoje nesměřovali, tedy například řidiče, sportovce, lidi v zaměstnání, atd.,“ říká David Šeberle. Společnost Pivovary Staropramen plánuje uvedení nového produktu podpořit marketingovou kampaní, kterou odstartuje v polovině dubna, a to v podobě podpory v místě prodeje, televizní kampaně a on-line. V průběhu letních měsíců pak budou moci Staropramen Cool Nealko Grep ochutnat i návštěvníci hudebních festivalů.

Pivovary trhly rekord. Díky pijákům z ciziny

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

Tolik piva jako loni se v Česku ještě nikdy neuvařilo. „Poprvé v historii se vyrobilo přes 20 milionů hektolitrů piva," pochlubil se předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Jenomže nebýt exportu, pivovary by si loňskou sezonu tolik nepochvalovaly. Na domácí půdě totiž spotřeba piva stagnuje.

Každý Čech, Moravan nebo Slezan loni vypil v průměru 143 litrů piva, což je o litr méně než v roce 2014. „Zatímco ve světě oslavuje české pivo v posledních letech skutečný rozmach, domácí produkce se držela na předloňské úrovni a ani loni se nevrátila nad úroveň doby před zvýšením spotřební daně," upřesnil Šámal. Spotřební daň vzrostla v roce 2010. Tehdy se spotřeba piva na jednoho Čecha propadla v porovnání s rokem 2009 o deset litrů.

Přesto lze s trochou nadsázky napsat, že Češi stále pijí první pivní ligu. Nelze totiž předpokládat, že jinde ve světě by se spotřeba piva oproti roku 2014 zvýšila o desítky litrů. Tehdy totiž za Čechy skončili se 107 vypitými litry piva Němci a se 106 litry pak Rakušané.

Nicméně domácí pivovary držel nad vodou především export, který se meziročně zvýšil o 13 procent na rekordních 4139 tisíc hektolitrů. „Export do zemí mimo Evropskou unii byl v loňském roce ovlivněn ruským embargem a významným propadem kurzu rublu. I přesto však zůstalo Rusko loni největším spotřebitelem českého piva mimo země EU," přiblížil šéf pivovarského svazu.

Jen pro představu: export do Ruska se loni oproti roku 2014 snížil o 61 procent na zhruba 150 tisíc hektolitrů. Druhé největší množství českého piva mimo EU pak míří na americký trh, který však ani přes třináctiprocentní navýšení loni nedosáhl ani sta tisíc hektolitrů.

Těžiště českých vývozců ovšem leží těsně za našimi hranicemi. Největšími odběrateli jsou Slovensko a Německo. A tak zatímco na východ od nás mířilo zhruba 1,1 milionů hektolitrů českého piva, na západ přes 900 tisíc hektolitrů. České pivovary se přitom na zahraničních trzích podle Šámala nepodbízejí cenou. „Uvědomily si, že jestli chtějí uspět, musí se zaměřit na marketing. Rostoucí export je tedy výsledek markentingových akcí," řekl Deníku předseda svazu pivovarníků.

Místní pivovary vyvážejí svoji produkci do 25 států Evropské unie a do 72 států mimo EU.
Pivovarníkům ale dělá starosti to, že Češi kráčejí po stopách třeba německých konzumentů a pivo raději pijí doma než v restauracích nebo hospodách. Podíl v hospodách vypitých piv představuje 40 procent, zbylých 60 procent lidé nakupují v obchodech. Zhruba před třiceti lety byl tento poměr přesně obrácený.

„Poklesla spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla 
u ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu. Čeští konzumenti si pivo více vybírají 
a zaměřují se na kvalitu," doplnil Šámal.

To potvrzuje i Pavel Zítek, sládek pivovaru Gambrinus, který v minulých letech vařil téměř výhradně desítku. „V poslední době dávají pivaři přednost našim chuťově plným ležákům, jako například nepasterizované dvanáctce. Tato piva vyžadují vyšší chmelení než piva výčepní," uvedl Zítek.

Po českém chmelu se jen zaprášilo
Potvrdil tak zprávy, že čeští chmelaři mají napilno a kvůli vyšší poptávce se chystají rozšířit plochu chmelnic o 150 hektarů na přibližně 4700 až 4800 hektarů. „Nárůst plochy je především reakcí na vyšší poptávku po českém chmelu a na oživení cenové hladiny po období stagnace. Zároveň je mladší porost důležitým faktorem pro dlouhodobou výnosovou stabilitu," vysvětlil Zdeněk Rosa z Chmelařství Žatec.

Jinak řečeno: po českém chmelu se jen zaprášilo. Prodej se odrůda od odrůdy trochu liší, ale chmelaři by svou produkci ze současné plochy a při uvažované průměrné produkci vyprodali do roku 2019 nebo 2020.

Český chmel míří především do zahraničí – 75 až 80 procent z celkové produkce. Největšími odběrateli jsou japonské pivovary, které ve velkém vaří spodně kvašené ležáky plzeňského typu. Pěstitelé si ale brousí zuby i na americký trh a zajímavě se jim jeví i stále rostoucí počet českých minipivovarů.

Těch už loni vařilo pivo více než tři sta a další ještě budou přibývat. Jejich podíl na trhu je ale stále zanedbatelný, protože v celkové výrobě zaujímají asi 1,5procentní podíl. Nicméně prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň se domnívá, že v České republice by se uživila i tisícovka těchto výrobců. Mohlo by jít především o takzvané restaurační minipivovary, které vaří pivo pouze pro svou spotřebu například ve své přidružené restauraci. „Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici," řekl ČTK Šuráň.

Kromě těchto minipivovarů v České republice vyrábí pivo šest velkých pivovarských společností, které vlastní 19 pivovarů, a 29 samostatných pivovarů.

Za pivem Všerad do rodiště Magdaleny Dobromily Rettigové

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Erik DohnálekVšeradice

Teplé jarní počasí vybízí k toulkám po nově zpřístupněném bývalém vojenském prostoru Brdy. Kromě probouzející přírody vás může osvěžit i nabídka místních minipivovarů. Jedním z nich je Zámecký dvůr Všeradice, který se pyšní výjimečnou jedenáctkou.

Zámecký minipivovar vaří od dubna 2013 a se svou kapacitou 500 hektolitrů ročně patří mezi menší české minipivovary. Místní pivo se nazývá Všerad, což je odvozenina, z které v minulosti vznikl samotný název obce. Zámecký dvůr, kromě stálé nabídky spodně kvašeného světlého a tmavého ležáku nabízí i 13 stupňový speciál. Dále můžeme ochutnat i různé svrchně kvašené speciály, jako na příklad Indian Pale ALE, ale i méně známe Stouty či belgické ALE s přídavkem višňové šťávy.

Ingredience, z kterých se zde vaří pivo, tedy slad, chmel a kvasnice, jsou výhradně českého původu (kromě určitých svrchně kvašených speciálů, kam jsou kvůli aromatičnosti přidávány chmely americké). Voda pochází přímo z vlastních studní, které jsou napájeny z podzemního jezera. Pivo je vařeno dekokčním způsobem. V minipivovarnictví by se měly dodržovat tradiční postupy, takže je samozřejmostí, že piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná.

Na pivo do maštale
Všeradice jsou obec, která leží na turisticky velmi atraktivním místě, tedy v kotlině mezi Brdy a Českým krasem. Zmínky sahají až do 14. století a jejím středobodem je místní zámecký dvůr, jehož historie je v podstatě stejně dlouhá jako historie samotné obce. Zámecký dvůr je multifunkčním prostorem, který nabízí kromě ubytování i další formy vyžití, jako je tenisový kurt, minigolf, půjčovna kol či galerii. A také muzeum, které je věnováno místní slavné rodačce M. D. Rettigové, která se roku 1785 narodila právě na všeradickém zámku. Avšak pro nás je v tomto článku nejdůležitějším využitím zámeckého dvora vaření piva.

V pivovaru nás uvítá řádně upravená a podle všeho udržovaná budova. Před vchodem do objektu je jak parkoviště pro automobily, tak i stojan na kola. Samotný areál vyplňuje prostor pro sportovní vyžití a před vstupem do pivovarského hostince je dětské hřiště. Hostinec U Magdaleny je, jak už název napovídá, pojmenován po slavné rodačce. Hned při vstupu je zřejmé, že prostor dříve sloužil jako stáje. Jedná se totiž o protáhlou, jednoduše zařízenou místnost s vysoko umístěnými okny. Jednu stranu hostince vyplňuje výčep a na druhé je vhled přímo do prostorů, kde se vaří pivo. A tak je jasné, že jste opravdu u zdroje.

Kromě klasické nabídky Všeradu, tedy světlé a polotmavé jedenáctky a speciálu třináctky, je na čepu i Všerad red IPA. Příjemná servírka oděná v jednoduchém kroji podtrhujícím atmosféru vesnického pivovaru nám však oznamuje, že ta již došla. Popularita svrchně kvašených piv u českých konzumentů tedy zřejmě stoupá. A právě za nimi se lidé často vydávají do českých minipivovarů. Náladu nám však spravuje zjištění, že je k dostání ještě jedna poslední lahev,
Ochutnávku začneme vlajkovou lodí všeradického pivovaru, tedy to světlou jedenáctkou.

Sládek který ví, co dělá
Už samotný vzhled piva je velmi lákavý: pěkná stabilní pěna a světlá barva. Nadšení neopadá ani při přivonění, v kterém je cítit svěžest, kterou zintenzivňují lehké podtóny citrusů. Samotná chuť je plná s vysokým řízem. Jedná se o velmi čisté a osvěžující pivo. Pro představu můžeme přirovnat k typu piv, jaká se vaří v Únětickém pivovaru či v Lužinách. Po dopití nezbývá než konstatovat, že jsme ochutnali opravdu výjimečný ležák.

Pokračujeme polotmavým ležákem, jehož vzhledu se taktéž nedá nic vytknout. Opět stabilní pěna a barva odpovídající typu piva. Chuť i vůně je výrazně karamelová a podobně jako u světlého ležáku velmi osvěžující. Se stejnými očekáváními se pouštíme i do speciálu, kterým je zmiňovaná spodně kvašená třináctka.

Vzhled je velmi podobný světlému ležáku. Chuť i vůně již není tak výrazná, říz je o poznání nižší. Ale i tak se jedná o velmi dobré pivo, které se příjemně popíjí. Nezbývá tak než konstatovat, že v zámeckém pivovaru ve Všeradicích se vaří opravdu dobrá piva a místní sládek Jiří Diviš ví, co dělá. Není nad to čas od času kromě skvělých navoněných „ejlů“ ochutnat i opravdu výjimečný ležák. A ten se zde vaří.

Degustace z lahve
Po opuštění hostince nemusíme smutnit, jelikož jak bylo řečeno, máme s sebou na cestu ještě místní Indian Pale Ale, konkrétně Red IPU s názvem Rudý gentleman. Tu otevíráme s klidem v duši, jelikož již tak nějak tušíme, že budeme opět popíjet kvalitní pivo. To se potvrzuje. Sice nemůžeme provést plnohodnotnou degustaci, jelikož pijeme z lahve, ale i tak dokážeme poznat, že zde máme dobré svrchně kvašené pivo.

Hezky navoněné a chutí naprosto odpovídající danému pivnímu stylu, tedy výrazně hořké s podtóny citrusů. Domů se tak navracíme se skvělým pivním zážitkem a nezbývá než i vám doporučit návštěvu místního hostince. Či zajít pro lahev do některé z pivoték, které taktéž sortiment všeradického pivovaru nabízejí.

V Česku by se uživilo i tisíc minipivovarů, uvedl šéf svazu

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTK

V České republice by se uživila i tisícovka minipivovarů, nyní jich je zhruba 305. Řekl to prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Podle něj by mohlo jít zejména o tzv. restaurační pivovary, které vaří pouze pro spotřebu například v přidružené restauraci. „Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici," uvedl.

Počet minipivovarů v Česku stále roste, každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11.000 hektolitrů ročně. Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10.000 hektolitrů.

K otevření minipivovaru stačí základní investice okolo pěti milionů korun, řekl dále Šuráň. Objem produkce minipivovarů v Česku ale stále činí méně než 1,5 procenta celkové výroby piva.

Obnova a otevírání pivovarů podle šéfredaktora časopisu Pivo, Bier & Ale Pavla Borowiece zvyšuje zaměstnanost v regionech. Pivovary podle něj nabízí i možnost kulturního vyžití, jako je pořádání bálů či plesů. Mají také pozitivní přínos pro cestovní ruch, dodal.

Koloběh dalešického pivovaru zahájil registraci závodníků

Publikováno:před rokemZdroj:Třebíčský deníkDalešice

Dalešický pivovar pořádá 21. května šestý ročník speciálního závodu s názvem Koloběh, který je díky své koncepci unikátním závodem v celé České republice. Pro závod jsou vytyčeny čtyři trasy po 25 km v okolí dalešické přehrady. Každý okruh má kontrolní proběh dalešickým pivovarem. Trasy jsou vedeny většinou po lesních a polních cestách, pouze zčásti po asfaltu.

Tohoto speciálního závodu se mohou účastni pětičlenné týmy, které čeká sto kilometrů. Úkolem týmu je dopravit svůj štafetový kolík do cíle závodu. „Jeden člen týmu vždy běží, ostatní čtyři jedou na kole. Záleží na strategii, jak často se budou střídat. Není předepsané, jak dlouhou trať musí jednotlivý závodník uběhnout. Nutné je, aby vždy jeden člen týmu běžel. Teoreticky je možné, aby sto kilometrů uběhl jeden závodník a ostatní závod odjeli na kole," popisuje správce dalešického pivovaru a hlavní organizátor Ladislav Urban.

Podmínkou závodu je to, že štafetový kolík se nesmí vézt na kole. Soutěžní týmy mohou být smíšené, tedy kombinace závodníků a závodnic. Nejlepší tým loňského roku Hopelajda zvítězil s časem 05:37:36,5.

Zázemí pro závodníky i diváky je přímo v pivovaru. Pokud nejste vášnivými cyklisty a běžci, můžete být nadšenými diváky a povzbuzova-teli. Na Koloběh se sjíždějí týmy z celé republiky a k vidění jsou opravdu úctyhodné výkony a emoce. „K fandění si můžete vybrat speciality pivovarského kuchaře a žízeň zahnat skvělým dalešickým pivem," říká správce.

Registrace na Koloběh je zahájena, přihlásit svůj tým můžete na pivovarském webu pivovar-dalesice.cz.

V Mostě se točí pivo Zdař bůh!

Publikováno:před rokemZdroj:iUHLI.czMostecký Kahan

V Mostě si od letošního jara můžete připíjet a zároveň se také po hornicku zdravit. Populární polotmavý ležák ze zdejšího pivovaru Mostecký kahan totiž dostal nové jméno Zdař bůh!

„Původní myšlenka byla velmi jednoduchá. Chtěli jsme pivům, které u nás nabízíme, dát konkrétní jméno a polotmavý ležák ještě žádné neměl. Lidé měli šanci se na internetu zapojit do ankety a vymyslet nový název. To, že nakonec vyhrál název Zdař bůh!, nám udělalo radost. Je to vlastně pokračování hornické tradice, na niž jsme se snažili navázat už názvem našeho pivovaru Mostecký kahan,“ vysvětlil jednatel pivovaru Luboš Luňáček.

Spojit vaření piva a hornické tradice, to prý byl podle majitele pivovaru záměr již od samého počátku. „A mezi lidmi se tenhle nápad ujal. Sami začali spontánně nosit hornické věci a tak jsme pořídili i vybavení restaurace,“ připomněl Luňáček. Zdař bůh! je jedním ze šesti piv, které má Mostecký kahan v nabídce. Během roku se k nim přidávají i speciály, kterých bývá tak kolem dvaceti.

„Největší výtoč má světlá dvanáctka a hned po ní právě Zdař bůh!,“ řekl sládek Mosteckého kahanu Lukáš Chrastina. Mimochodem zdejší nově pojmenované pivo už má označení regionální potravina a je zaregistrováno i mezi Krušnohorské potraviny. A když na Zdař bůh! dostanete chuť, můžete si na něj nejen zajít do pivovarské restaurace, ale můžete si ho také odnést domů v PET láhvi. Nebo můžete počkat až do 28. května. To bude pivo Zdař bůh! Oficiálně představeno na 5. ročníku Pivních slavností. Tentokrát se budou konat na Prvním náměstí v Mostě.

Plzeňský unikát. Bednáři v Prazdroji smolili sudy

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkPrazdroj

V Plzni se ve čtvrtek ručně smolily sudy. Velká bednářská výroba sice skončila v Prazdroji v roce 1992, plzeňský pivovar je však jedním z posledních míst v Evropě, kde se toto tradiční řemeslo zachovává a dále se rozvíjí.

Díky místním bednářům, kteří se stále starají o sudy a kádě, může pivovar ve svých sklepích udržovat v malém objemu tradiční způsob výroby nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell. Ruční smolení ležáckých sudů začíná odsmolováním, kdy se rozpustí v sudu stará smola.

Poté se do nich nalije nová horká smola a sud se takzvaně štorcuje (převaluje), aby tekutina zatekla do všech pórů. Poté se přebytečná smola vylije, se sudy se však ještě kutálí, aby byla tekutina rovnoměrně rozlitá.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135