Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Odešel Luděk Vraník

Publikováno:před rokemZdroj:Pneurevue.cz

S hlubokým zármutkem oznamujeme úmrtí pana Luďka Vraníka, který odešel náhle ve středu 19. října ve věku 45 let.

Luďka Vraníka si pamatujeme jako dobrého člověka a prozíravého podnikatele. Setkávali jsme se s ním od konce 90. let u příležitostí brněnských motoristických výstav i při osobních návštěvách ve firmě, kterou vybudoval. Svůj profesní život zasvětil protektorování a díky svému nadšení, umu, pracovitosti a podnikatelskému talentu dokázal vybudovat prosperující závod „na zelené louce“, který nemá v naší zemi obdoby.

Čest jeho památce!

Kutnohorský pivovar ožívá!

Publikováno:před rokemZdroj:Kutnohorské listyMěšťan. Kutná Hora

Kutnohorský pivovar v minulých letech připomínal zakletý zámek. Prázdné budovy byly jen čas od času místem konání kulturních akcí. Tato doba ale neodvratně spěje ke svému konci. 30. června 2015 schválilo zastupitelstvo města prodej objektu firmě REAL Estate, a. s. Kolemjdoucí si tak již delší dobu mohou všimnout čilého stavebního ruchu v areálu. O tom, co se v kutnohorském pivovaru děje a bude dít, si Kutnohorské listy povídaly s jeho marketingovým ředitelem Janem Svobodou.

Co vás napadlo jako první, když jste se dozvěděl, že město Kutná Hora schválilo prodej pivovaru do rukou vaší společnosti?
Obrovský závazek vůči historii, vůči pivovaru, vůči městu a jeho občanům. Respekt k danému místu.

Vaření piva zde má dlouhou tradici, jak na ni chcete navázat?
Jsme přesvědčeni, že lidé z Kutné Hory a okolí můžou mít vlastní pivo, které bude vysoké kvality a zároveň z jejich kraje; mělo by to být především jejich pivo na které budou moct být hrdí. S obnovou pivovaru již máme zkušenosti z Břeclavi. V roce 2012 jsme získali objekt, který skoro 16 let nefungoval, byl ve stejně špatném stavu jako je ten v Kutné Hoře. Po roce rekonstrukce se v něm začalo vařit pivo. Nyní už máme více zkušeností a chystáme se je u vás využít.

Jaké plány má vlastník s pivovarem v Kutné Hoře?
Nám jde o to co nejdříve obnovit výrobu piva. Další věcí je pivovarská restaurace, která zatím neexistuje a chceme ji udělat z původních pivovarských dílen. Ty mají parádní genius loci, velikánskou auru. A pak celkově ten areál oživit pomocí různých kulturních akcí.

Když srovnáte pivovar před a po vstupu vaší společnosti, jaké budou největší změny?
Znovu se zde začne vařit pivo, to bude největší změna. Pivovar jsme převzali ve stavu, kdy veškerá technologie pivovaru nebyla nebo byla zničená natolik, že se tam vlastně pivo vařit nedalo. Dokonce byla zasypána kanalizace, kterou jsme museli pracně dávat dohromady, objevily se tam silné spodní vody. Takže sanace toho objektu a jeho zprovoznění, to je hlavní změna.

Na jaké pivo se tedy mohou zákazníci těšit?
No na výborné (smích). Budeme v první řadě vařit jedenáctku, chceme začít hned zkraje roku 2017. Pak budou přibývat i další piva.

Už jste zmínil kulturní akce pořádané v pivovaru, co tedy můžeme čekat do budoucna?
Vaření piva není jediná činnost, která má pivovar oživit. Počítáme právě s různými kulturními akcemi. Takže třeba Stříbření bychom rádi z části dostali do pivovaru a umožnili tak městu získat nový prostor. Víme o problémech s hlukem, které při akcí pořádaných v pivovaru minulosti byly, a chceme to aktivně řešit.

Pro chod pivovaru jsou potřeba také zaměstnanci – kolik a jaké profese hledáte?
My budeme sice vařit pivo naprosto tradiční staročeskou metodou, tj. kvašení v otevřených spilkách a ležení v ležáckých sklepích, ale zároveň to bude pivovar moderně vybavený, takže nemohu slíbit stovky pracovních míst. Bavíme se o desítkách zaměstnanců, kteří budou pracovat manuálně, u linek a podobně, ale i v kanceláři. Nábor už probíhá a pozice, které chceme zaplnit máme uveřejněné na našem facebooku.

Jak hodnotíte spolupráci s městem?
Velmi pozitivně hodnotím to, jak město aktivně a se zájmem přistupuje k obnovení pivovaru. A jsem velmi rád, že nás město vítá ve svém středu a chce tu dosavadní spolupráci rozvíjet.

8. listopadu se přímo v pivovaru uskuteční tisková beseda, kde majitelé odhalí více ze svých plánů. Kutnohorské listy budou samozřejmě u toho. Zatím se čtenáři mohou potěšit alespoň dvěma vizualizacemi pivovarské hospody.

V Beskydech lze ochutnat zhruba 80 variant piva

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.cz

Pivo patří k severní Moravě jako k té jižní víno. Zvlášť v poslední době rostou v Beskydech jako houby po dešti minipivovary s originálními produkty i atmosférou.

Třináct malých i velkých pivovarů propojuje Beskydská pivní stezka, díky které návštěvníci poznávají beskydskou krajinu prostřednictvím piva a regionální gastronomie.

Pivovary rozmístěné po celé turistické oblasti Beskydy-Valašsko spolupracují a vzájemně si hosty pomyslnou stezkou, na níž lze ochutnat zhruba 80 variant hořkého moku, posílají.

Beskydské informační centrum letos vydalo průvodce, který provádí půvabnou krajinou Beskyd po jednotlivých pivovarech. V nich se můžete prostřednictvím ochutnávek seznámit se svébytnou produkcí, poznat historii pěnivého moku a jeho výroby, případně se zaměřit i na tradiční pokrmy, které k Beskydám a pivu prostě patří.

Ve Štramberku a v Rožnově pod Radhoštěm jsou dokonce i pivní lázně, které vycházejí z léčivých účinků pivovarských kvasnic obsahujících množství vitaminů, stopových prvků a aminokyselin.

Trasa se v souvislosti s přibývajícími minipivovary neustále rozvíjí a prodlužuje.

Dobrá piva a skvělá zábava přilákaly na festival tisíce lidí

Publikováno:před rokemZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Jaroslav Perdoch

Dobré pivo, skvělá zábava a příjemné podzimní počasí plné slunce čekaly na návštěvníky, kteří o víkendu zavítali na třetí ročník pivního festivalu Oktobeerfestu.

Ten se stejně jako v minulých letech konal v okolí nákupního střediska Forum Nová Karolina v centru Ostravy. Během pátku a soboty přišlo několik tisíc lidí.

Na Oktobeerfestu se představilo téměř čtyřicet pivovarů, které nabídly více než 120 druhů piv. Milovníci pěnivého moku si mohli vybrat mezi spodně i svrchně kvašenými pivy, pivními speciály či ovocnými cidery.

„Ta nabídka je opravdu skvělá. Mám rád silné pivo a tady jich je opravdu nepřeberné množství. Už jsem okusil několik druhů a mohu říct, že jsou fakt dobrá. Teď mám vyhlédnutou patnáctku," řekl Deníku Petr Klíma, který si pochvaloval i letošní počasí. „Vloni byla dost velká zima. Tohle je akorát. Přílišné horko mi moc nesedí. To si dá člověk čtyři pořádná hutná piva a už to začíná cítit. V trochu chladnějším počasí toho zvládne více a může tak vyzkoušet více piv," dodal Klíma. Při zimomřivější návštěvníky organizátoři připravili velkokapacitní vyhřívané stany.

Na pivním festivalu se představily známé pivovary z našeho kraje i dalších regionů, zastoupení měly i samozásobitel­ských a mikro pivovary, které lákaly především svými speciály.

„Letos jsme toho vyčepovali více než vloni. Přálo nám počasí, což se odrazilo na vyšší návštěvnosti," dozvěděli jsme se u stánku patřícímu menšímu pivovaru z našeho regionu.

Organizátoři připravili i bohatý doprovodný program, ve kterém nechybělo například bubenické show. Vrcholem pak v pátek bylo vystoupení skupiny Tři sestry, v sobotu se představily Buty. O jejich vystoupení byl tak velký zájem, že hodinu před zahájením koncertu muselo být kvůli přeplněnosti uzavřeno podzemní parkoviště nákupního centra. Celou akci pak v sobotu v noci završil ohňostroj.

Prazdroj zdražil pivo. Ostatní ho boudou následovat, tvrdí bývalý ředitel svazu pivovarů

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.cz

Na vyšší cenu piva z Plzeňského Prazdroje zatím další pivovary v Česku nereagovaly. Podle někdejšího ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven je to ale otázkou času. Zvedání cen už ohlašují některé hospody.

Zdražení piva Plzeňským Prazdrojem zatím cenovou válku na českém trhu nevyvolalo. Prazdroj zvýšil od října ceny svých produktů zhruba o tři procenta. Zdůvodnil to rostoucími náklady na suroviny a investicemi. Hospody a restaurace se vyšším cenám přizpůsobují.

„Pivovar pro restaurace zvedl cenu o korunu na půl litru dvanáctistupňového piva. Samozřejmě se musíme podrobit a budeme zvedat cenu,“ říká Miloslav Novák, majitel hospody na pražských Vinohradech.

Další pivovary s cenami dosud nehýbaly. Podle Jana Veselého, někdejšího ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven, je to ale jenom otázkou času. „Budou se snažit chvíli počkat a vydržet se sníženou cenou, aby přilákaly některé zákazníky od Prazdroje k sobě. Dříve nebo později se k tomu připojí,“ říká.

Podle Veselého ale případné zdražení nebude mít velký vliv na chování zákazníků. „Cena je jedno z velmi důležitých kritérií pro výběr zákazníka, ale chuťový návyk je tak silný, že zásadní změnu to prakticky nebude mít. Ostatní zvednou ceny taky, takže relace se vyrovnají,“ vysvětluje. Prodeje dražších piv podle něj zároveň ukazují, že cena není jediným kritériem výběru.

Jeho slova potvrzuje i majitel hospody Miloslav Novák. Podle toho jsou milovníci piva často věrní jedné značce. „Když bude dražší, budou pít chvíli o kousek míň a potom se dostaneme na stejnou hranici,“ očekává.

Se spotřebou 143 litry na hlavu zůstává Česko světovou jedničkou.

V Beskydech lze ochutnat zhruba 80 variant piva

Publikováno:před rokemZdroj:Ostrava Online

Pivo patří k severní Moravě jako k té jižní víno. Zvlášť v poslední době rostou v Beskydech jako houby po dešti minipivovary s originálními produkty i atmosférou.

Třináct malých i velkých pivovarů propojuje Beskydská pivní stezka, díky které návštěvníci poznávají beskydskou krajinu prostřednictvím piva a regionální gastronomie. Pivovary rozmístěné po celé turistické oblasti Beskydy-Valašsko spolupracují a vzájemně si hosty pomyslnou stezkou, na níž lze ochutnat zhruba 80 variant hořkého moku, posílají.

„Beskydská pivní stezka podporuje nejen rozvoj turismu a cyklistiky v Beskydech, ale také rozvoj podnikání v této oblasti. S pivovary spolupracujeme už třetím rokem a snažíme se poukázat na výjimečnost každého z nich. Právě připravujeme setkání se zástupci jednotlivých pivovarů, abychom společnými myšlenkami a nápady tuto pomyslnou stezku rozšířili a zatraktivnili pro příští letní sezonu,” říká Monika Konvičná, ředitelka Destinačního managementu turistické oblasti Beskydy – Valašsko, o.p.s., a dodává, že Beskydské informační centrum letos vydalo průvodce, který provádí půvabnou krajinou Beskyd po jednotlivých pivovarech. V nich se mohou prostřednictvím ochutnávek seznámit se svébytnou produkcí, poznat historii pěnivého moku a jeho výroby, případně se zaměřit i na tradiční pokrmy, které k Beskydám a pivu prostě patří. Ve Štramberku a v Rožnově pod Radhoštěm jsou dokonce i pivní lázně, které vycházejí z léčivých účinků pivovarských kvasnic obsahujících množství vitaminů, stopových prvků a aminokyselin. Koupele v pivu využívalo i lidové léčitelství a ve zmíněných lázních se k této tradici velmi úspěšně vrátili.

Trasa se s přibývajícími minipivovary neustále rozvíjí a prodlužuje. „V současné době zahrnuje kromě věhlasného pivovaru v Nošovicích, jehož návštěvnické centrum má připraveny exkurze nejen pro dospělé, ale i pro nezletilé návštěvníky, i řadu minipivovarů například v Kopřivnici, Kozlovicích, Frýdku-Místku, Hukvaldech, Vyšních Lhotách a na dalších místech Beskyd.

Pivaři, a nejen oni, tak mohou nejrůznější lokality Beskydy poznat prostřednictvím piva, které se tu vyrábí. O tom, že jde o vynikající produkty, svědčí řada ocenění, jež zdejší výrobci piva získali. Například vojkovický pivovar U Koníčka, který vaří nejlahodnější pivo roku 2015, láká turisty na nejrůznější a často obměňované speciály,” pokračuje Monika Konvičná a poznamenává, že velmi pozitivně na Beskydskou pivní stezku reagují turisté z Polska, kteří už si za originálními beskydskými pivy našli cestu.

K oblíbeným pěším vycházkám patří například výlet na Prašivou spojený s návštěvou pivovaru Kohútka, který v říjnu narazil za studena chmelený ležák Kazbek, výpravu do Štramberka zpříjemní už zmiňované Lašské pivní kúpele a turisté směřující na Lysou horu mohou v Ostravici navštívit Beskydský pivovárek, kde mohou v pivovarské hospůdce kromě aktuální produkce piva ochutnat přímo tady vyráběné přírodní, pařené i nakládané sýry. „V nabídce máme stabilně pět druhů vlastních piv, jejichž výběr týdně obměňujeme. Zájem je o všechny, jak o ležáky, tak o ochucená piva nebo o silnější speciály,” říká majitel Beskydského pivovárku Dušan Holý.

„Spojit zájem o atraktivní destinace s ochutnávkou pivních speciálů i ležáků a s regionální gastronomií mohou návštěvníci Beskyd nejen na Beskydské pivní stezce, ale také na mnoha regionálních akcích zaměřených na tento pro zdejší oblast charakteristický mok,” uzavírá Monika Konvičná a připomíná úspěšné zářijové Pivobraní v Novém Jičíně a Pivohraní ve Frýdku-Místku, Radegast den v Nošovicích i další akce, které k Beskydám přitáhnou pozornost milovníků piva i v příštím roce.

Karla Šlechtová ocenila pivovarnickou tradici v České republice

Publikováno:před rokemZdroj:MMR.czAutor:Ing. Veronika VárošiFrýdlant

Ministryně Karla Šlechtová dnes (13.10.) navštívila během své pracovní cesty severočeský Zámecký pivovar Frýdlant v Libereckém kraji. Ocenila především rekonstrukci objektu, od které si majitel slibuje obnovu vaření piva na Frýdlantu.

„Pivovarnictví má u nás hluboké kořeny a regionální pivovary vždycky dotváří zajímavost kraje. Velmi se mi líbí provedená rekonstrukce a snaha oživit tuto tradici. Jedná se také o skvělou příležitost rozšířit další kulturní a společenské aktivity k podpoře cestovního ruchu na Frýdlantsku. Věřím, že se pivovaru povede dobře a najde sem cestu celá řada návštěvníků,“ uvedla ministryně Karla Šlechtová.

Se Zámeckým pivovarem Frýdlant se pojí již některé projekty podpořené z evropských fondů, díky kterým mohl pivovar například vybudovat školicí středisko pro sládky, kterých prošlo dle vlastníka pivovaru již přes padesát. Současnou rekonstrukci s cílem obnovit vaření piva ve Frýdlantu, kterou ocenila ministryně Karla Šlechtová, provádí majitel již na vlastní náklady.

Tradice vaření piva sahá v pivovaru až do 14. století, kdy se postupem času stal významným regionálním producentem piva. V polovině 20. století však byl provoz ukončen a nyní je pivovar opět v provozu. Slavnostní otevření proběhlo v červenci 2014.

Pivní revoluce teprve přijde, vzkazují z Havířova „Štajgr s Bulačem“

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaSlezský

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Havířovský hostinec „U Balona“ býval díky svému výčepnímu dlouhé roky vnímán jako místo, kde je host pánem a je o něj až mateřsky postaráno. Snad i proto se jej Martin Balon, který však není se svým předchůdcem v rodinné přízni, ujal s podobnou vizí. A tak není divu, že jedním z jeho hlavních cílů bylo hned od počátku, který se datuje do roku 2010, postavení vlastního minipivovaru.

Nabídnout lidem něco opravdu nového formou tradičně vařených piv, to však není proces uskutečnitelný lusknutím prstu. Jelikož nebyl z oboru, musel si nejprve projít provozem hostince jako takového. Až poté se definitivně rozhodl, že na místě, které bylo postaveno už v roce 1911 spolkem občanů Bludovic, realizuje sen o pivu vlastní výroby.

„K tomu došlo až v létě 2014, kdy jsme otevřeli pivovar s tím, že budeme vařit vlastní pivo čistě pro naši hospodu. Rodilo se to pomaličku, i když nápad přišel rychle. Zvažovali jsme, zda pivovar k hostinci přistavět nebo ho udělat ve sklepních prostorách,“ dává se Balon do vysvětlování okolností vzniku dnešního Slezského pivovaru.

Zvítězila druhá varianta, díky které nakonec mají zejména zvídaví lidé možnost dívat se přes okno z interiéru hostince přímo do varny a vidět tak ruční práci při výrobě piva. Technologii se jim podařilo umístit do sklepních prostor přesně na míru. Pak už zbývalo „jen“ sehnat zkušeného sládka, se kterým se shodli na recepturách, a mohlo se začít.

„Myslím si, že většina lidí naši snahu přijala s povděkem. Nechtěli jsme nic podcenit, a tak jsme hned na začátku měli tři piva na čepu. Pak jsme šli dál a zkoušeli různé speciály, nejdříve vánoční a silnější piva, nejprve spodně kvašená s dlouhým ležením. Od letošního roku jsme přešli i k svrchně kvašeným,“ popisuje postupný vývoj majitel havířovského minipivovaru.

Štajgr a Bulač? Přišlo jim fér přiznat, odkud jsou
Přestože je Havířov docela velké město, pivní scéna je v něm spíše konzervativní, což ale obecně platí pro celý náš kraj. Malé pivovary sice každým rokem sbírají více a více zkušeností, ale většina z nich jsou ryzí průkopníci, kteří teprve zjišťují, jak vůbec bude jejich „byznys“ fungovat.

Proto je sympatické, že se náš průvodce nebál vsadit na regionální rázovitost, kterou promítl do názvů piv. Drží se hornické tradice, která je sice kvůli ekonomickým problémům na ústupu, ale síla nostalgie lidi pořád oslovuje.

„Dumali jsme nad názvy dlouho a jediné, co nám z toho vycházelo, byla úcta k hornické tradici, která tady přes stovku let existuje. Přišlo nám fér přiznat, že jsme odsud. Už kvůli lidem, bývalým nebo současným horníkům, kteří k nám chodí,“ říká Balon, proč se to v jeho pivovaru, razícím heslo „Bo fajne pivo“, jen hemží slangem známým z šachet.

„Začali jsme dvanáctkou Štajgrem a desítkou Bulačem, čímž jsme lidem rozzářili úsměv na tváři. Kdo nevěděl, co to znamená, měl na pivní kartě popisek. Chlapy to opravdu rozesmálo a pobavilo. U černého piva to pak byla přirozeně Štola, no a naše čtvrté stálé pivo je třináctka polotmavá neboli Hajcman. Jelikož se to líbí, chceme v tom dál pokračovat,“ přiznává havířovský pivovarník, že i další názvy jako Hever, Bijok nebo Robka si lidé prostě zapamatují.

A to včetně těch přespolních, kdy asi nemusíme připomínat, že z pohraničí Polska se rekrutuje mnoho pivních turistů, kteří vzhledem k jazykové blízkosti velmi dobře vědí, co že se to v Havířově čepuje.

Pivní revoluce je teprve před námi
Ale teď se ještě vraťme ke speciálům, které Slezský pivovar připravuje v rámci své celoroční nabídky. To, že jejím hlavním tahounem je klasický ležák Štajgr, asi nikoho šokovat nebude, a proto nás bude zajímat právě pohled na další druhy piv.

„U nás je momentálně na čepu čtrnáctka Red Ale, patnáctka polotmavá Bijok, což je pivo německého typu, a také ještě svrchně kvašené Amarillo typu American Pale Ale. Na podzim bude nachystaná sedmnáctka Cap Bock, pivo polotmavé mnichovské a pak vánoční speciál, který děláme každý rok,“ upřesňuje Balon s tím, že se snaží mít stále k dispozici dva až čtyři speciály.

Tím se pomalu dostáváme k tomu, zda to zároveň svědčí o tom, že i do Havířova či na Ostravsko jako celek už dorazila pivní revoluce, která přináší proměnu chování obvyklých velko-konzumentů „europiva“ v nadšené degustátory a znalce nových značek.

„Pivní revoluce k nám teprve přijde. My se o ni snažíme v našem hostinci tím, že si lidé mohou dát kromě klasiky silná piva spodně i svrchně kvašená nebo chmelená za studena. Reakce jsou různé, ale vždycky si pivo najde svoji klientelu, která přijde třeba jednou za měsíc na svůj oblíbený speciálek. Je to pestré,“ usmívá se náš průvodce.

Podle něj už se revoluční pivní vlna dostavila do Brna nebo Olomouce, kde jsou mnohem více zaběhnuté ochutnávkové pivnice. V Ostravě a okolí je jich pořád relativně málo. „S našimi speciály se v ochutnávkových pivnicích objevujeme. Ale není to priorita. Rádi však pivo dodáme. Je to pro nás test, zda odvádíme dobrou práci i pro širší okolí,“ myslí si Balon.

Pořád je co zlepšovat
Jsou názory zvenčí a vzájemné porovnání tím, co může malý pivovárek popohánět k dalšímu rozvoji? „Určitě to člověka posouvá dál, protože pořád je co zlepšovat. My víme, že chceme hlavně udržet speciály tak, aby na sebe během roku navazovaly. Což je trošku složitější z hlediska předpokládané spotřeby,“ ví zakladatel pivovaru, že správný odhad pivařských chutí je klíčem k úspěchu.

Ani na naší v pořadí už devatenácté zastávce nemůžeme vynechat téma stavu trhu malých pivovarů, kterých již brzy bude v Moravskoslezském kraji čtyřicet. To je číslo, které může šokovat snad nebohého abstinenta, ale znalci volají „Jen víc a ve větší kvalitě!“. Jak se zdá, bílých míst na naší pivní mapě je pořád ještě dost.

„Konkurence je určitě zdravá, pokud je férová. Prostor pro růst tady je. Ať už to budou pivovárky hostinské, jako jsme my, nebo produkční, které budou zásobovat hospody. Jediné, co možná chybí, jsou kvalifikované síly. Minipivovary by určitě měly lidem přinést nové chutě a nezůstávat u základních piv. Vždyť odlišnost je přece důvod, proč jsme to postavili,“ podotýká Balon.

Nezbývá než souhlasit, a to s dodatkem, že jsme stále ještě v „porodní fázi“ pivní revoluce, kdy další ve světě běžná piva, jako jsou stout či porter, sice tu a tam uvaříme, ale tak trochu nesměle. „Až se tu budou objevovat i tyto speciály, dostane pivní scéna úplně jiný rozměr, což bude jenom dobře,“ uzavírá majitel havířovského pivovaru.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Slezský pivovar Havířov
Místo: Selská 1329/43, Havířov – Město
Druhy piv: celoročně v nabídce Bulač 10° světlé výčepní pivo, Štajgr 12° světlý ležák, Štola 12° tmavý ležák a Hajcman 13° polotmavý speciál, dále v nabídce dle sezóny speciály z amerických a australských chmelů, ale také piva německého typu či chmelené za studena
Stáčení a prodej: piva stáčejí do 10, 15, 20, 30 a 50 litrových KEG sudů a do 1,5 litrových PET lahví
Výstav: odhadem 700 hektolitrů za rok

Kyselé pivo dozrává v sudech jako víno. Nyní zkusí oslovit poučené pivaře

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Ivana Solaříková

Zraje v dřevěných sudech nejméně dva roky. Právě čas mu dá tu správnou vyváženou chuť, vůni po dřevě a po ovoci. Řeč ale není o víně. V Mikulově, v jednom z největších vinařských měst, v sudech zraje i pivo.

Jako vůbec první v republice tu takzvané spontánně kvašené pivo začal vyrábět pivovar Wild Creatures, sesterský podnik zdejšího pivovaru Mamut. Říká se mu také kyselé pivo. Vyrábí se prastarou metodou podobnou vinařským technikám. Chutí by ovšem pravověrní pivaři asi byli zaskočeni.

„Tradiční ležák je opravdu chuťově diametrálně odlišný. Svět piv je ale velmi bohatý a bohatá je i paleta pivních chutí. Pivo nemusí být jen hořké,“ říká Jitka Ilčíková z mikulovského pivovaru.

„Chuťově se divoce kvašená piva podobají vínu a skvěle se doplňují také s ovocem. Protože žijeme ve vinařském kraji a sami obhospodařujeme několik vinohradů, patří mezi naše největší speciality hroznové pivo – grape ale. Zraje v sudech několik let, nějaký čas i společně s hrozny,“ vysvětluje Ilčíková.

Ale na zahraničních degustacích podle ní nejvíce boduje višňová verze.

Doteď v Česku nikdo s výrobou neuspěl
S každým pivem stráví pivovar klidně až dva roky, než se dostane k zákazníkovi. „Nejsou naším vynálezem. Než přišla do módy piva typu ale či ležáky, byla rozšířená po celém světě. Nepřerušenou tradici mají například v Belgii. Tajemství výroby je tam předáváno z otce na syna po celé generace,“ podotýká Ilčíková.

Pivovar Wild Creatures si ovšem musel svoji vlastní recepturu vymyslet sám. Vývoji kyselého piva z Mikulova se tady věnovali mnoho let.

Jestli se divoké pivo naučí pít také Češi, si Ilčíková netroufá odhadovat.

„Naši pivaři milují především ležák, ale zejména nastupující generace je ochotna zkusit i nové věci. Na trhu jsou spontánně kvašená piva dlouho, ale musí se dovážet, protože doteď s jejich výrobou u nás nikdo neuspěl,“ sděluje.

Viceprezident Českomoravského sdružení malých pivovarů Jan Kočka naopak vidí na českém trhu velký prostor.

„V Česku už je dost poučených pivařů, kterým by mohla spontánně kvašená piva zachutnat. Vzhledem k tomu, že mikulovský pivovar je zatím jediným jeho výrobcem a dlouhou dobu zřejmě bude, určitě odbyt najde. To pivo je navíc opravdu dobré, může se směle srovnávat se zahraniční konkurencí,“ nešetří chválou.

Zároveň ale zdůrazňuje, že skutečně nejde o pivo pro každého. „Nikdy to nebude mainstream,“ poukazuje na specifickou a značně kyselou chuť.

Divoká piva si hledají cestu do budoucnosti
Nicméně třeba Brno je podle něj centrem pivního poznávání a tím pádem i lidí, kteří chtějí nové chutě zkoušet.

„Divoká piva, to je historie, která si hledá cestu do budoucnosti. Věřím tomu, že se objeví víc pivovarů, jež je budou zkoušet. Není to ovšem jednoduchá záležitost. Byl jsem překvapen, že se do toho v Česku vůbec někdo pustil,“ komentuje novinku mikulovského pivovaru.

Ostatně i tady se při výrobě netradičního druhu piva stále učí. Právě proto, že jsou s tímto druhem produkce v Česku jediní, jsou Mikulovští v kontaktu s podobně zaměřenými pivovary v zahraničí. S nimi sdílejí zkušenosti a vstřebávají od nich nové podněty.

„Několik let spolupracujeme také s University of Gastronomic Studies z italského Bra a také organizací Slow Food pořádající jeden z největších gastronomických veletrhů Salone del Gusto v Turíně,“ vyjmenovává manažerka pivovaru.

Právě na veletrhu v Turíně díky spolupráci s univerzitou a podpoře ředitele Martina Hrabce ze Slow Food Pálava svoje divoce kvašené pivo poprvé představili. A to vedle světově známých pivovarů, jako je Cantillon či 3 Fonteinen.

Oktobeerfest začíná již v pátek

Publikováno:před rokemZdroj:forumnovakarolina.czAutor:Radka Hájková

Oktobeerfest začíná již v pátek. Chystá program pro několik generací, vyhřívané stany i dárky pro seniory

Festival Oktobeerfest začne u ostravského obchodního a zábavní centra Forum Nová Karolina už tento pátek 14. října. Zúčastní se ho téměř čtyřicet pivovarů a tři desítky poskytovatelů pestrého občerstvení. Nabídnou více než 120 druhů piv, pivních speciálů a ciderů, gastro pochoutky i zábavu pro několik generací. Již třetí edice této hojně navštěvované akce navíc přinese plejádu hudebních vystoupení v čele s kapelami Tři sestry a Buty.

Organizátoři z FNK budou navíc pokračovat v nastavené ekologické lince a zeleném přístupu také v rámci festivalu – i pro letošní ročník je partnerem akce OZO Ostrava. „V centru odpovědně třídíme a zpracováváme všechny typy odpadů. K třídění a recyklaci chceme motivovat i návštěvníky Oktobeerfestu. Proto za každých 20 kusů plastových kelímků získají dáreček. Speciální pobídky pak chystáme pro ostravské seniory,“ uvádí Tomáš Lučan, marketingový manažer OC Forum Nová Karolina, podle nějž bude festival připraven i na horší počasí čtyřmi velkokapacitními vyhřívanými stany.

Sběrači, kteří do stánku OZO Ostrava přinesou 20 kelímků, získají praktické dárky ve formě batohů nebo podsedáků. Ty se budou hodit hned při setkání nad pivem u Nové Karoliny. Zábavnou formou na ekologickou notu upozorní také hudební vystoupení na hlavním pódiu. V sobotu proběhne bubenická show Kuby Kupčíka a KUBABANDU, v rámci níž jako atypické nástroje poslouží právě popelnice OZO.

Další informace a program na www.forumnovakarolina.cz a Facebooku.

Bezmála čtyři desítky pivovarů obsadí na dva dny prostranství přiléhající k ostravskému Foru Nová Karolina. Spektrum nabídky bude široké – od samozásobitelských a mikro pivovarů, přes regionální až po ty zavedené. Od pátku 14. do soboty 15. října budou moci příchozí vybírat mezi spodně i svrchně kvašenými pivy, pivními speciály či ovocnými cidery.

Novinkou letošního Oktobeerfestu je také zavedení dobrovolného vstupného – veškerý výtěžek bude věnován na podporu aktivit a činnosti Koordinačního centra seniorů Ostrava.

„Rádi bychom přivítali návštěvníky napříč generacemi. Proto nabídneme příchozím seniorům benefity. Pivenkami odměníme v pátek i v sobotu prvních třicet příchozích nad 60 let, kteří se nám registrují na Infostánku v přízemí centra. Poté v průběhu večera vylosujeme pět ze všech přihlášených, kteří získají ceny s pivní tematikou,“ vysvětluje Tomáš Lučan.

Regionální i lokální pochutiny, sladké delikatesy nebo tradiční chuťovky k pivu bude možné degustovat po oba dny. Svůj sortiment nabídnou například Ostravany prověřené Pálavské langoše, vyhledávané Oravské sýry nebo Kaskáda Restaurant z food courtu centra. K ochutnávce budou vybízet také naložená žebra, domácí jelita, zabíjačkový guláš, zeleninové lupínky či tyčinky k pivu. Příznivci sladké tečky budou moci zamířit pro donuty, wafle, trdelníky, cukrovou vatu nebo francouzské palačinky.

Pro nejmenší budou k dispozici pouťové atrakce, prolézačky, soutěže nebo vyhledávané aktivity včetně malování na obličej a her ve stánku partnera akce, Hitrádia Orion. V provozu bude také herní koutek Chachárek s možností hlídání dětí přímo uvnitř centra.


PROGRAM:

●Pátek 14. 10. 2016
16:00 slavností zahájení akce a narážení sudu s Lumírem Mořkovským
16:15 - 17:00 koncert MAROW
17:15 - 17:45 pivní soutěže s Lumírem Mořkovským
18:00 - 19:00 koncert VAŤÁK (Kabát Revival)
19:15 - 19:45 pivní soutěže s Lumírem Mořkovským
20:00 - 21:00 koncert TŘI SESTRY

●Sobota 15. 10. 2016
13:00 zahájení akce s Lumírem Mořkovským
13:15 - 14:00 koncert BANDA DEL CAFFE
14:15 - 14:45 pivní soutěže s Lumírem Mořkovským
15:00 - 16:00 koncert PAVEL CALLTA
16:15 - 16:45 pivní soutěže s Lumírem Mořkovským
17:00 - 18:00 koncert HODINY
18:15 - 19:00 bubenická show KUBY KUPČÍKA s OZO
19:15 - 19:45 pivní soutěže s Lumírem Mořkovským
20:00 - 21:00 koncert BUTY
21:00 - 21:15 ohňostroj

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819