Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Je libo speciál? Minipivovarů v Praze přibývá

Publikováno:před rokemZdroj:Pražský deníkAutor:Petr SchreibUhřiněves

Rudolf Lach je v prostředí výroby piva známým jménem. Stojí za Prager Laffe, což je pražský takzvaný létající či kočovný pivovar. Nyní bude část své produkce vyrábět ve zbrusu novém pivovaru v Uhříněvsi, který Lach spolu se společníky začátkem dubna otevřel. Letos je to už třetí minipivovar, který v Praze vznikl.

Pivo začali vařit také v Kunraticích a v Dolních Počernicích. Uhříněveský minipivovar se co do objemu výroby bude podle Lacha řadit k těm větším. „Naše představa je 2,5 tisíce hektolitrů ročně," přiblížil. To je dost piva na to, aby kromě pivovarské restaurace a dalšího podniku, který majitelé mají na Vinohradech, pivovar zvládl dodávat i do dalších zhruba pěti restaurací.

V BRANÍKU SE BUDE VAŘIT AŽ ZA PÁR LET
Na to, až se v něm po letech začne znovu vařit pěnivý mok, čeká i areál bývalého branického pivovaru. V něm chce výrobu piva obnovit Pavel Kučera a jeho společníci. Plánují i restauraci a hotel. „Žádost o stavební povolení chceme podat ještě letos a půjde-li všechno podle plánu, rádi bychom začali pivo vařit na konci roku 2018," vysvětlil Kučera.

Jejich Zemský akciový pivovar nyní vyrábí v cizích prostorách. Až bude mít vlastní, chce pokračovat v přípravě českého piva podle tradičních receptur. „Chtěli bychom se přiblížit pivu, které se vařilo kolem sedmnáctého století," uvedl Kučera.

Areál bude sloužit i k různým akcím, které tam probíhají už nyní. Podle Jana Kočky z Českomoravského svazu minipivovarů bude trend zakládání menších pivovarů ještě rok či dva pokračovat. „Praha dlouho vedla v počtu zakládaných minipivovarů, jinak je to ale trend celorepublikový a celosvětový. Vím v Praze o dvou pivovarech, které nakoupily vybavení a teď shánějí prostory," uvedl. Nový pivovar kousek od stávajícího staví také majitel Hostivaru Martin Kulík.

Otvírá se letní turistická sezona v pivovarech - návštěvníky čeká řada novinek

Publikováno:před rokemZdroj:czecot.czAutor:Judita Urbánková

Letní turistická sezona 2016 se v pivovarech Plzeňského Prazdroje rozbíhá na plné obrátky. Tradiční návštěvnické trasy pivovarů v Plzni, Nošovicích i Velkých Popovicích obohatila řada novinek a chystají se zajímavé doprovodné akce pro návštěvníky i pro místní.

Novinky na prohlídkové trase v Plzni
Již loni Plzeňský Prazdroj inovoval prohlídkovou trasu a další změny chystá i pro letošek. Novinkou je upravená smyslová expozice, která lidem přibližuje výrobu sladu, nebo upravená část expozice Lidé Pilsner Urquell, která vypráví o pivovarských lidech a řemeslech. „Velké oblibě se těší také doprovodné zážitkové programy jako je Škola čepování Pilsner Urquell nebo Cesta pivovarského tovaryše,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer návštěvnictví a tradice Plzeňského Prazdroje.

Oceněné historické sklepy
Historické sklepy Plzeňského Prazdroje patří k Sedmeru divů českého pivovarnického světa. Toto vzácné ocenění získaly 6. dubna 2016 v rámci udílení Výročních cen České a Moravské pivovarnické akademie. Zároveň turistické trasy Plzeňského Prazdroje letos potřetí obhájily prestižní čínskou certifikaci, kterou uděluje čínská organizace na podporu zahraničního cestovního ruchu China Outbound Tourism Quality Service Program (QSC Program). Organizace uděluje certifikát subjektům, které poskytují služby v cestovním ruchu, prověřuje jejich unikátnost, atraktivitu, kvalitu, vybavenost, a také dobré podmínky pro příjezd čínských turistů. Certifikát, udělovaný na rok, je garantem zajímavosti místa a vysoce kvalitních služeb.

Léto v Prazdroji bude nabité akcemi
Nádvoří plzeňského pivovaru bude v letních i podzimních měsících žít naplno. Hudební šňůra 9 koncertů začíná již 7. července a potrvá do začátku školního roku. Léto v Prazdroji doplní řada dalších zajímavých akcí. Na nádvoří Plzeňského Prazdroje zatančí svůj tradiční maorský tanec HAKA ragbisté Nového Zélandu, zahrají zde kapely i stovky hráčů na ukulele v rámci Czech Ukulele Festival a chybět nebudou ani historická vozidla. Pivovarské muzeum v Plzni přináší již druhou letošní výstavu, která nese název Kabinet kuriozit a pochází z dílny českého umělce Dalibora Nesnídala. Za druhou výstavou mohou návštěvníci sestoupit do Plzeňského historického podzemí, kde budou od 16. června vystaveny práce studentů sochařského oboru Střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček.

Pivovar ve Velkých Popovicích nabízí mnoho novinek
Také Pivovar Velké Popovice úspěšně nastoupil do nové turistické sezony. Turistická trasa pivovaru přináší svým návštěvníkům zbrusu novou expozici s názvem Lidé a řemesla, která je čeká v prostorech historické Varny z roku 1928. Expozice vyzdvihuje důležitost lidí, kteří se v dlouhé historii pivovaru podíleli na úspěchu velkopopovického piva a pivovaru. Představí velkopopovické sládky a povypráví více o tradičních pivovarských řemeslech a jejich významu pro chod pivovaru.

Pivovar vstoupil do sezony tradičními akcemi, jako jsou Ladovské vepřové hody nebo Putování krajinou barona Ringhoffera. Až do září budou prohlídky Pivovaru Velké Popovice obohaceny o téma pivovarské dopravy. Na historické Varně je k vidění výstava fotografií z archivu pivovaru, která nese název Cesta Velkopopovického Kozla k zákazníkovi. Ukazuje vývoj pivovarské dopravy od původních formanských povozů až po první vlaky, nákladní automobily nebo cisterny, které míří do jedněch z prvních tankových hospod. Od září navíc budou mít návštěvníci možnost okusit kromě černého a světlého piva také pivo řezané, které si vychutnají v rámci prohlídky pivovaru přímo v pivovarských sklepích.

Na výlet do pivovaru Radegast
Nedaleko úpatí beskydských hor se návštěvníci pivovaru seznámí s postupem výroby a surovinami, ze kterých se vaří pivo Radegast, navštíví novou stáčírnu, ležácké sklepy i samé srdce pivovaru – varnu Jaromíra Franzla. V degustační síni ve věži pivovaru pak mohou dospělí návštěvníci ochutnat proslulé správně hořké moravské pivo. Pro nadcházející léto a podzim chystá pivovar Radegast opět řadu tradičních akcí, které vyvrcholí 3. září Radegast dnem.

Pivovarníci míří na Hrad, čepovat tam bude 66 výrobců

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Pátý ročník degustačního festivalu, na kterém během dvou dnů představí své výrobky 66 minipivovarů, začne dnes odpoledne na Pražském hradě. Návštěvníci budou moci ochutnat 132 druhů piva z celé země. Organizátoři počítají s tím, že se během festivalu vytočí 6600 litrů piva.

Představí se tři minipivovary z Polska, zbytek bude z ČR. Od každého pivovaru budou na místě sládci a majitelé. "Hlavním cílem festivalu je seznámit návštěvníky s historickými kořeny českého a moravského pivovarnictví a ukázat jak tradiční, tak i moderní způsoby výroby piva," řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Akce začne v prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královských letohrádkem ve 14:00. Dnešní program skončí ve 20:00, pokračovat bude v sobotu od poledne do osmé večerní. Za 400 korun obdrží návštěvníci na místě degustační sklenici a katalog a budou moci ochutnávat. Počet vstupenek je omezený na 1200 kusů na den.

V Česku minipivovarů přibývá, nyní je jich přes 300. Podle prezidenta svazu by se jich v zemi uživilo i tisíc. Každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11.000 hektolitrů ročně. Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10.000 hektolitrů.

Štamgast, ohrožený druh?

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Jarmila Jelínková

● Klasické české hospody nenápadně mizí. To je fakt, na nějž upozorňuje nový internetový seriál.
● "A tak hledáme místa, kde tradice ještě nevymřela a lidi se nad pivem stále scházejí, hádají i usmiřují.
● Tak jak to má být," říká režisér a herec Zdeněk Suchý.

Je to skutečně s českou hospodou tak vážné?
Když jsme natáčeli v jihočeských Nezamyslicích v hospodě U Kopů, kterou rodina vede už osmdesát let, přiznali, že "takhle špatně ještě nebylo". Říkají-li to takoví lidé, je to vážné. Jen zavedení elektronické evidence je pro ně úplné sci-fi, protože u nich občas nejde internet. I když čtyřiasedmdesátiletý pan majitel běžně mailuje, nedovede si představit, jak bude štamgastům vyjíždět po každé objednávce účtenku. A taky hodně lidí v naší zemi najelo na levné, i když nekvalitní věci. Doma si raději otevřou pivo v PET lahvi, než aby se někam vypravili.

A s tím mizí i chuť potkávat se.
Ano. Mám dojem, že zejména mladí lidé se dnes ztrácí v technologiích. V restauraci běžně vidíte, jak kolem stolu sedí několik hostů a každý kouká do telefonu a vůbec se nebaví. Může to znít jako povzdechnutí, ale to sdružování, které bylo běžné zejména na vesnicích, bude scházet určitě. Nikde nemohly chybět kostel a hospoda. Aby se lidé měli kde sejít a komunikovat. Na vesnici se vždy hodně pracovalo a lidi se potkávali na pivu denně. V hospodě se pořádaly zábavy, scházely se tam místní spolky. A kde jinde se usmiřovali sousedi? Na ulici?

Dnes mají lidé ale více možností na vyžití.
Nikdo nemůže čekat, že zejména mladí lidé budou chodit každý den ve stejnou hodinu "na jedno" jako jejich tátové a dědové, u kterých to byla a pořád je tradice. Pokud se ale v tomto projektu vynaložily nějaké prostředky, aby se upozornilo na to, že se lidé málo schází, přijde mi to dobré.

Může mít tenhle projekt takovou sílu s tím v době "single" něco udělat?
I když se o tom bude více mluvit, těžko si někdo řekne: "Ježíšmarjá, já už dlouho nebyl v hospodě, tak půjdu," ale třeba si vzpomene: "Co vlastně dělají kluci z chaty, kam jsem kdysi jezdil?" Zavolá jim a potkají se. Anebo se vídávají každý víkend, ale jen na sebe mávnou při sekání trávy a vůbec je nenapadne se večer sejít. Zase se vracím k panu Kopovi, který má hospodu, vede myslivce, fotbalisty, je mu 74 let, plánuje na roky dopředu a vůbec mu to nepřijde divné. A život celé vesnice se točí kolem jeho hospody, v ní se taky hned všechno dohodne. Já tady ve městě bohužel vidím, jak je těžké dát dohromady pár lidí. Pořád se mailuje, ale lidi často tápou, protože to společně neprobrali, nevymysleli nějakou drobnost u piva, která to hodí do potřebné lehkosti. To hodně chybí. Hospoda je komunikační kanál. Není to žádná propagace alkoholu. Vždyť se můžeme sejít i nad skvělým obědem. Snažíme se ukazovat hospody, které jsou vyhlášené i jídlem.

Hospodu tvoří dobrá kuchyně a pivo, plus jakýsi genius loci. Podle toho jste i vybírali podniky?
Ano. Například u Kopů v Nezamyslicích rozhodlo, že ta rodina to má už osmdesát let. Mladý Kopa to shrnul: "No, moc se mi nechce, ale dělat to budu, to je jasný, vždyť je to naše hospoda." Stejně tak v největší české hospodě ve Vídni, jmenuje se Schweizerhaus, pracuje také celá rodina. A i když už tam žijí dlouhá léta, všichni mluví česky, točí tam Budvar a jsou na něj hrdí. K tomu vaří česká jídla na špičkové úrovni. Je to obrovská hospoda, jak říká hostinský: "Takhle nám to narostlo, chodilo víc a víc lidí." V roce 2004 byla dokonce zvolena nejoblíbenějším místem v celé Vídni! Vejde se do ní dva tisíce lidí a je pořád plno. Pivo dostanete do dvou minut, jídlo do pěti minut. To je jejich neporušitelné pravidlo.

To je klíč?
Nevím, ale pan hostinský nás i pobavil. Když jsme se chtěli připojit na wi-fi, řekl, že ji nemají: "Nechceme, aby si tady lidi sedli, otevřeli laptop a byli hluší a slepí." A jde to. Stačí chvíle bez signálu, zapomenete na počítač nebo mobil a jste najednou v klidu. Nikdo neříká: "Promiň, já jen zavolám, aby mi vyměnili gumy."

V seriálu také odkrýváte, jak se "narodí" možná už ohrožený druh štamgast.
Je rozdíl mezi štamgastem ve městě a na vesnici. Tam, když dají lidé ruce na stůl, vidíte, že celý život dřou. Spláchnout den, probrat, co se přihodilo, to je tradice. V Budějovicích v Masných krámech to už mělo spíš městský nádech, místní štamgasti vysvětlovali, co se u jejich stolu smí říkat, aby se nehádali, jak to někdo koriguje, což je vlastně pěkné. Mají svá pravidla.

Je to hra.
Ano. Celá hospoda ví, že je to štamgastský stůl: "Sem chodil už můj dědek, táta, teď já a bude sem chodit i můj syn. Tohle je náplava, ale vzali jsme ho, prošel naším sítem," řekl nám jeden z nich. Má to své kouzlo. Stejně jako na vesnici, kde je ten stůl nedotknutelný, i když je zrovna prázdný. Pak se u něj všichni sejdou a probírají život. Když to zmizí, kam budou ti lidé chodit? Jak budou spolu mluvit? Telefonem?

Máte nějaký hospodský zážitek už z dětství?
Vyrůstal jsem ve Štěrboholech. Tehdy to byla vesnice a svůj hospodský "prazážitek" mám spojený s dědou − když mě zavolal, abych mu došel pro pivo. Neupíjel jsem, to mi nechutnalo, ale že mě děda poslal samotného pro pivo, to bylo něco. Pak přijdete do hospody a už slyšíte: "Hele, malej Suchej, co chce děda? Zase dvě?" Čucháte smrad z cigaret, posloucháte řeči, kterým nerozumíte, pak vyfasujete džbánek a mazej! Jdete zase zpátky, je to těžké, a děda to vyzunkne než okope ředkvičky. To asi zná každý, kdo měl dědečka na vesnici. A to je pěkné.

Žižkovské pivobraní je za námi. Uvítalo tisíce návštěvníků

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:Jitka Kameníková

Na začátku června se v pražském parku Parukářka uskutečnil již pátý ročník festivalu Žižkovské pivobraní. Tisíce návštěvníků mělo možnost ochutnat více než sto druhů piv z produkce více než třiceti minipivovarů.

Součástí akce byly také pivni hry, ve kterých našel Žižkov svého šampiona v otáčení pivních tácků. Návštěvníci následně rozhodli o nejlepším pivu festivalu. Vítězný titul si odnesl minipivovar Slepý Krtek.

Na Žižkovské pivobraní se návštěvníci sjeli z celé České repubilky i ze zahraničí. Kromě tradičních ležáků mohli ochutnat také chmelové pivo, ale pochvalovali si i piva s příchutí ovoce nebo speciály Ale piva.

"Pátý ročník Žižkovského pivobraní je již tradiční akcí, kterou organizuje radnice Prahy 3. Význam lidových slavností je zcela zřejmý, kromě poznávání nových chuťových zážitků, v tomto případě piva, byl připraven i bohatý kulturní program. Hlavní význam však spočívá v tom, že se lidé potkávají, že se my, občané naší městské části (a nejen jí) vzájemně setkáváme, bavíme se, užíváme si příjemných dní a cítíme se dobře," sdělila k proběhlému pivobraní starostka městské části Prahy 3, Vladislava Hujová.

Velký zájem byl letos také o pivní hry. Svého šampiona našel Žižkov v takzvaném Žižkovském mistrovství v otáčení pivních tácků, kterým se stal Jan Miškovský. Povedlo se mu otočit celkem 45 pivních tácků.

Soutěžilo se také v držení plného tupláku v natažené paži, držení malého pivního soudku na čas a dalších zajímavých hrách. Zábavu si našly také děti, které se vyřádily v dětské zoně. Nechyběla ani hudební části programu, o kterou se postarala například jedna z hip hopových legend PSH nebo folková skupina Jablkoň.

Podhorský pivovar: Nejvíc chutná třináctka aneb polotmavý speciál pana sládka

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPodhorský

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Za sládkem Romanem Ursínim jsem dorazil do Frýdlantu nad Ostravicí, kde Podhorský pivovar sídlí, s mírným předstihem a zastihl jej tedy zrovna v čase ryze pracovním. „Dejte mi chviličku, zrovna vařím, ale hned jsem u vás,“ hlásí zpoza varny. O několik minut později už se ovšem proměňuje v laskavého průvodce minipivovarem fungujícím od jara roku 2013 ve frýdlantském hotelu Beskyd.

Obnovili tradici
To, že má pivní kultura v moravskoslezském regionu opravdu hluboké kořeny, dokazuje i případ Frýdlantu nad Ostravicí. Vždyť „tekuté zlato“ se tam podle historických pramenů začalo vařit již ve druhé polovině 18. století. Po téměř 250 letech tradici obnovili s cílem nabídnout hotelovým hostům, turistům i štamgastům kromě pohodlí, odpočinku a jídla také vlastní pivo.

„Vaříme tady třináctku polotmavou, to je náš hlavní speciál, potom klasický ležák dvanáctku, jedenáctku ležák a desítku, což je světlé výčepní pivo,“ jmenuje sládek základní sortiment piv. Do něj patří také pivo ovocného typu s příměsí borůvkového extraktu a nad jeho rámec je tmavá čtrnáctka, která se na výčepu objeví vždy ve vánočním čase.

Výběr je z hlediska pivaře vskutku pestrý. „Piva jsou nefiltrovaná, nepasterizovaná, jsou příjemně hořká, pěnivá, silnější a hutnější, jelikož se na rozdíl od těch průmyslově vyráběných ničím neředí,“ pokračuje Ursíni s upozorněním na to, že v řemeslně vyráběných pivech zůstávají také všechny vitamíny, takže jsou i zdravější než běžná produkce. Avšak „léčení“ se rozhodně nesmí přehánět.

„Naše pivo není pro lidi, kteří jsou zvyklí vypít patnáct piv denně. To naše si vychutnáte, dáte si čtyři malé a jdete domů,“ líčí s úsměvem sládek, který si nejraději v klidu vychutná svoji polotmavou třináctku. Dlužno dodat, že podobné chutě má většina návštěvníků Podhorského pivovaru.

Pivovar zásobuje také pivní lázně
„Jako vlajkovou loď pivovaru máme právě polotmavou třináctku, ta chutná nejvíc. Třeba desítka se vaří hodně na léto, to je pivo pro cyklisty, které střídáme se světlým ležákem jedenáctkou. Stabilně vaříme dvanáctku a třináctku polotmavou,“ upřesňuje sládek, jak vypadá pivní program, který se od loňského roku netýká jen hotelové restaurace, ale také nově vybudovaných pivních lázní.

„Hosté, kteří si objednají pivní koupele, tam mají mimo jiné výčep, kde si mohou dát naši podhorskou desítku,“ objasňuje Ursíni, který pro návštěvníky dělá také prohlídky pivovaru. Ten dle jeho slov momentálně stačí tak akorát uspokojit žíznivost pivařů, která vrcholí během letní sezóny. „Takže vaříme prakticky pořád, v létě k nám totiž chodí nejen hodně turistů, ale také chataři, kteří tráví čas v Beskydech,“ podotýká sládek.

Lidi chtějí hořký ležák, jsme konzervativní kraj
Do tajů vaření piva pronikal takříkajíc po svém. Něco mu daly znalosti ze zemědělské školy, ale zásadní bylo samostudium a zkoušení, co bude nejlepší. „Rozhodl jsem se pro klasické vaření na dva rmuty. Lidi jsou tady na to zvyklí, chtějí hořký světlý ležák. Jsme konzervativní kraj, když jim nabídnete něco jiného, možná ochutnají jedno pivo, ale vždycky se vrátí k tomu svému,“ dodává Ursíni, aby bylo jasno, že tradice výrazně hořkého piva je faktorem, který v kraji respektuje většina minipivovarů.

Nakonec, hlas štamgastův je hlasem božím, nebo ne? „Někteří k nám dříve chodili na Radegast, a když jsme jej přestali čepovat, odešli. Samozřejmě jsou i tací, kteří nechtějí pít nepasterizované a nefiltrované pivo, jelikož si zvykli na průmyslová piva. Avšak spousta nových zákazníků přišla, můžeme jim říkat pivní turisté, protože k nám jezdí z celé republiky,“ nabízí Ursíni pohled do řad zákazníků minipivovaru.

Přestože s jeho dosavadním fungováním vládne celková spokojenost, jsou tady i plány, jak péči o pivo a jeho věrné konzumenty dále rozvíjet. „Do budoucna bychom chtěli rozšířit varnu, a to aspoň na tisíc litrů. Taky bych si chtěl zkusit vařit svrchně kvašená nebo pšeničná piva. Na to zatím není prostor,“ loučí se s lákavou pozvánkou do budoucna sládek Podhorského pivovaru.

Podhorský pivovar Frýdlant nad Ostravicí
Místo: Hotel Beskyd (Náměstí 1)
Druhy piv: Podhorské polotmavé 13º, Podhorské světlý ležák 12º, Podhorské světlý ležák 11º, Podhorské světlé výčepní 10º, Borůvkový speciál (kromě toho také Vánoční speciál 14º)
Čepování: z tzv. duo tanků v přirozené nefiltrované formě
Stáčení: do sudů i do pet lahví
Výtoč: zhruba 350 až 400 hektolitrů za rok

Jsi pro brexit? Kup si pivo Out s hořkým ocasem, láká anglický pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

V minipivovaru Little Valley Brewery v severoanglickém Leedsu se rozhodli využít rozdělení britské společnosti před nadcházejícím referendem o setrvání země v Evropské unii. Každému táboru uvařili zvláštní druh piva, informovala agentura AFP.

Pivovar v rámci speciální akce přichystal 5 600 litrů piva tří různých druhů.

Kromě zastánců brexitu, kteří si mohou pochutnat na pěnivém moku s názvem Out (Ven), a příznivců setrvání ve svazku se sedmadvaceti evropskými státy, kteří mohou ochutnat pivo In (Uvnitř), si na své přijdou i nerozhodnutí. Pro ně majitelé připravili pivo s názvem IDK, který zkracuje anglická slova I don’t know (Nevím).

Každé ze tří druhů piv má údajně svůj nezaměnitelný charakter. Zatímco pivo pro příznivce setrvání v EU je podle spolumajitelky pivovaru Sue Cooperové ovocné, chmelené a ovlivněné „kontinentálním duchem“, pivo pro zastánce brexitu je lehké pivo se „suchým a hořkým ocasem“. IDK chutná po sladu a „podporuje přemýšlení“.

Majitelé pivovaru své zákazníky přímo vyzývají, aby si zvolili druh podle svého názoru a následně se pustili do debaty se svým oponentem. „Víme, že si každý myslí, že se v hospodě stává odborníkem na politiku. Naše piva tak obohatí diskusi,“ uvedla Cooperová.

Těsně před referendem, které se koná 23. června, se pivovar chystá zveřejnit výsledky svého prodeje, a veřejnost tak bude mít možnost zjistit, který tábor má navrch.

Britové se mohli registrovat k hlasování v referendu do úterní půlnoci. Podle posledních průzkumů mají mírný náskok odpůrci brexitu (více čtěte zde)

Referendum slíbil uspořádat Cameron v rámci kampaně před posledními parlamentními volbami, které jeho konzervativci loni v květnu nakonec přesvědčivě vyhráli. V únoru Cameron dohodl v Bruselu reformu vztahů Británie a EU.

Pivo pro všechny! Pro odpůrce i přívržence brexitu

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Zda jsou obyvatelé a návštěvníci severoanglického Leedsu příznivci či odpůrci setrvání Británie v Evropské unii, se nepozná jen podle vášnivých debat u hospodského stolu, ale i podle piva, které zrovna pijí. Majitelé zdejšího minipivovaru totiž každému táboru uvařili zvláštní druh.

V pivovaru Little Valley Brewery se rozhodli využít rozdělení britské společnosti před nadcházejícím referendem a uvařili 5600 litrů piva tří různých druhů. Kromě zastánců brexitu, kteří si mohou pochutnat na pěnivém moku s názvem Out (Ven), a příznivců setrvání ve svazku se sedmadvaceti evropskými státy, kteří mohou ochutnat pivo In (Uvnitř), si na své přijdou i nerozhodnutí. Pro ně majitelé připravili pivo s názvem IDK, který zkracuje anglická slova I don't know (Nevím).

Každé ze tří druhů piv má svůj nezaměnitelný charakter. Zatímco pivo pro příznivce setrvání v EU je podle spolumajitelky pivovaru Sue Cooperové ovocné, chmelené a ovlivněné "kontinentálním duchem", pivo pro zastánce brexitu je lehké pivo se "suchým a hořkým ocasem". IDK chutná po sladu a "podporuje přemýšlení".

Majitelé pivovaru své zákazníky přímo vyzývají, aby si zvolili druh podle svého názoru a následně se pustili do debaty se svým oponentem. "Víme, že si každý myslí, že se v hospodě stává odborníkem na politiku. Naše piva tak obohatí diskuzi," uvedla Cooperová.

Těsně před referendem, které se koná 23. června, se pivovar chystá zveřejnit výsledky svého prodeje, a veřejnost tak bude mít možnost zjistit, který tábor má navrch.

Na sedmi pípách tu postupně nabídli 750 druhů piv. Do hospody se sjíždí celá Ostrava

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Zdeněk Suchý

Češi přestávají chodit do hospod, raději si doma u televize otevřou lahvové, než aby poseděli nad půllitrem. Proto vznikl ve spolupráci s Budějovickým Budvarem seriál Hospody se nevzdáme. Ten v devíti dílech představuje podniky, které tradiční hospodskou kulturu udržují. Naší šestou zastávkou je hospoda Kurnik Šopa, která leží na ostravském sídlišti v Pustkovci. Majitele od lokality odrazovali všichni známí, dnes si tu bez rezervace nesednete. Hospoda nabízí opravdový zážitek pro všechny pivaře. Ze sedmi různých píp tu můžete ochutnat různorodá piva, za čtyři roky jich tu vyměnili 750.

„Až narubeš vagon uhla o revirni sobotě, potem synku možeš mluviť, že si čichnul k robotě,“ zpívá ostravská skupina Buty. Ne, nemusíte fárat, abyste poznali Ostravu, ta nabízí mnohem víc než uhelné doly. Někoho zaujme festival Colours of Ostrava, jiný zajde zapařit do Stodolní, ale milovník dobrého piva jistojistě zamíří do osvětového podniku Kurnik Šopa.

Každý hledá pro svůj podnik výhodné a co nejhezčí místo. Někdo si ho otevře na zámku, jiný zase v historickém centru města. Dva kamarádi se rozhodli, že si otevřou hospodu uprostřed panelového sídliště v Pustkovci. Známí jim říkali, že se zbláznili, ale oni vydrželi kritický půlrok nejistoty a od té doby je hospoda plná každý den. Pokud si chcete sednout, musíte mít rezervačku.

A proč se hospoda jmenuje zrovna Kurnik Šopa? Šopa je menší stavba na nářadí, vlastně taková kůlna. Kurnik, to je zase malá stísněná budka, kde bydlí kur. Ale majitelé mě ujistili, že to není narážka na okolní paneláky. Chtěli jen zajímavý název pro svoji hospodu.

Skutečný zážitek si tu užijí všichni pivaři, pivo tu teče ze sedmi píp. Nabízejí piva vařená v menších pivovarech, ochutnáte piva chuťově pestrá, piva speciální, vícestupňová, ochucená, tuzemská i zahraniční. Rozšíříte si obzor o jiné pivní styly. Za necelé čtyři roky tu nabídli svým hostům 750 druhů piv! Každé má svůj "průkaz", kde se dozvíte vše o jeho původu a vlastnostech. Takhle vypadá pivní osvěta pivního národa.

Během naší návštěvy jsme měli možnost ochutnat opravdový pivní speciál B:CRYO. Při jeho výrobě je pivo zmraženo na -18 °C, láhev se pak narazí speciální pípou přímo v hospodě na stole, a zákazník si tak načepuje skutečnou esenci piva. Není to však obyčejné pivo, má obsah alkoholu 21 %, což je jako zelená, tak bacha!

Výběr je široký, svého favorita tu najde každý. A když každý, tak každý: mají tu pivo i pro psy. V téhle hospůdce jsou pivní slavnosti každý den!

Místní jídlo i kapely
První, co vás trkne přes nos, když do hospody vejdete, je, že tu není smrad ze včerejška a všechno je čisté. Úderem čtvrté hodiny se hospoda plní rodinami s dětmi, přicházejí pánové, dámy, kluci i holky. Mimochodem, tolik holek jsem večer v hospodě dlouho neviděl.

Jídla tu mají stylová - chleba se škvarkama a cibulí, chleba s tvarůžkovou pomazánkou, tatarák z pivního sýra nebo teplou bůčkovou roládu s křenem. Vše samozřejmě domácí.

Podle toho to i v hospodě vypadá. Televizi tu nenajdete, zabíjí prý zábavu. Majitelé radši pořádají živé koncerty místních kapel či jiné kulturní akce.
Práci tady rozumí a dělají ji s nadšením

Zaujala mě zmínka na webu hospody: "V naší nekuřácké místnosti lze pořádat oslavy různých druhů, kde se po dohodě může i kouřit." Dobrý přístup k protikuřáckému zákonu, ne? "Přijďte se podívat, pro Vaši spokojenost udělají kurnik šopa fšecko!" dodávají na stránkách.

Na to se můžete spolehnout, opravdu neuvěřitelně přátelská, nehraná atmosféra. Majitelé práci rozumí, je vidět, že to mají rádi, dělají to dobře a s nadšením. Jak jednoduché.

A proč se téhle hospody nevzdáme? Protože tady vítězí dobro nad zlem. Zlo chce, abyste šli domů, dobro, abyste zůstali. A navíc jsou tisíce druhů piv, které jste ještě neochutnali!

Holba Šerák je vítězem největší degustační soutěže u nás

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávyAutor:Hana MatulováHolba

Rádi si zajdete na pivo a chcete si dát to nejlepší? Pak můžete spolehlivě vsadit na Holbu Šerák. Šerák dokázal obhájit loňské vítězství a stal se nejlepším pivem v republice. Odborní degustátoři ho pasovali na Pivo české republiky na Slavnostech piva v Českých Budějovicích.

Holba opět potvrdila svoji jedinečnost. Bodovala v 5 kategoriích a odvezla si 5 medailí. Šerák Speciál 13,51 zvítězil mezi speciály a světlý výčepní Šerák získal stříbrnou medaili. Svoji pozici mezi favority obhájila také Holba Kvasničák a polotmavá Holba, obě piva si ze soutěže odvezli cenné stříbro. Ochucená Holba Brusinka s mátou získala bronzovou medaili. „Na dosažený úspěch jsme hrdí. Je potvrzením osobitosti a prvotřídní kvality našeho piva a výsledkem našeho neutuchajícího snažení vařit tradiční pivo, které konzumentům chutná. A to, co je pro nás cennější než medaile, je jejich spokojenost,“ říká ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Holba se prosadila především svoji vyladěnou chutí a celkovou charakteristikou. Degustátory přesvědčil výborný říz, příjemně doznívající hořkost, stálost pěny i vysoká pitelnost. Tedy vlastnosti, které dělají z pití piva degustační zážitek. Holbě je přináší nejen tradiční receptura, ale i vybrané suroviny. Jako jeden z mála pivovarů v Hanušovicích vaří pivo z vlastní vody z horských pramenů. Čerpá se přímo v areálu pivovaru a za povšimnutí stojí i další suroviny chmel a slad. Do Holby totiž míří prvotřídní chmel z vyhlášené oblasti Tršicka a slad z nejstarší sladovny u nás. Sladovna v Zábřehu vyrábí slad ze světově proslulých hanáckých ječmenů. Ten si pečlivě hlídá ve spolupráci se zemědělci po celou dobu jejich růstu, aby si nakonec zvolili to nejlepší. Vlastní má pivovar i pivovarské kvasnice, které si kultivuje z ověřeného vlastního kmene.

Ve 20. ročníku Slavností piva se utkalo celkem 339 piv z 65 pivovarů. Rekordní byl nejen počet soutěžních piv, ale také počet těch, kteří je hodnotili. Své chuťové pohárky tady ladily desítky degustátorů, kteří pečlivě hodnotili soutěžní piva v příslušných kategoriích.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314