Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Potrefená husa úspěšně kejhá už 18 let

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojeStaropramen

První koncept svého druhu, který se stal předlohou pro ostatní hráče na trhu, Potrefená husa oslavil 18 let od otevření své první pobočky. Za necelé dvě dekády si značka vybudovala skvělou pověst a patří mezi nejúspěšnější a nejnavštěvovanější restaurace v České republice. To dokládá i dárek k jejím osmnáctinám v podobě získaného ocenění Czech Superbrands. Dnes se Potrefená husa nachází téměř v každém regionálním městě, celkem na 27 místech, a společnost Pivovary Staropramen se tuto restaurační síť chystá rozšířit i do menších měst. Navíc rozvíjí i další koncepty, jako je Naše hospoda, Branický Výčep či regionální Ostravarna.

Celých 18 let uplynulo od doby, kdy první Staropramen Potrefená husa na Vinohradské ulici v Praze poprvé otevřela dveře svým zákazníkům. Restaurace se záhy stala velmi oblíbenou, a tak se z jedné husy stalo hejno. V současné době můžeme po České republice najít 27 poboček, které spravuje 17 fanšízantů. Potrefená husa se řadí mezi nejúspěšnější gastronomické koncepty v České republice. Ročně jej navštíví až 3 000 000 hostů. Zakládá si na špičkové české gastronomii ovlivněné světovými trendy, dobrém pivu a vytříbeném designu v atraktivních lokalitách. Aby byla požadovaná kvalita zachována, klade na své franšízanty vysoké nároky. Nejčerstvějším důkazem, že vše precizně funguje, je ocenění Czech Superbrands, které Potrefená husa letos získala.

Cenné know-how společnosti nespočívá pouze v gastronomickém zážitku, ale i ve schopnosti efektivně reagovat na měnící se trh. Koncept byl například v minulosti upraven pro potřeby obchodních center na Potrefená husa Beerpoint, na místech s hustou bytovou zástavbou najdeme Potrefenou husu Sportbar. „Restaurace se doposud nacházely zejména v krajských městech, kde je dostatečná kupní síla a potenciál, a kde se často staly nejvíc respektovanými a zároveň nejoblíbenějšími podniky. Nyní je čas tento koncept nabídnout i v menších městech. Samozřejmě stále platí, že lokality i provozovatelé musejí splňovat přísná kritéria,” říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací.

Potrefená husa se stala inspirací nejen pro konkurenty
Originální koncept, spočívající ve vybudování sítě moderních restaurací s kvalitní gastronomií a širokou nabídkou piv v čele se Staropramenem, doplněnou belgickými pivy Stella Artois a Hoegaarden, se stal inspirací nejen pro konkurenční pivovarnické značky, ale i pro samotnou společnost Pivovary Staropramen. Společnost totiž nezaspala a rozvíjí další koncepty.

Gastronomický koncept Naše hospoda cílí na již zavedené české hospody a výrazně se podílí na jejich proměně. Naše hospoda klade důraz na regionální lokality, kvalitní a správně ošetřené pivo a cenově dostupnou gastronomii. Dalším z konceptů je Branický Výčep, který se vrací k dříve tolik oblíbeným bufetům, kam se chodívalo pít „na stojáka“. Pivní značka Braník se se svým výčepem snaží tuto tradici v čistém a moderním prostředí obnovit. Pozadu nezůstává ani regionální značka Ostravar, která přišla s konceptem vlastní pivovarské hospody Ostravarna založeném na tankovém pivu, které je pro milovníky piva symbolem kvality.

ÚSPĚCHY ZNAČKY POTREFENÁ HUSA
2002 Bronzová plaketa Jaroslava Vašaty
2002 mezi 5 finálovými koncepty Mapic Awards
2012 mimořádná cena Asociace hotelů a restaurací za podporu a rozvoj české gastronomie a pohostinství
2017 Czech Superbrands
Individuální regionální ceny restaurace roku např. Praha 4, Praha 1, Mladá Boleslav, Olomouc
Úspěšná účast na Prague Food Festivalu, Food festivalu Plzeň, Rock for People

Prazdroj i letos ekonomicky úspěšný

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Investice do české pivní kultury i rozvoje pivovarů, rozšíření nabídky o nové nápoje, péče o tradiční české značky a zároveň pokračující péče o zaměstnance a kvalitu života lidí v okolí pivovarů. To vše přispívá k úspěchu Plzeňského Prazdroje, který opakovaně vylepšil své ekonomické výsledky a znovu potvrdil pozici mezi největšími daňovými plátci v zemi.

Společnost navázala na trend z předchozích let a v uplynulém fiskálním roce (1. 4. 2016 – 31. 3. 2017) zvýšila objem svých prodejů jak na domácím trhu, tak i v zahraničí. „Za posílením objemu loňských prodejů, kdy celková výroba piva Plzeňského Prazdroje stoupla meziročně o 5,7 procenta, stojí zejména rostoucí zájem o tradiční české ležáky, hlavně o Pilsner Urquell. Výrazně vzrostl zájem i o Velkopopovického Kozla 11 nebo Radegast Ryze hořkou 12 a na oblibě získává také Gambrinus Plná 12. Prodeje společnosti šly v loňském roce nahoru také díky rostoucí popularitě nealkoholického Birellu, a to zejména jeho ochucených variant,“ komentuje obchodní výsledky generální ředitel Plzeňského Prazdroje Grant Liversage.

Plzeňský Prazdroj dosáhl za poslední účetní období, končící 31. březnem 2017, obratu téměř 16 mld. korun (tj. o 1,2 mld. korun více než v předchozím fiskálním roce), zvýšil svůj zisk před zdaněním na 4,8 mld. korun (tj. o 1,1 mld. korun). Na přímých i nepřímých daních zaplatil 5 mld. korun*, což je o 0,2 mld. korun více než v předchozím fiskálním roce. Společnost se dlouhodobě řadí mezi patnáct největších daňových plátců v zemi.

Plzeňský Prazdroj je tak významnou součástí české ekonomiky i jejího růstu. „V našich pivovarech pracuje 2 tisíce lidí a přes dalších 20 tisíc pracovních míst vytváříme nepřímo u našich dodavatelů a obchodních partnerů. Díky našemu společnému úsilí se nám podařilo zvýšit prodeje piva i ekonomické ukazatele. Těší nás tak, že patříme k největším přispěvatelům do státního rozpočtu, díky čemuž pozitivně ovlivňujeme české hospodářství i život v zemi,“ říká Grant Liversage.

O svůj úspěch se Plzeňský Prazdroj dělí se svým okolím. „Firma, která chce být dlouhodobě úspěšná, musí být nejen dobrým zaměstnavatelem, ale i dobrým sousedem. Proto je společenská odpovědnost přirozenou součástí našeho přístupu k podnikání a velice nás těší a zavazuje, že náš přístup byl opět oceněn Zlatým certifikátem za strategii trvale udržitelného rozvoje v kategorii TOP odpovědná velká firma,“ doplňuje Grant Liversage.

A Plzeňský Prazdroj chce pokračovat v úspěšném působení nejen na českém trhu i nadále. V roce 2017 tak zahájil realizaci investice do rozšíření výroby ležáku Pilsner Urquell. Kapacita varny Pilsner Urquell se zvýší na 3,5 mil hl/rok, což je zhruba navýšení o třetinu. Aktuálně probíhají práce jak na rozšíření varny, tak na dostavbě potřebných cylindrokonických tanků. Do provozu by měly být nové části uvedeny v dubnu 2018. Celkem by se měla investice do rozšíření kapacity výroby Pilsner Urquell pohybovat kolem 11 milionů EUR. Hlavní cílem rozšíření kapacity varny Pilsner Urquell je využití potenciálu piva Pilsner Urquell pro export zejména na asijské trhy.

Na pivo jako v pivovaru. Gambrinus představuje koncept hospod Srdcovka

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:RegionPlzeň.czGambrinus

Gambrinus postupně plánuje otevřít po celé České republice desítky nových Srdcovek, v nichž bude hrát hlavní roli pivo a lidé, kteří ho nosí v srdci.

„Pivo je u nás vždy „až“ na prvním místě. Je to naše srdeční záležitost – odtud také plyne inspirace pro nový koncept Srdcovky. Abyste si vychutnali Gambrinus v nejvyšší kvalitě, načepují vám jej tu přímo z originálních pivních tanků. Vznikly speciálně pro Srdcovku a připomínají naše CK tanky, v nichž v pivovaru pivo kvasí a později leží. Krátké vedení k výčepu v kombinaci s chlazenou rychlou logistikou zajistí, že pivo chutná jako u nás v pivovaru,“ vysvětluje sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

Srdcovka si svůj název vysloužila díky lidem, kteří své povolání dělají srdcem a pivo milují. Takových srdcařů je v Gambrinusu hodně a mnoho z nich zasvětilo vaření piva celý život. Jejich siluety a příběhy jsou proto jedním z hlavních designových prvků nových hospod pivovaru Gambrinus. V plzeňské Srdcovce Corso mají pivovarští navíc svůj vlastní stůl, kde si mohou v klidu vychutnat výsledek své práce. U piva tu můžete potkat třeba mistra varny Zdeňka Poláka, který ho za 42 let uvařil už 25 milionů hektolitrů. Je tak zřejmě jedním z nejdéle aktivních sládků u nás vůbec.

„Budeme rádi, když se ze Srdcovky Corso stane místo, kde se u piva Gambrinus budou potkávat srdcaři z našeho pivovaru i všichni ostatní Plzeňáci a budou tu společně probírat pivo, fotbal i všechny další srdcové záležitosti,“ říká Stanislav Hamara, manažer pivovaru Gambrinus. Podobná místa chce pivovar Gambrinus vytvořit i v dalších městech. „Chceme, aby tak dobré pivo, jako děláme u nás v Plzni, mohli ochutnat lidé po celé republice. Do Srdcovky se tak mohou těšit také v Praze nebo Otrokovicích a postupně i v desítkách dalších měst,“ dodává Stanislav Hamara.

Pivovarskou atmosféru Srdcovky podtrhují nejen zvláštní tanky, siluety pivovarských a nerezové trubky, které připomínají samotnou výrobu piva, ale také použití starého dřeva ošlehaného větrem a sluncem. Srdcovka v sobě spojuje prostory dýchající historií s moderními technologiemi pro ten nejlepší zážitek z piva. Hlavní roli v Srdcovce vždy hraje Gambrinus Nepasterizovaná 12 z tanku.

„Pro správnou chuť piva je důležité, aby bylo dobře načepované. Personál Srdcovky proto prošel odborným školením sládků, o čemž svědčí i Certifikát za vynikající péči o čepované pivo udělovaný Plzeňským Prazdrojem,“ dodává Pavel Zítek. Právě díky zvláštní péči, kterou v Srdcovce pivu věnují od začátku až do konce, se zde návštěvníci mohou těšit i ze skutečné chlouby plzeňských sládků, Nefiltrovaného ležáku Gambrinus.

Srdcaři z pivovaru Gambrinus a jejich příběhy
Dana, kontrolorka kvality, v pivovaru od roku 1988
Její zkušená degustační komise ochutná každou várku dřív, než pivo vyrazí na cestu do hospod a k milovníkům piva domů.
“Už 30 let hlídám každý krok piva Gambrinus od surovin, vaření až po hotové pivo. V naší nezávislé kontrolní jednotce pečlivě prověřujeme každý mezistupeň výroby a schvalujeme i finální kvalitu každé uvařené várky. Atˇ už potkáte Gambrinus v hospodě nebo u vás doma, každá jeho šarže prošla naší ochutnávací komisí. Kvalitu kontrolujeme od prvního do posledního doušku.“

Ivan, mistr sladař, v pivovaru od 1989
Na sladovně položí základ té pravé chuti piva Gambrinus díky volbě vhodné kombinace odrůd ječmene.
“Co je základem každého dobrého piva? Skvělé suroviny, samozřejmě. Na sladovně proto vybíráme vhodnou kombinaci odrůd ječmene pro výrobu sladu, který vyhovuje jedinečnému smyslovému profilu piva Gambrinus. Navlhčený ječmen necháme naklíčit a zelený slad potom sušíme na hvozdě. Vše bedlivě sledujeme a během klíčení kontrolujeme teplotu i vlhkost. Sušený a odležený slad nakonec předáváme mistrům na varně. Ale pro mě osobně to tím nekončí, já se totiž i po skoro 30 letech vždy těším na konečný výsledek.”

Českým pivovarům chybí sládci, noví se učí ve škole v Žatci

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Mostecký deníkAutor:Petr Kinšt

Sřední škola zareagovala na nedostatek pivovarníků. Nový učební obor navštěvuje devět studentů.
Českým pivovarům chybí sládci. Rostoucí počet minipivovarů v tuzemsku způsobil problém – pivo už nemá téměř kdo vařit. Není tak výjimkou, že jeden sládek vaří ve více pivovarech. Na poptávku na trhu práce po těchto odbornících zareagovala žatecká střední škola, kde letos začali s výukou nových sládků.

O jejich nedostatku vědí své například v Chrámu chmele a piva v Žatci, kde minipivovar s restaurací funguje od roku 2011. Dlouholetý sládek ze zdravotních důvodů odešel, plnohodnotnou náhradu se pivovaru nedaří najít.

„Máme externího sládka, který vaří pivo i jinde. Rád bych, abychom měli zase vlastního sládka, nejlépe někoho místního, kdo by měl k městu a jeho lidem vztah, ale bohužel. Dobří sládci na trhu nejsou,“ sdělil ředitel Chrámu chmele a piva Ondřej Baštýř.

Podobný problém řeší i další české pivovary. V tuzemsku v minulých letech vznikly čtyři stovky malých pivovarů a další ještě přibývají. Například ve zmíněném ani ne dvacetitisícovém Žatci se vaří pivo na třech místech, čtvrtý minipivovar se staví.

Sládci jsou pro kvalitu piva klíčoví
Podle některých odborníků nedostatek sládků způsobuje celkový úpadek pivovarského řemesla a někdy se projevuje na nestálosti kvality piva.„Sládci jsou v malých pivovarech z tohoto pohledu klíčoví, mnohde je provoz postaven na jednom člověku. Kvalita piva se odvíjí stoprocentně od jejich práce,“ vyjádřila se výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

V mnoha minipivovarech vaří pivo lidé, kteří v tomto oboru dříve nepůsobili. Například v lounském minipivovaru Pivo ZLoun. „Sládkem jsem u nás já sám,“ říká Radek Taraba, jeden ze dvou majitelů společnosti.

Pivo v Lounech vaří čtyři roky, před tím byl starostou nedalekého Zbrašína. O tom, že se řemeslo naučil dobře, svědčí i několik ocenění, které jeho pivo získalo. Letos ho například ocenili v anketě návštěvníci žatecké Dočesné.

Za nedostatkem sládků stojí hlavně fakt, že je české školství téměř neprodukuje. Škol, kde se tento potravinářský obor učí, je minimum.

Škola začala s výukou v září
Na poptávku na trhu práce po těchto odbornících zareagovala Střední odborná škola a střední odborné učiliště SČMSD v Žatci. Letos v září tam otevřeli v rámci učebního oboru výrobce potravin tříletý školní vzdělávací program sladovník – pivovarník.

„Chodí do něj devět studentů, po skončení získají výuční list. Týden chodí do školy na teoretické předměty, týden jsou v pivovarech, kde mají odborný výcvik,“ sdělila ředitelka školy Stanislava Sajdlová.

Studenti se naučí, jak se vyrábí pivo, připravuje slad, výuka je zaměřená také na stroje a zařízení v pivovarnictví.

Uvařili Idiota či tekutý perník. Sládci připravili vánoční pivní speciály

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Znojemský deníkAutor:Michal Hrabal, Lukáš Ivánek

Jedenáctka, dvanáctka, třináctka? V břeclavském minipivovaru Frankies připravili pro milovníky piva před Vánocemi dokonce dvacetistupňový speciál. Majitelé pivovarů na jihu Moravy sází na méně tradiční piva. Některé druhy už jsou téměř vyprodané.

„Idiot je ruský imperiální stout (tmavé svrchně kvašené pivo – pozn. redakce). Od minulých Vánoc ležel ve dvou barriquových sudech. Je to hodně alkoholická pecka,“ popsal spolumajitel minipivovaru Frankies Štěpán Přikryl. Idiota uvařili asi čtyři sta litrů, nabízejí ho od středy.

Po pivním speciálu rád sáhne před Vánocemi například Tomáš Helešic z Velkých Bílovic na Břeclavsku. „Je to pro mě vždy zpestření. Hlavně když se objeví nějaký nový,“ reagoval Helešic. Právě kvůli vyššímu alkoholu zůstává většinou u jednoho.

K jiným než tradičním pivům, ležákům, táhne zvědavost i Petra Komrsku z Hodonína. „Chutnají mi svrchně kvašená piva, domů si je ale nekupuji. Raději si s kamarády sednu v hospodě a ochutnáváme. Nevadí mi ani vyšší cena, protože jich zase nevypiju tolik,“ řekl.

O velkém zájmu o méně tradiční piva v předvánočním čase svědčí i zkušenost Jakuba Kondeie, který se stará o chod pivovaru Mazák v Dolních Bojanovicích na Hodonínsku. „Připravili jsme vánoční polotmavý speciál. Je to třináctka. Nabízíme ji od konce listopadu. Měli jsme asi tři tisíce litrů, dnes už zbývá posledních pár sudů. Měli jsme i vánoční šestnáctku, což byla IPA (světlé svrchně kvašené pivo – pozn. redakce). Ještě nebyla ani stočená a už byla prodaná,“ konstatoval.

Poptávka po speciálech je také v Minipivovaru u Dyje v Novém Šaldorfu-Sedlešovicích na Znojemsku. „Mnozí se často ptají, co k Vánocům vymyslíme. Letos máme vánoční tmavé pivo. Zájem o nevšední piva bude podle mě trvalý. Jsem optimista,“ myslí si tamní sládek Michal Volf.

Na medový ALE, svrchně kvašenou polotmavou dvanáctku, láká Velický Bombarďák z Velké nad Veličkou na Hodonínsku. „Něco podobného jsem viděl jinde, ale pojali jsme to po svém. Naše pivo je bohaté pro chuťové pohárky. Použili jsme americké chmely, perníkové koření a přidali med. Jde o voňavou sladko-hořkou kombinaci. Říkám tomu tekutý perník,“ přiblížil spolumajitel Ladislav Lukács. Udělali pět set litrů.

Třináctistupňový Žižkovský vánoční speciál točí každoročně v Pivovaře Moravský Žižkov. „Máme ho i přes vánoční svátky,“ hlásil jednatel Ondřej Šraga.

Speciálně pro advent uvařili svrchně kvašenou IPU třináctku v Hasičském pivovaře Bítov na Znojemsku. „Je o ni velký zájem,“ uvedl majitel Roman Tesař.

Minipivovary v Brně rostou jako houby po dešti

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Brně letos vznikly tři nové minipivovary. Největším letošním přírůstkem je minipivovar Moravia, který otevřel koncem října v Brně-Medlánkách. Další dva jsou spíše menší podniky. Celkem je v jihomoravské metropoli už devět a jeden průmyslový pivovar.

Minipivovar Moravia patří skupině Czech Craft Beers, která už v Brně provozuje minipivovar Lucky Bastard, zaměřený na svrchně kvašené pivo. Medlánecký minipivovar je jedním z nejmodernějších v České republice. Podle sládka Jana Grmely je možné většinu procesů výroby možné řídit počítačem. Nový minipivovar má v současné době kapacitu 6 tisíc hektolitrů ročně s předpokládaným navýšením na 9 tisíc hektolitrů v polovině příštího roku.

První Soběšický pivovar si rodina Nekutova pořídila ve dvorku vlastního domu. "Největší problém bylo dát technologii do provozu, varnu jsme si dávali dohromady sami pod vedením jednoho odborného garanta. Jsme konzervativně založení lidé. Začali jsme, protože nás to bavilo. Peníze navíc jsme neměli, investice nás poměrně dost vyčerpala. Je to jako když si postavíte menší domek," řekl Pavel Nekut, který je včelařem.

Rodina chodí přes týden do práce a pivo vaří po víkendech. Zájem o pivo je podle něj zatím velký, prodává se zejména v Soběšicích a okolí. Nekutovi chtějí podporovat regionální charakter svého piva a dělat zejména ležáky. Nebojí se ale experimentů, když například natrhali volně rostoucí chmel a udělali z něj speciál.

Třetím novým minipivovarem v Brně je podnik, který inzeruje svoje pivo pod názvem JBM Brew Lab. Jsou za ním milovníci piva, kteří dosud vařili jako takzvaný létající pivovar. Od letoška ale převzali starou technologii Lucky Bastardu a vaří tak ve vlastním.

Boom minipivovarů pokračuje a jejich počet se zvyšuje ve všech regionech. Na jižní Moravě je jich už více než 50. Velká část z nich vznikla v posledních letech, ale v Senticích a brněnském Pegasu už pivo vaří 25 let.

Lahve Pilsner Urquell pro Centrum Paraple vynesla 1 683 145 korun

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Letošní šestý ročník charitativní aukce designových lahví Pilsner Urquell pro Centrum Paraple vynesl lidem, kteří se následkem nemoci či zranění ocitli na vozíku, celkem 1 683 145 korun. Nejdražší originální kousek podle návrhu uměleckého ředitele sklárny Moser Lukáše Jabůrka byl tento rok vydražen za 250 000 korun.

Dražba uměleckých pivních lahví je tradičním předvánočním projektem značky Pilsner Urquell na pomoc Centru Paraple. Letošní, v pořadí již šestá aukce, proběhla 13. prosince. V aukci se vydražilo celkem deset lahví z originální edice k 175. výročí uvaření první várky plzeňského ležáku. Každá z vydražených lahví má zcela unikátní design, který symbolizuje jednotlivý milník v bohaté historii piva Pilsner Urquell. Lahev získalo deset dražitelů, kteří nabídli nejvyšší cenu. Hodnota nejdražší lahve se tak vyšplhala na rekordních 250 tisíc korun.

Celý výtěžek aukce jako již tradičně putuje na konto Centra Paraple, které pomáhá lidem s poškozením míchy. „Mám velkou radost, že dobrý nápad Plzeňského Prazdroje se už 6 let setkává s takovým úspěchem. Dražba krásných pivních lahví Pilsner Urquell letos Parapleti přinesla peníze na sportovní pomůcky a na mzdy asistentů, kteří jsou po ruce, když našim klientům chybí vlastní síly. Výsledek – 1 683 145 korun je pro nás skvělá zpráva, děkujeme!,” říká Zdeněk Svěrák, zakladatel Centra Paraple.

Autorem letošní kolekce lahví je umělecký ředitel sklárny Moser Lukáš Jabůrek. Spojení s Moserem přitom není náhodné – přední česká sklárna slaví v tomto roce také výročí, na trhu působí už 160 let. Taje rukodělného zpracování skla si tu mistři skláři předávají po generace. Speciální edice pivních lahví tak spojuje nejen významné tuzemské značky, ale symbolizuje také jejich hodnoty: úctu k tradici, perfektnímu řemeslu a vysoké kvalitě, díky nimž se české pivo i sklo staly proslulými po celém světě. „Za výrobou aukčních lahví jsou desítky hodin ruční práce, ať už u pece se sklovinou při teplotě 1150 °C, u vydlabávání dřevěných forem nebo ručního broušení dekoru symbolizujícího sladovnický ječmen,“ popisuje Lukáš Jabůrek. Jedna z vydražených aukčních lahví je k vidění v pražském showroomu sklárny Moser v ulici Na Příkopě.

Cílem projektu je vydražit lahve, a poskytnout tak finanční prostředky pro Centrum Paraple, které pomáhá lidem na vozíku s poškozením míchy následkem úrazu nebo onemocnění. Pilsner Urquell přitom sází nejen na předávání těch nejlepších zkušeností, dovedností i tradic, které dávají vzniknout unikátním a kvalitním produktům, které nás reprezentují doma i v zahraničí, ale i na tu nejlepší tradici pomáhat a být solidární k těm, kteří to potřebují. „Tradici pomáhat potřebným v předvánoční době začali v našem pivovaru už jeho zakladatelé, plzeňští právováreční měšťané. Tento zvyk zůstal v pivovaru zachován a my na něj takto opět navazujeme. Všem účastníkům dobročinné dražby bychom chtěli srdečně poděkovat. Velice nás těší, že můžeme tímto způsobem již pošesté pomoci lidem, kteří se dostali do těžké životní situace,“ uvedl Grant McKenzie, marketingový ředitel Plzeňského Prazdroje.

Výtěžek aukce designových pivních využije Centrum Paraple na nákup terapeutických a sportovních pomůcek, jako je nový motomed, speciální kolo pro vozíčkáře handbike, lyže monoski nebo vozík na tanec. Část získaných finančních prostředků použije na mzdy osobních asistentů, kteří pomáhají klientům Paraplete v průběhu jejich sociálně rehabilitačního pobytu při všech běžných denních činnostech – s hygienou, oblékáním, přesuny a doprovázejí je při všech aktivitách. V Centru Paraple se střídají v nepřetržité 24 hodinové službě.

Noví majitelé lahví budou na začátku příštího roku pozváni do pivovaru, kde jim budou jejich lahve slavnostně předány. Zde si také pod vedením staršího obchodního sládka Václava Berky budou moci do nich sami načepovat pivo a vychutnat si plzeňský ležák v té nejlepší kvalitě.

Plzeňský Prazdroj zvýšil zisk o třetinu na 4,8 miliardy

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj dosáhl za poslední fiskální rok obratu téměř 16 miliard korun, což představuje nárůst o osm procent. Zisk před zdaněním společnost zvýšila o 1,1 miliardy na 4,8 miliardy korun. Společnost se dlouhodobě řadí mezi patnáct největších daňových plátců v zemi, uvedl Prazdroj ve čtvrtek v tiskové zprávě.

Společnost zveřejnila výsledky za fiskální rok, který začíná prvního dubna a končí 31. března. Během něj zvýšila objem prodejů na tuzemském trhu, stejně jako v zahraničí.

„Za posílením objemu loňských prodejů, kdy celková výroba piva Plzeňského Prazdroje stoupla meziročně o 5,7 procenta, stojí zejména rostoucí zájem o tradiční české ležáky, hlavně Pilsner Urquell,” uvedl šéf Prazdroje Grant Liversage.

Podle něj navíc stoupl zájem o jedenáctku značky Velkopopovický Kozel a dvanáctku značky Radegast. „Na oblibě získává také Gambrinus Plná 12. Prodeje společnosti šly v loňském roce nahoru také díky rostoucí popularitě nealkoholického Birellu,“ doplnil.
Pivovar zahájil investici za 283 miliónů

Pivovar v Česku zaměstnává dvě tisícovky lidí a dalších 20 tisíc míst podle vlastních slov vytváří nepřímo u svých dodavatelů a partnerů.

„V roce 2017 Plzeňský Prazdroj zahájil realizaci investice do rozšíření výroby ležáku Pilsner Urquell. Kapacita varny se zvýší na 3,5 miliónu hektolitrů za rok, což je zhruba navýšení o třetinu,” konstatoval Liversage.

„Celkem by se měla investice do rozšíření kapacity výroby Pilsner Urquell pohybovat kolem jedenácti miliónů eur (zhruba 283 miliónů korun – pozn. red),” uzavřel šéf Prazdroje.

Plzeňský Prazdroj letos 31. března převzala japonská skupina Asahi.

Plzeňský Prazdroj výrazně navýšil zisk

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Plzeňský Prazdroj zvýšil od loňského dubna do konce letošního března zisk před zdaněním meziročně o 30 procent na 4,8 miliardy korun. Tržby v minulém fiskálním roce stouply meziročně o osm procent téměř na 16 miliard korun. Největší český pivovar prodal v loňském roce v ČR a v cizině téměř 11 milionů hektolitrů piva, meziročně téměř o milion hektolitrů víc.

"Na přímých i nepřímých daních jsme zaplatili pět miliard korun, což je o 0,2 miliardy korun více než v předchozím fiskálním roce," uvedla mluvčí podniku Jitka Němečková. Plzeňský prazdroj se dlouhodobě řadí mezi 15 největších daňových plátců v zemi. Plzeňský Prazdroj letos 31. března převzala japonská skupina Asahi. Za posílením objemu loňských prodejů, kdy celková výroba piva Plzeňského Prazdroje stoupla meziročně o 5,7 procenta, stojí zejména rostoucí zájem o tradiční české ležáky, hlavně o Pilsner Urquell," uvedl generální ředitel Prazdroje Grant Liversage. Podle něj výrazně vzrostl zájem také o Velkopopovického Kozla 11, Radegast Ryze hořká 12 a na oblibě získává také Gambrinus Plná 12. Prodeje společnosti šly v loňském roce nahoru také díky rostoucí popularitě nealkoholického birellu, a to zejména jeho ochucených variant, dodal.

V pivovarech Plzeňského Prazdroje pracuje 2000 lidí. "Přes dalších 20 000 pracovních míst vytváříme nepřímo u našich dodavatelů a obchodních partnerů," uvedl Liversage. Plzeňský Prazdroj letos zahájil investici do rozšíření výroby ležáku Pilsner Urquell. Roční kapacita varny Pilsner Urquell se zvýší zhruba o třetinu na 3,5 milionu hektolitrů. "Aktuálně probíhají práce jak na rozšíření varny, tak na dostavbě potřebných cylindrokónických tanků. Do provozu by měly být nové části uvedeny v dubnu 2018," uvedla mluvčí. Celkem by se měla investice do rozšíření kapacity výroby Pilsner Urquell pohybovat kolem 11 milionů eur (přes 280 milionů korun). Hlavní cílem rozšíření kapacity varny je využití potenciálu piva Pilsner Urquell pro export zejména na asijské trhy, dodala. Vývoz Pilsner Urquell vzrostl loni meziročně o deset procent na 970 000 hektolitrů.

Dobré pivo v krásných budovách. 12 pivovarů, které mají správný říz

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:MF DNES , Marcela Titzlová

V České republice je dnes téměř 400 pivovarů různé velikosti a významu. Hlavním cílem pro ně zůstává vařit dobré pivo, ale některé se mohou pochlubit i architektonicky pozoruhodnými budovami. Naštěstí lze téměř všechny navštívit.

Některé pivovary si dosud udržely alespoň částečně původní podobu z doby svého vzniku, tzv. zlaté doby pivovarnictví v druhé polovině 19. století, a ani pozdější citlivě provedené úpravy jim neuškodily.

Jiné před zánikem naopak zachránila až ruka současného osvíceného architekta. Další pivovary jsou vystavěny zcela nově, na zelené louce, a poměrně častým jevem jsou restaurační pivovary a minipivovary (loni bylo otevřeno 55 minipivovarů, letos zatím 38) zasazené do prostředí původních budov již nefunkčních historických pivovarů.

Některé vyrůstají na tradičních místech, jiné tam, kde bychom je nečekali. Vybrat jen desítku z nich není snadný úkol - zvolili jsme takové, které mají nějaký výjimečný rys a reprezentují pestrost jejich stavebního a designérského pojetí.

Pivovar Velké Popovice - Jako zámek
Baron František Ringhoffer byl výjimečnou podnikatelskou osobností evropského formátu (právě on na Smíchově vybudoval největší továrnu na železniční vagony v Rakousku) a tomu odpovídala i velkorysost jeho projektu nového pivovaru se sladovnou ve Velkých Popovicích.

Projekt se zrodil roku 1871 poté, co byly na tamním Ringhofferově panství objeveny vydatné prameny výjimečně kvalitní vody. Původní novogotický areál projektoval asistent profesora Ženíška na pražské akademii, známý český architekt Josef Stibral, který se podílel i na malířské výzdobě Ringhofferových luxusních salonních vozů.

Stavba trvala pouhé tři roky, ale její iniciátor se jí přesto nedožil, po krátké nemoci na jaře 1873 nečekaně zemřel. Pivovar byl nedávno zrekonstruován nejen po technologické stránce, obnoveny byly i původní fasády. Každodenní prohlídky pivovaru vedou z moderního návštěvnického centra do současných i historických provozů pivovaru.

Zajímavost: Velkopopovický pivovar je jediným podnikem rodiny Ringhofferových, který na svém místě funguje až do dnešní doby. Ostatní byly nahrazeny nákupními centry, moderními prosklenými budovami či silničními mosty.

Akciový pivovar Dalešice - Zachycená představa
Poměrně malý, ale velmi malebný areál jihomoravského pivovaru proslavil až film. Z více než 150 dalších možných objektů si ho vybral režisér Jiří Menzel pro natáčení filmu Postřižiny podle knihy Bohumila Hrabala.

Tehdy v květnu roku 1980 byl pivovar už tři roky nefunkční, což filmaři vítali. Ovšem po jejich odchodu nezadržitelně chátral dále, dokud jej o dvacet let později nepotkalo štěstí v podobě nových majitelů, vlastníků Stavebně-restaurátorské huti Archatt Brno, zabývající se péčí o památky.

K obnově takových skvostů na jejich seznamu, jako je vila Tugendhat v Brně, Národní divadlo v Praze nebo zámek v Kroměříži, tedy přibyl i dalešický pivovar.

Nejenže se podařilo zachránit nejstarší historické části kleneb a masivních kamenných zdí z doby baroka, ale také uchovat nostalgickou atmosféru pivovarské zahrady, do tří různých objektů pivovaru vestavět moderní hotelové pokoje, najít dostatečně rozsáhlý prostor na umístění nové pivovarské technologie a začít zde vařit pivo, které v současnosti patří k nejlepším na Moravě.

Zajímavost: Součástí pivovaru je Muzeum rakousko-uherského pivovarnictví, jehož prohlídka zahrnuje vedle pozoruhodné kotelny a strojovny i onu památnou varnu ze slavné filmové koupací scény paní správcové v podání Magdy Vášáryové.

Pivovar a restaurace U Fleků, Praha - Kudy tekly dějiny
Pivovar U Fleků je jediným pivovarem v zemi, a patrně i ve střední Evropě, kde se pivo vaří bez přestávky déle než 500 let. Je neobyčejně členitý, protože se rozkládá na místě jednoho gotického a dvou renesančních domů, jejichž zbytky byly objeveny pod terénem.

První záznam o pivu zde uvařeném pochází z roku 1499, kdy už tehdy starobylý právovárečný dům U dvou strak zakoupil Vít Skřemenec. Dnes lze posedět v některém z osmi sálů, z nichž nejproslulejší je Akademie, kde se scházeli velikáni naší minulosti, ale zajímavá je i Václavka s barevnými vitrážemi nebo romanticky upravený Rytířský sál.

Pýchou zdejší historické pivovarské expozice je stříškový kouřový hvozd, zvaný valach, pivovarští fajnšmekři oceňují i další zdejší unikát, jediný stále používaný štok na chlazení mladiny v České republice v podobě mělké měděné vany.

Zajímavost: Z doby třicetileté války zbyly v omítce zazděné dvě dělostřelecké koule, jimiž Švédové ostřelovali nedalekou vodárenskou věž U Mánesa.

Pivovar Protivín - V souladu s krajinou
Místní patrioti o něm nemluví jinak než jako o nejkrásnějším pivovaru v celé zemi. Ve své době byl Knížecí schwarzenberský pivovar a sladovna Protivín, vystavěný v letech 1873-1876, také jedním z vůbec nejmodernějších pivovarů na našem území s železniční vlečkou, vlastní laboratoří a stanicí na pěstování pivovarských kvasnic.

Pivovar obklopuje rozlehlý lesopark o ploše 14 ha, který tvoří pro pivovar zcela neobvyklou kulisu. Zcela unikátní je pak platanová alej lemující příjezd k pivovaru, která dala název i místní značce piva.

Pýchou místních patriotů je zejména zdejší reprezentativní měděná varna, která je také zlatým hřebem prohlídky pivovaru, patřícího do skupiny Lobkowicz.

Zajímavost: Kvalitu vody používanou k výrobě piva zde kontrolují raci. Stav těchto extrémně citlivých živočichů je průběžně kontrolován a zhoršení vody v pivovaru se dozvědí v řádu minut podle změny jejich tepu, měřeného pomoci infračerveného paprsku.

Pivovar Hostivar, Praha - Na zelené louce
Myšlenka developera Martina Kulíka zřídit u golfového hřiště malý pivovar se u jeho známých ze sousedství setkala s takovou odezvou, že se brzy dalo dohromady osmdesát šest akcionářů.

Realizaci pivovaru otevřeného v roce 2013 navrhl ateliér ADR Petra Koláře a Aleše Lapky. Známý architekt Petr Kolář bydlí právě zde u golfového hřiště, které sám postavil.

Nejtypičtějším prvkem pivovaru je dřevěná, částečně prosklená fasáda, za níž je zvenku jasně viditelná nerezová varna. Technologická část zabírá třetinu celé budovy a navazuje na ni restaurace. Zde jsou umístěny pivní tanky a také rozměrná industriální kamna.

Stěnu zdobí vyskládaná mozaika ze dvou druhů barevných pivních zátek zobrazujících technologii výroby zdejšího piva. V chodbě vedoucí k toaletám nechybí průhled, kterým je možné nakouknout do ležáckého sklepa.

Zajímavost: Velký, až nečekaný úspěch projektu způsobil, že letos nedaleko odsud otevřeli pivovar Hostivar 2. V pojetí se od jedničky odlišuje například tím, že je v něm i pekárna, u vchodu mají řidiči k dispozici drive-in s prodejním okénkem a restaurace je dvoupatrová, zato bez přetlačných pivních tanků, typických pro Hostivar 1.

Beer Factory, Plzeň - Spojené nádoby
Pivovar umístěný ve výstavném rohovém činžovním domě v centru města je spojen s restaurací a zahrádkou ve vnitrobloku. Pro plzeňskou firmu Projectstudio8 to znamenalo propojit moderní styl s duchem historické stavby, a to v poměrně rozsáhlém měřítku a na více úrovních.

Hlavní bar se dvěma varnami v přízemí navazuje na prostory podzemního podlaží, které skrývají hlavní část technologie a pivní klub.

Tvář pivní továrny je postavena na typických industriálních prvcích, k nimž patří přiznaná vzduchotechnika a elektrické rozvody, zdi bez výmalby a železo, nerez, dubové dřevo nebo měď jako dominantní materiály.

Zajímavost: Sládek Petr Krýsl zde vaří několik druhů piva včetně stále populárnějších svrchně kvašených kalů, k tomu však restaurace nabízí rovněž výběr ušlechtilých čepovaných piv dovážených z Belgie, jako jsou Kasteel Rouge nebo Gulden Draak.

Pivovar a hotel Monopol, Teplice - Půvab secese
Pivovar a hotel Monopol má sice za sebou teprve dvouletou historii, ale sama budova na hlavní teplické třídě už pamatuje mnohé. V druhé polovině 19. století se zdejší kabaret s hudbou, tancem, ale i drezúrou tuleňů stal nejvyhledávanějším podnikem nejen v širokém okolí.

Honosný sál s galerií a štukovým stropem se zachoval dodnes, a aby se v něm mohl usadit minipivovar, musel projít změnami. Přibyl druhý balkon, sál se zmenšil o vestavěné toalety a salonek nad nimi, na galerii se usadila varna pivovaru a pekárna.

Architekt barrandovských filmových ateliérů David Vondrášek navrhl interiér restaurace, kavárny a vstupní uličky tak, aby vše připomínalo dobu první republiky. A jelikož Teplice byly česko-německým městem, objevují se ve vstupní uličce i německé názvy obchodů.

Architekt doporučil i dalšího kolegu, Míru Kucha, který se postaral o decentní, ale působivou barevnost stěn a starobylý vzhled sloupů a zábradlí, stejně jako hotelových pokojů. Vše je provedeno do detailu, takže například každá židle thonetka z firmy Ton má speciální dekor na sedadle a zdobí ji i logo pivovaru.

Podnik je oblíbený nejen díky pivům zdejší sládkové Martiny Valterové, ale také pro svou kuchyni a vynikající zákusky. Větrník Monopol získal prestižní ocenění Regionální potravina.

Zajímavost: Autorem maleb na zdi, které znázorňují secesní Teplice poté, co sem byla zavedena tramvajová linka, a žíznivé štamgasty, jak se ženou za nově naraženým sudem, je akademický malíř mongolské národnosti Ganbold Dalajn. Veřejnosti je umělec, který žije v České republice už dlouho, známý spíše jako šéfkuchař z kultovní televizní reklamy, kde hostům restaurace přináší na stříbrném podnose Bóbika.

Pivovar Ossegg, Osek - Návrat ke kořenům
Umístit pivovarskou technologii do barokních prostor není běžným zadáním, ale v oseckém cisterciáckém klášteře se to roku 2015 úspěšně podařilo. Po 70 letech nečinnosti zde opět začal se svolením cisterciáků fungovat pivovar na svém původním místě.

Architekt projektu Tomáš Koňařík jej pojal tak, aby návštěvníci mohli vnímat zdejší atmosféru impozantního barokního prostoru při posezení v restauraci spojené s varnou.

Hlavní výrobní halu odděluje pouze skleněná stěna vybíhající až do vysokých oblouků běloskvoucí klenby. Rekonstrukce exteriéru pivovaru proběhne v následujících letech.

Parní pivovar Petr Hauskrecht, Brno - Místo krve teče pivo
Když se bývalý hokejista a zkušený sládek Jiří Hauskrecht rozhodl otevřít vlastní pivovar, padla po několika letech hledání vhodného objektu volba na budovu v brněnské ulici Porážka.

Jak už název napovídá, hala z roku 1899 se nachází v areálu bývalých brněnských jatek, kde byli dříve poráženi koně. Industriální exteriér vhodně doplnilo obdobně laděné vnitřní řešení pivovaru, v tomto případě bez restaurace, jen s posezením pro návštěvníky pivovaru.

Centrum pivovar, Děčín - Nové využití památky
Projekt na přestavbu areálu pivovaru v Děčíně Podmoklech na multifunkční centrum vytvořil autorský tým Studia acht pod vedením Václava Hlaváčka.

Historické části budov pivovaru, o němž nacházíme první zmínky na přelomu 17. a 18. století, byly v roce 2014 propojeny s novostavbou částečně zaříznutou do svahu tak, že její střecha slouží jako parkoviště.

Původní určení celého areálu si návštěvník může připomenout, když si po nákupech zajde posedět do klenuté restaurace s minipivovarem v bývalé sladovně.








Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.02.2018 08:465.991/5.991