Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Krušovické pivo se vyváží do více než 30 zemí, jejich počet roste

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTKKrušovice

Krušovické pivo se vyváží do více než 30 zemí, letos jejich počet vzrostl zhruba o deset. Ze skupiny Heineken ČR je to nejvíce exportovaná značka. Letošní investice do krušovického pivovaru dosáhly přibližně tří milionů eur (81 milionů korun). Informovala o tom mluvčí Heinekenu ČR Jana Austová Pikardová.

Letos směřovaly v Krušovicích investice do odvětrání oxidu uhličitého z prostoru cylindro-konických tanků a stáčecích linek. "Modernizujeme řídicí systém ve výrobě a do konce roku dokončíme rekonstrukci čističky odpadních vod tak, abychom naplňovali velmi přísné limity stanovené v integrovaném povolení," uvedla Pikardová.

Podle Pikardové jde na export téměř 40 procent z celkové výroby, čtvrtinu z toho tvoří Krušovice Černé. Významným zahraničním trhem je Velká Británie, kam společnost dodává i tankové pivo. Nejsilnějšími zahraničními trhy jsou dále Rusko, Německo, Švédsko, Slovensko a nově i Maďarsko. "Krušovice ovšem míří i na mimoevropské trhy do USA a Asie, jako je například Vietnam," doplnila mluvčí.

Heineken ČR je tuzemskou trojkou na trhu s pivem. Patří do ní značky Heineken, Desperados, Krušovice, Zlatopramen, Starobrno, Březňák a nealkoholický Zlatopramen a Hostan. Loni mezi produkty přibyla značka Strongbow, jde o nejprodávanější značku cideru na světě.

Společnost loni prodala 2,3 milionu hektolitrů piva a ciderů, nejprodávanější bylo pivo Krušovice. Předloni to bylo 2,24 milionu hektolitrů piva. Výroba ciderů začala minulý rok.

Zájem o pomoc s EET od pivovarů má přes 1000 restaurací

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Velké pivovary dojednaly pro hospody, které prodávají jejich pivo, výhodnější podmínky pro řešení elektronické evidence tržeb (EET). EET bude naostro spuštěná pro hotely a restaurace od 1. prosince, nyní běží v testovacím režimu.

"Pro hospody, které prodávají naše pivo, jsme vyjednali u dodavatelů zařízení pro elektronickou evidenci tržeb výhodnější podmínky. Velmi to uvítali, ušetřilo jim to čas a peníze," sdělila mluvčí největšího tuzemského pivovaru Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. Podle ní nyní vyjádřilo zájem asi tisíc hostinských. "Podle reakcí očekáváme, že se tento počet ještě zdvojnásobí. Pomáháme jim ale i poradenstvím v oblasti rozvoje jejich podnikání a proškolováním jejich zaměstnanců," dodala mluvčí.

Dvojka na trhu se spíše soustředí na poradenství. Ale i tak restauracím, které nabízejí Staropramen, doporučují dva dodavatele, které pivovar otestoval výběrovým řízením. "Pokud si náš zákazník jedno z nich zvolí, získá jej za zvýhodněnou cenu. Naší nabídky za poměrně krátkou dobu využily již stovky našich zákazníků a očekáváme, že v následujících týdnech toto číslo ještě výrazně poroste," vysvětlila za pivovar Denisa Mylbachrová. Lepší podmínky pro své zákazníky vyjednal i Heineken.

Například Pivovar Pardubice nebude restauracím plošně poskytovat systémy a správu elektronické evidence tržeb. Odběratelé si musejí technické vybavení pořídit sami. "Nabízíme ale podporu zavedení softwaru a celého zařízení naším IT technikem," řekl obchodní ředitel Martin Jeszik. Měšťanský pivovar v Poličce se v EET odběratelů nebude podle předsedy představenstva Karla Witze angažovat vůbec.

Po hotelech a restauracích se budou muset od března příštího roku zapojit do elektronické evidence tržeb i maloobchodní a velkoobchodní firmy. Stánkový prodej občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, například na festivalech, se do evidence zapojí až od března 2018, stejně jako prodej na farmářských trzích nebo služby účetních, advokátů i lékařů. Od června 2018 se pak do systému zapojí například kadeřnice, vybraní řemeslníci, opraváři domácích spotřebičů nebo dokonce i astrologové.

Hacašprnda i Čamburini. Ve svérázných pivních spolcích bývaly i ženy

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Ladislav Vaindl

Lidé se na ně často dívali skrz prsty a povídali, že jim jde jen o pití. Stolní společnosti, které se na přelomu 19. a 20. století sdružovaly kolem plzeňských hospod, se však věnovaly i sportu nebo dobročinnosti. Jejich členy byl úředníci, umělci i novináři.

Když v roce 1932 zemřel plzeňský nevidomý skladatel Stanislav Suda, noviny v nekrolozích rozebíraly jen jeho tvorbu a neradostný osud. Ovšem nikde nepadla ani zmínka, že každý den chodil s kamarády na pivo do restaurace, kde hrál na piano.

„To se nikde nepsalo. Byl totiž členem jedné z plzeňských stolních společností. Lidé se na ně ale často dívali spíše skrz prsty, a tak o nich nikde moc zmínek nebylo,“ říká Tomáš Bernhardt ze Západočeského muzea v Plzni, který je autorem výstavy v Pivovarském muzeu.

Ta mapuje historii svérázných společenství, která kdysi zaplňovala večer co večer plzeňské restaurace. Veřejnost však jejich členy považovala spíše za pijany, kteří nemají žádný jiný zájem, což potvrzuje i dochovaný proslov velmistra nejznámější plzeňské stolní společnosti Mha - Adolfa Kopeckého.

„Je tam odstavec, kde mluví o tom, že jim lidé předhazují, že jim jde jenom o pití. Podle něj ale jejich cíle byly vyšší,“ konstatuje Bernhardt.

Ve společnostech se sdružovali lidé nejrůznějších profesí. „Bylo tam hodně umělců, novinářů či úředníků. Většinou šlo o lidi aktivní, kteří se věnovali umění, sportu nebo dobročinnosti. Kromě posedávání v hospodách společně podnikali třeba dlouhé výlety nebo přispívali penězi na Ústřední matici školskou,“ podotýká Bernhardt.

Do spolků docházely i významné osobnosti, jako byli třeba pozdější herci Národního divadla v Praze Eduard Kohout nebo Václav Vydra starší, kteří v Plzni začínali.

„Občas se tu objevovali i spisovatelé Alois Jirásek, Karel Klostermann nebo Jaroslav Hašek. Členové Mhy často oslovili slavné lidi, kteří z nějakého důvodu pobývali v Plzni, a večer je vzali do některé z plzeňských hospod. To byl třeba případ slavného francouzského básníka Paula Claudela nebo slovenského kněze a politika Andreje Hlinky,“ konstatuje Bernhardt.

Vrchlický napsal pro spolek Mha písně pijácké
Se členy spolků se často setkával také Jaroslav Vrchlický. „Ten pro Mhu dokonce napsal cyklus třinácti písní pijáckých, který zhudebnil skladatel Pospíšil a ilustroval malíř Mikoláš Aleš,“ prozrazuje Tomáš Bernhardt.

Středem veškerého dění ale byla legrace a snaha vzdorovat konvencím života v tehdejším Rakousku. Uskupení mnohdy vyznávala parodické rituály. Členové si nechávali zhotovit speciální řády a vyznamenání, prapory nebo čepičky.

„Hodně propracovaný systém měla v tomto směru německá společnost Schlaraffia. Dochovalo se nám několik žertovných řádů s plzeňskými motivy. Měli také svůj zvláštní projev souhlasu, kterým byl výraz Lulu. Čeští Kosáci zase používali slovo Klap. Členové společnosti Šlechta pak na některá setkání chodili vymóděni jako diplomatický sbor,“ popisuje Bernhardt některá specifika hospodských sdružení.

Při svých setkáních používali také svérázná přízviska. Ta často parodovala šlechtická jména. A tak byl třeba inženýr Elektrických podniků města Plzně Vilém Rösch překřtěn na Rytíře Williamse z Mansfeldova. Bydlel totiž v tehdejší Mansfeldově ulici.

Budoucí soudce Jan Sieger, který pocházel z Třemošné, zase používal titul Grad-pair Jochanán de Tremonches.

Kolik společností v Plzni fungovalo, se přesně odhadnout nedá. Některé měly žertovné názvy jako Hacašprnda či Čamburini. „Ve městě Plzni tehdy bylo kolem tří set hospod. Dá se říci, že společností mohlo být tak přes stovku. Třeba U Zlaté hvězdy byly hned dvě, Pijaristé a Šlechta,“ doplňuje Bernhardt.
Zdálo by se, že společnosti byly pouze výsadou mužů. Opak je ale pravdou. Patřily do nich i ženy.

„Často se jednalo o partnerky. Samozřejmě, že převládali muži, ale ženy nebyly v tomto směru nijak omezovány. Zvláštní případ byla Marie Pavelková, hospodská ze Zlaté hvězdy. Místní štamgasti ji měli rádi a říkali jí Matka Šlechty,“ informuje.

Sláva těchto sdružení začala upadat za první republiky a jejich úplný soumrak nastal v době okupace, kdy byla spolková činnost nacisty potlačována.

České pivo má na ostrovech zvuk: Czech Beer Day oslovil Brity

Publikováno:před rokemZdroj:BusinessInfo.cz

Velký význam pro české pivovary měl nedávný Czech Beer Day in the North v Liverpoolu. Tuzemské pivo má v Británii dobrý zvuk a právě na severu Anglie je pěnivý mok oblíbenější než na jihu.

Czech Beer Day in the North proběhl pod záštitou státní agentury pro podporu exportu CzechTrade 20. října letošního roku v Liverpoolu.

„Na místě žádné kontrakty podepsány nebyly – cílem business development akce bylo navázat kontakty s potenciálními pratnery. První výsledky jsou nicméně velmi povzbuzující,“ říká vedoucí zahraniční kanceláře CzechTrade v Londýně Martin Macourek.

„Firma Funk Beers projevila zájem o pivovary Lobkovic a Herold. O Herold se zajímala také skupina Vertical Drinks/Prime Beers. Marstons projevila zájem o produkty britské skupiny Pivovar Ltd – Bernard a Primátor a pivovar Butcombe Brewery jednal o posílení vztahů s Budweiser Budvar UK,“ shrnuje Macourek.

Pro Liverpool se CzechTrade Londýn se rozhodl právě kvůli tomu, že se na severu Anglie zkonzumuje více piva na osobu, než na anglickém jihu, kde pěnivému moku stále více konkuruje dobré víno. Spousta obchodníků ze severní části země by navíc na akci na jihu ani nepřijela s odůvodněním “Británie není jen Londýn nebo Brighton“.

Příležitosti pro české regionální pivo
Britský trh má velký potenciál a české pivo je zde velmi známé – většina velkých českých pivovarů je již v Británii úspěšně etablována, nicméně kvalitní české ležáky nebo i svrchně kvašená piva z menších či středních regionálních pivovarů - až na pár výjimek - na britském trhu stále chybí.

„Problém není v produktu, který je většinou skvělý, nýbrž v nedostatečně aktivním přístupu pokud jde o marketing, flexibilitu a ochotu spolupodílet se na investicích do nové značky na britském trhu,“ upozorňuje Martin Macourek. Cílem CzechTrade je pomoci tyto nedostatky překonat a dané produkty Britům představit.

Na akci se prezentovaly dva typy subjektů: ostrovní firmy, které zastupují české pivovary, konkrétně Budweiser Budvar UK a Pivovar Ltd (Bernard, Primátor) a dále pak pivovary, které v teritoriu hledají partnera, v tomto případě Lobkowicz a Herold (prostřednictvím Krulis Europe Trading).

Před akcí zorganizoval CzechTrade intenzivní akviziční kampaň, která přinesla své ovoce. Czech Beer Day navštívili významní obchodníci z oblasti pohostinství i distribučního byznysu. Mezi přítomnými byli významný britský řetězec pubů Punch taverns, distributor Funky beers nebo vyhlášený pivovar ze západu Anglie Butcombe. Prestiž akci dodala návštěva velvyslance ČR ve Spojeném království Libora Sečky. Příští rok by měl na Liverpool navázat Londýn.

S DACANEM k Santinimu

Publikováno:před rokemZdroj:ČpČzAutor:ČpČzRevolta

První listopadový den jsem na základě přívětivé předpovědi počasí s příslibem posledního teplého a také slunečného dne s nádechem babího léta vyrazil do Žďáru nad Sázavou.

Jelikož to byl po několika letech již druhý výlet do této lokality, plán putování byl již dopředu dán. Jedinou výjimkou byl prvotní cíl, a to návštěva nedávno založeného pivovaru Revolta, který má po mnoha letech navrátit tradici vaření piva v tomto městě. I když se pivovar nachází přímo na náměstí, podařilo se mi ho dohledat až po druhém kolečku kolem náměstí a to kvůli jeho nenápadnému umístění v průchodu dřívějšího hotelu Veliš.

Součástí pivovaru je i malá kavárna nacházející se naproti provozovně, kde se kromě kávy točí a také prodává v 1,5l PET lahvích pivo. Neváhal jsem a již tradičně se na výšlap vybavil místní dvanáctkou DACAN.ZR. Kromě toho jsem se hned posílil na cestu jednou točenou jedenáctkou REVOLTA. Jelikož obsluha byla velice ochotná, bez velkých obav jsem se optal na možnost prohlídky pivovaru. S úsměvem a ujištěním, že to není problém, jsem byl nasměrován přímo k spolumajiteli a sládkovi pivovaru v jedné osobě. A tak jsem zažil soukromou prohlídku minipivovaru za doprovodu ochotného pana Davida Dvořáka.

Po splnění tohoto pivního cíle výletu jsem již bez okolků vyrazil proti toku Sázavy dále. Kdo by to byl řekl, že tento potůček se po několika desítkách kilometrů dále stane mekkou českých vodáků. V těchto místech ji splouvalo akorát hejno místních kachen.

Na konec Ždáru k rekreačnímu středisku u Pilské vodní nádrže jsem dorazil po klidné pěší a cyklistické stezce kopírující tok Sázavy. Na blankytnou hladinu nádrže a pestrobarevný listový porost kolem ní byl z hráze úchvatný pohled. Zde, na jednom z břehů nádrže v areálu Pilák se nacházejí hraniční kameny ve formě soch českého lva a moravské orlice. I když ani v historickém kontextu tu žádná hranice neprochází, každé zvíře si hlídá pohledem tu svou pomyslnou domovinu.

Následující zastávkou se stal Santiniho „Malý Karlův” most. Proč se mu tak říká, jistě poznáte. Od tohoto „malého“ díla má cesta vedla již k vrcholu putování, na Zelenou horu. Nejedná se o Švandrlíkovu Zelenou horu z Černých baronů, ale o Zelenou horu s poutním kostelem Jana Nepomuckého, který se díky své unikátnosti a genialitě Santiniho dostal na seznam památek UNESCO. Co více k tomuto místu říci?

Sednul jsem si na lavičku, s hřejícím sluníčkem na tváři usrkával DACANa a kochal se úchvatnými panoramaty. Vždyť celý Ždár i s blízkým zámkem a Konventským rybníkem je odtud jako na dlani. A opět si říkám, jak krásně je na tom světě. Po půlhodině klidného a doslova božského rozjímání jsem odcházel ze Zelené hory, a bylo mě jedno, jestli tvarová jedinečnost každé stěny na kostelu jsou architektonickým výtvorem Santiniho nebo následkem opojení z DACANa místního pivovaru.

Následné kroky byly už jen ohraným koloritem každého výletu. Odměna, tentokrát gulášem s pivkem, a kromě toho jsem neopominul ještě krátkou ochutnávkou zbylého sortimentu pivovaru Revolta. Ač nejsem velkým příznivcem „svrchňáků“, dvanáctka APA 8EVŽENŮ byla exkluzivní. Kromě již uvedených piv je v létě k dostání i pšeničná Bílá dáma a na vánoce už prý zraje speciál Santus. Takže místní se mají na co těšit.

Co říci na závěr? Žďár je úžasné město. I pro mě, příznivce zapadlých hradů a zřícenin jsou zdejší památky a výhledy úchvatné. Celý okruh kolem města má asi 8 kilometrů, takže ho jistě zvládnou i největší hypochondři. V každém případě, stojí za to nevynechat ani pivovar, resp. kavárnu Revolta. Již příští rok je počítáno s letní zahrádkou a jistě i zevnějšek průčelí hotelu Veliš, jako vstupní brány k pivovaru, se dočká přívětivějšího vzhledu. Vzhledem k milému (i pěknému) personálu a vstřícnému přístupu majitelů, a v neposlední řadě i chuti zdejších piv, jistě nešlápnete vedle.

Fotky ZDE na našem Facebooku

V Zámeckém pivovaru Frýdlant byla vyhlášena anketa Pivo roku 2016

Publikováno:před rokemZdroj:Město FrýdlantAutor:Martina PetráškováFrýdlant

V prostorách Zámeckého pivovaru Frýdlant proběhlo ve čtvrtek 3. listopadu 2016 vyhlášení ankety Pivo roku 2016. Anketu pořádá Sdružení přátel piva a letos byly ceny uděleny již po dvacáté šesté. Od roku 2002 probíhá vyhlášení vítězů ankety vždy v jiném městě, v jiném kraji a na půdě jiného pivovaru. Tentokrát tedy slavnostní událost hostil pivovar ve Frýdlantu. Během slavnostního ceremoniálu přijel pivovarníky ve městě přivítat také starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Zámecký pivovar Frýdlant se s pivem Albrecht objevil mezi oceněnými hned dvakrát. Třetí místo si odnesl v kategorii tmavé pivo bez rozdílu stuňovitosti, taktéž na třetí příčce skončil v kategorii minipivovar roku. Ceny převzal majitel pivovaru, Marek Vávra.

Z výsledků:

Absolutní vítězové napříč kategoriemi po skončení úvodní anketní části:

Sv. Norbert pšeničné světlé (kategorie pšeničných piv) 160 hlasů
Bernard, Jantarový ležák s jemnými kvasnicemi (kategorie polotmavých piv) 152 hlasů
Bernard Jedenáctka (kategorie světlých ležáků) 148 hlasů

V anketní části hlasovalo 41 % členů SPP z 1 402 možných, a to pro necelých 300 značek piva.


Skokan roku: Bernard, nefiltrovaná 14 – který poskočil ve své kategorii z třetí desítky až na třetí místo. Je to velké letošní překvapení, protože jde o pivo, které není standardně v sortimentu restaurací, natož obchodů, protože jde o ryze sudové pivo.

Konečné výsledky ankety Sdružení přátel piva Pivo roku 2016

SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO

Světlému výčepnímu pivu neřekne český spotřebitel jinak než desítka a jde o kategorii, která patrně nejvíce trpí poklesem z celého českého pivovarského trhu. Letošní vítěz má jednu zvláštnost. Pivovar po zhruba 60 letech v roce 2011 obnovil svoji výrobu a právě svoji „desítkou“ je proslaven, o čemž svědčí i to, že hned od tohoto roku v naší soutěži stanul vždy na jednom z prvních tří míst (v letech 2013 a 2012 si pak připsal celkové vítězství). Letošním vítězem se tak znovu stává Únětická desítka.

Pořadí kategorie Světlé výčepní pivo roku 2016:

Únětické pivo 10° (Únětický pivovar)
Svijanská desítka (Pivovar Svijany)
Bernard Desítka (Rodinný pivovar Bernard)

SVĚTLÝ LEŽÁK

Světlý ležák (pro běžného domácího spotřebitele většinou jen „dvanáctka“) je určitě česká královská kategorie pro piva s EPM 11-12,99 plata. Kvality letošního vítěze doprovází fakt, že letos zcela poprvé v této kategorii ležáků vyhrává alkoholem sice slabší, ale chuťově velmi silná jedenáctka. Vítězem se stává pivo Bernard Jedenáctka.

Pořadí kategorie Světlý ležák roku 2016:

Bernard Jedenáctka (Rodinný pivovar Bernard)
Benedikt 12° světlý ležák (Břevnovský klášterní pivovar Sv. Vojtěcha)
František světlý ležák (Sklárna a pivovar Novosad a syn Harrachov)


SVĚTLÝ SPECIÁL

Do této kategorie spadá více pivních stylů, navíc je velmi různorodá z hlediska stupňovitosti a zejména množstvím alkoholu v nápoji. Jak je zřejmé z letošních výsledků, členové SPP v této kategorii jsou poměrně konzervativní, neboť první dvě místa jsou kopií loňského ročníku. Loňské vítězství tak letos obhájil robustní, krásně sladový, ale přitom skvěle pitelný Imperial lager z Břevnovského klášterního pivovaru.

Pořadí kategorie Světlý speciál roku 2016:

Imperial lager (Břevnovský klášterní pivovar Sv.Vojtěcha)
Primátor Exkluziv 16° (Pivovar Náchod)
Bernard nefiltrovaná 14 (Rodinný pivovar Bernard)


POLOTMAVÉ PIVO BEZ ROZDÍLU STUPŇOVITOSTI

Kategorie polotmavých piv, stejně jako následující kategorie piv tmavých, je vyhlašována bez rozdílu stupňovitosti. Do polotmavých piv mohou spadat i piva řezaná. I zde došlo na obhajobu loňského vítězství. Letošním vítězem v kategorii polotmavých piv se stává Bernard Jantar, řezané pivo s příjemnou hořkostí, karamelovou vůní a plnou chutí.

Pořadí kategorie Polotmavé pivo roku 2016:

Bernard Jantar (Rodinný pivovar Bernard)
Hendrych H13 (Rodinný pivovar Hendrych)
Klosterman (Dudák – Měšťanský pivovar Strakonice)


TMAVÉ PIVO BEZ ROZDÍLU STUPŇOVITOSTI

Ohledně této kategorie panuje řada zažitých nepravdivých představ. Tmavé pivo je často zaměňováno s pivem černým, což není tak zcela pravda a spotřebitelé bývají přesvědčeni, že tmavá piva jsou sladká, což dnes též již ne zcela platí. Chuť by měla být výrazně pražená. Letošní vítěz se mezi třemi nejlepšími umisťuje pravidelně od roku 2012 a po roční přestávce dosahuje na metu nejvyšší, a to přestože jde jen o sezónní pivo. Vyhrává Eliška z pivovaru Polička

Pořadí kategorie Tmavé pivo roku 2016:

Eliška tmavé speciální pivo (Měšťanský pivovar v Poličce)
Budweiser Budvar B:Dark (Pivovar budějovický Budvar)
Albrecht Kateřina (Albrecht, Zámecký pivovar Frýdlant)


PŠENIČNÉ PIVO

Kategorie pšeničných piv se vyhlašuje v naší soutěži samostatně teprve počtvrté a tomuto pivnímu stylu se věnuje stále více pivovarů, včetně těch průmyslových. Vždyť se jedná o pivní styl, který tu byl ještě někdy před 150 lety zcela nejrozšířenější, než ho právě vytlačil český ležák. Pokračujeme přehlídkou obhajob, nejlepší letošní pšeničné pivo je dokonce vítězem již potřetí za sebou, což vypovídá o jeho nekolísající vysoké kvalitě. V Klášterním pivovaru Strahov tak mohou být na své pivo Sv.Norbert pšeničné právem hrdi.

Pořadí kategorie Pšeničné pivo roku 2016:

Sv. Norbert pšeničný (Klášterní pivovar Strahov)
Primátor Weizenbier (Pivovar Náchod)
Zvíkovský Rarášek (Pivovarský dvůr Zvíkov)

SVRCHNĚ KVAŠENÉ PIVO SVĚTLÉ

S rozšiřováním rozličných světlých svrchně kvašených piv, zejména piv typu ale [ejl], každoročně výrazně roste konkurence i v této kategorii a piva a výsledky bývají velmi různorodé. Letošním vítězem se stává krásně pitelné a aromaticky ovocné pivo Clock 12° APA (American pale ale) z pivovaru v Potštejně, který se proslavil svými pivy hned od svého vzniku.

Pořadí kategorie Světlé, svrchně kvašené pivo roku 2016:

Clock 12° APA (Clock, Řemeslný pivovar Potštejn)
Permon Summer Ale (Sokolovský pivovar Permon)
Bernard Bohemia Ale (Rodinný pivovar Bernard)


SVRCHNĚ KVAŠENÉ PIVO POLOTMAVÉ A TMAVÉ

Rovněž v kategorii barevných „ejlů“ dochází v posledních letech k obrovskému nárůstu konkurence, čemuž vděčíme zejména minipivovarům a jde o nejprogresivněji se rozvíjející kategorii piv u nás. Vedle „ejlů“ do této kategorie spadají rovněž piva typu stout či porter. Letošním vítězem se stává pivo, z teprve v roce 2013 založeného minipivovaru, jehož americký sládek, který se usadil v Čechách, se věnuje víceméně pouze produkci svrchně kvašených piv. Je jím Zhůřák Černá vdova z pivovaru Zhůřák.

Svrchně kvašené (polotmavé a tmavé) pivo roku 2016:

Zhůřák Černá vdova Robust Porter (Pivovar Zhůřák)
Clock Twist (Clock, Řemeslný pivovar Potštejn)
Hostivar H-Ale (Pivovar Hostivar)


MINIPIVOVAR ROKU

na toto označení SPP ochrannou známku na ÚPV. Spotřebitelé si mohou mnout ruce, protože každoročně se počet minipivovarů zvyšuje zhruba o 50 a dost možná, že aktuálně je Česko zemí s nejvyšším počtem minipivovarů na obyvatele, v zemi jich máme již více než 350. Naprostým unikátem je pak Praha, kde je jich v současné době funkčních 31 a řada dalších je ve výstavbě. Ani odborníci se nemohou shodnout, kde se číslo zastaví a tisícovka minipivovarů, která se ještě před lety zdála jako sci-fi, se dnes už nejeví nedosažitelnou. Letošním vítězem v této kategorii se stává již po páté (2007, 2008, 2011, 2012) Klášterní pivovar Strahov, známý svou velmi bohatou nabídkou skvělých sezónních piv.

Pořadí kategorie Minipivovar roku 2016:

Klášterní pivovar Strahov
Jihlavský Radniční pivovar
Albrecht, Zámecký pivovar Frýdlant + Malostránský pivovar Jelínkova vila

PIVOVAR ROKU

Sdružení přátel piva je u nás jediným subjektem, který může vyhlašovat kategorii Pivovar roku, protože na toto označení má registraci na Úřadě průmyslového vlastnictví. Lze říci, že až donedávna v této kategorii počet subjektů stále klesal. Aktuálně to však již přestává platit, neboť některé minipivovary se stávají natolik úspěšnými, že z hlediska ročního výstavu již překračují magickou hranici roční produkce ve výši 10 000 hl a stávají se tak pivovary průmyslovými. Často se jedná o pivovary, které byly po Druhé světové válce násilím uzavřeny a nyní jsou obnovovány. To je případ i letošního vítěze pivovaru Kácov (obhájce loňského zlata), kde ale výroba byla obnovena již v roce 1993 a definitivně pak v roce 2001. Přes magickou hranici 10 000 hl se dostal v roce 2007.

Pořadí kategorie Pivovar roku 2016:

Pivovar Hubertus (Kácov)
Rodinný pivovar Bernard
Pivovar Únětice


SLÁDEK ROKU

Letošním sládkem roku se stává Bohumil Valenta, z Hrabalova Postřižínského pivovaru.

Oceněný sládek se narodil v Prachaticích v předvečer vánoc roku 1982. V útlém věku se rodina přestěhovala do Hradce Králové, který tak navždy zůstane spojen s objevováním pivního světa letošního laureáta.

Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že letošní oceněný sládek se dá na dráhu pivovarství, zálibu totiž našel spíše v biologii. Nicméně jeho zájem o pivo rozhodl, že si po gymnáziu podal přihlášku na Vysokou školu chemicko -technologickou do Prahy. Možná i u prapůvodu jeho rozhodování mohl stát jeho táta, který v minulosti absolvoval stejnou vysokou školu. U rozhodování také sehrálo svou roli to, že si byl jistý, že pivovarnictví v českých podmínkách nemá nárok nikdy zaniknout.

Po absolvování VŠCHT byl již řadu let pivovar v Hradci Králové zavřený, a tak nastoupil do společnosti Drinks Union, kde postupně působil v pivovarech Velké Březno a Kutná Hora (do tohoto města se i následně přestěhoval). V těchto pivovarech se tak měl možnost učit od dalších pivovarských mistrů, na které ze srdce rád vzpomíná. Po ovládnutí společnosti Drinks Union nadnárodním gigantem Heineken, odešel pracovat do jeho současného působiště, pivovaru Nymburk, kde nastoupil možná jako nejmladší sládek v průmyslovém pivovaru vůbec a pracuje zde již osmým rokem.

Je ženatý a s manželkou Lenkou má dcerku Sofii a synka Bohumila, který je již pátým držitelem toho jména v rodině.

Že je pravým „srdcařem“ dokumentuje fakt, že je zakladatelem tradice celospolečenské vyjížďky s názvem Postřižínský cyklootvírák. Letošního již šestého ročníku se zúčastnilo na 1 800 cyklistů!

Za své osmileté sládkovské působení v Nymburce výrazně pozvednul kvalitu zdejších piv a o pět dalších pivních druhů rozšířil zdejší produkci. Celkový roční výstav pod jeho vedením se zvedl o více než 30 %.

Bude se Budvar vyrábět i za hranicemi Budějovic?

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTKBudvar

Ministerstvo zemědělství zvažuje zvýšení kapacity českobudějovického pivovaru Budvar, rozšíření jeho výrobního portfolia a uvažuje i o tom, že by se výroba národního podniku mohla rozšířit za hranice Českých Budějovic. Informoval o tom Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Vedení pivovaru tuto možnost nevylučuje.

Jurečka v úterý přijal rezignaci dlouholetého ředitele českobudějovického pivovaru Budvar Jiřího Bočka, ke konci roku Boček opustí funkci. Důvodem je jeho zdravotní stav.

Ministerstvo zemědělství je zřizovatelem národního podniku Budvar. O tom, že by se mohlo rozšířit výrobní portfolio a případně i výroba mimo České Budějovice, hovořil Jurečka už v rozhovoru pro dnešní vydání Mladé fronty Dnes.

Podle ekonomického ředitele a prvního zástupce ředitele podniku Petra Žáčka se Budvar v roce 2015 díky rostoucí poptávce přiblížil hranici svých výrobních i logistických kapacit. "Výkony pivovaru pokračují v růstu i letos. Zájem o naše pivo nás těší a motivuje k tomu, abychom hledali řešení, jak pokrýt tuto rostoucí poptávku do doby, než uvedeme do provozu již zahájené rozsáhlé investice, které zvýší náš výrobní potenciál už v roce 2018," řekl Žáček. Vedení podle něj zvažuje celou řadu možností. "V první řadě samozřejmě hledáme vnitřní rezervy v rámci našich výrobních kapacit a také v organizaci práce logistiky. Jednou ze zvažovaných možností je také výroba piva značky Pardál v jiném pivovaru," dodal Žáček.

Devětapadesátiletý Boček vede pivovar od roku 1991. Před pár dny obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Letos Boček získal Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie za rok 2015.

"Budvar chceme rozvíjet. Kapacita se za poslední tři roky zvýšila o zhruba 30 procent, pivovar vyrábí na maximu svých kapacit. V posledních měsících dokonce nestíháme uspokojit poptávku," uvedl Jurečka. Dozorčí radě proto podle svých slov zadal úkol vypracovat analýzu, která zahrnuje i možnost nových výrobních kapacit v Česku nebo v zahraničí. Pivovar začal v Budějovicích s modernizací a rozšířením výroby. "Kapacita pivovaru do roku 2018 naroste přibližně o 50 procent. Díky tomu uspokojíme trhy v Asii a v Africe kde je zájem hlavně o značku Budweiser. Nyní vyvážíme do více než 80 zemí světa," dodal Jurečka.

Ve svém statusu na facebooku ministr uvedl, že ho rozhodnutí ředitele Bočka mrzí. "Je to výrazná ztráta, ale chápu a respektuji toto rozhodnutí. Jiří Boček 25 let vedl Budvar, celý život od vyučení v něm pracoval, a dokázal tento podnik vypracovat na špičkovou úroveň. Za veškerou činnost pro Budvar a pivovarnictví v ČR patří řediteli Bočkovi velký dík a respekt!" napsal na facebooku Jurečka.

Kapacita Budvaru nestačí, stát zvažuje nový pivovar pro značku Pardál

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jan BrožBudvar

Státní pivovar Budějovický Budvar jede na maximální výkon a nestačí pokrývat poptávku. Ministerstvo zemědělství proto přemýšlí o nákupu nového pivovaru mimo České Budějovice, kde by se vařila značka Pardál.

Úterní rezignace dlouholetého ředitele Budějovického Budvaru Jiřího Bočka ze zdravotních důvodů znamená pro národní podnik ránu. Boček vedl pivovar 25 let a přivedl ho k rekordní produkci i tržbám. Jen málokdo se navíc vyzná v komplikovaných známkoprávních sporech s největším světovým pivovarem Anheuser Busch InBev tak jako Boček.

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky, pod jehož působnost Budvar spadá, přesto Bočkův odchod neznamená konec rozvoje pivovaru. Ministr naopak zvažuje, že by se výroba národního podniku mohla rozšířit i za hranice jihočeského krajského města, nebo dokonce za hranice České republiky.

„Chceme dál podnik rozvíjet, investujeme do zvýšení kapacity, rozšíření výrobního portfolia a případně zvažujeme i možnost rozšíření výroby mimo České Budějovice,“ řekl MF DNES Jurečka.

Čtvrtý největší český pivovar, který loni dosáhl rekordního výstavu 1,6 milionu hektolitrů, v současnosti vyrábí na absolutním maximu svých kapacit. Podle Jurečky tak v některých dnech musí výroba prémiového ležáku ustoupit levnější značce Pardál a poptávku po dvanáctce s vyšší přidanou hodnotou se nedaří uspokojit.

Ministr proto zadal dozorčí radě za úkol vypracování analýzy, která má zahrnovat i možnost akvizice nových výrobních kapacit v Česku nebo blízkém zahraničí. Tam by se výroba pardálu mohla přesunout. „Pardál můžeme vařit kdekoliv jinde, ale budějovickou dvanáctku můžeme vařit pouze v Českých Budějovicích,“ vysvětlil Jurečka.

Značky Budweiser Budvar představují celkem 85 procent produkce pivovaru, na pardál připadá zbytek. Plány nijak nesouvisí s Bočkovým odchodem oznámeným v úterý, ten se naopak na jejich zrodu podílel.

Budvar chce dobýt exotické trhy v Africe a Asii
Vedle toho v současnosti startuje modernizace a rozšíření výroby v samotných Budějovicích. Díky investici za 1,5 miliardy korun má postupně narůst kapacita pivovaru do roku 2018 o 50 procent. Ta by měla uspokojit především poptávku na nových perspektivních trzích v Asii a Africe, kde logicky panuje zájem především o známou značku Budweiser, a nikoliv o značku Pardál.

„V Evropě je Budvar už tradičně velmi silný, ale třeba do Indie vyváží objemy, které v součtu dávají jeden kamion. Je tam přitom velký potenciál k růstu a panuje tedy zájem být dynamičtější na zahraničních trzích,“ uvedl zdroj blízký Budvaru.

Export Budvaru je už dnes velmi vysoký. Pivovar vyváží do 76 zemí, do zahraničí směřuje více než polovina produkce. Spotřeba piva v Česku je sice stabilní, ale neroste. V posledních letech proto táhne tuzemské pivovarnictví nahoru stále více zahraničí. Ale protože se trendy v Evropě podobají těm českým, musí se Budvar zaměřit na trhy až za hranicemi kontinentu.

Najít odbyt pro navýšenou kapacitu bude také hlavním úkolem Bočkova nástupce. Jmenovací pravomoc je čistě v Jurečkových rukou, ten však plánuje na uvolněnou pozici vypsat výběrové řízení.

Boček odchází ke konci roku a příliš času na výběr nového vrchního státního pivovarníka proto už nezbývá. Třeba volba ředitele Lesů České republiky, dalšího důležitého státního podniku spadajícího pod ministerstvo zemědělství, trvala téměř dva roky, během kterých se ve funkci vystřídali tři ministři. Celý výběr provázely neprůhledné politické tlaky a k volbě současného šéfa LČR Daniela Szóráda se odhodlal až Jurečka.

I kdyby se však hledání ředitele Budvaru mělo protáhnout až do příštího roku, neznamená to podle Jurečky problém. Podle jeho slov by vedením dočasně pověřil někoho z nejvyššího vedení.

Konkrétní jméno nechce prozradit, ale zřejmě by se jednalo o dosavadního ekonomického ředitele Petra Žáčka. Ten podle informací MF DNES pivovar řídil už v uplynulých měsících, kdy byl Boček na dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Prodej pivovaru nehrozí, ujišťuje Jurečka
S Bočkovým odchodem se také znovu otevírá téma privatizace Budvaru a prodeje jeho nejcennějšího majetku – ochranných známek. Odcházející ředitel byl totiž vnímán jako garant uchování pivovaru ve státních rukou.

S myšlenkou na privatizaci nebo vstupu na burzu si pohrával naposledy ministr financí Andrej Babiš, podle kterého provoz pivovaru nepatří mezi úkoly, které by měl zajišťovat stát. Jurečka, ale i premiér Bohuslav Sobotka či prezident Miloš Zeman však prodej Budvaru vždy ostře odmítali.

Privatizace „rodinného stříbra“ by navíc vyvolala i velkou nevoli veřejnosti. Rok před sněmovními volbami je proto málo pravděpodobné, že by se privatizace státního podniku dostala opět na pořad dne.

Budvar by se mohl vyrábět i mimo Budějovice, plánuje Jurečka

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKBudvar

Ministerstvo zemědělství zvažuje zvýšení kapacity českobudějovického pivovaru Budvar a rozšíření jeho výrobního portfolia. Uvažuje proto, že by se výroba jediného pivovarského národního podniku mohla rozšířit i za hranice rodných Českých Budějovic. Vedení pivovaru tuto možnost nevylučuje.

"Budvar chceme rozvíjet. Kapacita se za poslední tři roky zvýšila o zhruba 30 procent, pivovar vyrábí na maximu svých kapacit. V posledních měsících dokonce nestíháme uspokojit poptávku," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dozorčí radě proto podle svých slov zadal úkol vypracovat analýzu, která zahrnuje i možnost nových výrobních kapacit v Česku nebo v zahraničí.

Pivovar začal v Budějovicích s modernizací a rozšířením výroby. "Kapacita pivovaru do roku 2018 naroste přibližně o 50 procent. Díky tomu uspokojíme trhy v Asii a v Africe kde je zájem hlavně o značku Budweiser. Nyní vyvážíme do více než 80 zemí světa," dodal Jurečka.

Podle ekonomického ředitele a prvního zástupce ředitele podniku Petra Žáčka se Budvar v roce 2015 díky rostoucí poptávce přiblížil hranici svých výrobních i logistických kapacit. "Výkony pivovaru pokračují v růstu i letos. Zájem o naše pivo nás těší a motivuje k tomu, abychom hledali řešení, jak pokrýt tuto rostoucí poptávku do doby, než uvedeme do provozu již zahájené rozsáhlé investice, které zvýší náš výrobní potenciál už v roce 2018," řekl Žáček.

Vedení podle něj zvažuje celou řadu možností. "V první řadě samozřejmě hledáme vnitřní rezervy v rámci našich výrobních kapacit a také v organizaci práce logistiky. Jednou ze zvažovaných možností je také výroba piva značky Pardál v jiném pivovaru," dodal Žáček.

Jurečka přichází s plány jen dva dny poté, co přijal rezignaci dlouholetého ředitele českobudějovického pivovaru Budvar Jiřího Bočka, ke konci roku Boček opustí svou funkci. Důvodem je jeho zdravotní stav.

Devětapadesátiletý Boček vede pivovar od roku 1991. V sobotu kvůli tomu obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Letos Boček získal Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie za rok 2015.

Ve svém statusu na facebooku ministr uvedl, že ho rozhodnutí ředitele Bočka mrzí. "Je to výrazná ztráta, ale chápu a respektuji toto rozhodnutí. Jiří Boček 25 let vedl Budvar, celý život od vyučení v něm pracoval, a dokázal tento podnik vypracovat na špičkovou úroveň. Za veškerou činnost pro Budvar a pivovarnictví v ČR patří řediteli Bočkovi velký dík a respekt!" napsal na facebooku Jurečka.

Sdružení přátel piva: Pivovarem roku už podruhé Hubertus Kácov

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyHubertus

Pivovarem roku se letos stal podle Sdružení přátel piva už podruhé Pivovar Hubertus z Kácova na Kutnohorsku a ohájil tak svůj loňský primát. Minipivovarem roku je pražský Klášterní pivovar Strahov. V dalších kategoriích podle druhů piv uspěl Rodinný pivovar Bernard a Klášterní pivovar Strahov známý svou bohatou nabídkou sezonních piv. Sládkem roku se stal Bohumil Valenta z Hrabalova Postřižinského pivovaru. Výsledky ankety dnes zveřejnili pořadatelé v Zámeckém pivovaru Frýdlant na Liberecku.

V případě kácovského pivovaru ocenili hodnotitelé nejen kvalitu piva, které tam vaří, ale i rostoucí výstav. Pivovar patří přitom k těm, které byly po druhé světové válce násilím uzavřeny. Výroba v něm byla obnovena v roce 1993. Do roku 2007, kdy se roční výstav přehoupl přes magickou hranici 10.000 hektolitrů piva, patřil k minipivovarům. Tuto kategorii v minulosti i vyhrál. "V letošním roce uvaříme 40.000 hektolitrů a do dvou let bychom chtěli překonat hranici 50.000 hektolitrů piva," řekl ředitel pivovaru David Hořejší, když ocenění přebíral.

Raketovým tempem přibývá v Česku zejména minipivovarů, ročně kolem 50. Podle Českomoravského svazu minipivovarů jich je už přes 350 a Česko je tak zřejmě zemí s největším počtem minipivovarů v přepočtu na obyvatele. Unikátem je Praha s 31 funkčními minipivovary a dalšími ve výstavbě. "Ne všechny minipivovary ale vaří dobré pivo," řekl předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Pro letošní jedničku to však neplatí. Už popáté se minipivovarem roku stal Klášterní pivovar Strahov, vyhrál už v letech 2007, 2008, 2011 a 2012.

Nejlepší světlé výčepní pivo, tedy desítku, uvařili letos v Únětickém pivovaru ve středních Čechách. Pivovar v roce 2011 obnovil výrobu a právě svou desítkou je proslavený. Cenu pro nejlepší světlý ležák si odnesl Rodinný pivovar Bernard a zvítězil i mezi polotmavými pivy. Nejlepší světlý speciál uvařili v Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha. Za tmavé pivo si hlavní ocenění odnesl Měšťanský pivovar v Poličce. Klášterní pivovar Strahov si odnesl ocenění za své pšeničné pivo. Dalšími oceněnými jsou Clock, Řemeslný pivovar Potštejn, a Pivovar Zhůřák.

Anketa Sdružení přátel piva o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku se letos konala pošestadvacáté a je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. Sdružení přátel piva mělo k dnešku 1402 registrovaných členů. Právě členové sdružení o vítězích rozhodují, letos se hlasování zúčastnilo 41 procent z nich. Ocenění si odnesl i hostitelský Zámecký pivovar Frýdlant, který výrobu obnovil v roce 2014. Získal třetí místo v kategorii tmavého piva a třetí skončil i mezi minipivovary. "Podobná ocenění hodně pomáhají prodeji, i proto jsme museli rozšířit výrobu," řekl ČTK majitel pivovaru Marek Vávra.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760