Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Svijany lákají v rámci Dnů českého piva na pivo zdarma

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Petra WinklerováSvijany

V průběhu letošních Dnů českého piva se zákazníci mohou v 73 svijanských restauracích těšit na speciální menu i pivo zdarma.

Pivovar Svijany podporuje Dny českého piva již počtvrté a každý rok rozšiřuje počet zapojených podniků. Letos se v období od 23. 9. do 1. 10. mohou zákazníci těšit na speciální jídla, malé pivo k jídlu zdarma nebo bonusové pivo v podobě druhého zdarma.

„Dny českého piva jsou projektem, který může do českých hospod vrátit zákazníky a připomenout jim, že trávit čas s partou přátel nad dobrým pivem a jídlem je užitečnější než hodiny strávené u televizní nebo počítačové obrazovky. Hospody byly odjakživa místem, kde lidé diskutovali nad politikou i společenským děním, navazovali nové kontakty a upevňovali stará přátelství. Právě pospolitost a nezávazné povídání v dnešní společnosti chybí a věřím, že Dny českého piva mohou být jedním z projektů, které je dokáží vzkřísit,“ říká Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany.

Pivovar Svijany zapojil do projektu 73 podniků v celé republice. Jejich kompletní přehled najdete na oficiálním webu Dnů českého piva.

Dny českého piva jsou tu. Tisíce restaurací nabídnou speciály

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V pátek večer začne čtvrtý ročník Dnů českého piva. Restaurace a hospody po celé zemi budou po týden nabízet pivní speciály a menu. Navštíví je také sládci, kteří budou hovořit o svých výtvorech a celkově o české pivní kultuře. Do akce se zapojí přes 6000 provozů.

Akce skončí v sobotu 1. října Nocí otevřených pivovarů, zapojení výrobci připraví přednášky o pivu či noční prohlídky. Akce se koná v časové blízkosti svátku svatého Václava, patrona pivovarnictví.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje v restauracích dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

"Zhruba před čtyřmi lety jsme vyhodnotili situaci jako vážnou, nikoliv kritickou. Stále totiž ubývá návštěvníků v hospodách a naši spotřebitelé začínají preferovat domácí balení," řekl předseda představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Oficiální zahájení má akce však již za sebou. V úterý si slavnostně připili zástupci oboru v Národním domě na Vinohradech letošním ležákem roku.

Největší producent Gambrinus pro dny piva připravil svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. "Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek," uvedl sládek Zdeněk Polák.

Staropramen navařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka. Lidé jej budou moci ochutnat v 700 provozech i přímo ve smíchovském pivovaru.

Pivovarníci z Velkého Března uvařili speciální polotmavé pivo Märzen. K dispozici bude 800 hektolitrů, o 100 hektolitrů víc než loni. "Speciální polotmavé pivo jsme vařili letos v březnu, a to tradičním způsobem na dva rmuty v původní měděné varně z roku 1933. Pivo dále kvasilo v otevřených kádích na spilkách a skutečně dlouhých 150 dnů leželo ve sklepech," konstatoval vrchní sládek a ředitel pivovaru ve Velkém Březně Michal Rouč.

Velkopopovický pivovar zve na noční prohlídky, které se budou konat 1. října. "Zájemci se během nich seznámí s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků, tradičními postupy vaření velkopopovického piva," řekla za pivovar Lenka Šroufková.

Pivovary loni v ČR vyrobily nejvíce piva v historii, skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, stále je ale nejvyšší na světě.

Pivo nesmí stát víc než Plzeň, jinak se neprodá, říká majitel minipivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:Impuls.czAutor:Tomáš LánskýSkalický Budulínek

Rodina Stuchlíkových založila minipivovar Skalický Budulínek a vaří pět druhů piva. Začínali přitom jako většina nadšenců homebrewingem, neboli vařením piva doma na plotně.

Z koníčka se stal závodní kůň a dnes zásobují pivem místní hospodu, večerku a pivotéku, včetně desítek nadšených pijáků, kteří k nim přijdou pro klasické ležáky nebo svrchně kvašené pivo IPA. Sládková Lucie Stuchlíková přitom pivo téměř nepije.

V čem se vaše pivo liší od standardního piva v supermarketu?
Jan: Pivo ze supermarketu je filtrované a pasterizované, standardizované na vždy stejnou chuť a barvu. Naše piva nejsou zbavena toho nejlepšího. To, co leží v tanku, pijete. Jedinou nevýhodou je kratší životnost, zpravidla tři měsíce.

Češi jsou pivní národ, máme být na co hrdí?
Jan: Hrdost teprve přijde. Právě ta zmíněná standardizace a pasterizace piva za poslední desítky let způsobila, že 80 procent pivařů jsou ortodoxní pijáci, odmítající cokoliv nového. Ovšem vnímám tu nastupující generaci, která se ráda pouští do nových chutí, zkoušejí piva typu ALE, IPA, Stouty... Pivo, to není jen Gambrinus.

Bojí se hostinští nových piv, že je nikdo nebude chtít?
Jan: Bojí se hlavně ceny, protože vědí, že ortodoxní pivaři jsou zvyklí na cenu do 25 korun. Naštěstí jsou tu pivní požitkáři, kteří nepijí pivo na objem, ale na chuť. Takoví si k nám přijedou pro pár lahví, která pak na zahrádce labužnicky a pomalu popíjejí.

Za komunismu se tu vařil jen jeden druh spodně kvašeného ležáku, teď je boom nových piv, není tenhle trend jen dočasnou záležitostí?
Jan: Teď je poptávka po svrchně kvašených pivech, ty se budou pilovat a posilovat svoji pozici. Nové exotické chutě budou vždycky spíš na okraji. Například brněnský létající pivovar Crazy Clown se pouští třeba do oříškového nebo ibiškového piva. Tam ale my nikdy nepůjdeme. Chceme mít zhruba pět vytuněných piv a těch se držet.

Kolik jich vaříte dnes?
Jan: Čtyři stálé druhy a jeden sezonní druh. Vaříme spodně kvašenou dvanáctku Skaličák, ležák plzeňského typu Ženich, svrchně kvašenou IPU s názvem Divá Bára a polotmavou karamelovou jedenáctku Agáta. S pátým druhem si tu hrajeme, na zimu chceme uvařit nějaký stout nebo porter, v zimě se pijí těžší piva.

Mluvíte o pivu s neuvěřitelným zápalem. Co pro vás pivo znamená?
Jan: Pro manželku hromadu práce (smích).
Lucie: Pro mě je pivo potěšení. Těší mě, když přijdou lidi, povídáme si tady a diskutujeme o pivu. To mám ráda. Ale je to i řehole. Ráno v šest hodin zalezu do pivovaru a večer v osm8 z něj vylezu.

Už vám tu říkají paní sládková?
(smích) Ano, ale moc jsem si na to ještě nezvykla.

Jak se vůbec zrodil název Skalický Budulínek?
Jan: Ten se zrodil na naší zahrádce pod pergolou, paradoxně nikoliv u piva, ale u Chardonay. Měli jsme tenkrát takovou bílou dodávku s netypickými světly, říkali jsme jí Budulínek. Když se hledal název pivovaru, spojili jsme místní příslušnost a něčím vlastním.

Jaká je pro vás nejpříjemnější fáze výroby piva?
Lucie: Pro manžela ochutnávání (smích).
Jan: Souhlasím, jako pomocný sládek mám lepší práci, musím ochutnávat vzorky, hlídat první zakvašení, jakou pivo dělá pěnu...

Do 15. století, kdy pivo připomínalo polévku, jej vařily ženy, pak se té profese teprve chopili muži. Vaše rozdělení rolí tedy není až tak neobvyklé.
Jan: Jistě, ženy mají především lépe vyvinuté chuťové receptory, lépe odhalí jemné nuance v chuti piva a případné závady.
Lucie: Já přitom moc pivo nepiju, raději víno (smích). Musím ho samozřejmě ochutnat, ale jsem radši, když se obětuje manžel.

Jaké máte sami rádi pivo?
Lucie: Já bílé víno (smích). Ale jinak vypiju jakékoliv, k obědu klidně i takzvané europivo.
Jan: Mně chutná Klášter, ten pivovar má navíc úžasnou atmosféru. Také frýdlantská piva jsou moc dobrá, ještě miluju piva z Permonu.

Jak dlouho jste pivo testovali, než bylo pitelné?
Jan: Asi čtyři várky. To pivo samozřejmě bylo pitelné už od začátku, ale spíš pro nás. Třeba nám bouchaly flašky, neboť jsme ho stočili při vyšším cukru a pivo pak vyletělo ven. Nebo nám třeba vůbec nepěnilo. Začátky byly krušné.

Museli jste pivo i vylít?
Jan: Museli. Jednou se nám rozbil ohřev. Vaření piva je závislé na dodržení přesných teplot, jinak uděláte jenom hořkou vodu. Tank se musel vylít.

V čem je vlastně kouzlo chuti piva? Vždyť přece v každém pivu je plus mínus to samé a přece chutnají jinak...
Jan: V časech, teplotách a poměrech. Stačí někde ubrat nebo přidat a pivo bude jiné. Záleží i na vodě. Pak stačí nechat pivo déle ležet a bude chuťově jiné.

Co se nesmí podcenit?
Jan: Nesmíte nic urychlit. Já dělal 13 let ve fabrice optimalizaci výrobních procesů, ale kdybych něco takového vnesl do minipivovaru, tak je zle. Tady nelze nic uspěchat. Nic nelze zkrátit. Pivo chce čas.

Když máte doma pod střechou pivovar, nemáte pak pořád chuť popíjet?
Jan: Když budete řezník, taky budete zpočátku nadšený, ale chuť na maso vás brzy přejde. První tanky jsme degustovali, chodily k nám návštěvy a pilo se pořád, ale teď už nemáme tu potřebu. Je to ale fajn, když se k nám nečekaně sleze návštěva a my máme vychlazené pivo.

Jak laik pozná dobré pivo?
Jan: Sto lidí – sto chutí. Pivo co vám bude chutnat a budete z něj nadšený, člověku vedle vás nebude šmakovat. Někdo má rád vysokou pěnu, jiný zase ne. Někdo rád hořké, jiný ne.
Lucie: Pivo musí být především studené, správně nasycené, mělo by mít správnou pěnu a vonět jako pivo.

Co pivu nesvědčí?
Jan: Když ho hospodský zkazí. Stačí, když třeba nemá chlaďák a pivo si začne žít svým životem. Když ho držíte pod osmi stupni, nevyvíjí činnost, ale jakmile jej dáte do tepla, zbytkové kvasnice začnou požírat zbytkový cukr, znovu rozjedou činnost a pivo ožije. Pak pivo není dobré. Může i zkysnout. Je to problém hospod, kde se k pivu neumějí chovat.

Velké pivovary korumpují hospodské tím, že jim platí markýzy, slunečníky, pípy nebo vybavení hospody. Tomu vy nemůžete konkurovat. Vadí vám to?
Jan: Náš výstav není a nikdy nebude tak velký, abychom vařili pivo v obřích objemech a museli ho někam dodávat. Pro naše pivo si lidé speciálně chodí. Nám stačí, že naše pivo se točí ve zdejší hospůdce.

Pivo má v Česku pověst levného alkoholu, pivní lístek jsem v restauraci ještě neviděl. Není to škoda?
Jan: Ono to sem přijde. Lidí, kteří hledají zážitkovou gastronomii, přibývá. Třeba v Brně jsou malé pivničky s dřevěnými lavicemi, kde vám natočí pivo a k němu dostanete třeba syrečky. Pivo je tam dražší, ale hodně druhů. Bylo tam narváno.

Chybí vám na české pivní mapě víc minipivovarů?
Jan: Dnes je jich tu asi 360, takže prostor pořád je. Bylo by to dobře. Dřív měla každá vesnice svůj pivovar, tím odpadávala složitá logistika, pivo se nikam nevozilo a nemuselo tedy tolik vydržet. Musí si to ale určit konzumenti.

A jak vás přijali tady ve vsi?
Jan: Odpovím příkladem, který ilustruje naši situaci: Když v Novém Boru vyroste nový pivovar, bude se v Novém Boru dobře prodávat naše pivo. A tady ve Skalici se bude dobře čepovat pivo z Nového Boru.

Váš pivovar nemá varnu, spilku, sklepy. Je to jedna velká místnost. Takhle vypadají všechny minipivovary?
Jan: My jsme si všechno vyráběli sami s pomocí kamarádů. Nejprve se udělal přístavek. Pak se vymýšlelo zařízení, všechno svařit, odzkoušet... Nebýt našich přátel, nikdy bychom to nezvládli.

Vy jste se paní sládková učila na sládka ve Frýdlantu?
Lucie: Ano, byla to pro mě velké škola. Tam se vaří velké objemy piva. Pivovar má milion páček, byla jsem z toho zoufalá. Ale byl to pro mě obrovský přínos.

Vychovává si tím tamní pivovarník Marek Vávra konkurenci?
Lucie: Jsou tam bezvadní lidé, takhle to vůbec nevnímají. Oni pivovarníci drží při sobě. Když jsme třeba vyráběli naše zařízení, frýdlantský sládek Pavel Palouš nám ukazoval a radil, jak na to. Také bychom zde přes zimu chtěli otevřít malé školící středisko, jako mají oni.

Vaření piva je hlavně čekání, čekání a zase čekání. Není to úmorné?
Lucie: A vidíte: spousta lidí si myslí, že uvaříte pivo a za pár dní ho pijete (smích).

Čím si to čekání krátíte?
Lucie: Myjí se sudy, desinfikují tanky, flaškuje se. Je tu hromada práce, která není moc vidět. Ale jinak je v minipivovaru pořád co dělat.

Minipivovarníci si stěžují na legislativní guláš a byrokratické překážky. U vás to bylo při vzniku stejně?
Jan: Je to zvláštní, ale kromě toho, že jsme nestihli pár lhůt, jsme neměli nejmenší problém. Veškerý lidi, co s tím měli něco společného, se chovali normálně. Je ovšem fakt, že úřední kolečko trvalo rok.

Když si budu chtít minipivovar jako máte vy pořídit také, co k tomu potřebuji?
Jan: Prostor, nadšení, čas a peníze. A nezvládnete to sám, musíte mít kolem sebe lidi, co vás v tom nenechají.

Drží komunita minipivovarníků hodně při sobě?
Jan: Zdá se, že ano. A nejen mini, ale všech. Když nám třeba došel slad, cvikovský pivovar nám prodal svůj, přestože by vůbec nemusel.

Je české pivo podhodnocené? Jaká by byla poctivá cena?
Jan: Každý hostinský vám řekne, že hranici určuje prodejní cena Plzně. To je dobré pivo, za které lidi peníze dají, zároveň je ale drahé. Jakmile na čepu bude pivo za cenu plzně, má šanci. Dražší už moc ne.

Co PETky? Pivo tam prý nepatří. Vy do nich ale pivo stáčíte také.
Jan: Pivo musí být především stočené protitalekm, pak nemá šanci oxidovat. Jak jsme si řekli, u piva je důležitá cena. Můžu nakoupit flašky, ale pak se s cenou piva dostanu na šílenou hranici. Naše pivo nemá dlouhou trvanlivost, takže mu plast neublíží.

Kolik takový minipivovar stojí?
Jan: Kdybychom si ho nechali dělat od firmy, hodnota bude tři miliony. Je to vše nerez, to je drahý materiál, technologové pro výrobu jsou lidi placení zlatem.

Pivo v Izraeli získává na oblibě, vaří ho i z českých surovin

Publikováno:před rokemZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Obliba piva v tradičně vinařském Izraeli stoupá. Dokazuje to i právě probíhající festival v Tel Avivu, na kterém natáčel blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. Největší rozmach v zemi v poslední době prožívají mikrovarny. Suroviny si dovážejí z Česka, Belgie nebo Německa. Zároveň si ale vytvářejí vlastní originální příchutě.

Tradiční tel-avivský pivní festival se koná na zrekonstruovaném jaffské nádraží, jehož provoz ukončila válka za izraelskou nezávislost. Letos na akci dominují malé pivovary s produkcí do 5000 litrů měsíčně. Na slavnosti se očekává až 50 tisíc návštěvníků.

Je libo pivo s medem, mátou či rozmarýnem?
Zakladatelem dnešní populární vlny v zemi je David Cohen, který přivezl tradici mikropivovarů před jedenácti lety z Ameriky. Jeho Dancing Camel neboli Tančící velbloud vaří celkem patnáct druhů čepovaného i lahvového piva.

„Naším posláním bylo vařit izraelské pivo. Jenže to tady nikdo nedělal 1800 let. Dnes vaříme pivo s datlovým medem, s místní mátou a rozmarýnem, s místní chilli papričkou,“ popisuje majitel mikropivovaru Dancing Camel David Cohen.

Přestože má Izrael jednu z nejnižších spotřeb alkoholu mezi vyspělými zeměmi, pivo se tam stává módním nápojem a počet malých soukromých pivovarů začíná narůstat.

Se šípkovou, nebo se zelím? Dny českého piva v Popovicích

Publikováno:před rokemZdroj:ČtiDoma.czAutor:Andrea AldorfovaVelké Popovice

Čtvrtý ročník Dnů českého piva se letos koná od 23. září do 1. října. Navštivte Velkopopovický pivovar a hlasujte, jestli je lepší kančí se zelím, nebo se šípkovou omáčkou. Přichystáno je i Kozlovo letní kino nebo Noc otevřených pivovarů.

Jedinečnost českého piva je známá po celém světě. Dny českého piva ji budou od 23. září do 1. října oslavovat již po čtvrté, a to společně s tradiční hospodskou kulturou a českou národní kuchyní. Velkopopovický Kozel zve všechny milovníky zlatavého moku nejen do hospod na jedno čepované, ale především do velkopopovického pivovaru, kde náš národní poklad vaří. Připraveno je pro vás mnoho zajímavých akcí.

Kančí se zelím nebo se šípkovou omáčkou? Hlasujte!
Kdy: 23. září až 1. října, každý den 10:30 – 21:30
Kde: Velkopopovická Kozlovna

Ústředním tématem celonárodního svátku všech milovníků zlatavého moku je spojení piva a gastronomie. Kančí pečeně se šípkovou omáčkou je hlavním jídlem letošních Dnů českého piva. Zvěřinové hody bez piva si snad ani nejde představit.

Co si však počne Petr Čepek a další, kteří jsou přesvědčeni, že nejlepší je s knedlíkem a se zelím? Ve Velkopopovické Kozlovně, která se nachází přímo v areálu pivovaru, si během Dnů českého piva, tedy od 23. září do 1. října, můžete vybrat. Vaše objednávka se zároveň stane hlasem pro jednu z variant. Konečně se tak dozvíme, jestli je oblíbenější kančí se šípkovou nebo se zelím.

V sobotu zajděte do Kozlova letního kina
Kdy: 24. září od 20:00, vstupné 100 Kč
Kde: nádvoří Pivovaru Velké Popovice

Hned v úvodu Dnů českého piva si můžete na nádvoří Pivovaru Velké Popovice užít Kozlovo letní kino a legendární český film Postřižiny. Tento film vzdává hold českému pivu, jeho projekce se tak na malebné nádvoří pivovaru skvěle hodí.

Těšit se můžete také na pivo Velkopopovický Kozel a na speciální tematické občerstvení, které připraví pivovarská restaurace Velkopopovická Kozlovna.

Noc otevřených pivovarů
Kdy: 1. října, od 18:00, 19:00, 20:00 a 21:00, speciální vstupné 70 Kč
Kde: Pivovar Velké Popovice

Noční atmosféru Velkých Popovic si můžete užít také v závěru celých slavností během Noci otevřených pivovarů, které se pivovar ve Velkých Popovicích zúčastní již podruhé. Seznámíte se během nich s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků a tradičními postupy vaření velkopopovického piva.

Václavský ležák, speciálně vyrobené pivo, můžete ochutnat při Václavské pouti

Publikováno:před rokemZdroj:Za krásnější VimperkDudák

Připravili jsme pro vás další speciálně vyrobené pivo – Václavský ležák. Speciálnost spočívá ve studeném chmelení, které dodává pivu příjemně doznívající hořkost a výraznější chmelovou vůni. Prodávat ho budeme pouze točené. Ochutnat toto pivo můžete například během tradiční víkendové Václavské pouti ve Strakonicích.

Holba oslaví Den českého piva se svými příznivci

Publikováno:před rokemZdroj:Olomoucké novinkyAutor:Hana MatulováHolba

Den Českého piva je oslavou nejoblíbenějšího nápoje Čechů a letos ho oslavíme už počtvrté. Potrvá od 23. září do 1. října a do restaurací přiláká stovky hostů. Holba svým příznivcům načepuje rytířský kousek – Svatováclavský kroužkovaný ležák.

Jde o oblíbenou pivní specialitu s vlastní recepturou. Hlavní roli v ní hraje poctivý ležák plné a vyladěné chuti, do kterého se přidává rozkvašená mladina. Ta v určitém stadiu tvoří působivé bílé kroužky, proto kroužkovaný a plný života. Vyšší podíl kvasinek mu přináší svěží chuť, podpořenou mohutným tělem tohoto ležáku z hor.

Svatováclavský kroužkovaný ležák má charakteristický zákal, výborný říz a 4,9% alkoholu. Fajnšmekři ocení také pozvolně se rozvíjející, lahodnou a přitom vyšší hořkost. Aby získal svoje přednosti, je nutné si s ním vyhrát a dát mu čas. Svatováclavský kroužkovaný ležák je slavnostním nápojem, vhodným k českým jídlům a výborně se hodí i ke zvěřině. Taky proto bude výborným digestivem po Kančím se šípkovou omáčkou podle receptu Tita Eliáše. Právě tato specialita je totiž oficiálním jídlem letošních oslav. Provozovatelé restaurací se tak mohou nechat inspirovat vynikajícím kuchařem nebo si slavnostní menu vytvořit vlastní. Někde nabídnou pivo k jídlu zdarma, speciální programy nebo hromadné přípitky štamgastů.

Svatováclavský kroužkovaný ležák Holba bude na čepu ve vybraných restauracích. První sud slavnostně narazí sládek pivovaru Holba Luděk Reichl 23. září v 18 hodin v Pivovarské restauraci v Hanušovicích, kde podebatuje a připije si s hosty. Sekundovat mu při tom bude herec Vladimír Gottwald. Ten spolu s harmonikářem pobaví hosty a odpočítá prvních 100 piv, které dostanou zdarma.

Den českého piva se má stát celonárodní tradicí a posílit hrdost na pivo, náš národní nápoj. V historickém kontextu připomíná patrona všech pivovarníků Sv. Václava. Přináší zábavnou osvětu, která přibližuje historii a tradici českého pivovarnictví a ukazuje na jeho jedinečnost i zajímavé propojení s gastronomií a naší kulturou.

Pivovarská jednička zdražuje sudy, tanky, i lahve...Za točené o dvě koruny víc?

Publikováno:před rokemZdroj:Aha Online

Každá zpráva o zdražování vyvolá v zemi s průměrnou spotřebou 147 litrů piva na hlavu ročně menší detonaci. Přesně tu teď způsobila jednička českého pivního trhu, Plzeňský Prazdroj. Za točenou dvanáctku si lidé připlatí i dvě koruny.

Zdražení se týká sudů, tanků i lahvového piva. „V průměru zvyšujeme cenu u všech našich produktů o 3,2 procenta,“ nechala se slyšet mluvčí Prazdroje Jitka Němečková. Restauracím bude firma účtovat půllitr točeného

Gambrinusu o 60 haléřů dráže, »plzeň« až o korunu. U lahvové dvanáctky vychází zdražení na zhruba 60 haléřů, u desítky na polovic.

V hospodách ale může být zvýšení i dvojnásobné. Důvodem zdražení v Prazdroji jsou prý náklady na modernizaci i vyšší ceny surovin. Jenže zrovna tento argument příliš neobstojí. „Ceny ječmene jsou obdobné jako v loňském roce,“ řekl Aha! Richard Paulů ze Sladoven Soufflet. Také úroda chmele je o dost lepší.

A co konkurence? Zvyšovat ceny prý neplánuje dvojka trhu, Staropramen. To samé zní z humpoleckého Bernarda. Zástupci skupiny Heineken (Krušovice, Starobrno či Zlatopramen) a Budějovického Budvaru říkají, že ceny zvyšovali už začátkem roku.

Že nebudou Prazdroj následovat, se jim ale moc věřit nedá. „Tady vždycky platilo, že když zdraží jednička trhu, ostatní se přidají,“ řekl deníku Aha! agrární analytik Petr Havel.

Agrární analytik Petr Havel: Zlevňovat se už nebude!

Kolik bude stát nyní pivo v hospodě?
„Záleží na strategii restaurací. Kdo bude chtít lákat na pivo, ten to zdražení přenese bez navýšení cen. Kdo zase sází na jídlo, může být s cenami flexibilnější. U dvanáctky bych to viděl o dvě koruny na půllitr navíc...“

To je celkem dost...
„Je třeba říct, že pivo v Česku je snad nejlevnější na světě, z toho vyplývá i cenová politika. Je tu veliká konkurence, také obrovské množství minipivovarů – i když ty jsou dražší –, takže v tomto vysoce konkurenčním prostředí nelze příliš zdražovat.“

Prazdroj chtěl dostat lidi do hospod. Není tento krok nelogický?
„Každý pivovar čas od času zdražuje. Souvisí to i s tím, že naše vláda přidává všem, roste průměrná mzda a výrobci na to reagují. A nesníží jím to obrat ani image.“

Prý zdražil chmel a je třeba investovat do modernizace?
„Úroda chmele je letos lepší než loni a předloni, takže k jeho zdražení není důvod. Chmel se navíc na ceně piva podílí jen procentem. U ječmene dokonce ceny klesly. Reálněji bych to viděl na nutnost investic.“

Nemůže za tím být také plánovaný prodej Prazdroje?
„Teď ještě ne, ale do budoucna to může mít vliv.“

Tedy další zdražení na obzoru?
„Zlevňovat jistě nebude. Prazdroj je světová nadnárodní společnost, nemusí se tedy cenově podbízet. Může se stát, že zdražení piva bude mít do budoucna ještě větší dynamiku.“

Ceny piva v čase
Půllitr lahvové desítky v roce 1914 stál 0,18 korun československých. V roce 1921 se cena vyšplhala na 1,6 koruny a v roce 1950 dokonce na 7 Kčs. Po měnové reformě klesla na 2 Kčs i níže. V roce 1980 stálo pivo 1,70 Kčs, o deset let později 2,50 korun. „V roce 2000 jsme za desítku zaplatili 7,61 Kč a v roce 2010 již 10,05 Kč. V srpnu 2016 byla průměrná cena 11,25 Kč,“ sdělila mluvčí ČSÚ Petra Báčová. Spotřeba piva v roce 2014 byla 147 litrů na osobu.

Kdo má zájem?
Prazdroj patří mezi pivovary společnosti SABMiller v Evropě, jejichž prodejem podmínila Evropská komise svůj souhlas s převzetím SABMilleru ze strany největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev. Firma, které patří pivovary Pilsner Urquell, Gambrinus, Velké Popovice a Radegast, je tak na prodej. Cena (zahrnuje další východoevropské pivovary) se odhaduje až na 190 miliard. Zájem jeví americké a evropské investiční fondy, včetně českých skupin skupin PPF a J&T, a také třeba největší japonský pivovar Asahi.

Babiš: O zlevnění piva a chleba ještě jednáme

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Jan Klička, Kateřina Perknerov

Chleba levnější nebude, tedy zatím. Chystané snížení sazby DPH ještě nemá konkrétní obrysy.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek se včera omlouval a omlouval. Prostřednictvím ministra zemědělství Mariana Jurečky se mu podařilo mezi novináře vypustit fámu, že se koalice dohodla na snížení DPH na točené pivo a na základní potraviny.

„Není to pravda. Je to návrh, který vznikl na poslední koaliční radě, ale jednotlivé strany o tom budou ještě jednat," uvedl včera pro regionální Deník ministr financí Andrej Babiš (ANO).

„Musím uznat svoji chybu. Návrh na snížení DPH nebyl ještě odsouhlasen koalicí. Všem se omlouvám," napsal posléze Bělobrádek na sociální síti Twitter. Nedementoval nicméně tvrzení, že se na plánu dohodli předsedové koalice.

O snížení DPH na točené pivo z 21 procent na 15 procent od příštího roku usiluje právě ministr Babiš, který to považuje za „kompenzaci" pro vesnické hospody, na které od prosince dopadne povinnost evidovat tržby a vydávat účtenky. Hospodští si musejí do provozovny pořídit internet (aspoň mobilní) a tiskárnu na účtenky.

Maso i kapr
Požadavek na zlevnění základních potravin zase opakují sociální demokraté i lidovci. Od roku 2018 (tedy až po volbách) by chtěli snížit DPH u základních potravin ze současných 15 procent na deset procent.

Za základní potravinu přitom politici považují chléb, máslo, maso, mléko a sladkovodní ryby.

V Česku od loňska existují tři sazby DPH. Základní 21 procent, dále snížená 15 procent a snížená 10 procent (léky, knihy či kojenecká výživa).

Od prosince se zavedením evidence tržeb by se měla sjednotit sazba DPH na jídlo konzumované v restauracích i odnášené s sebou. 
V obou případech to bude 15 procent.

Pivovar Holba z Hanušovic oslaví Den českého piva se svými příznivci

Publikováno:před rokemZdroj:Krajské listyHolba

Den Českého piva je oslavou nejoblíbenějšího nápoje Čechů a letos ho hanušovický pivovar Holby oslaví již počtvrté. Potrvá od 23. září do 1. října a do restaurací přiláká stovky hostů. Holba svým příznivcům načepuje rytířský kousek – Svatováclavský kroužkovaný ležák.

Jde o oblíbenou pivní specialitu s vlastní recepturou. Hlavní roli v ní hraje poctivý ležák plné a vyladěné chuti, do kterého se přidává rozkvašená mladina. Ta v určitém stadiu tvoří působivé bílé kroužky, proto kroužkovaný a plný života. Vyšší podíl kvasinek mu přináší svěží chuť, podpořenou mohutným tělem tohoto ležáku z hor.

Svatováclavský kroužkovaný ležák má charakteristický zákal, výborný říz a 4,9 % alkoholu. Fajnšmekři ocení také pozvolně se rozvíjející, lahodnou, a přitom vyšší hořkost. Aby získal své přednosti, je nutné si s ním vyhrát a dát mu čas. Svatováclavský kroužkovaný ležák je slavnostním nápojem, vhodným k českým jídlům, a výborně se hodí i ke zvěřině. Taky proto bude výborným digestivem po Kančím se šípkovou omáčkou podle receptu Tita Eliáše. Právě tato specialita je totiž oficiálním jídlem letošních oslav. Provozovatelé restaurací se tak mohou nechat inspirovat vynikajícím kuchařem nebo si slavnostní menu vytvořit vlastní. Někde nabídnou pivo k jídlu zdarma, speciální programy nebo hromadné přípitky štamgastů.

Svatováclavský kroužkovaný ležák Holba bude na čepu ve vybraných restauracích. První sud slavnostně narazí sládek pivovaru Holba Luděk Reichl 23. září v 18 hodin v Pivovarské restauraci v Hanušovicích, kde podebatuje a připije si s hosty. Sekundovat mu při tom bude herec Vladimír Gottwald. Ten spolu s harmonikářem pobaví hosty a odpočítá prvních sto piv, které dostanou zdarma.

Den českého piva se má stát celonárodní tradicí a posílit hrdost na pivo, náš národní nápoj. V historickém kontextu připomíná patrona všech pivovarníků Sv. Václava. Přináší zábavnou osvětu, která přibližuje historii a tradici českého pivovarnictví a ukazuje na jeho jedinečnost i zajímavé propojení s gastronomií a naší kulturou.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615