Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pardubický pivovar bude vařit speciální piva v novém minipivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKArnošt

Pardubice 25. listopadu (ČTK) - Kromě běžné produkce bude Pardubický pivovar vařit speciální piva. Nový minipivovar Arnošt první várku dokončí na začátku prosince. Kapacitu bude mít až 10.000 hektolitrů ročně. ČTK to dnes řekl Martin Koudelka z pivovaru. Konzumenti podle Koudelky vyhledávají nové chutě, proto jsou druhy piv Ale, India Pale Ale, Stout nebo Porter stále víc žádané. "Dříve se pili hlavně ležáky spodně kvašené, což je klasický ležák plzeňského typu. Americké, anglické a australské receptury se k nám dostaly po boomu minipivovarů, což je tak pět let zpátky," uvedl.

Ležák je chuťově řížnější a má kvasnicovou příchuť, chystané novinky budou jiné. "Piva Ale nebo India Pale Ale jdou do ovocných tónů, pro jejich výrobu se používají jiné slady, jiné druhy chmele," řekl Koudelka. Speciály bude pivovar nabízet restauracím a zároveň je stáčet do lahví. Kapacita 10.000 hektolitrů je podle Koudelky dostačují. Minipivovar Arnošt bude mít také na starosti výzkum a inovaci v oblasti svrchně kvašených piv a produkci speciálů a zároveň bude pořádat kurzy. "Každý se pak bude moci na chvíli stát sládkem a vytvořit si vlastní značku piva, což platí pro jednotlivce i firmy," uvedl předseda představenstva Leoš Kvapil.

V Česku stále pokračuje mírný pokles spotřeby piva. Na letošní produkci se to podle Koudelky neprojeví. Pardubický pivovar loni uvařil 89.000 hektolitrů piva. Čtvrtinu vyvezl do zahraničí. Letos očekává zhruba stejné množství uvařeného piva. Pivovar letos slaví 145 let existence.

Pivovar slaví výročí pomníkem a zrodem nového minipivovaru Arnošt

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Jaroslav HubenýPernštejn

Pardubický pivovar v pátek slaví 145 let. Otevře nový minipivovar, nové prohlídkové trasy i návštěvnické centrum, odhalí pomník legendárnímu sládkovi. A v budoucnu nabídne i teambuildingové programy.

Pivo se v Pardubicích vařilo už za Pernštejnů, ale rok 1871 je významný rozhodnutím komitétu podnikatelů, že v Pardubicích postaví nový, parostrojní pivovar. Pivo se v něm začalo vařit v dubnu následujícího roku. Stal se tak jedním z prvních moderních pivovarů ve východních Čechách.

Brány Pardubického pivovaru se dnes otevřou v 16 hodin a slavit se bude až do 22 hodin. Návštěvníci budou pít, porovnávat chutě rozdílných druhů piv, čeká je hudba, zábava i vepřové hody. Každý navíc dostane uvítací drink v podobě sklenky Portera zdarma a může si před odchodem nakoupit tekuté vánoční dárky pro své blízké.

Ale oslava 145. narozenin pivovaru bude mimořádná i z jiných důvodů. Jedním z největších lákadel pátečních oslav bude otevření nového minipivovaru Arnošt. Ten je netradičně umístěn uvnitř pivovaru velkého.

„Chceme zájemcům poskytnout co nejvíce informací o procesu vaření piva a zároveň je to naučit,“ řekl předseda představenstva akciové společnosti Pardubický pivovar Leoš Kvapil. Podle něj bude mít totiž minipivovar Arnošt na starost nejen vývoj nových piv a rozšíření produkce pivních speciálů, ale bude také pořádat specializované kurzy.

Každý se může stát sládkem
„Každý se pak bude moci na chvíli stát sládkem a vytvořit si vlastní značku piva, což platí jak pro jednotlivce, kteří si chtějí dopřát nevšední zážitek a umět něco nového, tak pro firmy, které mohou do kurzů přihlásit své zaměstnance v rámci teambuildingových programů. Téměř každý Čech pivo pije a má ho rád, ovšem ne každý ví, jak vlastně vzniká,“ dodal Leoš Kvapil.

Ale páteční příchozí se setkají také s novým návštěvnickým centrem a novými prohlídkovými trasami. Centrum bude mít za úkol prezentovat historii pivovaru. Pivovarníci zájemcům předvedou suroviny, nechají je ochutnat sladinu i finální produkt.

Součástí prohlídkových tras bude i Galerie Porter, v níž se návštěvníci seznámí s rodinným klenotem pivovaru, tmavou a silnou devatenáctkou, která se v Pardubicích kontinuálně vaří už 126 let. Ale čeká je také setkání s jeho tvůrcem, legendárním sládkem Aloisem Šimonkem.

„Tento muž měl zásadní význam nejen pro náš pivovar, ale pro celé tuzemské pivovarnictví. Proto jsme jako výraz úcty a díků instalovali na nádvoří pivovaru jeho pomník, který naši zaměstnanci zachránili před zničením a zrekonstruovali,“ řekl ředitel pivovaru.

Letos 26. prosince uplyne 100 let od úmrtí sládka Aloise Šimonka, jeho pomník bude slavnostně odhalen už po slavnostním otevření nového návštěvnického centra a minipivovaru Arnošt.

Minipivovar Arnošt bude přímo v areálu "velkého" pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:Pardubický deníkAutor:Lukáš DubskýArnošt

Nový minipivovar, který ponese jméno po prvním českém arcibiskupovi Arnoštu z Pardubic, bude dnes otevřen v areálu Pardubického pivovaru.

„Chceme zájemcům poskytnout co nejvíce informací o procesu vaření piva a zároveň je to naučit", řekl předseda představenstva Pardubického pivovaru Leoš Kvapil.

„Minipivovar Arnošt proto bude mít na starost nejen vývoj nových piv a rozšíření produkce našich pivních speciálů, ale bude také pořádat specializované kurzy. Každý se pak bude moci na chvíli stát sládkem a vytvořit si vlastní značku piva, což platí jak pro jednotlivce, tak firmy. Téměř každý Čech pivo pije a má ho rád, ovšem ne každý ví, jak vlastně vzniká a co skutečně potřebuje, aby mělo tu správnou chuť 
a říz," konstatoval Leoš Kvapil.

Oslovit a přímo zapojit zájemce o pivo chtějí také pomocí nového návštěvnického centra, které bude organizovat prohlídky pivovaru v několika specializovaných trasách.

Kvůli EET končí stovky restaurací, hlavně na vesnici, tvrdí pivovary

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Pivovary již vědí o stovkách odběratelů, kteří se rozhodli ukončit činnost spolu s nástupem elektronické evidence tržeb od prosince. Jde hlavně o menší a venkovské restaurace. Dopady elektronické evidence však budou jasné až v prosinci nebo v lednu.

Pivovary již vědí o stovkách odběratelů, kteří se rozhodli ukončit činnost spolu s nástupem elektronické evidence tržeb od prosince. Jde hlavně o menší a venkovské restaurace. Dopady elektronické evidence však budou jasné až v prosinci nebo v lednu.

V menším měřítku podobnou situaci zažívají i Pivovary Staropramen. „Zatím se někteří zákazníci předběžně vyjádřili, že pravděpodobně ve své činnosti pokračovat nebudou. Jde řádově o pár desítek,“ sdělila mluvčí Denisa Mylbachrová. Podle ní je ale ještě na bilanci příchodu EET brzy.

„Někteří zákazníci nám oznámili ukončení spolupráce s naším pivovarem, když jako hlavní důvod k ukončení podnikání v gastronomii uvedli zavedení EET,“ dodal vedoucí oddělení tuzemských prodejů Budějovického Budvaru Martin Horejš.

Například ředitel Pivovaru Hols Vratislavice Petr Hostaš odhaduje, že v souvislosti s přechodem na EET může pivovar přijít o deset až 15 procent odběratelů. „Zejména malé hospody na vesnicích, kterých máme hodně, chtějí skončit. Někteří o tom zatím jen mluví, jinde už ale přestávají objednávat pivo. Kolik jich reálně ubude, ale uvidíme až v prosinci,“ řekl Hostaš.

Pivovary nabízí pomoc
Problémem podle něho není pro hospodské jen pořízení nové pokladny, ale také paušální poplatky za spojení. „Pro malou hospodu to znamená prodat měsíčně jeden sud navíc, a to není jednoduché,“ vysvětlil. Restauracím, které výhradně nabízejí vratislavické pivo, nabídl podnik zajištění vybavení, využili toho však jen jednotlivé restaurace. „Někteří hospodští se nechtějí vázat, jinde využili nabídek velkých pivovarů,“ doplnil Jaroslav Toman z obchodního oddělení. Například nabídku výhod Prazdroje využilo podle Mráze 1 500 restaurací.

Také největší pivovar v Libereckém kraji Pivovar Svijany má informace o tom, že někteří provozovatelé chtějí kvůli EET své hospody zavřít. Týká se to hlavně malých venkovských podniků, kde se novinkou už nechtějí zabývat. Jde o několik desítek našich odběratelů, řekla mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Například ale Rodinnému pivovaru Bernard v Humpolci odběratelé z řad hospod v důsledku zavedení elektronické evidence tržeb plošně neubývají. „Jistě, jsou někteří hospodští, kteří se dosud nerozhodli, zdali budou pokračovat v podnikatelské činnosti, ale to vše ukáže několik příštích týdnů,“ sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Nabídka konkurenčních pivovarů na řešení EET v tom podle něj roli nehraje.

ANO chce nyní ve Sněmovně navrhnout, aby z evidence tržeb mohli být vyjmuti živnostníci, kteří mají daň stanovenou paušálem a roční podnikatelské příjmy do 250 tisíc korun. Do EET by se tak promítlo avizované rozšíření takzvané paušální daně, které by mělo platit od příštího roku. Další změna by se týkala internetových obchodů, kde by se systém netýkal plateb kartou prostřednictvím internetu. Změny přinesly hádku v koalic.

Vyškovský pivovar letos plánuje zvýšení prodeje o pětinu

Publikováno:před rokemZdroj:vz24.czAutor:ČTKVyškov

Vyškovský pivovar, který má od státu v desetiletém nájmu společnost Czech Beverage Industry Company, letos plánuje zvýšení prodeje o pětinu na více než 13.000 hektolitrů. Firma ale bojuje se špatnou pověstí místního piva, kterou zavinily technologické problémy. Loni prodala necelých 11.000 hektolitrů, což bylo historické minimum. ČTK to dnes řekl ředitel pivovaru Roman Kotolan.

Vyškovskému pivovaru k většímu prodeji pomáhají dodávky takzvaných piv privátních značek, což jsou piva, která si pro sebe nechávají vyrábět obchodní řetězce a pak je prodávají pod svou značkou. Ve Vyškově vyhráli tendr skupiny COOP a vaří pro ni pivo se značkou Královar.

"Je to nyní už běžná věc, prakticky všechny pivovary dělají pro řetězce," uvedl Kotolan. Kromě toho mají ve Vyškově vlastní značky jako Vyškovské pivo, Cechmistrovský grunt, pivo Dubmistr nebo exportní Praguell. Speciály už pivovar prakticky nedělá. "Výroba speciálů byla utlumena v rámci zlepšení profitability, zůstal jen tradiční speciál Jubiler," uvedl ředitel.

Vyškovskému pivovaru podle Kotolana roste export, letos bude tvořit zhruba deset procent výstavu. Pivo z Vyškova se vozí na Slovensko, do Itálie, Maďarska nebo do Polska. Pivovar si ale musí po technologických problémech, které odstranil loni, znovu budovat pozici na Vyškovsku. Vlajkovou lodí je pro něj pivnice v areálu pivovaru, jinde v regionu vlastní hospodu nemá a prodává jen v rámci takzvaných soutočí, kdy hostinský čepuje více piv různých značek.

"Na začátku roku 2015 se nám podařilo odstranit technologickou příčinu, kvůli níž kvalita piva nebyla dobrá. Od roku 2015 se kvalita stabilizovala a nyní můžeme plánovat znovu návrat ke standardům a pracovat na zvyšování prodeje," podotkl Kotolan.

Za velký problém považuje situaci ohledně majitele pivovaru. Ten vlastní státní podnik Jihomoravské pivovary; vedle budějovického Budvaru je vyškovský pivovar jediným státem vlastněným provozem v ČR. Tento fakt souvisel s nevyřešenými restitucemi - historicky totiž vyškovský pivovar vlastnilo olomoucké arcibiskupství. Církev ale před několika týdny boj o jeho vrácení vzdala. O dalším osudu pivovaru by teď mělo rozhodnout ministerstvo zemědělství.

Případný prodej není podle Kotolana aktuální, současný nájemce má smlouvu na dalších pět let. Problém je ale to, že se do vyškovského pivovaru dlouho neinvestovalo ve větší míře. Pivovar je navíc dimenzovaný na zhruba desetinásobek současné výroby, což má vliv na zisk.

Czech Beverage Industry Company si pivovar pronajala v roce 2011 od státu. Jejím vlastníkem je Jiří Kopenec, který je i předsedou představenstva skupiny Agra, která dodává komodity pro zemědělce. Pivovar aktuálně zaměstnává 28 lidí.

S příchodem EET skončí stovky hospod, tvrdí pivovary. Hlavně na venkově

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Pivovary již vědí o stovkách odběratelů, kteří se rozhodli ukončit činnost spolu s nástupem elektronické evidence tržeb (EET) od prosince. Jde hlavně o menší a venkovské restaurace. Vždyť jen největší výrobce piva Plzeňský Prazdroj hlásí, že pivo přestalo odebírat k začátku prosince několik set subjektů.

Dopady EET však budou jasné až v prosinci nebo v lednu. "Svou činnost momentálně ukončují spíše menší a vesnické hospody, které nepodávají teplé jídlo. Dá se ale předpokládat, že hlavní vlna dopadu EET ještě přijde, a to s koncem kalendářního roku," řekl ředitel obchodu hospod a restaurací z Prazdroje Tomáš Mráz.

V menším měřítku podobnou situaci zažívají i Pivovary Staropramen. "Zatím se někteří zákazníci předběžně vyjádřili, že pravděpodobně ve své činnosti pokračovat nebudou. Jde řádově o pár desítek," uvedla mluvčí Denisa Mylbachrová. Podle ní je ale ještě na bilanci příchodu EET brzy.

"Někteří zákazníci nám oznámili ukončení spolupráce s naším pivovarem, když jako hlavní důvod k ukončení podnikání v gastronomii uvedli zavedení EET," dodal vedoucí oddělení tuzemských prodejů Budějovického Budvaru Martin Horejš.

Například ředitel Pivovaru Hols Vratislavice Petr Hostaš odhaduje, že v souvislosti s přechodem na EET může pivovar přijít o deset až 15 procent odběratelů. "Zejména malé hospody na vesnicích, kterých máme hodně, chtějí skončit. Někteří o tom zatím jen mluví, jinde už ale přestávají objednávat pivo. Kolik jich reálně ubude, ale uvidíme až v prosinci," řekl.

Problémem podle něho není pro hospodské jen pořízení nové pokladny, ale také paušální poplatky za spojení. "Pro malou hospodu to znamená prodat měsíčně jeden sud navíc, a to není jednoduché," vysvětlil. Restauracím, které výhradně nabízejí vratislavické pivo, nabídl podnik zajištění vybavení, využili toho však jen jednotlivé restaurace.

"Někteří hospodští se nechtějí vázat, jinde využili nabídek velkých pivovarů," doplnil Jaroslav Toman z obchodního oddělení. Například nabídku výhod Prazdroje využilo podle Mráze 1500 restaurací.

Také největší pivovar v Libereckém kraji Pivovar Svijany má informace o tom, že někteří provozovatelé chtějí kvůli EET své hospody zavřít. Týká se to hlavně malých venkovských podniků, kde se novinkou už nechtějí zabývat. Jde o několik desítek našich odběratelů, podotkla mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Například ale Rodinnému pivovaru Bernard v Humpolci odběratelé z řad hospod v důsledku zavedení elektronické evidence tržeb plošně neubývají. "Jistě, jsou někteří hospodští, kteří se dosud nerozhodli, zdali budou pokračovat v podnikatelské činnosti, ale to vše ukáže několik příštích týdnů," sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Nabídka konkurenčních pivovarů na řešení EET v tom podle něj roli nehraje.

EET bude v ostrém provozu spuštěna 1. prosince pro hotely a restaurace a měla by se týkat zhruba 40.000 podnikatelů. Po hotelech a restauracích se budou muset od března příštího roku zapojit do EET maloobchodní a velkoobchodní firmy.

Stánkový prodej občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, například na festivalech, se do evidence zapojí od března 2018, stejně jako prodej na farmářských trzích nebo služby účetních, advokátů i lékařů. Od června 2018 se do systému zapojí například kadeřnice, vybraní řemeslníci, opraváři domácích spotřebičů nebo astrologové.

ANO chce nyní ve Sněmovně navrhnout, aby z evidence tržeb mohli být vyjmuti živnostníci, kteří mají daň stanovenou paušálem a roční podnikatelské příjmy do 250.000 korun. Do EET by se tak promítlo avizované rozšíření takzvané paušální daně, které by mělo platit od příštího roku. Další změna by se týkala internetových obchodů, kde by se systém netýkal plateb kartou prostřednictvím internetu. Změny přinesly hádku v koalici.

"Když EET, tak pro všechny včetně restauraci v Parlamentu ČR. EET je zásah do soukromí. Poslanci moc dobře vědí proč si prosadili vyjímku z EET v restauracích Parlamentu ČR. Prostě nechtějí, aby se vědělo kolik a za kolik se tam vypije a projí za velmi nízké ceny. Navíc je zarážející aktuální návrh pro malé podnikatele. Tak snad ti co vydělají do 250 tisíc nekradou a ti ostatní kradou?" říká provozovatel pivnice U Bazénu Jiří Janeček.

Stovky hospod končí kvůli EET, hlásí největší pivovary

Publikováno:před rokemZdroj:Echo24.czAutor:ČTK

Pivovary již vědí o stovkách odběratelů, kteří se rozhodli ukončit činnost spolu s nástupem elektronické evidence tržeb (EET) od prosince. Jde hlavně o menší a venkovské restaurace. Vyplývá to z dnešní ankety mezi pivovary. Jenom největší výrobce piva Plzeňský Prazdroj uvedl, že pivo přestalo odebírat k začátku prosince několik set subjektů. Dopady EET však budou jasné až v prosinci nebo v lednu.

„Svou činnost momentálně ukončují spíše menší a vesnické hospody, které nepodávají teplé jídlo. Dá se ale předpokládat, že hlavní vlna dopadu EET ještě přijde, a to s koncem kalendářního roku,“ řekl dnes ředitel obchodu hospod a restaurací z Prazdroje Tomáš Mráz.

V menším měřítku podobnou situaci zažívají i Pivovary Staropramen. „Zatím se někteří zákazníci předběžně vyjádřili, že pravděpodobně ve své činnosti pokračovat nebudou. Jde řádově o pár desítek,“ sdělila mluvčí Denisa Mylbachrová. Podle ní je ale ještě na bilanci příchodu EET brzy.

„Někteří zákazníci nám oznámili ukončení spolupráce s naším pivovarem, když jako hlavní důvod k ukončení podnikání v gastronomii uvedli zavedení EET,“ dodal vedoucí oddělení tuzemských prodejů Budějovického Budvaru Martin Horejš.

Například ředitel Pivovaru Hols Vratislavice Petr Hostaš odhaduje, že v souvislosti s přechodem na EET může pivovar přijít o deset až 15 procent odběratelů. „Zejména malé hospody na vesnicích, kterých máme hodně, chtějí skončit. Někteří o tom zatím jen mluví, jinde už ale přestávají objednávat pivo. Kolik jich reálně ubude, ale uvidíme až v prosinci,“ řekl dnes.

Problémem podle něho není pro hospodské jen pořízení nové pokladny, ale také paušální poplatky za spojení. „Pro malou hospodu to znamená prodat měsíčně jeden sud navíc, a to není jednoduché,“ vysvětlil. Restauracím, které výhradně nabízejí vratislavické pivo, nabídl podnik zajištění vybavení, využili toho však jen jednotlivé restaurace. „Někteří hospodští se nechtějí vázat, jinde využili nabídek velkých pivovarů,“ doplnil Jaroslav Toman z obchodního oddělení. Například nabídku výhod Prazdroje využilo podle Mráze 1500 restaurací.

Také největší pivovar v Libereckém kraji Pivovar Svijany má informace o tom, že někteří provozovatelé chtějí kvůli EET své hospody zavřít. Týká se to hlavně malých venkovských podniků, kde se novinkou už nechtějí zabývat. Jde o několik desítek našich odběratelů, řekla dnes mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Například ale Rodinnému pivovaru Bernard v Humpolci odběratelé z řad hospod v důsledku zavedení elektronické evidence tržeb plošně neubývají. „Jistě, jsou někteří hospodští, kteří se dosud nerozhodli, zdali budou pokračovat v podnikatelské činnosti, ale to vše ukáže několik příštích týdnů,“ sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Nabídka konkurenčních pivovarů na řešení EET v tom podle něj roli nehraje.

EET bude v ostrém provozu spuštěna 1. prosince pro hotely a restaurace a měla by se týkat zhruba 40.000 podnikatelů. Po hotelech a restauracích se budou muset od března příštího roku zapojit do EET maloobchodní a velkoobchodní firmy. Stánkový prodej občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, například na festivalech, se do evidence zapojí od března 2018, stejně jako prodej na farmářských trzích nebo služby účetních, advokátů i lékařů. Od června 2018 se do systému zapojí například kadeřnice, vybraní řemeslníci, opraváři domácích spotřebičů nebo astrologové.

ANO chce nyní ve Sněmovně navrhnout, aby z evidence tržeb mohli být vyjmuti živnostníci, kteří mají daň stanovenou paušálem a roční podnikatelské příjmy do 250.000 korun. Do EET by se tak promítlo avizované rozšíření takzvané paušální daně, které by mělo platit od příštího roku. Další změna by se týkala internetových obchodů, kde by se systém netýkal plateb kartou prostřednictvím internetu. Změny přinesly hádku v koalici.

Prazdroj je klenot mezi prodávanými pivovary, píšou Financial Times

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Mnohamiliardové obchodní transakce nejsou ve střední a východní Evropě zrovna na denním pořádku. Proto je prodej regionálních podnikatelských aktivit pivovaru SABMiller v hodnotě pěti miliard eur (135 miliard Kč) středem mimořádného zájmu, píše list Financial Times.

Obchod, jenž je součástí převzetí SABMilleru pivovarem Anheuser-Busch InBev v ceně 71 miliard liber (2,3 bilionu Kč), má být dokončen v nadcházejících týdnech. Transakce přispěje k tomu, že hodnota akvizic ve střední a východní Evropě letos dosáhne nejvyšší úrovně za minimálně desetiletí.

Možnost získat pivní značku je vzhledem k čím dál propojenějšímu odvětví stále vzácnější, zájem vzbuzují ale ještě další faktory, píše list Financial Times.

Maďarsko a Polsko, kde se nachází část prodávaných aktivit, mají vlády prosazující myšlenku vrátit firmy a značky zpátky domů. Tyto snahy jsou důsledkem vývoje v postkomunistickém období, kdy se značná část místního hospodářství ocitla v cizích rukou.

Další společnost na prodej se nachází v České republice, která má světově největší spotřebu piva na hlavu a chlubí se velkou tradicí ve vaření piva. Plzeňský Prazdroj, jednička mezi českými pivovary a vlastník věhlasné značky Pilsner Urquell, je podle listu klenotem prodeje.

Mezi prodávanými podniky je rovněž polská pivovarnická jednička Kompania Piwowarska se značkami Tyskie a Lech a největší rumunský pivovar Ursus. Dále jsou tu slovenský Topvar a maďarský Dreher, kterým patří na domácích trzích druhá příčka.

Odvrácenou stranou nabídky je fakt, že přestože jde o velké pivní trhy, jsou již nasycené a rostou pomalu. A cenová konkurence sráží marže.

Anheuser-Busch oznámil prodej v dubnu, údajně aby urychlil souhlas s převzetím SABMilleru. Podle některých analytiků ale k rozhodnutí vedly spíše obchodní než právní důvody, protože Anheuser-Busch není na trzích střední a východní Evropy přítomen.

U značek jako Pilsner Urquell by mohl být prostor k další mezinárodní expanzi i k většímu důrazu na prvotřídní kvalitu, jenž by přesvědčil spotřebitele k akceptování vyšších cen, píší Financial Times.

Evropské pivovary jako Heineken a Carlsberg by v případě zájmu o koupi zřejmě musely čelit námitkám ze strany antimonopolního úřadu. Favoritem tak je japonský pivovar Asahi, který již od SABMilleru koupil západoevropské značky Peroni a Grolsch a britský pivovar Meantime.

Jejich soupeřem je například čínská společnost China Resources, o prodej se ale zajímají i finanční investoři. Hlásí se i nezvyklí zájemci jako největší polská pojišťovna PZU nebo maďarská energetická společnost MOL. Zájem projevují i místní magnáti Češi Petr Kellner a Ondřej Šlemr.

Čeští milovníci piva jsou v ohnisku zájmu kupců z celého světa

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Mnohamiliardové obchodní transakce nejsou ve střední a východní Evropě zrovna na denním pořádku. Proto je prodej regionálních podnikatelských aktivit pivovaru SABMiller v hodnotě pěti miliard eur (135 miliard Kč) středem mimořádného zájmu, píše list Financial Times.

Obchod, jenž je součástí převzetí SABMilleru pivovarem Anheuser-Busch InBev v ceně 71 miliard liber (2,3 bilionu Kč), má být dokončen v nadcházejících týdnech. Transakce přispěje k tomu, že hodnota akvizic ve střední a východní Evropě letos dosáhne nejvyšší úrovně za minimálně desetiletí.

Možnost získat pivní značku je vzhledem k čím dál propojenějšímu odvětví stále vzácnější, zájem vzbuzují ale ještě další faktory, píše list Financial Times.

Maďarsko a Polsko, kde se nachází část prodávaných aktivit, mají vlády prosazující myšlenku vrátit firmy a značky zpátky domů. Tyto snahy jsou důsledkem vývoje v postkomunistickém období, kdy se značná část místního hospodářství ocitla v cizích rukou.

Další společnost na prodej se nachází v České republice, která má světově největší spotřebu piva na hlavu a chlubí se velkou tradicí ve vaření piva. Plzeňský Prazdroj, jednička mezi českými pivovary a vlastník věhlasné značky Pilsner Urquell, je podle listu klenotem prodeje. Mezi prodávanými podniky je rovněž polská pivovarnická jednička Kompania Piwowarska se značkami Tyskie a Lech a největší rumunský pivovar Ursus. Dále jsou tu slovenský Topvar a maďarský Dreher, kterým patří na domácích trzích druhá příčka.

Odvrácenou stranou nabídky je fakt, že přestože jde o velké pivní trhy, jsou již nasycené a rostou pomalu. A cenová konkurence sráží marže.

Anheuser-Busch oznámil prodej v dubnu, údajně aby urychlil souhlas s převzetím SABMilleru. Podle některých analytiků ale k rozhodnutí vedly spíše obchodní než právní důvody, protože Anheuser-Busch není na trzích střední a východní Evropy přítomen.

U značek jako Pilsner Urquell by mohl být prostor k další mezinárodní expanzi i k většímu důrazu na prvotřídní kvalitu, jenž by přesvědčil spotřebitele k akceptování vyšších cen, píší Financial Times.

Evropské pivovary jako Heineken a Carlsberg by v případě zájmu o koupi zřejmě musely čelit námitkám ze strany antimonopolního úřadu. Favoritem tak je japonský pivovar Asahi, který již od SABMilleru koupil západoevropské značky Peroni a Grolsch a britský pivovar Meantime. Jejich soupeřem je například čínská společnost China Resources, o prodej se ale zajímají i finanční investoři. Hlásí se i nezvyklí zájemci jako největší polská pojišťovna PZU nebo maďarská energetická společnost MOL. Zájem projevují i místní magnáti Češi Petr Kellner a Ondřej Šlemr.

Pivo začal vařit doma na plotně, teď má svůj pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Patalie.czAutor:Martin KavkaMoucha

Nejdříve přitom experimentoval s pivem doma na plotně, pak ho vařil v tzv. létajícím pivovaru (kočovný pivovar bez vlastní budovy – pozn. red.) a nyní už má konečně své místo v pražském Braníku. Po pár letech zkušeností říká, že nejtěžší je uvařit dobrou desítku. A protože mu nechutnají svrchně kvašená piva, dělá výhradně české ležáky plzeňského typu.

Vařit pivo napadlo mnoho z nás, ale málokdo to opravdu uskuteční. Jaká byla tvoje cesta?
Nápad udělat pivovar jsem dostal mnoho let nazpátek při návštěvě u jednoho kamaráda. Jezdíme k němu na statek, kde měl nevyužitou stodolu, ve které by mohl být. Začal jsem o tom zjišťovat více a šel jsem i do opravdového pivovaru na praxi, abych se něco naučil. Dělal jsem také první pokusy s pivem, později jsem vlastní pivka vyráběl v létajícím pivovaru a zkusil jsem je distribuovat do restaurací. A navíc jsem se přihlásil i na střední školu. Tento rok jsem maturoval.

Jaké to je, vrátit se po tolika letech do školy?
Byli jsme dálkaři ve věku od třiceti do sedmdesáti, takže to bylo v pohodě. Spolu se mnou chodili do školy lidé, kteří neměli ambici založit pivovar. Prostě o tom jen chtěli něco vědět a dnes si vaří pivo doma na plotně.

Počkej. Doma na plotně?
No jasně. Tak jsem začínal i já. A není to tak dávno, kdy si naše babičky taky vařily pivo doma. Třeba moje babička dělala za války pivo z cukru. Všechno se dá, když to zkvasí. Vyrobit pivo znamená pomíchat vodu, slad, chmel… Není to vlastně nic těžkého. Samozřejmě ale o tom člověk musí něco vědět, nebo alespoň mít okolo lidi, kteří mu jsou ochotní poradit nebo pomoct.

S pivem jsi začal před pár lety. Čím ses živil předtím?
Řadu let jsem dělal reklamu a marketing. Jenže dnešní marketing už není o kreativitě, ale o číslech v excelových tabulkách. Zažil jsem jeho zlaté časy v 90. letech, ovšem to už je pryč. Tvůrčí lidé z marketingu dávno zmizeli. Proto jsem chtěl začít dělat něco jiného – pivovar je navíc taky tvůrčí činnost, spjatá s přírodou, zemědělstvím, a vzhledem k tomu, že pocházím částečně ze zemědělské rodiny, tak k tomu mám bližší vztah. Také je mi blízké, když něco vytvoříš a lidé to ocení.

Předtím jsi měl létající pivovar, který mohl vařit pivo kdekoliv. Teď jsi přistál v Braníku v bývalém pivovaru. Jaká je to změna?
Od začátku jsem chtěl stavět pivovar, chtěl jsem mít svůj prostor. Povedlo se to, když jsem se náhodně seznámil s pár lidmi z Braníku, slovo dalo slovo, sešly se investice a pivovar opravdu vznikl. Je to samozřejmě výrazná změna – k lepšímu, ale zároveň je to samozřejmě v mnohém i obtížnější. Létající pivovar jsem mohl kdykoli zabalit, prodat zbylé sudy a byl by konec. Teď mám větší zodpovědnost. Ale benefit je, že tady můžeme dát pivu nadstavbu v podobě různých rautů, oslav, firemních oslav apod., protože máme prostory přiléhající k samotné varně.

Když jsi začal vařit pivo, jaké byly první reakce?
Hodně lidem pivo chutnalo, ale byly i negativní komentáře. Když jsem ještě fungoval v létajícím pivovaru, někteří lidé mě vnímali dokonce jako podvodníka.

Jak jsi to snášel?
Tak to holt je. Každý, kdo chce, si může založit nějaký pivní server, začít komentovat, psát o pivech a třeba je i hanět. A vždy si získá nějaké fanoušky. Nepřikládám tomu větší váhu, než to má. Rozčilovat se nad tím, že někdo napíše něco špatného, to není k ničemu. Ať si píše. Já místo toho raději vařím pivo. Když vyrobíš pivo, můžeme diskutovat, jestli je dobré, nebo špatné. Ale základ je nad nikým se nepovyšovat, před nikým se neponižovat a stát si za svým.

Tvoje piva jsou výhradně spodně kvašená. Proč?
Zkoušel jsem všechna možná piva, ale mně svrchně kvašená piva prostě nechutnají. Rozhodli jsme proto vařit ležák plzeňského typu, protože to je naše, české pivo. Dá se vymyslet řada variant, různě stupňovitých, různě barevných, různě chutnajících spodně kvašených piv. A zbytek – ale, IPA apod. – zkrátka necháme jiným. Nechci si hrát na nějakého extra zkušeného člověka, ale mám za to, že vyrobit kvalitní, dobrý ležák je daleko složitější než udělat svrchně kvašené pivo…

V čem?
Je to složitější technologicky, ležák má nějaké parametry. Spousta aleů se nějak pomíchá, něco z toho vyleze a vždycky to můžeš vydávat za záměr. Ale když se ti něco nepovede na ležáku, není pitelný, nemá správné atributy, tak je to poznat.

A největší kumšt je co?
Udělat dobrou desítku, kde je málo extraktu. Desítka je vodovější a je těžké udělat ji tak, aby byla pitelná. Je větší výzva udělat dobrou desítku nebo jedenáctku, ke které se budou lidé vracet, než vyrobit třeba nějaký ale.

Teď máš v nabídce jedenáctku Mouchu, dvanáctku Moniak a v tancích leží ještě Branická čtrnáctka. To je konečný stav? Nebo jaká piva plánuješ dál?
Kdepak. Teď vyrobíme čtrnáctku, kterou jsme si vymysleli, ale do budoucna přichystáme zase něco dalšího. Pořád se to bude vyvíjet, pořád budou nějaké novinky. Teď se chci hodně zaměřit i na gastronomii, která s pivem hodně souvisí. Mám kamaráda, výborného kuchaře, který vedl různé restaurace, společně chceme pořádat rauty a akce s vysokou gastronomickou úrovní. To je další věc, nad kterou hodně přemýšlím.

Co byla ta největší patálie, kterou jsi musel překonat?
Asi rozhodnout se jít do rizika, přijmout tu zodpovědnost a rozjet vlastní pivovar. To byl nejtěžší krok. Kdyby to bylo jednoduché, tak to dělá každý, že jo? Riziko buď přijmeš, nebo ne. Další věc je pak schopnost s tím rizikem pracovat – spousta lidí ho bere jako výzvu, ale pak končí krachem. To se může stát každému, ale znamená to, že nestačí jen chtít, ale musíš taky něco umět. Těší mě, že jsme akciová společnost, v níž jsou spolu se mnou další akcionáři, Češi, lidi, kteří jsou v pohodě, že nebereme žádné dotace, platíme daně, chováme se normálně. I když je to s nastupující garniturou „Burešů“ čím dál těžší. Ale s tím se musíme taky popasovat.

A nebyla patálie najít sládka? V tvém případě tedy sládkovou…
Pomohla mi náhoda, teď je jednou z akcionářek. Je to 20letá slečna, a i když zatím dělá školu, je opravdu výborná. Lidsky i pracovně ji považuju za jednu z nejlepších, co jsem kdy potkal. Nejenže dělá dobře svou práci, ale má i nadšení, ochotu, schopnost řešit problémy, což je ve výrobě extra nutné.

Podobných malých pivovarů jsou v Česku stovky. Jak těžké je prosadit se mezi nimi?
Kdybych měl roční rozpočet 100 milionů na marketing, tak je to lehčí. Ale mám nulu, když nepočítám náklady na tisk etiket apod. Je to těžké, ale tak to máme všichni. Věřím tomu, že když člověk funguje dlouhodobě, investuje peníze zpět do firmy, stará se o rozvoj, nekupuje si blbosti jako nová auta, tak časem dostane i ten rozpočet. Hezký případ je Bernard, což je pivovar, který prošlapal cestu ostatním malým pivovarům. Dodneška ho lidé vnímají jako malý a rodinný, přestože už je to velký pivovar. To vnímám jako velký úspěch – nezkazit si produkt, nedělat co nejvíc piv za každou cenu. Člověk by si měl říct – potřebuju v životě tolik peněz a tolik radosti, a když to bude vyvážené, nemusí stavět další varnu.

Takže tvůj cíl není vyrůst ve velký pivovar?
Když máš desetitisícové výstavy, velké varny, tak se ocitneš na jiném trhu. Musíš zákonitě ubrat na kvalitě, bojovat cenou… O tom jsem přesvědčený. To není moje cesta – chci si sám dohlídnout na kvalitu. Navíc práce je součástí života, a když se do ní člověk netěší, nemá smysl. Doufám, že pro mě bude mít pivovar smysl pořád. Nechci být jen akcionář, sedět na Bahamách a hrát golf.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819