Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Českých minipivovarů bude do pěti let až tisíc. Některé však zkrachují

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku by se měl podle odhadů expertů z oboru do pěti let zvýšit ze současných 350 na 800 až 1 000. Přitom pět let staré odhady Českomoravského svazu minipivovarů hovořily o počtu maximálně 250 restauračních výroben.

Spolu s chuťovou pestrostí tomu nahrává i to, že lidé více vyhledávají malé výrobce potravin, protože jim více věří, řekl plzeňský pivovarský expert a spolumajitel firmy na stavbu a provoz pivovarů Josef Krýsl.

„Podle toho, jak se situace vyvíjí, a když to vezmeme na počet obyvatel, na plochu a spotřebu, tak to zřejmě naroste na 800 až 1 000 minipivovarů,“ řekl Krýsl. V USA jejich počet roste od roku 1976 a v posledních pěti letech jich tam vzniká zhruba 1 000 ročně.

Minipivovary čekají i krachy
„Do pěti let u nás vyroste do tisícovky minipivovarů, které ještě Česká republika vstřebá. Nicméně od takových 600, což by mělo být tak za tři roky, začnou krachovat a pak se trh bude tříbit, ale počet pořád poroste,“ uvedl Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Hlavními důvody krachů budou horší kvalita některých piv a sílící konkurence.

V nákladech podle Maiera mezi minipivovary takový rozdíl nebude. Nejlepší restaurační pivovary jsou dnes schopné dosáhnout návratnosti investic za šest let. V průměru je to ale kolem osmi let, pokud mají schopné vedení, dodal Maier.

„Pořád počet roste a poroste. Je tu spousta nadšenců,“ řekl výrobní ředitel Pivovarů Lobkowicz Jiří Faměra. Některé pivovary porostou, jiné zaniknou. U malých pivovarů zatím tolik nerozhoduje cena piva. Věřím, že snad to bude o té kvalitě, dodal.

Spontánně kvašená piva i barel-aged
„Když jsem se bavil s výrobci zařízení, tak minimálně letos a příští rok ta vlna ještě o malinko poskočí a dojde minimálně k číslu 500. Potenciál růstu i trhu tady je a s osvětou i s tím, že i velké pivovary vaří svrchně kvašená piva, tak povědomost konzumentů o pivu stoupá,“ řekl viceprezident svazu minipivovarů Jan Kočka.

V ČR už se objevují rarity jako spontánně kvašená piva, takzvaná barel-aged zrající v dřevěných sudech i kyselá piva. Pořád jde přicházet s něčím novým, doplnil Kočka. Základem ale podle něj nadále bude ležák, tradiční české spodně kvašené pivo.

„Naše firma minipivovary pořád staví, máme hodně zakázek i na příští rok,“ řekl Petr Krýsl z plzeňské firmy Joe’s Garage Beer. Neví o nikom, kdo by kvůli špatnému pivu či malé návštěvnosti zkrachoval. Zatím pouze kvůli špatně ekonomicky postavenému projektu. „Pokud by dnes pivovar dělal jen tragická piva, tak skončí. Není problém ujet 20 kilometrů do jiného,“ řekl Kočka. Dlouhodobě ale nemohou vedle sebe existovat ve dvacetitisícových městech čtyři minipivovary, míní.

Zavedení výroby piva v restauraci přijde na čtyři až šest milionů korun, záleží na stavebních úpravách. Podle Kočky se budou objevovat také dražší projekty na výrobu několik tisíc hektolitrů piva ročně s lahvárnami a porostou i malí, kteří to dělají dobře.

Na letošním Pilsner Festu vypili lidé 50 tisíc litrů piva

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava TolarováPrazdroj

Oslavě uvaření první várky plzeňského piva přálo v sobotu počasí a plzeňský pivovar navštívilo více než 50 tisíc lidí.

Koncerty kapel, společný přípitek, prohlídky pivovaru či ochutnávky plzeňských restaurací - tak vypadala oslava 174. narozenin Pilsner Urquell. Celkem se načepovalo více než 100 tisíc půllitrů ležáku a dalších plzeňských piv. V symbolických 18:42 hodin (roku 1842 opustila pivovar první várka piva) narazil sládek Václav Berka speciální dřevěný sud o objemu 174 litrů a hned poté se konal hromadný přípitek. Pilsner Fest odstartoval další oslavvy po celé republice. Výročí se bude slavit až do listopadu ve stovkách hospod, regionální oslavy skončí 11. listopadu znovu v Plzni.

Reportáž z akce
Pilsner Fest je čím dál oblíbenější. Člověk si ale musí pořádně vybrat, kdy do pivovaru vyrazí a jak dlouho se zdrží.

☛ sobota 11 hodin – Všude je zatím klídek, restaurace už vybalují své nabídky. Nejlepší čas si celý areál projít bez tlačenice a zorientovat se. Lidí tu zatím příliš není, fronty žádné.
☛ 13 hodin – Ti, kteří dorazili na kapelu Čechomor, si užili. Sluníčko pálí, je horko a část lidí mizí domů.
☛ 15 hodin – Nejvyšší čas projít si bez dlouhého čekání nabídku stánků a restaurací. Na menu převládají burgery – s jehněčím, hovězím, pálivé, šťavnaté. Cena? Většinou kolem 120 korun. Lidí výrazně přibývá a začíná kličkovaná.
☛ 17 hodin – V tuhle chvíli začíná to pravé peklo. Při koncertu Báry Polákové před pivovarem není nikde k hnutí. Lidé stojí namačkaní jako sardinky a běda, když se někdo potřebuje kamkoli přemístit.
☛ 18 hodin – Areál opouštějí i poslední rodiny s dětmi. A není divu, v areálu už není k hnutí a kvůli všudypřítomným davům není snadné se v pivovaru vyznat. Lidé se baví nejen u hlavních dvou scén, ale i u doprovodného programu ve stanech. „Chodíme sem pravidelně, ale těch lidí je tu čím dál víc a to mě nebaví. Stejně ale přijdeme za rok zase," říká Plzeňan s kelímkem v ruce. Fronty u stánků (zejména na pivo) čítají zpravidla více než patnáct čekajících.
☛ 18:42 hodin – Slavnostní přípitek! Kdo nemá plechovku, připíjí kelímkem. Naražení sudu i přípitek je přenášen na obrazovky.
☛ 19 hodin – Fanoušky rozpaluje Meky Žbirka, koncentrace lidí je zřejmě na svém maximu. Na hlavní pivovarskou bránu je promítán videomapping.
☛ 20 hodin – Přesunout se mezi pódii (od Mekyho na Chinaski) je problém.
☛ 23 hodin – Lidí výrazně ubylo, párty ale pokračuje do jedné hodiny v noci.
☛ neděle 5 hodin – Ulice U Prazdroje se znovu otevírá autům. Tak zase za rok, tentokrát při 175. výročí

Letošní Pilsner Fest přivítal více než 50 000 návštěvníků

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Pilsner Fest, oslava připomínající uvaření první várky piva Pilsner Urquell před 174 lety, přilákal v sobotu 1. října do plzeňského pivovaru více než 50 000 návštěvníků. Na narozeninové oslavě se načepovalo více než 100 000 půllitrů zlatého ležáku i dalších plzeňských piv. Fest zároveň odstartoval oslavy po celé České republice.

Více než 50 000 častníků oslavilo společně v sobotu 1. října 174. výročí uvaření první várky spodně kvašeného ležáku Pilsner Urquell. Plzeň ožila tradičním Pilsner Festem, kde si návštěvníci mohli vychutnat nejen nefiltrované plzeňské pivo, ale i kvalitní gastronomii, hudební program nebo účast zajímavých osobností, které uchovávají tradiční pivovarská řemesla a už po generace dělají plzeňský ležák tím, čím je. V průběhu narozeninového dne se načepovalo více než 100 000 půllitrů piv.

Nejdůležitější chvílí Pilsner Festu se stal čas 18:42, kdy se odehrál v areálu pivovaru slavnostní narozeninový přípitek. Připomněl symbolicky rok 1842, kdy spatřila světlo světa vůbec první várka slavného originálu. Plzeňský sládek Václav Berka narazil v tento okamžik speciální dřevěný sud o objemu 174 litrů a generální ředitel Paolo Lanzarotti, primátor města Plzně Martin Zrzavecký a další hosté si pak připili společně s tisící přítomných milovníků plzeňského piva na jeho počest.

„Velice nás těší, že se počet fanoušků plzeňského piva a tím i účastníků narozeninového Pilsner Festu každým rokem zvyšuje. Účast všech gratulantů je pro nás velkou motivací a dokazuje nám, jak si lidé značky Pilsner Urquell cení a že jsou jí věrní,“ komentuje hojnou účast festivalu Stanislav Pekárek, senior brand manažer značky Pilsner Urquell.

Oslava 174. narozenin piva Pilsner Urquell však Pilsner Festem nekončí. Ten odstartoval další místní oslavy po celé republice. Historické výročí se bude slavit až do listopadu ve stovkách hospod, kde budou moci všichni návštěvníci ochutnat autentický Pilsner Urquell v jeho nefiltrované podobě. Navíc více než 30 vybraných provozoven ve 12 krajských městech ožije dobovou pivní atmosférou, kam nefiltrovaný ležák v ručně vyráběném dubovém sudu doveze vždy plzeňská formanka Jana Šůsová, která ještě dnes aktivně rozváží na svém koňském povozu pivo do několika plzeňských hospod. Udržuje tak rodinnou tradici formanského řemesla. Dřevěný sud z jejího povozu pak na každé zastávce narazí plzeňský sládek a slavnostního proslovu se ujme historická postava Josefa Grolla, zakladatele piva plzeňského typu. Pivo budou po hospodě roznášet pravé šenkýřky a o zábavu a dobrou náladu se postará hudební kapela.

My máme rádi pívo, burácelo Plzní. Na oslavu vyteklo 100 tisíc půllitrů

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Petr JežekPrazdroj

Padesát tisíc lidí vzalo v sobotu ztečí areál plzeňského pivovaru. Právě za jeho zdmi, ale částečně i na uzavřeném průtahu městem před ním, se konaly oslavy 174 let od první várky plzeňského ležáku připravené sládkem Josefem Grollem.

Nefiltrovanou desítku a ležák točili výčepní z více než 150 píp v budovách i ve stanech a neměli chvilku na odpočinek. Tok piva z píp ani nezastavovali, přesto se před výčepy tvořily dlouhé fronty od dopoledne až do téměř jedné hodiny v noci, kdy akce oficiálně končila.

Desítky tisíc návštěvníků vypily dohromady přes 100 tisíc čepovaných půllitrů. Pivaři si totiž brali většinou dva až tři kelímky s točeným pivem najednou.

„To není pro kamarády, ale vlastně pro mě. Podívejte, jak jsou dlouhé fronty. To je tak na čtvrt hodiny čekání, dvacet minut minimálně. Máme to vymyšlené tak, že vždycky je jeden ve frontě a dva popíjíme. Dvě zvládneme v klídku na trávě a třetí je na usrkávaní do fronty, aby to v ní rychleji utíkalo. Když se takhle točíme, máme pivo pořád čerstvé,“ popsal zlepšovák asi třicetiletý Tomáš.

Na oslavy přijeli i cizinci. Po sedmé hodině večer mířili do jedné z největších restaurací v republice dva muži v sukních - irských kiltech.

„Chvíli jsme cestu plánovali, ochutnáváme pevninská piva tam, kde vznikají. V pátek jsme byli v Mnichově na Oktoberfestu a Plzeň na to skvělé navázala. Zatím jsem si tu dali dvě piva u stánků, oproti bavorskému je plzeňské takové lehčí,“ řekl muž, který o sobě prozradil jen to, že pochází z Dublinu a jmenuje se David.

Už tradičního slavnostního přípitku se zúčastnily před dvěma hlavními pódii spousty lidí. Dřevěný soudek speciálně vyrobeného piva zkušeně narazil obchodní sládek Martin Hložek, u prvního přípitku mu asistovaly ikony plzeňského hokeje Martin Straka a Jaroslav Špaček.

Přesně tři minuty před tři čtvrtě na sedm večer se pivovarem rozlehl zvuk otvíraných tisícovek plechovek. Čas je symbolická připomínka roku první várky piva z roku 1842, podle kterého je spodně kvašený typ ležáku známý jako pils.

V Plzni nekoluje žádná „moravská krev“
Mnoho lidí zamířilo i na speciální prohlídky pivovaru, fronty byly také u stánků s občerstvením nabízejících dobroty oceněné Fresh festivalem. Vše doplňovaly koncerty zpěváků a kapel - vystoupili Čechomor, Barbora Poláková, Miro Žbirka nebo Chinaski. Posledně jmenovaná kapela při hodinovém koncertu upravila slova svého hitu, který doprovázel televizní seriál Vinaři.

„Zpívat v Plzni, v pivovaře, o víně, to se sem nehodí. Takže místo My máme rádi víno s námi zpívejte My máme rádi pívo, a místo moravské vám v žilách určitě koluje plzeňské krev,“ upozornil na úpravu textu s prvními tóny zpěvák Michal Malátný. I když se v průběhu jejich koncertu lehce rozpršelo a nad Plzní se několikrát zablesklo, lidem to nevadilo.

K vysoké návštěvnosti přispělo příjemné počasí, záchranáři vyjížděli k jedinému případu. „Záchranná služba Plzeňského kraje převážela do fakultní nemocnice čtyřiadvacetiletého muže s poraněním zad. Byl to náš jediný zásah,“ řekl mluvčí záchranářů Martin Brejcha.

Pivovar slavil 174. výročí, konal se Pilsner Fest

Publikováno:před rokemZdroj:QAP.czAutor:Pavel NěmečekPrazdroj

5. října to bude 174 let, co Josef Groll uvařil první várku plzeňského ležáku. Právě toto výročí má připomenout akce s názvem Pilsner Fest. Ta se letos konala první říjnovou sobotu v pivovaru a okolí.

Uzavřená kvůli Pilsner Festu byla částečně i ulice U Prazdroje, na tzv. Bulváru probíhal také kulturní program. Na scénách se střídaly kapely, pivo teklo proudem.

Kvůli Pilsner festu byly v pohotovosti i desítky policistů. Policie dohlížela také na dopravní situaci. Akce totiž komplikovala nejen provoz automobilů, ale i například MHD. Na některých linkách docházelo po celý den ke zpoždění. Policejní bezpečnostní opatření trvalo až do půlnoci. "Vše proběhlo v pořádku, bez narušení veřejného pořádku," sdělila QAPu mluvčí policie Dagmar Brožová.

Víme, proč muži chodí do hospody. Máte jim v tom bránit?

Publikováno:před rokemZdroj:WomanOnlyAutor:Adéla Lišková

I my ženy si občas rády s kamarádkami posedíme u kafíčka či vínka, ovšem mnohým mužům nedělá problém strávit v hospodě i několik večerů do týdne. Proč muži vlastně chodí do hospody? A mají jim v tom jejich partnerky bránit?

Proč muži chodí do hospody?
Pro ženy bývá mužská záliba v trávení času v těch obludných zařízeních, kterým říkají hospody, často nepochopitelná. I mnoho žen si rádo večer někam vyrazí, ovšem alespoň do nějakého podniku na úrovni. Většina mužů oproti tomu nedá dopustit na zakouřené krčmy, kde se to jen hemží podivnými existencemi, které do sebe klopí jedno pivo (nebo kořalku) za druhým. Tato záliba však má svůj jasný původ v historii.

Hospoda jako mužský symbol
Ještě dávno když lidé žili v jednotlivých kmenech, kterým obvykle náležela jedna vesnice, se mezi obytnými staveními nacházela specifická stavba, která se četnými dřevořezbami a dalšími dekoracemi odlišovala od jiných. Tato stavba však nesloužila k bydlení, nýbrž ke schůzkám starších mužů, kteří byli vůdci rodiny a zároveň do jisté míry i vůdci celého kmene.

Do těchto prostor měly ženy vstup zakázán. A mladíci sem směli jen výjimečně, často výměnou za to, že budou starší pány obsluhovat. Tato “mužská doupata” měla mnoho významů, které časem přebraly speciální instituce – kromě trávení volného času se zde konaly společenská setkání a oslavy, na základě rozprav se zde činily důležitá rozhodnutí, pořádaly se zde náboženské obřady a podobně.
Proč muži chodí do hospody dnes

Analogie s historickými mužskými sruby a dnešními hospodami je jasná i co se týče interiéru. Dříve tam byly zvířecí kůže a parohy, dnes jsou tam kořisti v podobě fotbalových pohárů, medailí a dalších sportovních úspěchů. Chození do hospody dává mužům pocit, že náleží ke skupině pánů tvorstva. Hospoda jim pomáhá udržovat sociální vztahy, popovídat si s kamarády o “mužských” věcech, zažít trochu “mužské” zábavy a odpočnout si od povinností.

Manžel chodí do hospody – co dělat?
To, že váš manžel či přítel chodí do hospody není samo o sobě nic špatného. Vám to možná připadá jako ztráta času, ovšem pro něj je to způsob relaxace a zábavy. Než mu začnete pivo s kamarády odpírat, představte si, jaké by pro vás bylo, kdyby vám váš partner zakazoval chodit na jógu či kurz vaření. Možná se vám to zdá jako špatné srovnání, ovšem věřte tomu, že váš muž taky nechápe, proč to děláte.

Každý má zkrátka své “koníčky” a když má každý z partnerů nějaký ten čas pro sebe, vztahu to jen prospívá. Muži, kteří netráví dost času se svými kamarády si nepřipadají dost mužně. Nepomůžou ani dýchánky s vašimi společnými přáteli, proto svého partnera ve vlastním zájmu do hospody pouštějte. Neměl by samozřejmě do hospody chodit pořád a příliš často. Ovšem co to znamená, to záleží na okolnostech – neměl by kvůli hospodě zapomínat na trávení času s vámi či na vás nechat všechny starosti o domácnost.

Pilsner Fest oslaví první várku plzeňského piva, uvařenou v roce 1842.

Publikováno:před rokemZdroj:Krajské listyPrazdroj

Pilsner Fest jako oslava 174. výročí uvaření první várky plzeňského piva se v areálu plzeňského pivovaru uskuteční již tuto sobotu 1. října, program začne v 11 hodin. Připomene důležitý okamžik, kdy 5. října 1842 uvařil sládek Josef Groll historicky první várku zlatého ležáku, jenž si velmi rychle získal slávu po celém světě.

Narozeniny Pilsner Urquell budou výjimečné zejména nefiltrovaným plzeňským pivem, které se čepuje jen při zvláštních příležitostech. Jeden z nejnavštěvovanějších festivalů u nás doplní kvalitní gastronomie a ukázky tradičních pivovarských řemesel. V rámci prohlídek pivovaru se letos poprvé veřejnost podívá do takzvaného podsvětí. Celodenní program podpoří svým vystoupením několik hudebních interpretů a kapel, vstup na festival je zcela zdarma.

Podle dramaturga festivalu Pavla Anděla je Pilsner Fest velmi speciální událostí, protože se nejedná o klasický hudební festival: „Je to oslava výročí piva, které změnilo svět, a tak je třeba ty osobnosti a nástroje, které jeho narozeniny zpestří, vybírat velmi pečlivě.“ Festival zahájí tradiční česká kapela Čechomor, na scénách se pak vystřídají Chinaski, Tata Bojs, Bára Poláková nebo slovenský zpěvák Miroslav Žbirka. Kromě dvou hlavních pódií pak ožijí narozeninovou hudbou i některé pivní stany.

Hromadný přípitek na počest a slávu plzeňského piva se odehraje na obou pódiích v symbolickém čase 18:42 hodin. Slavnostní přípitek s překvapením pronesou hlavní představitelé pivovaru a města Plzně, které je významným partnerem akce. Naražen bude i 174litrový dřevěný sud piva a od 18 hodin se začnou v areálu rozdávat piva, určená k hromadnému přípitku.

K oslavě plzeňského ležáku patří i skvělá gastronomie, a tak na Pilsner Festu lidé najdou tu nejlepší českou tradiční kuchyni, ale také něco z kuchyně americké, francouzské či italské, něco z Mexika, Vietnamu či Středomoří. Na bulváru před pivovarem se objeví i několik v současné době populárních food trucků.

Hudební a gastronomický program doplní ukázky tradičních pivovarských řemesel. Svůj um předvedou v bednárně i ve speciálním stanu na nádvoří pivovaru bednáři, kteří se stále ještě postaru starají o dubové pivovarské sudy a kádě v plzeňských sklepích. Přiblíží postupy při výrobě sudů a naučí vypalovat tradičním způsobem logo Pilsner Urquell do dřevěného základu. Připraveny jsou i soutěže, jedna z hlavních cen je soukromá prohlídka pivovaru. Klasické prohlídky, které letos zájemce zavedou i do 'podsvětí', tedy zázemí historické varny, která dá nahlédnout pod varné pánve a kádě, se během dne uskuteční v patnáctiminutových intervalech od 10 do 21 hodin.

Z důvodu oslav bude pro dopravu uzavřena ulice U Prazdroje, kde vznikne jedna z festivalových scén. Lokalita proto bude od půlnoci z pátku 30. září do neděle 2. října 5 hodin ráno neprůjezdná. Nejbližší objízdná trasa povede Šumavskou ulicí. Dopravní omezení se dotknou také městské hromadné dopravy, konkrétně trolejbusových linek č. 13 a 28. Přehled náhradních zastávek je k dispozici na www.pmdp.cz.

Ručně dělané pivo do Tesca? Proč ne, říká majitel pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:Vitalia.czAutor:Lenka Krbcová

Se slovenským pivem vstupuje na český trh, navíc pod hlavičkou Tesca. Nebojíme se, říká majitel Karpatu Andrej Sabovčík.

Výstavem, tedy produkcí piva, se řadí mezi malé slovenské pivovary, zkušenostmi a přístupem je to velký profesionál. Pivovar Karpat vznikl před rokem, u jeho zrodu stáli mimo jiné manželé Sabovčíkovi, spolumajitelé společnosti, která pivovar na západním Slovensku vybudovala. Slovenský obchodník Andrej Sabovčík má profesně s pivem letité zkušenosti, stejně tak jeho žena Miriam. „Uvařili jsme první pivo a zároveň jsme již řešili obchodní strategii,“ považuje za důležitý krok k úspěchu Andrej Sabovčík. Nestačí umět pivo uvařit, musíte vědět, co s ním dál. Jak upozorňuje spolumajitelka pivovaru, zásadní rozdíl mezi nimi a dalšími malými pivovary na Slovensku (a možná nejen tam) je, že lidé z Karpatu dělají s pivem roky, mají distribuci, vědí, kam pivo dát a za kolik. „Když si pivovar otevře ajťák, neví, co s ním,“ říká Miriam Sabovčíková.

V pivovaru Karpat se již na počátku rozhodli, že nebudou mít pivo jen v sudech, jak to preferovaly ostatní malé pivovary, ale také v lahvích. A ty že dostanou do velkého maloobchodního řetězce. Povedlo se. Slovenská jednička Tesco nejprve začala svým zákazníkům nabízet piva značky Karpat, od léta má v nabídce šest řemeslných piv pod prémiovou privátní řadou Tesco Finest, které pro ni v Karpatu vaří. „Do jiné než prémiové řady bychom nešli,“ komentuje Andrej Sabovčík. Tesco navíc zhruba před rokem transformovalo svoji strukturu a nyní řeší obchody v rámci střední Evropy pro čtyři země naráz: Polsko, Maďarsko, Českou republiku a Slovensko. Znamená to mj. sjednocení sortimentu v těchto zemích včetně piva a to pak včetně tzv. privátních značek, tedy produktů vyráběných speciálně pro daný řetězec. „Většina řetězců prezentuje svým zákazníkům privátní piva v těch nejlevnějších cenových kategoriích. Tesco staví privátní značku od nejlevnějších až po prémiová piva. Jako jediní nabízíme privátní značku v tzv. řemeslných pivech,“ říká Jaromír Koudelík, manažer nákupu piv v rámci střední Evropy pro obchody Tesco.

Těmi jsou právě piva z pivovaru Karpat. „Jedná se o piva svrchně kvašená a v Tescu najdete šest klasických zástupců této řady: jsou to ALE, IPA, ležák LAGER, WHEAT neboli pšeničné pivo a tmavá piva STOUT a PORTER,“ vyjmenovává Andrej Sabovčík.

Češi jsou dost hrdí na svoje pivo, samozřejmě ho umíme nejlíp na světě. Nebojíte se přijít na český trh se slovenským pivem?
Jsme pivovar, který má vrchního sládka z České republiky, Moravy, Tomáše Hubu, jednoho z nejlepších, takže se nebojíme. My jsme takový česko-slovenský produkt. Dokonce jsme chvíli uvažovali nad tím, že bychom používali značku Made in Czechoslovakia.

Vy vlastně používáte i chmel a slad z České republiky? Proč?
V těchto zeměpisných šířkách je moravský slad a žatecký chmel pro český ležák určitě to nejlepší. Je jasné, že do ostatních piv, svrchně kvašených, ještě dodáváme zahraniční suroviny.

Vaše pivo označujete jako „craft beer“, tzv. řemeslné pivo. Co si pod tím máme představit?
Znamená to „urobený rukou“, takže důležité je, že u tohoto piva je vysoký podíl ruční práce. To znamená, že nezapnete počítač, který vám všechno přesně nadávkuje, uvaří, smíchá. U nás každých deset, dvacet minut vaření piva je pod přímým dohledem „ruky a oka“ našich sládků. Ručně dělají rozbory, ochutnávají… podíl ručního vaření piva je neporovnatelný s průmyslovým pivem. Ve velkém pivovaru se piva lidská ruka téměř nedotkne. U nás je ruka sládka u vaření každou minutu.

V České republice raketově roste počet minipivovarů, které podle definice „uvaří“ do deseti tisíc hektolitrů ročně. Jak se dělí pivovary na Slovensku a kam byste spadali vy?
Na Slovensku se pivovary dělí pouze na malé a velké. Malé jsou do dvou set tisíc a velké nad dvě stě tisíc hektolitrů piva za rok. V tomto jsme dost pozadu za Českou republikou. Kdybychom byli u vás, spadáme do deseti tisíc hektolitrů.

Jak se malý pivovar ze Slovenska dostane do nabídky Tesca?
Malým slovenským pivovarům se často vyčítá, že neumí dělat obchod a marketing. My jsme dali dohromady skupinu profesionálů. Naši sládci vaří pivo a já obchoduji. A tím, že už mám určité zkušenosti a znalosti, které jsem z velkého pivovaru přinesl do rodinné firmy, věděl jsem, že chci být úspěšný i v maloobchodních sítích. Tak jsme oslovili Tesco, které je na Slovensku jednička. S Karpatem jsme byli nejprve jen na Slovensku, a když to bylo podle lidí z Tesca úspěšné, začali jsme řešit projekt privátní řady a ta už šla do celé střední Evropy. Nebáli jsme se a máme poměrně přesné kalkulace, což je poměrně častý problém malých pivovarů, že ani nevědí, za kolik pivo vyrobí. Někteří „domovařiči“, ze kterých se staly malé pivovary, mají vůči nám někdy i předsudky. Snesla se na nás velká vlna kritiky, proč dáváme craft pivo do Tesca. Já jsem se jich zeptal, v čem je to jiné, když si člověk může koupit to pivo třeba v Tescu v Michalovcích, proč by to měla smět prodávat jen pivotéka v Košicích? Proč bychom Tesco nemohli použít jako distribuční kanál pro to, aby se naše pivo dostalo k co největšímu množství zákazníků?

Slyšela jsem, že jste zpočátku chtěli navařit několik druhů piv a až podle ohlasu a zájmu o ně se rozhodnout, co bude váš hlavní sortiment. Už jste se rozhodli?
Ano, to je pravda. Jako každý nový pivovar jsme začali zkoušet. Věděli jsme, že s ležákem nic nepokazíme a že ho budeme mít v portfoliu, ten byl na varně jako první. Věděli jsme, že budeme rovněž vařit IPA-u patnáctistupňovou (svrchně kvašené pivo z Anglie). Nakonec všechna piva, která jsme navařili, zůstala ve varném plánu, jen se sezónně rozdělila. Jediné pivo, které se neujalo, byla desítka, uvařili jsme jednu várku a ani tu jsme nedokázali celou prodat, lidé ji od nás zkrátka neočekávali. Naše nejnižší stupňovitost je tedy dnes jedenáctka.

Jaký podíl vaší produkce teď připadá na Tesco? Kolik piva mu dodáváte?
Je to zhruba padesát procent naší produkce.

Hospodská tradice pohání marketing Dnů českého piva

Publikováno:před rokemZdroj:E15.cz

Svátkem svatého Václava vyvrcholily marketingové aktivity českých pivovarů. Pivovarští mají totiž oblíbeného svatého za svého patrona a oslavy českého piva letos protáhli na dobu od 23. září do 1. října.

Akce Dny českého piva, do jejíž doby trvání se koncentrují marketingové a komunikační akce Českého svazu pivovarů a sladoven, se z původní jednodenní Svatováclavské slavnosti českého piva rozšířila na devět dní a přitáhla většinu českých pivovarů i hospod.

Její PR zajišťuje nová partnerská agentura svazu Native PR. Kampaň sází i na spojení se stále oblíbenější gastronomií, a doporučuje tak letos pít pivo spolu s oblíbenou, byť málokde podávanou specialitou – kančím se šípkovou omáčkou.

Slavnostní naražení sudu piva ŠPRINGL

Publikováno:před rokemZdroj:Město NáchodPrimátor

Ve čtvrtek odpoledne 22. října slavnostně narazil na náchodském náměstí sládek pivovaru Petr Kaluža spolu se starostou města Náchod Janem Birke sud s pivní novinkou ŠPRINGL ... fakt dost dobrý ležák. Sudy jsme přepravili z pivovaru stylově koňským povozem za doprovodu skupiny Klapeto. Všichni příchozí, kteří na náměstí dorazili, vytvořili skvělou atmosféru. A ti, kteří ochutnali jistě ani nelitovali, protože ŠPRINGL - chmelený zeleným hlávkovým chmelem je fakt dost dobrý.

Sládek Petr Kaluža ještě v předvečer zahájení Dnů českého piva osobně navštívil čtyři náchodské hospody, kde pivo ŠPRINGL místním štamgastům představil a několik prvních půllitrů sám načepoval. Pivní novinku čepuje po celé republice více než 150 restaurací, barů, hospůdek a pivnic.

Přímo v areálu pivovaru, v návštěvnickém centru budeme světlý ležák ŠPRINGL čepovat v sobotu 1. října, kdy pořádáme Den a noc otevřeného pivovaru. Zájemci o exkurzi zdarma rezervujte se a pište na e-mail: marketa.flouskova@primator.cz nebo volejte: 732 154 955.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628