Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Tak trochu proti proudu: Sezóna nám právě začíná, hlásí ostravský pivovar Garage

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaGarage

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Zatímco mnozí pivovarníci a jejich příznivci se již pomalu chystají na pomyslné ukončení hlavní sezóny, kterou určují letní měsíce, v ostravském Martinově je tomu tak trochu jinak. V tamním hudebním klubu Garage totiž sídlí stejnojmenný minipivovar, který se drží spíše muzikantského rytmu, chcete-li.

To znamená, že dění kolem piva a jeho konzumace ožívá se startem koncertů a různých akcí. Zkrátka tady se dostáváme na pole kulturního života, jehož program obvykle „kvete“ od září do června.

Pivovar jako další splněný sen
Minipivovar Garage a jeho piva zvaná Garážmistr tedy vstupují do své čtvrté sezóny, která se ponese nejen na vlnách rocku.

„Majitel našeho klubu a restaurace Marcel Lesník měl vizi, kterou si splnil realizací rockového klubu. Jeho dalším snem však bylo mít vlastní minipivovar. Tak jsme se spolu setkali a začali hledat dodavatele technologie, plánovat prostory a umístění výroby,“ popisuje úvodní fázi sládek Pavel Salaj.

To bylo během roku 2012. V roce následujícím už bylo pivovarské zázemí postaveno a mohlo se směle začít s vařením. „První várku jsme uvařili v březnu roku 2013. Hned v počátku jsme se dohodli na strategii prodeje s tím, že budeme pokud možno zásobovat čistě naše podniky a že nebudeme pivo prodávat nikam dál,“ říká sládek.

Rozvážet produkci piva do různých koutů republiky by podle jeho slov možná mohlo být ekonomicky zajímavější, ale to nebylo rozhodující. „Chtěli jsme, aby pivo bylo vždy kvalitní a aby zrálo, jak má. Nechceme nic zkracovat a urychlovat. Takže pivo dodáváme jenom do klubu a do naší restaurace v centru Ostravy, k tomu funguje drobný prodej,“ upřesňuje autor Garážmistra.

Celoročně vaří šest druhů piva
Úvahy o skladbě pivního menu byly podobně jako u všech tuzemských minipivovarů v podstatě předurčeny národní tradicí. Světlý ležák dvanáctka jako silný základ, který v „Garáži“ postupně doplnili o polotmavou jedenáctku, světlou desítku, tmavou třináctku a další dva speciály.

„Zkoušeli jsme různé speciály jako třeba pšeničné pivo či piva typu Ale. Dneska se nám vykrystalizovalo šest druhů piv, která vaříme celoročně. Kromě těch uvedených je to Single Hop, což je pivo chmelené pouze jedním chmelem, Kazbekem. A stálou nabídku uzavírá patnáctka, což je Indian Pale Ale,“ objasňuje Salaj.

Zastavme se ale ještě na chvíli u způsobu chmelení „Kazbekem“, což je u nás vyšlechtěná odrůda chmele pocházejícího původně z oblasti Kavkazu. „Je trošku aromatičtější a ve výsledku vznikne více hořké pivo. Normálně při vaření kombinujete dva, tři i čtyři druhy chmele, ale tady je to od začátku do konce jeden druh. Dá se říct, že je to první český chmel, který je aromatický a lze jej použít i na studené chmelení,“ poodkrývá sládek způsob vaření jednoho ze speciálů.

Pivaři jsou konzervativní, chtějí hlavně ležáky
Další druhy by si rád vyzkoušel, a to třeba konkrétně vysoko-stupňová piva. „Možná Stout dvacítku nebo jedenadvacítku, ale lidi na to u nás nejsou zvyklí. Je to spíše do ochutnávkových hospod, u nás jsou pivaři více konzervativní. Chtějí hlavně ležáky,“ myslí si Salaj, který dle svých zkušeností potvrzuje jasnou převahu klasických piv, tedy jedenáctky a dvanáctky.

Pivovar Garage ovšem má svá specifika jinde. „Náš pivovar a vlastně i hospoda je zvláštní tím, že v podstatě nemá štamgasty. Je to klub, kam se chodí lidi bavit. Ať už to jsou koncerty, oslavy, firemní akce nebo večírky,“ upozorňuje náš průvodce na měnící se skupiny zákazníků, kteří do Martinova míří nejen z Ostravy a okolí, ale i ze vzdálenějších míst.

Odnést by si však vždy měli společný dojem, který kromě kulturního programu tvoří i zážitek z pochutnání na kvalitním pivu. A to není jen úkolem samotného sládka.

„V poslední době jsme pozvedli kulturu čepování piva. Ze začátku jsem doslova bojoval s číšníky, kteří neuměli načepovat pivo. Trápili jsme se a pořád byly nějaké problémy. Číšník je totiž nejradši, když načepuje pivo najednou a může jít,“ přiznává vedoucí pivovaru, že souhra s ostatními kolegy je velmi důležitá. Kromě toho taky používají moderní technologii na oplachování sklenic.

Trh je (zatím) málo nasycený
Vstříc náročné pivařské duši se snaží jít jak kvalitou, tak i tím, co skýtá každodenní život pivovaru. Tak vznikl třeba nápad nabídnout zájemcům možnost nevšedního zážitku, kterým je jeden den se sládkem. Kdo chce, může pak na vlastní kůži poznat, že jeho práce nespočívá jen ve vaření a degustování piva, ale že je z poloviny o čištění a starání se o technologii.

Jaké jsou vize spojené s dalším rozvojem pivovarnictví v „Garáži“? „V současné době tady vzniká hotel, abychom měli kompletní nabídku. Vlastní klub, pivovar a hotel. Výrobu rozšiřovat nehodláme, chceme zůstat čistě místní pivovar a držet kvalitu, na kterou jsou lidi zvyklí,“ má jasno Salaj, který se pivu začal věnovat na konci 80. let.

Jako odborník, který občas zajede poradit se stavbou a provozem pivovarů do daleké Číny či Vietnamu, dovede zhodnotit nejen kvalitu piva, ale i celkové vyhlídky oboru. Ten se vyvíjí více než slibně, což dokazují i jednotlivé příběhy našeho seriálu.

„S kolegy se snažíme pravidelně setkávat, degustovat a říct si, co nás zaujalo. Nemáme mezi sebou rivalitu. Trh je zatím tak málo nasycený, že si minipivovary pomáhají a podporují se,“ tvrdí na závěr sládek z ostravského pivovaru Garage.

„Dej Bůh štěstí!“ A za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Garage
Místo: Martinovská 3262/50, Ostrava – Martinov
Druhy piv: celoročně Garážmistr světlé výčepní 10°, polotmavý ležák 11°, světlý ležák 12°, tmavý speciál 13°, speciál Single Hop, Indian Pale Ale 15°, další piva – speciály jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: pivo čepují ze sudů, nabízejí také prodej v sudech, pet lahvích a na objednávku také ve skleněných lahvích
Výstav: odhadem 800 hektolitrů za rok

ČNB se zlobí. Zpoždění s výročkou přišlo Pivovary Lobkowicz na 200 tisíc

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Eva Moniová

Centrální banka potrestala statisícovou sankcí pivovarnickou skupinu Pivovary Lobkowicz za to, že jí pozdě dodala výroční zprávu za loňský rok. Ve výši pokuty zohlednila i fakt, že firma měla v předchozí výroční zprávě chyby, které opravila až po roce. Podle ČNB to mohlo mít velký vliv na rozhodování investorů.

Pivovary Lobkowicz pozdním vydáním zprávy nesplnily zákonné povinnosti pro vydavatele akcií. Do konce dubna měly centrální bance dodat výroční zprávu za rok 2015, udělala to ale až 31. května. Dostaly za to dvousettisícovou pokutu.

Zdá se to jako drobnost, ČNB však má za to, že měsíc je moc. „Měsíční zpoždění v uveřejnění výroční zprávy emitentem je skutečně výjimečné a ČNB jej dosud nemusela řešit,“ uvedla Denisa Všetíčková z odboru komunikace centrální banky. „V tomto případě byla pokuta uložena s ohledem na závažnost jednání a postavení emitenta na českém regulovaném trhu. Byla tedy individualizována podle skutkových okolností,“ dodala.

Z rozhodnutí vyplývá, že neplnění informačních povinností emitentů cenných papírů považuje ČNB za vysoce závažný delikt. Navíc pivovarnické skupině vytkla, že už výroční zpráva za rok 2014 „obsahovala závažné nedostatky, které byly odstraněny až formou nápravy minulého období v rámci výroční zprávy za rok 2015. Dopad úprav provedených v účetní závěrce za rok 2014 je poměrně značný, a to jak z hlediska rozsahu uváděných informací, tak i jejich kvality. Z hlediska opravy původně zveřejněných údajů přitom správní orgán považuje za významné nejen změny na úrovni celkových hodnot (např. bilanční suma, hospodářský výsledek po zdanění), ale také změny ve vykázané struktuře aktiv, pasiv či výkazu o úplném výsledku, jelikož i tyto skutečnosti mohly mít značný dopad na rozhodování investorů“, píše se v dokumentu centrální banky.

Redakce oslovila Pivovary Lobkowicz s žádostí o reakci, tu však v požadované lhůtě nedostala.

Společnost vstoupila na pražskou burzu v roce 2014, akcie tehdy stála 160 Kč. Na konci letošního července ale byly akcie vyřazeny z obchodování. Valná hromada totiž rozhodla o takzvaném vytěsnění minoritních akcionářů, akcie bude vlastnit donedávna většinový vlastník Lapasan, který za každou akcii zaplatil 208 korun, celkem téměř 33 milionů korun.

„Letošní vytěsnění bylo při ceně 208 korun na akcii. Kdo tedy do akcií tohoto pivovaru před dvěma lety investoval, dnes má 30procentní zisk, což není vůbec špatná bilance,“ informoval už dříve analytik společnosti Cyrrus Jiří Šimara.

Firma podle konsolidovaných finančních výkazů vykázala za loňský rok 2015 ztrátu ve výši 21,5 milionu korun.

První pivní fontána na světě je ve slovinském Žalci

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Ve slovinském městečku Žalec si v úterý mohli první zájemci natočit pivo ze zatím jediné pivní fontány na světě. Unikátní zařízení, které stojí v srdci městského parku, nemá podle přání iniciátorů zvýšit spotřebu piva, ale především pomoci přilákat turisty nejen do města, nýbrž do celého Slovinska.

Fontánu Zelené zlato tvoří zatím pět píp, z nichž každá skýtá podle slovinského listu Dnevnik jiný druh piva. Za šest eur (162 Kč) si lze natočit do speciální sklenice s paměťovým čipem půl litru jednoho druhu, anebo postupně zkusit po deci z každé pípy.

„Každý druh piva, jak tmavé, tak světlé, polotmavé, medové, filtrované či nefiltrované, obsahuje chmel z naší Sávské doliny. To byla také podmínka pro to, aby se z naší fontány mohlo točit pivo,” řekla vedoucí projektu Hana Šusterová Erjavecová.

Žalec leží uprostřed vyhlášené slovinské chmelařské oblasti. V současné době fontána Zelené zlato nabízí žalecké tmavé pivo Kukec, tmavé kovářské pivo Hotelu Pod Roglou, medové světlé pivo Kratochwill, které má původ v českém pivovarnictví, polotmavé pivo pivovaru Adam Ravbar a pivo Maxinus Imperial pivovaru Vizir.

Fontána bude otevřena každý den od 10:00 do 21:00, a to od dubna do konce.

Na celý projekt bylo vyhrazeno 350 000 eur, což je téměř 9,5 miliónu korun. Ale vzhledem k rozdílným názorům, které městští radní měli, to vypadalo, že se výstavba fontány možná ani neuskuteční, celá třetina byla proti. Proto byla slovinská média skeptická a argumentovala tím, že by se nejednalo o první projekt, který byl schválen a k jeho uskutečnění nakonec nedošlo.

Klapka: Pivovarské slavnosti po pětadvacáté

Publikováno:před rokemZdroj:Benešovský deníkAutor:Martina Křečková

Jak chutná správně vychlazené pivo se mohou všichni milovníci tohoto zlatavého moku přesvědčit už tuto sobotu, kdy se v benešovském Pivovaru Ferdinand bude konat již pětadvacátý ročník Pivovarských slavností. Oslava skutečného piva začíná ve 12 hodin a potrvá až do desáté hodiny večerní.

„Stejně tak jako v letech předchozích, i letos budou mít možnost návštěvníci ochutnat několik druhů našeho piva, chybět nebude komentovaná prohlídka pivovaru, nebo třeba rodeo na pivní láhvi," uvedla Eva Hendrychová z obchodního oddělení benešovského pivovaru Ferdinand.

Kromě toho budou mít zájemci z řad dospělých možnost si vyzkoušet sami natočit pivo, zúčastnit se jeho zábavné degustace, nebo vědomostní soutěže, která bude spočívat v rozpoznávání surovin, z kterých se zlatavý mok vyrábí.

Pivovar myslí i na své malé návštěvníky. Pro ty chystá například tvořivé dílničky, jízdu na koloběžkách nebo velmi oblíbené lanové centrum.

„Nesmíme zapomenout ani na dobré jídlo a pití, a hudební program, kdy se na pódiu postupně vystřídá osm kapel. Rozjeté veverky, Čejka band, Bílá nemoc, Horáček swing orchestra, Lahvátor, Cek letu, Český šraml a The geront shadows revival," dodala Eva Hendrychová a tím, že součástí pětadvacátých Pivovarských slavností bude i vystoupení mažoretek.

Staropramen uvařil pro Dny českého piva extra pivo i kampaň

Publikováno:před rokemZdroj:Strategie.czAutor:Petr NovotnýStaropramen

Na blížící se Dny českého piva, které pivovarníci slaví od roku 2013, si Staropramen připravil „Extra důvod se sejít“. Jeho pivní speciál promuje rozsáhlá kampaň.

Staropramen se letos opět zapojí do oslav Dnů českého piva, které odstartují 23. září a potrvají až do soboty 1. října. V konkurenci desítek pivovarů a minipivovarů a šesti tisíc zapojených hospod chce zazářit Staropramen, který pro tuto speciální příležitost uvařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované 12. Speciál si bude možné vychutnat v 700 partnerských hospodách a restauracích po celé České republice, jejichž seznam najdete na webu značky, 24. září pak i přímo v pivovaru.

Staropramen na podporu Dnů českého piva připravil marketingovou kampaň pod názvem „Extra důvod se sejít“. Klíčové jsou televizní spoty, které od začátku září běží hlavně na stanicích Prima Group. Podle pivovaru je to zřejmě vůbec poprvé, co se některý z účastníků rozhodl podpořit své zapojení do oslav Dnů českého piva televizní kampaní.

Kromě televize poběží kampaň na všech stanicích Radiohouse, v síti kin Cinestar, na billboardech, bigboardech a „tramboardech“. Lidé se s ní budou moci setkat také v metru, na citylightech na pražském hlavním nádraží a online. Velká část kampaně se odehraje přímo v místě prodeje, tedy v hospodách a restauracích, kde je pro konzumenty připravena aktivace spojená se Dny českého piva a pivem obecně.

První pivní fontána na světě otevřena v Žalci. Má pět píp

Publikováno:před rokemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Ve slovinském městečku Žalec si dnes mohli první zájemci natočit pivo ze zatím jediné pivní fontány na světě. Unikátní zařízení, které stojí v srdci městského parku, nemá podle přání iniciátorů zvýšit spotřebu piva, ale především pomoci přilákat turisty nejen přímo do Žalece, nýbrž do celého Slovinska.

Fontánu Zelené zlato tvoří zatím pět píp, z nichž každá skýtá podle slovinského listu Dnevnik jiný druh piva. Za šest eur (162 Kč) si lze natočit do speciální sklenice s paměťovým čipem půl litru jednoho druhu, anebo postupně zkusit po deci z každé pípy.

"Každý druh piva, jak tmavé, tak světlé, polotmavé, medové, filtrované či nefiltrované, obsahuje chmel z naší Sávské doliny. To byla také podmínka pro to, aby se z naší fontány mohlo točit pivo," řekla vedoucí projektu Hana Šusterová Erjavecová. Žalec leží uprostřed vyhlášené slovinské chmalařské oblasti.

V současné době fontána Zelené zlato nabízí žalecké tmavé pivo Kukec, tmavé kovářské pivo Hotelu Pod Roglou, medové světlé pivo Kratochwill, jež má původ v českém pivovarnictví, polotmavé pivo pivovaru Adam Ravbar a pivo Maxinus Imperial pivovaru Vizir.

Fontána bude otevřena každý den od 10:00 do 21:00, a to od dubna do konce října.

V Blatné začali vařit pivo. Navazují na tradici, která sahá do 15. století

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Monika FilipováZámecký Blatná

Světlá, tmavá, nefiltrovaná, speciály. Pivaři v Jihočeském kraji si na malou nabídku druhů piv nemohou stěžovat. Kraj zažívá rozmach minipivovarů. V současné době je jich na jihu dvacet, nejvíce v novodobé historii. Loni přibyly čtyři, další otevřeli v Blatné.

Tradice pivovarnictví tu sahá až do roku 1489. Právě tehdy získala Blatná na Strakonicku várečné právo od Zdeňka Lva z Rožmitálu. Pivo se vařilo v městském a panském pivovaru.

V roce 1896 z něj vzešel vyhlášený Zámecký pivovar Blatná. Zdárně přežil obě světové války a úspěšně fungoval až do října 1978, kdy ho uzavřel jeho tehdejší majitel, národní podnik Jihočeské pivovary.

Na tradici blatenského piva se teď rozhodla navázat společnost Liqui B, která ve městě už mnoho let provozuje Zámeckou palírnu. „Svého času býval černý Kohout z pivovaru v Blatné považován za jedno z nejkvalitnějších piv v Česku, i proto jsme se rozhodli pro rekonstrukci a znovuotevření pivovaru,“ říká jeden z majitelů společnosti Václav Šitner.

Druhý majitel Jan Hildprandt je navíc potomkem původních vlastníků pivovaru. Jeho cílem je proto obnovit rodinné tradice a navázat na odkaz předků.

„Recepty se u nás předávaly z generace na generaci. Budeme postupovat podle nich a tradice, současně ale musíme jít s moderní dobou a chutí zákazníků, takže jim pivo přizpůsobíme. Piva světlý a polotmavý Kohout už máme hotová. Před sto lety za mého děda tu byl černý Kohout. K tomu se chceme dopracovat,“ prozrazuje Jan Hildprandt.

Pivovar otevřeli 12. srpna po rekonstrukci prostor za zhruba 12 milionů korun. „Všechno je dnes v trochu jiné části provozu než dříve. V původním areálu pivovaru je naše likérka, kde děláme ovocné lihoviny, destiláty a podobně,“ popisuje Hildprandt.

Novinku vítá i město Blatná. „Věříme, že to bude lákadlo pro turisty. Přijedou sem, dojdou si na oběd nebo se podívat například na zámek a současně navštíví také pivovar,“ míní místostarosta Blatné Pavel Ounický.

S tím souhlasí Alexander Suja, marketingový ředitel společnosti Premier Wines & Spirits. I díky dlouhodobé spolupráci zámeckého ovocného lihovaru s touto distribuční společností vznikl nápad na znovuotevření pivovaru.

„S prezentací blatenského piva chystáme množství aktivit, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Také proto chceme distribuci piva zatím směřovat spíše do Jihočeského kraje,“ podotýká Suja.

Zámecký pivovar Blatná pro začátek počítá s roční výrobní kapacitou 2 200 hektolitrů piva. Majitelé jsou do budoucna připraveni produkci podle potřeby navýšit. První pivo budou lidé moci ochutnat na přelomu září a října. „Už ho máme uvařené, ale je to ležák, takže musí minimálně 55 až 60 dní ležet,“ prozrazuje Šitner.

„Obecně je dnes pivovarů mnoho, ale odborníků už tolik není“
V současné době je v Jihočeském kraji dvacet minipivovarů. Jen za loňský rok se otevřely čtyři, což byl rekord. Podle Michala Voldřicha, spoluzakladatele Pivovarského dvora Zvíkov na Písecku a současně sládka protivínského pivovaru, ale neznamená velký počet pivovarů na jihu Čech vždy kvalitu.

„V novém pivovaru v Blatné je důležitá účast Dagmar Vlkové, dlouholeté sládkové ze Strakonic, která má velké znalosti. Obecně je dnes pivovarů mnoho, ale odborníků už tolik není. Rozdíl mezi jednotlivými pivovary už je znát a bude i dál. Časem bude pár opravdu dobrých, nějaký průměr a pak ty špatné,“ odhaduje Voldřich.

Podle něj si pivaři zkoušejí a posuzují značky sami. „Na začátku jsem se trochu bál, aby si lidé neřekli, že co je z minipivovaru, nestojí za moc. Ale mám takovou zkušenost, že nový vyzkoušejí a pak se vracejí ke svým oblíbeným značkám,“ porovnává Michal Voldřich.

Jeho slova potvrzují i sami pivaři. „Při současné nabídce různých europiv je fajn ochutnat něco z menších pivovarů. Teď jsem měl asi pět různých druhů piva. Některá byla fakt dobrá, asi dvě mi naopak vůbec nechutnala. Už roky jsem věrný jedné značce a tu vyhledávám v restauracích, i když jsme třeba někde na výletě. To spíš manželka má ráda různá ovocná piva. Tady jí zachutnalo medové,“ zhodnotil nabídku na víkendové Slavnosti piva v Písku jeden z návštěvníků Pavel Bartoška.

Své výrobky pivovary každoročně představují ve zvíkovském pivovaru při největší degustační soutěži piv z minipivovarů ve střední Evropě, Jarní ceně českých sládků.

„Za svaz se snažíme u pivovarů, které se pod ním sdružují, o to, aby lidé získali vzdělání a měli znalosti o pivu. Také při jarní ceně organizujeme den přednášek,“ dodává Voldřich.

Svijanský barokní zámek po letech chátrání září, před zkázou ho zachránil pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Vratislav KonečnýSvijany

Z mnoho let chátrajícího zámku, jež byl ostudou Svijan, se po rozsáhlé a náročné rekonstrukci vyloupl objekt, který vypadá, jako by nikdy nebyl v dezolátním stavu. Dostal podobu, v jaké ho znali návštěvníci na přelomu 17. a 18. století, kdy patřil Valdštejnům.

Proměnou prošlo i okolí, návštěvníci budou velmi příjemně překvapeni zahradou. Je moderní, příjemná. Jediné, co asi zarazí, je prosklený výtah podél jedné ze stěn. Postavili ho pro vozíčkáře.

Na zámeckém nádvoří najdete i moderně zařízené informační středisko spojené s pokladnou.

Prasečí ves
Svijany se dříve jmenovaly Sviňany, v obci chovali mniši z nedalekého Mnichova Hradiště prasata. Obec asi moc voňavá nebyla.

Zámek zakoupil ve velmi špatném stavu Pivovar Svijany, investice, která byla podpořena Norskými fondy, se určitě vyplatila. Památky nám odcházejí před očima, je škoda ztratit jakoukoli další. U svijanského zámku to vskutku hrozilo. U příležitosti otevření narazil ředitel pivovaru Roman Havlík sud nového piva Zámecký Máz.

Pivo, doba bronzová i tajemství kraje
Protože jsme v pivovarnické obci, je logické, že se část expozice věnuje i v interaktivní formě pivu a všemu, co se kolem nádherně hořkého nápoje, na který jsme právem hrdí, točí. Jsou tu i kádě na pivní lázeň.

Při restaurátorských pracích dělníci narazili na zamalované fresky, které byly pro objevitele velkým překvapení. Restaurátorské práce to prodražilo o několik miliónů. Ty ale zaplatil majitel ze svého.

V nádherně opraveném a upraveném podzemí narazíte na tajemná místa Libereckého kraje. Mystika je opravdu přízračná. Je tu připravena i interaktivní hra. Další expozice odkrývá osudy majitelů zámku: Svijany patřily cisterciáckému klášteru v Mnichově Hradišti. Pivovar se zmiňuje roku 1564.

Původní gotickou tvrz přestavěl renesančně Jaroslav z Vartenberka. Po něm ves získal později popravený přední činitel protihabsburského povstání Jáchym Ondřej Šlik. Po popravě na Staroměstském náměstí po prohrané půtce na Bílé hoře získal Svijany Albrecht z Valdštejna.

Jeho rod tu hospodařil do roku 1814, po nich přišli vlastníci nedalekého Sychrova Rohanové. Že byl v roce 1945 zámek zkonfiskován a znárodněn, je nabíledni. Poté ho vlastnily Severočeské pivovary. Roku 1996 zámek koupil Milan Rýdlo z Čápovky pro sídlo Rytířského řádu svatého Václava.

Další expozicí je unikátní kolekce vykopávek z Příšovic u Turnova, jsou datovány do doby bronzové. Našlo se tu největší pohřebiště v Čechách se sedmi stovkami nádob. Hroby jsou staré přes 3000 let. Zrekonstruováno je krematorium, pohřební rituál i model vsi.

Obnovena byla kaple, našel se tu zachovaný dřevěný oltář z doby přechodu z baroka na rokoko, a malé varhany. Ze zámku dělníci vyvezli desítky velkokapacitních kontejnerů nepořádku a suti. Prohlédnout si můžete i rytířský sál ze 16. století. V zámeckém podkroví museli likvidovat kóje, kde bývali ubytováni zaměstnanci pivovaru.

Až pojedete do Svijan pro pivo, zajděte i za kulturou. Určitě se vám tu bude líbit.

Staletími ověřené postupy i úplně nové trendy, popisuje žatecké chmelařství expert

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Tereza Šťastná

Pěstování chmele na Žatecku má dlouhou tradici. Význam chmele jako hospodářské komodity rozpoznal už Karel IV, když ustavil kupce, kteří hodnotili kvalitu obchodovaného chmele. Zakázal také vývoz českých odrůd byliny do zahraničí.

„Český chmel byl původně aromatický a jemný,“ říká Josef Patzak z Chmelařského institutu v Žatci.

A protože pivo potřebuje především hořkost, šlechtění šlo na celém svět touto cestou. V současné době je další nový trend voňavých chmelů s nechmelovým aroma.

„Zákazník chce pořád něco nového, takže máme novou odrůdu, která je velice žádaná, voní po citrónech, ale zároveň má i kvalitu chmele,“ dodává znalec.

Žatečtí chmelaři drží v genové bance více jak 350 odrůd chmele. „Na celosvětovém trhu je ale jen kolem 130 odrůd.“

„Jsme v současnosti na třetím místě na světě v pěstování chmele za dvěma velmocemi: USA a Německem. Jejich produkce je třikrát větší než naše,“ popisuje Patzak.

Chmel patří k jedněm z nejnáročnějších plodin, má jedny z největších nákladů na hektar. „Je pracné se o něj strat, podobné jako o vinice. Začínáme na jaře, kdy se chmel řeže, pak se drátkuje, je třeba ho zavést, aby vyrostl v dobré kvalitě až nahoru.“

„Pak se dělá první a druhá přiorávka, ochrana proti plísním a škůdcům až po sklizeň, kdy se po ní musí odstranit zbytky rostliny i drátků,“ vysvětluje pracnost doprovázející pěstování chmele odborník.

Díky dlouhé pěstitelské tradici je český chmel velmi žádaný v zahraničí. „Vyvážíme asi do 80 zemí celého světa. Největšími odběrateli jsou Japonsko, Německo a Čína, pak následují menší odběratelé jako Vietnam Rusko, nebo Spojené státy americké,“ shrnuje Josef Patzak.

Rektor Západočeské univerzity uvařil s plzeňským sládkem pivo pro své studenty

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czAutor:Alena Lochmannová

Plzeňský sládek v pondělí 5. září uvařil společně s rektorem Západočeské univerzity Miroslavem Holečkem a generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje Paolem Lanzarottim výjimečnou várku piva Excelent.

Světlý ležák bude nyní podle klasické receptury měsíc zrát, aby byl připraven na slavnostní ochutnávku při příležitosti oslav výročí univerzity.

Jedenáctistupňový ležák Excelent, při jehož vaření asistovali plzeňský rektor Miroslav Holeček a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Paolo Lanzarotti, budou moci za měsíc ochutnat studenti Západočeské univerzity v Plzni. Univerzita totiž v letošním roce připomíná výročí 25 let od svého založení, což oslaví mimo jiné i 5. října na nádvoří plzeňského pivovaru. Všichni příchozí si tam budou moci za doprovodu několika hudebních kapel a dalších zábavních aktivit vychutnat pivo s rektorem.

„Excelent je pivo pro mladou dospělou generaci a podporuje lidi, kteří se nebojí ukázat, co v nich je. Proto jsme pro tuto příležitost zvolili právě náš světlý ležák. Díky trojímu chmelení si totiž zachovává velké množství voňavých chmelových látek a vyniká plnou chutí a svěžím aroma,” uvedl plzeňský sládek Martin Hložek, který na vaření piva dohlížel.

Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Paolo Lanzarotti i rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček zároveň stvrdili v pivovarské varně svým podpisem novou deklaraci o spolupráci mezi oběma institucemi.

„Jsem velice rád za naše společné partnerství, které pomůže mnoha mladým talentům se startem jejich kariéry. Těším se, že studenti místní univerzity ocení širokou škálu stáží, speciálních studentských programů nebo i juniorských pozic v pivovaru. Ty jim mohou zprostředkovat důležité zkušenosti, ale také pomoci převést nabyté vědomosti ze studia do praxe,” řekl k deklaraci Paolo Lanzarotti.

Západočeská univerzita v Plzni už zorganizovala k 25. narozeninám několik vzdělávacích a kulturních aktivit i oddechových akcí, například jarní Běh s rektorem. Na ty teď naváže právě podzimní Pivo s rektorem.

„Pivo s rektorem je pro mě vítanou příležitostí setkat se mimo zdi učeben s našimi studenty, popovídat si s nimi o tom, co je na univerzitě baví a dělá jim radost, a kde naopak vidí prostor ke zlepšení. Ze zkušenosti vím, že právě takové neformální diskuse jsou tím nejlepším zdrojem inspirace pro další práci,” uvedl rektor Miroslav Holeček.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.09.2017 20:115.506/5.506