Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Velkoobchod Jona Drinks Vrchlabí nově nabízí pivo Tambor

Publikováno:před rokemZdroj:České nápojeTambor

Královédvorský pivovar Tambor má od března nové obchodní zastoupení pro oblast Vrchlabí, Špindlerův Mlýn, Benecko, Jilemnice, Černý Důl. Stal se jím velkoobchod Jona Drinks Vrchlabí. Společnost JONA DRINKS – Velkoobchod nápojů se zabývá velkoobchodním prodejem nápojů a potravin od roku 1992.

Nabízet bude lahvové a sudové pivo v plném sortimentu, tedy všech šest druhů. Zájemci si pivo Tambor mohou koupit jak v prodejně, tak v rámci závozu velkoobchodu. Královédvorské pivo tedy nakoupí jak maloobchodníci, tak i majitelé restaurací, penzionů nebo hotelů.

„Snažíme se našim zákazníkům nabídnout široké spektrum tradičních českých piv, tedy s dlouhou dobou ležení, z českého žateckého chmele a pivovarských kvasnic, českého sladu a vody z vlastního artézského vrtu s parametry kojenecké vody. V nabídce máme poctivou světlou desítku, která zejména v letních měsících potěší pivaře svou plností. Naše tři kvalitní ležáky tvoří jedenáctka ozdobená řadou cen, prémiová dvanáctka, která nese jméno skvělého skladatele a královédvorského rodáka R. A. Dvorského a konečně specificky hořká polotmavá jedenáctka J. Jakoubek. Vše doplňují dva chuťově mimořádné pivní speciály,“ říká majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský. Těmi speciály je tmavá třináctka s bohatou pěnou a polotmavá čtrnáctka pojmenovaná Klazar, na počest majitele původního královédvorského pivovaru.

Pivovar tímto krokem reagoval na zájem návštěvníků nejvyšších českých hor. Směřuje sem mnoho zákazníků z Prahy, kde je královédvorské pivo známým pojmem.

V březnu začíná Tambor a Jona Drinks spolupráci akcí se světlým ležákem 11%, v sudech i v lahvích.

Pivovarský svaz varuje, hospody čeká letos kritické období

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Souběh kontrolních hlášení, EET a protikuřáckého zákona letos podstatnou měrou poškodí hospody v Česku. Některé nápor administrativy a vyšších nákladů nepřežijí. Český svaz pivovarů a sladoven chce zjistit skutečný stav věci.

Restaurace a hospody si letos prochází podle Českého svazu pivovarů a sladoven kritickým obdobím. Kromě elektronické evidence tržeb (EET) řeší i v květnu zahájený zákaz kouření a administrativní těžkosti, například povinná kontrolní hlášení, platná od loňska.

Kombinace všech těchto faktorů může hospodským zasadit těžkou ekonomickou ránu. Přichází totiž v nejméně vhodnou dobu, kdy hospodám klesá odbyt piva, lidé omezují návštěvy pohostinských zařízení a častěji si už kupují na doma lahvové pivo v obchodech.

Podle ředitelky svazu Martiny Ferencové hodlá svaz přesněji vyhodnotit dopady samotného EET a počty hospod, které ukončily činnost, po letošním prvním kvartálu.

Svaz požádal všechny členské pivovary, aby mu za období letošních prvních měsíců nahlásily počty odběratelů, kteří ukončili a na druhé straně zahájili obchodní spolupráci. Některé pivovary už loni mluvily o stovkách hospod, které se chystají kvůli vyšším a nerentabilním nákladům ukončit provoz.

Někteří končí, jiní začínají
„Pohostinských podniků končí v průběhu roku několik tisíc a znovu jich je obnovováno také několik tisíc. Restaurace a hospody, kterých je v Česku více než čtyřicet tisíc, procházejí velmi náročným obdobím. Zejména ty nejmenší v malých obcích a vesnicích,“ sdělila Ferencová.

Pivovary se podle ní snaží hospodám pomáhat, například výhodnějšími podmínkami pro řešení EET nebo se školením na nové povinnosti.

Podobně mluví i jednotlivé pivovary. „Význam jakékoliv statistiky se z našeho pohledu přeceňuje. Pouze čísla totiž nevysvětlují důvody změn v celkovém fungování sektoru pohostinství, vyvolaných jak společenským vývojem, tak i narůstající administrativní a regulatorní zátěží,“ řekla mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. Připomněla, že sektoru by pomohlo snížení DPH na pivo a na stravovací služby.

Kdo nezavřel, zdražil
Například podle mluvčí Pivovarů Staropramen Denisy Mylbachrové ukončila v souvislosti se zavedením EET provoz zhruba stovka zákazníků pivovaru. „Uvidíme, jaká bude bilance po prvním čtvrtletí tohoto roku,“ dodala.

EET začala loni 1. prosince pro hotely a restaurace. Podle Českého statistického úřadu ceny jídel a pití v restauracích po zavedení evidence vzrostly o zhruba tři procenta.

Řada restaurací, které zdražily, to zdůvodňovala vyššími náklady za pokladny, software a poplatky.

Assmannův plakát, který velebí krnovské pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Bruntálský deníkAutor:František Kuba, Barbora Němcov

Sběratelé kupují nejen originální díla, ale utrácí i za staré reklamy, komiksy nebo plakáty.

O propagaci krnovského pivovaru se staral svými plakáty opavský rodák Richard Ludwig Adam Assmann. Jeho plakát „Znalec krnovského piva" představuje blahobytného tlouštíka, jak s rozkoší vychutnává krnovské pivo.

Kdo vlastně byl tento malíř, který žil v letech 1887-1965? „Ilustroval knihy Život zvířat od Brehma a Romantische Garten od Bruna Hanse Wittetse, spolupracoval s novinami v Lipsku a v Krnově, maloval pohlednice a obrázky pro učebnice, soubor kalendářů vydávaných opavským tiskařem Drechslerem, byl autorem mnoha plakátů a diplomů.

Pro farní kostel v Bruntále namaloval čtyři obrazy. Jestliže se jeho kresby vyznačují svižností a vtipem, jsou jeho olejomalby provedeny v duchu strohého naturalizmu," referuje o Assmannově díle ve svém článku historik Josef Gebauer.

Dílo Richarda Ludwiga Adama Assmanna a především jeho ceněné meziválečné plakáty v roce 2015 představila výstava v opavském Domě umění. Výstava s názvem Assmann – obraz opavské každodennosti představila například jeho propagaci koupaliště nebo tehdejších pivovarů.

Jde o všeobecně dobře známé plakáty a ilustrace, které si ale jen málokdo dokáže spojit s osobou konkrétního výtvarníka. Malířův projev, který v sobě snoubí secesní stylizaci s expresí, reflektuje také jeho německé nacionální smýšlení. Narodil se v opavské rodině výtvarníků, kde ze začátku tvořil se svým bratrem.

„Za války působil jako frontový malíř, kdy vytvořil asi sto kreseb a obrazů s válečnou tematikou," referuje ve svém článku historik Josef Gebauer. Po skončení války se Richard Assmann usadil v Opavě.

Utají Budějovický Budvar smlouvy před konkurencí? Rozhodne Senát

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Martin BenešBudvar

Novela zákona o registru smluv míří do Senátu. Na výsledek hlasování netrpělivě čeká národní podnik Budějovický Budvar, kterého zveřejňování smluv v tvrdém konkurenčním prostředí poškozuje.

Budvar ještě rozhodně nemá vyhráno. Poslanci sice nejtěsnější většinou schválili vyjmutí pivovaru z registru smluv, jenž mu přináší velké problémy a do budoucna i stamilionové ztráty, ale novela zákona jde ještě do Senátu. Tam to podle všeho bude opět těsné.

Poslanci totiž původní návrh novely úplně změnili. Podle kritiků se Budvar stal záminkou, jak registr smluv ‚vykostit‘, aby přestal plnit funkci. Protože na začátku byla iniciativa ministra zemědělství, jehož resort je zřizovatelem Budvaru, aby byl národní podnik spolu s vysokými školami z povinnosti vyjmut.

Následně se však na tuto výjimku nabalily další. A ve výsledku 80 poslanců ze 159 přítomných schválilo takovou verzi, která by znamenala, že by se 70 procent smluv státních firem zveřejňování vyhnulo.

„Jsme velmi rádi, že novela prošla Sněmovnou a v legislativním procesu se posunula o krok dál. Z praktického pohledu se pro nás zatím nemění nic - dokud nebude novela účinná, zákon platí v původním znění a stále nám hrozí riziko, že od 1. července 2017 se naplno projeví jeho negativní dopady,“ řekl pověřený ředitel Budvaru Petr Žáček. Právě od července má začít ostrý provoz registru. Smlouva, která nebude správně zveřejněná, bude neplatná.

Řada senátorů se nechala slyšet, že pro novelu, jak ji schválila Sněmovna, hlasovat nebudou. Naopak se chtějí vrátit k původnímu návrhu, aby výjimku dostal jen Budvar. A věc vrátit poslancům, což by novelu zase odložilo. A povinnost zveřejňovat smlouvy pro Budvar tak dál trvá.

„Určitě budu hlasovat pro původní úpravu registru. Tedy, že kromě Budvaru musí pro všechny podniky s většinovou účastí státu a obcí platit povinnost v registru zveřejňovat smlouvy. Jsem přesvědčený, že Senát to vrátí zpátky tak, aby tento protikorupční nástroj opět plnil svůj účel,“ poukázal táborský senátor Jaroslav Větrovský z hnutí ANO.

Podobný názor má i senátor za obvod České Budějovice Jiří Šesták (TOP 09). „Budu podporovat návrat k návrhu ministra zemědělství, aby zákon neměl výjimek mimo jediné, týkající se Budvaru. Aby měl zákon smysl, musí se týkat všech institucí hospodařících s veřejnými prostředky,“ zdůraznil Šesták s tím, že Budvar nehospodaří s veřejnými prostředky, je finančně nezávislý na státním rozpočtu a naopak do něj výrazně přispívá.

Naopak senátor Tomáš Jirsa (ODS), který zastupuje obvod Český Krumlov, za schválenou verzí novely stojí. A bude pro ni hlasovat v Senátu. Podle něj je totiž vyjmutí řady státních firem nutné.

„Jedná se o firmy ve vlastnictví státu, které mají průmyslovou či obchodní povahu, tedy ty, které se pohybují v konkurenčním prostředí a zveřejňování smluv je poškozuje v konkurenčním boji,“ zdůraznil Jirsa s tím, že logické je také vyjmutí vysokých škol a České televize i Českého rozhlasu.

Vše nad 50 tisíc korun bez DPH
Aktuálně je v registru 620 smluv Budvaru a přibývají další. Ty už patrně zveřejněné zůstanou, i kdyby podnik výjimku dostal. „Samozřejmě by pro Budvar bylo lepší, aby se doposud zveřejněné smlouvy z registru vyjmuly,“ upozornil ředitel Žáček.

Registr ukládá podniku povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy nad 50 tisíc korun bez DPH. V dokumentech může začernit údaje, které pivovar považuje za obchodní tajemství. „My nyní smlouvy zveřejňujeme a zaškrtáváme to, o čem se domníváme, že jsou citlivé údaje. Tedy prakticky všechno,“ řekla právnička Budvaru Helena Votřelová.

I tak ale podniku vznikají ztráty, které jsou těžko vyčíslitelné. Pivovar například odkryl plán na posílení pozice na Balkáně, když objednal sklo do restaurací v tomto regionu. Pro běžného smrtelníka je to informace bez užitku, pro konkurenci je to odtajnění strategie, kterou hráči na daném trhu mohou zhatit.

„Zveřejňování přineslo závažné dopady do našich obchodů i do ekonomiky podniku. Navíc, soudy si vykládají pojem obchodní tajemství nejednoznačně a riziko zpětného zneplatnění smlouvy bude neustále viset nad každou začerněnou pasáží ve smlouvě jako Damoklův meč. To nemluvíme o smlouvách uzavíraných podle zahraničního práva. Naši obchodní partneři v zahraničí nebudou mít pochopení pro to, že podle našeho zákona bude smlouva neplatná, když za dodané pivo řádně zaplatili. Pochybuji, že je někdo donutí zboží vrátit,“ upozornil Žáček.

Právě se otevírá Šalanda v Praze - Karlíně

Publikováno:před rokemZdroj:České nápojeKrušovice

Krušovice letos otevírají v pořadí druhou Šalandu, tentokrát v Praze. Příjemnou restauraci, která ctí pivo i tradiční technologii, najdou všichni milovníci pěnivého moku a kulinářských specialit - včetně těch, které se na jídelním lístku běžně nevyskytují - v Thámově ulici 166/18 v Praze-Karlíně. Kromě krušovického Mušketýra Šalanda mimo jiné láká na dalších sedm druhů krušovických piv i příležitost odnést si s sebou domů pivo na ochutnání.

Stylový interiér Šalandy i tentokrát vytvořili designéři Roman Vrtiška a Vladimír Žák. Jejich rukopis (stejně jako u některých předchozích Šaland) vychází z propojení restaurace přímo s pivovarem. Základem zůstává důraz na čerstvé krušovické královské pivo z nejkvalitnějších surovin. „Krušovice jsou poctivý pivovar s poctivým pivem. V Šalandách musíte mít důvěru v poctivost použitého materiálu, a tak v nich nenajdete lino ani tapety. Všechno je fortelný, dřevo je dřevo, není to laminát,“ konstatoval Vladimír Žák. Stěny všech Šaland podle nového konceptu zdobí podrobná ruční kresba vzniku krušovického piva od ječmene přes výrobu sladu až po výsledek – plný půllitr na stole. „Ilustrace námi osloveného Michala Bačáka dávají prostoru osobitý vtisk. Má svůj rukopis, je autentický a přitom ilustraci vůbec nestudoval. Tak vznikly kresby procesu výroby piva,“ dodal Žák.

Hosté karlínské Šalandy vidí i do těch míst restaurace, která většinou zůstávají jejich očím skryta. V tomto případě přes zábaří do boxu s tanky. Z tanku se čepuje krušovický Mušketýr. Otevřená je ovšem i kuchyně, kde se připravují kulinářské speciality. Mezi ty patří i netradiční pochoutky: k pivu si návštěvníci mohou objednat například gratinované morkové kosti, z hlavních jídel upoutají v současnosti velmi oblíbená vepřová líčka, dušená v Malvazu, podávaná s tuřínem a mačkaným bramborem. Milovníci masa uvítají i vepřový steak s kostí marinovaný v hrubozrnné hořčici, medu a pšeničnému pivu. Jak je z nabídky patrné, pivo se v Šalandě nejen čepuje, ale současně je jednou z ingrediencí některých podávaných jídel. Otevřená kuchyně zaujala i Vladimíra Žáka: „V karlínské Šalandě není nic špatně, zároveň je to první Šalanda, která má otevřenou kuchyň. V tomhle jsme koncept Šaland přizpůsobili přání provozovatele, který je pyšný na své zaměstnance. Je navíc krásně prosvětlená, jdete po chodníku a vidíte skrz velké skleněné tabule až na dvorek, ta restaurace pak má úplně jinou atmosféru. Podařilo se tam zakomponovat i vysoké a nízké sezení, které je k vidění ještě v Šalandě v Mladé Boleslavi.“

Do konceptu Šaland se podařilo „zakomponovat“ i studenty Ateliéru designu nábytku a interiéru na pražské UMPRUM, který Vrtiška se Žákem od loňského roku vedou. Chtěli své „nové“ studenty poznat, a tak pro ně v rámci konceptu 3xR (Redukuj, renovuj, recykluj) vymysleli úkol. „Zašel jsem do Šalandy, kde jsem potkal výborného truhláře, pana Laštovičku. V krabici měl zbytky dřevěného materiálu používaného na klenbu, krásné, poctivé dřevo. Dvě krabice odnesl do školky, další dva pytle jsem si odvezl s tím, že něco vymyslím! Občas řešíte nesmyslné projekty, takže se člověk rád zabývá i jinými věcmi. Jeden student odřezku vdechl nový život a zároveň ho propojil s Krušovicemi tak, že vznikla slánka a pepřenka. Další vymyslel klínek pod dveře, což je pro mě nejlepší zpracovaní úkolu, vyžaduje jen málo úkonů a je rychle a levně vyrobený. Bylo by škoda, aby takhle dobré nápady ležely ladem, takže jsme je nabídli Krušovicím,“ dodává Žák.

Další příjemnou zprávou je dostupnost Šalandy, kam lze snadno dojít ze stanice metra Křižíkova. Restaurace má bezbariérový přístup, lákadlem pro hosty se jistě stanou i pravidelně pořádané soutěže. V Šalandě lze zakoupit malé pivo ve skleněné lahvičce, uzavřené pomocí zátkovačky. Obsluha je vysoce profesionální, přičemž v nejbližší době začne pracovat s mobilními kasami Orderman.

Věk nehraje roli: Legendární český sládek se opět vrací na scénu

Publikováno:před rokemZdroj:Novinky.czU Supa

Je to jen něco málo přes rok, co 71letý sládek Ivan Chramosil završil svou 44letou kariéru emeritního sládka u známého pivovaru U Fleků. S titulem nejdéle sloužícího člověka se odebral do zaslouženého důchodu. Nevydržel ale dlouho. Neodolal pivovarnickému mámení a vrací se k fochu. Tentokrát však vaří v pivovaru U Supa. Nalákala ho luxusní varna.

Štamgasti z populární hospůdky U Fleků mají asi důvod k přemýšlení. Do pivovarnictví se totiž vrátila jejich dlouholetá ikona - sládek Ivan Chramosil. Co na tom, že nyní vaří v Celetné ulici u konkurence. Je zpět. A proto jsou samozřejmě očekávání extrémně velká. Pivovarský podnik otevřel své brány v listopadu a teprve v druhé polovině února začal točit své první vlastní pivo. Nefiltrovanou a pořádně hořkou dvanáctku. A Chramosil je opět ve svém živlu.

„Zajímalo mě to. Je to ojedinělá varna, která je zatím první v České republice. Už jsem v důchodu, ale řekl jsem, že jim to tady rozjedu a postarám se o to, aby tu bylo dobré pivo. Jde o pětihektolitrovou skleněnou varnu, což znamená, že kotel na vaření piva je skleněný,” popsal unikát Chramosil, který přiznává, že nikdy na takové varně nepracoval a je z jeho pohledu opravdu luxusní.

Rolls Royce mezi pivovary
„Skleněné varny od německé firmy Joh.Albrecht jsou právem označovány jako Rolls Royce mezi pivovary, ale ta cena je tomu také adekvátní. V Evropě jsou nějaké tři, čtyři. Cenově to vyjde na dvojnásobek až trojnásobek standardní varny. Výstav to má 1100 hektolitrů ročně. V tuhle chvíli tu chceme vařit dva druhy piva - světlou dvanáctku a tmavou čtrnáctku,” informoval Novinky manažer restaurace Tomáš Skuhrovec.

„Osobu pana Chramosila nám doporučil dodavatel celé technologie, tedy Pacovské strojírny, když jsme chtěli tip na nejlepšího člověka v oboru. Sice je už v důchodu, ale myslím, že ho přesvědčila právě ta ojedinělá technologie, na které si u nás může zavařit. K tomu by se asi už jen tak nedostal. A jak dlouho u nás zůstane? To záleží jen na něm, jak mu to dovolí zdraví a chuť k řemeslu,” dodal Skuhrovec.

Pivovar v Malešově se otevřel veřejnosti, po 72 letech vaří pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Kutnohorský deníkAutor:Hana KratochvílováMalešov

Významný den zažívají dnes v Malešově. Poprvé po 72 letech zde veřejnost může ochutnat pivo uvařené přímo v Přátelském pivovaru Malešov. V nově zrekonstruovaných prostorách se dnes čepuje Ležák 12° a India Pale Ale 14°, premiéru má nová Desítka 10°, stejně jako zdejší bar.

"Vařit pivo tady v Malešově jsme začali v lednu a zatím se ho podařilo uvařit sto hektolitrů," uvedl spolumajitel Přátelského pivovaru Malešov Pavel Franěk.

Kdo do Budvaru? Ministr Jurečka finální kandidáty nezná

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:Jakub StadlerBudvar

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím nejužší seznam tří kandidátů na šéfa národního podniku Budějovický Budvar od ministerské komise nedostal. Jakmile ho získá, bude se snažit se zájemci setkat a co nejrychleji ředitele jmenovat, řekl. Místo je oficiálně neobsazené od začátku letošního roku, kdy ve funkci skončil dlouholetý šéf podniku Jiří Boček. Podle člena komise Karla Melzocha komise zasedala ve středu a vybrala několik kandidátů.

"Tento týden měli kolegové zasedat," uvedl Jurečka o ministerské komisi, která snížila počet kandidátů z osmi na tři nejlepší. V komisi sedí Boček, dále bývalý viceguvernér České národní banky Pavel Kysilka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Karel Melzoch, šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka a náměstek ministra zemědělství pro sekci ekonomiky a výpočetních technologií Zdeněk Adamec.

Komise sice podle sdělení Melzocha doporučila "dva až dva a půl" kandidáta, ministr si však může vybrat teoreticky i kohokoliv jiného mimo její doporučení. "Žádná jména vám však sdělovat nemohu," dodal Melzoch o výsledcích výběru komise. Je možné, že úspěšní kandidáti budou ještě muset absolvovat další testy, dodal.

S kandidáty, které komise vybere, se chce ministr "bezodkladně" setkat. "Nemohu garantovat, že to bude příští týden. Budu hledat v diáři nejbližší termín, kdy se s nimi potkám. Mám ambici to udělat co nejrychleji," dodal Jurečka. Sám vítěz by podle něj měl také nastoupit co nejrychleji, aby se neprodlužovalo provizorium, během které vede podnik ekonomický ředitel firmy Petr Žáček. Před jmenováním nového ředitele však trvá na osobní schůzce. "Je to přeci jenom jmenovací dekret ministra," uzavřel Jurečka.

Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. V Budvaru strávil více než 30 let, do podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Anheuser-Busch InBev čeká lepší výsledky díky růstu poptávky po pivě v Africe

Publikováno:před rokemZdroj:Patria.cz

Oznámení výsledků hospodaření světové pivovarské jedničky - AB InBev - přineslo investorům lehké zklamání. „Největší pivovar na světě totiž zaknihoval ve čtvrtém čtvrtletí 2016 tržby ve výši 14,2 miliardy amerických dolarů, což představuje solidní meziroční třiceti pěti procentní růst, který víceméně naplnil odhady trhu,“ řekl k číslům Ján Hladký, analytik Patria Finance.

Neznamená to ovšem, že by čísla výsledků nepřinesla žádné dobré zprávy. „Dobrou zprávou je nastartování synergií plynoucích ze spojení se SAB Miller,“ řekl Ján Hladký. Podle něj bezmála 300 milionů dolarů úspor bylo doručeno již v roce 2016 a management navýšil celkový cíl z 2,45 na 2,8 mld. USD. „Výhled na rok 2017 slibuje „akcelerovaný“ růst tržeb a jednociferný růst nákladů na prodané zboží. Administrativní náklady by měly zůstat beze změny,“ upřesnil Ján Hladký.

Ukazatel EBITDA skončil s hodnotou 5,3 mld. USD pod očekáváními trhu o téměř 0,3 mld. USD. „Bavíme se tedy o záporném 3,6% meziročním organickém růstu, jde o první takový pokles od spojení Interbrew a AmBev v roce 2004,“ vysvětlil Ján Hladký. Důvodem byl opět slabý výkon Brazílie. Tento trh jednak bojuje s vleklou poptávkou po nedávných politických turbulencích a zároveň na něm AB InBev ztrácí tržní podíl ve prospěch japonských Kirin Holdings.

Výsledkem je pokles objemu prodaného piva meziročně o téměř 7 % a ukazatele EBITDA o téměř 30 %. Brazílie je přitom podle Jána Hladkého pro AB InBev druhým nejdůležitějším trhem. „Nebudeme-li brát v úvahu vliv Brazílie, tak můžeme pozorovat nárůst ukazatele EBITDA zbytku pivovaru o 6,5 % YoY. Vina však leží také na segmentu Asie-Pacifik, jehož ukazatel EBITDA poklesl rovněž o 28 % YoY na 260 mil. USD na špatném výkonu Číny,“ doplnil Ján Hladký. Pivovarská skupina zaznamenala také slabší prodeje v Severní Americe a v Evropě, kde však firmě vzrostl zisk díky prodeji dražších značek. Pivovar doufá v úspěch v Africe, kde loni díky převzetí SABMilleru získal kontrolu nad rychle rostoucími místními ležáky, jako je Balimi v Tanzanii a Eagle v Ugandě.

AB InBev má více než dvojnásobnou velikost ve srovnání s nejbližším konkurentem, kterým je pivovar Heineken. Na globální produkci piva se podílí téměř čtvrtinou. Mezi jeho značky patří belgická Stella Artois, mexická Corona či americký Budweiser. Podle agentury ČTK o používání značky Budweiser nicméně Anheuser-Busch vede již několik let řadu známkoprávních sporů s českým pivovarem Budějovický Budvar.

Hospodští kazí pivo, myslí si štamgasti. Za komunistů to ale lepší nebylo

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Jan Klička

Jen necelá polovina lidí je podle průzkumu spokojena s pěnivým mokem točeným v hospodách.

Sládek pivo vaří, ale teprve hospodský ho „dělá", říká známé rčení. A Češi z práce výčepních zrovna nadšení nejsou.

Naznačuje to aspoň aktuální průzkum agentury ppm factum. Spokojenost s tím, jak v dnešní době v restauracích čepují pivo, vyjádřilo 48 procent respondentů. Zbytek je buď nespokojen, nebo poukazuje na výkyvy kvality. Za největší nešvary v hospodách přitom lidé označují zvětralost, špatnou míru a špinavé sklenice.

Pivovary v posledních letech investovaly stovky milionů do technologií, teď se jejich snaha čím dál více otáčí právě směrem ke školení hospodských.

„Znám spoustu neuvěřitelně skvělých výčepních, co se o pivo starají skvěle i ho umí načepovat a mají v hospodě neustále plno," říká Pavel Zítek, sládek Gambrinusu, který už devět let jezdí školit zaměstnance restaurací po celé ČR. Roli obsluhy přitom považuje za zásadní. „Zda se lidi do hospody budou vracet, je hodně na hospodském a výčepním," zdůrazňuje Zítek. Lidé mají tendenci špatnou kvalitu točeného piva svádět na pivovary, které v tom jsou nevinně. Někteří štamgasti navíc srovnávají dnešní piva s dobou před rokem 1989. Podle odborníků je to ale nesmysl a falešná nostalgie.

TEHDY SE NEŠIDILO?
„Kdo kupoval pivo za komunistů, jistě si vzpomene, jak se otáčely lahve, neboť s velkou pravděpodobností mohl koupit pivo již mikrobiologicky znehodnocené," popisuje Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského. „Kvalita piva, ať už v lahvích, plechovkách nebo sudech nesmírně pokročila, dnes se zkazí pivo výhradně nedodržením lhůty spotřeby," souhlasí Pavel Dostálek, který je profesorem pivovarství a sladařství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Za mýtus Hönigová považuje hlavně řeči štamgastů, že sládci „za komunistů" vařili z lepších surovin než dnes. Opak je podle ní pravdou. „Běžná představa o tom, že se pivo vařilo pouze z kvalitního sladu a nepoužívaly se náhražky, je zcela mimo realitu. Pokud nebyl dostatek sladovnického ječmene, byla vydána výjimka z takzvané technicko-hospodářské normy a používal se ječmen potravinářský," upozorňuje Hönigová.

POZDRAV Z KUBY
Další oblíbenou sladovou náhražkou byl kubánský cukr z cukrové třtiny, který přicházel do pivovarů v jutových pytlích. „Ten během přepravy přes oceán vždy nasál vodu a před výsypem do mladinové pánve se musel roztloukat tyčí. Což je dnes nemyslitelné," vzpomíná Hönigová. „Při dnešní konkurenci by pivovar, který by nepoužíval kvalitní suroviny, neobstál," komentuje to Zítek.

České pivo je od roku 2008 chráněno evropskou legislativou jako „chráněné zeměpisné označení", kde je mimochodem předepsáno používání českých a moravských ječmenů.

Aktuální spotřeba piva na hlavu činí 146,6 litru (poslední data za rok 2015). Čtyři z deseti piv se vypijí v hospodách.

Podle průzkumu CVVM pro Český svaz pivovarů a sladoven chodí muži do svého oblíbeného podniku v průměru šestkrát za měsíc, ženy zhruba třikrát měsíčně.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.04.2018 17:166.162/6.162