Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivovar PRIMÁTOR stáčí do plechovek

Publikováno:před rokemZdroj:Město NáchodPrimátor

Od poloviny dubna můžete náchodské pivo koupit v novém balení. Pivovar PRIMÁTOR začal stáčet světlý ležák PRIMÁTOR® Premium do plechovek o obsahu 330 ml.

Původně byly plechovky určeny pouze výhradně pro švédský trh, kde jsme v loňském roce uspěli mezi 18 přihlášenými pivovary v tendru na dodávky pro monopolní státní obchod Systembolaget. Bylo by ovšem škoda tuzemským zákazníkům toto praktické balení před létem nenabídnout a proto se pivovar rozhodl třetinkovou plechovku uvést i na český trh.

Plechovky si mohou zájemci zakoupit přímo v pivovaru (balení po 24 ks) nebo v maloobchodních prodejnách či velkoobchodech.

Špatná zpráva pro pivní fajnšmekry. Nezávislé pivovary ohrožuje vážný problém

Publikováno:před rokemZdroj:Tiscali.czAutor:ČTK

Špatná zpráva pro pivní fajnšmekry. Nezávislé pivovary ohrožuje vážný problém

Horké a suché počasí loňského léta bylo pohromou pro evropskou sklizeň chmele. Vysoká poptávka, kterou pohání čím dál tím vyšší světový zájem o řemeslná piva, stlačuje procento zisku malých pivovarníků a nutí je zvýšit ceny.

Ceny některých druhů chmele stouply až o 50 procent, uvádějí zdroje z tohoto průmyslového odvětví. A další jsou dražší až pětinásobně - anebo vůbec nejsou k mání.

Tony Redsell na své farmě v Kentu nedaleko Londýna pěstuje chmel od roku 1948. A některé odrůdy, které mu tu rostou omotané kolem drátů natažených na vysokých sloupech, jsou víc než 200 let staré.

Většinu svého chmele prodává na základě smluv malým pivovarníkům ve Spojených státech, a během posledních tří let jeho ceny stouply o 20 procent. V loňském roce o dost poklesl výnos chmele v Německu - a američtí pěstitelé tento výkyv nedokázali pokrýt, což naznačuje, že ceny opět porostou.

"Nárůst řemeslného pivovarnictví ve Spojených státech posílil poptávku po anglických odrůdách," řekl Redsell agentuře Reuters. "Tohle jsou dobré časy na to být pěstitelem chmele."

Většina pivovarníků má s pěstiteli chmele smlouvy, které je chrání před náhlými nárůsty cen, ale budoucí dodávky jsou ohrožené. Nedostatek se může ještě zhoršovat, protože nadnárodní pivovary, jako je Anheuser-Busch InBev či SABMiller, skupují řemeslné značky piva a zvyšují jejich produkci.

"Pro pivovarníky je to těžké, zvlášť pak pro ty, kdo nemají smlouvy na dodávky chmele, anebo ve smluvní hře trochu zaspali," řekl Bill Manley, který vaří malé várky piva v kalifornském průkopnickém pivovaru Sierra Nevada.

"Pokud podceníte prodej a potřebujete víc chmele, což se může stát, pokud popularita vašeho piva nečekaně stoupne, pak můžete obcházet kolem a klepat na každé dveře, jako soused snažící se půjčit si šálek cukru," dodal Manley.

Společně s vodou, sladem a kvasnicemi je chmel jednou ze čtyř hlavních ingrediencí na přípravu piva. Dvěma největšími producenty chmele na světě jsou Německo a Spojené státy; každá z těchto zemí se stará o třetinu světové produkce. Ale německá úroda v loňském roce klesla o 27 procent, a prudce klesly výnosy také dalších evropských producentů, jako je Česká republika či Slovinsko.

"Došlo k vážnému přiškrcení dodávek na evropský chmelový trh po značném zmenšení sklizně 2015 s prudkým nárůstem cen," řekl Stephan Barth z globální firmy zabývající se obchodem s chmelem Barth Haas Group, která sídlí v Německu. "Evropa bude letos potřebovat přinejmenším průměrnou sklizeň chmele, jinak se můžeme dočkat vážného nedostatku dodávek," dodal Barth.

Řemeslná piva vaří malé, nezávislé pivovary s využitím tradičních metod. Oblíbené druhy, jako je India Pale Ale, vyžadují až šestinásobek poměrného množství chmele než běžné ležáky, kterým tento druh piva ubírá podíl na trhu.

Analytici Rabobank Ciska van den Berg a Francois Sonneville předpovídají pro letošní rok o procento vyšší konzumaci piva na světě, přičemž pijáci budou dál přecházet na řemeslná piva.

Ve Spojených státech nyní připadá jedna pinta (necelý půllitr, pozn.red.) z osmi na řemeslná piva a stejný trend se šíří i v dalších zemích, uvedl Bart Watson, hlavní ekonom Americké asociace pivovarníků.

"V současné době zažíváme rozmach malých a nezávislých pivovarů v celé řadě míst světa. Jednou z oblastí, kde tato obliba roste, je například severní Evropa," dodal Watson.

Také podle Rabobank se řemeslná piva stala celosvětovým fenoménem, který se i v letošním roce postará o silnou poptávku po chmelu. A výrobci piva mohou jenom doufat, že tato vysoká poptávka bude popudem pro další rozšíření pěstování této plodiny.

Našeptávač hospodských a umělý ocas? Podívejte se na nové spoty Budvaru

Publikováno:před rokemZdroj:MarketingSales.cz

Budějovický Budvar spustil dnes nové TV spoty svých značek Budvar a Pardál. Budou součástí celoročních kampaní od agentury Kaspen / Jung von Matt.

Bez hosta hospodu neuživíš. A uživíš-li, nepobavíš se, říkají Cimrmani ve scéně o dědečkovi samotářovi, který si otevřel hospodu, ale chodili mu tam lidi. Většina restauračních zařízení řeší dnes spíše opačný problém. Lidé nechodí a nepijí, resp. pijí doma, a největší pivovary se to snaží změnit.

Své "Ne" zavírání hospod a úpadku pivní kultury řekl i Budvar. Jeho spot (produkce Bistro Films) je ódou na poctivého hospodského, který netočí "podměráky", nešidí kuchyni a nevyhodí hosta, co celý večer "cucá jedno pivo". Odolává přitom našeptavači, co mu radí, jak si zjednodušit podnikání.

Budvar zároveň letos vyzve pivaře, aby se za svou hospodu postavili a dali světu vědět, proč se do ní vrací. Když si k tomu dají v květnu ještě tři čepované budvary, mohou vyhrát ceny. V určité fázi kampaně bude možné na internetu anketu zodpovědět i z prostředí konkurenční hospody. Terénní průzkum stavu pivní kultury pak Budvar provede na jaře ve dvou stech z cca tří tisíc hospod, jež točí jeho pivo. Zjištění vytěží Kaspen v další vlně kampaně, mají vzniknout desítky exekucí pro různé hospody podle toho, za čím tam lidé chodí.

Pardál s ocasem
Značka Pardál, která je na trhu již desátým rokem a těžiště prodejů má narozdíl od Budvaru v obchodech (off-trade), uvádí sérii 15vteřinových spotů se sloganem "Ukaž, zač je toho vocas". První z nich už je "on-air".

Televizní kampaň doplní intenzivní promoaktivity, v rámci nichž se rozdají tisíce skutečných mechanických ocasů objevující se v reklamě. Pokud v televizi nelhali, měly by ocasy umět i otevřít lahváče.

"Lidé z cílové skupiny Pardála nepatří k těm, kteří by se pro značky rozkrájeli. Mají svou práci a své volnočasové aktivity ale nemá smysl snažit se je uměle aktivovat," říká šéf Kaspenu Luboš Jahoda s tím, že po éře ladění piva pijáky a škole ladění čehokoli přišel čas, aby značka pijáky hlavně bavila - tentokrát absurditou v podobě "třetí ruky".

Zároveň tu chce Pardál ukázat, že je součástí vesnického života, takže hlavní hrdina bude jezdit na "fichtlovi", pracovat v dílně, hrát karty, střílet na pouti růže a vysedávat v letním kině. "Na rozdíl od konkurence, která tíhne spíše k velkým městům, se nestydíme za původ našeho piva," dodává Jahoda. Spoty natáčela produkce Savage po středočeských vesnicích.

Budějovický Budvar letos vyvíjel nový obsah pro obě své klíčové značky současně. týmy agentury Kaspen / Jung von Matt na kampaních pracovaly od září 2015, od pátku 15. 4. 2016 běží obě v televizi.

Na severu Francie ožívají malé pivovary

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTK

Podává se v pohárech na šampaňské, ochutnává se v nejlepších restauracích a může stát i více než sto eur (2700 Kč). Na severu Francie pivo ztratilo pověst patoků a naopak získalo všechny atributy "vína severu".

V restauraci oceněné michelinskou hvězdičkou Laiterie na elegantním předměstí Lille její šéf Nicolas Gautier zdůrazňuje renesanci piva: „S mladou generací šéfkuchařů hledáme a objevujeme, spojujeme pokrmy s pivem, ať už jde o předkrmy, hlavní jídla či dezerty. Podáváme ho ve speciálních sklenicích a vytváříme jídlo v závislosti na servírovaném pivu, podobně jako je tomu s vínem,“ říká.

Obroda piva souvisí s obrodou minipivovarů. „Téměř každý měsíc vzniká jeden minipivovar a v posledních dvou letech se dynamika jejich rozvoje rozšířila: dnes jich máme asi 60,“ upozorňuje generální tajemník syndikátu sládků na severu Francie Gérard Sonnet.

Francouzský sever byl vždy oblastí, kde se pěstoval chmel. Koncem 19. století se z celkových 2800 pivovarů ve Francii více než 1500 nacházelo právě na severu. Říkalo se, že pivovar tam má každá farnost a každý statek.

Obě světové války však vedly k jejich úpadku. Vojáci zabavovali měď, kterou pivovary používaly. Na tomto stavu se podepisovala i koncentrace průmyslové výroby. V roce 1950 zbývalo už jen 137 pivovarů a v polovině 80. let jich bylo asi 20. Změna ale nastala s tím, jak se lidé začali více zajímat o to, co jedí, a vyhledávat místní a méně standardní produkty, uvádí Sonnet.

„Z historického hlediska to byli Američané, kdo s doma vařeným pivem začali, zvláště v Kalifornii v 90. letech,“ vysvětluje Amaury D'Herbigny, který otevřel minipivovar ve staré části Lille s průčelími ze 17. století. Spolu s Francií a Spojenými státy jsou na předním místě na trhu speciálních piv Skotsko a Dánsko.

„Vracejí se piva, která existovala v minulosti, zvláště klášterní, anglické silné černé pivo stout nebo piva s ovocnou příchutí, či poněkud novější, jako jsou piva kvašená v sudu,“ dodává Sonnet.

Na terase baru pod lillskou katedrálou expert na pivo François Devos doslova přilepí ucho k okraji sklenky, aby slyšel perlivost černého piva a zachytil vůni směsice vody, obilnin, kvasnic a chmele. „Cítím červené ovoce, chuť je trochu po dřevu, dubových hoblinách. Lehce tříslová chuť, mohutný dojem plnosti,“ říká. „Dnes je to malý obřad, sládci pečují rovněž o sklo. Pivo se podává ve sklenicích a jeho druh se volí podle podávaného pokrmu.“

Ceny za některé druhy piva dosahují astronomických částek. Například jedno skotské pivo, které se prodává v restauraci Beerstro v Lille, stojí 120 eur (3240 Kč) a je dvaatřicetistupňové!

„Ve světě vládne taková malá konkurence v tom, kdo vyrobí nejsilnější, nejhořčí a nejaromatičtější pivo. Objevují se tak i výstřelky, ale ty jsou jen okrajovým jevem,“ zdůrazňuje Devos.

První pivo načepovala před třemi lety, přesto už je druhou nejlepší výčepní v republice

Publikováno:před rokemZdroj:Budějcká drbnaAutor:Jaroslav Pešek

Říká se, že dobré pivo, ženy hezké, to jsou dary země české. Ale co teprve, když se obě tyto složky spojí do jednoho. V Budějcích je to samozřejmě možné. Výčepní Petra Kolářová z restaurace Čéčovka totiž letos obstála v soutěži Gambrinus mistr výčepní, kde se umístila na druhém místě a v tvrdé konkurenci porazila i pěknou řádku mužů.

Jak vlastně soutěž probíhala?
Nejdřív bylo regionální kolo, kde nás bylo asi sedmnáct. To spočívalo klasicky v písemném testu a čepování dvou piv, jednoho na hladinku a jednoho nadvakrát, tam se musí nejprve pivo rozpěnit a potom dočepovat. Do finále pak postupovali první tři. Já jsem regionální kolo vyhrála.

Finále probíhalo stejně?
Ve finále byli vlastně ti nejlepší z regionálních kol. Celý den jsme strávili v Plzni v pivovaru, kde jsme měli různé exkurze. Samotná soutěž opět spočívala v písemném testu a praktické části, kde se tentokrát čepovala tři piva, a to na hladinku, nadvakrát a šnyt, což je takové degustační pivo.

V čem spočívá ten písemný test?
Je důležité vědět věci o historii pivovaru, jak se správně pečuje o pivo, jak se má pivo skladovat, jak se udržuje a čistí pivní sklo a potom nějaké věci o výrobě piva.

Jak probíhá hodnocení poroty? Porotci asi nemohou ochutnávat každé pivo …
Oni pivo vlastně vůbec neochutnávají. Když chtějí, tak si ho můžou dát, ale jinak se piva roznáší mezi ostatní soutěžící a jejich rodiny. Porota kouká na styl, jak si myjete půllitr, kde jsou určité postupy. Nejdřív se půllitr oplachuje, potom se myje v kartáči, zase se oplachuje, ostříkne se a nechá se okapat, aby v něm nezůstala žádná voda. Potom sledují styl čepování. Je dobré si trochu piva odpustit na první zátah, potom pustit pěnu a otočit kohout. Čepovalo se ze dvou kohoutů, z otočných, které jsou lepší a potom z pákového, tomu se říká zmrzlinář, kde se pěna vytváří tlakem, jak jde pivo do trubek. Hodnotila se samozřejmě i správná míra, a potom ještě servis, jak to pivo člověk nabídne. Já jsem třeba nejdřív nabídla dámě, potom pánovi. Na závěr je dobré říct „Na zdraví“. Tohle všechno se ohodnotí a oboduje a potom se na konci sečtou body z praktické části a z testu a na základě toho se stanoví první až třetí místo. Ti, co se na prvních třech místech neumístí, tak všichni obsadí čtvrté místo.

Kolik bylo celkově soutěžících ve finále?
Dvacet sedm. Oni tedy někteří nepřišli, takže nás bylo asi o dva méně, ale oficiálně se uvádí dvacet sedm.

Většina soutěžících asi byli muži. Jak přijali váš úspěch?
My jsme se na to, že jsme se viděli poprvé, brali jako kolegové a byli jsme dobrá parta. Všichni jsme si úspěch hrozně přáli. I během dne jsme měli možnost si načepovat piva, i jsme si radili. Žen nás bylo sedm a zbytek mužů. Já jsem to přála tomu, který to vyhrál, ten byl opravdu výborný. Plno lidí už tam ale bylo podruhé nebo potřetí.

Hrála roli nervozita?
Hrála. Když jsme si přes den zkoušeli čepovat, tak to byla opravdu krásná piva, ale při finále je člověk nervózní a snadno zapomene na nějakou věc. Nebo si to hodně rozpění a už s tím nic neudělá, protože je tam časový limit, kdy je minuta na přípravu a pak dvě minuty na načepování tří piv a na umytí skla.

Třese se ruka?
Trochu ano. Mně se třeba třásla už u toho mytí, tam jsem si to uvědomila a také jsem tam udělala jedinou chybu. Půllitr jsem neopláchla a dala jsem ho rovnou do kartáčů. Tam jsem ztratila body.

Jak tedy správně načepovat pivo? Určitě se dělají nějaké chyby…
Chyby se dělají. Záleží také na značce piva, ale plzeňská piva se nejlépe čepují na jeden zátah. Nejprve se teda, jak už jsem říkala, odpustí mimo sklenici, páka by měla být do nějakých pětačtyřiceti stupňů, půllitr také nahlý. Pustí se trochu pěny, kohout se dorovná a dává se samotné pivo s tím, že konec pípy musí být zaražený pod pěnou v pivu, aby pivo neoxidovalo. Tedy určitě nečepovat z výšky, to je častá chyba a určitě jste takové pivo už někde dostali. Říká se tomu onanování, když se s půllitrem během čepování hýbe nahoru dolů. Když se člověku povede, že má málo pěny, tak si pootočením kohoutu může pěnu dodělat, ale pípa musí zase být v pěně. Říká se pivo do piva a pěna do pěny.

Chybuje se i v údržbě skla?
Musí se samozřejmě používat speciální přípravky. Neměly by být na sklenici mapy z bublinek, to znamená, že je špatně umytý půllitr. Nebo když odspodu rychle stoupají bublinky, tak to znamená, že sklenice není správně nachlazená. Pivo by mělo mít tak těch sedm stupňů.

Co všechno může ovlivnit chuť piva?
To nám vlastně také sládci v Plzni ukazovali. Měli jsme senzorické testy, kdy jsme ochutnávali piva, která měla nějakou vadu. Například když je cítit takový ten nemocniční čuch, tak je špatně provedená sanitace. Když je cítit z piva hermelín, tak to může být tím, že jsou u sudů s pivem uskladněné brambory, které jak plesniví, tak se jejich pach dostane do piva.

A co výmluvy typu rezavé trubky?
To by určitě neměly být. Dnes už je to všechno z plastu.

Kdy jste načepovala svoje první pivo?
Dostala jsem s k čepování vlastně až tady u nás. Nejdřív jsem začínala na terásce, kde vždycky nováčci začínají. Učil mě to kolega. Na začátku mi to vůbec nešlo, měli jsme tu ty pákové pípy, ale na základě loňského úspěchu kolegyně (Marie Černá - pozn. autora), která soutěž vyhrála, jsme je vyměnili za ta otočná baroka. S těmi už se čepuje parádně. První pivo jsem načepovala asi před třemi lety, ale pořád je co zlepšovat.

Když vaše kolegyně loni soutěž vyhrála, stávalo se, že lidé chtěli pivo vyloženě od ní?
Ano, stává se to. Hodně se lidé ptali, jestli by mohla přímo ona načepovat pivo, takže i když třeba byla na place a nebyla za barem, tak samozřejmě ráda načepovala ona. Mně se to ještě nestalo, ale hodně lidí mi gratulovalo a lidé mi pivo chválí a někdy se i na soutěž vyptávají.

Na závěr. Co vy a pivo?
Samozřejmě si na něj ráda zajdu, ale já ještě studuju a navíc pracuju tady, takže není moc času na pivo. Na základě soutěže jsem vlastně vyhrála čtyři sudy piva. Nevím, co s tím budu dělat. (úsměv)

Žena a pivo: Krušovice definují krásu

Publikováno:před rokemZdroj:Strategie.czAutor:Petr NovotnýKrušovice

Značka Krušovice je již druhým rokem oficiálním sponzorem mistrovství světa v ledním hokeji, které se letos v květnu koná v Moskvě a Petrohradě. Do pivní kampaně z dílny VCCP nechá promluvit ženu.

Hokej byl vždy doménou mužů, ale pokud se jedná o mistrovské zápasy, tak toto pravidlo již neplatí. Podle průzkumu společnosti Millward Brown sleduje lední hokej 85 % mužů a 66 % žen. Další spotřebitelský výzkum společnosti Perfect Crowd odhalil, že 81 % žen očekává, že je muž na mistrovství světa v hokeji vezme. Jenže až 40 % mužů si myslí, že ženy hokej nezajímá, a 32 % mužů se dokonce domnívá, že by s nimi jejich partnerka na hokej nešla.

„Krušovický král“ ovšem ví, za co má smysl bojovat a v nové kampani jde na hokej se svojí královnou. K tradičnímu představiteli krušovického Krále se tak přidává herečka Jitka Čvančarová.

Televizní spoty produkovala Armada Films a režíroval je už Tomáš Řehořek. Kreativa pochází od agentury VCCP Prague. Televizní spot běží od 11. dubna v televizních kanálech Novy, Primy a Óčka formou čtyřicetivteřinového televizního spotu, který je doplněný o online aktivaci včetně sociálních médií.

Pilsner Urquell uvaří pro BOSCH FRESH FESTIVAL speciální pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Gurmánský Bosch Fresh Festival nabídne kromě gastronomických pochoutek také výborné pivo. Pilsner Urquell, který je hlavním pivovarem festivalu uvařil speciální chmelový mok přímo pro festival. Kromě toho se mohou návštěvníci těšit na ochutnávky celé řady větších či menších pivovarů.

Každého festivalu se zúčastní okolo 15 pivovarů. Kromě velkých producentů, jakými je Pilsner Urquell, Ferdinand nebo Svijany, mohou návštěvníci ochutnat lahodný mok od menších či rodinných pivovarů – Pivovar Raven, U Stočesů, Knížecí pivovar Plasy, Pivovar Krušnohor a další.

Hlavním pivovarem festivalu je Pilsner Urquell, který pro festival připravil speciální pivo. Várka festivalového piva byla zahájena 8. dubna. Slavnostním ceremoniálem provázel Václav Berka, hlavní sládek pivovaru, který předal pořadateli festivalu Petrovi Jiráskovi pamětní listinu. Pravý žatecký chmel do tanku vhodily moderátorky Prima TV Sandra Parmová a Monika Leová, které budou rovněž moderovat workshop stage a grill stage.

„V Plzeňském Prazdroji, jakožto hlavním pivovaru Bosch Fresh Festivalů jsme společně uvařili várku Pilsner Urquell, která bude za 5 týdnů připravena pro všechny gurmány a gurmety. Návštěvníci si budou moci vychutnat mistrovsky načepovaný zlatý ležák, jak v klasické, tak v nefiltrované podobě. Dej bůh štěstí a na viděnou na Bosch Fresh festivalu,“ říká sládek Václav Berka.

Pivovar Svijany otevře svijanský zámek

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Petra WinklerováSvijany

Pivovar Svijany koupil v roce 2013 nedaleký zámek a za přispění EHP a Norských fondů se rozhodl vrátit mu původní lesk. Téměř dva roky trvající rekonstrukce dospěla do svého finále a Zámek Svijany se v červnu otevře veřejnosti. Slavnostní zahájení provozu proběhne 25. června a první návštěvníci se mohou těšit na archeologickou a pivovarnickou expozici, bohatý doprovodný program i zlevněné vstupné. Pivovar Svijany připravil u příležitosti otevření zámku i nové pivo, Zámecký Máz.

V sobotu 25. června v 9 hodin se poprvé otevřou brány Zámku Svijany veřejnosti. Po celý den bude pro návštěvníky připraven pestrý doprovodný program. Standardní vstupné bude 90 Kč pro dospělé návštěvníky, děti od 6 let, studenti a senioři zaplatí 50 Kč. V den otevření bude pro všechny jednotné vstupné 50 Kč.

Od prvního dne si budou moci návštěvníci prohlédnout zrekonstruovaný interiér zámku včetně kaple s restaurovanými stropními freskami i přilehlou zahradu a ochutnat nové pivo, které při této příležitosti připravil Pivovar Svijany a nazval je Zámecký Máz. Připravena je celá řada stálých expozic, které bude možné absolvovat s průvodcem nebo samostatně. „Jedná se o archeologickou výstavu s exponáty ze Svijan a blízkého okolí, menší expozici o podzemí Libereckého kraje, pivovarnickou expozici, část věnovanou bývalým pánům zámku – Valdštejnům a Vartenberkům, dále pak Islandu, romské menšině a Montessori vzdělávání. V plánu je i otevření zážitkové únikové místnosti, níž se návštěvníci ponoří do tajuplné historie 16. století,“ říká projektová manažerka Markéta Tumová. V průběhu rekonstrukce byla pod vedením archeologa Petra Brestovanského ze Severočeského muzea v Liberci odhalena řada zámeckých tajemství. Jde např. o unikátní bronzovou jehlici starou 3000 let, středověkou pec na chleba nebo tajnou chodbu pod zámkem. Všechny zde nalezené artefakty si budou moci návštěvníci prohlédnout na vlastní oči v expozici, na které se z velké části podílí ARCHA 13 o.p.s.

Součástí zámku je i rozlehlá zahrada, která prošla výraznými úpravami tak, aby nabídla prostor pro odpočinek i zábavu. „Radost určitě udělá nejmenším návštěvníkům, kteří zde najdou pískoviště sloužící zároveň jako archeologické naleziště. Pod vrstvou písku totiž bude možné odkrýt kostru prasete, jejíž část byla v zahradě objevena a zároveň dala obci Svijany jméno,“ doplňuje Tumová. Součástí zahrady budou i pec na chleba a pec na bronzové odlitky. V těch si budou moci návštěvníci pod vedením vyrobit vlastní zámecké suvenýry.

Rekonstrukce Zámku Svijany probíhala od roku 2015 z finančních zdrojů Pivovaru Svijany za přispění EHP a Norských fondů. Celková suma za revitalizaci památky se vyšplhala na 60 mil. Kč, 30 mil. bylo financováno z dotací. „Původní rozpočet byl 50 mil. Kč, z této sumy jsme měli přislíbenou dotaci z EHP a Norských fondů ve výši 30 mil. Kč. V průběhu rekonstrukce se ale objevily např. vzácné fresky v kapli, proto jsme investici ze strany pivovaru zvýšili o dalších 10 mil.,“ upřesňuje finanční stránku projektu ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Svijanský pivovar a nedaleký zámek k sobě od nepaměti patřily. Vedle hospodářského dvora s pozdějším pivovarem nechal zámek Svijany vystavět Jaroslav z Vartenberka, aby zvýšil prestiž panství. Památka byla součástí pivovaru i po znárodnění, do soukromých rukou byla prodána až státním podnikem Pivovary Vratislavice nad Nisou, který svijanský pivovar několik let vlastnil. Po celou novodobou historii zámek chátral a reálně hrozilo jeho zřícení. „Vzhledem k tomu, že k sobě zámek a pivovar vždy patřily, považovali jsme za svou morální povinnost památku zachránit a zpřístupnit veřejnosti. Moc mě těší, že se projekt podařilo zrealizovat a zámek přivítá 25. června své první návštěvníky,“ říká Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany.

»Češi pivu nerozumí«

Publikováno:před rokemZdroj:T-UNIAutor:Radek Pirkl

Šéf korporátní komunikace Heinekenu v České republice a náš absolvent Jiří Hauptmann přednášel včera studentům o marketingu globální pivovarnické značky. Se studenty hovořil také o tom, že společenská odpovědnost firem by neměla končit víkendovou charitou.

Ekonomická fakulta s úspěchem pokračuje v přednáškách předních českých odborníků v oboru podnikání a marketingu. Ve výběru hostů, kteří se dělí se studenty o své profesní zkušenosti, se může opřít o solidní základnu svých absolventů.

To je také případ včerejší přednášky Jiřího Hauptmanna, který je šéfem korporátní komunikace českého Heinekenu. Před čtrnácti lety seděl ve velké posluchárně budovy P na druhé straně katedry.

Jiří Hauptmann seznámil studenty s vývojem pivovaru a s jeho akvizicemi v České republice. Krušovice, Březňák, Starobrno, Zlatopramen a další značky českých piv dnes spadají pod pivovarnickou společnost původem z Amsterodamu 19. století, která dnes kromě piva produkuje také alkoholický nápoj z jablečného moštu – cider. Strongbow od Heinekenu je nejprodávanějším ciderem na světě.

Jiří Hauptmann dále probral se studenty globální kampaň pivovaru Heineken i způsob její implementace do českého prostředí. V tomto momentě začal svůj výklad možná trochu nečekaně:

„Češi pivu nerozumí. U nás se vypije největší množství piva na hlavu, a proto se Češi považují za odborníky na pivo, pivní kultura je tu ale velice špatná. Spíše se dá mluvit o pivní xenofobii. Všechno, co chutná a vypadá jinak než náš napěněný ležák, Čech šmahem odsoudí,“ říká Hauptmann. „Přitom na světě existuje asi 2000 pivních stylů. Je velice obtížné se v nich zorientovat a rozumět jim, je to však velice inspirativní. Pivní kulturu bych hledal spíš v Belgii, Anglii nebo Holandsku, tam dobře uvařené pivo umí ocenit.“

Kolem piva a jeho výroby koluje kromě pověstného českého „znalectví“ celá řada dalších mýtů. Patří k nim podle Jiřího Hauptmanna také přesvědčení, že velké zahraniční firmy, které skupují české pivovary, vaří pivo z náhražek a dělají z dobrého tradičního piva jakési „europivo“.

„Lidé pak o to více oceňují malé rodinné pivovary, které podle nich zachovávají tradici. Obojí je nesmysl, pivo nelze z žádných chemických náhražek vyrobit a v malých pivovarech vaří pivo sice často velmi dobré, ale neumí dlouhodobě udržet jeho kvalitu,“ říká Hauptmann a dodává: „A není divu, vaření piva si žádá vzdělání a zkušenosti, ale v České republice absolvuje jen několik desítek biochemických potravinářů ročně. Je logické, že pivo v rodinných pivovarech, kterých je v Česku kolem 300, vaří často lidé bez patřičného vzdělání a zkušeností.“

Během přednášky došlo také na čísla, Jiří Hauptmann předeslal, že pivovary výrazně přispívají do stání kasy.

„Jenom Heineken, který v České republice patří spíše k menším hráčům, odvede ročně do české státní pokladny téměř miliardu korun na spotřebitelské dani, daních z příjmů a dalších odvodech. Z každého půllitru piva jakékoliv značky, dáváte vy, zákazníci, vždy korunu padesát až dvě koruny státu.“ Podle Hauptmanna stačí provést jen malou změnu legislativy a státní příjmy z produkce a prodeje piva vzrostou hned o další miliony. I proto se Heineken snaží budovat také v České republice pivní kulturu a nebýt jen dravým podnikem, který prahne po zisku za každou cenu.

„Jsme, pokud vím, jediný pivovar na světě, který ve svých spotech propaguje pití vody,“ komentuje Hauptmann ukázku reklamního spotu, v němž protagonista na taneční party odmítne další nabízené pivo a sáhne raději po lahvi s vodou.

Zodpovědný přístup ke konzumaci alkoholu a firemní zodpovědnost vůči společnosti patří k tématům, o která se Hauptmann jako šéf korportání komunikace Heinekenu velmi zasazuje. „Firma se zakládá s cílem, aby generovala zisk. Neměla by ovšem být v prázdné bublině, důležité je, aby prosperovalo také její okolí. Jedině tak může firma své podnikání udržet dlouhodobě,“ načrtl úvahu o společenské zodpovědnosti firem: „Ta bohužel v mnohých případech končí tím, že šéfové velkých společností jdou se svými zaměstnanci natírat plot nebo sázet stromky. Byl by asi větší přínos, kdyby šli do nějaké neziskovky a poradili jí, jak lépe rozvrhnout investice a jak lépe propagovat svou činnost,“ říká Hauptmann, jehož velkým tématem je také voda.

Jak řekl redakci T-UNI před přednáškou. „Přístup ke kvalitní pitné vodě je celosvětový problém, který podle prognóz dopadne za pár desítek let i na Českou republiku. Problémem je, že neumíme vodu v krajině zadržovat a hospodařit s ní.“ I z tohoto úhlu pohledu je potřeba přimět firmy, aby ve výrobě lépe hospodařily s vodou, včetně pivovarů, pro něž je kvalitní voda základní vstupní surovinou, která má navíc klíčový vliv na nezaměnitelnou chuť piva.

Jihomoravské pivovary chystají na léto pivní slavnosti

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Pivovar Starobrno letos přesune den otevřených dveří s koncerty známých kapel zpět do svého areálu na Mendlově náměstí v Brně. Akci, kam chodí každoročně tisíce lidí, loni hostil bývalý fotbalový stadion Za Lužánkami. Pivní slavnosti chystají kromě Starobrna i jiné pivovary v regionu.

Den otevřených dveří Starobrna se letos uskuteční 3. září. "V průběhu odpoledne a večera vystoupí několik populárních hudebních skupin. Návštěvníci mohou absolvovat i exkurzi po pivovaru s průvodcem z řad zaměstnanců či navštívit speciální pivní školu, kde se o pivu dozvědí mnoho dalších informací," uvedla Petra Gargošová z pivovaru.

Starobrno bude letos pokračovat i v pořádání pivních slavností ve Znojmě, které se uskuteční 11. června. Starobrno je pořádá pod značkou Hostan, která patří do jeho portfolia. V areálu někdejšího pivovaru stejného jména ale už vaří pivo jiná společnost.

Břeclavský pivovar připravuje slavnosti piva také na sobotu 11. června. V závěru večera vystoupí i electro-swingová skupina Mydy Rabycad. Pivovar to dnes uvedl v tiskové zprávě.

"Festival ozdobí skupina, která sbírá úspěchy nejen na domácí scéně, ale také stále častěji i v zahraničí," uvedl Jan Svoboda, člen správní rady pivovaru. Program se protáhne až do jedné hodiny v noci. Na festival se chystá i slovenská formace Horkýže Slíže nebo Michal Hrůza s kapelou.

Pivovar Černá Hora z Blanenska letos opět chystá Pivní pouť, která se bude konat 24. září. "Na akci vystoupí kapely Sto zvířat, Jelen, Alkehol, Horkýže Slíže a Turbo," uvedla Lucie Tučková, mluvčí Pivovarů Lobkowicz.

Naopak žádnou speciální akci na léto zatím nechystá brněnský minipivovar Hauskrecht. Plánuje ale nové speciály. Tím první bude PH 13 Magic. Má jít o zázvorový speciál, první bečka bude načata 27. dubna.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:354.997/4.997