Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Znojemský pivovar oslavil první narozeniny

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Město ZnojmoAutor:Ing. Zuzana PastrňákováZnojemský

Znojemský městský pivovar oslavil 17. listopadu své první narozeniny. Přesně rok od otevření pivovaru se před pivovarem i v jeho prostorách a v garážích konal první ročník Znojemského november feZtu. Uplakané podzimní počasí neodradilo návštěvníky ani od této akce, a tak bylo ve Znojmě po celý čtvrteční den pořádně živo.




Pivovar před rokem vznikl v areálu, který vlastní město. „Když se před dvěma lety objevil vážný zájemce o obnovení vaření piva ve Znojmě, brali jsme to jako velké plus. A také jako první krok, jak celý areál postupně oživovat,“ nechal se již dříve slyšet starosta Vlastimil Gabrhel. Že nejde o planá slova, potvrdil včera návštěvníkům Znojemského november feZtu.

„Díky tomu, že do areálu bývalého pivovaru přišel první zájemce, zatraktivnila se celá tato lokalita. V současné době budujeme ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem expozici pivovarnictví v prostorách bývalé varny pivovaru, v příštím roce chceme investovat 12 milionů do vybudování inženýrských sítí v areálu, aby byl vůbec rozvoj areálu dále možný. Věřím, že díky tomu se najdou i další investoři a zájemci, s jejichž pomocí tento skvostný areál v centru města oživíme do posledního místa,“ uvedl včera starosta.

S vývojem rozhodně nekončí ani Znojemský městský pivovar. „Za první rok jsme vyrobili 2 000 hl piva, příští rok chceme zainvestovat do rozšíření výroby, abychom už o rok později mohli vyrobit 5 000 hl piva. Jsme malým regionálním pivovarem, jehož ambicí je to, aby lidem v první řadě naše pivo chutnalo, aby si ho spojovali s městem Znojmem, aby sem za ním jezdili, stejně jako třeba jezdí za moravským vínem,“ vysvětloval ředitel pivovaru Miroslav Harašta.

Do samotné opravy budovy pivovaru společnost investovala 9 milionů korun, což je dvakrát více, než předpokládala. Na finální výši investice se projevil i fakt, že budova je památkové chráněná. Znojemský městský pivovar postupně plánuje také vybudování pivovarské restaurace se zahrádkou, k níž se při podpisu nájemní smlouvy s městem zavázali. Nacházet se má v první budově areálu (navazuje přímo na budovu, kde pivovar své pivo vyrábí), vzniknout má nejpozději v roce 2020 (jejímu dřívějšímu otevření brání podmínky bývalého vlastníka areálu – společnosti Heineken), pojmout by měla celkem až 500 zákazníků (200 uvnitř a 300 na zahrádce). Co se týče potřebných investic do rekonstrukce této budovy a k ní přiléhajícímu veřejnému prostranství, hovoří se opět o milionových částkách.

„Když se vrátím ještě v čase o dva roky zpět, vzpomínám si na četné hlasy z opozice, že děláme chybu, když část areálu pivovaru pronajímáme právě společnosti Znojemský městský pivovar. Ta ale, jak je vidět, opravdu dodržuje vše, co jsme si ve smlouvě stanovili. Vždyť milionové částky, které pivovar do de facto našeho majetku již investoval a ještě chce investovat, bychom my jako město v našem rozpočtu hledali jen těžko. Nehledě na to, že si Znojmáci jeho pivo oblíbili a pivovar jako instituce se stává pevnou součástí našeho kulturního a společenského života – za všechny akce připomeňme například červnové Pivní slavnosti. A proto přeji Znojemskému městskému pivovaru k jeho prvním narozeninám jen to nejlepší,“ dodal starosta Gabrhel.

O areálu
Areál bývalého pivovaru, který se nachází v centru města (protíná jej ulice Hradní a přímo tak sousedí s rotundou sv. Kateřiny a znojemským hradem), je v majetku města od roku 2010, kdy jej odkoupilo od společnosti Heineken. Od té doby se vedení města snaží o jeho znovuoživení, což rozhodně není jednoduchý úkol. Územní studie týkající se využití areálu pivovaru, zpracovaná v roce 2011, totiž předpokládá investiční náklady do celého areálu v řádu stovek milionů. Prvním investorem v areálu je Znojemský městský pivovar. Další část – prostor bývalé varny – město v současné době opravuje na vlastní náklady. Ve spolupráci s Národním zemědělským muzeem tu na jaře otevře expozici pivovarnictví. Další rozvoj areálu bude možný až po vybudování kompletních inženýrských sítí, které město plánuje na příští rok.

Privatizace Budvaru nemusí být výhra, státní podnik totiž snáší zlatá vejce

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBudvar

Nedávno oznámená rezignace dlouholetého šéfa Budějovického Budvaru Jiřího Bočka vyvolala po letech opět spekulace o možnosti prodeje tohoto národního podniku. Ten je přitom v nebývalé kondici a státu přináší stamiliony.

Boček, který ze zdravotních důvodů na konci roku opustí nejvyšší post ve firmě, udělal za roky svého ředitelování z Budvaru příslovečnou slepici, která snáší státu zlatá vejce.

Krátkodobý jednorázový efekt z privatizovaných miliard však může být pro část politiků lákavý. Pozoruhodné také je, že spekulace o prodeji Budvaru přicházejí znovu nejen v době, kdy úspěšný šéf opouští funkci, ale současně i­ v době, kdy soupeř Budvaru v­ bitvě o značku Budweis – světový gigant Anheuser Busch Inbev – prodává Plzeňský Prazdroj a ­v ­užší skupině vážných zájemců je skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Boček proti privatizaci
Boček je dlouhodobě největším odpůrcem prodeje podniku. Přitom na začátku devadesátých let minulého století, kdy stát privatizaci chystal, měl s dalšími manažery o koupi vážný zájem.

Nestalo se. Nicméně Boček na postu ředitele celé čtvrtstoletí zůstal, stal se jedním z nejdéle sloužících šéfů významných společností u ­nás. A hlavně – Budvar se pod jeho rukama stal čtvrtým největším (po Prazdroji, Staropramenu a Heinekenu) a vysoce ziskovým výrobcem piva v Česku.

Což samo o sobě ovšem neznamená, že by státní pivovar nemohl být prodán. Už dřívější ministři zemědělství (pod tento resort Budvar spadá) a financí – například v Topolánkově vládě Petr Gandalovič a Miroslav Kalousek – tvrdili, že není důvod, aby stát vařil pivo. Současný ministr financí (a majitel tohoto listu) Andrej Babiš si myslí to samé. Zastání má Boček – prozatím – u­ nynějšího šéfa resortu zemědělství Mariana Jurečky, který se Budvaru zbavit nechce.

Obrovsky expandující trpaslík
Z čistě ekonomického a dlouhodobého hlediska by prodej nemusel pro státní kasu znamenat jednoznačnou výhru. Z Budvaru je v­ současné době stroj na peníze. Je v kondici, v jaké dosud nikdy nebyl, i když ve světovém měřítku je to stále trpaslík.

Za dobu Bočkova vedení zvýšil českobudějovický producent výstav téměř čtyřikrát na loňských 1,6 milionu hektolitrů piva. Loňský desetiprocentní nárůst produkce je přitom pětkrát vyšší, než o kolik rostl celý český pivovarnický trh.

Podle odborníků, například Tomáše Maiera, který se na České zemědělské univerzitě v Praze zabývá ekonomikou pivovarů, je Budvar obrovsky expandující podnik, který má konkurenční výhodu zejména v exportu. Za hranice vyváží přes polovinu celé své produkce, značka Budweiser má celosvětové renomé.

„Je rozumné, že stát svůj Budvar neždímá, nechává ho se ekonomicky rozvíjet,“ hodnotí Maier současnou pozici Budějovického Budvaru.

Světový lídr v oblasti analýz jednotlivých průmyslových odvětví, firma Plimsoll World, řadí Budvar do kategorie „strong“ a ­na 128. místo nejvýznamnějších pivovarů na světě. Jeho tržby každoročně rostou, loni o 5,6 procenta na 2,5 miliardy korun, hrubý zisk pak o téměř 14 procent na 350 milionů.

Sponzor státní kasy
Na základě novely zákona o státním podniku začal posílat Budvar a další státem ovládané firmy do rozpočtu část svého kumulovaného zisku. Budvar tak tímto způsobem za poslední dva roky dodal do státní kasy prostřednictvím fondu zakladatele 1,3 miliardy. V­ roce 2014 to bylo 800 milionů a loni 500 milionů. Přesto mu zbývá i na chystané zásadní investice do nutného rozšíření produkce.

Oproti těmto pravidelným příjmům do erární pokladny stojí suma, za jakou by bylo teoreticky možné Budvar prodat. Neexistují žádná aktuální a přesná čísla. Jednu z mála analýz, které se o to podrobně pokusily, vypracoval v­roce 2007 analytik společnosti Cyrrus Karel Potměšil.

Samotný pivovar bez ochranných známek jako Budweiser, Budweiser Budvar nebo Bud měl podle ní v té době hodnotu necelých šesti miliard korun. Hodnotu ochranných známek pak Potměšil velmi přibližně vyčíslil na jednu miliardu dolarů (tehdy kolem 20 miliard korun).

Skončí boj o značku?
Odpůrci privatizace připomínají, že prodeji by musela nejprve předcházet transformace na akciovou společnost. To by ale byla velmi riziková operace s ohledem na složité známkoprávní spory, které o­ značku Budweiser vede ve světě Budvar s americko-belgickým gigantem Anheuser Busch Inbev. Ochranné známky Budvaru jsou všude vázané na národní podnik.

Budvar má úspěšnou bilanci ve vyhraných sporech. V letech 2000 až 2016 definitivně skončilo 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budvar vyhrál 136 případů, desítka sporů skončila smírem nebo remízou.

Co když americkému soupeři na osudu těch zbylých sporů už tolik nezáleží? Pak by tahle překážka transformace Budvaru na akciovku padla a byla by i snadnější cesta k prodeji.

„Anheuser Busch se chtěl prosadit vůči Budvaru hlavně kvůli posílení svého Budweiseru v Evropě. Jenže po spojení s belgickým Inbevem už teď silnou pozici v Evropě má,“ soudí nezávislý pivovarnický expert a kdysi dlouholetý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. „Další spory s Budvarem jsou mu na nic. A za určitých okolností, třeba v souvislosti s prodejem Prazdroje, by se jich mohl vzdát.“

Oslavte s pivovarem Cvikov 2. narozeniny

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Město FrýdlantCvikov

Adventní jarmark s pivními mýdly, keramikou, výrobky ze dřeva i z papíru, vánočními svíčkami, medem a domácí medovinou, kozími sýry, marmeládou a dalšími dobrotami se uskuteční v areálu obnoveného pivovaru Cvikov dne 26. listopadu na počest jeho 2. narozenin. Chybět samozřejmě nebude teplé a studené občerstvení, pivo, dobrá muzika a v tento den si navíc můžete užít také prohlídky pivovaru zcela zdarma.

Druhý rok obnoveného Pivovaru Cvikov si připomeneme oslavou v sobotu 26. listopadu. Dopolední program zahájí v 10.00 hod. adventní jarmark, kde budou šikovní výrobci z našeho okolí nabízet pivní mýdla, keramiku, výrobky ze dřeva i z papíru, vánoční svíčky, med a domácí medovinu, kozí sýry, marmeládu a další dobroty. Zájemce o prohlídku celého provozu budou provedeni zdarma po pivovaru (10.30, 11.00 a 11.30 hod.).

Následovat bude vystoupení novoborského dívčího sboru a mažoretek, dětí ze ZUŠ ve Cvikově, Zumby Cvikov a taneční skupiny Tutti-Frutti.

Po slavnostním naražení ve 13.30 hod. budeme opět čepovat světlý ležák Výroční 14°. Chybět samozřejmě nebudou i ostatní piva z našeho sortimentu a teplé i studené občerstvení.

O hudební program se od 14.00 hod. postarají skupiny Diesell, Lipo a The Fastbirds. Večer bude zakončen slavnostním ohňostrojem.

Vstupné je zdarma.

Bezplatná autobusová doprava Nový Bor - Cvikov - Nový Bor bude jezdit od 10.00 hod. do 21.00 hod. (rozpis na plakátu).

Plzeň má nový pivovar, je druhý největší ve městě. "Továrna" láká i na hospodu

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKBeer Factory

Beer Factory založili místní podnikatelé. Jde o druhý největší pivovar v Plzni po Prazdroji s druhou největší restaurací, která se v centru města slavnostně otevře v úterý. Roční kapacita minipivovaru je 2000 hektolitrů.

V Plzni vyrostl po Prazdroji druhý největší pivovar Beer Factory s druhou největší restaurací. Postavili je poblíž centra místní podnikatelé v pivovarnictví a gastronomii.

Roční kapacita minipivovaru je 2000 hektolitrů, otevře se v úterý. Uvedli to majitelé Josef Krýsl a Viktor Starý. V Plzni jsou ještě další čtyři minipivovary

Plzeňské minipivovary Purkmistr, Pašák, Raven a Blahovar mají s pivyúspěch. Nejvíce zatím prodává restaurační Purkmistr - Pivovarský dvůr, který se s více než 1600 hektolitry blíží roční kapacitě Beer Factory. Plzeňský Prazdroj může vyrobit přes pět milionů hektolitrů ročně. "Snažíme se pivaře učit jiným chutím. V Plzni už si mohou hodně vybírat," řekl Petr Míč z marketingu Purkmistra, který se za deset let několikrát rozšířil.

Krýsl, který postavil už 64 velmi dobře fungujících pivovarů po světě, chtěl mít původně v Chrástu u Plzně větší průmyslový pivovar. Před rokem se ale spojil s místním provozovatelem restaurací a našli u náměstí v centru Plzně vhodný objekt. Jeho majitelem je 84letý emeritní profesor princetonské univerzity Joseph Kohn, významný světový matematik, nevlastní bratr režiséra Miloše Formana.

Celkově má "Pivní továrna" 15 zaměstnanců. Na čepu nekuřácké restaurace je osm druhů vlastních piv. Nejvíce by se měly prodávat ležák plzeňského typu Beer Factory, který bude stát 40 korun za půllitr, následovat budou svrchně kvašená piva, hostující piva ze západu Čech a k nim stovka lahvových piv ze světa.

Interiér pivovaru i restaurace je v industriálním stylu se železem, dubem a mědí a zdmi bez výmalby. "Spojila se tu gastronomie s pivem a architekturou dohromady," řekl architekt Ondřej Janout z plzeňské firmy Projectstudio8. Po rozjezdu Beer Factory by chtěli majitelé konceptu prodávat projekt jako franšízu.

V Plzni vyrostl druhý největší pivovar s druhou největší hospodou

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:ČTKBeer Factory

V Plzni vyrostl po Prazdroji druhý největší pivovar Beer Factory s druhou největší restaurací. Postavili je poblíž centra místní podnikatelé v pivovarnictví a gastronomii. Roční kapacita minipivovaru je 2000 hektolitrů, otevře se v úterý, řekli majitelé Josef Krýsl a Viktor Starý. V Plzni jsou ještě další čtyři minipivovary.

Plzeňské minipivovary Purkmistr, Pašák, Raven a Blahovar mají s pivy úspěch. Nejvíce zatím prodává restaurační Purkmistr - Pivovarský dvůr, který se s více než 1600 hektolitry blíží roční kapacitě Beer Factory. Plzeňský Prazdroj může vyrobit přes pět milionů hektolitrů ročně. "Snažíme se pivaře učit jiným chutím. V Plzni už si mohou hodně vybírat," řekl Petr Míč z marketingu Purkmistra, který se za deset let několikrát rozšířil.

Krýsl, který postavil už 64 velmi dobře fungujících pivovarů po světě, chtěl mít původně v Chrástu u Plzně větší průmyslový pivovar. Před rokem se ale spojil s místním provozovatelem restaurací a našli u náměstí v centru Plzně vhodný objekt. Jeho majitelem je 84letý emeritní profesor princetonské univerzity Joseph Kohn, významný světový matematik, nevlastní bratr režiséra Miloše Formana.

Celkově má "Pivní továrna" 15 zaměstnanců. Na čepu nekuřácké restaurace je osm druhů vlastních piv. Nejvíce by se měly prodávat ležák plzeňského typu Beer Factory, který bude stát 40 korun za půllitr, následovat budou svrchně kvašená piva, hostující piva ze západu Čech a k nim stovka lahvových piv ze světa.

Interiér pivovaru i restaurace je v industriálním stylu se železem, dubem a mědí a zdmi bez výmalby. "Spojila se tu gastronomie s pivem a architekturou dohromady," řekl architekt Ondřej Janout z plzeňské firmy Projectstudio8. Po rozjezdu Beer Factory by chtěli majitelé konceptu prodávat projekt jako franšízu.

Krýsl vaří v Beer Factory. Je to druhý největší pivovar v Plzni

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBeer Factory

Plzeň má další minipivovar a tentokrát přímo v historickém centru města. Restaurace Beer Factory s pivy od sládka Josefa Krýsla se stane po Prazdroji druhým největším výrobcem piva ve městě.

Sládek a stavitel minipivovarů Josef Krýsl tentokrát spojil síly nejen se synem a také sládkem Petrem, ale i provozovatelem několika zdejších úspěšných restaurací Viktorem Starým. Výsledkem je restaurace, kterou otevřou v poslední listopadové dekádě a do které se vejde 160 hostů a příští rok po zprovoznění zahrádky ve vnitrobloku celkem přes 200.

Krýsl starší staví pivovary po Česku i celém světě už dlouhé roky a Beer Factory je v pořadí už jeho 64. dílem. „Nechtěl jsem přímo restaurační pivovar, chtěl jsem pivo jen vyrábět, spíš jsem si myslel, že se pustím do čistě produkčního, třeba někde na okraji Plzně. Kamarád a hospodský Viktor mě ale přesvědčil, že jídlo a pivo spojíme dohromady,“ popsal Krýsl vznik projektu.

Zajímavý kabát „Pivní továrny“ vtiskli celému prostoru plzeňští architekti z kanceláře „ProjectStudio8", mimo jiné držitelé ceny Stavba roku Plzeňského kraje za projekt Enviromentálního centra Krsy.

„Jde vlastně o industriální styl s přiznanými rozvody, svítidly, vzduchotechnikou,“ popsal interiér Beer Factory spoluvlastník kanceláře Ondřej Janout.

Jídlo a pití
Kuchyně nabídne především českou klasiku, i když Viktor Starý tvrdí, že v „moderním trendu“. Pivovar, kterému vévodí tisícilitrová varna, umístěná, jak už se stalo u restauračních minipivovarů povinností, v hlavním lokále, pak základní sestavu 7 až 8 piv.

Plus další podle aktuální nabídky a možností. Čepovat je z čeho. Pípa v hlavním lokále má 12 výčepních kohoutů, další s osmi je ve sklepním klubu a stejně tak i v připravené zahrádce, která bude jediným místem, kde si budou moci zapálit kuřáci. Celý objekt je jinak striktně nekuřácký.

Hlavní značkou, která tvoří až 60 procent produkce, je - jak jinak v hlavním městě piva - dvanáctistupňový ležák plzeňského typu, který Petr Krýsl vaří na tři rmuty. Za ním hned Nevada Summer, svrchně kvašená jedenáctka.

V další - základní - sestavě jsou už také jen svrchně kvašená piva. IPA (16°), Amber Ale (12°), Black Ale (13°) - jakýsi slabší porter, pšeničná 12° belgického typu, chybět však nebude ani nealko pivo. Plus desítky lahvových piv ze světa.

Druhý největší v Plzni? Zatím
Ročním výstavem do 2 tisíc hektolitrů je sice Beer Factory největší z plzeňských minipivovarů (takže tím pádem druhý největší výrobce piva po Prazdroji), ale nemusí to být nadlouho.

Pivovar Purkmistr, fungující ve čtvrti Černice, chystá investici na výrazné zvýšení své kapacity.

Krýslův svět piva se z Evropy vrací do Plzně, sládek otevře Beer Factory

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Ervín SchulzBeer Factory

Ikona mezi plzeňskými sládky Josef Krýsl otevře v příštím týdnu nový minipivovar. Tento muž v Plzni začínal s vařením piva i budováním malých pivovarů, rozmáchl se s nimi po Evropě, a teď se vrací domů.

Psal se listopad roku 1977, když sládek Josef Krýsl uvařil svou první várku piva. Tehdy v barvách plzeňského Gambrinusu. Letos je to přesně deset let, co ve vlastním domě postavil svůj první minipivovar se zappovsky undergroundovým názvem Joe’s Garage.

Pak přibývaly další a další. V Česku, Rusku, Bělorusku, Švédsku, Anglii, Slovensku, Španělsku, dokonce i na Kypru... Je jich už třiašedesát.

Teď se ikona mezi českými sládky pomyslně ze světa vrací domů. Pivovar s pořadovým číslem 64 otevírá Krýsl v příštím týdnu v centru Plzně pod názvem Beer Factory.

„Dlouho jsem měl v hlavě plán na průmyslový pivovar, vždycky jsem chtěl pivo pouze vyrábět. Souhrou okolností je z toho pivovar restaurační. Stojí za tím hlavně můj dlouholetý kamarád, hospodský Viktor Starý. Vždycky mi říkal: Až najdu vhodný prostor, tak mi v něm taky postavíš pivovar,“ usmívá se Josef Krýsl.

Společně se synem Petrem - rovněž sládkem, stojí nyní v čele „Pivní továrny“. Pro pořádek, ta je v pořadí už šestapadesátým minipivovarem, který v Česku vyrostl v tomto roce.

Pivovar vznikl v domě matematika, příbuzného Miloše Formana
Beer Factory rozhodně nechce být žádným trpaslíkem. Naopak. Roční výstav se má vyšplhat až ke dvěma tisícům hektolitrů, tím se stane po Plzeňském Prazdroji druhým největším pivovarem ve městě. Kapacita nekuřácké restaurace činí nyní 160 míst, s plánovaným rozšířením zahrádky se rozroste až přes dvě stovky.

Na čepu bude minimálně osm druhů piv, v hlavní sezoně bude zákazníkům proudit zlatavý mok až z osmadvaceti výčepních kohoutů.

„Základ produkce tvoří třírmutový dvanáctistupňový spodně kvašený ležák plzeňského typu a svrchně kvašená jedenáctka Nevada Summer typu Pale Ale. I další piva budou svrchně kvašená, nabídneme řadu speciálů a počítáme i s hostujícími pivovary z Česka i zahraničí,“ vypočítává Krýsl.

I historie majitele domu, kde se pivovar nachází, zaujme. Dnes čtyřiaosmdesátiletý Joseph Kohn je jedním z nejuznávanějších světových matematiků. A také nevlastním bratrem režiséra Miloše Formana. Pochází z židovské rodiny pražského architekta Otto Kohna, která v roce 1938 unikla před nacisty do Ekvádoru. Nyní Joseph Kohn žije v USA, mluví plynně česky. A slíbil, že na pivo do svého domu určitě dorazí.

Jaký je rozdíl mezi svrchně a spodně kvašenými pivy?

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Dušan Radovanovič

Rozdíl je to poměrně zásadní. Spočívá jak v typu použitých kvasnic, tak v teplotách kvašení. Zejména pivovarníci si v posledních letech oblíbili zejména svrchně kvašená piva.

Mezi spodně kvašená piva patří většina světové produkce včetně klasického českého výčepního piva a ležáků. Spodně kvašená piva se kvasí v otevřené kvasné kádi při nižších teplotách v rozmezí 10 až 12 stupňů.

Pěna z povrchu se sbírá, aby se nepropadla do piva. Pivo leží měsíc i déle, odtud také pochází označení ležák. Takto vzniká tradiční pivo, které si u nás dáme prakticky v každé hospodě.

V posledních letech ale v České republice stoupá i výstav svrchně kvašeného piva, které začaly vyrábět především malé pivovary. Jedná se buď o pšeničná piva, nebo o piva typu stout a ale běžná hlavně v Anglii.

Tato piva se kvasí za vyšší teploty, přičemž na hladině zůstává krusta podobná pekařským kvasnicím při výrobě kvásku. Vzniklé pivo je většinou sladší a má výraznější chuť. Svrchně kvašená piva jsou v oblibě i u pivovarníků, protože pivo nemusí tak dlouho ležet v kádích a výrobce má rychlejší obrat.

ODS navrhla nižší spotřební daň u piva. Populismus to není, ujišťuje Fiala

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Josef Kopecký

Je tu další návrh, který může v důsledku snížit cenu piva. Po neúspěšné snaze hnutí ANO prosadit ve vládní koalici dohodu o snížení DPH u piva nyní opoziční ODS přichází s návrhem snížit u něj spotřební daň. Pomohlo by to hlavně menším pivovarům a zároveň částečně hostinským kompenzovat dopad zavedení elektronické evidence tržeb na restaurační zařízení.

„Je to jedno z opatření, které v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb navrhujeme. Nehledejte za tím žádný populistický trik,“ řekl iDNES.cz předseda ODS Petr Fiala. Pod návrhem je podepsáno všech 16 poslanců jeho strany.

Na rozdíl od DPH z restauračních služeb je spotřební daň obsazena v každém pivu i u malých hospodských, kteří nejsou plátci DPH. „DPH neplatí ti malí,“ upozorňuje poslanec ODS Ivan Adamec. „Spotřební daň je proměnlivá podle velikosti pivovaru, ten návrh je zároveň podpora malých pivovarníků,“ dodal.

Cílem tedy primárně není snížit cenu piva, ale umožnit vyšší marže pro krytí nákladů kvůli elektronické evidenci tržeb, která bude pro restaurace a hotely povinná od prosince. Výpadek z výnosu spotřební daně předkladatelé návrhu odhadují do 500 milionů korun ročně.

„Pivovarská produkce má výrazný podíl na objemu obratů restaurací. Zatímco v luxusních podnicích může činit pouze do 10 procent, na venkově přesáhne i 60 procent obratu. Je tedy zcela jisté, že zavedením obchodních překážek, regulací a zvýšením nákladů podnikatelů z titulu zavedení EET, dojde k přímému tlaku na redistribuci takových vícenákladů mezi pivovarníky, restauratéry a zákazníky,“ píší poslanci ODS ve zdůvodnění svého návrhu.

Spotřební daň u piva se zvýšila od ledna 2010, když to v parlamentu prosadila tehdejší vláda Mirka Topolánka. Nyní tedy ODS chce srazit daň zpět dolů, v případě menších, regionálních pivovarů, až úplně na původní úroveň. Tyto pivovary totiž nemají takové úspory díky rozsahu produkce jako velké nadnárodní, a proto hůř konkurují. Poslanci ODS argumentují, že tato daň byla zvýšena v souvislosti s hospodářskou krizí, ale aktuální vývoj rozpočtu její snížení umožňuje.

Od ODS to je zároveň svého druhu „vábnička“ pro vládní ANO, jehož šéf, ministr financí Andrej Babiš prosazoval ve vládě snížení DPH u piva, ale nepochodil, když sociální demokraté místo toho chtěli snížit daň raději u základních potravin. A koalice se nakonec nedohodla.

„ Snažíme se konstruktivně navrhovat věci, které jsou správné. Pro jakoukoli rozumnou věc chceme získat hlasy kohokoli, pokud je to náš návrh. Pokud jde o DPH, my jsme opakovaně upozorňovali na to, že zavedení třetí sazby povede k tomu, že se budou vládní strany předhánět, co navrhnou přesunout do té nejnižší sazby DPH. Tohle je hra, kterou hrát nechceme,“ řekl iDNES.cz Fiala.

Velčovský připravil desítku lahví pro Prazdroj

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Petr NovotnýPrazdroj

Veřejnost bude mít letos už popáté možnost vydražit si limitovanou edici deseti kusů jedinečných designových pivních lahví Pilsner Urquell. Pro tradiční předvánoční online aukci plzeňského pivovaru je navrhl slavný český designér Maxim Velčovský.

Prazdroj pokračuje v charitativní dražbě jedinečných pivních lahví, jejichž výtěžek poputuje stejně jako v předchozích ročnících do Centra Paraple pomáhajícímu lidem s poškozením míchy.

„Snažil jsem se ve skle zhmotnit ty nejznámější symboly slavného plzeňského piva – jeho tradiční pečeť a hlavně historickou plzeňskou bránu, kterou musí projet každá várka piva opouštějící pivovar, ať už míří kamkoliv po Česku nebo do světa. Víc ke vzhledu lahví ještě zatím neprozradím,“ říká Velčovský.

Návrh lahví je už hotový, vyrobeny budou ve druhé půlce listopadu. Charitativní online dražba pivních lahví se uskuteční ve čtvrtek 15. prosince.

„Tradici pomáhat potřebným v předvánoční době začali v našem pivovaru už jeho zakladatelé, plzeňští právováreční měšťané ve 40. letech 19. století. Tento dobrý zvyk uchovaly všechny generace sládků a zaměstnanců pivovarů. My jsme se před pěti lety rozhodli uspořádat dražbu uměleckých pivních lahví a výše výtěžku určeného pro Centrum Paraple nás všechny příjemně překvapila. Stala se z toho tradice, a tak jsme do Paraplete poslali již více než tři miliony korun,“ vysvětluje Stanislav Pekárek, brand manažer značky Pilsner Urquell.

Vydražené prostředky pokryjí Centru Paraple primárně část provozních nákladů, pomohou však také třeba s nákupem nového vybavení.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760