Novinky a zajímavosti ze světa piva

První dvě školní piva z Frýdlantu jsou už v prodeji. Odstartovalo ho v pátek 15. října slavnostní narážení sudů v Pivovaru Albrecht.
Ve Frýdlantu slavnostně narazili sudy školního piva.

Školní piva Hospodář 12° a Čeledín 11° byla uvařena z chmele vypěstovaného na naučné zemědělské stezce Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant.

Chmelobraní zde proběhlo první zářijový den a účastnili se zástupci školy, studenti školy a jejich rodiče.

Piva jsou v prodeji čepovaná v pivovaru Albrecht, od příštího týdne budou k dostání i lahvová. Novinku představuje frýdlantské pivo Kočí, které bude k dostání ke konci listopadu.

Pivovarský dvůr Zvíkov s.r.o. je jeden z nejstarších minipivovarů v Čechách s více než 25letou historií. Vedle minipivovaru, jehož piva Zlatá Labuť nebo Zvíkovský Rarášek vyhrávají mnoho degustačních soutěží, společnost provozuje také tradiční zájezdní hostinec s restaurací a wellness areálem s kompletním zázemím.

Zvíkovský pivovar je skutečným průkopníkem ve svém oboru zejména v oblasti původních, historických, ale i nových populárních technologií a druhů piv. Byl v Čechách vždy jedním z hlavních spolutvůrců řemeslného pivovarství. Pravidelně se také umisťuje na předních místech prestižních pivovarských soutěží jako například Jarní cena českých sládků, Zlatá pivní pečeť, Pivo České republiky nebo Pivex.

Společnost je již od svého vzniku dlouhodobě zisková a dokázala se udržet v černých číslech i během loňského pandemického roku. Je tomu tak díky své výjimečné geografické poloze, nabídce služeb, i politice prodeje piva ve vlastní restauraci.

Pivovar Zvíkov je pro komunitu investorů na Fundliftu velmi známou společností, v minulosti vydal již čtyři úspěšné emise. Předešlé kampaně zároveň patřily k historicky nejrychleji zafinancovaným projektům na Fundliftu. Po zkušenosti s nejistou situací okolo pandemie Covid-19 chce Pivovarský dvůr Zvíkov pracovat s finanční rezervou, a proto se rozhodl investorskou komunitu opět oslovit. Společnost poptává financování ve výši 2 mil. CZK na vytvoření větší hotovostní rezervy za účelem pokrytí provozu pivovaru.

Pivo je český národní nápoj a tradiční hospodská kultura je jednou z našich národních charakteristik. Ani česká pivní kultura ale není neměnná a podléhá změnám. Ty samozřejmě odrážejí mimo jiné také aktuální ekonomickou situaci. A to je i případ současných změn ve způsobu konzumace piva českými milovníky zlatavého moku.

Z hospody domů
Ještě před pár lety by pravidlo, že pivo pijí Češi rádi v hospodě, Němci raději doma, platilo bezezbytku. Dnes je tomu naopak. Zvyky se mění, ceny stoupají a s tím klesá zájem lidí o návštěvu hospod a restaurací. Pivo tak v současné době pijí lidé častěji doma než venku.

Návštěvnost v restauracích výrazně klesla. Na změně trendů i na zdražování samotném má samozřejmě velký podíl koronavirová pandemie, která zákaznické chování značně pozměnila. V jejím důsledku přišlo tuzemské pivovarnictví přímo také o zhruba dva miliony hektolitrů piva. A to už by vydalo na slušné pivní lázně.

Pivo na doma do pet lahví je dnes obvyklý způsob konzumace a praktikují jej až dvě třetiny zákazníků. Pití piva se tedy díky covidové době pozměnilo natolik, že si majitelé restaurací musí zvykat na něco nového.

Trendy, které s námi zůstanou
Kromě změn ve zvyklostech jednotlivců také dnes mnohem méně lidí chodí za kulturou a ani firemní večírky ještě nejsou tak obvyklé jako před pandemií. To všechno se podílí na poklesu objemu vypitého piva a tržeb. Důsledky pandemie přitom budou dlouhodobé.

Doba, kdy by se pivo prodávalo jako dříve je zkrátka pryč. Hospůdky narvané k prasknutí tak, že si není ani kam sednout, již nebudou tak běžné jako dříve. Trendem dneška je pivo v pet lahvích nebo ve vratných minisoudcích. Pro restaurace, ale také pro mnohé minipivovary, tak nastává boj o holé přežití a jejich jedinou šancí je přizpůsobit se.

Vědci díky analýze exkrementů starých 2700 let zjistili, že lidé v době železné již pili pivo a jedli plísňový sýr, píše Cell.com. V stolici pravěkých horníků, která se zachovala v solných dolech v rakouském Hallstattu, totiž při mikrobiologickém rozboru objevili mimo jiné stopy modré plísně, která se dodnes používá při výrobě zrajících sýrů.

V jídelníčku tehdejších lidí převažovaly celozrnné obiloviny, které doplňovalo ovoce, luštěniny a maso, uvedli odborníci v studii zveřejněné v časopise Current Biology. Ačkoli konzumace alkoholu nebyla v pravěku ničím neobvyklým, ve stolici vědci objevili první molekulární důkaz o tom, že lidé v solných dolech před téměř třemi tisíci lety běžně pili pivo. Ještě více je ale překvapil nález plísní Penicillium roqueforti a Saccharomyces cerevisiae, která podle nich svědčí o tom, že se již tehdy úmyslně používali při výrobě sýrů.

„To je podle mě velmi sofistikované. Je to něco, co bych v tehdejší době nečekal. Horníci v Hallstattu podle všeho úmyslně používali technologie fermentace pomocí mikroorganismů, které se v potravinářském průmyslu používají dodnes,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Frank Maixner, který působí jako mikrobiolog v institutu EURAC v italském Bolzanu. „Začíná být čím dál tím jasnější, že prehistorické kulinářské postupy byly velmi důmyslné, a že komplexní zpracování potravin včetně techniky fermentace hrálo v rané historii stravovacích návyků podstatnou roli,“ doplnila Kerstin Kowariková z vídeňského Přírodovědného muzea.

Alpské město Hallstatt je zařazeno na seznam kulturního dědictví UNESCO. V pravěkých dějinách Evropy hrálo tak významnou roli, že podle něj bylo dokonce pojmenováno historické období. Doba haltštatská se datuje do 7. až 5. století před naším letopočtem a spadá do starší doby železné. V solných dolech v oblasti archeologové objevili množství cenných nálezů, protože horníci tehdy pod zemí trávili celé dny. Díky příznivé klimatu s konstantní teplotou kolem osmi stupňů Celsia a vysoké koncentraci soli ve vzduchu se zachovaly dokonce i jejich exkrementy.

Vědci zkoumali stolici z doby bronzové, z doby železné až do 18. století. Hlavním rozdílem oproti dnešní běžné stravě bylo podle nich to, že se kdysi konzumovaly méně zpracované potraviny. Složení střevní mikroflóry napovídá, že lidé se tehdy stravovali podobně jako v současnosti obyvatelé tradičních komunit mimo západního světa.

Krušovický pivovar patří neodmyslitelně k dějinám českého piva. Však se také jeho historie datuje až do 16. století, což ho řadí mezi pět nejstarších pivovarů v celé Evropě. Letos pivovar slaví kulaté výročí 440 let a také novinku, první nealkoholické pivo.

První písemný doklad o pivovaru pochází z roku 1581, avšak pivo se v Krušovicích vařilo bezpochyby mnohem dříve. O skutečnou slávu krušovického pivovarnictví se zasloužil císař a český král Rudolf II., který roku 1583 pivovar zakoupil pro Korunu českou. Sám pak dohlížel na to, aby měl pivovar vždy dostatek kvalitních surovin a pivo nechal ve velkém vozit na Pražský hrad.

Jak podoba pivovaru, tak způsob výroby doznaly od časů Rudolfa řady změn, to podstatné však zůstalo. Kvalitní chmel ze žatecké oblasti, vynikající voda z nedalekých křivoklátských lesů, výběrový český a moravský ječmen, a především láska a nadšení sládků, kteří po staletí uchovávají krušovickou recepturu příštím generacím.

Za celých 440 let své existence pivovar vaří pivo bez přerušení, což dokazuje vášeň a odhodlání krušovických sládků, kteří se poctivého řemesla nevzdali ani v náročných časech třicetileté války či po únosu sládků švédskými vojsky.

Dnes patří pivovar mezi nejmodernější české pivovary s téměř plně automatizovanými výrobními linkami, které každou hodinu pošlou do světa až 50 tisíc lahví krušovického piva! Disponuje také plechovkovou linkou, která je od loňska zmodernizovaná a produkuje až 32 tisíc plechovek za hodinu. Díky moderním technologiím i poctivému řemeslu zaměstnanců se krušovickému pivovaru vloni opět podařilo pokořit metu milion hektolitrů uvařeného piva!

V roce významného výročí si mohou na zdraví krušovického pivovaru připít všichni. Nabídku Krušovic totiž rozšířila novinka, první nealkoholické pivo v historii pivovaru. Sytě zlaté Královsky hořké nealko od pivovaru Krušovice ocení každý, kdo má chuť na pivo hořké jako ležák, ačkoli si potřebuje udržet čistou hlavu. Krušovické nealko vyniká správným řízem a plnou sladovou chutí. Po napití si vychutnáte dlouho doznívající a ve finále převažující hořkost charakterizovanou 28 jednotkami IBU. Velmi hustá a kompaktní pěna podtrhuje vysokou kvalitu piva.

Čísla hrají v názvech různých výrobků velmi významnou roli. Třeba pravá Kolínská toaletní voda nese číslo 4711. Parfém Chanel musí mít číslo 5. Čísla 10, 11 nebo 12 se často používají v názvech piv. Jedno francouzské pivo z Alsaska nese název 1664 podle roku založení pivovaru v Kronenburgu. A jak se v Itálii vaří pivo s názvem 1816? V tomto případě to ovšem není letopočet zahájení výroby tohoto piva.

V restauraci v pivovaru 1816 v italském alpském středisku Livigno skoro nebylo volné místo u stolu. A tak jsem čekal, než přijde majitel pivovaru a vášnivý horolezec Andrea Rocca, u hrnku čaje u baru. Tehdy byla zima, venku ležel sníh a v Livignu jsem byl autem.

Nejvýše položený pivovar patří horolezci
„Piju víc pivo než víno. Myslím, že jsou dva druhy lidí. V životě můžete být buď pivař, nebo milovník vína. Lidé se liší svým životním stylem i množstvím toho, kolik toho vypijí. A z těch dvou jsem já tedy rozhodně pivař,“ přiznává pan Andrea.

A říká, že číslo 1816 rozhodně není rok založení pivovaru. Je to nadmořská výška, ve které leží Livigno a díky tomu je zdejší pivovar ten nejvýše položený v Evropě.

„Myšlenka vyrábět nejvýš uvařené pivo v Evropě mě napadla v roce 2001 při návštěvě jiného horského střediska. Bylo to v Avianu v Dolomitech. Tam byl jeden z prvních mikropivovarů v Itálii. Byl jsem tam lyžovat a když jsem vstoupil do té malé restaurace a ucítil vůni vařeného piva, bylo to tak krásné, že jsem si řekl: musíš si taky postavit pivovar a kde jinde, než v Livignu,“ vzpomíná, jak to začalo.

Mezinárodní inspirace
Když pan Rocca zjistil, že je jeho varna piva nejvýše položená v Evropě, rozhodl se to využít i marketingově a dal pivu název podle nadmořské výšky Livigna.

K vlajkovým lodím pivovaru v Livignu patří pšeničné pivo a také nakuřované pivo s uzenou chutí. Pan Andrea Rocca totiž rád jezdí do bavorského Bambergu, který je nakuřovaným pivem proslulý. S lombardskou hovězí sušenou šunkou breasolou a špekem prý jde nakuřované pivo výborně dohromady.

Byliny pouze k ochucení
„K ochucování piv také používáme různé byliny a přírodní koření. Speciální hořkost třeba pivu dodává místo chmele pyl z prašných šišek na konci větví borovic. Pivo pak má zvláštní příchuť lesa,“ vysvětluje.

Vidím tady láhev s nápisem Kanapa – to poznám, to je canabis. Pivo kanapa z produkce nejvýše položeného pivovaru v Evropě není podle pana Andrey Roccy návykové. Není v něm marihuana. Ti, kteří si je objednají, se prý vždycky smějí, ještě než se napijí. Spekulují o tom, co to s nimi asi udělá. Jenže ono se nic zvláštního nestane. Je to jenom pivo, jako každé jiné.

Budějovický Budvar zprovozní příští rok novou linku na stáčení piva do plechovek. Investuje do ní kolem 300 milionů Kč, hodinová kapacita bude 55 000 plechovek. Současná linka jich zvládla 35 000 za hodinu. Svou první plechovkou linku zprovoznil třeboňský pivovar Regent, ročně tak chce stočit zhruba 3500 hektolitrů. Uvedli to zástupci pivovarů.

Prodeje plechovek loni Budvaru meziročně stouply takřka o pětinu. V roce 2019 prodal v plechu přes pětinu piva, zhruba 370 000 hektolitrů. „Je to globální trend, u spotřebitelů čím dál oblíbenější balení. Ze všech exportních trhů vidíme, že poptávka po plechovkách roste dvoucifernými čísly již několik let za sebou, a naše současná linka je už v sezoně za hranou své kapacity,“ řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák.
Národní pivovar by chtěl v prosinci a lednu instalovat technologii nové plechovkové linky. Původní linka zatím zůstane jako záloha, později ji Budvar zřejmě prodá. Pivovar se 670 zaměstnanci prodá kolem dvou třetin piva jako balené. Loni mu výstav stoupl o 3,1 procenta na 1,73 milionu hektolitrů piva, což bylo nejvíc za 125 let existence pivovaru.
V letech 2023 a 2024 chce Budvar investovat do dvou nových linek na stáčení do lahví. Nyní má tři, jednu pořídil předloni, další dvě jsou staré asi 15 let.

Český pivní trh se koncem loňského roku rozrostl o plzeňský experimentální pivovar Proud. Pivní speciály z produkce Proudu si už získaly řadu příznivců, nyní se nejen jim naskýtá jedinečná příležitost nahlédnout do samotného pivovaru. Prohlídky se konají od října každý pátek v 16.30 a sobotu v 10.45 a 12.45 (kromě 30. 10.). Současnost se v nich prolíná s minulostí. Proud totiž sídlí v bývalé elektrocentrále plzeňského pivovaru, návštěvníci tak cestou uvidí také místa spojená s původními energetickými a vodními zdroji, které kdysi využíval Prazdroj.

Prohlídková trasa začíná v Návštěvnickém centru na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj. Během krátké jízdy autobusem k bednárně se nášvěvníci dozví o nadčasovém Spalkově projektu, jehož zásluhou byl plzeňský pivovar již na počátku 20. století soběstačný a nezávislý na dodávkách pitné i užitkové vody a elektrické energie. Zjistí, jak dříve fungovala říční vodárna, úpravna vody, vodárenská věž, ale i samotná elektrárna postavená roku 1907.

V závěru 2. světové války, v dubnu 1945, budovu těžce poničil nálet spojenců při bombardování Plzně. Trvalo více než půl roku, než byla elektrárna opravena a znovu uvedena do provozu. Svoji funkci poté plnila ještě několik dalších desítek let, výroba vlastní energie pro pivovar však začala být postupně nahrazována odběrem z veřejné sítě. Rozsáhlá rekonstrukce chátrající budovy se rozjela v srpnu 2019, první várku piva tady uvařili 29. 9. 2021.

Do budovy bývalé elektrocentrály, dnes pivovaru Proud, návštěvníky zavede ředitel pivovaru Michal Škoda nebo sládková Lenka Straková. Přiblíží nejen proces vaření piva, ale vysvětlí i co se skrývá pod názvem Proud. Během devadesátiminutové prohlídky se lidé dostanou přímo do srdce minipivovaru, tedy na varnu o objemu 30 hektolitrů, ochutnají slady potřebné k výrobě piva a na závěr všechny dospělé návštěvníky čeká degustace třech piv z portfolia pivovaru Proud přímo z kvasných ležáckých tanků.

Podzim bude opět hořký. Navíc s extra dávkou chmele. Limitovaná edice speciálu Radegast Extra Hořká 15 je zpět. Postupně se objeví v 549 prodejnách osmi obchodních řetězců zejména během října a listopadu 2021. Sezonní várka tmavě jantarového piva z Nošovic bude v prodeji v lahvové variantě ve vybraných obchodech až do vyprodání zásob.

Extra hořký speciál z dílny nošovických sládků, který byl v Pivovaru Radegast poprvé uvařen již v roce 2010, zamířil opět do tuzemských obchodů, kde je obvykle k dostání během podzimních měsíců. „Radegast Extra Hořká 15 se stala postupem času oblíbeným zpestřením naší sezonní pivní nabídky, na které se těší stále více milovníků speciálních pivních zážitků,“ říká Ivo Kaňák, manažer Pivovaru Radegast.

Pro podzimní tmavě jantarové pivo z Nošovic je typická výrazná hořkost a vyvážená bohatá sladová chuť s lehkými jantarovými podtóny. „Toho dosahujeme přidáním větší porce chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák. Pivo má vyšší stupňovitost 15,3 % a 42 jednotek hořkosti (IBU),“ doplňuje Petr Kwaczek, sládek pivovaru Radegast.

Limitovaná edice Radegast Extra Hořká 15 se již začala prodávat v obchodech Hruška. Následně bude k dispozici také ve vybraných prodejnách Makro, Albert Hypermarket, COOP, Enapo, Globus, Kaufland a WHS.

Budějovický Budvar zprovozní příští rok novou linku na stáčení piva do plechovek. Investuje do ní kolem 300 milionů Kč, hodinová kapacita bude 55.000 plechovek. Současná linka jich zvládla 35.000 za hodinu. Svou první plechovkou linku zprovoznil třeboňský pivovar Regent, ročně tak chce stočit zhruba 3500 hektolitrů. ČTK to řekli zástupci pivovarů.

Prodeje plechovek loni Budvaru meziročně stouply takřka o pětinu. V roce 2019 prodal v plechu přes pětinu piva, zhruba 370.000 hektolitrů. "Je to globální trend, u spotřebitelů čím dál oblíbenější balení. Ze všech exportních trhů vidíme, že poptávka po plechovkách roste dvoucifernými čísly již několik let za sebou, a naše současná linka je už v sezoně za hranou své kapacity," řekl ČTK ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Národní pivovar by chtěl v prosinci a lednu instalovat technologii nové plechovkové linky. Původní linka zatím zůstane jako záloha, později ji Budvar zřejmě prodá. Pivovar se 670 zaměstnanci prodá kolem dvou třetin piva jako balené. Loni mu výstav stoupl o 3,1 procenta na 1,73 milionu hektolitrů piva, což bylo nejvíc za 125 let existence pivovaru.

V letech 2023 a 2024 chce Budvar investovat do dvou nových linek na stáčení do lahví. Nyní má tři, jednu pořídil předloni, další dvě jsou staré asi 15 let.

Plničku na stáčení do plechovek zprovoznil třeboňský pivovar Regent. Ročně tak stočí asi 3500 hektolitrů. Investoval do ní zhruba 5,5 milionu Kč. Je to jeho první plechovková linka, zatím si nechával stáčet externě. "Máme za sebou první zkoušky," řekl ČTK sládek Jaromír Čeleda. Regent loni uvařil 60.532 hektolitrů.

Když loni klesl prodej sudového piva, zvažoval i strakonický pivovar Dudák, že si nechá stáčet do plechovek. Zatím se to nepovedlo. "Nejsme schopni sehnat výrobce, který by nám byl schopen garantovat dodání plechovek v termínu, kdy chceme. Oba dva výrobci, kteří působí v České republice - nadnárodní firmy - mají tolik objednávek, že nejsou schopni vytížit velké pivovary, natož nás," řekl ČTK ředitel pivovaru Dušan Krankus. Loni měl Dudák výstav 51.946 hektolitrů.