Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

PPF a J&T vypadly z boje o Prazdroj. Favority jsou Japonci

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrPrazdroj

Nejbohatší Čech se nejspíš nestane pánem českého piva. Skupiny PPF Petra Kellnera a J&T v čele s Patrikem Tkáčem podle informací LN vypadly z úzké skupiny zájemců o koupi Plzeňského Prazdroje a jeho sesterských středoevropských pivovarů.

Klíčovou ránu v soutěži zasadil konkurenční japonský pivovarnický gigant skupiny Asahi. „Ze hry o Prazdroj a další aktiva SABMilleru ve střední Evropě byli vyloučeni. Nabídka, se kterou přišla japonská skupina, byla vyšší a to rozhodlo,“ uvedl zdroj LN, který má blízko k jednání o prodeji Prazdroje.

Japonci dle informací LN nabídli částku přes 8 miliard euro. Informací o odpovídající částce v přepočtu 200 miliard korun přinesl i server iHNed.cz

Tuzemské skupiny se k situaci nevyjádřily. „Spekulace z trhu nekomentujeme,“ uvedla pouze mluvčí Kellnerovy PPF Zuzana Migdalová na dotaz LN, zda může informace potvrdit nebo vyvrátit.

Pivovarnický obchod desetiletí
Největší pivovarnický obchod poslední dekády se tak nejspíš obejde bez české účasti. Jedná se přitom o závratné částky. Největší pivovarnický koncern světa AB Inbev převzal letos (po loňské dohodě) dvojku světového trhu SABMiller, do které spadá mimo jiné také Prazdroj, maďarský pivovar Dreher, rumunský Ursus, polská Kompanija Piwowarska a slovenský Topvar.

Právě tahle aktiva ale nemůže kvůli významnému postavení na trhu a antimonopolním předpisům Evropské unie nový majitel převzít a musí je prodat. Už dříve se spekulovalo, že za celou středoevropskou skupinu pivovarů SABMilleru může AB Inbev inkasovat v přepočtu 135 až 190 miliard korun. Současná nabídka tak výrazně překonává očekávání analytiků.

‚Protikuřácký zákon ublíží hospodám, jestli jde o zdraví, ať zakáží kouřit všem a všude‘

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň se opřel do poslanci schváleného protikuřáckého zákona. „Jedná se o problematický zákon, který není protikuřácký, protože nepovede k omezení kouření, ale citelně poškodí podnikatele v pohostinství,“ říká Šuráň v rozhovoru.

LN: Proč vám zákaz kouření v hospodách tolik vadí?
Protože každý hospodský by měl mít možnost si vybrat, zda udělá provoz kuřácký nebo nekuřácký. Už teď se ukazuje, že nekuřácké hospody prosperují a rychle přibývají, takže proč nenechat výběr na vůli podnikatele. Nekuřáci mají kam jít. Ale tohle není nic jiného než zásadní zasahování do práv podnikatelů. Pokud se státu nelíbí kouření, tak ať ho zakáže všem a všude. Včetně výroby a distribuce. Jenže stát se chová alibisticky. O daně z toho škodlivého tabáku přijít nechce. Tak aspoň znepříjemní život těm, u kterých to státní pokladně zásadně neublíží. Ale ublíží to celému pohostinského oboru.

LN: Pro ten zmíněný úplný zákaz výroby, distribuce a prodeje cigaret byste byl?
Tomu bych rozuměl. Pokud to všichni ti ochránci zdraví kuřáků a nekuřáků myslí vážně, byl by úplný zákaz jediné smysluplné řešení. Selektovat, že u někoho kouření zakážeme a jinde třeba ne, je nefér. Například ten, kdo má k dispozici u hospody zahrádku, má výhodu. Tam se kouřit bude moct. Kdo ji nemá, přijde o zákazníky. Kam až takovéhle selektování podnikatelů půjde?

LN: Může mít plošný zákaz kouření ve vyjmenovaných prostorech vliv na spotřebu cigaret a tedy i výběr daní?
To lze těžko v tuhle chvíli soudit. Osobně si myslím, že jak kde. Ale vcelku se spotřeba cigaret výrazně nesníží. Vidím to třeba na příkladu Irska. Holt všichni chodí kouřit ven, ale kouřit nepřestali. Takže asi ani na té vybrané dani se zákaz kouření viditelně neprojeví.

LN: Současný stav hospodským vyhovuje. Proč?
Protože dává možnost poskytovat službu všem skupinám zákazníků. Jak nekuřákům, tak kuřákům. A záleží už na hospodském, která skupina zákazníků je pro něj lukrativnější. V Praze už rychle ubývá hospod a restaurací, kde se může kouřit. A opačně, na vsi je zas kouření žádanější. Zasahovat do toho z moci úřední je neštěstí.

LN: Projeví se to nějak i na odbytu piva v Česku?
Samo o sobě jen zčásti. Bude to další z vlivů, které už několik let táhnou dolů trh, počínaje zvýšením spotřební daně v roce 2010.

LN: Co jiného ještě negativně na prodej piva působí?
Celý soubor byrokratických opatření, se kterými stát přišel v poslední době. V první řadě EET, kvůli které skončí stovky hospod a pivovary tím přijdou o odběratele. Další komplikací je lednové zavedení kontrolního hlášení, majitelé těch nejmenších hospod na podobné měsíční reporty o všech přijatých a odeslaných fakturách nemají aparát. A do téhle kategorie věcí, kterými stát hází klacky pod nohy drobným podnikatelům, patří třeba i povinné pořízení závodních lékařů, které si podnikatel musí najímat a platit, pokud má víc než 20 zaměstnanců. Podnikatelé, a nejen ti v gastronomii, tak doplácejí na to, čemu se už stále častěji říká agresivní byrokracie.

V pivu jsme světoví! Ale kdo je pánem našich slavných domácích pivovarů?

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Pavel Maurer

Zaslechl jsem v rádiu, že nám chtějí prodat chloubu naší kulinární kultury. Totiž pivo, naše rodinné stříbro. Naše národní kulturní dědictví. Ještě než vám řeknu, co se v rámci globálních finančních transakcí chystá na nejvýznamnější pivovar v zemi, chtěl bych zdůraznit, že by vás to opravdu mělo zajímat.

Vždyť české pivo, útulné hospůdky, orosené půllitry, pivní pěna, pivní kultura, pivní vtipy i literatura či film jsou neodmyslitelně spjaty s naší zemí. Třeba Jaroslav Hašek, Jan Neruda, Bohumil Hrabal či Jiří Menzel se k tomuto tématu vyjádřili dosti jasně. Jsme na své pivní zvyklosti a světově nejvyšší spotřebu zlatavého moku náležitě hrdí.

Naše pivo dalo jméno všem ležákům na světě! Když je na etiketě napsáno Pils nebo Pilsner znamená to, že jde o světlý ležák. Málokdo na naší planetě tuší, když vidí nápis Pils, že pochází z města Plzeň. Stejně tak proslulý americký BUD je odvozen od jména dalšího našeho města – České Budějovice a jejich produktu Budweiser Budvar. Jsme prostě světoví!

Jenomže, kdo je vlastně pánem našich slavných domácích pivovarů? Krušovice vlastní Holanďané, Staropramen Američané, Pivovary Lobkowicz zase patří Číňanům a Plzeňský Prazdroj ovládá Jihoafricko-americký koncern s centrálou v Londýně.

Jedině Budvar stále odolává tlaku zahraničních investorů a je naším národním podnikem. Takže pokud pijete české pivo, musíte se vnitřně smířit s tím, že ve většině případů jde o pivo patřící obřím mezinárodním společnostem.

A nyní se právě chystá obchodní fúze dvou světových pivních gigantů, kvůli které bude Plzeňský Prazdroj zase na prodej. Prý mají zájem Japonci, Švýcaři, Číňané, ale také investoři od Petra Kellnera. Tak schválně, komu budeme fandit? Škoda, že si akcie pivovaru nemůžou koupit po mililitrech všichni lidé, kdo si dávají jednu plzničku denně…Já bych se asi cítil bezpečněji.

Mám rád pivo, které má říz, hustou pěnu a správnou teplotu, ale když vidím ty obří globální operace a také to, že nám už i v pivním velkoprůmyslu skoro nic nepatří, trochu mi hořkne v puse i dobře načepovaná hladinka!

Vařit Plzeň chtějí nejvíc Japonci. Za Prazdroj a spol. nabídli 200 miliard

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTKPrazdroj

Japonská pivovarnická společnost Asahi Group údajně nabídla za Plzeňský Prazdroj a další východoevropské značky pivovaru SABMiller patnáctinásobek zisku EBITDA. Ten loni za pivovarskou skupinu přesáhl 500 milionů eur (zhruba 13,5 miliardy korun).

Cena se tak může vyšplhat až k osmi miliardám eur, tedy přes 200 miliard korun. Informoval o tom server IHNED.cz s odvoláním na zdroj blízký transakci.

Prodej aktivit SABMilleru v Česku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku konkurenční skupinou Anheuser-Busch InBev. Vedle Prazdroje zahrnují prodávaná aktiva polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus.

Na užším seznamu zájemců o pivovary je vedle Asahi také investiční skupina PPF českého miliardáře Petra Kellnera a konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, které zahrnuje kanadský penzijní fond PSP Investments a českou investiční firmu R2G. Podle zdroje HN ale nabídly v druhém kole závazných nabídek za pivovary méně než Asahi.

AB InBev se na převzetí SABMilleru dohodl loni a transakci v hodnotě 79 miliard liber (2,4 bilionu Kč) dokončil v říjnu. Upevnil si tak pozici největšího světového výrobce piva. Nová společnost má pod kontrolou zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

V druhém kole závazných nabídek do 12. prosince měla být kritériem výběru partnera k jednání cena a rychlost v následném dokončení prodejního procesu. O tom, s kým vstoupí AB InBev do konkrétních jednání o prodeji pivovarů bude jasno v nejbližších dnech, uvedl server IHNED.cz.

Po Prazdroji sahají Japonci. Asahi nabízí za pivovary AB InBev přes 200 miliard korun

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Nikita Poljakov, Michal ŠenkPrazdroj

● Skupina Asahi je za Plzeňský Prazdroj a další pivovary ochotna zaplatit až 15násobek jejich zisku EBITDA.
O pivovary ze skupiny AB InBev se zajímá i skupina PPF Petra Kellnera, nabídla prý ale menší částku.
Pro japonskou firmu by se jednalo o největší akvizici v její historii.

Skupinu středoevropských pivovarů AB InBev v čele s Plzeňským Prazdrojem má na dosah japonská pivovarnická skupina Asahi.

Podle zdroje HN blízkého transakci, která je jedna z největších v regionu za poslední roky, se cena, kterou byli zájemci ochotni zaplatit, pohybuje vysoko nad očekáváním analytiků.

Asahi údajně v druhém kole závazných nabídek ocenila pivovary Prazdroj, slovenský Topvar, maďarský Dreher, rumunský Ursus a polskou společnost Kompanija Piwowarska na patnáctinásobek zisku EBITDA. Ten loni za celou pivovarskou skupinu přesáhl 500 milionů eur. Cena se tak tedy může vyšplhat až k osmi miliardám eur (přes 200 miliard korun).

Ostatní uchazeči o Prazdroj a další pivovary nabídli podle zdroje HN méně. To je i případ skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, konsorcia švýcarské investiční firmy Jacobs Holdings či kanadského penzijního fondu PSP. Zájem o Prazdroj měla ještě čínská investorská skupina China Resources. Americký fond Bain Capital pak už dříve avizoval, že ač měl zájem v prvním kole, do druhého se už nezapojí.

"V tuto chvíli nebudeme celou věc komentovat," uvedla na dotaz HN mluvčí Ab InBev Kathleen Van Boxelaerová. Průběh transakce zatím nekomentoval ani nikdo z uchazečů.

Prodej středoevropských aktiv AB InBev byl podmínkou obří pivovarnické fúze jedničky světového pivního trhu AB InBev a skupiny SABMiller. Podle Evropské komise by spojení těchto hegemonů znamenalo ohrožení trhu kvůli dominantnímu postavení jejich značek v regionu.

Pro japonský pivovar by šlo o největší akvizici v jeho historii. Skupina už přitom letos za 2,55 miliardy eur získala další evropské značky někdejšího SABMilleru - italské pivo Peroni, nizozemský Grolsch a britský Meantime.

V druhém kole závazných nabídek do 12. prosince měla být kritériem výběru partnera k jednání cena a rychlost v následném dokončení prodejního procesu. O tom, s kým vstoupí AB InBev do konkrétních jednání o prodeji pivovarů, bude jasno v nejbližších dnech. Prazdroj a další firmy by se nového majitele měly dočkat v řádu týdnů.

Minipivovar Trautenberk svým mokem zviditelňuje Krkonoše

Publikováno:před rokemZdroj:Trutnovinky.czAutor:Hynek ŠnajdarTrautenberk

Pivo Trautenberk se sice vaří v Malé Úpě od prosince minulého roku, ale dnes byla otevřena pivovarská restaurace, oficiálně nový krkonošský minipivovar a lze se zde také ubytovat v osmi pokojích. A co si mohou milovníci kvalitního piva dát? Jedenáctku, třináctku, čtrnáctku.

„Celkově se snažíme zviditelnit Malou Úpu. Chceme sem nalákat lidi a právě pivovar nám přišel jako dobrý nápad. Dále jsme to chtěli udělat pro místní, jak z Malé Úpy, tak z Pece i Jánek, sdružit lidi, aby si sami pro sebe vařili pivo, aby se scházeli a začal tu žít nějaký společenský život. Navíc si myslíme, že vařit pivo je hezká zábava a baví nás to,“ řekl Martin Kulík, předseda představenstva Pivovar Trautenberk.

Pivovar Trautenberk vznikl v bývalé Tippeltově boudě, domě s číslem popisným 87, později známém spíše jako hotel Družba. Stavba zde stojí od roku 1911 a v dobách někdejší slávy patřila k nejmodernějším v okolí. Několikapodlažní budova bývala restaurací a hotelem, a tyto služby se sem znovu vrací.

Ze souboje o Prazdroj vypadla americká Bain Capital, favoritem je japonská Asahi

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Seznam zájemců o převzetí Plzeňského Prazdroje a dalších východoevropských značek pivovarské skupiny SABMiller se zúžil, ze souboje odešla americká investiční společnost Bain Capital. Agentuře Reuters to dnes sdělily informované zdroje. Za favorita na koupi prodávaných aktiv je podle nich nadále považována japonská pivovarnická společnost Asahi Group.

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro převzetí podniku konkurenční skupinou Anheuser-Busch InBev. Kromě Prazdroje zahrnují prodávaná aktiva polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Celková hodnota prodávaných značek se podle dnešního sdělení zdrojů pohybuje kolem šesti miliard eur (162 miliard Kč).

Podle Reuters je nyní na užším seznamu vedle Asahi také investiční skupina PPF českého miliardáře Petra Kellnera. Je tam dále konsorcium vedené švýcarskou investiční společností Jacobs Holding, které zahrnuje kanadský penzijní fond PSP Investments a českou investiční firmu R2G.

Rozhodnutí společnosti Bain Capital ale vyvolává otázky ohledně účasti další americké investiční firmy Advent International, která s firmou Bain plánovala společnou nabídku. Podle dvou zdrojů se Advent International bude snažit vypracovat vlastní nabídku do 12. prosince, což je termín pro předložení závazných nabídek. Zástupci AB InBev, Bain Capital i Advent International zprávu komentovat odmítli.

AB InBev se na převzetí SABMilleru dohodl loni a transakci v hodnotě 79 miliard liber (2,4 bilionu Kč) dokončil v říjnu. Upevnil si tak pozici největšího světového výrobce piva. Nová společnost má pod kontrolou zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

Nejdřív se zajímejte o složení a výrobní proces, až potom o chuť

Publikováno:před rokemZdroj:Metro.czTišnov

Petr Peška je ředitelem a zároveň sládkem nového minipivovaru v Tišnově. Jaké pivo se vaří pětadvacet kilometrů od Brna a kde jej ochutnat? Nejen to se dozvíte v rozhovoru pro deník Metro.

Jak se to má s historií vaření piva v Tišnově?
Historie vaření piva tu sahá až někam do 13. století, kdy některé měšťanské domy disponovaly právem svobodného vaření a šenkování piva. Ve 14. století už byly v Tišnově desítky právovárečných domů. Podmínky pro výrobu a prodej i množství domácích varen se pak měnilo v souvislosti s dalšími historickými událostmi. Pivovar v Tišnově vznikl v první polovině 19. století. Měl však konkurenci v klášterním pivovaru u Porta coeli v Předklášteří, tehdy ještě součásti Tišnova. Později už se pivo vařilo právě pouze v Předklášteří. Roku 1915 se pak z důvodu nerentability přestalo v pivovaru pivo vařit a v jeho prostorách se pouze skladovalo černohorské pivo. Přesně po sto letech se pak na výčepech opět objevilo Tišnovské pivo. Od konce loňského roku jsme začali vařit pivo v partnerském minipivovaru a zároveň se pustili do hledání vyhovujících prostorů přímo v Tišnově. Před pár týdny jsme dokončili rekonstrukci jedné z budov v průmyslovém areálu a nyní pivo vaříme přímo v Tišnově.

Jak vás napadlo pustit se do tohoto oboru?
Nedokážu říct přesný moment, kdy mně tento nápad poprvé proletěl hlavou. Ty myšlenky uzrávaly delší dobu. Významnější roli v tom pak hrál cyklistický výlet po Německu. Tamní pivní kultura, v níž hrají lokální pivovary významnou roli, mě nadchla.

Kde jste sbíral zkušenosti?
Nejvíce jsem se toho naučil v rámci sládkovského kurzu, v němž je kromě teorie i řada praktických předmětů. Sládkování je pěkné české slovo, ale vaření piva je vlastně chemický proces. Sládek je v dnešní době víceméně technolog. Každý si samozřejmě postupy upravuje, vytváří vlastní recepturu, a to dělá každé pivo specifickým, ale některé věci jsou prostě dány. Sládkové za starých časů to měli samozřejmě náročnější. Například ohřívání na konkrétní teplotu byl docela kumšt. Dnes už to za nás zvládne technika. Stejně tak si dřív sládkové předávali vědomosti z generace na generaci. Věděli, jaké postupy jsou dobré, ale netušili proč. Dnes už díky vědomostem z chemie víme, proč jsou dané postupy vhodné.

Kolik piva vyrábíte?
Nyní máme kapacitu pro necelých 1500 hektolitrů ročně, pokud se nám bude dařit, rádi bychom se časem dostali na trojnásobek.

Z jakých surovin pivo vaříte?
Používáme především moravské slady a žatecké chmely. V dnešní době už je pro pivovary jedinou opravdu lokální surovinou voda.

Jak důležitá je pro chuť piva právě voda?
Voda tvoří největší procentuální část piva, takže svůj význam hraje, pro chuť jsou však důležitější ostatní složky. Špatná voda může pivo zkazit, ale jestli máte kvalitu vody dobrou nebo naprosto excelentní, to už ve výsledku zas až takovou roli nehraje. Chuť piva je ovlivněna řadou věcí. Záleží i na tom, co jste předtím jedl a vliv může mít i atmosféra. Když pijete v dobré partě, může vám stejné pivo chutnat úplně jinak, než když ho pijete poté, co jste se pohádal se ženou. Chuť samozřejmě může zásadně ovlivnit i výčepní. A celkově je to individuální. Každému chutná něco jiného. Navíc dnes už chemicky dokážete vytvořit jakoukoliv chuť a někomu tak může chutnat mnohem víc šunka s 30 % masa než šunka s 90 % masa. Proto se třeba já osobně nejdřív zajímám o výrobní proces a složení piva a až poté o chuť. V Německu podle zákona musí mít pivo 100 % základní suroviny, v Česku stačí 60 % a někteří výrobci na to samozřejmě hřeší. Když vidím na etiketě piva ve složení chmelový extrakt, tak si je určitě nekoupím.

Jaká piva máte nyní v nabídce a jaké jsou v nich hlavní chuťové rozdíly?
Většina z nás, kdo se kolem výroby pohybujeme, máme rádi hořká piva. Proto jsme jako první udělali spodně kvašenou třikrát chmelenou poctivou hořkou dvanáctku. V rámci tabulek hořkosti se pohybujeme v druhé polovině. Desítka, která následoval, se v rámci své kategorie také pohybuje v horní polovině hořkosti a je chmelená dokonce čtyřikrát. Dáváme do ní tři různé chmely ve čtyřech fázích výroby. Jako poslední dáváme těsně před koncem chmelovaru ještě jednou Žatecký poloraný červeňák kvůli intenzivnější vůni. Pro lidi, kteří si v hořkých pivech zas až tak nelibují, jsme pak začali vyrábět jedenáctku. Dvanáctku jsme pojmenovali Tišnovan, což vychází ze slova měšťan, desítku Tišnovák, to jsme zase odvodili od slova sedlák a sladší jedenáctku Tišnovanka. Ke každému druhu podle toho děláme i speciální sklenice. Pro desítku je určený klasický krýgl, pro dvanáctku vysoká sklenice a pro jedenáctku máme skleničky na stopce. Na etiketách máme zase vyfocené tišnovské dominanty. Snažíme se zkrátka dát samotnému pivu ještě přidanou hodnotu. Pro naše fanoušky jsme vytvořili také Klub tišnovských sládků, jehož členové mají různé výhody.

Kde lze Tišnovské pivo ochutnat?
Zatím nemáme hospodu, která by naše pivo měla ve stabilní nabídce. Často jej však nabízí tišnovská Pohoda a Campanula. V Brně nás můžete ochutnat například v populárním výčepu Na stojáka nebo ve Veselé vačici. Aktuální seznam najdou zájemci vždy na webu pivovartisnov.cz a na našem facebookovém profilu. Zde informujeme i o tom, kde je příležitost koupit si pivo domů.

Minipivovary nyní zažívají velký boom. Myslíte, že jich bude ještě přibývat?
Myslím, že ještě zdaleka nejsme na vrcholu. V Německu mají minipivovary a velmi malé pivovary s výstavem do 50 000 hektolitrů ročně přibližně 90 % trhu, u nás je to 11 %. V Belgii, která je podobně velká jako Česko, funguje kolem dvou a půl tisíce minipivovarů, v Česku jich je přibližně 250. Myslím, že je tedy ještě hodně prostoru pro nová piva.

Pivo není tak složité, říká nejmladší sládková

Publikováno:před rokemZdroj:Metro.czAutor:Filip JaroševskýMoucha

V Branickém pivovaru se již několik měsíců opět kouří z komína. Svůj domov tu totiž našel kočovný pivovar Moucha, díky kterému v okolí opět zavoněl slad a chmel. Na to, jak místní pivo chutná, tu dohlíží nejmladší sládková v Česku Daniela Tallová. Její cesta do Braníka vedla přes domácí experimenty v podobě vaření piva v několika kyblících po pomáhání při rekonstrukci budovy pivovaru, kde je nyní také akcionářkou.

„Na začátku jsem ze strachu a zodpovědnosti usínala hodně těžko. Přece jen děláte s technologií za miliony. Dnes už mě ale v pivovaru nepřekvapí žádný zvuk,“ říká jednadvacetiletá sládková.

Jak chutnalo první pivo, které jste vyrobila?
Dalo se pít. V osmnácti jsem se do výroby piva zbláznila, studovala, jak se dělá, a začala experimentovat. Bylo z toho ale hrozně svinstva, takže mě s tím naši vždycky vyhodili do koupelny. O tom, jak je těžké dodržet správnou hygienu, nemluvě. Když jsem vyrobila pár slušných várek o několika desítkách litrů, začala jsem se zajímat o to, jak se pivo dělá ve velkém a jak tím vydělat peníze. Občas si ale zavzpomínám a uvařím si doma, v Husinci u Prahy, nějaký ten experiment.

Proč jste si jako své povolání vybrala právě sládkovou?
Když jsem dostudovala gymnázium, přišla otázka, co dál. Došlo mi, že mě studium nenaplňuje, že chci něco opravdu dělat. Dát tomu nějakou hodnotu. Začala jsem tedy studovat podskalskou pivovarnickou školu a k tomu ještě dálkově vysokou zemědělskou v Suchdole.

Kde jste poprvé zkusila vařit naostro?
Měla jsem to štěstí, že jsem na sociálních sítích poznala několik mladých sládků z lokálních pražských pivovarů, kteří mě k řemeslu pustili. Vařila jsem tak pivo třeba v Šediváku, u Bulovky nebo v Úněticích. Nikdy mě ale nelákala velkovýroba. Tam se na pivo nemůžete pomalu ani podívat, ani si sáhnout.

Říká se ale, že větší pivovary mají lepší záruku dodržování standardní kvality...
V laboratořích kontrolují každý detail. To bezesporu. Pro mě pak ale z toho procesu mizí to hezké. Co vím, sládkové, kteří sedí za počítačem a denně musí splnit limit, jsou spíš nešťastní. To se mně stát nemůže. Já když mám práci hotovou, jdu prostě domů a je na mně, co dělám.

Setkala jste se s kritikou?
Necítím se ještě být úplně sládkem, jsem stále na začátku, proto vítám každý názor. Spíše ale ocením názor zkušenějšího pivovarníka než nějakého pivního specialisty.

Práce v Mouše je vaše první větší pracovní zkušenost. Proč právě tady?
S vlastníkem pivovaru Petrem Mouchou jsme se seznámili na jednom pivním festivalu. Hodně rychle nám došlo, že máme na pivo podobné názory. Právě se náhodou chystal investovat a zakotvit v Braníku, slovo dalo slovo a po pár měsících jsem už vařila v Braníku.

Vaří se u vás často?
Dvakrát týdně. Máme stále malou kapacitu. Do budoucna bychom tu ale rádi vařili každý den. Jedeme totiž maloobchod a dodáváme do vlastních hospod. Poptávka se tedy zvyšuje.

Kam podle vás kráčí česká pivní kultura?
Myslím, že se v poslední době nosí dělat z piva malinko víc. Nejdůležitější je u něj přece pitelnost. Teď mám ale pocit, že v pivu dnes každý hledá složitosti a vady. Na to, abychom poznali, zda je pivo dobré, přece nepotřebujeme davy odborníků.

Stále platí, že se Češi dělí na stádo konzervativců či naopak experimentátorů?
Aly, stouty, to jsou piva, kterým já osobně příliš neholduju. Technologicky jsou sice mnohem jednodušší, pokud ale pomineme nějaký marketing okolo, jde o nápoje spíš na cucání než k pití. Vaříme hlavně spodně kvašená piva, takže konzervativním typům umíme vyjít vstříc. Speciály ale po nás chtějí zákazníci neustále.

Brněnský minipivovar Lucky Bastard rozšířil výrobu

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTKLucky Bastard

Brněnský minipivovar Lucky Bastard rozšířil výrobu. Díky investici šesti milionů korun má novou varnu, která má sedmkrát větší kapacitu než ta původní. Minipivovar ale celou kapacitu 4500 hektolitrů ročně zatím nevyužije a chce část pronajímat.

"Nejzásadnější města jsou pro nás Brno a Praha. Export se nám také slibně rozvíjí, zatím jsme jej museli kvůli omezené kapacitě brzdit," uvedl Jan Grmela z vedení pivovaru.

Pro příští rok chce minipivovar uvařit 1500 hektolitrů piva. Zbytek volných kapacit by chtěla firma pronajímat například takzvaným létajícím pivovarů, což je nový trend. Jde o firmy, které nemají vlastní výrobní kapacity a vaří v jiných minipivovarech. Podle Grmely je jich v republice kolem 20. Problémy ale bývají v letních měsících, kdy je na trhu málo volných kapacit. "U nás by mohli uspět, protože my máme místa dost," uvedl Grmela.

Minipivovar Lucky Bastard se zabývá výlučně výrobou svrchně kvašených piv, což se podle Grmely nemá měnit. Novou výrobu pivovar přestěhoval do míst, kde se pěnivý mok dříve vyráběl. Firma si pronajala jednu místnost v objektu bývalého pivovaru Moravia, který byl po Starobrnu druhým největším pivovarem v Brně. Výrobu ale musel ukončit ve 30. letech minulého století, a to kvůli velkému zadlužení a hospodářské krizi. Z areálu se zachovala jen část budov. Dnes jsou v nich kromě minipivovaru většinou kanceláře.

Vracet vaření piva do míst, které k tomuto účelu sloužily v minulosti, je v posledních letech rovněž trendem. Pivo by se mělo v nejbližších měsících začít znovu vařit například v Sokolnicích u Brna. Ve Slavkově funguje minipivovar sice na místě bývalého mlýna, ale v těsném sousedství bývalého pivovaru.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819