Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivaři se připravují na Vánoce. Nakupují litrové plechovky, kalendáře a speciální edice

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:Iva Špačková

Na pultech obchodů se objevují litrové plechovky piva. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven to není trend, ale snaha zaujmout v předvánočním období něčím extra.

Pivovary vycházejí vstříc zvýšené poptávce před Vánoci a umisťují do regálů speciální edice, které rychle mizí z pultů.

"Pivo je klasický tahák celý rok, ale o svátcích si lidé chtějí dopřát lepší kvalitu. V akcích se tak objevují speciální balení, ale i dražší druhy piva jako litrový Pilsner Urquell prodávaný bez slevy za zhruba 190 korun či dvoulitrový džbánek Bernard za skoro 500 korun. Hodně jsou také v akci různé multipacky, které mívají jako dárek sklenici," říká Zuzana Štěpánková, produktová manažerka portálu AkcniCeny.cz, který sleduje letáky desítek obchodních řetězců.

Velký zájem o speciály potvrzuje i mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. "Vánoce jsou pro nás jedním z vrcholů roku. Nabízíme proto už tradičně několik let vždy adventní kalendář, litrovou lahev unikátního designu a multipack s krýglem," uvádí.

O všechna tato balení je podle ní každoročně velký zájem nejenom proto, že se stávají součástí svátečního hodování, ale slouží i jako vánoční dárek.

Do výroby netradičních balení se pouštějí i e-shopy. Například Pivotéka.cz uložila do krabice dvacet různých piv, přidala k nim čísla a přiložila vlastnoručně vyrobený perníček. "Adventní kalendář jsme poprvé prodávali loňský rok. Byl o něj velký zájem, tak jsme ho letos ještě vylepšili," říká jednatel internetového obchodu Jiří Štrajt.

Vedle pivního kalendáře mají letos Češi zájem o příslušenství pro domácí vaření piva, dodává Štrajt.

V regálech obchodů se objevují i zvětšeniny klasických půllitrových plechovek. Jednu značku, Keltské dědictví, uvedl na trh pivovar United Breweries, druhou značku - Horal - prodává společnost Albion Plus. Ani jedna se na dotaz Aktuálně.cz nevyjádřila k tomu, jak velký úspěch tento produkt má a zda ho na trh uvedla na základě výzkumu preferencí tuzemských pivařů.

Reagovala jen společnost Sladovna, která pod značkou Horal vyrábí soupravy na výrobu domácího piva. "Výrobek neznáme, nemá s námi nic společného. Nepodařilo se nám ani na internetu zjistit, kdo pivo vyrábí," odpověděla vedoucí logistiky Michaela Pösslová.

Podle Martiny Ferencové z Českého svazu pivovarů a sladoven však nejde o žádnou změnu v konzumaci tohoto nápoje. "Pivovary se zvláště v předvánočním období snaží zaujmout něčím netradičním, a proto se zaměřují na speciální nabídky. Jednou z nich může být i litrové balení plechovkového piva, ale z našeho pohledu se nejedná o trendovou záležitost, protože na trhu stále dominuje půllitrové balení," říká.

Právě plechovky mohou podle ní za to, že se z národa s tradiční hospodskou pivní kulturou stává spíše země plechovkového piva - jeho prodeje meziročně vzrostly o téměř 46 procent.

Ke změně dochází podle svazu kvůli množství regulací, které omezují hospodský byznys. "Vedle takzvaného kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb jsou to i regulace hazardu, protikuřácký zákon, změny pravidel pro provozování restauračních zahrádek či snižování limitů pro uplatnění paušálů pro živnostníky," uvádí Ferencová.

Vedle byrokratických přítěží však růstu obliby plechovkového piva pomáhá i fakt, že plech je proti lahvi lehčí, nerozbije se a rychleji se ochladí na správnou teplotu.

O pivo v plechu je zájem

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Blog iDNES.czAutor:Tomáš Pluháček

Již více než 80 let uplynulo od okamžiku, kdy světlo světa spatřilo první pivo v plechovce. I když v oblasti výroby piva i jeho konzumace držíme různá světová prvenství, v tomto vynálezu nás předběhl někdo jiný.

První pivovar, který se „dopustil“ tohoto novátorství, se totiž nacházel ve spojených státech. K nám se plechovky dostaly až v devadesátých letech. Konkrétně pivovar Zubr začal pivo stáčet do prvních plechovek o objemu 0,33 litru v roce 1992.

O tom, že si plechovky našly svoje místo na trhu i u nás, svědčí fakt, že právě plechovky jsou nejrychleji rostoucí kategorií pivních obalů současnosti. I přesto, že jsme národem s vysokou hospodskou pivní kulturou, stále více se v posledních letech projevuje trend pití v klidu domova na úkor pití piva v restauraci, s čímž souvisí i rostoucí zájem o různé typy obalů, a zejména o plechovky. Dle Českého svazu pivovarů a sladoven vzrostla letos spotřeba plechovkového piva za období leden až srpen v meziročním srovnání o téměř 46 procent.

I v pivovaru Zubr vidíme trend, že o plechovky je stále větší zájem. V současné době tvoří asi 10 procent produkce našeho pivovaru. Proč tomu tak je? Protože plechovka je pohodlnějším obalem. Je lehčí, nemusí se vracet a zároveň kvalita piva v plechovce je v dnešní době zcela srovnatelná s lahvemi. Největší úspěchy pak plechovky slaví především v létě, v období dovolených, kdy se často stávají „základní výbavou“ při cestách do zahraničí. Protože správný český štamgast se bez svého oblíbeného pivního moku neobejde!

A jak se bude pivní trh vyvíjet v dalších letech? I přesto, že plechovky rostou, naší prioritou bude i nadále podporovat zejména restaurace a čepované pivo v hospodách. Chceme přispívat k udržování českých tradic, kam hospodská pivní kultura a setkávání lidí u čepovaného českého piva jednoznačně patří.

V každé lahvi plátek chleba z popelnice. Pivovar vaří z odpadu

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iDNES.cz

Britská společnost Toast Ale recykluje chleba vyhozený do odpadu. V New Yorku, Rio de Janeiru, Kapském městě a Rejkjavíku z něj vaří pivo. Všechny vydělané peníze jdou na boj s vyhazováním jídla.

V každé lahvi piva Toast Ale je schovaný plátek chleba. Výrobce vyhozeným chlebem z třetiny nahrazuje ječmenný slad. Suroviny odebírá od firem vyrábějících sendviče. Patky z bochníků toustového chleba by jinak neměly využití a skončily by v popelnici, píše CNN.

„Na sendviči nikdy nenajdete patku. Na začátku výroby je vždycky někdo vezme a hodí do koše,“ říká Rob Wilson z pivovaru Toast Ale. Společnost odhaduje, že domácnosti každý den vyhodí až 24 milionů plátků.

Vaření piva z chleba ale není žádnou novinkou, pivo z chleba totiž vařili už v Mezopotámii. Čtyři tisíce let starý recept z mezopotámského Babylonu právě využívá i Toast Ale. Recept před časem použila i belgická firma Brussels Beer project, která z použitého chleba uvařila pivo nazvané Babylone. To zaujalo britského bojovníka proti vyhazování jídla Tristrama Stuarta natolik, že v roce 2015 založil firmu Toast Ale.

Během dvou let se výroba piva z chleba rozšířila z londýnského pivovaru Hackney Brewery do hrabství Yorkshire a dále i po světě do New Yorku, Rio de Janeira, Kapského města a Rejkjavíku.

Toast Ale recept i zveřejnil. Chce tím povzbudit i ostatní pivovary k využívání chleba, který by se jinak vyhodil. Všechen výdělek firma dává charitativní organizaci zabývající se plýtváním jídla Feedback.

Nevyužitý chléb se často posílá do potravinových bank a charit, které jej dávají bezdomovcům. Chleba, který není vhodný, aby ho jedli lidi, se používá jako krmivo pro zvířata. Toast Ale však používá jen chleba, který by jinak skončil na skládce. Odpad z pečiva se také může použít jako zdroj obnovitelné energie. Wilson ale upozorňuje, že to je pro většinu pekáren a výroben sendvičů moc nákladné.

Konec experimentu. Český Heineken se vrací k půllitrovým plechovkám

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Euro.cz

Pivovarská skupina, do níž patří značky Březňák, Krušovice či Starobrno, mění velikost svých obalů. Po plastových lahvích se k původnímu objemu vrací i její plechovky.

„Všechny plechovky českých značek z našeho portfolia - například Krušovice, Starobrno, Březňák či Zlatopramen NA - se budou prodávat v objemu 0,5 litru,“ potvrzuje Jana Pikardová, mluvčí Heineken ČR. A proč se tedy pivovarská skupina vrací k původní velikosti? „U plechovek o objemu 0,4 litru se totiž v minulosti vyskytly problémy s dodavatelem, který nebyl schopen pokrýt dostatečné množství poptávaného objemu,“ odpovídá mluvčí.

Není to přitom tak dávno, co Heineken ČR do menších plechovek začal svá piva stáčet. Hliníkové obaly o objemu 0,4 litru se v policích obchodů začaly objevovat na přelomu jara a léta 2015. S nimi se zmenšily i plastové lahve – místo původních 1,5 litru měly jen 1,44 litru, cena ale zůstala stejná.

Ovšem ani PET lahve na trhu nevydržely dlouho. Pivovarská skupina je přestala dodávat už loni na jaře. Prý o ně nebyl takový zájem, jaký výrobce čekal. A tak se vrátila k 1,5litrové velikosti.

„Staronové“ půllitrové plechovky jsou už dnes k dostání ve většině supermarketů. Změna se však netýká zahraničních značek, které Heineken ČR prodává. Řeč je třeba o jablečném cideru Strongbow. Ten i nadále zůstane v plechovce o objemu 0,4 litru.

Vánoční speciality od litovelských sládků

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

Litovelský pivovar se na sváteční období opět chystá s výjimečnými pivy a také speciální Kolekcí litovelského sládka. V restauracích a hospodách se ve vánočním čase bude čepovat nefiltrovaný polotmavý speciál Litovel Granát, k dispozici jsou i dárkové multipacky piv Sváteční speciál 13°, ALE a Gustav.

Pivovar Litovel připraví stejně jako každý rok nabídku vánočních pivních speciálů. „Po roce se v nabídce hospod objeví Litovel Granát, polotmavý nefiltrovaný ležák sytě rudé barvy. Toto pivo jsme se znovu rozhodli uvařit po jeho loňském úspěchu,“ říká Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel.

V období svátků budou na čepu a také v dárkových baleních Litovel Sváteční speciál, třináctistupňové světlé pivo zrající více než 100 dní, nefiltrovaný svrchně kvašený Litovel ALE s velmi silnou hořkostí a s citrusovým aroma nebo polotmavý Litovel Gustav, pojmenovaný podle nejslavnějšího českého zápasníka Gustava Frištenského, který byl manželem dcery prvního sládka Pivovaru Litovel.

„Již tradičně nabízíme také Kolekci litovelského sládka. Tento výběr osmi lahví pivních speciálů letos obsahuje svrchně kvašený Litovel ALE, nefiltrovaný Litovel Gustav, nefiltrovaný světlý ležák Litovel Václav a světlý nefiltrovaný Litovel Sváteční speciál. V balení je každý druh piva dvakrát,“ doplňuje Petr Kostelecký.

Sládek Pivovaru Litovel na Vánoce doporučuje

Litovel Sváteční speciál 13°
Pivo charakteristické svou zlatou barvou, chmelovým aroma, hustou bílou pěnou, příjemnou výraznou hořkostí a harmonickou plnou chutí. Je vařeno dle originální receptury na stupňovitost 13° výhradně tradičními postupy z moravského sladu a českého chmele. V ležáckých sklepích zraje více než 100 dní.

Litovel ALE
Toto speciální nefiltrované svrchně kvašené světlé pivo anglosaského typu s plnou chutí, velmi silnou hořkostí a citrusovým aroma je vyrobeno ze speciálních zahraničních chmelů. Skvěle se hodí k rybám, drůbeži, salátům a sýrům.

Litovel Gustav
Jantarová barva, hustá bílá pěna, chmelové aroma, příjemná hořkost a harmonická plná chuť podtrhují výjimečnost tohoto svátečního polotmavého nefiltrovaného speciálu s extraktem mladiny. Pojmenován je podle nejslavnějšího českého zápasníka Gustava Frištenského.

Litovel Granát
Nefiltrovaný polotmavý ležák Granát vyniká především dlouhodobě doznívající hořkostí a svou sytou barvou odkazuje na slavný český minerál. Jeho výjimečná chuť vzniká díky spojení hned čtyř druhů sladu. Tento speciál pivovar Litovel poprvé uvařil v roce 2016, ve vánoční sezoně bude opět na čepu v restauracích a hospodách.

Kolekce litovelského sládka
Tento výběr je ideálním vánočním dárkem nejen pro pivaře. Obdarovaní najdou v setu hned čtyři dvojice pivních speciálů, ochutnat tak mohou svrchně kvašený Litovel ALE, nefiltrovaný polotmavý a výjimečně silný Litovel Gustav, nefiltrovaný světlý ležák Litovel Václav, uvařený na počest svatého Václava, patrona všech pivovarníků, a světlý nefiltrovaný Litovel Sváteční speciál.

V Sýrii se obnovila výroba piva. Z českých ingrediencí

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Jak v Sýrii ustupují boje, začíná se v této zemi postupně obnovovat výroba piva. Například v baru abú George ve starém Damašku se tradičně nabízejí zahraniční piva, ale v poslední době se začaly objevovat i dvě místní značky. Ingredience i vše, co je k výrobě zapotřebí - včetně expertů - pocházejí z České republiky.

V Sýrii byly dva pivovary a oba zavřely své brány v roce 2011, když začaly boje. Současné zklidnění situace však přimělo soukromé podnikatele k obnově provozu.

V uličce damašského centra, jíž se říká ulice barů, nabízejí bíle oděné dívky kolemjdoucím zdarma pivo Afamia, což je jedna z nových místních značek. Majitel baru abú George Ghasan říká, že lidé na takovou nabídku pohlížejí vstřícně, protože touží po domácím pivu. Sám pobíhá za zvuku ohlušující hudby mezi stoly a nabízí oříšky, které k ochutnávce tradičně patří.

"Jsem tady dvacet let a po domácím pivu je velká poptávka," říká jednašedesátiletý Ghasan.

Konkurence na trhu
Do roku 2011 byly na trhu dvě značky. V provincii Damašek se vyráběla značka Barada, v Aleppu pak značka Aš-Šark. Zatímco druhý pivovar za války zavřel, první byl zničen při bombardování povstalců. Pivovar Afamia u Damašku byl otevřen v roce 2010, ale záhy musel skončit. Výroba byla obnovena koncem letošního léta a produkce už se nyní rozváží do několika provincií. Pivo této značky se pije od Tartúsu přes Damašek po Homs.

Sabbáh Chaddúr, který dohlíží na rozdělování piv k degustaci, se obával, že už syrské pivo neochutná. Doufá, že se Afamia stane největším pivovarem v oblasti. Pivo se vyrábí také v Libanonu a Egyptě.

Na Sýrii jsou uvaleny ekonomické sankce. Vše, co k výrobě piva patří - ječmen, chmel, lahve, etikety i odborníci - pochází z Česka, které jako jedna z mála zemí nepřerušilo se Sýrií diplomatické styky. "České velvyslanectví zůstalo otevřené, takže kontakt je snazší," říká Básil Abbás, který řídí další pivovar Arados.

Tento pivovar v provincii Tartús se ještě buduje. Lahve určené ke sterilizaci se posouvají po elektrickém pásu. Než budou zabaleny, dostanou nálepku s názvem Arados, což je středomořský ostrov ležící proti přístavu Tartús.

Syrská "plzeň"
Sedmatřicetiletý Abbás žil v minulosti v České republice a pivovar otevřel s pomocí syrských podnikatelů. "Všechny suroviny jsou české a nevztahují se na ně sankce. Dovážejí se do přístavu Latákíja", říká Abbás, oblečený stejně jako ostatní zaměstnanci do modré pracovní uniformy. Pivo Arados je na syrském trhu od léta a chuťově má nejblíže k české plzni.

Jelikož se výroba teprve rozbíhá, nikdo nebyl ochoten mluvit o výši prodeje. Pivo Arados se prodává za 435 syrských liber (asi 22 Kč), zatímco zahraničí značky za 600 liber.

Abbás připomíná, že není lehké propagovat pivo v zemi, kde je reklama alkoholu zakázaná: "Ale nejde jenom o zisk. Pivo je také důkazem, že Sýrie není jen zemí extremismu."

AFP: V Sýrii se obnovila výroba piva - z českých ingrediencí

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Jak v Sýrii ustupují boje, začíná se v této zemi postupně obnovovat výroba piva. Například v baru abú George ve starém Damašku se tradičně nabízejí zahraniční piva, ale v poslední době se začaly objevovat i dvě místní značky. Ingredience i vše, co je k výrobě zapotřebí - včetně expertů - pocházejí z České republiky. Píše to agentura AFP.

V Sýrii byly dva pivovary a oba zavřely své brány v roce 2011, když začaly boje. Současné zklidnění situace ale přimělo soukromé podnikatele k obnově provozu. V uličce damašského centra, jíž se říká ulice barů, nabízejí bíle oděné dívky kolemjdoucím zdarma pivo Afamia, což je jedna z nových místních značek. Majitel baru abú George Ghasan říká, že lidé na takovou nabídku pohlížejí vstřícně, protože touží po domácím pivu. Sám pobíhá za zvuku ohlušující hudby mezi stoly a nabízí oříšky, které k ochutnávce tradičně patří. "Jsem tady 20 let a po domácím pivu je velká poptávka," říká jednašedesátiletý Ghasan.

Do roku 2011 byly na trhu dvě značky. V provincii Damašek se vyráběla značka Barada, v Halabu (Aleppu) pak značka Aš-Šark. Zatímco druhý pivovar za války zavřel, první byl zničen při bombardování povstalců. Pivovar Afamia u Damašku byl otevřen v roce 2010, ale záhy musel skončit. Výroba byla obnovena koncem letošního léta a produkce už se nyní rozváží do několika provincií. Pivo této značky se pije od Tartúsu přes Damašek po Homs. Sabbáh Chaddúr, který dohlíží na rozdělování piv k degustaci, se obával, že už syrské pivo neochutná. Doufá, že se Afamia stane "největším pivovarem v oblasti". Pivo se vyrábí také v Libanonu a Egyptě.

Na Sýrii jsou uvaleny ekonomické sankce. Vše, co k výrobě piva patří - ječmen, chmel, lahve, etikety i odborníci - pochází z Česka, které jako jedna z mála zemí nepřerušilo se Sýrií diplomatické styky. "České velvyslanectví zůstalo otevřené, takže kontakt je snazší," říká Básil Abbás, který řídí další pivovar Arados. Tento pivovar v provincii Tartús se ještě buduje. Lahve určené ke sterilizaci se posouvají po elektrickém pásu. Než budou zabaleny, dostanou nálepku s názvem Arados, což je středomořský ostrov ležící proti přístavu Tartús.

Sedmatřicetiletý Abbás žil v minulosti v České republice a pivovar otevřel s pomocí syrských podnikatelů. "Všechny suroviny jsou české a nevztahují se na ně sankce. Dovážejí se do přístavu Latákíja", říká Abbás, oblečený stejně jako ostatní zaměstnanci do modré pracovní uniformy. Pivo Arados je na syrském trhu od léta a chuťově má nejblíže k české plzni.

Jelikož se výroba teprve rozbíhá, nikdo nebyl ochoten mluvit o výši prodeje. Pivo Arados se prodává za 435 syrských liber (asi 22 Kč), zatímco zahraničí značky za 600 liber. Abbás připomíná, že není lehké propagovat pivo v zemi, kde je reklama alkoholu zakázaná. "Ale nejde jenom o zisk. Pivo je také důkazem, že Sýrie není jen zemí extremismu," řekl Abbás.

Pivovar v Holešově čeká oprava, vzniknou tam byty či restaurace

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Impuls.czAutor:Ondřej Holubec

Velkou proměnou projde areál pivovaru v Holešově. Rozsáhlý prostor plný zchátralých budov se znovu otevře lidem. Vzniknou tu nové byty, provozovny živnostníků i parkovací místa. Výstavba a rekonstrukce potrvá dva roky.

„Je to prostor, jehož rozloha přesahuje osm tisíc metrů čtverečních, nebyl nijak využívaný. Naším cílem je zpřístupnit jej lidem a udělat z něj moderní centrum služeb města,“ přiblížil Jiří Kaňa, jednatel firmy EL-ENG, která za revitalizací historického areálu stojí.

Nyní se bourají budovy bývalé konírny u Pivovarské ulice. Na jejím místě vyroste nová třípatrová budova s byty.

„V přízemí plánujeme nájemní jednotky určené pro služby s bydlením spojené, jako holičství, pedikúra, čistírna oděvů či optika. Tak, aby lidé, kteří zde budou bydlet, měli veškeré zázemí po ruce,“ vysvětlil Kaňa.

Vaření piva se do areálu nevrátí
Bourat se budou i některé budovy v centru areálu, kde se prostor rozšíří a vznikne náměstíčko s parkovacími místy a zelení. Na místě staré varny piva vyroste nový objekt vhodný k využití jako ordinace, rehabilitace nebo kanceláře.

Zachována zůstane hlavní historická budova pivovaru, která spadá pod památkovou ochranu. Čeká ji však důkladná oprava včetně nové střechy.

„V Holešově k pivovaru vždy neodmyslitelně patřila hospoda, takže plánujeme otevřít restauraci s prosklenou předzahrádkou. Nad ní pak přibudou hotelové pokoje,“ popsal Kaňa.

„Pivo se tu sice vařit nebude, ale v restauraci chceme dát trvale prostor regionálním malým pivovarům,“ dodal.

Pivovar vznikl v 17. století
Areál bude oboustranně průjezdný mezi ulicí Masarykova a Pivovarská, pěší projdou také směrem k finančnímu úřadu. Opravovat se bude i pivovarský komín, kde každoročně hnízdí čápi.

Panský pivovar Holešov byl vystavěn na konci 17. století a pivo se tu vařilo ještě na začátku 60. let minulého století. Areál byl uzavřen v roce 1973.

„V posledních letech tu funguje pouze restaurace, řada vnitřních budov je ve velmi špatném stavu. Vystřídalo se tu několik vlastníků, ale nikdo s tím nic neudělal. Proto jsme velmi rádi, že se tato část města znovu zpřístupní,“ uvedl starosta Rudolf Seifert.

Pivovar Dudák se chce prosadit mimo region a prodávat pivo v plechu

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jakub BartošDudák

Poslední český pivovar ve vlastnictví města chce reagovat na zvyšování prodeje piva v plechovkách. Na linku ale nejsou peníze, a tak bude hledat místo, kam by mohl pivo převézt a stočit. Zákazníkům nabídne i historické etikety.

Přes Moravu propojit Čechy a Slovensko a co nejdříve uvést na trh plechovkové pivo. Strakonický pivovar Dudák čeká v příštím roce několik úkolů. Cílem je vypořádat se s poklesem prodeje piva, který podle vedení způsobilo hlavně na vesnicích zavedení EET a zákaz kouření.

Tou nejaktuálnější akcí je však dokončení prodejny, která právě vzniká u vstupu do areálu. Hotovo má být do března, práce ale možná skončí dřív. Investice vyjde na pět milionů korun.

Nabídku prodejny by pak v budoucnu mohl obohatit Dudák v plechovce. Má to ale jeden háček. Linka by vyšla na desítky milionů korun.

„Mělo by to vypadat tak, že my pivo vyrobíme a cisternou ho odvezeme do stáčírny. Pravděpodobně to budeme dělat v Kralupech nad Vltavou, nebo oslovíme jiný pivovar,“ vysvětlil sládek Dušan Krankus.

Podle vedení začnou vyjednávání už příští rok. V plechovkách pak chce prodat kolem dvaceti procent výstavu, který byl loni více než 57 tisíc hektolitrů. Letos zatím číslo není jasné.

Už teď mohou pivaři ochutnat třináctistupňový Vánoční světlý speciál. „Vysoký podíl českého aromatického chmele žateckého poloraného červeňáku se postará o správně vyrovnanou a lahodnou hořkost. Je to pravděpodobně nejaromatičtější odrůda na světě. Tím je pivo speciální. Uvařili jsme jedinou várku pro vánoční trh. Vyprodat by se měla do konce roku,“ popsal Krankus.

Až pivo zmizí, objeví se od příštího roku na trhu další novinka. Lahvová piva budou zdobit historické etikety z první poloviny minulého století. „Jedná se o čtyři typy etiket. Využívají inzeráty na pivo z roku 1925, jejichž text a kresby jsou z dnešního pohledu humorné i poučné. Je třeba je brát s nadsázkou. Každé tři měsíce budeme motivy měnit,“ přiblížil Krankus.

Pivovar se chce soustředit hlavně na prodej, v plánu má investovat pouze do nejnutnějších akcí 10 až 12 milionů korun. Cílem je pro vedení hlavně rozšíření piva za hranice jižních Čech. Jedním z důvodů je i fakt, že jim nedávné legislativní změny způsobily komplikace.

Pivovar zaměstnává 60 lidí
„Mnoho našich restaurací je na vesnicích, obcích nebo menších městech. Návštěvnost se zákazem kouření a dalších restrikcí, jako je například zákaz hracích automatů nebo EET, které byly vyhlášeny krátce za sebou, dlouhodobě klesá. Některé hospody zavřely, jinde omezili provoz, což má dopad na celkový trh s pivem. My se s tím musíme vyrovnat,“ upozornil obchodní ředitel pivovaru Martin Man.

Zároveň zmínil některé oblasti, kde by se chtěl Dudák během nadcházejícího roku prosadit. Součástí strategie je i rozšiřování obchodního týmu. „Chceme posílit na Moravě. Tento region nám roste a zároveň bychom se díky němu propojili se Slovenskem, kde také působíme. Zaměřit se chceme také na Prahu a Středočeský kraj. I tam se nám daří,“ oznámil Man.

Pivovar, který jako poslední v Česku vlastní město, zaměstnává nyní 60 lidí. Jeho letošní výsledek by se měl pohybovat kolem nuly. „Letos ho nepříznivě ovlivní to, že jsme měli daňovou kontrolu za roky 2013 a 2014. Finanční úřad nám vyměřil daňový doměr přes milion korun kvůli ztrátám obalů. Uvidíme, jestli ta letošní nula bude kladná, nebo záporná. Předpokládáme, že se v roce 2017 definitivně vypořádáme s minulostí, která tady byla v letech 2012 až 2014, kdy hospodaření bylo záporné a ztráta narůstala,“ řekl předseda představenstva Rudolf Oberfalcer.

Nula podle Martina Mana zklamáním není. „Prognóza je taková, že trh letos poklesne nejvíce za posledních 14 let. Toto období se nazývá černým rokem pivovarnictví. My se ale teď chceme soustředit hlavně na budoucnost,“ dodal Man.

V ekvádorské Cuence se chodí na české pivo. Pivovar založil podnikatel z Kutné Hory

Publikováno:před 2 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor: Magdaléna Daňková

Martin Smetáček začínal v ekvádorské Cuence jako stážista na radnici. Před čtyřmi lety založil s kamarády z Kutné Hory, odkud pochází, firmu, jež měla zajistit dovoz českého know-how a technologií do země. Místo vodních elektráren však skončili u piva. Ekvádorcům z Cuency teď dokazují, proč je Česko pivní velmoc.

O jihoamerický region se Smetáček zajímal už při studiu na Vysoké škole ekonomické v Praze. "Latinská Amerika je ze tří rozvojových regionů nejvyspělejší a má k nám kulturně blízko. Ve 20. století tam uteklo mnoho Čechů a všichni jsou dneska velmi úspěšní, včetně jednoho mého příbuzného. Ten se v roce 1948 vylodil v Rio de Janeiru s jedním centem v kapse a za 40 let se stal úspěšným podnikatelem," popsal Aktuálně.cz.

Do jihoekvádorské Cuency se dostal poprvé v roce 2012. Tehdy pomáhal rok v poradním týmu primátora tohoto půlmilionového města. "Byla to skvělá zkušenost, ale státní sektor bývá v Jižní Americe často spojován s korupcí, takže jsem nabídku na další práci nepřijal," popsal Smetáček.

Rok nato tak s kamarády založil společnost South America Connections s cílem dovážet do Ekvádoru a dalších zemí kontinentu české technologie a know-how. Zadařilo se jim až v roce 2015. To zajistili obchodní cestu několika českých firem do země. Byly mezi nimi i Pacovské strojírny - jeden z hlavních výrobců pivovarnické technologie.

V Ekvádoru chybělo dobré pivo
Právě při konverzaci v hospodě nad místním pivem s názvem Pilsener tehdy přišli na to, že v Ekvádoru chybí dobré pivo. "Řekli jsme si, že když uděláme dobrý, český ležák, mohli bychom uspět," popsal Smetáček.

Dohodli se s dalšími zástupci českých exportérů a dva roky vznikala značka Golden Prague, kterou spoluvlastní celkem sedm lidí včetně Michala Čižíka, Radka Práška, Tomáše Fencla a dalších. Smetáček zastává pozici generálního ředitele.

Původní projekt počítal s minipivovarem v centru třetího největšího ekvádorského města, ale kvůli úředním povolením museli výrobu přesunout na okraj Cuency. "V centru města jsme nakonec udělali jenom samostatnou hospodu. Pivovar máme větší, takže můžeme plynule rozšiřovat kapacitu," popsal Smetáček. Vyrobit by mohli až 200 tisíc litrů piva ročně.

Smetáček přiznává, že postavit pivovar nebylo nic složitého. Horší to bylo se všemi úředními povoleními. "Dva roky jsme válčili s místními byrokraty, kteří nám házeli klacky pod nohy. A tak když nás vyhodili jedněmi dveřmi, vlezli jsme druhými. Hodně mi pomohl i český velvyslanec v Limě, protože Ekvádor spadá pod Peru. I díky tomu se nám nakonec podařilo získat všechna povolení," sdělil.

Interiér hospody navrhlo studio vlastněné Češkou
Pivovar oficiálně otevřeli letos na konci července. Na technologické práce dohlížel sládek Tomáš Fencl, bývalý majitel Pivovaru Lobeč, ten však musel v září odletět zpět do České republiky a vystřídal jej tak Jan Havlín. Interiér hospody v centru Cuency zase navrhovalo architektonické studio z Quita KONCEPT +, které vlastní Češka Pavla Vančurová, jež si vzala Ekvádorce.

Hospoda se nachází hned vedle soudu. "Všichni soudci po šichtě k nám chodí na pivo," pochlubil se Smetáček a dodal, že si zvykli dávat si malé pivo taky k obědu. Čepují zde čtyři moky - světlou devítku a jedenáctku, černou jedenáctku a IPA čtrnáctku.

Právě světlá jedenáctka je podle Smetáčka největší hvězdou Golden Prague Pubu a pije se nejvíce. "Veškerý slad a chmel si vozíme z Česka a všechno děláme tradičními českými metodami," přesvědčuje Smetáček.

Od otevření českou hospodu navštívilo více než 50 tisíc lidí, na pivo sem nejčastěji chodí kromě Ekvádorců také Američani. "Dělali jsme třeba Oktoberfest, kam jsme pozvali i ostatní ekvádorské minipivovary. Během dvou dnů nás přišly navštívit asi dva tisíce lidí," uvedl Smetáček. Za vysokou návštěvností je podle něj nejen lahodný český mok, ale taky dobrý marketing. "V pivovaru děláme dny otevřených dveří, lidem o pivu vykládáme, vystupujeme v televizi," vyjmenoval.

Ekvádorcům nechutnají párky
S čím se jim naopak moc nedařilo, bylo české jídlo. "Je moc těžké a navíc nám v Ekvádoru chybí určité suroviny. Teď máme mezinárodní kuchyni, ale pořád nabízíme i česká jídla, jako je guláš nebo utopenci. Dělali jsme i vepřová kolena," popsal ředitel a dodal, že návštěvníkům moc nechutnaly třeba párky.

České kuchaře však do Cuency nepřivezli, všechna jídla připravují Ekvádorci. Ti tvoří také většinu personálu. "Dohromady máme dvaadvacet zaměstnanců, Češi jsme tam momentálně dva - sládek a já. Měli jsme i českého provozního restaurace, ale bohužel to nefungovalo kvůli neznalosti ekvádorského účetnictví a zvyků," přiznal.

Sám Smetáček žije v Ekvádoru nyní již pět a půl roku, natrvalo se zde však usadit nechce. Do svých čtyřiceti let by se chtěl přestěhovat zpátky do České republiky. "Kulturní rozdíly jsou velmi velké. Ekvádorci přemýšlí úplně jinak než Evropani a jsou línější. Úspěšní lidé v Ekvádoru jsou potomci emigrantů většinou z Československa, Maďarska, Německa i Libanonu," vyjmenoval.

"V Ekvádoru si nikdo nevěří, slovo tady neplatí"

Smetáčkovi na Ekvádorcích nejvíc vadí nepřesnost a nespolehlivost. "Když se třeba s někým domluvíte, že přiveze beton v osm ráno, a desetkrát si to s ním potvrdíte, stejně jej nakonec přiveze druhý den," uvedl příklad. "Žijí jenom přítomností a nevidí dál než dvacet minut dopředu," dodal.

Dalším nešvarem země je podle něj netransparentnost. "Každý každého okrádá, to je asi všude na světě, ale v Ekvádoru si nikdo absolutně nevěří, slovo tady neplatí. Všechno musí být na papíře a s nějakými garancemi," vysvětlil.

Specifikem je i říkání ne. Ačkoliv Ekvádorci na něco kývnou, neznamená to hned, že s tím souhlasí nebo je věc dojednaná. "Sice řekli ano, ale mysleli ne. Často na to narážím," řekl Smetáček.

I přes to, že si je vědom kulturních rozdílů, které jej limitují, do investice by prý šel klidně znovu. "Kulturní rozdíly jsou určitý limit, ale i důvod toho, proč zde můžeme být rychle úspěšní. Vůbec nic bych nezměnil," sdělil.

Jejich pivovar momentálně zásobuje pivem i další města. "Dodáváme třeba do jednoho amerického baru v městečku Limón v Amazonii, které je od nás dvě hodiny autem," popsal.

O české pivo je zájem také ve městě Guayaquil či na české ambasádě v Peru. Poptávka ale přichází také z peruánských a kolumbijských hospod. Do budoucna by majitelé rádi zřídili franšízovou síť a prodávali pivo i do supermarketů v celém Ekvádoru.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.02.2018 08:465.991/5.991