Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

To tu ještě nebylo! Speciální pivní edice Má vlast myslí také na Ostravu

Publikováno:před měsícemZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Radek LukszaRegent

„Jde o jedinečnou příležitost přiblížit historii a krásu našich měst prostřednictvím nejoblíbenějšího moku české země," říká Magdalena Wernerová

Ostravským patriotům se dostalo povzbuzení takřka z opačného konce republiky.

Třeboňský pivovar Bohemia Regent uvedl na trh originální a časem bezesporu i sběratelsky zajímavé třetinkových lahví s vyobrazením panoramat českých měst, včetně moravskoslezské metropole.

„Jde o jedinečnou příležitost přiblížit historii a krásu našich měst prostřednictvím nejoblíbenějšího moku české země. Věříme, že osloví našince i zahraniční turisty," uvedla obchodní zástupkyně pivovaru Magdalena Wernerová. V edici pojmenované příhodně Má vlast se tedy na lahvích kromě Ostravy objevily Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Zlín, Jihlava, Ústí nad Labem, Hradec Králové, Karlovy Vary, České Budějovice, Pardubice. „Města dominující v jednotlivých krajích doplňuje také ztvárnění pivovaru v Třeboni," upřesnila Wernerová.

Pivovar do těchto třetinek začal stáčet více značek svého portfolia od světlého ležáku až po speciály v čele s Knížetem s obsahem alkoholu 7,2 procenta. „Velmi kladné reakce přicházejí na tento nápad od návštěvníků našeho města i zahraničních obchodních partnerů," poznamenala Wernerová s tím, že jako bonus doplnili edici Má vlast takzvaným systémem twist-off. To znamená, že k otevření lahve stačí pootočit uzávěrem, není potřeba klasického otvíráku.

Pivní lázně, restaurace i tanky ve skále, Chodovar vsadil na turistiku

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:Jitka ŠrámkováChodovar

Privatizace pivovaru Chodovar a jeho přeměna na rodinnou firmu zachránila značku. „Na rozdíl od počátku 90. let dnes pivo podniku z Chodové Plané netvoří hlavní zdroj příjmů,“ říká prezident a spolumajitel pivovaru Jiří Plevka. Firma vsadila na cestovní ruch.

Tržby Chodovaru se dělí zhruba na půl mezi výrobu piva a turismus. Jen restaurace Ve Skále loni utržila přes 35 milionů korun.

Podnik tak vzkvétá i v době, kdy se roční výstav piva snížil na pět tisíc hektolitrů z někdejších 183 tisíc. Jenže zatímco v době privatizace měl 80 zaměstnanců, dnes dává práci 130 lidem.

Třiaosmdesátiletý Jiří Plevka říká, že pivovar nejdříve v roce 1992 privatizoval a pak ho vytuneloval. Ve skále u Chodovaru totiž vznikl 40,5 metru dlouhý tunel, kde je od roku 2000 druhá největší restaurace v západních Čechách. Větší je jen hospoda Na Spilce patřící Plzeňskému Prazdroji.

Když o Chodovaru, který vlastní společně se svými dvěma syny, Plevka vypráví, k Prazdroji se neustále vztahuje. „V Chodovaru, který založil šlechtický rod Šliků v roce 1573, se totiž učil Josef Groll, první sládek plzeňského pivovaru,“ vysvětluje.

Důvod nepříliš přátelského vztahu k většímu konkurentovi se dá nalézt v polistopadové historii obou podniků. Plevka má pocit, že cílem Prazdroje bylo zlikvidovat všechny menší pivovary v okolí.

„Když jsme privatizovali, Plzeňáci mi řekli: ‚Do roka a do dne.‘ Za to, že jsme si na koupi firmy troufli, jsme si zkrátka podle nich zasloužili neblahý konec,“ tvrdí Plevka.

O privatizaci Chodovaru zpočátku neuvažoval. Vše se ale podle něj zlomilo ve chvíli, kdy za ním přišel šéf místního státního statku, že chce s kolegy statek privatizovat a připojit k němu pivovar.

„Zacvakalo mi v kedlubně a řekl jsem si, že to je ještě horší než být u plzeňských pivovarů. A protože za mnou opakovaně chodili švagr a ještě jeden známý, abychom Chodovar společně privatizovali, přibral jsem syny a šli jsme do toho,“ vypráví Plevka.

O záchranu Chodovaru srdnatě bojoval. Veškerý zisk z prodeje piva využíval k modernizaci provozu a pivovaru, aby byl podnik konkurenceschopný.

Vybudoval plynovou kotelnu, novou stáčecí linku na lahve, stáčírnu sudů s plnoautomatickou plnicí linkou. Kompletně rekonstruoval ležácké sklepy, filtraci a varnu s oddělením chlazení mladiny. Zvláštností je, že pivní tanky jsou zabudované ve skále.

Poté se pivovar orientoval na cestovní ruch. V části unikátního skalního sklepa otevřel pivovarskou restauraci s 260 místy. Úspěch restaurace Ve Skále rodinu vedl k myšlence vybudovat v areálu pivovaru vlastní ubytovací zařízení.

Vznikl tak Hotel U Sládka se 120 lůžky a posléze pivní lázně a další restaurace Stará sladovna s terasou a velkou letní zahradou.

Pod značkou Chodovar se vyrábí sedm druhů piv. Na trh firma dodává i minerálku Il-sano či pivní kosmetiku. A Jiří Plevka senior stále zdatně pomáhá s propagací rodinného podniku tím, že ochotně provází hosty a vypráví o časech minulých.

Létající pivovar Nomád na podzim přistává v Děčíně!

Publikováno:před měsícemZdroj:Děčín.czNomád

Nomád, tak se jmenuje nový pivovar, který se od září v Děčíně otevře všem pivomilcům. Najdeme ho pod komínem u bývalých městských lázní.

Za vším stojí známý sládek Jan Kočka, který má s vařením piva již dlouholeté zkušenosti. Mimo jiné byl spoluzakladatelem známého varnsdorfského Kocoura a vyniknout dal také obnovenému děčínskému Kapitánu. Ten však po jeho odchodu stagnuje, kvalita piva kolísá a na pivní speciály zde narazíte jen zřídka.

Nejedno pivařské srdce tak zaplesá, neboť právě na pivní speciály se Kočka zaměřuje. Svůj záměr poprvé představil veřejnosti na právě proběhlých městských slavnostech. Návštěvníci zde měli možnost ochutnat ze slušné nabídky kočkových vícestupňových speciálů. Chutnali nám především hořčejší piva Karel (IPA), Pouštní kráska, Dingo, či extra hořký Zaříkávač chmele. Osobité bylo také pivo Dobrá sezóna, které se blížilo pšeničnému pivu tipu weizen.

Kočka v poslední době provozoval tzv. koncept “pivovar bez pivovaru”. “Tak se tedy stalo, že vznikl projekt Nomád, létající pivovar, kdy doslova lítáme po světě, ochutnáváme zajímavá piva a vytváříme si vlastní interpretace pivních stylů, které nás oslovily. A pak jako nomádi kočujeme po celém Česku a necháváme si vařit naše originální pivní speciály.”

Můžeme být rádi že si Nomád pro přistání vybral právě Děčín a přejme mu nejen šťastné přistání, ale hlavně rozlet mezi všechny pivní fajnšmekry.

Test výčepních piv: laikům chutnala piva, která experti odsoudili

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:Hana Večerková

Dvanáct druhů výčepních piv ze sudů testovaly dvě poroty: odborná a laická. U laiků zvítězil Primátor, u expertů piva velkých značek. Běžní konzumenti celkově ocenili piva víc než profesionálové.

Piva jsme testovali mnohokrát, ale vždy jen lahvová. Tentokrát jsme se rozhodli pro pivo ze sudů. Vůbec první test tohoto druhu v ­Česku přinesl hned dvě překvapení: trochu podceňovaná výčepní piva neboli desítky nejsou vůbec špatná. A laici si je chválí víc než odborníci.

Test 12 druhů výčepních piv zorganizovala redakce MF DNES ve spolupráci s brněnskou firmou Thermotechnika Bohemia. Ta zapůjčila výčepní zařízení.

Kdybychom se spokojili jen s hodnocením odborníků, nedopadlo by to pro výčepní piva tak dobře. Slovně se sice o vzorcích vyjadřovali vesměs pozitivně, ale známky jim dávali poměrně přísné - na vysvědčení by od nich dostala čistou trojku.

My jsme ale piva dali ochutnat i ­běžným konzumentům, kteří nerozeznají diacetylovou (máslovou) vůni a chuť od dimethylsulfidové (po vařené zelenině), ale poznají, zda jim pivo chutná nebo ne. A ­vzorky, které jsme jim předložili, jim chutnaly.

Konzumenti versus odborníci
Pivům dávali vesměs lepší známky než odborníci. Hůř u nich dopadly jen dva vzorky: Gambrinus a Staropramen, dvě značky, které odborníci dali na první místa, skončily u laiků až v druhé polovině žebříčku.

A obráceně, svijanská desítka patřila u laiků k těm nejlepším, u odborníků však skončila na posledním místě.

A ještě jeden paradox, vítězem laické poroty se stal Antonín, novinka náchodského pivovaru Primátor, který získal u expertů jen podprůměrné hodnocení.

Máslo, nebo rozpouštědlo?
Na vině rozdílného hodnocení byla podle expertů diacetylová chuť, kterou někteří označili za vadu.

„Když je diacetyl v pivu v nízké koncentraci, tak je docela příjemný, lehounce máslový. Když je ho víc, tak má chuť po rozpouštědlech, a to už příjemné není. Navíc někdo je na diacetyl hodně citlivý a­ někdo ho naopak vůbec nevnímá,“ vysvětluje František Frantík z ­Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, proč se hodnocení tolik lišilo.

Lehce diacetylová vůně je přitom pro české pivo typická. Vše je tedy otázkou míry.

Změnily minipivovary chutě?
Snažili jsme se najít odpověď na otázku, proč laikům chutnala piva, která odborníci kritizovali.
„Řekl bych, že to může být částečně i vlivem minipivovarů. Ty vnesly mezi konzumenty příklon k řemeslným pivům, u kterých se tak úplně nehlídá absolutní čistota chuti, jako to dělají velké pivovary,“ vysvětluje jeden z porotců, bývalý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

„Běžný konzument nevyhledává pivo, které bude dokonalé, ale podle něj i trochu nudné. Hledá pivo, které odpovídá jeho představě o tom, jak by mělo řemeslně poctivé pivo správně chutnat. I když to třeba nebude z moderního sládkovského pohledu úplně dobré.“

„Chuťové preference odborníků, kteří hledají v pivu vady, mohou být naprosto odlišné od chuťových preferencí pijáka piva,“ říká ředitel Primátoru Josef Hlavatý a vysvětluje, proč jejich výčepní Antonín chutná jinak: „Připravovali jsme ho ke 140. výročí pivovaru a chtěli jsme ho udělat jako takovou revokaci řemeslného piva, poctivě se vším všudy bez ohledu na náklady, protože si myslíme, že i výčepní pivo si to zaslouží. Proto se může jeho chuť lišit od běžných piv z velkých pivovarů.“

Kolik stupňů má výčepní?
Říkáme jim běžně desítky, i když to teoreticky mohou být i sedmičky. Výčepní pivo je totiž ve vyhlášce definováno jako pivo s extraktem původní mladiny 7 až 10 (hmotnostních) procent. Většinou se ale vyrábějí jako devítky nebo desítky. Tomu odpovídaly i výsledky analýz, které zpracoval Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Sedm vzorků odpovídalo devítce, pět desítce. Rozdíl mezi nimi je ale podle odborníků minimální a spotřebitel ho na chuti nepozná. Podstatné je, že všechna piva označená jako „desítka“ měla skutečně extrakt mladiny vyšší než 10 procent.

Všechny vzorky také odpovídaly deklaraci alkoholu. Vyhláška neříká, jaké množství alkoholu musí mít výčepní pivo nebo ležák, ale existuje vztah mezi stupňovitostí a ­obsahem alkoholu, i když nejde o­ přímou úměru. Obsah alkoholu totiž závisí i na stupni prokvašení. Zjednodušeně platí, že výčepní piva mají kolem 4 a ležáky kolem 5 ­procent alkoholu.

Svijany se budou točit z tanku v dalších dvou restauracích

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Tankové pivo je v kurzu. Stále více milovníků dobrého piva dává přednost pivu točenému v restauraci přímo z tanku, kterému přisuzují znatelně lepší říz. Tanky zaručují ideální teplotu piva a omezují jeho styk se vzdušným kyslíkem, takže se nápoj hostům na stůl dostává skutečně v prvotřídní kvalitě. Brzy se k dosavadním šesti místům, v nichž se touto technologií točí svijanské pivo, připojí další dva pražské podniky – Svijanská restaurace Na Ledárnách a Svijanská Bašta - restaurace U Milionu. Celkem si tak budou zájemci moci vychutnat svijanské pivo z tanku už v osmi restauracích.

V České republice mají tanky na rozdíl od většiny ostatních evropských zemí velkou tradici. První byly – ještě na stojato - instalovány již v 70. a 80. letech minulého století, moderní tanky v současné podobě začaly být součástí některých „lepších“ restaurací od roku 1994. Pivovar Svijany se k tomuto trendu připojil v roce 2014, kdy svými žlutými tanky jako první restauraci vybavil liberecký Radniční sklípek. V současné době je tanková jedenáctka Svijanský Máz, prémiový ležák „450“ nebo dvanáctistupňový ležák Svijanský Rytíř v nabídce celkem šesti restaurací; jako zatím poslední se mezi ně nedávno zařadila jablonecká restaurace Skleněnka.

Ojedinělá žlutá barva svijanských tanků respektuje tradiční barvu ležáckých tanků v pivovaru. Pětisetlitrové tanky – zpravidla tři nebo čtyři – bývají zakomponovány přímo do interiéru restaurace, dotvářejí její prostředí a dodávají jí punc místa, kde se pracuje s kvalitním, řemeslným pivem. To dále umocňuje dojem vysoké kvality, kterou hosté v podobě tankového piva také skutečně dostávají. „Hlavní výhody spočívají v kvalitě podávaného nápoje. Pivo je v tanku ve stabilnějším prostředí a zcela chráněno před oxidací vzdušným kyslíkem. Nemusí podstupovat zbytečné přečerpávání pivními cestami po pivovaru, stáčení do sudů nebo nadbytečnou manipulaci. Úplně naposledy se s atmosférickým vzduchem setkává na otevřené spilce. Ve výsledku je tak pivo z tanku logicky čerstvější a pitelnější,“ řekl k tomu svijanský sládek Petr Menšík.

Vedle většího požitku pro hosty jsou tanky výhodné také pro výčepní, kteří nemusí často přerážet sudy a mohou brát pivo bez jakéhokoli přerušení přímo z tanků. Většímu rozšíření restaurací s tankovým pivem nicméně brání minimální výtoč, která je nutná pro efektivní využití této technologie, a také poměrně značné náklady na její zřízení. Minimální měsíční výtoč kolem 40 hektolitrů je hlavním důvodem, proč jsou všechny tankové restaurace soustředěny jen ve větších městech. „Ideální je, když restaurace zvládne vytočit celý tank v průběhu pouhých tří dní, po nichž pak může proběhnout sanitace tanku a pivního vedení a výměna pivního vaku. V praxi však tato doba bývá poněkud delší, zpravidla až jeden týden,“ uvedl dále Petr Menšík.

Cena tanku se podle materiálu pohybuje mezi 130 a 160 tisíci Kč bez DPH, ale se vším potřebným příslušenstvím (výčepním zařízením, chlazením, nápojovými cestami, mikrofiltrem atd.) je celková cena několikanásobně vyšší. Náklady na vybavení tankové restaurace se třemi tanky se pohybuje až kolem jednoho milionu, konečný účet je však velice individuální. „I přes tak vysoké náklady se nicméně bude počet tankových restaurací nepochybně dále zvyšovat. V našem případě očekáváme, že jich bude během krátké doby až dvakrát více než nyní,“ uzavřel Petr Menšík.

Kde si můžete dát Svijany z tanku?


Radniční sklípek
Liberec

Saloon U supa
Turnov

Restaurace U Rokytky
Praha

Mánes
Praha

Mostecký kahan
Most

Skleněnka (od května 2017)
Jablonec nad Nisou

Na Ledárnách * (červen)
Praha

Svijanská Bašta * (červen)
Praha


* otevření plánováno v průběhu roku 2017 (očekávaný termín v závorce)

V Česku trvá boom minipivovarů, nejstarší v Chýni oslaví 25 let

Publikováno:před měsícemZdroj:Svět potravinAutor:ČTKChýně

Rozvoj podnikání po pádu komunistického režimu přinesl i zásadní změnu jednoho z tradičních českých průmyslových odvětví - pivovarnictví. Zatímco mnohé ze středních a velkých pivovarů nepřežily privatizaci a koncentraci výroby do rukou nadnárodních vlastníků, chopili se příležitosti pivovarští odborníci, milovníci piva, podnikatelé v cestovních ruchu a pohostinství či různí nadšenci, kteří vybudovali několik stovek minipivovarů.

Od první uvaření várky v nejstarším doposud fungujícím porevolučním minipivovaru Pivovarský dvůr v Chýni u Prahy uplyne 25. května 25 let.

Minipivovary, tedy pivovary s ročním výstavem do 10.000 hektolitrů, nemohou co do objemu konkurovat průmyslovým pivovarům. Pokrývají sice asi jen dvě procenta produkce piva v Česku, přesto mají obrovský vliv na pivní kulturu. Nabídly nové pivní styly, například do té doby v Česku takřka neznámá svrchně kvašená piva bavorského či anglosaského typu, mnohé z nich řemeslnou výrobou tradičních českých spodně kvašených ležáků donutily velké pivovary zamyslet se nad kvalitou vyráběného piva a také je inspirovaly k rozšíření sortimentu. Díky minipivovarům vznikly nebo ožily pivovarské restaurace, mnohá doposud zapadlá místa se stala turistickou destinací, začala se pořádat řada nových společenských akcí a pivních festivalů. Minipivovary také často vrátily výrobu piva do míst, kde se dříve pivo vařilo, ať již přímo do objektu zaniklého pivovaru, nebo alespoň do obce či města. Některé vznikly na netradičních místech - například nejvýše položeným minipivovarem se může chlubit krkonošská Luční bouda (1410 m n. m.), v Praze byl zase nedávno otevřen minipivovar na lodi ukotvené na Vltavě.

"Minipivovary konkurují řemeslně vyrobenými produkty. Což platí pro všechny obory, nejen pro piva. Ale nedělejme si iluze, že každý minipivovar dělá dobré pivo. Po řemeslné stránce mají i některé malé pivovary chyby," řekl před časem stavitel a odborník na minipivovary Josef Krýzl.

Podle stránek Pividky.cz je nyní v ČR 346 minipivovarů (a 44 průmyslových pivovarů), předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň letos v dubnu řekl, že minipivovarů je 353. Největší koncentrace minipivovarů je podle Pividky.cz v Praze (33), v Brně (8) a v Plzni (8). Z krajů mají nejvíce minipivovarů Jihomoravský (45) a Středočeský (40). A stále se chystají nové.

Několik minipivovarů však také již zaniklo - stránky Pivovary.info eviduji 23 zaniklých minipivovarů otevřených po roce 1989. Existují i výjimky, kdy minipivovar sice nezanikl, ale díky rostoucí výrobě "přerostl" do vyšší kategorie. Tak se například mezi malé a střední pivovary zařadil původně minipivovar v Úněticích u Prahy. Opačným směrem se vydal například pivovar Herold Březnice, který kvůli obchodním problémům na čas zastavil výrobu a nyní pod novým majitelem vaří objem na úrovni minipivovarů.

Pivovar v Chýni, ve kterém již 23 let vaří vaří nefiltrovaná kvasnicová piva sládek Tomáš Mikulica, však není zdaleka nejstarším fungujícím českým minipivovarem. Tímto prvenstvím se chlubí legendární pražský pivovar U Fleků, který byl založený v roce 1499. A flekovský sládek Ivan Chramosil v roce 1992 uvařil první várku v novém minipivovaru v Chýni.

Boom minipivovarů v Česku trvá. Kde leží ten úplně první?

Publikováno:před měsícemZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Rozvoj podnikání po pádu komunistického režimu přinesl i zásadní změnu jednoho z tradičních českých průmyslových odvětví - pivovarnictví. Zatímco mnohé ze středních a velkých pivovarů nepřežily privatizaci a koncentraci výroby do rukou nadnárodních vlastníků, chopili se příležitosti pivovarští odborníci, milovníci piva, podnikatelé v cestovních ruchu a pohostinství či různí nadšenci, kteří vybudovali několik stovek minipivovarů. Od první uvaření várky v nejstarším doposud fungujícím porevolučním minipivovaru Pivovarský dvůr v Chýni u Prahy uplyne 25. května 25 let.

Minipivovary, tedy pivovary s ročním výstavem do 10 tisíc hektolitrů, nemohou co do objemu konkurovat průmyslovým pivovarům. Pokrývají sice asi jen dvě procenta produkce piva v Česku, přesto mají obrovský vliv na pivní kulturu. Nabídly nové pivní styly, například do té doby v Česku takřka neznámá svrchně kvašená piva bavorského či anglosaského typu, mnohé z nich řemeslnou výrobou tradičních českých spodně kvašených ležáků donutily velké pivovary zamyslet se nad kvalitou vyráběného piva a také je inspirovaly k rozšíření sortimentu.

Díky minipivovarům vznikly nebo ožily pivovarské restaurace, mnohá doposud zapadlá místa se stala turistickou destinací, začala se pořádat řada nových společenských akcí a pivních festivalů. Minipivovary také často vrátily výrobu piva do míst, kde se dříve pivo vařilo, ať již přímo do objektu zaniklého pivovaru, nebo alespoň do obce či města. Některé vznikly na netradičních místech - například nejvýše položeným minipivovarem se může chlubit krkonošská Luční bouda (1410 m n. m.), v Praze byl zase nedávno otevřen minipivovar na lodi ukotvené na Vltavě.

"Minipivovary konkurují řemeslně vyrobenými produkty. Což platí pro všechny obory, nejen pro piva. Ale nedělejme si iluze, že každý minipivovar dělá dobré pivo. Po řemeslné stránce mají i některé malé pivovary chyby," řekl před časem stavitel a odborník na minipivovary Josef Krýzl.

Podle stránek Pividky.cz je nyní v ČR 346 minipivovarů (a 44 průmyslových pivovarů), předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň letos v dubnu řekl, že minipivovarů je 353. Největší koncentrace minipivovarů je podle Pividky.cz v Praze (33), v Brně (8) a v Plzni (8). Z krajů mají nejvíce minipivovarů Jihomoravský (45) a Středočeský (40). A stále se chystají nové.

Několik minipivovarů však také již zaniklo - stránky Pivovary.info eviduji 23 zaniklých minipivovarů otevřených po roce 1989. Existují i výjimky, kdy minipivovar sice nezanikl, ale díky rostoucí výrobě "přerostl" do vyšší kategorie. Tak se například mezi malé a střední pivovary zařadil původně minipivovar v Úněticích u Prahy. Opačným směrem se vydal například pivovar Herold Březnice, který kvůli obchodním problémům na čas zastavil výrobu a nyní pod novým majitelem vaří objem na úrovni minipivovarů.

Pivovar v Chýni, ve kterém již 23 let vaří vaří nefiltrovaná kvasnicová piva sládek Tomáš Mikulica, však není zdaleka nejstarším fungujícím českým minipivovarem. Tímto prvenstvím se chlubí legendární pražský pivovar U Fleků, který byl založený v roce 1499. A flekovský sládek Ivan Chramosil v roce 1992 uvařil první várku v novém minipivovaru v Chýni.

Na inspekci benešovského pivovaru přijel sám arcivévoda

Publikováno:před měsícemZdroj:Benešovský deníkAutor:Zdeněk KellnerFerdinand

Dvoudenní program měla v Pivovaru Ferdinand připomínka 120 výročí jeho založení.

Zatímco v pátek, ač k tomu počasí přímo vybízelo, zůstali lidé doma, sobota se z pohledu návštěvnosti skutečně vydařila. Už dopoledne přišly stovky lidí obdivovat staré automobily a motocykly na už třetí Veterány s Ferdinandem. „Tentokrát přijelo padesát aut a sedmdesát motorek,“ upřesnil Ondřej Chládek, organizátor veteránské akce.

Návštěvníkům hrála benešovská bigbítová kapela Ruce nohy a přímo v interiéru pivovaru se hosté bavili Havlovou Audiencí v podání divadla D21. „Hráli ji ve sladovně v autentických kulisách,“ připomněla Eva Hendrychová z obchodního oddělení pivovaru s tím, že herci podali skvělé výkony a jeden z nich dokonce špičkový. Během představení vypil asi patnáct opravdových, nikoliv divadelních piv. „Jsem spokojená, představení i oslavy se lidem líbily a líbí,“ říkala Hendrychová.

Pak už na nádvoří vjela Tatra 12 s následníkem rakousko – uherského trůnu Františkem Ferdinandem d´Este, pána z Konopiště. Davy mu provolávaly slávu a zhusta ho zasypaly blesky fotoaparátů.
Habsburga, který zachránil benešovský pivovar před krachem a vtiskl mu podobu, jež se už 120 let téměř nezměnila, představoval skvěle Benešák Lukáš Pavlík. Scénky, kdy Ferdinand „péroval“ vojáky rakousko – uherské armády nebo když správci pivovaru předával povolávací rozkaz podepsaný císařem, se návštěvníkům slavnosti skutečně velmi líbily.

Na závěr oslavy zahrály rockově Rozjetý veverky.

Nádvoří kutnohorského pivovaru zažilo pivní i kulturní mejdan

Publikováno:před měsícemZdroj:Kutnohorský deníkAutor:Hana KratochvílováMěšťan. Kutná Hora

Přes 1 300 návštěvníků a 6 000 vytočených piv, takové byly první Slavnosti piva Kutná Hora v areálu místního pivovaru, který teprve letos v únoru obnovil výrobu. Vedle pivní kultury si návštěvníci Slavností piva mohli dosyta užít také kulturu hudební.

Tu obstaral třeba místní písničkář Pekař s kapelou, brněnští We On The Moon, lokální Vesper, balkánská disco úderka Circus Brothers a hlavní hvězdy večera, Horkýže Slíže, které dostaly přítomné publikum doslova do varu.

V rámci pivních soutěží byl na pódiu také stanoven rekord Slavností v pití piva z tupláku na čas – 6,99 vteřin. Což pokládá slušný základ pro vyzyvatele v dalších ročnících. „Jsme rádi, že si cestu do pivovaru našel takový počet lidí, kterým navíc očividně chutnalo nové kutnohorské pivo. Těšíme se na další setkání třeba na nejedné letní akci, kde pivo Kutná Hora nebude chybět,“ řekl brand manager pivovaru, Petr Podlešák.

V nabídce byla piva všech tří stupňovitostí, nejen v klasické filtrované variantě, ale také jako nefiltrované nebo nepasterované. Podle výtočí u návštěvníků jednoznačně vedla Stříbrná 11, což jen dokazuje, že její receptura, inspirovaná původním pivem vařeným v Lorci, má u Kutnohořanů úspěch. „Byl jsem odchovaný na klasickém Dáčovi. Z toho, jak bude nové pivo Kutná Hora chutnat, jsem měl trochu obavy. Ale Stříbrná 11 předčila mé očekávání, je skvělá a navíc i za příjemnou cenu,“ uvedl jeden z milovníků piva Josef Svoboda.

V Česku trvá boom minipivovarů, nejstarší v Chýni oslaví 25 let

Publikováno:před měsícemZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Rozvoj podnikání po pádu komunistického režimu přinesl i zásadní změnu jednoho z tradičních českých průmyslových odvětví - pivovarnictví. Zatímco mnohé ze středních a velkých pivovarů nepřežily privatizaci a koncentraci výroby do rukou nadnárodních vlastníků, chopili se příležitosti pivovarští odborníci, milovníci piva, podnikatelé v cestovních ruchu a pohostinství či různí nadšenci, kteří vybudovali několik stovek minipivovarů.

Od první uvaření várky v nejstarším doposud fungujícím porevolučním minipivovaru Pivovarský dvůr v Chýni u Prahy uplyne 25. května 25 let.

Minipivovary, tedy pivovary s ročním výstavem do 10 000 hektolitrů, nemohou co do objemu konkurovat průmyslovým pivovarům. Pokrývají sice asi jen dvě procenta produkce piva v Česku, přesto mají obrovský vliv na pivní kulturu. Nabídly nové pivní styly, například do té doby v Česku takřka neznámá svrchně kvašená piva bavorského či anglosaského typu, mnohé z nich řemeslnou výrobou tradičních českých spodně kvašených ležáků donutily velké pivovary zamyslet se nad kvalitou vyráběného piva a také je inspirovaly k rozšíření sortimentu.

Díky minipivovarům vznikly nebo ožily pivovarské restaurace, mnohá doposud zapadlá místa se stala turistickou destinací, začala se pořádat řada nových společenských akcí a pivních festivalů. Minipivovary také často vrátily výrobu piva do míst, kde se dříve pivo vařilo, ať již přímo do objektu zaniklého pivovaru, nebo alespoň do obce či města. Některé vznikly na netradičních místech - například nejvýše položeným minipivovarem se může chlubit krkonošská Luční bouda (1410 m n. m.), v Praze byl zase nedávno otevřen minipivovar na lodi ukotvené na Vltavě.

„Minipivovary konkurují řemeslně vyrobenými produkty. Což platí pro všechny obory, nejen pro piva. Ale nedělejme si iluze, že každý minipivovar dělá dobré pivo. Po řemeslné stránce mají i některé malé pivovary chyby,“ řekl před časem stavitel a odborník na minipivovary Josef Krýzl.

Podle stránek Pividky.cz je nyní v ČR 346 minipivovarů (a 44 průmyslových pivovarů), předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň letos v dubnu řekl, že minipivovarů je 353. Největší koncentrace minipivovarů je podle Pividky.cz v Praze (33), v Brně (8) a v Plzni (8). Z krajů mají nejvíce minipivovarů Jihomoravský (45) a Středočeský (40). A stále se chystají nové.

Několik minipivovarů však také již zaniklo - stránky Pivovary.info eviduji 23 zaniklých minipivovarů otevřených po roce 1989. Existují i výjimky, kdy minipivovar sice nezanikl, ale díky rostoucí výrobě „přerostl“ do vyšší kategorie. Tak se například mezi malé a střední pivovary zařadil původně minipivovar v Úněticích u Prahy. Opačným směrem se vydal například pivovar Herold Březnice, který kvůli obchodním problémům na čas zastavil výrobu a nyní pod novým majitelem vaří objem na úrovni minipivovarů.

Pivovar v Chýni, ve kterém již 23 let vaří vaří nefiltrovaná kvasnicová piva sládek Tomáš Mikulica, však není zdaleka nejstarším fungujícím českým minipivovarem. Tímto prvenstvím se chlubí legendární pražský pivovar U Fleků, který byl založený v roce 1499. A flekovský sládek Ivan Chramosil v roce 1992 uvařil první várku v novém minipivovaru v Chýni.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 11:195.119/5.119