Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Za novým polotmavým ležákem z Velkého Března stojí žena

Publikováno:před měsícemZdroj:iLuxus.czVelké Březno

Pivovar ve Velkém Březně představuje novinku, speciální polotmavý ležák Beránek. Jedná se o plné pivo s jiskřivě granátovou barvou a příjemnou, dlouho doznívající hořkostí. Právě rostoucí obliba speciálů a polotmavých piv byla inspirací k uvaření Beránka přesně podle březňáckých hodnot „staré školy“. V restauracích a hospodách se začne objevovat průběžně od konce února.

Velkobřezenský pivovar si váží trpělivosti, poctivosti, tradice a kvality práce i surovin. Dává přednost ruční práci před moderními technologiemi a ví, že všechno dobré potřebuje svůj čas. A je to právě prodloužené zrání, které polotmavý speciální ležák chuťově zaokrouhluje a dodává mu neopakovatelný buket a skvělý říz.

Trpělivost a poctivá práce jsou pro nás stěžejní hodnoty už od roku 1753. Na nový ležák jsem pyšná, protože právě tyto hodnoty se v něm odráží. Navíc má příjemnou hořkost a výbornou pitelnost,“ říká sládková pivovaru Velké Březno Jiřina Poláková. Své hodnoty Březňák aktuálně prezentuje v novém televizním spotu zachycujícím vztah otce a syna. Mezilidské vztahy totiž vyžadují trpělivost stejně jako vaření piva „staré školy“. Musí se jim věnovat energie, péče a nechat prostor k tomu, aby uzrály. Tak jako na kvalitní vztah, tak i na pořádný ležák se vyplatí si počkat.

Beránek je vařen s pečlivostí, která je vlastní velkobřezenským pivovarníkům. Připravuje se z nejkvalitnějšího sladu, pramenité vody z pivovarských studní a vybraných odrůd českého chmele. Při jeho výrobě se používá mimo jiné původní český chmel Agnus, který v latině nese jméno významného českého šlechtitele Františka Beránka. Tento polotmavý speciální ležák s obsahem alkoholu 5,1 % obj., stupňovitosti 11,7 %, se pyšní výjimečnou chutí založenou na použití odleželého ječného sladu, kvašení na spilce v otevřených kádích a dlouhém zrání v ležáckém sklepě.

Plzeňský Prazdroj dominoval soutěžím Zlatý pohár Pivex a Zlatý soudek Pivex

Publikováno:před měsícemZdroj:FeedIT.czPrazdroj

Pivovary Plzeňského Prazdroje ovládly letošní ročník soutěže lahvových a čepovaných piv Zlatý pohár Pivex a Zlatý soudek Pivex. Z osmi soutěžních kategorií si odnesla prazdrojská piva hned čtyři první místa. Nejúspěšnější byla značka Birell, jejíž obliba mezi spotřebiteli stále roste.

Birell si odnáší hned dva Zlaté poháry Pivex. Birell světlý dominoval v klání nealkoholických piv, Birell Pomelo pak získal první místo v kategorii míchaných nízkoalkoholických a nealkoholických piv.

„Úspěch Birellu na prestižní soutěži nás nesmírně těší. Přízeň odborníků i rostoucí zájem spotřebitelů dokazují, že naše sázka na kvalitní nealkoholická piva, vyráběná z těch nejlepších surovin, byla správným krokem,“ uvedl ředitel pro marketing a inovace Plzeňského Prazdroje Grant McKenzie. Birell stojí za výrazným nárůstem obliby nealkoholického piva v ČR a SR. O kvalitách Birellu a oblibě u zákazníků svědčí, že jeho podíl na trhu nealkoholických piv v ČR je téměř tříčtvrtinový.

Vítězství v soutěži Zlatý pohár Pivex v kategorii tmavých piv získal Kozel černý. Velkopopovický pivovar dominoval se svým světlým ležákem i mezi čepovanými ležáky a Kozel tak má i trofej Zlatý soudek Pivex. Úspěch pivovarů Plzeňského Prazdroje pak doplnil třetím místem v kategorii čepovaných světlých piv Gambrinus nepasterizovaná 10.

Soutěže lahvových piv Zlatý pohár Pivex se letos účastnilo 53 značek, o Zlatý soudek Pivex se pak ucházelo 39 čepovaných piv. Jednotlivá piva hodnotí v soutěži pivovarští odborníci, kteří posuzují ve dvou kolech anonymní vzorky. Hlavními kritérii při degustaci jsou chuť, plnost, vůně, říz a hořkost. V obou kolech soutěže jsou u všech vzorků piv prováděny laboratorní rozbory a senzorická hodnocení v laboratořích Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, který je odborným garantem soutěže. Konečný výsledek je určen součtem hodnot z obou kol a laboratorními rozbory potvrzujícími deklarované hodnoty přihlašovaných piv.
Poznámky pro editory:

● S celkovým prodejem necelých 11 milionů hektolitrů v kalendářním roce 2016 (včetně licenčních výrob v zahraničí) a s exportem do více než 50 zemí celého světa je Plzeňský Prazdroj, a. s., předním výrobcem piva v regionu a největším exportérem českého piva.
● Za dlouhodobý přínos k rozvoji společenské odpovědnosti v ČR byl Plzeňský Prazdroj oceněn Zlatým certifikátem v soutěži TOP odpovědná velká firma 2017. Stejné ocenění získala společnost již v roce 2016. Letos navíc Plzeňský Prazdroj dostal zlatá ocenění i za Odpovědný reporting a Strategii diverzity.

Češi zůstávají s odstupem největšími pivaři. Na druhé místo se propili Rakušané

Publikováno:před měsícemZdroj:Euro.cz

Česko je nadále v čele spotřeby piva na hlavu. Za loňský rok vypil každý Čech 145 litrů, tedy 290 „piv“. Na druhé místo se dostali Rakušané, kteří těsně předstihli Němce. Naši jižní sousedé vypili 106 litrů piva, ti západní 102 litrů.

Česko je nadále v čele spotřeby piva na hlavu. Za loňský rok vypil každý Čech 145 litrů, tedy 290 „piv“. Na druhé místo se dostali Rakušané, kteří těsně předstihli Němce. Naši jižní sousedé vypili 106 litrů piva, ti západní 102 litrů.

Spotřeba piva na hlavu v Česku od rekordních let na přelomu tisíciletí, kdy se držela nad 160 litry, setrvale klesá. Již více než padesát let ale neklesla pod 140 litrů. I aktuální hodnota 145 litrů Česku zajistila pozici největších pijáků a to s velkým odstupem od druhých Rakušanů.

Rakousku druhé místo zajistil fakt, že tamní pivaři dokázali spotřebu udržet alespoň na stejné úrovni jako předloni, zatímco Němci v pití piva dál přibrzdili.

Česko je nadále v čele spotřeby piva na hlavu. Za loňský rok vypil každý Čech 145 litrů, tedy 290 „piv“. Na druhé místo se dostali Rakušané, kteří těsně předstihli Němce. Naši jižní sousedé vypili 106 litrů piva, ti západní 102 litrů.

Spotřeba piva na hlavu v Česku od rekordních let na přelomu tisíciletí, kdy se držela nad 160 litry, setrvale klesá. Již více než padesát let ale neklesla pod 140 litrů. I aktuální hodnota 145 litrů Česku zajistila pozici největších pijáků a to s velkým odstupem od druhých Rakušanů.

Rakousku druhé místo zajistil fakt, že tamní pivaři dokázali spotřebu udržet alespoň na stejné úrovni jako předloni, zatímco Němci v pití piva dál přibrzdili.

Česko v posledních letech zažívá explozi malých pivovarů – vzniká v průměru jeden týdně. I v Rakousku se tomuto segmentu daří, tempo je ale nižší, když v loňském roce přibylo k 252 pivovarům 20 nových.

Rakušané přepili Němce navzdory tomu, že je na pivo v Rakousku uvalena vyšší spotřební daň, což výrobci musí promítat do prodejních cen. „Je to mimořádné. Rakouské pivovary jsou mnohem více zatíženy než německé. Náš úspěch na recept je kvalita a rozmanitost,“ řekl šéf rakouského svazu pivovarníků Sigi Menz.

V Německu naopak odvětví zažívá mírný útlum. V minulém roce klesla domácí spotřeba o 2,3 procenta, vývoz pak ztratil 3,1 procenta. V uplynulých 25 letech klesl německým pivovarům odbyt dokonce o 17 procent, zatímco rakouským jen o 5 procent.

Proč konzumujeme alkohol? Čtyři typy pijáků podle vědy

Publikováno:před měsícemZdroj:VTN.czAutor:Jiří Černý

Přemýšleli jste někdy o tom, proč jste se rozhodli pít alkohol? Tedy pokud nejste abstinenti. Na první pohled to vypadá jako jednoduchá otázka, ale řadu lidí zaskočí. Jiní ze sebe naopak vychrlí hned celou řadu důvodů, což vědecké bádání v této oblasti poněkud komplikuje.

Existuje však něco, co se nazývá motivační model požívání alkoholu. Ten v kostce tvrdí, že pijeme, protože očekáváme, že se následně budeme cítit jinak – přesněji řečeno, chceme zvýšit pozitivní pocity či naopak snížit ty negativní.

A právě myšlenky zahrnuté v tomto modelu vedly k novému pochopení toho, co nás k pití přivádí. Podle odborníků lze pijáky rozdělit do 4 základních kategorií, přičemž toto členění neřeší množství konzumovaného alkoholu ani faktory jako genetika či osobnost (ty totiž naše motivy pouze formují). Do které patříte vy?

1: „Sociální pití“ – v různých kulturách i zemích mladí lidé začínají pít alkohol především ze sociálních důvodů. Chtějí se zkrátka lépe pobavit se svými kamarády. To koresponduje s myšlenkou, že pití je především společenská zábava.

2: „Pití kvůli zapadnutí“ – do této skupiny spadají jedinci, které můžete na různých večírcích vidět, jak pomaloučku usrkují ze skleniček šampaňské. Alkohol normálně nevyhledávají, ale na společenských akcích nechtějí mít dojem, že se výrazně liší od pijáků, kteří je obklopují.

3: „Pití pro vzrušení“ – opět velmi časté u mladých lidí. Zejména u mužů, kteří současně mají větší sklony k extrovertnímu, impulsivnímu až agresivnímu chování. Díky alkoholu se cítí ještě „akčněji“ a „nabuzeněji“, což jim vyhovuje.

4: „Pití jako lék na problémy“ – deprese, úzkost, smutek… stačí si dát pár skleniček a hned je to alespoň o něco lepší. K tomuto „řešení“ se uchylují hlavně ženy. Uvozovky jsou bezesporu na místě, protože problémy pochopitelně nikam nezmizí – ovšem touha po alkoholu může stále nabývat na intenzitě.

Zlatý začátek roku Náchodského pivovaru

Publikováno:před měsícemZdroj:Město NáchodPrimátor

Cenné kovy necinkají jen sportovcům v daleké Koreji. Hned dva nejcennější přivezl minulý týden také sládek Náchodského pivovaru PRIMÁTOR a.s. Petr Kaluža z mezinárodní degustační soutěže Zlatá pivní pečeť 2018 konané v rámci 28. ročníku Mezinárodního pivního festivalu v Českých Budějovicích.

Na soutěži, kde poroty hodnotily 1007 vzorků piva z 222 pivovarů z 18 zemí, získal v ohromné konkurenci zlatou pivní pečeť v kategorii extra silné pivo PRIMÁTOR® Rytířský 21%, speciální ležák. Toto výjimečné sváteční pivo charakterizuje nádech karamelu, jemný říz a příjemná doznívající chmelová hořkost.

V kategorii pšeničné pivo potvrdil své výsadní postavení PRIMÁTOR® Weizenbier, svrchně kvašené nefiltrované pšeničné pivo s jemnou hořkostí a podmaňující vůní banánu a hřebíčku. Rozšířil tím svou bohatou sbírku zlatých kovů z tuzemských i mezinárodních degustačních soutěží (World Beer Awards 2013, Brussels Beer Chalenge 2015, Zlatá pivní pečeť 2017 a další).

Zubr Grand je absolutním vítězem prestižního Pivexu

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar ZubrAutor:Jana DobrovskáZubr

Pivovar Zubr si z Brna odváží cenu pro absolutního vítěze letošního ročníku soutěže o Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2018. Pivovarští odborníci zvolili pivem roku 2018 jedenáctistupňový ležák Zubr Grand, který zároveň, stejně jako v loňském roce, ovládl kategorii ležáků. Zubr Premium ve stejné kategorii obsadil 2. místo a Zubr Gold získal 3. místo v kategorii výčepních piv.
Pivovar Zubr navázal na loňské úspěchy, kdy byl dvakrát zlatý s pivy Zubr Grand a Zubr Classic a zároveň byl odborníky zvolen pivovarem čtvrtstoletí. Pivovar tak úspěšně rozšiřuje svoji bohatou sbírku ocenění z prestižních tuzemských degustačních soutěží. „Letos se navýšil počet soutěžících značek, o to nás více těší absolutní vítězství v takto silné konkurenci. Je to pro nás utvrzení v tom, že cesta, kterou razíme v pivovaru Zubr, tedy poctivá výroba, kvalitní regionální suroviny a klasické výrobní postupy jsou to, co dlouhodobě oceňují nejen naši zákazníci, ale i pivovarští odborníci,“ komentuje výsledky soutěže Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr.
Do 26. ročníku soutěže Zlatý pohár Pivex – Pivo 2018 bylo přihlášeno více než 50 značek, tradičně největší konkurence byla v prestižní kategorii světlý ležák. Odborníci hodnotí piva anonymně a dvoukolově, první kolo se konalo na podzim loňského roku, druhé pak na přelomu ledna a února. Hlavními kritérii jsou chuť, plnost, vůně, říz nebo hořkost. Konečný výsledek je určen součtem bodového hodnocení z obou kol.
Pivovar ZUBR, a.s., tradiční český výrobce působící především na Moravě, je společně s pivovary Holba a Litovel součástí pivovarské skupiny PMS. Pivovar je držitelem ocenění Klasa A a Regionální potravina a známky CHZO "České pivo". Nejprodávanějším pivem z produkce je 11° ležák Zubr Grand, který je vítězem v degustačních soutěžích Zlatý pohár Pivex – PIVO 2017 v kategorii ležáků a České pivo 2017 v kategorii jedenáctistupňových piv. První místo v soutěži České pivo 2017 si odnesl také Zubr Premium, a to v královské kategorii světlých ležáků. Navázal tak na vítězství z roku 2015 v téže soutěži a na absolutní vítězství v degustační soutěži Zlatý pohár Pivex – PIVO 2016. Na letošním jubilejním ročníku soutěže PIVEX 2017 byl pivovar Zubr zvolen pivovarem čtvrtstoletí. Novinkou ve stálém sortimentu je 12° ležák Zubr Gradus.

Zlatý Bažant Nealko už se nebude vařit

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Spoločnosť HEINEKEN Slovensko varila pre svojich zákazníkov Zlatý Bažant Nealko viac ako dvadsať rokov. Stalo sa najúspešnejším slovenským nealko pivom a zozbieralo viacero domácich aj medzinárodných ocenení. Dvadsať rokov je však pomerne dlhá doba, počas ktorej sa vyvíja aj spoločnosť a s tým aj spotrebiteľské návyky a potreby súvisiace so zmenou životného štýlu.

Spotrebitelia oveľa viac dbajú na to, čo konzumujú, dodržiavajú zdravý životný štýl, robia uvedomelé a zodpovedné rozhodnutia a o to väčšie nároky kladú na produkty, ktoré kupujú. Jedným z trendov je aj striedmejšia a zodpovednejšia konzumácia alkoholu alebo jeho úplné vylúčenie v určitých situáciách, v ktorých je jeho tolerancia nulová.

A aj napriek označeniu Zlatý Bažant Nealko naše nealkoholické pivo vždy malé, legislatívne povolené množstvo alkoholu obsahovalo (max. 0,5% objemu).

Rozhodli sme sa preto ukončiť výrobu tohto produktu, ktorý v súčasnej dobe už nespĺňal naše predstavy a požiadavky pri napĺňaní potrieb zákazníkov, ktorí vnímajú alkohol veľmi citlivo.

„Nebolo to jednoduché rozhodnutie. Zlatý Bažant Nealko bol medzi našimi spotrebiteľmi vnímaný veľmi pozitívne, bol to úspešný produkt ako na Slovensku, tak aj v zahraničí. Avšak, aj napriek názvu Nealko sme si vedomí, že v ňom ostalo isté množstvo alkoholu. Preto sme sa rozhodli ukončiť výrobu piva Zlatý Bažant Nealko,“ vyjadril sa Odin Goedhart, generálny riaditeľ HEINEKEN Slovensko.

Nekonečnost dočasné spotřební daně na pivo a byrokratická šikana minipivovarů

Publikováno:před měsícemZdroj:Reflex.czAutor:Petr Havel

S pojmem „dočasnost“ má naše země bohaté zkušenosti. Takový „dočasný“ pobyt „spřátelených“ vojsk na našem území trval 23 let, „dočasnost“ se ale zdaleka netýká jen politických témat. Někdejší ministr financí v úřednické vládě Eduard Janota zavedl „dočasné“ zvýšení spotřební daně u piva v roce 2010 a tato „dočasnost“ trvá dodnes.

Cílem tohoto kroku, kterého sám Janota později litoval, byla snaha o vyšší výběr spotřební daně v letech krize. To se ovšem nepovedlo. Zejména proto, že i kvůli zvýšené „spotřebce“ klesla v naší zemi konzumace piva.

Nejen „dočasnost“ spotřební daně ale dělá vrásky současným pivovarům, především pak minipivovarům. Její výběr totiž provází často až nesmyslná byrokratická opatření spojená s povinností dokladovat ekonomickou stabilitu pivovarů a prokazováním bezdlužnosti, a to opakovaně několikrát v průběhu kalendářního roku.

Stačí jen, aby si minipivovar pořídil nějakou nákladnější investici (například pivovarský tank). Tím se podle úředníků mění zmiňovaná ekonomická stabilita a také základ daně, neboť díky tomu pivovar může (ale nutně nemusí) uvařit více piva.

Minipivovary, nejrychleji se rozvíjející segment našeho pivovarnictví, proto chtějí usilovat o zavedení paušální spotřební daně. Velkým pivovarům to nevadí, mají na administrativu vyčleněné zaměstnance. Malým ale ano – již před časem Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSM) spočítal, že povinnostmi evidencí a hlášení jsou pivovary zatíženy ve vztahu k 27 organizacím, přičemž splnění všech požadavků a podmínek zabere jednomu pracovníkovi 42 pracovních dní.

Takhle stát podporuje produkci národního nápoje. Že by přitom minipivovary odvodem daní nějak zvláště posílily naši ekonomiku, je poněkud úsměvné – zhruba 400 tuzemských minipivovarů loni odvedlo na spotřební dani celkem necelých 60 milionů korun. Náklady na výběr této daně tak podle prezidenta ČMSM Jana Šuráně zřejmě několikanásobně převyšují její výši.

Pito využije "opilé brýle". První nealkoholické pivo v Česku hlásí rostoucí oblibu

Publikováno:před měsícemZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKSamson

Pivovar Samson loni uvařil 7000 hektolitrů Pita, letos chce jeho výstav zvýšit v řádu procent. Stáčí ho v rakouském pivovaru Egger.

Pivovar Samson z Českých Budějovic se chce s nealkoholickým pivem Pito zapojit do projektu Českého svazu pivovarů a sladoven Řídím, piju nealko pivo. Zvažuje, že využije takzvané opilé brýle, které simulují řidičům opilost.

Pivovar loni uvařil 7000 hektolitrů Pita, letos chce jeho výstav zvýšit v řádu procent. řekl to ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský.

Pito se zde vaří od 70. let 20. století, kdy v Československu vzrostl počet aut. Jde o první československé nealkoholické pivo. "Jako členové Českého svazu pivovarů a sladoven chceme podpořit jejich projekt Řídím, piju nealko pivo. Uvažujeme o využití jejich 'opilých brýlí', které simulují pocity a stav po požití alkoholu. Cílem je přesvědčit řidiče o nevhodnosti alkoholu za volantem," řekl ředitel.

Nealkoholické pivo nabízí i Budějovický Budvar, od roku 1992. Na trh ho dodává v lahvích, sudech i plechovkách. "Na celkové produkci pivovaru se nealkoholické pivo podílí asi 1,5 procenty. Zhruba třetinu objemu vyvážíme do 25 států, nejvíce na Slovensko a do Německa," řekl dnes mluvčí Budvaru Petr Samec.

Budvar v roce 2016 prodal 1,61 milionu hektolitrů piva a měl rekordní tržby 2,54 miliardy korun, hrubý zisk klesl téměř o čtyři procenta na 337,3 milionu korun. Výsledky za loňský rok zatím nezveřejnil.

Pito se prodává jen v ČR. V jižních Čechách má oproti jiným krajům silnější pozici. Samson stáčí Pito v rakouském pivovaru Egger, kam ho vozí v cisternách. Více než 95 procent loňského výstavu Pita stočil pivovar do lahví. Co do surovin si Dřevikovský myslí, že dosáhli vrcholu.

"Vaříme Pito z vynikající vody z artézského vrtu hlubokého 274 metrů, používáme vybraný žatecký chmel a nejkvalitnější český slad," řekl ředitel.

Příběh Pita je spojený s nárůstem počtu osobních aut v Československu začátkem 70. let. Pivovarníci kvůli tomu dostali za úkol vyrobit nealkoholické pivo. Experti z Jihočeských pivovarů v Českých Budějovicích vyvinuli nápoj Pito, který je zkratkou ze slov pivo a auto.

"Od počátku existence se Pito vyrábí v Pivovaru Samson metodou řízeného kvašení, kdy vzniká zanedbatelné množství alkoholu. V posledních letech se Pitu daří opět více pronikat do českých domácností a restaurací, čímž roste jeho obliba," řekl ČTK mediální zástupce pivovaru Pavel Orálek.

Pivovar Samson loni meziročně zvýšil tržby o 6,3 procenta na 89,1 milionu korun. Výstav v loňském roce vzrostl z 82.800 hektolitrů na 88.000 hektolitrů. Prodej piva se zvýšil především v Česku, kde Samson zaznamenal meziroční nárůst o 25 procent. Pivovar, jenž zaměstnává 71 lidí, patří do brazilsko-belgické skupiny AB InBev, která do něj od roku 2014 investovala zhruba 400 milionů korun.

Pivovar Svijany zvyšuje kapacitu hlavního kvašení

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Pivovar Svijany pokračuje ve zvyšování kapacit. Po loňské rekordní investici do stáčírny piva do plechovek se letos zaměří na rozšíření kapacity hlavního kvašení. Instalace dvaceti nových otevřených spílečných kádí o celkovém objemu 4400 hektolitrů do již dříve připravených prostor stávající spilky potrvá do poloviny roku a vyžádá si náklady kolem 20 milionů korun. „Objem kvasných kádí se tím zvýší z 16,4 na 19,7 tisíc hektolitrů, takže celková roční kapacita kvašení pivovaru vzroste na zhruba 800 tisíc hektolitrů,“ uvedl ředitel pivovaru Roman Havlík.

Otevřené kvašení vychází ze staletých tradic pivovarnictví. V otevřených kvasných kádích ve spilce probíhá hlavní kvašení piva, tedy přeměna většiny cukrů vzniklých rmutováním sladu na alkohol díky působení kulturních pivních kvasinek při kvasné teplotě kolem 10 °C. Tímto způsobem se pivo vyrábělo již v počátcích pivovarnického řemesla, v poslední době však zůstává jen několik pivovarů, které se touto osvědčenou technologií hlásí k tradici, původní receptuře a chuti piva. Většina průmyslových pivovarů používá k hlavnímu kvašení uzavřené nerezové cylindrokónické tanky.

„Už před rozšířením jsme byli s odstupem největším českým pivovarem, který otevřené kvašení ve spilce udržuje. Spilku ovšem považujeme pro české pivo za natolik zásadní, že nehodláme ani nikdy v budoucnu přecházet na úspornější průmyslovou technologii výroby v cylindrokónických tancích,“ řekl svijanský sládek Petr Menšík. „A díky vyšší kapacitě spilky budeme i do budoucna schopni zaručit naprosto stabilní charakter a kvalitu všech vyráběných piv.“

Otevřené kvašení je namáhavější a nákladnější, ale zachovává původní charakter piva Doba kvašení na spilce se pohybuje od sedmi dní u běžného výčepního piva až po deset dní v případě speciálů. Po počáteční fázi zaprašování začne probíhat intenzívní bouřlivé kvašení, při němž vznikají nejprve nízké a později vysoké bílé kroužky a nakonec vysoká žlutobílá pěna. Na konci kvašení pěna klesne a na povrchu zůstane tmavohnědý povlak. Možnost sběru této tzv. „deky“, tedy na hladinu vyplavených vyčerpaných kvasinek a dalších balastních látek, je jednou z hmatatelných výhod otevřeného kvašení před kvašením v cylindrokónických tancích, protože jejich přítomnost v pivu zanechává nepříjemnou hořkokyselou pachuť. „Ale není ani zdaleka jediná. Vysoký hydrostatický tlak a střídání teplot v cylindrokónických tancích vytváří pro kvasinky nepřirozené životní podmínky, což se projevuje nejen na chuti, ale hlavně na pitelnosti piva, na trvanlivosti pěny a dalších vlastnostech, proto se ve Svijanech použití této moderní průmyslové technologii bráníme,“ dodává Petr Menšík.

Na druhou stranu ovšem kvašení ve spilce trvá déle a zvyšuje náklady, protože vyžaduje více lidské práce a klade vyšší požadavky na řemeslnou znalost. Je náročnější také z toho důvodu, že ve spilce je nutné zachovávat téměř sterilní prostředí a kvasné kádě se musí průběžně důkladně a namáhavě čistit. „Takto se to však dělalo stovky let, tvoří to charakter piva a podmiňuje jeho klasickou chuť a pitelnost. Považujeme proto spilku za neodmyslitelnou součást našeho pivovaru,“ zdůraznil Petr Menšík.

Během dvaceti let jeho samostatné existence, které si pivovar připomene na začátku dubna, se spilka rozšiřovala z původních 3300 hektolitrů již šestkrát. V současné době na tomto úseku pivovaru pracuje 12 až 15 lidí. „Navzdory vyšším nákladům pro nás i po více než dvacetinásobném nárůstu produkce žádný kompromis v podobě náhrady klasického způsobu vaření a zrání ve spilce nikdy nepřicházel do úvahy. Nikdy bychom naše pivo neošidili, je to naše srdeční záležitost,“ řekl dále Petr Menšík. „A letos budeme v investicích samozřejmě pokračovat. Vedle rozšíření kapacity hlavního kvašení nás čeká například instalace nových kompresorů do strojovny a výměna vkladače a vykladače ve stáčírně lahví. Další investice budou směřovat do úseku filtrace piva a čistírny odpadních vod,“ dodal.

Loni Pivovar Svijany uvařil celkem o zhruba dvě procenta více piva než v roce 2016, celkem více než 638 tisíc hektolitrů. V současné době je jedním z největších pivovarů v českých rukou a největším českým výrobcem zachovávajícím tradiční způsob kvašení piva.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.04.2018 21:506.160/6.160