Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Jsi pro brexit? Kup si pivo Out s hořkým ocasem, láká anglický pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

V minipivovaru Little Valley Brewery v severoanglickém Leedsu se rozhodli využít rozdělení britské společnosti před nadcházejícím referendem o setrvání země v Evropské unii. Každému táboru uvařili zvláštní druh piva, informovala agentura AFP.

Pivovar v rámci speciální akce přichystal 5 600 litrů piva tří různých druhů.

Kromě zastánců brexitu, kteří si mohou pochutnat na pěnivém moku s názvem Out (Ven), a příznivců setrvání ve svazku se sedmadvaceti evropskými státy, kteří mohou ochutnat pivo In (Uvnitř), si na své přijdou i nerozhodnutí. Pro ně majitelé připravili pivo s názvem IDK, který zkracuje anglická slova I don’t know (Nevím).

Každé ze tří druhů piv má údajně svůj nezaměnitelný charakter. Zatímco pivo pro příznivce setrvání v EU je podle spolumajitelky pivovaru Sue Cooperové ovocné, chmelené a ovlivněné „kontinentálním duchem“, pivo pro zastánce brexitu je lehké pivo se „suchým a hořkým ocasem“. IDK chutná po sladu a „podporuje přemýšlení“.

Majitelé pivovaru své zákazníky přímo vyzývají, aby si zvolili druh podle svého názoru a následně se pustili do debaty se svým oponentem. „Víme, že si každý myslí, že se v hospodě stává odborníkem na politiku. Naše piva tak obohatí diskusi,“ uvedla Cooperová.

Těsně před referendem, které se koná 23. června, se pivovar chystá zveřejnit výsledky svého prodeje, a veřejnost tak bude mít možnost zjistit, který tábor má navrch.

Britové se mohli registrovat k hlasování v referendu do úterní půlnoci. Podle posledních průzkumů mají mírný náskok odpůrci brexitu (více čtěte zde)

Referendum slíbil uspořádat Cameron v rámci kampaně před posledními parlamentními volbami, které jeho konzervativci loni v květnu nakonec přesvědčivě vyhráli. V únoru Cameron dohodl v Bruselu reformu vztahů Británie a EU.

Pivo pro všechny! Pro odpůrce i přívržence brexitu

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Zda jsou obyvatelé a návštěvníci severoanglického Leedsu příznivci či odpůrci setrvání Británie v Evropské unii, se nepozná jen podle vášnivých debat u hospodského stolu, ale i podle piva, které zrovna pijí. Majitelé zdejšího minipivovaru totiž každému táboru uvařili zvláštní druh.

V pivovaru Little Valley Brewery se rozhodli využít rozdělení britské společnosti před nadcházejícím referendem a uvařili 5600 litrů piva tří různých druhů. Kromě zastánců brexitu, kteří si mohou pochutnat na pěnivém moku s názvem Out (Ven), a příznivců setrvání ve svazku se sedmadvaceti evropskými státy, kteří mohou ochutnat pivo In (Uvnitř), si na své přijdou i nerozhodnutí. Pro ně majitelé připravili pivo s názvem IDK, který zkracuje anglická slova I don't know (Nevím).

Každé ze tří druhů piv má svůj nezaměnitelný charakter. Zatímco pivo pro příznivce setrvání v EU je podle spolumajitelky pivovaru Sue Cooperové ovocné, chmelené a ovlivněné "kontinentálním duchem", pivo pro zastánce brexitu je lehké pivo se "suchým a hořkým ocasem". IDK chutná po sladu a "podporuje přemýšlení".

Majitelé pivovaru své zákazníky přímo vyzývají, aby si zvolili druh podle svého názoru a následně se pustili do debaty se svým oponentem. "Víme, že si každý myslí, že se v hospodě stává odborníkem na politiku. Naše piva tak obohatí diskuzi," uvedla Cooperová.

Těsně před referendem, které se koná 23. června, se pivovar chystá zveřejnit výsledky svého prodeje, a veřejnost tak bude mít možnost zjistit, který tábor má navrch.

Na sedmi pípách tu postupně nabídli 750 druhů piv. Do hospody se sjíždí celá Ostrava

Publikováno:před rokemZdroj:Aktuálně.czAutor:Zdeněk Suchý

Češi přestávají chodit do hospod, raději si doma u televize otevřou lahvové, než aby poseděli nad půllitrem. Proto vznikl ve spolupráci s Budějovickým Budvarem seriál Hospody se nevzdáme. Ten v devíti dílech představuje podniky, které tradiční hospodskou kulturu udržují. Naší šestou zastávkou je hospoda Kurnik Šopa, která leží na ostravském sídlišti v Pustkovci. Majitele od lokality odrazovali všichni známí, dnes si tu bez rezervace nesednete. Hospoda nabízí opravdový zážitek pro všechny pivaře. Ze sedmi různých píp tu můžete ochutnat různorodá piva, za čtyři roky jich tu vyměnili 750.

„Až narubeš vagon uhla o revirni sobotě, potem synku možeš mluviť, že si čichnul k robotě,“ zpívá ostravská skupina Buty. Ne, nemusíte fárat, abyste poznali Ostravu, ta nabízí mnohem víc než uhelné doly. Někoho zaujme festival Colours of Ostrava, jiný zajde zapařit do Stodolní, ale milovník dobrého piva jistojistě zamíří do osvětového podniku Kurnik Šopa.

Každý hledá pro svůj podnik výhodné a co nejhezčí místo. Někdo si ho otevře na zámku, jiný zase v historickém centru města. Dva kamarádi se rozhodli, že si otevřou hospodu uprostřed panelového sídliště v Pustkovci. Známí jim říkali, že se zbláznili, ale oni vydrželi kritický půlrok nejistoty a od té doby je hospoda plná každý den. Pokud si chcete sednout, musíte mít rezervačku.

A proč se hospoda jmenuje zrovna Kurnik Šopa? Šopa je menší stavba na nářadí, vlastně taková kůlna. Kurnik, to je zase malá stísněná budka, kde bydlí kur. Ale majitelé mě ujistili, že to není narážka na okolní paneláky. Chtěli jen zajímavý název pro svoji hospodu.

Skutečný zážitek si tu užijí všichni pivaři, pivo tu teče ze sedmi píp. Nabízejí piva vařená v menších pivovarech, ochutnáte piva chuťově pestrá, piva speciální, vícestupňová, ochucená, tuzemská i zahraniční. Rozšíříte si obzor o jiné pivní styly. Za necelé čtyři roky tu nabídli svým hostům 750 druhů piv! Každé má svůj "průkaz", kde se dozvíte vše o jeho původu a vlastnostech. Takhle vypadá pivní osvěta pivního národa.

Během naší návštěvy jsme měli možnost ochutnat opravdový pivní speciál B:CRYO. Při jeho výrobě je pivo zmraženo na -18 °C, láhev se pak narazí speciální pípou přímo v hospodě na stole, a zákazník si tak načepuje skutečnou esenci piva. Není to však obyčejné pivo, má obsah alkoholu 21 %, což je jako zelená, tak bacha!

Výběr je široký, svého favorita tu najde každý. A když každý, tak každý: mají tu pivo i pro psy. V téhle hospůdce jsou pivní slavnosti každý den!

Místní jídlo i kapely
První, co vás trkne přes nos, když do hospody vejdete, je, že tu není smrad ze včerejška a všechno je čisté. Úderem čtvrté hodiny se hospoda plní rodinami s dětmi, přicházejí pánové, dámy, kluci i holky. Mimochodem, tolik holek jsem večer v hospodě dlouho neviděl.

Jídla tu mají stylová - chleba se škvarkama a cibulí, chleba s tvarůžkovou pomazánkou, tatarák z pivního sýra nebo teplou bůčkovou roládu s křenem. Vše samozřejmě domácí.

Podle toho to i v hospodě vypadá. Televizi tu nenajdete, zabíjí prý zábavu. Majitelé radši pořádají živé koncerty místních kapel či jiné kulturní akce.
Práci tady rozumí a dělají ji s nadšením

Zaujala mě zmínka na webu hospody: "V naší nekuřácké místnosti lze pořádat oslavy různých druhů, kde se po dohodě může i kouřit." Dobrý přístup k protikuřáckému zákonu, ne? "Přijďte se podívat, pro Vaši spokojenost udělají kurnik šopa fšecko!" dodávají na stránkách.

Na to se můžete spolehnout, opravdu neuvěřitelně přátelská, nehraná atmosféra. Majitelé práci rozumí, je vidět, že to mají rádi, dělají to dobře a s nadšením. Jak jednoduché.

A proč se téhle hospody nevzdáme? Protože tady vítězí dobro nad zlem. Zlo chce, abyste šli domů, dobro, abyste zůstali. A navíc jsou tisíce druhů piv, které jste ještě neochutnali!

Holba Šerák je vítězem největší degustační soutěže u nás

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávyAutor:Hana MatulováHolba

Rádi si zajdete na pivo a chcete si dát to nejlepší? Pak můžete spolehlivě vsadit na Holbu Šerák. Šerák dokázal obhájit loňské vítězství a stal se nejlepším pivem v republice. Odborní degustátoři ho pasovali na Pivo české republiky na Slavnostech piva v Českých Budějovicích.

Holba opět potvrdila svoji jedinečnost. Bodovala v 5 kategoriích a odvezla si 5 medailí. Šerák Speciál 13,51 zvítězil mezi speciály a světlý výčepní Šerák získal stříbrnou medaili. Svoji pozici mezi favority obhájila také Holba Kvasničák a polotmavá Holba, obě piva si ze soutěže odvezli cenné stříbro. Ochucená Holba Brusinka s mátou získala bronzovou medaili. „Na dosažený úspěch jsme hrdí. Je potvrzením osobitosti a prvotřídní kvality našeho piva a výsledkem našeho neutuchajícího snažení vařit tradiční pivo, které konzumentům chutná. A to, co je pro nás cennější než medaile, je jejich spokojenost,“ říká ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Holba se prosadila především svoji vyladěnou chutí a celkovou charakteristikou. Degustátory přesvědčil výborný říz, příjemně doznívající hořkost, stálost pěny i vysoká pitelnost. Tedy vlastnosti, které dělají z pití piva degustační zážitek. Holbě je přináší nejen tradiční receptura, ale i vybrané suroviny. Jako jeden z mála pivovarů v Hanušovicích vaří pivo z vlastní vody z horských pramenů. Čerpá se přímo v areálu pivovaru a za povšimnutí stojí i další suroviny chmel a slad. Do Holby totiž míří prvotřídní chmel z vyhlášené oblasti Tršicka a slad z nejstarší sladovny u nás. Sladovna v Zábřehu vyrábí slad ze světově proslulých hanáckých ječmenů. Ten si pečlivě hlídá ve spolupráci se zemědělci po celou dobu jejich růstu, aby si nakonec zvolili to nejlepší. Vlastní má pivovar i pivovarské kvasnice, které si kultivuje z ověřeného vlastního kmene.

Ve 20. ročníku Slavností piva se utkalo celkem 339 piv z 65 pivovarů. Rekordní byl nejen počet soutěžních piv, ale také počet těch, kteří je hodnotili. Své chuťové pohárky tady ladily desítky degustátorů, kteří pečlivě hodnotili soutěžní piva v příslušných kategoriích.

17. Slavnosti Vratislavického piva

Publikováno:před rokemZdroj:Pivovar KonradKonrad

Posledních pár týdnů zbývá na poslední přípavy a na doladění všech detailů spojených se Slavnostmi vratislavického piva, které se konají již 25. června v areálu našeho pivovaru.

Všech 16 druhů piva zatím spokojeně odpočívá v ležáckém sklepě, aby koncem června měly správné chuťové parametry. Výčepy jsou zkontrolovány a vyzkoušeny, jestli dokonale chladí. Chladí! Nejen pivní hala připravena k náporu žíznivých pivařů. A vystoupení hudebních kapel potvrzeno.

A kdo že letos vystoupí? Česká heavy metalová legenda Arakain nám svou účast potvrdila již před Vánoci. Tu není potřeba snad ani představovat. Pro milovníky Iron Maiden máme připravený jejich revival, příznivce starší hudby jistě potěší Dixiland Liberec Adofla Štrejla. Tradiční účinkující na našich slavnostech, skupina Sešlost, zavede návštěvníky do hudebního stylu country. Svou hudbu představí i Seven z Mladé Boleslavi a na závěr Traforock zahraje známé hity české i světové rockové scény.

Druhé podium je již tradičně určeno pro vyznavače současné rockové hudby: Muerti, 9431, Jovanera, Runway. Z Českých Budějovic přijede Sistrum. A pozor! Poprvé na našich slavnostech vystoupí zahraniční kapela: Hörstreich jsou z Německa a hrají progresivní pop-rock.

Archeologové našli v Číně pět tisíc let starý pivovar

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czAutor:Radek John

Myslíte si, že lidé v době kamenné měli těžký život? Omyl. Mohli se cestou z "kanceláře" stavit na jedno stejně jako vy. Pivo je totiž staré jako civilizace sama, ne-li starší.

Potřeby k vaření piva objevili archeologové na nalezišti Mi-ťia-ja ve střední Číně. Sládkovské propriety jsou staré asi 4900 až 5400 let. Tým archeologů v čele s Ťia-ťing Wang ze Stanfordovy univerzity je našel ve dvou jámách. Jedna byla hluboká necelé čtyři metry, druhá asi dva a půl. Sládkovská výbava se skládala z amfor, džbánů s širokými hrdly a nálevek. O tom, že keramika sloužila k vaření piva, svědčí zbytky škrobu a hlavně drobná zrnka oxidu křemičitého. Říká se jim fytolity. Tvoří se v listech, stoncích, a dalších částech těl rostlin.

Rostliny se podle nich dají identifikovat, i když z nich kromě fytolitů vůbec nic nezbylo. Fytolity na čínské keramice pocházely z ječmene a prosa. Kromě nich našli vědci ještě stopy dalších bylin, jako byla například slzovka, smldinec nebo lilie.

Přibližně třetina fytolitů byla poškozených. Archeologové v časopise PNAS tvrdí, že stejný typ poškození způsobuje výroba piva. Asi by to nebylo pivo, které byste podle chuti poznali, ale bylo to kvašené.

Druhý nejstarší
Naleziště patřilo kultuře Jang-šao. Byli to lidé, kteří obývali povodí Žluté řeky před asi sedmi až pěti tisíci lety. Stavěli si chatrče z proutí, nejčastěji kruhové, částečně zahloubené do země. Živili se převážně prosem. To by dávalo smysl. Wang a jeho spolupracovníci si totiž myslí, že se ječmen do Číny dostal jako složka alkoholických nápojů, nikoliv jako potravina. Ke kvašení se hodí daleko lépe než proso. K jídlu se v Číně začal používat až o zhruba dva tisíce let později.

I když je čínský pivovar hodně starý, asi není nejstarší na světě. Obyvatele neolitické Číny pravděpodobně ve vaření piva předešli zemědělci žijící na území dnešního Íránu, konkrétně z naleziště Godin Tepe v pohoří Zagros.

Podle stop na keramice vařili Íránci pivo už před 5100 až 5500 lety. Dnes je pivo ve své pravlasti kvůli islámu zakázáno. Vůbec nejstarší doklady přípravy alkoholických nápojů ovšem pocházejí zase z Číny. Obyvatelé neolitické vesnice Ťia-chu si je dopřávali před 8650 až 9000 lety. Jejich mok byl z vína, hlohu, medu a rýže.

Pivní bohyně
Pokud jde o pivo, tedy nápoj vyrobený kvašením z obilovin, je těžké přesně určit, kdy ho lidé začali připravovat. Obilniny totiž mohou kvasit i samy od sebe. Stačí, aby se do nich nějakým způsobem dostaly divoce žijící kvasinky. Kvašení znají i dnešní kultury, které dosud žijí jako lovci a sběrači. Pivo připravované v minulosti se od dnešního dost lišilo. Ze starověkých národů se jeho vařením a pitím nejvíc proslavili Sumerové. Jejich pivo ale byla spíš kaše, kterou pijáci srkali slámkami ze společného džbánu. Sumerové měli dokonce speciální bohyni piva. Jmenovala se Ninkasi.

V jedné básni na její oslavu se dochoval nejstarší známý recept na vaření piva. Je stará 3900 let. O pivu se zmiňuje také epos o Gilgamešovi, který vznikl asi před 4500 lety.

Pivo pili i Egypťané, včetně faraonů. Řecký dramatik Sofokles (497-405 př. n. l.) považoval za nejlepší dietu pro pravého Heléna chléb, maso, zeleninu a pivo. Ve středověku vařili pivo křesťanští mniši.

Třetí speciál ze strakonického Dudáka míří k vám…

Publikováno:před rokemZdroj:Město StrakoniceAutor:Markéta BučokováDudák

Třetí speciál ze strakonického Dudáka míří k vám…

S příchodem astronomického léta strakonický pivovar Dudák pošle do prodeje v pořadí již třetí speciál z dílny sládka Dušana Krankuse.

Tentokrát se jedná o pšeničný svrchně kvašený nefiltrovaný ležák, který svojí netradiční chutí přináší úplně jiný typ piva, než je klasický český ležák. Je přímo určený k letnímu osvěžení, právě proto jeho uvedení do prodeje připadne na první letní den – 21. června. Tento pšeničný speciál se bude vařit pouze jedenkrát do roka a to při příležitosti svátku pivovarské poutě.

Zakladatel českého odborného pivovarství F.O. Poupě kdysi pronesl legendární větu: „Pšenici na koláče, oves pro koně, ječmen pro pivo“, myslím, že strakoničtí pivovarníci udělali moc dobře, když se pro tentokrát touto myšlenkou neřídili, protože pšeničné je vskutku pivní delikatesou, která si přímo říká o fajnšmekrovské vychutnání ať k jídlu, nebo jako příjemný doplněk k posezení s milými přáteli. A bylo by opravdu škoda z pšenice péct pouze koláče, když pivo z ní chutná tak náramně.

Dudák – pšeničné, svrchně kvašené, nefiltrované pivo

„Je typickým představitelem bílých pšeničných piv, ideálních k letnímu osvěžení. Jako většinu pšeničných piv jej lze stručně charakterizovat jako pivo typické svou specifickou vůní a chutí projevující se pšeničnými chlebovými tóny, banány, hřebíčkem. Pro zdůraznění výjimečnosti vůně a chuti, byla do piva přidána pomerančová kůra a koriandr. Pivo má díky dominantnímu pšeničnému sladu velmi světlou barvu, relativně nízký obsah alkoholu, silný říz, střední plnost, slabou intenzitu hořkosti jemného charakteru, vytvořenou přidáním výhradně žateckého poloraného červeňáku. Dalším osobitým znakem je vysoká pěnivost a neprůhledný zákal způsobený kvasinkami svrchního kvašení. EPM (extrakt původní mladiny) – 11,5% hmotnostních, obsah alkoholu cca 4,4% objemových.Pšeničný ležák se bude distribuovat ve 30l, případně 20l KEG sudech,“ dodává k plnosti odborného výkladu sládek strakonického pivovaru.

Až jej budete chutnat, zkuste na chvíli zavřít oči a nechat se unášet romantikou horkého léta nad šumějícími lány zlaté pšenice…

Staropramen zve plechovkami na jedno

Publikováno:před rokemZdroj:Mediář.czStaropramen

Pivní značka spouští novou letní kampaň s limitovanou edicí plechovek a míří na letní festivaly, kde k těm tradičním přidala další dva.

Pivovary Staropramen spouštějí novou letní marketingovou kampaň Bav se Staropramenem. Stejně jako loni v ní hlavní roli hrají plechovky. Loni plechovky reprezentovaly různé hudební styly, letos se jejich pomocí lidé mohou zvát „na jedno“. Každá plechovka z limitované edice totiž obsahuje specifické slovo nebo symbol, vyzývající k setkání nad pivem u různých příležitostí. Celkem vzniklo 12 variací plechovek, které byly vyrobeny v celkovém počtu necelých 10 milionů kusů. V prodeji by měly být do konce srpna.

Aktivitu podpoří kampaň na billboardech, v rádiu, v kině, v televizi i v místě prodeje a zejména v online. V rozhlasovém provedení půjde o spoty vysílané stanicemi sítě Radio House a o specifickou spolupráci s Evropou 2, kde od příštího týdne poběží soutěž o poukazy do sítě restaurací Potrefená husa. Vizuály kampaně se objeví také v příměstských vlacích City Elefant a na takzvaných „hypercubes“ v Praze. Televizní kampaň poběží ve stanicích skupiny Prima a kinoreklama se bude promítat v kinech sítě Cinestar.

Hlavním médiem pro kampaň je ale internet. Základ online kampaně tvoří speciální web Jdem na jedno, kde mohou lidé sdílet pomocí hashtagu #jdemnajedno vlastní pozvánky na pivo, sestavené z nápisů na plechovkách a vyfocené. Kreativní zpracování kampaně pochází od Zaraguzy, online aktivaci měla na starost digitální agentura Etnetera.
V rámci instore komunikace představí Staropramen soutěž organizovanou ve spolupráci s online průvodcem po českých a moravských hradech Hrady.cz v síti prodejen potravin Enapo. V této síti bude možné při nákupu čtyř plechovek z limitované edice vyhrát pivo, vstupenku na festival nebo setkání s kapelou Mandrage. Soutěže o vstupenky na festivaly poběží i v dalších řetězcích, například v Tesku.

Opět se objeví stage na festivalech
Staropramen také opět podpoří letní hudební festivaly. Vedle tradiční účasti na festivalech Rock for People a Hrady CZ se nově stal partnerem multižánrového hudebního festivalu United Islands of Prague a zcela nového festivalu Metronome, který se koná 25. a 26. června na pražském Výstavišti a v přilehlém parku Stromovka.

Stejně jako loni bude Staropramen provozovat na festivalech takzvanou Staropramen Showtime Stage s motivem limitované edice plechovek. V případě festivalu United Islands of Prague, který se koná od 23. do 26. června v Praze na Kampě, Střeleckém ostrovu, v Kinského zahradě na Janáčkově nábřeží, bude tato hudební stage stát přímo v areálu pivovaru a festivaloví návštěvníci budou moci absolvovat jeho prohlídku.

Už potřetí nabídnou Pivovary Staropramen formou projektu Festivaly bez zábran bezbariérový vstup na vybrané festivaly hendikepovaným, zejména vozíčkářům. V letošním roce poskytuje pivovar tuto službu na festivalech Mezi ploty, Vysmáté léto v Kadani, Rock for People a Rock for Churchill. Staropramen slibuje zajistit přechodové pásy, vyvýšenou plošinu pro lepší výhled a bezbariérový stan a sociální zařízení.

„Loni jsme díky festivalům nasbírali 670 kg víček, za které jsme pořídili přes 70 metrů přechodových pásů,“ říká Petra Chovancová, senior brand manažerka značky Staropramen.

Manželé chtějí obnovit pivovar v Rožmberku. Plánují šest druhů piva

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Antonín Pelíšek

Bývalý buquoyský pivovar v Rožmberku nad Vltavou bude opět vařit pivo. Zdevastovanou památku v centru města získala v aukci rodina, která ve městě podniká v gastronomii a ubytovacích službách.

Záměr nového majitele je vytvořit z budovy u řeky atraktivní místo pro turisty i místní obyvatele.

„Moc se na to těšíme. Budeme tu vařit speciální piva a provázet turisty. Pod budovou jsou krásné kamenné sklepy,“ říká Martin Neudörfl, který získal nemovitost spolu s manželkou za 1,94 milionu korun.

Noví majitelé si představují, že pivovar bude produkovat šest druhů piva. Zásobovat jimi chtějí oblast Lipenska. Kromě vytvoření posezení u pivních tanků mají v plánu zrekonstruovat dvůr, kde hodlají pořádat trhy. V podniku zaměstnají místní lidi.

Na rekonstrukci budou dohlížet památkáři. „Toho se nebojím, už jsem ve městě opravil dva památkově chráněné domy,“ připomíná Neudörfl.

Nováčkem není ani v oboru gastronomie. Rodině patří v Rožmberku dva hotely s restauracemi, spravuje také vodácký kemp.

Pro město to bude přínos, říká starostka
„Jsme rádi, že objekt získala právě tato rodina. Společně konzultujeme záměry, pro město to bude určitě přínos,“ potvrzuje starostka Rožmberka nad Vltavou Lenka Schwarzová.

Město se o nemovitost v minulosti ucházelo, ale radní odradily vysoké náklady na rekonstrukci. Od státu mohli sice pivovar získat i bezúplatným převodem, ale ten je podmíněný tím, že se objekt nesmí využívat komerčně.

Památku se delší dobu snažil marně prodat Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Až koncem letošního května se mu podařilo nemovitost udat v dražbě. Původně za ni chtěl stát 2,9 milionu korun, ve finále nabídku o milion snížil.

Pivovar jeden čas vlastnili svazáci a využívali ho do konce 80. let jako ubytovnu. Do roku 2000 byl v majetku nakonec rozpuštěného Fondu dětí a mládeže, který spravoval bývalý svazácký majetek. Od té doby jen chátral.

Vlastní pivo, toky Moravy i Frištenský. Poznejte hanácké Benátky

Publikováno:před rokemZdroj:Týden.czLitovel

Malebné městečko s téměř deseti tisíci obyvatel, které se také přezdívá "hanácké Benátky", se nachází necelých osmnáct kilometrů od Olomouce. Řeč je o Litovli, která je známá především díky místnímu pivovaru. Ovšem zajímavosti, jako například že zde žil slavný český zápasník Gustav Frištenský, že městem protéká šest ramen řeky Moravy či že si zde lze uvařit vlastní pivo, ví už jen málokdo.

Královské město založené ve 13. století se může pochlubit nejen dlouhou historií, ale i řadou místních památek. Město se nachází v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a je tak významným turistickým centrem.

Dominantou města je nejen historický pivovar, ale také samotné náměstí, pod kterým protéká jeden z šesti pramenů Moravy - proto přezdívka "hanácké Benátky". Pramen Nečíz protéká přímo pod městskou radnicí a celým náměstím. K radnici byla v roce 1572 přistavěna dvaasedmdesát centimetrů vysoká věž stojící přímo nad ramenem Moravy. Je tak nejvyšším "mostem" na této řece.

Na náměstí si nelze nevšimnou také památníku morové epidemie v roce 1714, jehož autorem je císařský architekt Václav Render, jehož dům v Olomouci, ve kterém měl kamenickou dílnu, je od roku 1958 na seznamu kulturních památek. Dále za zmínku stojí určitě budova gymnázia Jana Opletala, Švédská deska, která připomíná dobytí Litovle Švédy během třicetileté války či Svatojánský most.

Přišel, viděl, Litovel
Když se řekne Litovel, většina lidí si hned vybaví pivo. To se v místním pivovaru vaří již od 12. listopadu roku 1893, kdy byl otevřen. Po první světové válce se pivovar výrazně začal rozvíjet a koncem třicátých let přišla důležitá investice - výstavba varny, která slouží k vaření litovelského piva dodnes. Zachováno je zde i obložení stěn kardinálským mramorem a měděné pokrývky kádí a kotlů, které tvoří reprezentační sál pivovaru. Kromě vaření piva se zde konalo již několik svatebních obřadů a koncertů. Postupem let se v areálu postavila i nová kvasničárna, strojovna chlazení, chlazení mladiny a hlavní kvasírna - spilka. Poslední inovace přišla letos - pivovar představil nový vizuál lahví a přepravek.

"Jsi silný jako Frištenský"
K historii litovelského pivovaru neodmyslitelně patří jméno Gustav Frištenský - nejslavnější český zápasník v řeckořímském zápase. Proslulý zápasník žil a trénoval přímo v litovelském pivovaru, který uctil jeho památku polotmavým třináctistupňovým speciálem. Ten se vaří od roku 2012 a mezi konzumenty i znalci se těší velké oblibě.

V Litovli žil Frištenský od roku 1917. Jeho manželkou se stala dcera prvního litovelského sládka Josefa Elledera. S Miroslavou žil deset let přímo v pivovaru, na pivovarské zahradě také často trénoval. Poté se přestěhovali do vily na nábřeží, do dnešní ulice Gustava Frištenského. Miroslava zemřela nečekaně v roce 1947.

Muzeum, minipivovar i Otvírák
Pokud máte doma milovníka piva, který zlatavému moku s pěnivou čepicí nedokáže odolat, dopřejte mu zážitek přesně pro něj. V litovelském pivovaru je několik možností. Především zásluhou emeritního sládka Miroslava Koutka se podařilo uchovat historii pivovaru i do dnešních dob. Myšlenka vybudování muzea ho napadla již v roce 1988. Návštěvníci v muzeu mohou obdivovat staré pivovarské stroje, pípy, sudy i jednotlivé druhy ječmene.

Skuteční pivní nadšenci si mohou pod dohledem litovelského sládka Petra Kosteleckého v prostorách minipivovaru, který stojí v prostorách bývalé sladovny, uvařit vlastní speciál podle doporučených či vlastních receptur. Ve dvou varných nádobách s objemem 250 litrů (což je stokrát méně ve srovnání s klasickou varnou) vzniká pivo stejně jako při klasické produkci - tedy vařením, kvašením a konečným zráním.

Zajímavou akcí, na kterou můžete do královského městečka vyrazit, je také litovelský Otvírák, jehož dvanáctý ročník se letos koná 13. srpna. Hudební festival přímo v areálu pivovaru přiláká každoročně tisíce fanoušků hudby a chmelového moku. Na pódiu se tak vystřídá kapela Desmond, Walda Gang či Vilém Čok.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125