Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Budějovický Budvar očekává, že za materiály zaplatí příští rok o stovky milionů korun víc než letos. Jde o dopad rostoucích cen energií, pohonných hmot a dalších surovin na provoz. Dodavatel plechovek už pivovaru avizoval, že zdraží o desítky procent. „Budvar zdražuje pivo pro export, zdražení na českém trhu připravujeme,“ řekl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

O desítky procent zdraží elektřina, podobně vzrostou náklady na plechovky. „Končí nám dokonce dlouhé období fixování ceny s teplárnou. Palety také zdražily o desítky procent. Růst cen pohonných hmot má dopad na naše importéry, kteří si dopravu platí sami, pro něž zdražila i kontejnerová doprava. Pro kanadského importéra zdražila možnost přivézt pivo o desítky procent. Vstupy souhrnně za rok zdraží o minimálně stovky milionů korun, rostou v řádu desítek procent,“ řekl ředitel.

Pivovar v majetku státu proto postupně jedná s exportními zákazníky a zvedá jim ceny. Zdražit bude muset i v Česku, zatím řeší o kolik. Naposledy v červnu zdražil desetistupňové pivo.

Za první tři letošní čtvrtletí splnil Budvar svůj růstový plán. Tržby za pivo budou letos kolem 2,9 miliardy korun, loni byly 2,73 miliardy, jak vyplývá z výroční zprávy. „Za prvních devět měsíců šlape neuvěřitelně dobře export, domácí trh je méně vyzpytatelný,“ řekl ředitel.

Budvar letos zatím vyrábí víc, než plánoval. Bylo proto složité sehnat materiály včetně obalů. „Problém nastával ve chvíli, kdy jsme potřebovali v mnoha oblastech víc než nasmlouvané množství. Chyběly plechovky navíc, hodně se zpožďovala kartonáž, dokonce chyběly plasty jako smršťovací fólie, není ani dost plechu na korunkové uzávěry (lahví). V posledním čtvrtletí se situace zlepšuje, některé zdražování se zastavilo, některé vstupy už dosáhly cenového vrcholu,“ řekl Dvořák.

Pivovar se 670 zaměstnanci loni uvařil 1,73 milionu hektolitrů piva, nejvíc za 125 let existence. Tržby z prodeje výrobků a služeb byly rekordní, stouply o 0,4 procenta na 2,81 miliardy Kč. Čistý obrat překročil druhým rokem po sobě tři miliardy korun. Budvar zvýšil loni zisk po zdanění o necelých deset procent na 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.

Máte rádi pivo? Pokud ne, buďte si jistí, že někdo pije i za vás. Podle Českého statistického úřadu vypije průměrný Čech za rok v průměru 284 půllitrů. Jde o národní mok, který má dlouhou tradici, která se stále rozvíjí. Zapomeňte na chvíli na tradiční pivovary s dlouhou historií, v módě jsou minipivovary – a jejich počet roste opravdu raketovým tempem.

Co je to minipivovar?
Vaření piva není proces, na který byste potřebovali nejlepší chemiky a raketové inženýry. Pivo zvládne uvařit každý, a dokonce si můžete za nevelkou investici pořídit vlastní zařízení na jeho výrobu. Když si však uvaříte pivo, ještě to neznamená, že jste minipivovar – jde o označení malého pivovaru, který produkuje maximálně 10 tisíc hektolitrů piva.

Minipivovary se velmi rozrůstají – zatímco v roce 2013 jich bylo v České republice 192, v roce 2019 to už bylo 480. Jejich produkce se samozřejmě nedá srovnávat s velkými pivovary. Z celkového objemu piva, které se za rok v tuzemsku uvaří, spadá na minipivovary jen 2,5 %, tedy cca 400 tisíc hektolitrů.

Proč je o minipivovary zájem?
Minipivovary stále častěji vznikají v malých městech a na vesnicích, a odtud pramení i rostoucí obliba – lidé jsou hrdí na to, že jejich obec produkuje vlastní značku piva. V některých obcích se obnovuje tato tradice, která na daném místě v minulosti zanikla, jinde se jedná o první průkopníky v tomto oboru.

Tak či tak je krásné, když můžete putovat po české krajině a na každém rohu narazit na různé značky piva, které jste nikdy předtím neviděli. Už jste pili pivo značky Kocour? Stačí zajet do Varnsdorfu. A co takhle Zrzavou Veverku? Tu můžete ochutnat v České Lípě. Malé pivovary mají úžasné názvy a zajímavá loga.

Objevujte značky piva
Řadu malých pivovarů zničila koronavirová krize, ale lidé se je snaží aktivně podporovat. Pokud vás zajímá, jaké minipivovary se ve vašem okolí nachází, můžete si je dohledat internetu nebo zvolit příjemnější způsob a vyrazit na lokální pivní slavnosti. Jde o událost, kterou minipivovary využívají k tomu, aby širokou veřejnost seznámily se svou produkcí. Velké podpory se jim dostává také od hypermarketů, které rozšiřují své nabídky o lokální značky piva. Nabídku takových najdete například v obchodech Globus, Tesco nebo Albert.

Ochutnejte něco speciálního
Jiří Mareček, ředitel komunikace obchodů Albert, říká: „Kouzlem této nabídky je, že je převážně cílena regionálně a piva prodáváme kolem pomyslného komína minipivovarů, takže jsou skutečně lokální.“

Minipivovary se nebudují jen kvůli zisku, ale především kvůli tradici, nadšení a lásce k pivu. Pokud je chcete podpořit, neváhejte objevovat a nakupovat pivo od lokálních výrobců.

Čeští pěstitelé chmele spolu s pivovary letos očekávají rekordní úrodu. Měla by přesáhnout hranici 8000 tun suchého chmele, což se v ČR naposledy sklidilo v roce 1996, kdy byla podstatně vyšší výměra chmelnic.

Letos na tom má hlavní podíl počasí, řekl šéf představenstva Chmelařství družstva Žatec Zdeněk Rosa. Nadprůměrnou sklizeň ČTK potvrdili Jiří Smetana, místopředseda představenstva žatecké firmy Arix, která obchoduje s českým chmelem, a Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje.

"Nebyly tolik tropické dny a v létě se hlavně střídaly deště a teplá období. Ideálnější to nemohl být. Vypadá to, že bude rekordně dobrá sklizeň za posledních několik desítek let, jak v produkci, tak v kvalitě," uvedl Smetana. Vysoce nadstandardní je podle něj obsah alfa hořkých kyselin, zhruba čtyři procenta, přitom dlouhodobý průměr je asi 3,2. Letošní výnosy z "nejslavnějšího" žateckého poloraného červeňáku odhaduje mezi 15 až 16 metrickými centy na hektar.

"To je také obří výnos, dlouhodobý průměr je kolem 11 metráků," řekl. Žatecký červeňák se pěstuje na více než 80 procentech ploch v ČR a používá se pro výrobu ležáku plzeňského typu.

Podle Rosy v posledních deseti letech produkce chmele každoročně výrazně kolísá vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. V roce 2012 české chmelnice třeba vyprodukovaly jen 4300 tun, o čtyři roky později přes 7700 tun, přitom výměra se změnila jen o 8,5 procenta. Chmelaři museli v poslední dekádě některé plochy kvůli klesající hladině spodních vod opustit. Loňské a letošní místní přívalové deště hodnotí jako spíš škodlivé. "Voda může mechanicky poškodit rostlinu, nestačí se vsáknout a odteče," řekl.

ČR patří mezi světové lídry v produkci chmele, který pěstuje na 5000 hektarech. V posledních letech poptávka převyšovala nabídku, pěstitelé proto měli snahy zvětšovat plochy. Naráželi na vlastnictví půdy a problém získat další půdu pro chmelnice, uvedl.

"Letošní sklizeň byla dlouhodobě nadprůměrná. Ale chmelaři bojují s výkyvy počasí a na tyto výnosy se nemůžeme dlouhodobě spoléhat. Když se podíváme na posledních deset let, tak jsme měli nejlepší sklizeň za poslední století a nejhorší sklizeň za poslední století v průběhu několika málo let," řekl Tučník. Prazdroj s Microsoftem proto teď zahájily vývoj softwaru k efektivnímu zavlažování chmelnic na Žatecku, kde mnohde voda nestačí. Má pomoci plánovat a předvídat kvalitu a výnosy.

Dobrá zpráva pro ty, kteří rádi objevují nové chutě. Experimentovat se už nebojí ani velké pivovary.
Banánové, višňové či kopřivové. To jsou chutě piv, které byly ještě donedávna výsadou minipivovarů. Český pivní svět se však mění a i velcí hráči na trhu přicházejí čím dál častěji s netradičními chutěmi. K tomu se navíc už nebojí ani jiného vaření piva. Důkazem toho jsou i výsledky posledního ročníku soutěže Cerevisia Specialis.

Do ní se tentokrát přihlásily velké a střední pivovary s rekordním počtem pětapadesáti speciálů. Ty zahrnovaly nejen silné ležáky, ale i svrchně kvašená piva typu ALE, míchaná ovocná piva a další neobvyklé chuťové zážitky. Mezi všemi vyčnívaly ty z pivovarů Primátor, Svijany či Plzeňský Prazdroj.

U plzeňského zástupce zabodoval hlavně jeho experimentální pivovar Proud se svrchně kvašeným mokem Cotel 14 Stout a pepřovým Saisonem, které se umístily na prvním místě. „K této chuti nás přivedla jednak zvědavost, jednak dlouholetá známost s lidmi, kteří k nám pepř dovážejí. Nejtěžší bylo však najít ten správný poměr, aby pivo moc nepálilo,“ nechala se slyšet sládková Proudu Lenka Straková. Podle ní však pivovar jen u pepře nezůstane: „Teď koketujeme s kávou,“ dodala.

Podle Jany Olšovské z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského se teď ukazuje, že velké pivovary se nebojí přesedlat z klasických ležáků na cestu, kterou dlouhodobě vyšlapávají malé pivovary. „Malým pivovarům se nedá upřít to, že díky nim je nyní rozmanitější svět piva i u těch velkých kolegů. Důkazem správné cesty je i nový pivovar Proud. Chuť jeho pepřového piva mě opravdu mile překvapila,“ uvedla odbornice.

Podle ní současné vlně pivních speciálů ještě stále dominují studeně chmelená piva, piva různě svrchně kvašená a hodně chmelená piva: „Postupem doby se však stále více do popředí dostávají i takzvané kyseláče. Tedy piva typu Sour Ale. To jsou kyselé ejly vycházející z nejstarších piv na světě,“ vysvětlila Olšovská.

A jaké pivo je podle ní nejtěžší na výrobu? „To se nedá zobecnit, neboť technologie piva je velmi odborně i ekonomicky náročná a každý styl má své specifikum. Lze ale jmenovat například výrobu stoutu, který se děláz tmavých sladů a má velké nároky zejména na scezování. Vždy byla a zůstává náročná také výroba českého ležáku. A když se pivo dělá s láskou a poctivě, není jednoduchá výroba ani svrchně kvašeného ejlu,“ konstatovala expertka.

CEREVISIA SPECIALIS – Pivní speciál 2021
Výsledky vybraných kategorií:Svrchně kvašená piva typu ALE (ALE, IPA, APA, stout, porter)
1. Cotel Irish Dry Stout 14°, Pivovar Proud, Plzeňský Prazdroj
2. PRIMÁTOR Stout, PRIMÁTOR
2. Soutock 14°, žitná IPA, Pivovar Proud, Plzeňský Prazdroj
3. PRIMÁTOR APA, PRIMÁTOR
3. PRIMÁTOR IPA, PRIMÁTOR

Míchaná ochucená piva (alkoholická i nealkoholická)
1. Svijanský Vozka YUZU a Bergamot, PIVOVAR SVIJANY
2. Bernard Višeň, Rodinný pivovar Bernard
2. Bernard Švestka, Rodinný pivovar Bernard
3. PRIMÁTOR YUZU, PRIMÁTOR

Neobvyklá piva
1. PEPPER YOUR SAISON, Pivovar Proud, Plzeň. Prazdroj
2. PRIMÁTOR Weizen, PRIMÁTOR
2. Bernard Černý ležák, Rodinný pivovar Bernard
2. Kozel Mistrův Tmavý s čokoládovými slady, Pivovar Velké Popovice, Plzeňský Prazdroj
2. PRIMÁTOR Tchyně, PRIMÁTOR
2. Bernard Kvasnicový ležák 11°, Rodinný pivovar Bernard
3. Radegast Ratar, Pivovar Radegast Nošovice, Plzeňský Prazdroj
Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/pivo-specialy-pepr-20211021.html

Nabízíme k prodeji kompletně zařízenou restauraci s minipivovarem - Praha - Horní Počernice + přenechání nájemní smlouvy na 7 let s možností opce.
Restaurace je situovaná na nejfrekventovanějším místě v Horních Počernicích u vlakového nádraží a zastávek autobusů

Nabídka obsahuje:
Minipivovar - s dvounádobovou varnou 500L, 8 ks CKT o objemu 1000 L, automatická myčka sudů, tank na horkou a ledovou vodu, chladící zařízení. Minipivovar je kompletně vybaven a v provozu s výrobní kapacitou 8000 L/ měsíčně. Vaří se spodně i svrchně kvašená piva.
Restaurace - celkem 120 míst k sezení. Retro sál - 44 míst k sezení ( kvalitní dubové masivní stoly a židle) bar s výrobníkem ledu a myčkou skla,ozvučení + TV,
Pivnice - kapacita zhruba 60 míst, plně ozvučený sál s dataprojektorem ( sportovní přenosy - O2 TV sport a firemní prezentace )
Salonek s výčepem - kapacita cca 15-20 míst
( kapacitu restaurace, pivnice a salonku je možné o cca 10% navýšit)
Venkovní zahrádka s výčepem, grilem a udírnou - kapacita zahrádky 60 míst + předzahrádka s elektrickou markýzou a slunečníky s kapacitou 24 míst.
Restaurace a kuchyň pracují se systémem skladového hospodářství Harsys ( 2x pokladna, + centrální počítač, 4x tiskárna, mobilní číšník
Celý objekt je zabezpečen alarmovým a kamerovým systémem, WIFI, Fb stránky, web stránky , google, seznam, instagram - vše s kvalitními recenzemi
Kuchyně - kompletně vybavená pro provoz a výdej jídel splňující podmínky HACCAP

Vybavena většinou novými spotřebiči:
- Konvektomat -Redfox
- Plynová grilovací deska s termostatem
- Plynový 4.plotýnkový sporák
- Výdejní vana a režon
- Chladící stůl 6ti šuplíkový
- Nové Lednice Tefcold o objemu 380l 2x
- Nová mrazící skříň Tefcold o objemu 380 l
- Myčka nadobí, salamandr, nářezový stroj, vakuovačka, sous vide cooker, tyčový mixer, hnětací stroj multifunkční, holdomat,
hrnce , porcelán a drobné nádobí vše pro dostatečnou potřebu kapacitu restaurace
Dále v objektu naleznete: suché sklady, příruční sklady, kancelář, personální šatnu a sprchu, personální WC s pračkou, prostorné sklepy , dostatek parkovacích míst.

Kontakt: Pavel Schilbach 739 069 371

Jak covidová pandemie a zavření hospod dopadlo na strakonický pivovar? I na to přišla řeč při posledním zasedání zastupitelstva, kde reprezentanti společností s podílem města prezentovali hospodaření firem. Došlo tak i na měšťanský pivovar. Ředitel Dušan Krankus nezastíral, že dopady krize z loňského roku nejsou příjemné.

„Pivovar Dudák dosáhl v roce 2020 celkového obratu kolem 84 milionů korun. Ztráta po zdanění byla 1,14 milionu korun. Nemáme z toho pochopitelně žádnou radost, ale důvody jsou naprosto jasné. Jsme pivovar, který má vyšší podíl v segmentu sudového piva," popsal Krankus.

Zavření restaurací tak dopadlo na strakonický pivovar citelně. „Gastronomická zařízení byla kvůli vládním opatřením zavřena šest měsíců v roce 2020," připomněl Dušan Krankus. Zmínil, že pivovaru se ze dne na den z 50 procent zavřel důležitý prodejní kanál.

Milovníci piva museli vzít za vděk alespoň lahvovými nebo plechovkovému nápoji. Jenže ani to podle Dušana Krankuse špatnou situaci nezvrátilo. „Ani zvýšený prodej lahvového piva a čerpání z covidových dotačních programů ztrátu nenahradil," dodala ředitel pivovaru na jednání zastupitelstva.

Věří, že rok 2021 bude v konečném součtu lepší než ten předchozí. „Má to ovšem podmínku – aby se do konce roku už nic takového neopakovalo. A to v tuto chvíli asi nikdo z nás nedokáže říci," doplnil Dušan Krankus.

České pivo je nad průměrem v hodnocení žebříčku Brewers of Europe. Získalo 80,5 bodu, průměr zkoumaných evropských států je 74,1. Předčilo tak v oblíbenosti víno, což není v Evropě obvyklé, průměrné skóre vína v Evropě činí 75,8, v ČR pak má skóre 79,9. Informoval o tom Český svaz pivovarů a sladoven. Žebříček vychází z oblíbenosti daného nápoje obyvateli jednotlivých států. V průzkumu, který pro evropské nápojáře připravila společnost RepTrak, odpovídalo v ČR letos na jaře 720 lidí.

„K vysokému hodnocení českého piva v žebříčku Brewers of Europe pomohlo pozitivní emoční vnímání napříč celou domácí společností a také dlouhá kulturní tradice. Pivo jednoznačně bodovalo jako společník pro rozmanitou příležitost nebo jídlo. S tím, že je určeno pro dobré pro chvíle s přáteli, souhlasí přes 89 procent dotazovaných,“ uvedl svaz. Naopak horší hodnocení mělo u vnímání jako zdravého nápoje a že pití s mírou nemusí působit na přibírání kilogramů. Lépe hodnotí pivo muži než ženy.
„Samostatným kritériem se v průzkumu Brewers of Europe stal celý sektor pivovarnictví, který současně dosáhl na nejvyšší míru hodnocení. Pivovary ztrácely body pouze u dotazovaných, kteří mají s jejich produktem malou nebo žádnou zkušenost. Jejich slabší stránkou byl podle analýzy vliv na životní prostředí (78,9 procenta),“ doplnil svaz.
Podle jeho ředitelky Martiny Ferencové je české pivovarnictví sektor s výrazným ekonomickým přínosem pro stát. „Ročně na daních odvádí okolo 30 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro zhruba 65 tisíc lidí. Vedle toho samozřejmě zaujímá neodmyslitelnou pozici v kultuře našeho národa. Je tedy víc než logické, že od něj lidé očekávají stejně vysoké cíle i v přínosech společenských,“ uzavřela.*

Některé velké pivovary zdražily už o prázdninách, další od října v průměru o tři procenta. Vývoj cen se chystají kopírovat i menší výrobci. S úbytkem hostů v restauracích také mění prodejní strategii a investují více do nových linek. Pivo teď více stáčí do plechovek.

České pivo je nad průměrem v hodnocení žebříčku Brewers of Europe. Získalo 80,5 bodu, průměr zkoumaných evropských států je 74,1. Předčilo tak v oblíbenosti víno, což není v Evropě obvyklé, průměrné skóre vína v Evropě činí 75,8, v ČR pak má skóre 79,9.

Žebříček vychází z oblíbenosti daného nápoje obyvateli jednotlivých států. V průzkumu, který pro evropské nápojáře připravila společnost RepTrak, odpovídalo v ČR letos na jaře 720 lidí.

"K vysokému hodnocení českého piva v žebříčku Brewers of Europe pomohlo pozitivní emoční vnímání napříč celou domácí společností a také dlouhá kulturní tradice. Pivo jednoznačně bodovalo jako společník pro rozmanitou příležitost nebo jídlo. S tím, že je určeno pro dobré pro chvíle s přáteli, souhlasí přes 89 procent dotazovaných," uvedl svaz. Naopak horší hodnocení mělo u vnímání jako zdravého nápoje a že pití s mírou nemusí působit na přibírání kilogramů. Lépe hodnotí pivo muži než ženy.

"Samostatným kritériem se v průzkumu Brewers of Europe stal celý sektor pivovarnictví, který současně dosáhl na nejvyšší míru hodnocení. Pivovary ztrácely body pouze u dotazovaných, kteří mají s jejich produktem malou nebo žádnou zkušenost. Jejich slabší stránkou byl podle analýzy vliv na životní prostředí (78,9 procenta)," doplnil svaz.

Podle jeho ředitelky Martiny Ferencové je české pivovarnictví sektor s výrazným ekonomickým přínosem pro stát. "Ročně na daních odvádí okolo 30 miliard korun a vytváří pracovní příležitosti pro zhruba 65 tisíc lidí. Vedle toho samozřejmě zaujímá neodmyslitelnou pozici v kultuře našeho národa. Je tedy víc než logické, že od něj lidé očekávají stejně vysoké cíle i v přínosech společenských," uzavřela.

Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva a meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů (14 velkých piv) na 135 litrů a byla nejnižší od 60. let minulého století. Za poklesem výroby stojí koronavirové restrikce a omezení provozu restaurací v ČR, ale i v zahraničí, sdělili již dříve zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven.

Letos za první pololetí klesl meziročně výstav o osm procent. Ztráty byly hlavně v prvním čtvrtletí, na začátku léta se začala pivovarnická scéna stabilizovat a v červnu byly hodnoty u čepovaného piva skoro stejné jako před příchodem

Jeden z deseti nejstarších evropských pivovarů, Královský pivovar Krušovice, slaví kulatiny. Pivo se tady vaří bez přestání od roku 1581. Výročí 440 let od založení si místní pivovarníci připomínají novým nealkoholickým pivem, znovuotevřením muzea, ale také speciální zásilkou krušovického piva pro evropské královské dvory.

Krušovičtí slaví 440. výročí od založení pivovaru v průběhu celého roku. „Prvním milníkem v oslavách bylo představení nového Královsky hořkého nealka. Tím jsme splnili přání pivařů, kteří volali po nealku hořkém jako ležák. Při přípravě nové receptury jsme se právě na hořkost zaměřili. Řešili jsme nejen jak výrazná bude, ale i jaký bude její charakter. Chtěli jsme dodat na trh pivo s vyšší, ale příjemnou hořkostí, a proto bylo důležité najít ten správný poměr použitých chmelů. Z reakcí našich konzumentů mám pocit, že se nám to podařilo,“ říká Michal Rouč, ředitel Královského pivovaru Krušovice.

Přídomek „královský“ si krušovický pivovar nese už odpradávna. Pivo se tady vaří už od roku 1581 a největší slávu a královskou tradici mu zajistil císař a český král Rudolf II. Ten totiž pivovar o dva roky později koupil pro Českou korunu a nechal krušovické pivo dovážet na Pražský hrad.

Připijí si i evropští panovníci
To nejdůležitější z celé 440leté historie pivovarnického řemesla v Krušovicích, od dob Rudolfa II. až po současnost, se mohou příznivci krušovického piva dozvědět v pivovarském muzeu, které před časem opět otevřelo. „Návštěvníci poznají, jaké nástroje se ve sladovnictví a chmelařství používají, ochutnají nejrůznější druhy sladů a zkusí rozpoznávat typické vůně a zvuky, které k vaření piva patří,“ zve na návštěvu do muzea Michal Rouč.

Kromě toho se pivovar Krušovice chystá své výročí oslavit i s dalšími královskými rody v Evropě. „Vzhledem k tomu, že k našemu pivovaru neodmyslitelně už od nepaměti patří jeho královský původ, vybrali jsme sedm evropských královských dvorů a plánujeme jim prostřednictvím jejich ambasád poslat speciální zásilku krušovického piva na ochutnání. A při té příležitosti je pozveme, aby se alespoň na dálku k oslavám našeho významného jubilea připojily,“ dodává ředitel pivovaru Krušovice Michal Rouč.