Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

U Drobka se zlatilo, s Černou perlou vyhrál Litomyšlský korbel

Publikováno:před rokemZdroj:Trutnovinky.czAutor:Hynek Šnajdar

Když v polovině minulého roku dosáhl obsadil třetí místo v soutěži doma vařených piv v Kostelci u Holešova, zdálo se to být jako náhoda. Časem se však ukázalo, že jeho tmavý ležák Černá perla 13° je znamenitý mok. To se projevilo i na dalších soutěžích, kterých se domovarník piva Vladimír Matoušek účastnil.

Matoušek, řečený Drobek s tmavým ležákem obsadil ještě třetí příčku na Moravian Homebrewers Meeting v Brně, kde už tvrdil, že v Trutnově se doma vaří skvělé pivo. Pak už se jenom lepšil. V kategorii B, polotmavá a tmavá piva spodně kvašená, obsadil s Černou perlou druhé místo letos v březnu na soutěži Kostelecké chmelovárek 2016 v Kostelci u Holešova. Nyní se konečně zazlatil.

Nedávno se totiž zúčastnil 1. ročníku klání O Litomyšlský korbel 2016 pořádaný v restauraci Na Veselce v Litomyšli. Soutěžil v kategorii Divoká karta opět se svým srdečním pivem Černá perla 13°. V kategorii černý ležák speciál bylo 29 účastníků. Drobek se dostal do stříbrného pásma a na body zvítězil. Kromě ocenění mu bude odměnou zájezd se Sdružením přátel piva na prohlídku rakouských minipivovarů.

„Ocenění si velice vážím. Pokaždé když vařím pivečko, tak do várky „hodím“ kousek toho srdíčka. Nejvíce jsem samozřejmě hrdý, že výborné pivo se vaří v Krkonoších a můžu se ctí reprezentovat své rodné město Trutnov,“ culí se Drobek a zdůrazňuje příjemný pocit, který na soutěžích provází trutnovské domovarníky. „Když někam přijedeme, už se o nás ví a mluví s respektem,“ říká vítěz.

Už dnes se velmi těší na další ročník. Pokud budou vyhlášeny kategorie, chystá se předvést i další svá domácí piva - polotmavý ležák Drobek 12° a světlý ležák Laďusek 12°. „Musím také ocenit, že na soutěži jsme si mohli s ostatními vyměnit cenné informace a zúčastnit se perfektních přednášek, které byly na velice dobré úrovni,“ dodal domovarník piva Vladimír Drobek Matoušek.

Pivovar Podkováň slaví výročí, málem z něj ale zbyla jen stáčírna vody

Publikováno:před rokemZdroj:Boleslavský deníkAutor:Martin WeissPodkováň

Bylo to jedno z nejtěžších rozhodování. Otec a syn Červení, kteří stojí v čele podkováňského pivovaru, měli na výběr: buď dál čelit zhoršujícím se provozním výsledkům, nebo pivovar dočasně zavřít, provést generální úpravy a doufat, že čísla opět půjdou nahoru

Dnes už má Antonín Červený, jednatel pivovaru, jehož tradice sahá až do roku 1434, důvod k úsměvu. Pivovar Podkováň, který se v posledních několika desetiletích opakovaně potýkal s nepřízní osudu, prošel sérií změn, stabilizoval se a nyní slaví pět let obnovené výroby piva, jehož obliba se opět zvyšuje.

V těchto dnech oslavujete pětileté výročí obnovené výroby. Tu jste na čas zcela přerušili…
Od várky do várky to bylo přesně tři a půl roku. První pivo po té pauze jsme uvařili 24. dubna 2011.

Jak těžké bylo rozhodnutí přerušit chod pivovaru?
Bylo vyroněno mnoho slz a vypito mnoho piva. Nebylo to jednoduché. Skutečně jsme to obrečeli, i když jsme měli příslib nového pivovaru. Pivo není voda, to není žádná sranda. Stejně jako voda není krev. Můj otec je letos v pivovaru dvacet let, já devatenáct, takže v době, kdy jsme to tu museli zavřít, už jsme tu měli kus práce za sebou. Navíc jsme museli pětatřiceti zaměstnancům říct: Děkujeme vám, na shledanou. Ve vší slušnosti jsme se rozešli s dvouměsíční výpovědní lhůtou a tříměsíčním odstupným, takže z právního pohledu to bylo zcela v pořádku, ale s těmi lidmi jsme přece léta pracovali…

Vrátili se později někteří?
Většina se rozprchla. Dnes už ale zdaleka nepotřebujeme tolik zaměstnanců. Teď nás tu pracuje čtrnáct včetně mě jako jednatele, mého otce ředitele a kolegyň z kanceláře.

Rozjet znovu výrobu musela být naopak radost.
Veliká. Když jsme se do toho opřeli, byla to úžasná práce. To nadšení! Mezitím, co se nevařilo, jsme ale nezaháleli. Představte si, že jsme obchodovali třeba se železem. Pivovar Podkováň se stal dodavatelem HP profilů na stavbu lodí…

Jak k tomu došlo?
Pivovar má totiž ruského vlastníka, který je rovněž majitelem rumunských železáren. Stali jsme se tak na čas největším českým dodavatelem HP profilů. Podnikali jsme ale třeba i v řepce. To trvalo dva a půl roku. Pak majitel jednoho krásného dne přijel a řekl: Chlapi, už je dost peněz, jdeme stavět pivovar.

Rozumím správně, že nešlo o stavební úpravy, ale o změnu technologie?
Přesně. Vnitřnosti pivovaru jsme vyměnili takřka kompletně. Majitel ale odmítl naše návrhy, abychom se pokusili získat nějaké peníze z EU. Prohlásil, že od nikoho nic nepotřebuje, takže na kosmetické úpravy, jak je vidět, se nám zatím nedostává. Vaříme pivo, stáčíme vodu, vyrábíme limonádu a až zase něco vyděláme, dostane se i na zevnějšek pivovaru.

Jak se navazuje na přerušenou tradici? Jakmile firma zmizí z trhu, musí to být dost náročné se vracet.
Velmi těžko. Na trhu se za tři a půl roku změní tolik věcí, že se nestíháte divit. Jednou z největších změn byla skutečnost, že náš stěžejní výrobek desítka se po rekonstrukci přestal skoro prodávat. Nešlo jen o naše pivo, o desítku všeobecně. První rok a půl jsme dokonce uvažovali, zda ji budeme vyrábět, protože ji nebylo komu prodávat. Potom se to trochu dalo dohromady, takže ji vyrábíme dodnes. Druhé rozčarování bylo spojené s litráží sudů. Byli jsme zvyklí plnit většinu naší produkce do 50litrových sudů, třicítky byly spíše na doplnění. Jenže vkus odběratelů se změnil a třicítky nám najednou chyběly. Takže jsme narychlo museli kupovat pár set nových sudů, abychom vůbec měli v čem expedovat

Desítku jste si nakonec ponechali. Jaká další piva tvoří váš sortiment?
Vedle desítky světlé vaříme i desítku tmavou, jedenáctku, dvanáctku a dvakrát do roka čtrnáctku. Jde o speciál, který vaříme přesně na stupňovitost 14,34 1434 je totiž rok založení našeho pivovaru. Připravujeme ji vždy jako vánoční a velikonoční speciál.

Jaký máte aktuálně výstav?
Dvanáct tisíc hektolitrů piva, dva tisíce hektolitrů vody a asi 300 hektolitrů limonády, kterou vyrábíme od loňského roku.

Kdy to bylo právě pět let od opětovného spuštění výroby?
V neděli 24. dubna. Po dvou dnech testování technologie jen s horkou vodou se vařila první várka. Ve stáčírně tou dobou ale ještě nebyla ani trubka věděli jsme, že máme ještě měsíc, protože vyrábíme klasickou metodou. Jedna várka nám trvá 12 hodin, potom následuje spilka (7-9 dnů) a potom pivo ve sklepě leží minimálně 30 dnů. Následná filtrace a stáčení trvá už jen hodiny. V okamžiku, kdy jsme na varně vařili pivo, se na stáčírně začaly svařovat trubky. Slovy mého táty pivo nás hnalo před sebou. Čas ale kvapil, už bylo třeba začít vydělávat. Po 3,5 letech byla žízeň ohromná, byli jsme natěšení na to naše pivíčko. A navíc mám 24. dubna narozeniny!

Kam všude se pivo z Podkováně dnes dostává?
To byla další změna po té přestávce. Dříve jsme si většinu piva rozváželi sami, dnes se distribuuje přes velkoobchody. Kolem komína nás zastupuje mladoboleslavský Beershop, Coop Mnichovo Hradiště, tedy české firmy. A pak se jednou přímo tady objevil kluk z Brna, který se představil s tím, že hledá po Čechách alternativní piva. To „alternativní pivo" mě zprvu trochu urazilo, ale pak jsme si vysvětlili, že by mohl na Moravě využít svých kontaktů a dostat nás i tam. Díky tomuto nečekanému setkání dnes máme dva velkoobchody v Brně a jeden v Hodoníně. Každé úterý tak odtud valí náklaďák do Brna. Co se týče řetězců, jsme v Bille. Ta totiž zavedla takzvané regionální regály, kde nabízí zboží z regionu tak jsme se dostali do celých středních Čech a Prahy.

A co zahraničí?
Pěknou spolupráci máme s Litvou, samozřejmě s Ruskem, odkud je náš majitel, a partnera máme také v Anglii. Konflikt na Ukrajině nás bohužel připravil o tento zajímavý trh a pochybuji, že se na něj v dohledné době vrátíme.

Pivo se vaří ze tří základních surovin: vody, sladu a chmele. Odkud je berete?
Vodu máme z vlastního pramene, který je zdrojem vody, z níž lze připravovat stravu pro kojence. V jednu chvíli, než se rozběhla rekonstrukce pivovaru, se uvažovalo i o tom, že by pivovar mohl fungovat pouze jako stáčírna vody. Slad máme z tradiční humnové sladovně v Suchomastech a chmel používáme samozřejmě žatecký poloraný červeňák. Není jiná volba, je nejlepší. Navíc část chmele nahrazujeme sušenými chmelovými hlávkami a dokonce vaříme i z prvního ještě zeleného chmele. Samozřejmě používáme i chmelové granule, nejde o nic špatného. Je to přece jen chmel zbavený toho, co pivovarníci nepotřebují. Výhodou granulí je navíc přesnost, které se vám s hlávkami docílit nepodaří. Pokud používáte hlávky, záleží výsledný výrobek na umu vašeho sládka.

Kdo je vaším sládkem?
Inženýr Hulín, absolvent Vysoké školy chemicko-technologické, který po absolutoriu zůstal na fakultě jako asistent. Právě ve chvíli, kdy se rozhodoval, že by rád změnil práci a vrátil se do provozu, jsme na sebe narazili. Nabídli jsme mu práci v pivovaru, který se právě dostavoval a pro který jsme hledali někoho, kdo by mu vdechl život. Možná se tu s ním dnes potkáte.

Jak se vám v pivovaru pracuje, když váš otec je ředitelem a vy jednatelem?
Jeden známý, který pracuje ve Škodovce, se mě před časem ptal, zda také míváme v pivovaru audity. Řekl jsem mu, že samozřejmě ano ráno a odpoledne. Táta si nás nechá ráno nastoupit, řekne nám, co je třeba udělat a odpoledne si to přijde zkontrolovat. Vládne tu poctivě. Jistě, vztah nadřízeného a podřízeného nemůže být vždy růžový. Obyčejný zaměstnanec může přijít domů, zanadávat si na šéfa, ale o tátovi něco takového manželce vyprávět nebudete. Naší obrovskou výhodou je stoprocentní důvěra, kterou k sobě navzájem máme.

Pět let je za vámi. Máte nějaké cíle na dalších pět let?
Snažíme se zvyšovat výstav, což se nám pomalu daří. Rádi bychom investovali do vzhledu pivovaru, ale raději ty peníze dáme za novou plničku lahví. Plány ale máme s loukou u pivovaru, kterou chceme letos upravit a připravit na letní koncerty. Na ty pozveme už příští rok. Letos zveme na naše tradiční Slavnosti podkováňského piva, které se uskuteční 27. srpna 2016.

Čechům se nechce chodit do hospody na pivo. Raději si doma otevřou PET lahev

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Kateřina Adamcová

● České pivovarnictví má za sebou rekordní rok.
● Tuzemské pivovary uvařily přes 20 milionů hektolitrů alkoholických nápojů.
● Lidem se ale do hospod příliš nechce. Raději si otevřou pivo doma.

Vždy ve středu večer vyjíždí z benešovského pivovaru Ferdinand auto naložené basami nebo PET lahvemi naplněnými pivem. Každý týden vozí lidem až domů nefiltrované pivo, které si předem objednali.

"Podařilo se nám tak zacílit na ženy, protože třeba samy nechtějí jít do hospody, a na pracující lidi, kteří nemají chuť sedět v restauraci," vysvětluje ředitel pivovaru Ferdinand Petr Dařílek důvody, proč podnik začal rozvážet pivo. Jen za loňský rok tímto způsobem firma prodala okolo 150 hektolitrů piva. Podařilo se jí tak najít poměrně velkou skupinu Čechů, která si pivo raději otevře doma.

Podle projektu Česko v datech hospodští nadále prohrávají boj o zákazníka. Až 60 procent lidí pivo raději vypije mimo výčep. "Pokračuje několikaletá snaha provozovatelů restaurací, Češi však zatím stále nenašli cestu zpět do hospod," potvrzuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Vladimír Balach.

Podle průzkumu, na němž se podílel Český svaz pivovarů a sladoven, společnost Deloitte a SAS institut, se změnil také způsob pití piva v tuzemsku. Asi 37 procent se spotřebuje ze sudů a 41 procent ze skleněných lahví. Pivo v PET lahvi ještě donedávna výrazně poráželo v popularitě plechovky.

"Pokud srovnáme objemy prodejů piv v PET lahvích a plechovkách, v Česku vedou PET lahve," potvrzuje Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, které v Česku prodávají pivo v PET lahvi pod značkou Braník. Podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven však obliba plechovek u spotřebitelů postupně roste.

Za posledních pár let se také podle statistiky změnily lidem chutě. Místo výčepního piva (dříve desítka) zákazníci spíše sáhnou po ležácích, tedy po jedenácti- nebo dvanáctistupňovém pivu. A čísla dokládají, že lidé loni poprvé v historii vypili téměř stejné množství ležáků jako výčepního piva. "Je vidět, že se Češi soustřeďují na kvalitu," podotýká Balach ze svazu pivovarů a sladoven. Například pivovaru Svijany loni o 20 procent vzrostly prodeje prémiového ležáku.

České pivovarnictví má za sebou rekordní rok. Tuzemské pivovary uvařily čtyři miliardy piv. Výrazně také vzrostl export. Nejvíce se vyváželo na Slovensko, české pivo mířilo hlavně do Německa, Polska nebo Švédska.

V Česku je 348 různých pivovarů. Více než 44 těchto firem vaří pivo ve velkém. Zbytek jsou minipivovary. Jen v roce 2015 vzniklo 60 nových minipivovarů a dva zanikly. Největší počet pivovarů stojí v Jihomoravském kraji, kde pivo vaří 45 společností. Druhý je Středočeský kraj s 41 podniky a třetí Moravskoslezský kraj s 37 pivovary.

Pilsner Urquell představuje hokejovou edici

Publikováno:před rokemZdroj:PrimaŽena.czPrazdroj

Plzeňské pivo Pilsner Urquell a český hokej k sobě neodmyslitelně patří. Proto generální partner hokejové reprezentace pro nadcházející šampionát v Rusku představuje limitovanou sérii plechovek s hokejovou tématikou. Obsah plechovek byl připraven pod dohledem hokejových legend Milana Hniličky, Petra Čáslavy a Jaroslava Špačka, kteří pivo Pilsner Urquell pomyslně obohatili o špetku národní hrdosti a vyslali k fanouškům.

Hokejisté zlaté generace, úspěšní hokejoví reprezentanti Milan Hnilička, Petr Čáslava a Jaroslav Špaček dokončili s Václavem Berkou, starším obchodním sládkem Pilsner Urquell, várku určenou pro české fanoušky doma i v Moskvě, aby jim zpříjemnila chvilky napětí při Mistrovství světa v hokeji v Moskvě. „Vždy, když jsem se dostal při svém angažmá v NHL k našemu plzeňskému pivu, zažíval jsem taky pocit sounáležitosti a hrdosti, že pocházím z České republiky a z Plzně,“ komentoval svou přítomnost Jaroslav Špaček, hrdina olympijského Nagana.

Na trh tak putuje limitovaná edice plechovek s hokejovou tématikou, jejichž obsahem je právě pivo s pomyslnou špetkou národní hrdosti. Hokejový fanoušci tak mohou s pivem Pilsner Urquell vyrazit společně pro české zlato.

Piva z Vysočiny se vrátila na pivní mapu České republiky

Publikováno:před rokemZdroj:První zprávy

Ve 4. kole základního kola První pivní extraligy 2016 zvítězil těsně jihlavský Ježek. Své kvality potvrdili i vítězové předchozích ročníků Zubr a Rychtář. Pivní znalci, členové První pivní extraligy hodnotili letos již čtvrtou várku ležáků českého typu v anonymní degustaci.

19. dubna večer se jury sešla v První pivní tramwayi na Spořilově k výběru dalších čtyř semifinalistů soutěže vlajkových ležáků středních a velkých českých pivovarů, běžně dostupných v maloobchodní síti.

Tentokrát soutěžilo deset vzorků o čtyři postupová místa a až na dvě poslední piva to byla tlačenice veliká, neboť následujících osm vzorků se seřadilo s odstupem pouhého jednoho bodu mezi jednotlivými místy. Jednoznačně nejslabším byl ve 4. kole Protivínský světlý ležák 11° se 49 body, který vykazoval velmi vážné chyby ve vůni i v chuťových parametrech. Na jeho hodnocení jako pivo „špatné“, tedy za „6“ se shodla většina hodnotících. Předposlední skončil další jihočeský zástupce, strakonický Dudák Premium, který si vysloužil hodnocení „průměrné-špatné“, tedy „5-6“ ve stupnici. Získal celkem 43 bodů.

Od osmého místa, na kterém skončil Dačický ležák světlý s 37 body až po místo první, které obsadil, jak již bylo řečeno jihlavský ležák 11° s 30 body, byly tedy minimální rozdíly, které svědčí o vyrovnanosti vzorků a českého pivního trhu. Postoupili též vítězové ročníků 2011 přerovský Zubr Premium s 31 body a ročníku 2015 Rychtář Premium s 32 body. Čtveřici postupujících doplnil pardubický Pernštejn Premium (bronzové pivo ročníku 2013) s 33 body. Mezi poraženými skončil jinak zpravidla slušně hodnocený Bakalář (stále mezi první pětkou nejlépe hodnocených piv První pivní extraligy a stříbrné pivo ročníku 2010), jehož neležáková, výrazně cukernatá chuť porotce rozladila natolik, že jej zařadili až na 6. místo pořadí tohoto kola.

České pivo nemá ve světe konkurenci, říká Afghánec

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.cz

Najib Rakin se do Česka přestěhoval v roce 1998. Z Afghánistánu odešel kvůli válce i s manželkou a čtyřmi dětmi. „Český humor se od toho naše hodně liší. Přesto ale máme něco společného, Afghánci i Češi si dokážou ze všeho a za každé situace dělat legraci. Což velmi pomáhá sbližovat národ. V temných dobách našim národům nezbývalo nic jiného než se zasmát nad svojí situací,“ říká.

Lidovky.cz: Co vás na Česku nejvíc překvapilo při vaší první návštěvě?
Příjemně nás překvapila rozmanitost krásné přírody a bohatá historie. Lesy, parky, mnoho historických památek, galerií a muzeí. Na toto jsme u nás zvyklí, ale za několik dekád válka v naší zemi, bohužel, zdevastovala mnoho jejích krás.

Lidovky.cz: Kdy jste se rozhodl, že tu chcete zůstat nastálo? Co vás k tomu vedlo?
Když jsme zde po příjezdu pár dní pobyli a měli jsme šanci trochu z blízka poznat Česko. Tehdy jsme se rozhodli, že by to mohlo být ideální místo na klidný život a výchovu dětí.

Lidovky.cz: Co vám na Češích nejvíc vadí?
Zatím jsem se nesetkal s něčím tak extrémně negativním, abych mohl tvrdit, že mi na Češích něco vadí. Těch pár komplikací, kterých jsme byli svědky, vzniklo na základě jistých předsudků, ale tento problém je v každé kultuře.

Lidovky.cz: Je nějaký rozdíl v tom, jak se Češi chovají k sobě navzájem, ke starým lidem, dětem, než jak je zvykem ve vaší zemi? Jsou Češi slušní?
Každá kultura, náboženství a národ má svoje slušné a neslušné lidi. Nedá se říct, že jedna část světa je slušnější a lepší než ta druhá. Moc záleží na tom, v jakém prostředí a podle jakých zásad je člověk vychováván. To, co je slušné pro jednu kulturu, je neslušné pro jinou a naopak. V naší kultuře přikládáme velký význam úctě ke starším, rodičům, vlasti a v neposlední řadě k člověku. To nás učí ve škole, doma, venku na ulici, kdekoliv, kam jdeme, a podle toho se snažíme vychovávat naše děti.

Lidovky.cz: Co si myslíte o českém humoru? Libí se vám? Je hodně odlišný od toho, na který jste zvyklý?
Český humor se od toho naše hodně liší. Přesto ale máme něco společného, Afghánci i Češi si dokážou ze všeho a za každé situace dělat legraci. Což velmi pomáhá sbližovat národ. V temných dobách našim národům nezbývalo nic jiného než se zasmát nad svojí situací, vytvořit z toho vtip a trochu rozveselit smutný lid. A pak jít dál.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou historii? Je v ní něco, co vás zaujalo?
Česká historie je velmi zajímavá, ne nadarmo se do Prahy, ale i do celého Česka, sjížděli císaři a panovníci v dávných dobách. Je zde mnoho hradů a zámků, mnoho historických památek, což jen dokazuje fakt, že Česko bylo a stále zůstává centrem kultury v Evropě.

Lidovky.cz: Pijete pivo? Jak vám chutná česká kuchyně?
České pivo nemá ve světe konkurenci. Piji ho rád, ale s mírou. Mně i mojí rodině česká kuchyně velmi chutná. Je to zajímavý kontrast k té naší. Občas si i doma uvaříme něco českého. Nejradši máme staročeskou kachnu se zelím a knedlíky, řízky a svíčkovou.

Lidovky.cz: Myslíte si, že už v Česku zůstanete?
Snem každého imigranta, který utekl ze své země před válkou, je vrátit se jednou zpět domu. V našem případě to je velmi složité. Situace se u nás doma moc nezlepšuje a v Česku vidíme již náš druhý domov. Popravdě řečeno, ani já a ani moje rodina nemáme v plánu Česko opustit.

Lidovky.cz: Zajímáte se o českou politiku? Jaký na ni máte názor?
O českou politiku se bohužel moc nezajímám, neboť celý svůj život se snažím sledovat a přijít na to jak funguje politika u nás doma. Kromě toho jsem nikdy neměl moc čas sledovat českou politickou scénu. Avšak na české noviny a zprávy koukáme rádi.

Lidovky.cz: Učíte se češtinu? Je pro vás v Česku její znalost nezbytná?
Znalost českého jazyka je pro nás nezbytně nutná. Stále s češtinou trochu bojujeme, ale už jsme si na ni zvykli, snažíme se každým dnem něco nového pochytit.

Lidovky.cz: Po čem se vám v Česku nejvíce stýská? Co má vaše země výjimečného?
Velmi nám chybí to rodinné prostředí, ve kterém jsem byl vychováván. U nás bylo vždy zvykem vyrůstat v početné rodině. Rodiče, bratři, sestry s dětmi a vnoučaty žili pod jednou střechou jako velká rodina. Zde v Česku nemáme žádné příbuzné, občas je to pro nás složité, obzvlášť v dobách našich svátků, které vždy naše rodina slavila pospolu.

Pivní speciály. Zachrání hospody?

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

Zní to skoro neuvěřitelně, ale v České republice je asi 40 procent lidí, kteří nepijí pivo. O ten zbytek nyní pivovary bojují a snaží se ho přimět k tomu, aby si nápoj dále raději vychutnávali v hospodách, ne doma. Zatím se to výrobcům příliš nedaří.

Bitva je to nelítostná. Jako by si velké pivovary sáhly na hranici, kterou jim současný český trh dovoluje. Růst jim totiž zajišťuje zejména vývoz. Třeba dvojka na trhu Staropramen loni zaznamenala pokles prodeje v Česku o 40 tisíc hektolitrů, zato export firmě vzrostl o sedm procent a překročil 600 tisíc hektolitrů. Česká jednička – Plzeňský Prazdroj – se ale chlubí tím, že se mu i přes tuto stagnaci podařilo zvýšit prodej v Česku o 1,5 procenta.

Myslí si přitom, že našel recept, jak na to. „Přinášíme letos dvanáct unikátních várek, které jinak pivovar 
v portfoliu nemá," vysvětlil firemní šéf pro obchod restaurací a hospod Tomáš Mráz. Ve vybraných podnicích, které se zapojily do akce s názvem Volba sládků, budou k mání piva, na něž u plzeňského pivovaru nejsou jeho zákazníci zvyklí. Vůbec poprvé v historii uvaří například piva typu IPA, stout nebo ale.

Pivovar se brání, že by tyto aktivity byly reakcí na nástup minipivovarů v Česku, díky nimž se značně zvýšil pivařům výběr různých typů a stylů piv. Prazdroj se odvolává na vlastní výzkum, podle něhož 58 procent spotřebitelů si žádá oživení sortimentu ve svých oblíbených hospodách. Navíc třetina konzervativních vyznavačů jedné značky by ráda pravidelně ochutnávala i něco jiného. 
A co pivovary určitě potěší, je to, že 93 procent zákazníků je ochotno si za prémiová piva zaplatit až o dvacet procent víc, než kolik nyní platí za piva výčepní.

Zda se pivovarům podaří trend vylidňování hospod zastavit, je ve hvězdách. Zatím se to příliš nedaří. Poslední čísla ukazují, že pivovary loni v restauracích prodaly jen 40 procent své produkce, zbytek v obchodech. Na druhou stranu si lidé stále více žádají kvalitnější piva. „Poklesla spotřeba výčepního piva, naopak vzrostla spotřeba ležáků. Loni se tak křivky spotřeby poprvé téměř setkaly a vyrovnaly na úrovni 47 procent trhu," uvedl nedávno předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Zvláštní piva
V hospodách by tak zákazníky měly udržet zvláštní piva, která v běžných obchodech nebudou k mání. To si ovšem vyžaduje větší nároky i na ty, kteří pivo prodávají. „Nelze hostovi říct, že máme jen speciální pivo. Obsluha musí vědět, co k tomu hostovi říct," uvedl Rostislav Rezek, majitel Restaurace U Libora na Sázavě.

To potvrzuje i Tomáš Mráz. „Prodávat speciální piva je kumšt. Ti lidé, kteří je nabízejí, o tom musí něco vědět," doplnil.

Příští období bude podle generálního ředitele Plzeňského Prazdroje pro českou pivní kulturu klíčové. 
„K zachování této kultury musí spojit síly všichni – pivovary soustředěním na sortiment a kvalitu piva, hostinští důrazem na servis i prostředí, politici vhodnou podporou podnikání a konečně spotřebitelé tím, že budou do restaurací chodit," dodal šéf pivovaru.

Heineken ukončil experiment s menšími lahvemi na pivo. Nechytily se

Publikováno:před rokemZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

V tichosti se v posledních týdnech tuzemská pobočka Heinekenu vrátila k zavedeným plastovým lahvím o objemu litr a půl. Po necelém roce tak končí s experimentem, kdy zmenšila balení krušovické dvanáctky či zlatopramenu jedenáctky na 1,44 litru. Cenu ale tehdy provozovatel tří tuzemských pivovarů ponechal, takže reálně šlo o zvýšení jednotkové ceny o čtyři procenta.

„Ano, Heineken ČR se vrací k objemu jeden a půl litru u plastových lahví. Objem lahví 1,44 litru nenaplnil naše prodejní očekávání,“ řekla mluvčí tuzemské pivovarské skupiny číslo tři Jana Pikardová k důvodům zpětného chodu. Jak se opětovné zvětšení obalu projeví na ceně, není možné říct, neboť cena se v jednotlivých řetězcích může lišit – například krušovická dvanáctka v síti Albert stojí 45 korun, v Bille o pět korun více, ale nyní v akci je pouze za třicet.

Firma loni zmenšila nejen plastové lahve, ale i plechovky. V jejich případě se tak dokonce stalo o pětinu z tradičního půllitru na čtyři decilitry. U plechovek se ale cena nakonec snížila a návrat k původní velikosti se jich netýká. „Čtyřdecilitrové plechovky si našly svoje fanoušky, protože jsou ideálním kompromisem mezi zažitými půllitrovým a třetinkovým formátem a zároveň nabízejí atraktivní cenu,“ podotkla mluvčí.

Zmenšování obalů bývá obvyklý fígl, jak se vyhnout příliš nápadnému zvýšení ceny. Mnozí výrobci tak před lety zareagovali například na zvýšení DPH na potraviny. Menší obaly při stejné ceně dostaly v minulosti například některé žvýkačky, chipsy, jogurty či oplatky.

Pivovarníci lákají Čechy zpátky do hospod, odborníci na alkoholismus by pivo zdražili

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Ľubomír Smatana

Spotřeba čepovaného piva klesá, lidé raději popíjejí lahvové nebo z plastu. Ještě před pár lety vypili Češi šedesát procent vyrobeného piva v hospodách a zbytek doma. Dnes je to přesně obráceně. Pivovary chtějí tento trend zastavit a hledají různé způsoby, jak na to. Nabízí se ale otázka, proč by měli lidé chodit do hospod, když je Česko stejně první na světě ve spotřebě piva na hlavu. Nižší cena piva vadí i odborníkům na závislosti.

Cena piva v hospodách jistě neklesne, spíše naopak. A zřejmě kvůli tomu žádná vláda nepadne. Pivovary proto musejí hledat jiné cesty, jak do restaurací lidi nalákat.

„Vymysleli jsme projekt Dny českého piva. Chtěli bychom spotřebitelům přiblížit české pivovarnictví, českou tradici. To, že můžeme zapomenout na každodenní shon, sednout si s přáteli a posadit se u dobrého piva a jídla,“ popisuje ředitel Český svaz pivovarů a sladoven Vladimír Balach.

Pivovarníci chtějí „zachovat ducha unikátní české pivní kultury". I to je podle šéfa svazu pivovarů a sladoven důvod, proč udržovat vysokou spotřebu čepovaného piva. „Má to samozřejmě vliv na zaměstnanost i příjmy státního rozpočtu,“ tvrdí Balach.

Nižší spotřeba čepovaného piva ovšem trápí jen velké pivovarnické kolosy. Nezávislé minipivovary úbytek zákazníků nepociťují. Za prvé se podílí na výstavu piva v Česku pouhým jedním a půl procenta, za druhé jsou stále atraktivní novinkami.

„Pro minipivovary je zavedení nového druhu piva relativně jednoduché a nepřináší to nijak velké náklady, takže můžou pořád experimentovat,“ vysvětluje prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Minimální cena alkoholu
Nízká cena piva vadí odborníkům na alkoholismus. Prosazují stanovení minimální ceny alkoholu, která by část konzumentů odradila.

„Toto opatření by bylo velmi účinné k regulaci omezení spotřeby včetně intenzity. Současně by znamenalo snížení příjmů výrobců a distributorů alkoholických nápojů,“ řekl Českému rozhlasu vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík.

Podobný trend, kdy konzumenti kvůli nižší ceně přecházejí k pivu lahvovému a z plastu, evidují ostatní evropské země včetně třeba Německa. Tam poklesla spotřeba čepovaného piva oproti Česku dokonce dvojnásobně.

Raci jsou novými hlídači protivínského pivovaru.

Publikováno:před rokemZdroj:Rozhlas.czAutor:Jitka Cibulová VokatáPlatan

Raci dokáží upozornit na znečištění vody během několika vteřin. Díky této schopnosti se stanou pomocníky pivovarníků. Jihočeští vědci, kteří se výzkumu raků věnují už několik let, jim v těchto dnech budují nový domov v pivovaru v Protivíně.

Jde se o první potravinářský podnik v republice, kde tento způsob monitoringu čistoty vody vyzkouší. Raci signální se do úpravny vody pivovaru nastěhují za několik dní. „Tady máme raka, který je připraven na to, abychom tu nalepili čidlo. Pět raků bude na té stráži a pět dalších máme jako náhradníky, kteří budou zvyklí na to prostředí, přirozený pracovní ruch, a budou moci vystřídat své kolegy,“ ukazuje Pavel Kozák, ředitel Výzkumného ústavu Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.

Asi dva centimetry velké čidlo budou mít raci na horní straně hlavohrudi. Pomocí infračerveného záření jsou vědci schopní snímat srdeční tep zvířat. Pokud dojde ke znečištění vody, raci na to změnou svého srdečního tepu upozorní během pár vteřin.

Díky tomu raci ochrání protivínský pivovar i před teroristy. „Mohou fungovat jako ochrana před nějakých zásahem zvenčí, ale jde i o běžné hlídání kvality vody. Abychom zamezili planým poplachům, využíváme pět raků. Pouze v případě, že bude reagovat většina z nich, vyhodnotíme, že se s vodou něco děje, a bude následovat kontrola pomocí chemických analýz,“ dodává Pavel Kozák.

Podle něj bude ještě nějakou dobu trvat, než se raci signální stanou součástí systému v pivovaře. „Potrvá dva až tři měsíce, než se adaptují a než systém vyladíme tak, aby reagoval správně v těchto provozních podmínkách. Do této doby jsme ho používali jen v experimentálních podmínkách pro naše studie,“ vysvětluje Pavel Kozák.

Ke stejným účelům se už v jiných potravinářských provozech a na úpravnách vody využívají pstruzi duhoví. Raci ale kontrolní systém ještě zdokonalí. Pstruzi totiž reagují až na vyšší koncentrace znečištění a navíc rovnou uhynou. Naproti tomu raci reagují už za několik vteřin.

Protivínský pivovar vyzkouší patent jihočeských vědců jako první. „Máme přísný kontrolní systém a jeden ze způsobů, jak řídit kvalitu vody v těch nejjemnějších nuancích, je právě zkusit využít raky,“ komentuje výrobní ředitel Michal Voldřich.

Raky signální uvidí při jejich práci i návštěvníci. „Budeme je sledovat 24 hodin denně kamerou a záběry chceme promítat na monitor, aby je mohli vidět lidé při exkurzích,“ doplňuje Michal Voldřich.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978