Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pro ty, kteří hledají nápad na to, jak zajímavě strávit sychravé dny, chystá bohatý program Pivovarské muzeum v Plzni. Nadcházející soboty muzeum zasvětí workshopům s názvem Podzimní inspirace.

Tvořivé dílny se ponesou v duchu řemesel spjatých s pivovarnictvím. Na konci listopadu na ně naváže tradiční Soutěž o nejkrásnější perníček. Do konce roku je v Plzeňském historickém podzemí k vidění také výstava prací studentů sochařství SUPŠ Zámeček.

Každou sobotu od 5. listopadu do 3. prosince jsou návštěvníci zváni do tvořivých dílen pod vedením zkušených lektorů. Pivovarské muzeum v Plzni, které sídlí v původní podobě dochovaném právovárečném domě, bude otevřeno vždy od 10 do 16 hodin.

„Návštěvníci všech věkových kategorií si mohou během pěti sobot postupně vyzkoušet některou z řemeslných a výtvarných technik, které je zároveň pomyslně provedou postupem výroby piva. První sobotu si vyzkouší tkaní pytle na ječmen a provaznictví. Při dalších si osahají bednářské řemeslo a sestaví pivní soudek, ozdobí pivní lahev, vyrobí bedýnku na pivo a na posledním workshopu v prosinci se budou věnovat kovařině a drátenictví. Oblíbenou a léty prověřenou aktivitou je zdobení voňavých perníčků, které mohou na místě přihlásit do tradiční Soutěže o nejkrásnější vánoční perníček,” zve Rudolf Šlehofer, manažer turismu a tradic z Plzeňského Prazdroje.

Na tvořivé Podzimní inspirace naváže již 13. ročník tradiční Soutěže o nejkrásnější perníček. Soutěžící mohou od 26. listopadu do 21. prosince přinášet své nejpovedenější kousky přímo na recepci Pivovarského muzea v Plzni. Soutěží se ve třech kategoriích: Tradiční vánoční perníček, Dětský perníček a Perníkový model s pivovarskou tématikou.

Vyhlášení vítězů proběhne ve čtvrtek 22. prosince a oceněny budou první tři místa jednotlivých kategorií. Vánoční perníčky budou vystaveny v muzeu do 6. ledna 2017.

Od 1. listopadu do 1. května 2017 zve Pivovarské muzeum v Plzni také na novou výstavu připravenou Západočeským muzeem v Plzni, která představuje Zaniklý svět stolních společností. Výstava představuje fenomén minulého století, stolní společnosti, které fungovaly vlastně jako tehdejší sociální síť a ze kterých vzešly významné osobnosti regionální politiky, ale i kultury a sportu.

Spletitá síť chodeb Plzeňského historického podzemí hostí až do 31. prosince unikátní výstavu soch V kameni, sádře a pod zemí. Sochy a modely vytvořili studenti sochařského oboru Střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček. Výstava je tvořena výběrem soch, které vznikly na půdě školy v několika posledních letech a práce byly vybrány tak, aby harmonicky doplnily prostory a atmosféru Plzeňského historického podzemí.

Dlouholetý generální ředitel českobudějovického pivovaru Budvar Jiří Boček ke konci roku rezignuje na svou funkci. Potvrdil to ministr zemědělství Marian Jurečka. Ministerstvo zemědělství je zřizovatelem národního podniku Budvar.

Před několika dny Boček získal státní vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana. Pro odchod z vedení pivovaru má manažer zdravotní důvody, uvedl Seznam.cz.

Devětapadesátiletý Boček vede pivovar od roku 1991. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Letos Boček získal Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie za rok 2015.

"Neuvádí žádné důvody. Já ji (rezignaci) respektuji a přijímám ji. Počítám s tím, že vypíšu výběrové řízení v příštích několika málo týdnech," sdělil ministr Jurečka.

O novém řediteli národního podniku rozhodne výběrová komise. "Pokud by se to nestihlo, tak logicky bude pověřen vedením někdo z nejvyššího managementu Budvaru," dodal ministr. Podle Jurečky je Boček jednou z nejvýraznějších osobností pivovarnictví v České republice v novodobé historii. "Považuji ho za neskutečného odborníka, který prošel od svého mládí a vyučení celým pivovarem, až se vypracoval na tu nejvyšší pozici," dodal Jurečka, podle něhož je Boček i jedním z nejlepších manažerů v republice.

Mluvčí Budvaru Petr Samec řekl, že v následujících týdnech do konce roku bude podnik fungovat bez změn. "Pivovar bude pokračovat v plnění obchodních a hospodářských cílů v souladu s plánem pro rok 2016," uvedl Samec. Potvrdil, že důvody rezignace nebyly v dopise ministru Jurečkovi uvedeny.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na stávajících 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí světa. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Síť nájemních restaurací postupně buduje Pivovar Zubr, který pod svůj patronát vzal už čtyři desítky pohostinství, jejichž průčelí zdobí logo přerovského pivovaru. V poslední době pivovar přebírá pronájem hospod i kvůli chystané elektronické evidenci tržeb, která některé provozovatele od dalšího podnikání v pohostinství odradila, řekl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

Pivovar Zubr zavedl model, kdy si od majitelů nemovitostí pronajímá prostory restaurací a ty pak poskytuje prověřeným podnikatelům. "Naše podnájemce zaškolíme a dáme jim instrukce, jak má hospoda vypadat z pohledu vybavení a jak se mají starat o pivo. Dohlížíme tímto způsobem na chod už zhruba 40 hospod, které čepují naše pivo," uvedl Pluháček.

Počet těchto tzv. nájemních hospod, kdy si prostory pronajímá přímo pivovar, se podle Pluháčka bude dál zvyšovat. "Předpokládám, že s nástupem elektronické evidence tržeb, zákazu kouření a přísnějších hygienických norem budou další přibývat, protože někteří stávající provozovatelé se těchto chystaných změn obávají. Už některé nové případy řešíme," podotkl Pluháček.

Podle Pluháčka se tento způsob provozovaní restaurací s pivem Zubr na čepu osvědčil, protože je výhodný pro majitele nemovitostí, provozovatele i pivovar, který na tom vydělává nepřímo. "Pivovar je spolehlivým partnerem, který majiteli nemovitosti řádně platí nájem a je zárukou, že budou v restauraci poskytovány kvalitní služby. Pro nás je zase výhodné, že hospoda dobře funguje, má slušnou návštěvnost a její provozovatel lépe pracuje například s propagačními akcemi pivovaru," zmínil Pluháček.

Cidery nabírají na popularitě
Pivovar Zubr loni díky rostoucímu prodeji v Česku i na zahraničních trzích zvýšil výstav piva zhruba o šest procent na 255 tisíc hektolitrů z 240 tisíc hektolitrů v roce 2014. Loňská výroba byla podle Pluháčka nejvyšší za posledních několik let.

Produkce přerovského pivovaru za prvních devět měsíců letošního roku kopíruje loňský rok. Letos na sklonku léta Pivovar Zubr zahájil prodej jablečného cideru Royal Dog. "Cidery stále stoupají na popularitě, obzvláště mezi mladšími spotřebiteli," zdůvodnil Pluháček rozšíření nabídky pivovaru.

Export se na prodeji Pivovaru Zubr podílí zhruba pětinou. Hlavním vývozním teritoriem zůstává Slovensko, pivovar ale vyváží také do Švédska, Estonska či Finska. Přerovské pivo je nově vyváženo také do Číny, Izraele a na Kapverdské ostrovy. "Náš export lehce roste. V zahraničí je zájem hlavně o pivo v plechovkách," řekl Pluháček.

Pivovar Zubr patří do pivovarnické skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Pivovary prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Z postu ředitele národního podniku Budějovický Budvar odejde Jiří Boček. Mluvčí pivovaru Petr Samec Deníku potvrdil, že Jiří Boček odeslal ministru zemědělství dopis, v němž oznámil svou rezignaci ke konci letošního roku.

"Mohu potvrdit, že pan Boček odeslal ministru zemědělství České republiky dopis, ve kterém oznamuje svůj odchod z funkce ředitele podniku k 31. 12. 2016," řekl mluvčí Budvaru Petr Samec a doplnil, že důvody rezignace nebyly v dopise uvedeny. Ministerstvo zemědělství, jehož mluvčí Markéta Ježková informaci o rezignaci Jiřího Bočka rovněž potvrdila, je zřizovatelem národního podniku.

Jiří Boček (59) je v čele pivovaru od roku 1991. V pivovaru pracoval ale už v letech 1972 až 1973, a to v rámci praxe při studiu Středního odborného učiliště pivovarského v Českých Budějovicích. Po absolvování střední průmyslové školy a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze se do Budvaru vrátil jako technolog a mistr varen, v letech 1985 až 1991 zde působil jako podsládek a mistr varen.

Důvodem rezignace Jiřího Bočka jsou pravděpodobně zdravotní důvody.

Jiří Boček obdržel minulý týden od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání, konkrétně Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti. Letos obdržel i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie za rok 2015.

V rozhovoru pro Deník před časem Jiří Boček zhodnotil porevoluční vývoj pivovaru: "Když jsem si položil otázku, proč jsme jako firma po čtvrt století od revoluce v tak dobrém stavu, tak jsem došel k několika základním bodům. Za prvé jsme i přes všechny změny stále věřili v naši značku. Dále jsme nepřestali věřit v kvalitu a konkurenceschopnost našich produktů. Nezahodili jsme ani originalitu budějovického piva. Naučili jsme se také věřit svým schopnostem. Naše firma je trochu odlišná tím, že řada lidí zde pracuje většinu svého produktivního života. Na těchto lidech oceňuji schopnost se dále rozvíjet a být loajální 
k firmě a ke značce."

Objem prodaného piva z pivovaru Budějovický Budvar se loni meziročně zvýšil o 9,9 % na objem 1,6 milionu hektolitrů. Tento nárůst potvrdil dlouhodobý trend: za 10 let se výstav pivovaru zvýšil o 39 % a od roku 1991 o 226 %. Loňský prodej piva byl zároveň nejvyšší během 120 let existence podniku. Prodej klíčového druhu piva – tedy světlého ležáku Budweiser Budvar – vzrostl o 12 %. Ležáku Pardálu Echt se prodalo o devět procent více. Prodej piva baleného v lahvích se zvýšil o 10 % a prodej plechovek stoupl o 29 %. Prodej piva v tuzemsku vzrostl o 9 % a export se zvýšil o 10,5 %. Na celkovém exportu piva z České republiky se loni Budějovický Budvar podílel z 21,7 %.

Dlouholetý šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček rezignoval kvůli zdravotnímu stavu na funkci ředitele tohoto národního podniku. V jeho čele stojí od roku 1990. V pátek 28. října si převzal z rukou prezidenta České republiky Miloše Zemana Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti.

„Mohu potvrdit, že ministr zemědělství Marian Jurečka přijal rezignaci pana Jiřího Bočka, ředitele národního podniku Budějovický Budvar,“ sdělila iDNES.cz Markéta Ježková, mluvčí ministerstva zemědělství.

Devětapadesátiletý Jiří Boček nabídl Jurečkovi rezignaci k 31. prosinci. Své místo opouští kvůli zdravotním problémům, podle informací MF DNES se léčí delší dobu s rakovinou.

Národní podnik Budějovický Budvar byl založen roku 1895 jako Český akciový pivovar. Do konce roku 1896 činil výstav 51 tisíc hektolitrů piva. Dnes se výstav pohybuje okolo 1,5 milionu hektolitrů a pivovar láme jeden rekord za druhým. Pivo vyváží do 70 zemí světa, kam putuje více než polovina produkce. Budvaru se velmi daří na trzích, jako je Německo, Slovensko, Polsko a Rakousko.

Budvar vede řadu sporů s největším světovým pivovarem Anheuser Busch InBev. Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její obměny již více než sto let. Naposledy vyhrál Budvar soudní spor v Portugalsku. Anheuser-Busch InBev nesmí používat v Portugalsku piva s označením Budweiser.

Pivo Bočka provází od mládí
Jiří Boček je jeho šéfem od roku 1990. Pivo je mu blízké už od mládí. V 15 letech se začal učit na sladovníka, prošel mnoha pozicemi v různých pivovarech po republice. Nakonec se dopracoval z podsládka v Budvaru na jeho ředitele. Původně se mu ale do řídicí funkce vůbec nechtělo, jak přiznal v jednom z rozhovorů pro MF DNES.

„Poprvé mi nabídli funkci ředitele v roce 1990, a to jsem odmítl. Necítil jsem se na to, protože jsem nikdy nic podobného nedělal, byl jsem odborníkem na technologie. Rok poté se to už nedalo odmítnout, ale bylo to velmi těžké. Hodně mi to dalo, profesně a lidsky. Rozhodně toho nelituji,“ líčil Boček.

Nejvíc si podle svých slov oblíbil na své kariérní cestě v pivovaru pozici technologa.

Jeden z nejdéle sloužících tuzemských generálních ředitelů, šéf budějovického Budvaru Jiří Boček, rezignoval. Podle informací serveru Seznam Zprávy opustí svůj post kvůli zdravotnímu stavu. Jiří Boček je vnímán jako výrazná osobnost českého pivovarství.

Podle informací Seznam Zprávy opustí svůj post kvůli zdravotnímu stavu, delší dobu se léčí s rakovinou. Ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL) potvrdil, že mu Boček již zaslal rezignační dopis. „Dostal jsem dopis, který mi adresuje, s rezignací k 31. 12.,“ řekl pro Seznam Jurečka.

Boček je vnímán jako výrazná osobnost českého pivovarství, která zajistila Budvaru nebývalý rozvoj. Prosazoval tradiční výrobu, ale během své kariéry také musel odolávat několika pokusům o privatizaci českobudějovického národního podniku.

Minulý týden Boček dostal u příležitosti státního svátku od prezidenta Miloše Zemana Medaili za zásluhy.

Devětapadesátiletý manažer byl generálním ředitelem Budějovického Budvaru od roku 1990. V roce 1991 vyprodukoval Budvar 400 tisíc hektolitrů piva, zatímco loni už zhruba 1,5 milionu hektolitrů.

Nedávno proběhla reklamní kampaň pivovaru Gambrinus. V ní tamní tým propagoval fiktivní minipivovar, za kterým se ve skutečnosti skrýval Gambrinus. Podle manažera marketingu pro značku Gambrinus Marka Dvořáka totiž měla většina lidí negativní názor na pivo Gambrinus i přesto, že jej delší dobu neochutnala. Lidé by ale podle něj měli vyjádřit svůj názor až poté, co pivo ochutnají. Více o této kampani prozradil na rádiu Zet.

Co vás vedlo k vytvoření reklamní kampaně založené na fiktivním pivovaru?
Díky situace, ve které jsme se nacházeli, jsme vycházeli z předpokladu, který jsme zjistili po několika letech zkoumání. Bylo zapotřebí se začít věnovat dvěma věcem. První věcí bylo, že nemůžeme využívat klasickou komerční komunikaci, klasickou reklamní kampaň. Tím způsobem totiž značka komunikovala dlouho a jevilo se nám to jako neefektivní. Druhý základní poznatek byl takový, že většina lidí, která měla na Gambrinus negativní názor nebo ho nevnímala dobře, byli lidé, kteří ho řadu let neochutnali. Z toho důvodu jsme se rozhodli lidi přimět k tomu, aby změnili své vnímání nejen na Gambrinus ale na všechna piva v Česku. Názor by si měli udělat podle toho, až pivo ochutnají. Proto jsme založili fiktivní minipivovar, proto jsme zhruba jeden měsíc prodávali pivo pod značkou fiktivního minipivovaru. Následně jsme odkryli, co se za tímto minipivovarem skrývá a že i Gambrinus může vařit velmi dobré pivo.

Jaký byl počáteční impuls a počáteční čísla na základě, kterých jste si stanovili cíl.
Vycházeli jsme z čísel a vůbec počtu lidí, kteří Gambrinus v žádném případě nebudou pít a kteří se o něm vyjadřují negativně. V prvním případě dosahovali téměř deseti procent. Šlo tedy o deset procent lidí, kteří nechtějí v žádném případě Gambrinus pít. Počet lidí, kteří se o něm vyjadřují negativně dosáhl někam a ke 40 procentům. Na základě toho jsme stanovili naše výsledky a naše cíle. Jsme rádi, že jsme je splnili.

Kde vznikl tento nápad? Přišli jste na něj interně ve společnosti nebo vznikl na základě spolupráce s externí agenturou?
Popravdě jsme si s podobným nápadem pohrávali už nějakou dobu. Nedokázali jsme mu ale dát tu finální tvář, nedokázali jsme do ní provázat všechny věci, které jsme chtěli komunikovat tak, abychom na ně mohli v budoucnu navázat. To znamená, že určitá představa vznikla interně, výrazně nám poté pomohla agentura McCann Prague, která vlastně přišla s finálním konceptem. Upřímně řečeno toto je koncept, na kterém se podílelo spousta subjektů. Všechny nebudu jmenovat, protože bych nerad na někoho zapomněl. Byl to ale opravdu velký, týmový a tvůrčí nápad. Zároveň byl složitější v tom, že byl vlastně většině zaměstnancům Plzeňského prazdroje byl utajený.

Jaké kanály jste v rámci kampaně použili? Jaké mediatypy?
Kampaň jsme rozdělili zhruba do čtyř fází. V té první jsme od pivařů zjišťovali, co jim přesně vadí a jaké jsou věci, na které bychom se měli následně zaměřit. V rámci toho jsme používali zejména online. Jednak se objevil nebrandovaný pivní test pravdy, na který nám reagovalo asi 40 tisíc respondentů. V první fázi to byl tedy především online. V té druhé fázi, kdy jsme vlasně odhalovali, co měl patron na svědomí, byla primárně televize. Měli jsme nakoupené jak klasické třiceti vteřinové spoty, tak vlastně prémiové tří minutové spoty vysílané v prime-timech obou komerčních televizí. Druhý den jsme přišli s celostránkovými printy v podobě omluvných dopisů. Poté jsme samozřejmě opět použili online pro získání dodatečného zásahu. V rámci třetí fáze jsme potřebovali vysvětlit, proč jsme to všechno dělali. Šli jsme tedy napříč celým mediálním spektrem. To znamená, že jsme použili opět televizi, print a online. Do outdooru jsme se v této fázi nepouštěli. V poslední fázi, ve které byl dialog s lidmi, jsme přidávali ještě PR.

Budějovický Budvar vyhrál důležitý soudní spor o značku BUDWEISER v Portugalsku. Soud rozhodoval o odvolání společnosti Anheuser-Busch InBev proti zamítnutí známky s prvkem BUDWEISER, zakázal této společnosti prodej piva s tímto označením nebo podobným a zamítl návrh společnosti ABI na zrušení ochranných známek, které patří českému státnímu podniku.

Portugalský Soud pro duševní vlastnictví po 16 letech vyhověl v plném rozsahu žalobě, kterou Budějovický Budvar podal v roce 2003 proti společnosti Anheuser-Busch InBev. Konkurent českého pivovaru začal v té době v Portugalsku neoprávněně používat ochrannou známku „Ice Draft Beer From Budweiser“, přestože tam Budějovický Budvar již prodával své pivo pod značkou BUDWEISER BUDVAR a měl v této zemi platné ochranné známky. Budějovický Budvar musel na takové porušení svých práv reagovat žalobou. Rozsudek z roku 2014 vyhověl žalobě Budějovického Budvaru, ale ABI se proti němu odvolal.

V odvolacím řízení nyní soud potvrdil zrušení ochranné známky společnosti ABI č. 297.665 „Ice Draft Beer From Budweiser“ a navíc zakázal ABI prodávat v Portugalsku pivo s označením BUDWEISER nebo s označením, které je podobné platným ochranným známkám Budějovického Budvaru.

„Nejdůležitější pro nás je skutečnost, že rozsudek obsahuje pro ABI generální zákaz užívat označení BUDWEISER při prodeji piva. Portugalsko je již druhou zemí, která takovýto zákaz udělila. Poprvé se tak stalo v roce 2013 v Itálii. Soud zároveň zamítl návrh společnosti ABI na zrušení ochranných známek BUDWEISER, které patří Budějovickému Budvaru,“ řekla Helena Votřelová, právnička Budějovického Budvaru.

Proti nejnovějšímu rozsudku podal ABI dovolání, které ale nemá odkladný účinek. Soudní spory o značku BUDWEISER probíhají již od roku 1907. Celkově je v nich úspěšnější Budějovický Budvar, který zvítězil asi v 70 procentech případů.

V pátek také ředitele Budějovického Budvaru Jiřího Bočka ocenil státním vyznamenáním prezident Miloš Zeman za to, že šíří dobré jméno značky a České republiky ve světě.

Pokud hospodští budou muset po zavedení EET přiznávat každé prodané pivo, pak budou muset přiznat i každé nakoupené pivo. To by mohlo vést ke zvýšení cen piva dodávaného do restaurací zejména z malých produkčních pivovarů.

Řeči se vedou a pivo teče, to je jedno z hospodských pořekadel, které nelze rozporovat. Jenže pivo, které teče je stále dražší, protože jsou stále dražší vstupy. Naposledy před několika týdny oznámil lídr trhu Plzeňský Prazdroj, že bude zdražovat o korunu na půlitr. S napětím se očekává reakce Budvaru a dalších velkých hráčů. Jenže jsou tu ještě dva ukazatele, které mohou s cenou piva zahýbat. Prvním je cena chmele, která se před letošní sklizní vyšplhala až k 380 tisícům korun za tunu žateckého poloraného červeňáku. Očekává se, že letošní sklizeň bude startovat někde okolo 220 tisíc korun tunu. „To je samozřejmě věc, která se do ceny výroby piva promítá zcela zásadním způsobem a může to mít vliv na konečnou cenu, za kterou se pivo prodává hospodským, protože stále se u nás vaří nejvíce klasického ležáku plzeňského typu. Ale může se to promítnout také do cen speciálních typ typu ALE,“ říká viceprezident českomoravského svazu minipivovarů Jan Kočka.

Dalším faktorem, který může do ceny piva v blízké době promluvit je chystaná Elektronická evidence tržeb. Podle spolumajitele Kunratického pivovaru Muflon Jindřicha Chejna se může zavedení EET a tím přísnější evidence skutečných prodejů promítnout do nákupní ceny restaurací dvěma až třemi korunami. „Víme o tom, že některé pivovary, které dodávají do restaurací, nabízí pivo v ceně kolem dvanácti korun za půlitr. Jenže to prostě není možné. Pokud spočítáme reálné náklady na výrobu ležáku v podmínkách minipivovaru, jsme někde kolem šestnácti korun. Cena někde kolem deseti až dvanácti korun je podezřelá a velmi pravděpodobně v ní není něco započítáno,“ říká Chejn. Míní, že když budou provozovatelé hospod nuceni evidovat a tím i danit každé prodané pivo, budou muset evidovat i pivo, které nakoupí. „Takže i to pivo, které nakoupí bude muset pivovar, který ho dnes dodává oproti příjmovému dokladu se kterým se může stát cokoliv, dát do evidence tržeb a tím pádem danit. Potom samozřejmě stoupne cena takového piva,“ dodává Chejn. Toto se samozřejmě netýká restauračních pivovarů, které vaří jen pro své restaurační zařízení.

Budvar vyhrál soudní spor v Portugalsku se společností Anheuser-Busch InBev (ABI). Podle rozsudku firma ABI definitivně nesmí používat v Portugalsku piva s označením Budweiser, řekl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Soudní spor v Portugalsku začal v roce 2003, když Budvar podal žalobu na ABI. Důvodem byl fakt, že společnost ABI podle budějovického pivovaru používala známku, na kterou neměla nárok.

Soud rozhodl ve sporu v Portugalsku ve prospěch Budvaru už v roce 2012. ABI se však tehdy proti verdiktu odvolal.

Nyní soud pro duševní vlastnictví zakázal společnosti ABI prodávat v Portugalsku pivo s označením Budweiser, řekl mluvčí Budvaru. Proti nejnovějšímu rozsudku podal ABI dovolání, které ale podle Samce nemá odkladný účinek.

„Rozhodnutí soudu tak nabylo právní moci a je vykonatelné. Rozsudek nám a hlavně našemu importérovi po mnoha letech dává právní jistotu. Záruka exkluzivity ke značce Budweiser Budvar je hlavním předpokladem k dalšímu rozvoji našich obchodních aktivit v Portugalsku," uvedl Samec.

Pro Budvar je podle právničky Budějovického Budvaru Heleny Votřelové nejdůležitější skutečnost, že rozsudek obsahuje pro ABI generální zákaz užívat označení Budweiser při prodeji piva. „Portugalsko je již druhou zemí, která takovýto zákaz udělila. Poprvé se tak stalo v roce 2013 v Itálii," řekla.

Dodala, že soud zároveň zamítl návrh společnosti ABI na zrušení ochranných známek Budweiser, které patří Budvaru.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na stávajících 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí světa. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Největší světový pivovar Anheuser Busch InBev vede s českobudějovickým Budvarem řadu sporů. Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její obměny již více než sto let.

Podle Budějovického Budvaru soudní spory o značku Budweiser trvají již od roku 1907 a zhruba 70 procent z nich vyhrál právě Budějovický Budvar. V letech 2000 až 2016 bylo definitivně ukončeno 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budvar vyhrál 136 případů a 10 sporů skončilo smírem nebo remízou.

Nadnárodní koncern ABI nyní nemůže svou značku Budweiser používat téměř v 70 zemích.