Novinky a zajímavosti ze světa piva

V Česku stále přibývá minipivovarů. Pro ty moravské a východočeské pivovary teď mají v Litovli dobré zprávy – ze zdejšího odborného školství totiž vzešlo v červnu deset nových absolventů oboru pivovarník – sladovník. Stalo se tak po více než 40 letech, kdy bylo učení ve městě opět otevřeno. Poslední absolventi pivovarnictví a sladovnictví se zde vyučili v roce 1974.

V příštích letech by se k nim mělo přidat 15 dalších odborníků, které vyprodukuje zdejší školství. Přestože má výroba piva ve městě staletou tradici, zájemci o studium pivovarnictví museli ve druhé polovině dvacátého století dříve jezdit až do Plzně.

„Absolventi oboru pivovarník–sladovník zde nebyli 30 až 40 let,“ potvrdil emeritní sládek Miroslav Koutek. Byl přitom jedním z posledních, kdo před desítkami let v Litovli pivovarnické řemeslo vystudoval. „Pamatuji si dřevěné transportní sudy a dřevěné kádě. Od té doby ale došlo ke změnám. Změnily se částečně kádě, které nahradily nerezové sudy,“ dodal s tím, že se litovelský pivovar stále snaží dodržovat tradiční receptury i zachovávat stejnou chuť piva.

Jedním z absolventů litovelského potravinářského oboru je také Veronika Zapletalová. Zatím pracuje na sladovně jako brigádník. „Šéf pivovaru mi od září slíbil stálé místo,“ sdělila. „Teď přijímám slad, v plánu mám také udělat si degustační zkoušky a kurzy,“ doplnila.

Češi jsou milovníci pěnivého moku. Ročně vypijí v průměru 145 litrů na osobu včetně kojenců.
I díky tomu stále roste produkce nejmenších českých pivovarů. Přestože je jich asi šestkrát více než velkých pivovarů, jejich podíl na výrobě piva v Česku je odhadován zhruba na 1,5 procenta. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně je těžké odhadovat, na jakém čísle se počet minipivovarů zastaví.

V České republice by se podle něj uživila i tisícovka minipivovarů, nyní jich je zhruba 305. Šuráň podotkl, že by se mohlo jednat i o takzvané restaurační pivovary, které vaří pouze pro spotřebu například v přidružené restauraci. „Doopravdy si nekonkurují a můžou být třeba tři v jedné ulici,“ uvedl.

Ročně otevře 50 nových minipivovarů
Počet minipivovarů v Česku stále roste, každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11 000 hektolitrů ročně.

Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10 000 hektolitrů. K otevření minipivovaru stačí základní investice okolo pěti milionů korun, řekl dále Šuráň.

Obnova a otevírání pivovarů podle šéfredaktora časopisu Pivo, Bier & Ale Pavla Borowiece zvyšuje zaměstnanost v regionech. Pivovary podle něj nabízí i možnost kulturního vyžití, jako je pořádání bálů či plesů. Mají také pozitivní přínos pro cestovní ruch, dodal.

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

V pořadí třetí zastávkou našeho seriálu je po Frýdku-Místku a Frýdlantu nad Ostravicí tentokrát Havířov, kde jsem navštívil První havířovský minipivovar, který funguje od loňského roku a vznikl doslova na zelené louce. „Nazýváme se první z toho důvodu, že jsme jako první náš minipivovar zaregistrovali. Než se vyřídila veškerá povolení a dokončila stavba, vznikly paradoxně další dva pivovary, ale název už zůstal,“ vysvětluje na úvod provozní manažer Josef Štangel.

Majitel Ladislav Němeček v minulosti provozoval rekreační středisko u Žermanické přehrady, kde se seznámil s renomovanými a zkušenými sládky. Ti jej následně přivedli a inspirovali k tomu, jak realizovat moderní minipivovar, ve kterém nabídne milovníkům zlatavého moku celou škálu poctivě a profesionálně vařených piv bez průmyslové filtrace a pasterizace.

Stabilně se vaří Magdon a Maur
„Momentálně máme v nabídce čtyři piva. Základ je jedenáctka světlá, třináctka polotmavá, na léto se dělá lehké pivo devítka a protože měla velký úspěch čtrnáctka, uvařila se ještě várka, kterou teď doprodáváme. Je to svrchně kvašené pivo typu Ale,“ říká Štangel, který upozorňuje, že některé názvy piv vycházejí vzhledem k patriotismu majitele z ostravského nářečí. Takže na výčepu je jedenáctka zvaná Magdon a devítka je pojmenovaná po jeho dcerce Maryčka.

„Nejvíce se u nás pije jedenáctka, to je základ, který frčí. Hodnotíme ji jako nejlepší pivo na žízeň,“ doplňuje provozní. Přestože minipivovar začal vařit teprve před rokem, zaznamenal podle něj velký úspěch. Poptávka překvapila i samotné sládky, kteří čekali pozvolnější zájem pivařů. Možná i proto, že v Havířově během krátké doby začaly fungovat hned tři minipivovary.

„Nemyslím si, že by vzájemná konkurence měla zásadní vliv. Snažíme se držet úroveň kvality piva, ale i kuchyně, kterou máme založenou na našich surovinách. Pečeme si třeba vlastní chleba, při jehož výrobě se používá pivovarské mláto, ale děláme taky domácí knedlíky či bulky na hamburgery,“ zdůrazňuje kombinaci kvalitního piva i jídla provozní minipivovaru.

Piva jsou tady kulatější, co to znamená?
Základem pivní palety havířovského minipivovaru je jedenáctka a třináctka. První z těchto piv je klasický spodně kvašený světlý ležák s poctivou hořkostí, druhé je speciální pivo s chutí karamelového sladu. „Je to speciál, který leží měsíc a půl, než se narazí. Je to víc odležené pivo s přídavkem karamelu. Přestože je silnější, hlavně dámy si ho u nás velmi oblíbily,“ pokračuje ve vyprávění můj průvodce.

Na zimu se pak dělají silnější piva, speciály jako třeba vánoční patnáctka, v nabídce však bývá i medové pivo. Jak se ovšem zákazníci staví k netradiční devítce? „Je faktem, že to není úplně obvyklé, protože minipivovary většinou dělají těžší piva. Devítka je svěží, lehké pivo na letní sezónu, které se dobře pije a člověk ho rychle vstřebá, aby mohl po občerstvení vyrazit třeba někam na kole,“ objasňuje Štangel.

Když přijde řeč na charakteristiku jejich piv, padne slovo kulatější. Jakožto pivní turista pochopitelně váhám, co si pod tímto nezvyklým označením vůbec představit. „Naše pivo leží po celou dobu v tancích při teplotě jeden až dva stupně. Kvasnice si nesedají tak rychle, piva jsou vyváženější a plnější. Může se říct, že jsou kulatější neboli chuťově lahodná, v jiných pivovarech jsou zase ostřejší, více hořká,“ popisuje na závěr našeho setkání provozní Prvního havířovského minipivovaru, který 24. června oslaví svoje první narozeniny.

I třetí zastávka na pouti za moravskoslezskými pivy potvrdila, že pivo není nikde stejné, přestože například výroba z těch nejlepších tuzemských chmelů a sladů je společným rysem většiny minipivovarů. Stačí však trošku jiná voda nebo prodleva při technologickém postupu a vznikne zcela svébytná chuť, kterou bezpečně rozezná každý správný pivař.

První havířovský minipivovar
Místo: Havířov, Selská 8a
Druhy piv: Maur polotmavý speciál 13º, Magdon světlý ležák 11º, Maryčka světlá výčepní 9º (kromě toho bývají v nabídce také vánoční speciál Kvarc 15º, svrchně kvašený Hutman 14º, velikonoční zelené či medové pivo)
Čepování: z tanků v přirozené nefiltrované formě
Stáčení: do sudů i do pet lahví
Výtoč: předpokládá se 1000 hektolitrů za rok

Na konci června (25. 6.) pořádá značka piva Gambrinus první ročník festivalu nesoucí název Gambrinus Den, který se koná v centru Plzně. V kampani se spoléhá především na digitál, který doplní radiospot a venkovní plochy. Digitální část kampaně včetně hlavního spotu vyrobila agentura TRIAD Advertising, klíčový vizuál a radiospot vznikl v McCann Erickson Prague.

V sobotu 25. 6. se centrum Plzně promění na jednu velkou pivní zahrádku. „Pivo Gambrinus je s Plzní spojeno stejně jako skvělý fotbal. Právě 25. června, což je datum založení pivovaru, si chceme se všemi Plzeňáky připomenout, že Gambrinus je v Plzni doma. Připravujeme proto velký pivní festival, na kterém se návštěvníci můžou těšit na největší pivní zahrádku v České republice, na které bude až 5 000 míst k sezení, na čepování piva hlavně do skla, všechna piva za stejnou cenu a také na speciální festivalovou várku, uvařenou jen pro tuten den“, řekl Marek Dvořák, Marketingový Manažer značky Gambrinus.

Hlavní část kampaně se odehrává v digitálním prostředí a její pozornost je soustředěna na úvodní videoklip TUTEN DEN VŠICHNI SEM! od kapely SEMTEX. Jak pozvete Plzeňáka na pivní festival v Plzni? Tak aby se s pozvánkou ztotožnil a aby ho bavila! Festival se nese v duchu oslavy piva za doprovodu plzeňských kapel. Proto jsme napsali, zhudebnili a natočili klip k festivalové hymně. Text písně je v plzeňském dialektu, hraje jí plzeňská kapela Semtex. V klipu mimo jiné uvidíte i bývalého kapitána FC Viktoria Plzeň – Pavla Horvátha. Zároveň se nám společně s kapelou Semtex podařilo vytvořit melodii tak chytlavou, že si ji lidé budou broukat ještě dlouho po skončení festivalu“, popsal Martin Mareš, Creative Director ve společnosti TRIAD Advertising.

Videoklip vznikl v produkčním týmu agentury TRIAD Advertising a režie se chopil David Chvátal za asistence Martina Lysého z produkční společnosti Riot. Text k písni napsal Matouš Hekela a hudbu složil Michal Röhrich z kapely SEMTEX.

Kromě videoklipu uvidí lidé na internetu i pozvánky od známých plzeňských osobností. Celá komunikace je dále protažena do rádia a OOH ploch.

Matuškovic pivo patří k nejdražším v republice a pivaři se shodují, že i k nejlepším. O to pikantnější je skutečnost, že Matuškovi svůj zlatý chléb „pečou“ v malé vísce Broumy u Hořovic, prakticky na dvorku u babičky. A jde na dračku! Od božího rána do půlnoci je zapřažená celá rodina a velí tomu ten nejmladší, šestadvacetiletý sládek Adam Matuška.

Matuškovic pivo patří k nejdražším v republice a pivaři se shodují, že i k nejlepším. O to pikantnější je skutečnost, že Matuškovi svůj zlatý chléb „pečou“ v malé vísce Broumy u Hořovic, prakticky na dvorku u babičky. A jde na dračku! Od božího rána do půlnoci je zapřažená celá rodina a velí tomu ten nejmladší, šestadvacetiletý sládek Adam Matuška.

„Babička nám hlídá teplotu, hlavně o víkendu, má zodpovědný úkol,“ mrkne zpod baseballové čepice Adam Matuška. „Ále, občas to jdu zkontrolovat, jinak si to kluci tady obstarávají sami,“ mávne rukou babička Matušková směrem do přístěnku k její chalupě, ze kterého vnuk Adam a jeho otec Martin udělali varnu. Uvnitř kmitají čtyři kluci a všem je s bídou pětadvacet. „Všechno jsou to kamarádi ze školy nebo z baseballu,“ vysvětluje Adam a postaví se tak, abychom neviděli na Zeď nářků, vykachlíčkovanou stěnu plnou klučičích šifrovaných zkazek. Hany seknul Zoe (rozuměj Honza měl hezkou chvilku se Zuzkou), Langoš má new bitch (Petr Langmajer má novou holku), Tom zase lítá (#lepsinevedet). Jeden vaří, druhý stáčí, třetí zátkuje a čtvrtý lepí etikety a na každou jednu napíše datum spotřeby. Tady se pracuje zásadně rukama. „Pořídit linku by bylo velmi nákladné a navíc by se sem ani nevešla,“ vysvětluje Adam důvod rukodělby. A má recht, to tedy nevešla. Tady se totiž počítá každý milimetr. „A to tady ještě nedávno uprostřed stál velký tank, takže když stáčel pivo, já jsem musel stát venku a sudy rolovat ven, protože se ty už se sem prostě nevešly,“ směje se Adam.

Tenhle problém už mu padl. „Koupili jsme sousedovic chalupu,“ ukazuje na vedlejší stavbu, „předělali jsme ji, přesunuli jsme tam některé tanky a dokoupili další tři, takže už jich máme třináct. Potřebovali jsme navýšit kapacity, jsme pořád vyprodaní, musíme odběratele odmítat, a to není příjemné. Radost z toho má i babička, že se přesouváme vedle,“ vysvětluje Adam.

Matuškovi donedávna měli dvanáctihektolitrovou varnu, na jaře přikoupili ještě jeden padesátihektolitrový tank, vaří několik várek denně od čtyř od rána do pozdního večera. Je jich deset, a tak se dvě party hezky prostřídají. Na začátku byli dva. „Asi rok a půl jsme se tu trápili. Jezdil jsem sem z Prahy na čtvrtou, abych odpoledne stihl trénink,“ vzpomíná Adam. Mladý sládek je totiž vášnivým hráčem baseballu a mnoho nechybělo a mohl z něj být profesionální sportovec. „Ve druháku na střední to vypadalo, že ji nedodělám. Dělal jsem potravinářskou a prolejzal s odřenýma ušima. Chtěl jsem jí nechat a dělat jenom baseball. Naši z toho radost neměli zvlášť proto, že ani v tom jsem zrovna nevynikal. Ve třeťáku nás ale už pustili k vaření piva a škola mě začala hrozně bavit,“ vrací se Matuška ke kořenům rodinného pivovaru. Jakmile ve škole uvařil svoje první vlastní pivo, bylo mu jasné, že to by mohlo být tím, co ho jednou bude živit. Že tak brzy, to v té době ještě netušil.

Adamův otec Martin byl v té době uznávaným sládkem ve strahovském pivovaru. O vlastním snil vždycky, ale pokaždé zůstalo u řečí. Až když na klukovi viděl, že ho práce s pivem baví a jde mu, rozhodl se zainvestovat a vybudovat rodinný Pivovar Matuška. „Budovalo se to tady dva roky, z tátova platu sládka a s pomocí široké rodiny, tetiček, babiček a úvěru. Nešlo udělat hned něco velkého. Měli jsme ale výhodu, že táta byl známý, měl mezi pivaři dobré jméno. Od svých pětadvaceti vařil pivo u Fleků, kde byl podsládkem, pak vycestoval do celého světa, kde učil vařit pivo tamější sládky. Nějaký čas strávil v Japonsku, Koreji i v Tunisu. Když se vrátil, nastoupil do nově otevřeného pivovaru na Strahov už jako sládek. O svém pivovaru mluvil už od pádu komunismu, už u Fleků zjišťoval, jak to chodí v zahraničí. Impuls tátovi dal kamarád Charles, za kterým pak přijel do Anglie, koupil na tehdejší dobu hrozně drahé letenky a jel tam zjistit, jak to tam funguje. Dlouho sbíral informace,“ vypráví Adam Matuška první kroky k rodinnému pivovaru.

Kromě babičky, která hlídá teplotu piva, a táty, který je jednatelem a spolu se synem vymýšlí receptury a stará se o obchod, pro minipivovar pracuje i Adamova maminka i bratr Jakub. „Brácha je umělec, malíř, nakreslil nám logo a etikety, ale kromě toho, že naše pivo hojně konzumuje, se na něm nijak nepodílí. Mamka pracovala vždycky jako porodní asistentka a teď se nám stará o papíry. Pivo moc ráda nemá, takže když chutná i jí, víme, že jsme udělali fakt dobré pivo,“ říká nejmladší z rodu Matušků. Než Adam sehnal dobré spolupracovníky, chvilku to trvalo. Zalovil v řadách kamarádů a vyplatilo se. „Myslím, že teď máme dobrý tým. Zaměstnávat kamarády je na jednu stranu dobré, ale na zároveň se vám trochu oddálí. Chci, aby bylo pivo dobré, mám nějaké požadavky a někdy jsem na ně nepříjemný, takže to může zasáhnout do kamarádství. Ale převažují pozitiva. Hraju s nimi baseball a věřím jim. Ještě jsme se nějak výrazně nepohádali, myslím, že jsem ještě o žádného kamaráda kvůli pivu nepřišel. Ale už spolu moc nechodíme na pivo,“ směje se mladý šéf.

V minipivovaru Matuškových se dnes vyrábí pětadvacet různých druhů piv. A které je to nejlepší? „To nejde říct. Každý je jako naše dítě, nemůžete o jednom říct, že je lepší,“ říká rozumně. Nemít tu čepici s rovným kšiltem a pod ní takřka dětský obličej, jeho věk by mu bylo těžké uvěřit. Podobně v šoku museli být i porotci americké pivní soutěže, kam Adam přijel hodnotit piva. „Great American Beer Festival je neznámější pivní akce v Americe. Hodnotí se tam tisíce pivovarů a statisíce piv. Tam, když vyhrajete, znamená to strašně moc. Když jsem tam byl pozvaný jako degustátor, bylo to devět dní po mých jednadvacátých narozeninách. To bylo pro všechny nepochopitelný, koukali na mě divně. Nedivím se jim, já už měl tady poměrně oddegustováno, ale tam se může pít až od jednadvaceti. Navíc moje angličtina byla tehdy docela zoufalá. Teď jsem tam byl potřetí už jako kapitán jednoho stolu degustátorů. Myslím, že tam ještě hodně dlouho budu nejmladší,“ líčí mladý Matuška.

Kolik různých pivních cen sesbíralo to z Pivovaru Matuška, jeho mladý jednatel narychlo nespočítá. „Nechci, aby to znělo nafoukaně, ale opravdu nevím. Vzpomínám na naši první soutěž v Táboře. Tam jsme za jeden den sesbírali většinu cen, to nám hodně pomohlo. Teď bychom rádi zkusili World Beer Cup, to je pivní olympiáda, ale uvidíme, jestli to bude z finančního hlediska vůbec možné. A z čeho mám ale opravdu velkou radost, že největší pivní server na světě, Ratebeer.com, vyhlásil naše pivo Apollo Galaxy jako nejlepší za minulý rok a zároveň nás ohodnotil jako nejlepší pivovar v Česku. Hodnotí to lidé, o to to má větší váhu,“ raduje se Adam a postaví na stůl vychlazeného zlatého vítěze. Chutná skvěle. „Apollo Galaxy zárověn získalo zlatou medaili na Internacional Beer Cup v Japonské Yokohame. Není divu, že patří mezi nejprodávanější,“ pozvedá sklenici proti slunci, jako by zkoumal, co je právě zlatavější

Největší odměnou jsou mu ale stejně spokojení pivaři. A že jich není málo. Přitom Matuškovo pivo rozhodně není nejlevnější. „S cenou bojujeme pořád. Naše pivo je dražší nejenom než pivo velkých pivovarů, ale i minipivovarů. Já ani nevím, čím to je, máme ty ceny nastavené tak, aby nás to uživilo. Jsme ještě třeba o 10 Kč dražší než ostatní minipivovary a popravdě nevím proč. Vím, kolik to všechno stojí, a aby to vydělalo, takhle to musí být. Ale je pravda, že my jsme si peníze na provoz popůjčovali od bank, někteří si mohli dovolit zafinancovat pivovar sami. Abychom mohli splácet, fungovat a růst, musíme mít tyhle ceny,“ vysvětluje cenovou politiku rodinného pivovaru. Splácet budou Matuškovi ještě prý několik desítek let. „Co vyděláme, investujeme do rozšiřování. Ale technologie jsou tak drahé, že na ně nelze našetřit, na to je potřeba úvěr. Je to stres, ale žene nás to dopředu, musíme myslet na to, že nemáme vyhráno, dokud nebude splaceno,“ dodává. Jak vidno, Adam Matuška rozhodně má pod čepicí. Velký točený Matuška stojí 60 korun, lahev od 95 do 120 korun. „Naše lahve mají 750 ml. Byli jsme jedni z prvních, kdo do takových lahví začal stáčet, je to výhodné kvůli ceně, rozloží se tam náklady na dva pracovníky. Kdybych prodával půllitry, o moc nižší by ta cena být nemohla. Lidi tahle velikost i baví, nemusí načínat dva lahváče a stačí jim jedna.“ Během jednoho týdne uvaří až sedm druhů piv, to nejsilnější má 21°. Denně se v pivovaru naplní 600 lahví a všechny mají už ve chvíli, kdy dostávají zátku, svého kupce. Týdně tak Matuška prodá šest tisíc litrů piva. S rozšířením do sousedova stavení, jsou schopni vyrábět skoro jednou tolik.

Mladý Matuška se už šest let musí pěkně otáčet, vstupu do světa podnikání ale nelituje. „Možná někdy, když musím vstávat ve tři ráno, to jo, ale celkově jsem hrozně rád, že náš minipivovar máme.“ Koneckonců i na tu zábavu se čas najde. Ale spíš než by se usadil, přemýšlí, co by na rodinném pivovaru ještě vylepšil. Chtěl by vlastní hospodu, která jim zatím chybí. „Na začátku nám říkali, že jsme blázni otvírat pivovar bez vlastní hospody, a neměli pravdu. Jde to dost dobře i bez ní, ale přiznávám, že bychom nějakou vlastní přece jenom chtěli,“ přiznává a není pochyb, že toho jednou (a možná už hodně brzy) dosáhne….

Australští vědci tvrdí, že se jim podařilo uvařit "nejstarší pivo na světě", na které použili 220 let staré kvasnice zachráněné z lodi, jež se potopila s 265 hektolitry alkoholu na palubě. Loď Sydney Cove plula v únoru 1797 z indické Kalkaty do Sydney, když se jí v trupu vytvořila trhlina. Loď najela na mělčinu u ostrůvku Preservation v Bassově průlivu nedaleko Tasmánie.

Jde o osmý nejstarší lodní vrak v australských vodách a první potopenou obchodní loď od vytvoření britské kolonie v Sydney v roce 1788. Mnoho z členů posádky se podařilo zachránit, nicméně část nákladu zůstala pohřbena v moři - včetně piva, které bylo určeno pro tehdejší drsnou kolonii v Sydney.

Po téměř dvě století zůstávalo pivo zapomenuto, uzavřeno pod nánosem písku a mořské trávy. Díky těmto podmínkám se jeho organické složky nezvykle dobře zachovaly až do vyzvednutí nádob v roce 1990.

"V zásadě se všechno uzavřelo uvnitř, nedostal se k němu žádný kyslík, takže bylo naprosto nedotčené," vysvětluje námořní archeolog Mike Nash, který záchranné práce ve vraku vedl.

Když před 18 měsíci našel chemik a kurátor David Thurrowgood lahve piva z vraku ve skladu Tasmanského muzea, překvapilo ho, že v jedné z nich byla stále tekutina. To roznítilo jeho fantazii - mohly by tam stále být skutečné kvasnice?

"Úplně mě to nadchlo. Tím jsme získali šanci případně se dostat k nejstaršímu pivu na světě. Pomyslel jsem si, že bychom ty kvasnice dokázali vypěstovat a znovu vytvořit pivo, jaké na této planetě nebylo už 220 let," řekl Thurrowgood, jehož cituje list The Times.
"Nevěřil jsem, že je sebemenší šance, aby to fungovalo," uvedl odborník na kvasnice Anthony Borneman z Australského ústavu pro výzkum vína. "Ale ta příležitost byla příliš dobrá, než abychom to nezkusili."

K jejich překvapení kvasnice skutečně vzešly. Vědci provedli podrobnou analýzu jejich DNA, aby zjistili, zda při manipulaci se vzorky z lahví nedošlo ke kontaminaci. To nepotvrdili - naopak v nich objevili rod kvasnic, které se v moderním vaření piva nevyskytují, ale naopak byly běžné ve starodávném vaření piva, stejně jako další objevený druh.

Vědci nyní plánují návrat k vraku, kde se chtějí dostat hlouběji pod nánosy písku, zachránit více lahví a poslat je přímo do laboratoře. A mezitím začali vařit domácí pivo na základě běžného starého anglického receptu na ležák. Takové, jaké se před 220 lety mohlo pít v drsné kolonii Sydney.

Australští vědci tvrdí, že se jim podařilo uvařit „nejstarší pivo na světě“, na které použili dvě stě dvacet let staré kvasnice zachráněné z lodi, jež se potopila s 265 hektolitry alkoholu na palubě.

Loď Sydney Cove plula v únoru 1797 z indické Kalkaty do Sydney, když se jí v trupu vytvořila trhlina. Loď najela na mělčinu u ostrůvku Preservation v Bassově průlivu nedaleko Tasmánie. Jde o osmý nejstarší lodní vrak v australských vodách a první potopenou obchodní loď od vytvoření britské kolonie v Sydney v roce 1788. Mnoho z členů posádky se podařilo zachránit, nicméně část nákladu zůstala pohřbena v moři - včetně piva, které bylo určeno pro tehdejší drsnou kolonii v Sydney.

Téměř dvě století zůstalo pivo zapomenuto, uzavřeno pod nánosem písku a mořské trávy. Díky těmto podmínkám se jeho organické složky nezvykle dobře zachovaly až do vyzvednutí nádob v roce 1990.

„V zásadě se všechno uzavřelo uvnitř, nedostal se k němu žádný kyslík, takže bylo naprosto nedotčené,“ vysvětluje námořní archeolog Mike Nash, který záchranné práce ve vraku vedl.

Když před rokem a půl našel chemik a kurátor David Thurrowgood lahve piva z vraku ve skladu Tasmanského muzea, překvapilo ho, že v jedné z nich byla stále tekutina. To roznítilo jeho fantazii - mohly by tam stále být skutečné kvasnice? „Úplně mě to nadchlo. Tím jsme získali šanci případně se dostat k nejstaršímu pivu na světě. Pomyslel jsem si, že bychom ty kvasnice dokázali vypěstovat a znovu vytvořit pivo, jaké na této planetě nebylo už dvě stě dvacet let,“ řekl Thurrowgood.

„Nevěřil jsem, že je sebemenší šance, aby to fungovalo,“ uvedl odborník na kvasnice Anthony Borneman z Australského ústavu pro výzkum vína. „Ale ta příležitost byla příliš dobrá, než abychom to nezkusili.“ K jejich překvapení kvasnice skutečně vzešly. Vědci provedli podrobnou analýzu jejich DNA, aby zjistili, zda při manipulaci se vzorky z lahví nedošlo ke kontaminaci. To nepotvrdili - naopak v nich objevili rod kvasnic, které se v moderním vaření piva nevyskytují, ale naopak byly běžné při starodávné výrobě piva, stejně jako další objevený druh.

Vědci nyní plánují návrat k vraku, kde se chtějí dostat hlouběji pod nánosy písku, zachránit více lahví a poslat je přímo do laboratoře. A mezitím začali vařit domácí pivo na základě běžného starého anglického receptu na ležák. Takové, jaké se před 220 lety mohlo pít v drsné kolonii Sydney.

Snížení kardiovaskulárních onemocnění
Přiměřené pití piva příznivě ovlivňuje zdraví člověka. Pivo je tvořeno různými sloučeninami, přičemž se liší podle výrobce. Obsahuje bílkoviny, sacharidy, nukleové kyseliny a lipidy. Pití v rozumné míře pozitivně ovlivňuje snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění.

Zabránění dehydratace organismu
Obecně platí, že pití alkoholu vede k dehydrataci alkoholu. Tato skutečnost neplatí právě u piva, protože to je tvořeno až z 92 procent vodou. Popíjením můžete tedy zatočit s žízní a účinně odolat dehydrataci organismu.

Snížení rizik infarktu
Podle odborníků se pivo svými zdravotními účinky vyrovná opěvovanému červenému vínu. Jedná se pochopitelně o střídmé popíjení tohoto moku. Podle provedeného výzkumu bylo zjištěno snížení rizik dalšího infarktu při pití piva v objemu čtyř až devíti litrů za týden.

Antioxidační účinky
Pivo obsahuje antioxidanty, které se starají o likvidaci volných radikálů a tím pádem brání jejich škodlivému působení v organismu. Tímto se předchází riziku vzniku kardiovaskulárních chorob i rakoviny. K antioxidantům nacházejícím se v pivu se řadí například různé prvky, vitamíny a fenolické sloučeniny.

V pivu najdete polyfenoly
Polyfenoly mají schopnost regulovat krevní glukózu a krevní tlak. Kromě toho jsou významnými látkami s antioxidačními, antimutagenními, antikarcinogenními, antimikrobiálními, antitrombotickými a jinými účinky.

Další pivovar začíná působit na Pelhřimovsku. Jmenuje se Pivovar a restaurace na Čtyrce a nalézá se v samotném centru Pelhřimova na Masarykově náměstí č. 4.

Jak dále z názvu vyplývá, patří nový pivovar ke stejnojmenné restauraci. „V současnosti počítáme s tím, že pivovar bude vařit pivo pro vlastní restauraci, případně zajistí stáčení piva na objednávky do malých soudků," informoval o zahájení provozu Ladislav Teisler, spolumajitel společnosti Adélka, která je vlastníkem nového pivovaru.

Pivovar má kapacitu 2,5 tisíce hektolitrů ročně, při rozjezdu výroby počítá s 1 až 1,5 tisícem hektolitrů piva ročně. Jako první uvedl na trh Svatojakubský ležák, vařit bude ještě další dva ležáky a jednu desítku.

Přímo v Pelhřimově bude vyrábět pivo druhý pivovar, Pivovar a restaurace na Čtyrce doplní Pivovar Poutník.

Největším pivovarem na Pelhřimovsku je Rodinný pivovar Bernard v Humpolci. Pivo vaří ještě tři menší, a sice Klášterní pivovar Želiv, Rodinný minipivovar Pacov a Pivovar Kokeš v Kamenici nad Lipou.

V rohozeckém pivovaru finišují přípravy na největší událost sezóny. Pivovarníci zvou na pivo jako křen, osvědčené kapely a dokonce prý mají objednané i krásné počasí

Staromilce sem láká atmosféra starých dobrých časů, kdy pivovary ještě zaměstnávaly ledaře a bednáře, mladší návštěvníci se sem vydávají za zábavou a kapelami, které to umí roztočit a milovníky soutěžení zase lákají pivovarské ceny. Všechny pravidelné účastníky největší kulturní akce pivovaru však spojuje především láska k rohozeckému pivu, kterého si v sobotu 18. června mohou přímo na pivovarském nádvoří užít dosyta!

Slavnosti piva Rohozec se letos konají po devatenácté a blíží se tedy jejich jubilejní ročník. Co si pro své věrné pivovarníci připravili? Především celou řadu kapel, jejichž kvality už mohli ocenit účastníci koncertního cyklu Rohozecké prázdniny (který se mimo jiné vrací i letos a zahajuje 1. července koncertem Komunálu a Rouden Band). Velkým lákadlem je Vaťák Kabát Revival, Timbre Music nebo Doktor PP.

Příchozí dostanou opět možnost okusit celý stálý sortiment pivovaru, a to v nejlepší kondici, i některé osvědčené speciály a k prvnímu otestování budou k dispozici i dvě úplné novinky z produkce pivovaru. Rohozečtí jsou už zvědaví na reakce.

Každé pivo si budou moci návštěvníci vychutnat třeba s kýtou pečenou nad ohněm, klobásou z grilu nebo s řadou dalších dobrot, které jdou s tekutým chlebem skvěle dohromady.

Chybět nebude ani tradiční hra s Pivovarem Rohozec o věcné ceny (například o sud piva) nebo noční ohňostroj.

Ve večerních hodinách bude zájemce z pivovaru do Turnova vozit autobus.

Staropramen opět spojí léto se zábavou. Tradičně bude přítomen na festivalech Rock for People, Hrady CZ a nově také na United Islands of Prague či Metronome

Staropramen vstupuje do další letní festivalové sezóny. Ani letos nebude chybět na většině významných hudebních akcí, jako je festival Rock for People či Hrady CZ. Pro letošní rok se značka Staropramen také dohodla na novém partnerství, a to s multižánrovým festivalem United Islands of Prague a zbrusu novým festivalem Metronome.

A nebude to pouze o přítomnosti piva Staropramen ve stávajících lokalitách United Islands of Prague, pivovar se stane doslova jeho součástí, protože jedna hudební stage bude umístěna přímo v jeho areálu. Řadu festivalů podobně jako v předchozích letech Staropramen navíc zpřístupní vozíčkářům, a to v rámci svého projektu Festivaly bez zábran.

Staropramen je již tradičním partnerem letních hudebních festivalů. Ani letos nebude například chybět na jednom z prvních festivalů sezony, jako je Votvírák či festivalu Vysmáté léto v Kadani. Ze spolupráce s některými významnými českými festivaly se už stala přímo tradice.

„Se značkou Staropramen náš festival spolupracuje od roku 2010. Je pro nás synonymem spolehlivého parťáka, který našim návštěvníkům přináší kvalitní servis a vždy i něco nového. Velmi se nám líbí projekt Festivaly bez zábran, který na RFP nebude chybět ani v letošním roce,“ říká Michal Thomes, ředitel festivalu Rock for People.

Podobně se o spolupráci se Staropramenem vyjadřuje i ředitel festivalu Hrady CZ Viktor Souček: „Staropramen je již potřetí v řadě oficiálním pivem našeho festivalu. Jsme velice rádi, že se nám podařilo získat dlouhodobého a kvalitního partnera.“

Jejich slova doplňuje Jan Vošta, Event&Sponzorship Manager společnosti Pivovary Staropramen. „Těší nás, že se nám s většinou hudebních festivalů daří navazovat dlouhodobou spolupráci. Věříme, že je to i díky tomu, že se vždy snažíme poskytovat perfektní pivní servis, nabízíme široké pivní a nápojové portfolio a tam, kde je to možné komfortní stany, posezení a řadu aktivit navíc.“

Festivalová „stage“ přímo v prostorách pivovaru
Kromě dlouhodobé spolupráce se zmíněnými festivaly Rock for People a Hrady CZ se letos Staropramenu podařilo získat i nové významné partnerství s festivaly United Islands of Prague a METRONOME, které je pro obě strany velice vítanou událostí.

„Máme radost, že se nám podařilo navázat spolupráci právě s tímto pivovarem. Naše festivaly se konají v Praze a Staropramen k tomuto městu neodmyslitelně patří. Pevně věřím, že letošním rokem naše společná cesta nekončí, ale naopak začíná a v budoucnu se nám podaří společně vybudovat stabilní významné festivaly evropských rozměrů,“ komentuje spolupráci Martin Voňka, organizátor festivalu United Islands of Prague.

„Velmi nás těší, že jsme jako pražský pivovar součástí festivalu United Islands of Prague, a to doslova. Jedna hudební stage bude totiž přímo v areálu našeho pivovaru. Kromě hudebního programu budou pro návštěvníky připraveny také jeho prohlídky. Chceme tím lidem dokázat, že i pivovar je místo, kde to žije a kde se lidé mohou dobře bavit,“ komentuje partnerství Jan Vošta, Event&Sponzorship Manager.

I letos budou vybrané festivaly bez zábran
Letos už potřetí Staropramen zpřístupní vybrané letní festivaly lidem s hendikepem, především vozíčkářům. V tomto roce se pro ně otevřely a otevřou festivaly Mezi ploty, Vysmáté léto v Kadani, Rock for People a Rock for Churchill. Kromě přechodových pásů a vyvýšené plošiny pro lepší výhled nabídnou zbylé tři festivaly i zázemí v podobě bezbariérového stanu, sociálního zařízení apod. Na Rock for People bude dokonce tomuto projektu vyhrazen celý jeden hangár, kde bude i doprovodný program. Lidé si zde budou moci zahrát různé společenské hry nebo se jen tak na chvilku ukrýt před sluncem a festivalovou hektikou. A samozřejmě zde budou opět umístěna sběrná místa, kam budou moci návštěvníci festivalů přinášet plastová víčka.

„V loňském roce jsme takto umožnili užít si festival více než dvěma stům vozíčkářů a díky festivalům nasbírali 670 kg víček, za které jsme pořídili přes 70 metrů přechodových pásů. Věříme, že v letošním roce zázemí Festivalů bez zábran využije ještě větší množství lidí a nám se podaří být zase blíž naplnění mise naší značky, která chce spojovat lidi,“ říká Petra Chovancová, Senior Brand Manager značky Staropramen.