Novinky a zajímavosti ze světa piva

V pátek 28. dubna 2017 se v pivovaru ve Velkých Popovicích bude slavit 200. výročí narození jeho zakladatele Františka Ringhoffera II. Pro návštěvníky budou připraveny prohlídky s názvem „O Řád barona Ringhoffera“ zaměřené na příběh zakladatele a návštěvníci mohou ochutnat pivo Ringhoffer uvařené speciálně pro tuto příležitost. Cestu do pivovaru usnadní Kozel bus, který bude jezdit zdarma mezi Velkými Popovicemi a stanicí metra Opatov. Více informací o této a dalších akcích naleznete na webových stránkách pivovaru - http://pivovar.kozel.cz/.
Rodina Ringhofferů patřila v 19. a 20. stoletím k nejúspěšnějším podnikatelům u nás. „Většina jejich podniků neměla štěstí a nedochovaly se do dnešních dnů. Na jejich místě stojí nákupní centra, silniční mosty a jiné vymoženosti moderní doby. Jediný z nich, který můžete stále navštívit, je Velkopopovický pivovar, jenž si i přes dynamický vývoj během 20. století dokázal zachovat romantický vzhled vesnického pivovaru,“ říká sládek Velkopopovického pivovaru Vojta Homolka. Zavítat na prohlídku popovického pivovaru můžete kdykoliv během roku. Výjimečnou příležitostí k návštěvě pivovaru je však pátek 28. dubna 2017, kdy se zde bude konat oslava 200. výročí narození zakladatele pivovaru Františka Ringhoffera II. Od 18:00 a 19:00 hodin budou probíhat speciální prohlídky s názvem „O Řád barona Ringhoffera“ zaměřené na příběh barona a jeho rodiny. Návštěvníci se mimo jiné mohou těšit také na ochutnávku speciální várky světlé třináctky nazvané jako výraz úcty po zakladateli – Ringhoffer, uvařené právě pro tuto příležitost a bude k dostání pouze v pivovaru. Kdo se nestihne vypravit do Velkých Popovic přesně v den narozenin Františka Ringhoffera, může si návštěvu naplánovat i v dalších dnech narozeninového víkendu (od 29. 4. do 1. 5.), kdy budou speciální prohlídky zahájeny vždy v 11:00, 13:00 a 15:00 hodin. Návštěvníci z Prahy mohou využít speciální Kozel bus, který je zdarma odveze ze stanice metra Opatov přímo do Velkých Popovic a zpět. Autobus bude odjíždět ze stání K+R, které se nachází přímo před výstupem ze stanice metra Opatov, a bude označen cedulí s nápisem „Pivovar Velké Popovice“. Z Opatova bude vyjíždět vždy hodinu před začátkem prohlídky a z Velkých Popovic vždy hodinu po jejím skončení.

Boom minipivovarů nezažívá jenom Česká republika. Jako houby po dešti vyrůstají třeba také v Itálii, kterou si s pivem asi spojuje málokterý Čech. Na Apeninském poloostrově ale v současnosti už funguje na tisíc malých pivovarů a přibývají další.

Rukodělný mikropivovar Rebel's sídlí v nenápadném oranžovém stavení na okraji italské metropole a přídomky rukodělný a mikro nemá náhodou.

Čtyři kamarádi
„K plnění piva používáme tuhle malou lahvovačku,“ ukazuje mi při prohlídce pivovaru jeden z jeho zakladatelů Andrea Casini. „Každou láhev musíme ručně nasadit na tyhle kohouty. Na dalším přístroji ji potom zazátkujeme a nakonec ji na tomhle malém zařízení opatříme etiketou.“

Žádná automatika, doslova každé pivo tu projde jeho rukama. Andrea a tři jeho kamarádi před rokem opustili úřednická a manažerská místa, obleky vyměnili za trička a džíny a začali se živit svojí společnou vášní.

„Seznámili jsme se před sedmi lety a spojila nás láska k pivu. Pořídili jsme si tenkrát vybavení pro domácí vaření piva a začali jsme ho nejprve dělat podomácku,“ líčí podnikatelské začátky další ze čtveřice mladých pivovarníků, hlavní sládek Riccardo Di Profio.

„S našimi pivy jsme se přihlásili do mnoha soutěží a měli tam s nimi úspěch. Nabídli jsme je proto v římských hospodách a byli tam z nich nadšení.“

Zvířecí invaze
Úspěchy slavili hlavně se stouty a pivy IPA, a tak se rozhodli vybudovat řemeslný minipivovar, který se specializuje právě na exotičtější pivní styly. Čechy tolik milovaný ležák byste v jeho nabídce hledali marně.

„Vaříme piva, která nám nejvíc chutnají. A to jsou hlavně IPA,“ vysvětluje Riccardo. „U každého ale přidáváme něco speciálního, co ho odlišuje od všech ostatních,“ dodává.

Pivům dávají jména podle zvířat, která žijí na jejich zahradě. Nejprve vařili Papouščí invazi, protože jim tu po ránu na zahradě poletují zelení papoušci. Pak na zahradě narazili na hady, a tak vznikla Hadí invaze. Příští pivo bude prý nejspíš pojmenované po holubech, kteří bydlí pod střechou pivovaru.

Vaříme pivo poctivě a s láskou
Andrea s Riccardem přiznávají, že provozovat minipivovar v Itálii je hodně složité a znamená to nekonečný boj s byrokracií. Přesto tu malé pivovary zažívají obrovský rozkvět a jejich kreace se u Italů těší stále větší oblibě.

„V Itálii umíme ocenit řemeslnou poctivost – když se něco vyrobí rukama a s láskou. Ať už se to týká jídla, nebo vína. A tahle tradice se teď přenesla i na pivo,“ vysvětlují si svůj úspěch italští pivovarničtí rebelové.

Josef Tolar byl 24 let sládkem Budějovického Budvaru, takže sledoval, kdo se stane jeho novým ředitelem. Říká, že sám by asi vybral někoho přímo z Budvaru, zároveň však ví, že s Petrem Dvořákem přichází odborník se zkušenostmi z Prazdroje, který třeba marketing zvládá špičkově.

Novým ředitelem Budějovického Budvaru se od 1. května stane 41letý Petr Dvořák, exmanažer Plzeňského Prazdroje. Nahradí Jiřího Bočka, který funkci zastával od roku 1991. Na svůj post rezignoval k 31. prosinci loňského roku ze zdravotních důvodů.

„Mohu se jen spolehnout, že měl pan ministr při volbě šťastnou ruku,“ říká Josef Tolar.

Nakonec ministr zemědělství vybral člověka, který v Budvaru nepůsobil. Co na jeho rozhodnutí říkáte?
Mít tu možnost, asi bych se spolehl více na výběr z vlastních zdrojů u nás v pivovaru. Beru to tak, že jsme u nás vždy byli lokální patrioti. Ale nový pan ředitel má zkušenosti z Plzeňského Prazdroje, to znamená, že přichází z velké společnosti a bude mít rozsáhlé znalosti z branže. Ale je těžké se k jeho osobě vyjadřovat. Jeho jmenování je čerstvé. Dojmy si teprve musím vytvořit. Mohu se jen spolehnout, že měl pan ministr při volbě šťastnou ruku. O funkci se hlásila celá řada osobností.

Petr Dvořák byl šéfem marketingu značky Pilsner Urquell. Líbí se vám víc reklama Prazdroje, nebo kampaně Budvaru?
To je podle gusta každého člověka. Oba pivovary to dělají jinak. Protože jsem staromilec, tak se mi způsob reklamy Prazdroje vždy líbil náramně. Ty nostalgické tóny a zdůraznění historie. Naši marketingoví pracovníci se orientovali více na modernější styl a mladé lidi, kteří mají jiný pohled. Pokud bych si mohl vybrat, tak bych i přes tolik let v Budvaru volil více ten nostalgický způsob.

Ředitel přichází do Budvaru zvenčí. Může to mít dopad na samotnou chuť a výrobu piva?
Má generace se dvacet třicet let chovala pokorně k tomu, co vybudovaly generace před námi. Uznávali jsme, jakou vytvořily značku, a obdivovali, jaký dělají typ piva, který chutná ve více než 70 zemích. K takovým hodnotám je třeba zachovat pokoru. Věřím, že nový pan ředitel to bude ctít a dá i marketingově důraz na tradice. Je to samozřejmě jen můj osobní pohled na věc.

Jak dlouho může novému šéfovi trvat, než pozná celé prostředí a sžije se s Budvarem?
Mnohokrát jsem slyšel a četl, že dobrým ředitelem se člověk stane po deseti letech ve funkci. Dnes se razí jiný styl a ve velkých korporacích se střídají šéfové po třech až pěti letech, aby přišel někdo s novým pohledem a energií. Já to nepokládám za výhodu. Staří zakladatelé vedli firmu tak, aby jejich synové a vnuci měli díky jejich rozhodnutím lepší cestu. Proto doufám, že se ředitelé v Budvaru nebudou rychle měnit.

Oslavte fotbalovou sezonu! To je hlavní motivace prémiové značky Heineken, která u příležitosti fotbalového svátku, Ligy mistrů UEFA, posílá do světa svou limitovanou edici. Určena je pro fanoušky ve zhruba třech desítkách zemí.

Limitovaná edice UEFA se v těchto dnech postupně zavádí do obchodů. Celkem je k dispozici přibližně 800 000 lahví s originální etiketou UEFA a vyobrazením poháru pro vítěze. Jde o klasickou skleněnou láhev o objemu 0,4 litru, která se prodává v supermarketech a hypermarketech.

Letošní celosvětový ročník prestižní fotbalové soutěže se také nesl ve znamení televizní reklamy Prep Talk, kterou značka Heineken představila na začátku sezony v září 2016 v Amsterdamu. Je dílem režiséra Guye Ritchieho a hlavní role v ní patří Josemu Mourinhovi, jenž ve funkci trenéra Ligu mistrů dvakrát vyhrál. Mourinho fotbalové fanoušky z celého světa přesvědčivě motivuje k tomu, aby se na fotbalový večer připravili bez ohledu na to, v které části planety žijí. Kampaň provázející celou sezonu byla spuštěna v 90 zemích a běžela po celou sezonu Ligy mistrů UEFA 2016/17.

Partnerství značky Heineken s Ligou mistrů UEFA trvá jedenáct let.

Exportu českého piva se daří. Meziročně vzrostl zhruba o pět procent, a to hlavně díky vývozu mimo Evropskou unii, například do Ruska nebo Spojených států. V Česku se i díky tomu uvařilo nejvíce piva v historii – 20,5 milionu hektolitrů. Stále více se na výrobě podílejí také minipivovary, kterých je v Česku už zhruba 350.

Čechy s výrazným náskokem drží v čele světového žebříčku konzumace piva 143 vypitých litrů na hlavu. „Zaprvé se zastavil propad na domácím trhu. Domácí trh vzrostl zhruba o 200 tisíc hektolitrů. A export vzrostl na 4,4 milionu hektolitrů, to je vůbec nejvíc v historii. Největší podíl exportu činí klasické ležáky, to znamená jedenáctiprocentní a dvanáctiprocentní piva,” říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Loňským výsledkům spotřeby piva na tuzemském trhu podle Šámala pomohlo také oživení cestovního ruchu. V roce 2016 do České republiky přijelo o 2 200 000 turistů více než v roce předcházejícím, přičemž turisté u nás loni vypili přibližně 800 tisíc hektolitrů piva.

Propad pivních mixů
Plzeňský Prazdroj, který je největším výrobcem piva v Česku, zvýšil v roce 2016 celkový objem prodeje svých značek v zahraničí o deset procent. „Více piva z Prazdroje se prodalo zejména na evropských trzích, jako například v Německu, Slovensku a Maďarsku, ale výrazně Prazdroj rostl také na asijských trzích,” popisuje mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Na domácím trhu stále klesá podíl točeného piva vypitého v restauracích, naopak obliba baleného piva prodávaného v obchodech roste, podíl je dnes 39 k 61 procentům. Výrazný propad se týká produkce pivních mixů neboli směsi piva a limonády s ovocnou příchutí. Oproti rekordnímu roku 2012 byla loni téměř poloviční.

„U nás jsou pijáci konzervativní. To znamená, jak se ta bublina nafoukla, tak praskla. A ten podíl se stále snižuje. V současné době je něco málo přes 200 tisíc hektolitrů a nemyslím si, že by do budoucna nějak výrazně vzrostl,” tvrdí František Šámal.

Více plechu a pet lahví
Naopak pětinový nárůst zaznamenala meziročně výroba nealkoholického piva. „V nealko pivu je velký potenciál. Pomalinku roste zájem o nealkoholická piva a určitě se jim budeme v budoucnu ještě víc věnovat,” říká mluvčí pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek.

Co se týká spotřeby piva podle obalů, berou Češi do ruky stále častěji plechovky, meziroční nárůst je 12 procent. Pivo se pije více i z PET lahví, obalům ale stále vévodí klasické pivní lahve. Naopak piva v sudech se prodává stále méně.

Vedle velkých pivovarských společností a pivovarů dnes v Česku funguje také zhruba 350 minipivovarů, které se zaměřují především na prodej točeného piva. To je dražší než lahvové a tedy i výnosnější. Podíl minipivovarů na objemu výroby se aktuálně pohybuje kolem 1,5 procenta.

Novým ředitele Budějovického Budvaru se stane Petr Dvořák, který nahradí Jiřího Bočka, jenž na funkci loni ze zdravotních důvodů rezignoval.

Ministr zemědělství Marian Jurečka jmenoval do funkce ředitele pivovaru Budějovický Budvar Petra Dvořáka. Ten v minulosti pracoval jako ředitel marketingu v Pivovarech Staropramen nebo mezinárodní ředitel značky Pilsner Urquell. Do funkce nastoupí od 1. května. Na pozici ředitele Budějovického Budvaru jej doporučila výběrová komise ministrovi Marianu Jurečkovi z osmi lidí, kteří se dostali do užšího kola, dva kandidáty. Do funkce jej uvádí ministr zemědělství, neboť Budějovický Budvar, jehož právní forma podnikání zní národní podnik, vlastní stát a spadá do gesce právě ministerstva zemědělství. "Po pečlivém zvážení, po osobním setkání s oběma těmito kandidáty, jsem se rozhodl pro Petra Dvořáka. Je to člověk, který má zkušenosti s výrobou a prodejem piva i jeho marketingem, jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Myslím si, že může velice vhodně a dobře doplnit kvalitní manažerský tým, který dneska v Budějovickém Budvaru je," komentoval výběr ministr zemědělství Marian Jurečka.

Petr Dvořák je absolventem ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. Po škole pracoval například jako manažer značky Staropramen, posléze jako ředitel marketingu v Pivovarech Staropramen. Na starosti měl marketingovou strategii na českých a slovenských trzích, výrobu a inovace. Podobnou náplň práce měl také jako ředitel marketingu pro střední Evropu v AB - InBev a ředitel značky a marketingové komunikace v Telefonice O2. Naposledy působil jako mezinárodní ředitel značky Pilsner Urquell ve společnosti SABMiller. Byl zodpovědný za strategii značky a spolupráci s klíčovými trhy.

Budějovický Budvar v současnosti exportuje do více než 80 zemí světa. Modernizace závodu v Budějovicích umožní zvýšení kapacity o 50 % po roce 2020, díky tomu by měl pivovar uspokojit trhy v Asii a v Africe.

Předešlým ředitelem Budějovického Budvaru byl Jiří Boček, který ve funkci působil 25 let. Na svoji pozici rezignoval ze zdravotních důvodů koncem minulého roku.

Výstav českých pivovarů se loni zvýšil o 1,9 procenta na rekordních 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Domácí spotřeba zůstala 143 litrů piva na hlavu.

Ačkoliv spotřeba zůstala stejná, o 200.000 hektolitrů se zvýšilo celkové množství vypitého piva na 16,4 milionu hektolitrů. Svaz to vysvětluje rostoucím počtem obyvatel Česka. Podle Českého statistického úřadu loni přibylo v ČR zhruba 25.000 lidí.

Dalším faktorem byl pozitivní vývoj cestovního ruchu. „V roce 2016 přijelo do České republiky o 2,2 milionu turistů více než v roce předcházejícím, přičemž turisté u nás loni vypili 785.000 hektolitrů piva. Vyjádřeno v procentech to značí 19procentní nárůst,“ řekl předseda představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Nárůst o 17,7 procenta na 555.000 hektolitrů zaznamenala výroba nealkoholického piva. Výstav nápojů na bázi piva, takzvaných pivních mixů, klesl o 17,3 procenta.

Dále se prohluboval rozdíl mezi množstvím piva vypitého v hospodách a restauracích proti prodejům v obchodech. Poměr spotřeby ve prospěch baleného piva v obchodech vzrostl na 61:39. Poprvé za desetiletí vzrostla na domácím trhu spotřeba výčepního piva, a to o 0,7 procenta.

Šámal očekává, že v budoucnu i kvůli zákazu kouření, který začne platit v restauracích od konce května, bude pokračovat trend pití piva doma. Dopady elektronické evidence tržeb nedokáže svaz vyhodnotit. Podle něho to nebylo tak zničující, přesto některé hospody na venkově zavřely. Letošní spotřebu například ovlivní i počasí.“Byla dlouhá zima, lidé pochopitelně zůstávali doma a pili pivo u televize,“ dodal předseda.

Export piva vzrostl o 4,5 procenta, tempo růstu do zemí Evropské unie ale zpomalilo na 2,5 procenta. Nejvíce piva se vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo unii se nejvíce českého piva vyvezlo do Ruska, Koreje a Spojených států amerických.

O 4,6 procenta na 326.000 hektolitrů vzrostl také dovoz piva do ČR, i tak se ale do Česka v porovnání zemí EU dováží nejméně piva. Největší dovoz byl zaznamenán u polského piva a ze zemí mimo EU u mexického piva.

O čtyři procenta na 37 procent klesla loni v ČR spotřeba sudového piva, naopak o 12 procent na šest procent celkové tuzemské spotřeby vzrostla konzumace piva v plechovkách. Lidé také stále více pijí pivo z „tanku“, jehož spotřeba loni stoupla o dvě procenta na tři procenta celkového trhu. Největší segment spotřeby zůstal loni na stejné úrovni stejný - lahvové pivo zabralo loni 42 procent trhu.

Sladovny v ČR loni vyprodukovaly 544.000 tun sladu, meziročně o 0,7 procenta méně. Vývoz vzrostl o 9,5 procenta na 267.714 tun. „Podíl vývozu z celkové produkce tak činil 49 procent, zatímco v roce 2015 byl tento podíl 45procentní,“ řekl člen předsednictva svazu Richard Paulů.

Slad se celkem vyváží do 51 zemí, nejčastěji do Polska a Německa. Meziročně nejvíc vzrostl vývoz do Polska, Rakouska a na Kubu, nově se vyváželo do Thajska a Mexika. Export naopak klesl do Slovinska a Brazílie.

Za posledních pět let se téměř zdvojnásobil počet těch, kteří měsíčně utratí za potraviny více než tři tisíce korun na osobu. Češi nejvíce kupují instantní kávu a pro pivo míří do supermarketu. Více než polovina průměrně vystačí se třemi věrnostními kartičkami. To jsou některé ze závěrů pátého ročníku průzkumu poradenské společnosti KPMG pod názvem Nákupní zvyklosti v České republice.

Zatímco před pěti lety si nákup potravin v hodnotě vyšší než tři tisíce korun na osobu mohlo dovolit jen šest procent Čechů, dnes je to už jedenáct procent. Vzestup je přitom plynulý, minulý rok to bylo devět procent. „Do útrat se obecně promítá stále lepší ekonomická situace,“ vysvětluje současný trend Karel Růžička, partner KPMG Česká republika odpovědný za služby pro potravinářství, nápojářství a společenskou odpovědnost. Do dvou tisíc korun na osobu však stále za potraviny měsíčně vydá více než polovina lidí (konkrétně 52 procent).

U nejbohatších vedou kapsle do kávovaru, u většiny instantní káva
Výzkum se letos více zaměřil na některé produktové kategorie, mezi nimi byla i káva. Nákup konkrétních druhů kávy se liší podle čistého osobního příjmu jednotlivce. Lidé z nižších příjmových kategorií kupují spíše instantní a mletou kávu. U vyšších příjmových skupin je výraznější podíl zrnkové kávy, u nejvyšších pak kapslí do kávovaru – ty si oblíbil také každý pátý obyvatel velkoměsta.

Obdobné výsledky přinesla také analýza podle velikosti místa bydliště. Mletou kávu kupuje alespoň každá druhá domácnost na vesnicích a menších městech do 4 999 obyvatel. S velikostí města její podíl klesá, ve velkoměstech se sto tisíci a více obyvateli pro ni sahá jen o něco více než třetina domácností (37 procent).

Nákup fair trade kávy není mezi Čechy vůbec obvyklý: vždy nebo většinou si ji odnese pouze sedm procent Čechů, pro dvanáct procent pak tvoří více než polovinu všech nákupů kávy. Sedm z desíti respondentů však fair trade kávu vůbec nekupuje, nejčastěji proto, že o ní předtím vůbec neslyšeli (45 procent). Znalost fair trade kávy významně koreluje s věkem. Zatímco mezi respondenty ve věku 18 až 24 let o ní ví 70 procent, v kategorii 55 až 64 let o ní slyšelo jen 43 procent.

Pro pivo míříme do supermarketů
Pivo bylo po kávě další produktovou kategorií, kterou si průzkum více všímal. Tři čtvrtiny Čechů nakupují pivo domů v hypermarketech a supermarketech. Každý třetí respondent jej nakupuje rovněž v diskontních prodejnách.

Specializované prodejny jsou spíše okrajovou záležitostí: pivotéky zmínilo šest procent, specializované prodejny s širší nabídkou alkoholu pak pět procent respondentů. Pivo v nich nakupují spíše muži než ženy a mladší věkové kategorie do 24 let. Pouze každý sedmý Čech pivo domů nenakupuje, o něco více ženy než muži (15 procent vs. 11 procent).

Více než polovina Čechů si vystačí se třemi kartičkami
Téměř dvě třetiny Čechů (64 procent) u sebe obvykle nosí do pěti věrnostních kartiček různých obchodníků. Nejčastěji jich mají právě pět (16 procent). Vysoké procento respondentů ale uvedlo dokonce deset kartiček (13 procent). V průměru jich Češi nosí 5,9. Věrnostní kartičky u sebe nosí častěji ženy (průměrně 6,8), mezi muži je to jen 3,9 kartiček. Pouze každý dvacátý Čech u sebe nemá žádnou věrnostní kartičku. Ačkoliv nejčastěji u sebe Češi nosí pět věrnostních kartiček, používají pouze tři, a to více než pětina respondentů (21 procent).

Nejzajímavější odměnou věrnostních programů představují pro nakupující slevy na zboží prodejce: celkově to uvedlo devět Čechů z deseti. Na druhém místě se umístily odměny v podobě služeb nebo jiného zboží zdarma (83 procent). Méně zajímavé jsou pro spotřebitele možnosti přispět nákupem na charitativní či neziskové projekty (53 procent) a soutěže o ceny (48 procent).

Pátý ročník průzkumu společnosti KPMG Nákupní zvyklosti v České republice provedla nezávislá výzkumná agentura Data Collect. Sběr dat probíhal on-line formou ve dnech 23.–27. února 2017 mezi tisícovkou respondentů v reprezentativním zastoupení podle věku a kraje. Ve vzorku bylo sedmdesátiprocentní zastoupení žen a třicet percent mužů. Dotazovaní byli ti, kteří rozhodují o nákupech potravin pro domácnost.

Národní podnik Budějovický Budvar povede od 1. května bývalý šéf marketingu plzeňského Prazdroje Petr Dvořák. Jeho jmenování v pondělí v Českých Budějovicích oznámil ministr zemědělství Marian Jurečka.

Petr Dvořák se chce soustředit hlavně na posílení pozice Budvaru na mezinárodních trzích. „Já si myslím, že Budvar má velikánskou příležitost a možnost stát se, řekněme, vlajkonošem českého piva na mezinárodních trzích, a to z několika důvodů. Budvar je národní pivovar, ctí národní tradice, má silné povědomí o značce a věří tomu, že pivo a tradice se prostě šidit nedají,“ řekl.

Ředitelem národního podniku Budějovický Budvar se stane bývalý manažer Plzeňského Prazdroje a jeho bývalé mateřské společnosti SABMiller Petr Dvořák. Informaci serveru Lidovky.cz v pondělí potvrdila bez dalších podrobností mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce podrobnosti o jmenování zveřejnit odpoledne na tiskové konferenci v Českých Budějovicích.

Dlouholetý šéf Budvaru Jiří Boček skončil ve funkci oficiálně k začátku letošního roku, od té doby se čeká na jeho nástupce. Pivovar vedl od roku 1991, do Budvaru nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání.

Dvořák měl podle serveru od roku 2010 na starost globální strategii prezentace značky Pilsner Urquell. Letos ve firmě působení ukončil po sloučení společnosti se skupinou AB Inbev a následném prodeji japonskému koncernu Asahi. Dvořák dříve působil také například v Pivovarech Staropramen.

Favority ministrovi doporučila odborná komise, ve které seděl i Boček. Podle serveru byl druhým kandidátem sládek a výrobní ředitel Budvaru Adam Brož.

Budvar jako čtvrtý největší výrobce v Česku vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. Budějovický Budvar loni prodal 1,61 milionu hektolitrů piva, což je nejvíce v historii podniku. Za 11 let zvýšil pivovar výstav o 40 procent. Meziročně výstav vzrostl o 0,8 procenta.