Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

České pivo je pro cizince jako francouzské víno, říká šéf Staropramenu.

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:L.Hrdličková, K.Adamcová Staropramen

● České pivo podle Petra Kovaříka v zahraničí vnímají tak, jako Češi francouzské víno.
● I díky tomu se Staropramenu v cizině prodá více než doma.
● "Naše pivní kultura je o tradici, o českém ležáku. A ten je na světě unikátní a nejlepší," říká Kovařík.

Na nových lahvích Staropramenu se blyští zmenšenina Prahy. Dvojka na českém pivním trhu dnes vyváží pivo do více než 30 zemí světa a v zahraničí roste rychleji než doma. Podle nového ředitele Pivovarů Staropramen Petra Kovaříka patří Staropramen k tradiční tuzemské pivní kultuře.

Na nových lahvích Staropramenu se blyští zmenšenina Prahy. Dvojka na českém pivním trhu dnes vyváží pivo do více než 30 zemí světa a v zahraničí roste rychleji než doma. Podle nového ředitele Pivovarů Staropramen Petra Kovaříka patří Staropramen k tradiční tuzemské pivní kultuře.

Českým pivovarům se daří doma i ve světě

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Zboží&Prodej

Plzeňský Prazdroj a Staropramen zažívají úspěšné období, zvyšují tržby na domácím i zahraničním trhu.

Plzeňskému Prazdroji rostly tržby na domácím trhu i v zahraničí. Za posílením prodeje v Česku stojí podle vedení pivovaru zejména rostoucí zájem o jedenáctistupňová a dvanáctistupňová piva plzeňského typu, především o prémiový ležák Pilsner Urquell. Úspěch zaznamenaly rovněž Velkopopovický Kozel 11 a Radegast Ryze Hořká 12 a také limitované várky piv určené pro restaurace v programu Volba sládků. Pivovar exportuje do více než 50 zemí světa.

Plzeňský Prazdroj má v České republice výrazný podíl i na prodeji nealkoholických piv. Vzrostl zájem o nealkoholické pivo Birell, především o jeho ochucené varianty. Tři roky po uvedení prvního cideru v Česku se ukazuje, že šlo o úspěšný krok. Kingswood, nízkoalkoholický nápoj z jablek, má na trhu pevné místo.

Plzeňský Prazdroj dosáhl za poslední účetní rok příjmů z hlavní činnosti ve výši 14,4 miliard korun a zvýšil svůj zisk o téměř pět procent na 3,7 miliard. Zaplatil 4,8 miliard na přímých i nepřímých daních. Touto částkou se stal jedenáctým největším plátcem v republice za uplynulý rok a Ministerstvo financí jej ocenilo jako významného přispěvatele do veřejných rozpočtů v oblasti plátců daně z příjmů právnických osob.

„Jsme hrdí na to, že patříme k největším přispěvatelům do státního rozpočtu a pozitivně ovlivňujeme českou ekonomiku a život lidí v České republice,“ komentuje výsledky Plzeňského Prazdroje generální ředitel a předseda představenstva Paolo Lanzarotti.

Od roku 2001 také rozdělil pivovar prostřednictvím charitativního programu Prazdroj lidem 85 milionů korun a podpořil stovky projektů neziskových organizací v oblasti ochrany životního prostředí a sociálního rozvoje.

Staropramen chutná v zahraničí
Úspěšné období zažívá i Staropramen, kterému se daří na zahraničních trzích a jeho vývoz roste. Dnes jej mohou ochutnat milovníci piva ve 34 zemích světa.

„Staropramen si od devadesátých let postupně vybudoval pozici jednoho z hlavních reprezentantů českých značek piv v zahraničí. Jen jeho export loni překonal hranici 600 tisíc hektolitrů piva,“ říká Petr Kovařík, nový generální ředitel společnosti Pivovary Staropramen.

V zahraničí je o Staropramen největší zájem na Slovensku, ve Velké Británii, Německu, Švédsku, na Ukrajině, v Rusku a stále více i v zemích střední a jižní Evropy, jako jsou Chorvatsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Srbsko. Staropramen ale mohou ochutnat i obyvatelé vzdálenějších zemí, jako jsou například Spojené státy americké či Kanada.

Letos pivovar investoval 70 milionů korun do nové podoby exportních balení piva. „Je známým faktem, že obal pomáhá prodávat nejen objem, ale i příběh, který každá značka má. Pro zahraničí je příběh Staropramenu založen především na České republice a Praze jako místu původu. Proto mají naše exportní designy nyní ještě více zdůrazněno světově známé panorama Hradčan. Design se zjednodušil a co je hlavní, součástí změn je použití unikátní lahve, která nás v zahraničí ještě více odliší od konkurence,“ vysvětlil Petr Kovařík.

Staropramen má silnou pozici v portfoliu mateřské společnosti Molson Coors. Spolu se značkami Coors a Miller patří mezi tři hlavní globální značky této nadnárodní firmy. Exportní portfolio Staropramenu kromě piva Staropramen Premium zahrnuje také Staropramen Granát, Černý, Nefiltrovaný, Jedenáctku a Nealko.

Součástí budování značky Staropramen na zahraničních trzích byl také vznik Návštěvnického centra v areálu pivovaru Staropramen v roce 2011. Celková investice tehdy činila třicet milionů korun.

Pivu i cole se v Česku daří. Léto zaplní foodtrucky

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Mediář.czAutor:Zuzana Semerádová

Plzeňskému Prazdroji i americké Coca-Cole se tu loni dařilo. Pepsi vyzve ostatní coly na souboj chuti. Coca-Cola s Penny a Electrolux vypraví foodtrucky. ČSOB jede platby přes NFC.

Největší pivovarnická skupina v Česku zveřejnila hospodářské výsledky za poslední rok. Plzeňský Prazdroj zvýšil svůj zisk o téměř 5 % na 3,7 miliard Kč a domácí prodej navýšil o 1,5 %. Tržby stouply meziročně o 3 % na 14,4 miliardy Kč. Prazdroj, který vyváží do více než padesáti zemí světa a do jehož portfolia patří i cidery Kingswood nebo piva Birell, zvýšil export o 12 %. V Čechách dohromady se zahraničím loni skupina vyvezla na dva miliony hektolitrů piva. Za posílením značek na našem trhu stojí hlavně zájem o Velkopopovického Kozla 11° a Radegast Ryze hořkou 12°, kromě toho také o ležáky. Úspěch zaznamenaly „oživovací“ akce jako Radegast peprně hořký nebo Volba sládků, kontinuálně narůstá popularita ciderů a nealkoholického piva.

I Coca-Cola si na českém trhu loni polepšila
Česká pobočka amerického producenta nealkoholických nápojů Coca-Cola loni na českém trhu navýšila zisk meziročně o 7 %, na 354,3 milionů Kč. Tržby stouply společnosti o 9 % na 6,02 miliardy Kč. Loni se Coca-Cola věnovala na našem trhu hlavně rozšiřování a vylepšování dosavadního sortimentu – ať už se jedná o novou Fantu nebo inovace produktové řady ledových čajů. Konkurenční Kofola si také polepšila, ziskově o 29 % a tržbami téměř o 15 %. Kofola přisoudila pozitivní výsledky hlavně akvizicí se slovinskou Radenskou, novému systému přímé distribuce, vhodným teplotním podmínkám v létě a exkluzivní distribuci značky Rauch. Třetí výrobce kolových nápojů s větším podílem na trhu PepsiCo zatím výsledky nezveřejnil.

Coca-Cola vyráží na letní grilovací turné
Coca-Cola byla dosud známá hlavně americkým vánočním kamionem z reklam, teď se chystá získat podobnou popularitu i v letním období. Až do 15. září tak bude Čechy a Slovenskem korzovat Coca-Cola Grill Truck s doprovodným nábytkem z přepravek Coca-Cola a dětským koutkem. Cesta je připravená ve spolupráci s řetězcem Penny (produkci trucku zajišťuje agentura Up Brand Activation, stejně jako u trucku McDonald’s). Ve voze se budou prodávat grilovaná jednoduchá jídla a chlazené nápoje, stavět bude zhruba na 70 místech dohromady v obou zemích. V nejbližší době ho můžete potkat v Moravských Budějovicích, Kroměříži, Ostravě, Karviné, Brandýse nad Labem, Milovicích, Domažlicích nebo Karlových Varech. Další zastávky budou postupně zveřejňovány na www.grill-truck.cz. „Grilování patří k létu a Coca-Cola zase ke grilování. Je to pro nás jednoznačné spojení a jsem moc rád, že unikátní vozidlo vyráží poprvé právě v Česku a na Slovensku,“ říká Zbyněk Chládek, marketingový manažer Coca-Cola HBC. „Ve spolupráci s řetězcem Penny Market jsme připravili 19 zastávek, na kterých každý zákazník, který si v daný den nakoupí Coca-Cola Multican (balení čtyř třetinkových plechovek) získá občerstvení s vychlazeným nápojem zdarma.“

Kromě tohoto typu spolupráce s Penny jsou také na stránkách grill trucku zveřejněny recepty se surovinami z Penny na hamburgery, hot dogy nebo kuřecí křidýlka. Kuchařský tým povede specialista na americkou kuchyni Robert Bezděk, který se podílel na otevření brněnského burgerového bistra Paragraf a je vítězem soutěže Český šéfkuchař Knorr. Vzhledem k počtu zastávek není možné, aby celou trasu odjela jedna obsluhující skupina, týmy se budou v trucku střídat. „Coca-Cola Grill Truck nabízíme přednostně sezónním provozovnám, takže těžiště tvoří koupaliště a autokempy. Dále se zúčastníme velkých eventů, kterými jsme partnerem; díky spolupráci s Českým olympijským výborem bude truck občerstvovat návštěvníky Olympijského parku Rio-Lipno,“ přiblížila Médiáři Kateřina Švecová z oddělení vnějších vztahů Coca-Cola HBC Česko.

Akce pojede i v dalších letech, pokud ta letošní splní očekávání. Jaká to jsou? „Očekáváme tři věci. Zprostředkování zážitku spojeného se značkou (brand experience), posílení spojení Coca-Cola a grilování a dále chceme spotřebitelům nabídnout unikátní letní aktivaci: americký truck je pevná součást positioningu značky,“ říká Švecová. Společnost si stanovila i kvantifikovatelné cíle, důležitý je pro ně dopad tour na prodej jejich produktů v Penny a plošný rozsah – zastávky na sezónních provozovnách jsou vybírány s cílem proporcionálně pokrýt Česko i Slovensko.

Staropramen redesignoval do Hradčan
Pivovarnická dvojka na našem trhu Staropramen se rozhodla letos investovat 70 milionů Kč do exportní strategie, což se projevilo zejména na designu lahví, plechovek a přepravek. Hlavní dominantou designu je symbol pražských Hradčan. Podle slov nového generálního ředitele Staropramenu Petra Kovaříka, který ve středu 22. června uspořádal setkání s novináři, se společnost silně se podílí na budování povědomí o Praze a v podstatě vyváží českou kulturu. Jako důvod investic do designu uvedli zástupci pivovaru to, že v zahraničí má pověst a kulturu hlavně pivo v lahvích nebo v plechovkách, není to tak, jako u nás točené pivo. Pivovary Staropramen vyvážejí do 34 států, hlavně v Evropě. Na otázku, zda se chystají expandovat například do Číny, odpověděl Kovařík: „Není naším cílem rozšiřovat naše působení na dalších trzích, hlavní motivací je v současné době zlepšovat kvalitu a pozice na těch stávajících, budovat tam značku.“ Posílit se chystá Staropramen hlavně v Británii, odkud pochází majitel pivovaru koncern Molson Coors. Loni vyvezl Staropramen o 7 % piva více než v předchozím roce.

Podobná strategie je aplikovaná i na našem trhu. Ten dlouhodobě vykazuje snižování pivní hospodské kultury, což je právě ten bod, který chce Staropramen budovat a zlepšit. Proto v Čechách investuje do zlepšování hospodského servisu (lepší sklo), oživením fragmentace nabídky (pivo Černá Barbora, sezónní speciály), do tankových technologií (hospodám pomáhá s technologiemi) a ve spolupráci s O2 spustil projekt Sportovní kino. Kromě udržení hospodské pivařské tradice jdou u nás investice převážně do zlepšení servisu na hudebních akcích, ambicí je udržení piva při ideální teplotě bez front.

Festival United Islands Of Prague proběhne i v pivovaru Staropramen

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iREPORTStaropramen

Poslední červnový víkend bude v Praze ve znamení multižánrového festivalu United Islands Of Prague. Ten v letošním roce spojil své působení i se značkou Staropramen a díky tomu se mohou návštěvníci těšit na festivalovou "stage" přímo v prostorách smíchovského pivovaru.

Staropramen stage bude po oba dva dny otevřená od pravého poledne a uzavře se vždy, když dokončí své představení poslední skupina, což znamená zhruba kolem 20:00. Vstup na stage je z Pivovarské ulice. Návštěvníci samozřejmě budou moci ochutnat místní čepované pivo a je pro ně také připravena novinka. "13. komnata je pracovní název prohlídky pivovaru, během které se snažíme lidem přiblížit, jak se vaří naše pivo. Návštěvníci budou moci navštívit kromě tradičních i méně známá zákoutí pivovaru, která běžně zůstávají lidem skrytá. Věříme, že tuto možnost budou mít až stovky lidí," říká David Šeberle, manažer značky Staropramen.

Propojení piva Staropramen a hudby není ničím novým. "Slogan Staropramenu zní: 'Jedno nás spojuje' a pivo a hudba lidi vždy spojovaly. Proto v našem pivovaru již 7 let sázíme na hudbu jako hlavní zážitkovou aktivitu, kterou Staropramen podporuje. Kdo jiný by se měl spojit s největšími pražskými festivaly než právě Staropramen. Kromě čepovaného piva si návštěvníci budou moci koupit také speciální edici plechovek nejen přímo v areálech, kde se konají festivaly, ale i na jejich přilehlých místech," řekl o partnerství David Šeberle, manažer značky Staropramen.

Samotný program na Staropramen stage obstarají české skupiny, které se v posledních měsících čím dál více prosazují v hudebním průmyslu. V sobotu vystoupí skupiny Define Me, Le Dva, Disconnection a indie elektro popová čtveřice Nano. V neděli se představí The Crushers, Emozpěv, Megaphone (čerstvý rozhovor s kapelou si přečtěte zde) a multižánrová skupina U-Prag, která v sobě mísí prvky elektronické hudby, breakbeatu nebo rapu, ale zároveň bude možné slyšet i celou řadu živých nástrojů, jako například violoncello.

Vstupné na festival United Islands of Prague je zdarma a veškeré bližší informace najdete na webových stránkách.

Velkopopovický Kozel v kampani děkuje hrdinům všechních dnů

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Marketing&MediaAutor:Martin ŠtěrbaVelké Popovice

V nové kampani Velkopopovického Kozla a Triad Advertising má každý možnost vyjádřit své díky všem neviditelným hrdinům všedního dne za jejich poctivou práci.

Už jste někdy poděkovali pekaři, jehož křupavé pečivo každý den snídáte? Truhláři, který vyrobil stůl, k němuž denně usedáte? Ne? Velkopopovický Kozel a Triad Advertising se rozhodli to změnit. Kampaň probíhá v ČR a SR od 21. června po dobu dvou měsíců v digitálu, rádiu a OOH.

"V pivovarech se odjakživa soustředila celá řada řemeslníků. I v dnešní době vaří pivo ve Velkých Popovicích lidé, kteří dělají své řemeslo s nadšením a láskou. Výsledkem jejich snažení je pivo, které je tou pravou odměnou za dobře odvedenou práci. To jsou přesně důvody, ze kterých by Velkopopovický Kozel rád našel a ocenil ty, kteří dělají svou práci poctivě," řekl sládek Velkopopovického Kozla Vojta Homolka.

Kampaň se kromě digitálu objeví také v radiu a na venkovních plochách, které budou v každém kraji jiné. Stejně tak i ve spotu nehrají herci, ale reální lidé. "Chceme, aby si lidé uvědomili, že i u nich ve městě či na vesnici žije hrdina, o kterém možná doteď nevěděli, nebo že jím mohou být právě oni," doplnil Pavel Wilhelm Přibyl, creative director ve společnosti Triad Advertising, která celou kampaň připravovala.

Plzeňský Prazdroj hlásí růst prodeje, roste zájem hlavně o dvanáctku

Publikováno:před rokemZdroj:RegionPlzeň.czPrazdroj

Plzeňský Prazdroj dosáhl růstu prodeje jak na domácím trhu, tak v exportu. Za posílením prodeje v ČR stojí zejména rostoucí zájem o jedenáctistupňová a dvanáctistupňová piva plzeňského typu, především o prémiový ležák Pilsner Urquell. Úspěch zaznamenaly rovněž Velkopopovický Kozel 11 a Radegast Ryze Hořká 12 a také limitované várky piv určené pro restaurace v programu Volba sládků.

Plzeňský Prazdroj má v České republice výrazný podíl na prodeji nealkoholických piv. Významně vzrostl zájem o nealkoholické pivo Birell, především o jeho ochucené varianty. Tři roky po uvedení prvního cideru v Česku se ukázal být krok Plzeňského Prazdroje se značkou Kingswood až vizionářský. Tento nízkoalkoholický nápoj z jablek má na trhu už nejen své pevné místo, ale jeho obliba stále roste.

Plzeňský Prazdroj je významnou součástí české ekonomiky i života v Čechách. Dokazuje to nejen aktivitami, které významně podporují tradici i rozvoj české pivní kultury, ale i dosaženými obchodními a hospodářskými výsledky. „Za náš úspěch v uplynulém účetním roce, který začal 1. dubna 2015 a končil 31. března 2016, vděčíme našim obchodním partnerům i zaměstnancům. 2.000 lidí pracuje v našich pivovarech, obchodně-distribučních centrech a kancelářích a díky naší činnosti vytváříme nepřímo dalších více než 22.000 pracovních míst v různých odvětvích. Těší nás, že jsme v uplynulém fiskálním roce zvýšili prodej piva, příjmy z hlavní činnosti i zisk. A jsme hrdí na to, že patříme k největším přispěvatelům do státního rozpočtu a pozitivně ovlivňujeme českou ekonomiku a život lidí v České republice,“ komentuje výsledky Plzeňského Prazdroje generální ředitel a předseda představenstva Paolo Lanzarotti.

Plzeňský Prazdroj dosáhl za poslední účetní období příjmů z hlavní činnosti ve výši 14,4 mld. Kč, zvýšil svůj zisk o téměř 5% na 3,7 mld. Kč a zaplatil 4,8 mld. Kč* na přímých i nepřímých daních. Touto částkou se stal 11. největším plátcem v republice za uplynulý rok a Ministerstvo financí ČR jej ocenilo jako významného přispěvatele do veřejných rozpočtů v oblasti plátců daně z příjmů právnických osob.

O svůj úspěch se Plzeňský Prazdroj dělí se svým okolím. Od roku 2001 rozdělil prostřednictvím charitativního programu „Prazdroj lidem“ až 85 milionů korun a podpořil stovky projektů neziskových organizací na podporu ochrany životního prostředí a sociálního rozvoje, které přispěly ke zvyšování kvality života obyvatel v okolí pivovarů. Aktivity Prazdroje byly oceněny zlatým certifikátem v kategorii TOP odpovědná velká firma 2015.

„Náš úspěch je pro nás motivací a zároveň závazkem do budoucna. Uvědomujeme si, že naši obchodní partneři, zákazníci i milovníci našeho piva teď bedlivě sledují dění kolem naší společnosti a možného nového vlastníka. Rád bych všechny touto cestou ujistil, že snaha našich sládků uvařit ta nejlepší piva je stále naši prioritou a současná situace nemá vliv na naše podnikání a vztahy s našimi dodavateli, zákazníky či konzumenty,“ uzavírá Paolo Lanzarotti.

Velkopopovický Kozel zaplatí billboardy poctivým řemeslníkům

Publikováno:před rokemZdroj:MarketingSales.czVelké Popovice

Hrdinové všedního dne hrají hlavní roli v nové kampani pivovaru Velkopopovický Kozel. Výjimečně tu firma nemluví sama o sobě, či svém produktu, ale vyzdvihuje ty, kterých si váží její spotřebitelé.

Kampaň má inspirovat k tomu, abychom poděkovali těm, jejichž každodenní práce a řemesla si vážíme. Probíhá v ČR od 21. června po dobu dvou měsíců v digitálu, rádiu a OOH. Později se objeví také na Slovensku. Aktivita přichází v době, kdy rostou tzv. řemeslné pivovary. Kozel chce evidentně ukázat, že i velký pivovar může mít blízko k řemeslu.

Na internetu poběží 90s spot a další doplňkový obsah. "Venkovní plochy cílíme přímo na region, odkud poctiví řemeslníci pochází. Chceme, aby si lidé uvědomili, že i u nich ve městě či na vesnici žije hrdina, o kterém možná doteď nevěděli, nebo že jím mohou být právě oni. Na samotném natáčení nejvíce oceňuji bezprostřednost se kterou jsem se setkal. Ve videoklipu nevystupují herci, kteří se naučili text, ale reální lidé, kteří doopravdy mluví o tom co cítí ke svému místnímu hrdinovi," doplnil Pavel Wilhelm Přibyl, Creative director ve společnosti TRIAD Advertising, která celou kampaň připravovala.

Pro 300 řemeslníků dostane od Kozla malý dárek. Některé odmění také poděkováním v Českém rozhlase, deset nejlepších poděkování se objeví na billboardech.

Pivovar Zábřeh: Pivo je součást naší historie, mělo by se o něm učit ve školách

Publikováno:před rokemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPikard

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Jako v pořadí čtvrtou zastávku na cestě za poznáním našich krajských piv jsme si vybrali centrum, tedy Ostravu a konkrétně minipivovar, který sídlí od roku 2007 na zámku v městské části Zábřeh. Mám-li hned v úvodu toto místo charakterizovat, tak jednoznačně slovy jako je velká úcta k tradici a obrovské nadšení pro pivo v jeho ryzí podobě. To jsou hlavní dojmy, které ve mně zanechalo setkání s Radovanem Koudelkou, jednatelem zámku Zábřeh, který byl mým průvodcem.

„Historie pivovaru v Zábřehu sahá až do 16. století. Ze starých účetních záznamů máme informaci o vaření piva v roce 1574, kdy tady však ještě nebyl zámek, ale vodní tvrz,“ začíná naše povídání manažer pivovaru s tím, že tenkrát se pivo odtud dodávalo také do Staré Vsi nad Ondřejnicí nebo do Výškovic. To trvalo zhruba do poloviny 19. století, kdy klasickou rukodělnou výrobu zlikvidoval nástup průmyslových pivovarů.

Pivo se tedy v dnešním ostravském Zábřehu vařilo zhruba tři sta let, pak ovšem byla minimálně stopadesátiletá pauza. „A to do doby, než v roce 2004 objekt zámečku, tehdy určený k demolici, zakoupil a začal rekonstruovat pan inženýr Hradil. Rozhodl se jej zachránit. Až během rekonstrukce se zjistilo, že činnost pivovaru byla jeho dřívějšími majiteli hodnocena velmi kladně, což nás přivedlo k myšlence pivovar hostinského typu obnovit a navázat na velkou tradici vaření dle klasických přírodních receptur,“ upřesňuje Koudelka okolnosti vzniku minipivovaru.

„Plzeňská“ jedenáctka je základ, zvláštností je pivo s puškvorcem
Vařit se v něm začalo v roce 2007, a to jak jinak než v duchu úcty k historii. Pivovar slavnostně, to znamená, že včetně požehnání, otevřeli 28. září na den svatého Václava, který je kromě jiného patronem sládků a pivovarníků. Tím byla oficiálně obnovena tradice pivovarnictví a v tento den také na zámku každoročně startují dnes už vyhlášené Svatováclavské slavnosti piva. „Zámecké pivo Pikard vyrábíme tradiční metodou, tedy na začátku na dva rmuty, potom při otevřeném kvašení, dokvašování a zrání v ležáckých tancích. Základem našeho portfolia je tradiční český ležák plzeňského typu, v našem případě je to jedenáctka světlá, prostě absolutní klasika,“ říká Koudelka.

Vzhledem k již v počátcích nastavené vizi objevování piva v jeho co nejrozmanitějších podobách však rozhodně nezůstali jen u osvědčené klasiky. „V prvním roce jsme začali vyrábět tmavé pivo, které jsme chtěli ozvláštnit a připomenout historii. Takže tehdejší sládek je ochutil středověkou bylinnou, puškvorcem, který se dříve používal do piva místo chmele. Ten byl totiž drahou surovinou, kterou si mohli dovolit snad jen mniši v klášterech,“ přibližuje jednatel minipivovaru vývoj jednoho z unikátních nápojů, jehož chuť dotváří sušený kořen puškvorce.

Letos zkoušejí lehký „Ale“ anglického typu v duchu pivní revoluce…
Od roku 2008, kdy se pivovar už zavedl, v něm sládkové vyráběli různé pivní speciály, kterých bylo do dnešního dne přes třicet. Uvařili třeba pivo bezlepkové, kukuřičné, různá silná piva, tedy speciály čtrnáctky a patnáctky, taky pivo z čokoládového sladu, na Vánoce pivo kaštanové či na svatého Martina speciál dochucený medem a šípkem. Chutě se sice liší, ale jedno zůstává, a to vaření výhradně z lokálních surovin, což se v zámku Zábřeh týká i kuchyně.

„Od letoška vaříme i tmavou dvanáctku, která je chuťově výraznější. Na léto jsme dělávali svrchně kvašené pivo pšeničné německého typu Berliner weisse weizen, což je lehčí pivo, jedenáctka. Letos jsme je nahradili desítkou, je to klasický anglický Ale, který lidé znají taky pod názvem Bitter nebo Red Ale. Je to lehké letní pití pro osvěžení, které se už za první týden osvědčilo tak, jak jsme čekali,“ doplňuje s úsměvem Koudelka, kterého těší, že se z Čechů postupně stávají znalci piva. Opravdu je to tak, že se zbavujeme nálepky (s)prostých pivních konzumentů?

„Díky zkušenostem z našeho pivovaru vidím, že se český národ pomalu dostává do vyšší pivní kultury. Ještě před deseti lety jsme byli pijáci piva, ale rozhodně jsme mu nerozuměli. Byli jsme sice hrdí na nějakou pivní kulturu, ale to nebyla realita. Dneska se konečně nebojíme piva ochutnávat, troufám si říct, že za poslední roky došlo k pivní revoluci,“ nebojí se velkých slov zástupce jednoho z ostravských minipivovarů.

Pivo se nechlastá, ale degustuje
V čem podle něj ona revoluce spočívá? „Tak jako ve světě už přicházíme na to, že pivo může být spojeno také s kvalitní gastronomií a kulturním prostředím. Takovou cestou jde i náš pivovar, který sídlí v unikátním zázemí zámku. Dnes se skoro můžeme rovnat Belgii, Německu, což jsou opravdové pivní velmoci, kde pivo se pije kulturně. Degustuje se, nechlastá,“ zdůrazňuje Koudelka s tím, že touha ochutnávat je vždy daná ročním obdobím. V zimě zákazníci rádi zkusí silné pivo, v létě se raději osvěží něčím lehčím.

Přesto v každém pivovaru mají svoji jistotu, která se dobře čepuje takříkajíc za všech okolností. „Jedenáctka světlý ležák tvoří asi 85 procent našeho prodeje. Ale naši zákazníci opravdu rádi zkoušejí různé pivní styly a učí se je ochutnávat. Funguje to tak, že skoro všichni něco nového ochutnají a pak se buď vrátí ke klasice, nebo jim speciál vyhovuje, sedí k jídlu, počasí, a tak v něm pokračují,“ doplňuje jednatel pivovaru Zábřeh.

O pivu by se mělo učit ve školách
Vlastní nadšení pro pivo přenesl i do oficiální role člena prezídia Českomoravského svazu minipivovarů. Přesto se za velkého pivního odborníka nepovažuje, takoví jsou podle něj prý tak tři čtyři v republice. „Hlouběji jsem se o pivo začal zajímat od roku 2005. Jsem však pořád teprve na začátku a o pivu se stále učím. Je to úžasný nápoj a myslím si, že vzhledem k tradici, kterou u nás má, by se o pivu mělo učit na školách. Stejně jako Karel IV. či svatý Václav je pivo taky součást naší historie. Pokud jsme dali světu plzeňského pivo, měli bychom je sami znát a umět je ochutnávat,“ myslí si Koudelka.

Má-li na závěr vystihnout charakter zámeckého piva Pikard, upozorňuje napřed, že rozhodující je vždy názor zákazníka. Nikomu nelze nařídit, aby mu pivo chutnalo. Pro představu o tom, které se vaří v ostravském Zábřehu, však uvádíme, že je vyšší hořkosti, sladové plnosti, čisté barvy, příjemné vůně i řízu, zdobí je mléčná až šlehačková pěna a po napití chuť chmele doznívá na konci jazyka. Po troše pivní poezie nezbývá než naši čtvrtou návštěvu zakončit pivovarským pozdravem „Dej Bůh štěstí“ a u piva zase za týden na shledanou…

Pivovar Zábřeh
Místo: Ostrava – Zábřeh, U Zámku 42/1
Druhy piv: Pikard světlý ležák 11°, Pikard tmavý ležák 11° puškvorcový, Pikard tmavý ležák 12° puškvorcový, Pikard svrchně kvašený anglického typu Ale 10°, Pikard speciál dle sezónní nabídky (připravují polotmavý ležák řezaný)
Čepování: z tzv. přetlačných tanků v přirozené nefiltrované formě (pivo je nepasterizované s mírným obsahem kvasnic)
Stáčení: pivovar vyrábí z 95 % pro vlastní spotřebu, nabízí však také ručně plněné lahve
Výtoč: zhruba 700 hektolitrů za rok

Jak chutnalo pivo před pěti tisíci lety? Jeho tajnou přísadu odhalili archeologové

Publikováno:před rokemZdroj:Nedd.czAutor:Jan Toman

Pivo je jedním z nejstarších alkoholických nápojů na světě. Rčení "kdo nepije pivo, neví, co je dobré", se kterým by se bezpochyby ztotožnila i většina moderních milovníků zlatavého moku, se archeologové mohli dočíst už na starověkých sumerských tabulkách.

Kořeny výroby piva se úzce váží k počátkům pěstování obilnin na dnešním středním východě. Právě různé druhy škrobnatých obilnin jsou totiž surovinou pro jeho výrobu. Z Íránu a Mezopotámie se umění výroby piva rozšířilo do Egypta a tisíce let před naším letopočtem ho už znal celý starověký svět.

Ale co Čína, na jejímž území vznikly v té době možná ještě vyspělejší civilizace? Nejnovější objevy dokládají, že ani ona za svými západními sousedy nezaostávala. Recept na staré čínské pivo by ale dnes působil opravdu nezvykle – mimo jiné totiž obsahoval třeba hlízy lilií.

Nejstarší přímé doklady pivní kultury v oblasti dnešní Číny pochází z doby bronzové. Ve velkém se zde ale základ moderního piva, ječmen, začal pěstovat až na přelomu letopočtu. Doklady pro dřívější výrobu piva byly donedávna jen nepřímé a sporadické. Některé objevy sice naznačují výrobě zkvašených rýžových nápojů ve střední Číně možná až před 9000 lety, k pivu ale měly podobné moky zřejmě daleko.

Nyní se ale čínským archeologům podařil kapitální objev – odkryli celý starověký "pivovar" z doby před více než 5000 lety.

Specializovanou výrobnu piva badatelé odkryli na nalezišti Mi-ťia-ja ve střední Číně. Ne náhodou se tedy této oblasti přezdívá "kolébka čínské civilizace". Pivovar zřejmě sestával ze dvou podzemních komor. Jedna z nich byla navíc opatřená širokou kamennou plošinou, na kterou mohli staří Číňané umístit své vybavení. V obou komorách archeologové nalezli keramické amfory, o kterých se už nějakou dobu domnívali, že mohly sloužit k uchovávání zkvašených nápojů.

Mezi nimi se ovšem nacházely také četné pozůstatky hrnců se širokým hrdlem a keramických trychtýřů. Aby toho nebylo málo, každá z komor obsahovala kamna z pálené hlíny.

Naleziště více než výmluvně naznačovalo, že se tam zřejmě pivo vařilo, filtrovalo a nakonec i uskladňovalo. I dnes se obilniny při výrobě piva po nadrcení a smíchání s vodou zahřívají. Při tomto takzvaném rmutování dochází ke štěpení složitých škrobů na kratší řetězce cukrů, které mohou následně kvasit.

Filtrování a uskladnění rovněž odpovídá moderním postupům. Keramické nádoby v obou komorách navíc obsahovaly pivní kámen, odborně šťavelan vápenatý, který téměř vždy doprovází výrobu piva.

Jak chutnalo pivo před pěti tisíci lety?
Na dně nádob byly také zaschlé zbytky původního obsahu. S trochou snahy tak mohli výzkumníci zrekonstruovat, jaké přísady staré čínské pivo obsahovalo. Badatelé nejprve pod mikroskopem prozkoumali tvar škrobových zrn z usazenin na dně nádob.

Škrobová zrna různých druhů obilí a dalších škrobnatých rostlin se totiž v drobných znacích liší a na tomto základě je možné určit, z jakých druhů pocházejí. Další doklady poskytl průzkum přítomných fytolitů, drobných sraženin oxidu křemičitého a dalších anorganických látek, které jsou rovněž typické pro jednotlivé rostlinné druhy.

Stopy po mletí a rmutování na škrobových zrnech naznačují, že se výroba piva ve staré Číně zásadně nelišila od té moderní. Větší překvapení výzkumníky čekalo u hlavní složky připravovaného nápoje. Tou totiž nebyl dnes nejběžnější ječmen, ani vzácnější pšenice nebo žito, ale poněkud nezvykle proso. Starověcí čínští sládkové ovšem do receptu ječmen také přidávali, jen v menším množství.

Důvod je asi ten, že byl ječmen poprvé pěstován na středním východě a do Číny se dostal jako poměrně luxusní přísada do alkoholických nápojů. Další složkou piva z Mi-ťia-ja byla slzovka obecná, u nás málo rozšířená obilnina z jihovýchodní Asie známá i pod názvem Jobovy slzy.

Nejvíc ale asi překvapí, že Číňané do piva přidávali také některé sladké hlízy a kořeny – chlupokvětu dýňovitého, smldince a dokonce některých druhů lilií, které zřejmě sloužily ke zvýšení obsahu jednoduchých cukrů a usnadnění kvašení. Důkladný výběr exotických přísad ale naznačuje i to, že staří Číňané s receptem na pivo dlouho experimentovali. Očividně nebyli o nic méně mlsní než moderní pivaři.

Pivo z PET lahve je často lepší než v hospodě, říká majitel pivovaru

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czZlínský Švec

Pivo začal vařit s kamarády v rodinném domku. Po osmi letech je pivovar Zlínský švec jedním z nejstarších v tomto regionu. Loni v něm uvařili více než 2 600 hektolitrů piva. „Tlačit víc na kvantitu už nechceme,“ říká majitel Martin Velísek.

Pivovar Zlínský švec původně sídlil v Sazovicích u Zlína, nyní Velísek své pivo vaří pár kilometrů odsud ve zlínské části Malenovice.

Jak se změnil trh s pivem za osm let?
Tehdy nebyla taková poptávka a minipivovarů bylo v republice jen pár desítek. Teď velmi roste zájem o regionální potraviny, což s oblibou malých pivovarů souvisí. Boom minipivovarů tady sice byl už na začátku devadesátých let, ale málokterý přežil, protože piva z malého pivovaru byla dražší.

Proč?
Protože v malém pivovaru jde o ruční výrobu. Proces je sice stejný a stejně dlouhý, ale je to náročné na lidskou sílu. Velký pivovar má podmínky k tomu, aby pivo vyrobil za pětinovou cenu oproti malému. Na druhou stranu má zase náklady na distribuci a lidi. Ale teď už piva stojí zhruba stejně, navíc po roce 2008 jsme překonali krizi a společnost zbohatla.

Měl jste na začátku nějakou strategii, třeba že budete vařit jen ležák?
Ne. Tehdy jsem vůbec neuvažoval, že bych pivo prodával oficiálně, že bych se tím mohl živit, natož abych zaměstnával další lidi. A co se týče druhu piva, já jsem konzervativní člověk a takový je i náš pivovar. Proto jsme nikdy nic jiného než tradiční český ležák nedělali. Až na výjimky.

Ale chutě zákazníků se přece změnily, ne?
Osobně si myslím, že třeba Zlín je pořád konzervativní. Na druhou stranu jsem hrdý na to, že nám řada zákazníků říká, že je dobře, že tady fungujeme.

Kupodivu jim nevadí ani pivo v PET lahvi?
Určitě ne, protože zjistili, že je z ní pivo často lepší než v hospodě. Protože je v ochranné atmosféře, petka nepropouští světlo, má správnou barvu a dobře se skladuje. Proto i prodej v lahvích stoupá.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135