Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

My máme rádi pivo

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Autokaleidoskop

Slogan „české pivo“ dokáže na trhu dělat zázraky. Jedná se o marketingový tah, který dokáže nalákat desetitisíce zákazníků a zaručit tak úspěch značky. Je to ale skutečně vždy pravda? Opravdu je každá láhev českého piva naplněna tekutinou vyrobenou z českých surovin, českými lidmi a opravdu jsou značky českých piv pod správou Čechů?

Záleží, z jakého úhlu se na problematiku díváme – pokud nás zajímá otázka, který z pivovarů je v českých rukou, narazíme. Po privatizaci došlo k zavírání menších pivovarů, ke zkupování známých značek zahraničními investory. Většinu „českých“ značek vlastní jihoafrická firma SABMiller, která kontroluje značky jako Plzeňský Prazdroj, Radegast, Kozel, Gambrinus a Primus. Velmi významným hráčem je americko-belgické konsorcium Anheuser-Busch InBev, který provozuje pivovary Staropramen, Braník, Ostravar. Ostatní piva jsou v držení holandské společnosti Heineken.

Existují ale výjimky, zejména mezi menšími (rodinnými) pivovary. Z těch větších, které nepatří zahraničním vlastníkům, můžeme jmenovat Zubr, Litovel anebo z poloviny také Bernard. Zatím poctivé české pivo se vším všudy si můžete vychutnat v Budějovickém Budvaru.

A vaří se z českého chmele? Zde narážíme na zásadní problém, protože přímo z chmelu se pivo již téměř nevaří. Nejvíce se využívají chmelové tablety (granulovaný), které se k nám dováží z Polska nebo Německa. Ovšem ne vždy – nejčastěji se setkáváme se situací, že se chmely zahraniční a české smíchají a pivo je tedy vařeno z obojího.


Samozřejmě některé pivovary přítomnost zahraničního chmele směle přiznají, jiné si neustále stojí za tvrzením, že vaří jen z českého. Máme tu ale menší nesrovnalost ve výpočtu. Zatímco produkce chmelu v ČR se mezi lety 1995 – 2005 snížila téměř o 60 %, produkce piva mezi těmito lety stoupla o 12 procent. Dále se ztrácí osobité vlastnosti piva a dochází k unifikaci chuti. Výrobní postup je dnes mnohdy takový, že pivo se implicitně vyrobí na velmi vysokou stupňovitost a potom se dopředí vodou na potřebných 10° nebo 12°. Pro takto vyráběná piva se vžil termín „europivo“.

Jestli to máte podobně, jako já, dejte přednost menším pivovarům. Tady jsou dva mé tipy.
Jsem ze Středočeského kraje, a proto můj první tip je pivovar Lobeč. Vaří devět druhů piv, od klasické desítky po 18procentní svrchně kvašené pivo irského tipu. Za projektem záchrany památky staré přes 400 let stojí architekti Jana a Pavel Prouzovi, kteří parostrojní pivovar za půl milionu koupili. Pivo se tam vaří od roku 2015. Ochutnala jsem Lobeč STOUT- pivo irského typu. V chuti se objevují pražené tóny kávy, čokolády a karamelu. Lobeč LETNÍ ALE je pro mě, ale jedničkou. Pivo jantarové barvy si získalo všechny mé sympatie.

Druhý můj tip je pivovar Podlesí. Vaří šest druhů piv. V areálu se nachází restaurace a penzion. Před restaurací je terasa zastíněná v horkých dnech vzrostlými stromy. U posezení je k dispozici trampolína pro děti.

Kontroly restaurací ze strany pivovarů jsou přísnější než od finančních úřadů

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Podnikatel.czAutor:Zdeněk Vesecký

Restauraci dělá kromě kvalitního jídla i dobré pivo. Spolupráci s pivovarem naváže podnik do týdne. Podmínkou je ale dobrá péče o pivo.

Součástí prakticky každé restaurace musí být výčep. Dobré pivo je základem každého fungujícího podniku a je jen na restauratérovi, pro jakou značku piva se rozhodne. Pivovary podnikatele v pohostinství s radostí a rychle zařadí na seznam svých odběratelů. Jednat s velkými podniky může v tomto případě i malá restaurace, kavárna nebo penzion.

Při prvním kontaktu budou chtít obchodní zástupci pivovarů znát údaje z vašeho živnostenského listu pro provozování hostinské činnosti. Některé společnosti pak trvají i na potvrzení plátce daně a DPH, popřípadě nájemní smlouvy k restauračnímu prostoru, pokud hostinský není přímo majitelem nemovitosti. Toto vyžadují především nadnárodní korporace, u malých rodinných pivovarů je proces navázání spolupráce výrazně jednodušší. "Důležitým bodem pro spolupráci jsou vhodné prostory pro poskytování hostinské činnosti a umístění výčepní technologie. S tím je spojená historie, lokalita, hygiena, dobrý servis a kvalitní péče o pivo. Každá provozovna je pro nás jedinečná a obchodní nabídka zohledňuje několik faktorů od objemu provozovny a nabízených značek po vhodnou podporu, kterou žádá sám zákazník," uvádí k dalším podmínkám Jana Austová Pikardová, PR manažerka HEINEKEN Česká republika.

Asi nejdůležitější podmínkou, kterou vyžadují jak velké, tak malé pivovary, je správná péče o pivo a prvotřídní servis. "Zájemce o čepování našeho piva musí splnit jedinou podmínku. Musí se o naše pivo dobře starat," říká na důkaz toho Nasik Kiriakovský, majitel Královédvorského pivovaru Tambor ze Dvora Králové nad Labem. Ne nadarmo se totiž říká, že pivovary pivo vaří, ale hospodští pivo dělají. Může se tedy stát, že pivovar restauratérovi spolupráci odmítne nebo vypoví. Důvodem bývá špatná pověst podniku a špatná zkušenost pivovaru.

Dnes je na trhu celá řada piv a nabídnout jen jednu značku by byla téměř škoda. Pivovary naštěstí netrvají na exkluzivitě a je tedy možné v jednom výčepu narazit vedle sebe sud velké české značky, sud s lokální produkcí a doplnit tuto nabídku třeba i pivem zahraničním. Snazší je v tomto případě spolupráce s velkým pivovarem nebo korporací, které dokážou nabídnout dostatečně široké portfolio nápojů. Menší pivovary, jejichž pivo nemusí být pro hosty známé, nemají ve smlouvách podmínku délky trvání kontraktu. Je tedy možné odebrat třeba jen jeden nebo dva sudy na zkoušku. Ve velkých firmách jsou smlouvy uzavírány na delší dobu, minimum je většinou jeden rok, někde ale také jen jeden měsíc. Výhodou velkých pivovarů je, že chuť a kvalita piva těchto velkých značek je všeobecně známá a hostinský v tomto případě tolik neriskuje. Stačí si jen udělat průzkum trhu a nabídnout buď značku, která není v okolí k dostání, nebo se prostě řídit přáním a chutí zákazníka.

Smlouvy o dodávkách konkrétních značek piva jsou často unikátní a bývají nastavovány podle velikosti a úrovně provozovny. "Objem odběru piva řešíme pouze v případech, že chce zákazník uzavřít dlouhodobější smlouvu a zároveň dostává od pivovaru nějakou formu podpory prodeje piva nebo když uzavírá reklamní smlouvu. Smluvně určený minimální objem prodeje piva je pro pivovar nezbytnou protihodnotou za vynaložené prostředky," říká David Kudláček, ON TRADE Sales Manager Budějovického Budvaru. Místo požadavku na odebrané objemy dávají pivovarníci opět přednost péči o pivo. "Objem odběru není rozhodující, ale sud by neměl být naražen déle než tři dny," komentuje Lucie Tkadlecová, majitelka Únětického pivovaru. Pivovary tedy odmítají spolupráci s restauracemi, v nichž by mohli jejich provozovatelé svou činností poškodit vnímání značky a produktu.

Základem spolupráce je dobrá péče o pivo
Všechny oslovené pivovary se shodují na tom, že pokud podnikatel v pohostinství splňuje podmínky, může nové pivo začít čepovat zpravidla do týdne od prvního kontaktu. Restauratér má pak práci ulehčenou v tom, že pivovary zajišťují i výčepní zařízení. Někdy je možné si ho od nich koupit, což ale znamená náklady v řádech desítek tisíc korun, proto většina hostinských ráda přijme nabídku zápůjčky výčepního zařízení po dobu trvání spolupráce. "Díky tomu, že naše společnost zákazníkům poskytuje technologii pro čepování piva bezplatně, tak je možné ji využívat pouze pro naše produkty. V případě, že zákazník požaduje i některá další piva jiných dodavatelů, technologii si pořizuje na své náklady nebo ji může dostat ze strany dalšího dodavatele. To platí například i u čepovaných limonád," upozorňuje Jana Austová Pikardová z HEINEKENu.

I menší pivovary jsou pak schopny zajistit montáž a servis tohoto zařízení a po celou dobu spolupráce dohlíží na výčepní zařízení i péči o pivo. První kontrolu provádí obchodní zástupce, který hlídá kvalitu při každé návštěvě, a to včetně kontroly sanitační knihy. Následují pravidelné návštěvy technického servisu, který provádí údržbu výčepního zařízení. Další důležitou kontrolou jsou pak náhodné návštěvy výrobního týmu přímo z pivovaru. Velmi cenná je také zpětná vazba od samotných konzumentů. "Zakládáme si na produktech nejvyšší kvality. Ty samozřejmě vyžadují po dodání z pivovaru bezchybnou péči a vysokou úroveň čepování, aby byl zákazník spokojený a chtěl se vracet. Proto našim partnerům nabízíme i školení personálu, kontrolujeme kvalitu a čistotu výčepního zařízení, radíme v péči o pivní hospodářství. Obchodní sládci a kolegové z pivovarů provádějí regulérní i nahodilé kontroly z pohledu zákazníků," popisuje Jitka Němečková, mluvčí Plzeňského Prazdroje. Ani v tomto přístupu se velké a malé pivovary neliší a vyžadují od svých odběratelů naprostou kázeň a vzorné chování.

Do čeho naopak pivovary nemluví, nebo pouze v minimální míře, to je cenová politika. Ceny piva většinou nedoporučují. "Do toho restauratérům nemluvíme, ale nechceme, aby naše pivo prodávali za přemrštěné ceny," říká královédvorský pivovarník Nasik Kiriakovský. V případě, že se restauratéři zeptají, jsou jim samozřejmě obchodní zástupci jednotlivých značek schopni sdělit obvyklou cenu. "Snažíme se doporučit ceny s ohledem na segmentaci podniku, jeho umístění a konkurenci v okolí. Konečnou cenu si ale provozovatel určuje sám," dodává za Budějovický Budvar David Kudláček.

Je zvykem, že pivovary své odběratele zásobují nejen pěnivým mokem a výčepním zařízením, ale zároveň i propagačními materiály. Základem je značkové výčepní sklo, podtácky, často i popelníky, slunečníky, reklamní tabule a tak dále. Množství dodaného reklamního zboží závisí na typu smlouvy, výtoči piva, velikosti či úrovni provozovny. "Naším cílem je poskytnout v co nejefektivnější míře marketingovou podporu našich značek tak, aby zákazník měl o naše produkty zájem a hostinský byl spokojený," říká za plzeňský pivovar Jitka Němečková. Nabídka se pochopitelně liší pivovar od pivovaru, a to zvlášť u těch menších. I od nich ale hostinští alespoň základní vybavení nezbytně související s čepováním piva, jako jsou sklenice a podtácky, vždy dostanou.

Obnovený pivovar ve Chříči oživí multižánrový festival

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Impuls.czChříč

Poslední prázdninovou sobotu, 27. srpna, proběhne v obci Chříč na severním Plzeňsku 7. ročník benefičního festivalu Křič Fest. Znovu se můžete těšit na mozaiku kapel, divadelních představení a bohatý doprovodný program.

Kromě hudby a divadla se návštěvníci můžou těšit na vernisáž výstavy v Muzeu každodennosti, která se zabývá životem a konkrétními osudy chříčských řemeslníků před sto lety, na hudební dílnu s klienty a asistenty chráněného bydlení Slapy nebo na promítání filmů natáčených lidmi s mentálním postižením. Samozřejmě nebude chybět ani přehlídka chráněných dílen a řemesel.

Součástí festivalu budou jako vždy komentované prohlídky, při kterých se návštěvníci dostanou i do běžně nepřístupných částí pivovaru, aktivity pro děti nebo řemeslné tržiště, kde bude možnost si zakoupit výrobky chráněných dílen z Plzeňského kraje.

Budvar vyhrál v Itálii spor o ochranné známky s Anheuser-Busch

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKBudvar

Pivovar Budějovický Budvar vyhrál v Itálii dva soudní spory o ochranné známky. V jednom ze dvou sporů požadoval belgicko-brazilský pivovarnický koncern Anheuser-Busch InBev (ABI) prohlášení neplatnosti tří ochranných známek Budějovického Budvaru. Ve druhém sporu chtěla firma Birra Peroni Industriale také zrušit jednu ochrannou známku a žádala i prohlášení nekalé soutěže ze strany českobudějovického pivovaru a náhradu nákladů. Podle podniku je Itálie jedním z tradičních odbytišť budvarského piva, a došlo by tak ke zkomplikování prodeje této značky.

Pivovar Budějovický Budvar vyhrál v Itálii dva soudní spory o ochranné známky. Jeden spor vedl s českým podnikem konkurenční belgicko-brazilský pivovarnický koncern Anheuser-Busch InBev (ABI) a druhý italský dovozce piv od ABI, firma Birra Peroni Industriale. Budvar vede již více než století spory o značku Budweiser, většinu z nich v posledních letech vyhrál.

V jednom ze dvou sporů v Itálii, který začal již v roce 2002, požadoval ABI prohlášení neplatnosti tří ochranných známek Budějovického Budvaru. Ve druhém sporu z roku 2001 chtěla firma Birra Peroni Industriale také zrušit jednu ochrannou známku Budvaru a žádala i prohlášení nekalé soutěže ze strany Budvaru a náhradu nákladů.

"To by samozřejmě zkomplikovalo prodej piva značky Budweiser Budvar v zemi s velkým obchodním potenciálem," uvedla právnička Budějovického Budvaru Helena Votřelová. Podle podniku je Itálie jedním z tradičních odbytišť budvarského piva.

V rozsudcích ve prospěch českobudějovického pivovaru se soudy podle Votřelové odvolávaly na verdikt italského Nejvyššího soudu z roku 2013, který tehdy zakázal ABI používat v Itálii značku Budweiser.

Soudní spory o značku Budweiser trvají podle Budějovického Budvaru již od roku 1907 a zhruba 70 procent z nich vyhrál právě Budějovický Budvar. "V letech 2000 až 2016 bylo definitivně ukončeno 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál 136 případů a deset sporů skončilo smírem nebo remízou," sdělil mluvčí pivovaru Samec.

Budějovický Budvar vyhrál dva soudní spory v Itálii

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Budějcká drbnaBudvar

Budějovický Budvar odvrátil další dva útoky na svou značku Budweiser v Itálii. Tato země patří mezi tradiční odbytiště budvarského piva s loňským meziročním nárůstem exportu o čtrnáct procent. „Vyhráli jsme dva důležité soudní procesy, ve kterých konkurenční společnosti chtěly zrušit některé z našich ochranných známek v Itálii. To by samozřejmě zkomplikovalo prodej piva značky Budweiser Budvar v zemi s velkým obchodním potenciálem. Rozsudky výrazně posilují právní jistotu k našim ochranným známkám a vytvářejí tak stabilnější podnikatelské prostředí pro naše importéry i jejich obchodní partnery,“ říká Helena Votřelová, právnička Budějovického Budvaru.První soudní spor zahájila společnost Anheuser-Busch InBev (dále ABI) v roce 2002. V žalobě na Budějovický Budvar požadovala neplatnost tři ochranných známek, jejichž vlastníkem byl český pivovar. Po jednání u soudu prvního stupně a u odvolacího soudu skončil případ u italského nejvyššího soudu. „Ten zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a vrátil věc k novému projednání s tím, že je nutno respektovat názor nejvyššího soudu v jiné kauze ukončené v roce 2013. Tehdy Nejvyšší soud zakázal firmě ABI používat jejich značku Budweiser, prohlásil ji za klamavou a vymazal ji z registru ochranných známek. Odvolací soud na základě toho nyní požadavky ABI zamítl,“ vysvětluje Helena Votřelová. Shodou okolností téměř současně italský nejvyšší soud rozhodl ve prospěch Budějovického Budvaru také v případu zahájeném v roce 2001. Společnost Birra Peroni Industriale S.P.A. (dále BPI), která byla v té době importérem piva ABI do Itálie, požadovala prohlášení nekalé soutěže ze strany Budějovického Budvaru, zrušení jedné z jeho ochranných známek a náhradu nákladů. Po rozsudcích v několika instancích nakonec nejvyšší soud zamítl všechny nároky BPI. „Definitivní rozhodnutí je též založeno na klamavém charakteru ochranné známky společnosti ABI, který italský Nejvyšší soud potvrdil v roce 2013,“ dodává Helena Votřelová. Soudní spory o značku Budweiser probíhají již od roku 1907. Celkově je v nich úspěšnější Budějovický Budvar, který zvítězil asi v 70 % případů. V letech 2000 až 2016 bylo definitivně ukončeno 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál 136 případů a deset sporů skončilo smírem nebo remízou. Díky registracím ochranných známek Budweiser nebo Budweiser Budvar, které patří Budějovickému Budvaru, nemůže nadnárodní koncern ABI svou klíčovou značku Budweiser používat téměř v sedmdesáti zemích

Umělci v pivovaru. Čechomor uvařil pivo pro Pilsner Fest

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava VejvodováPrazdroj

Ve varně Plzeňského Prazdroje je opravdu velké horko a ne každému tohle dělá dobře. Něco jiného je to ale ve chvíli, kdy máte příležitost uvařit si po boku zkušeného sládka speciální várku piva Pilsner Urquell na nadcházející Pilsner Fest. A právě tohle se poštěstilo členům kapely Čechomor, která na oslavách 174. výročí uvaření první várky plzeňského ležáku vystoupí.

„Pro naše pivo jsou důležité tři základní suroviny. Měkká plzeňská voda, kterou bereme z našich sto metrů hlubokých studní, slad z jarních ječmenů, který si stále děláme ve vlastní sladovně, a chmel, konkrétně žatecký poloraný červeňák," vysvětloval starší obchodní sládek Václav Berka.

Členové Čechomoru, kteří mu bedlivě naslouchali, se pak chopili chmele a sypali jej do velkých měděných kotlů. „Tady v pivovarské varně i ve sklepích je dokonalá atmosféra. Úplně si představuji, jak tu stojím těch 174 let zpátky, nasávám vůni chmele a dohlížím na vaření a kvašení piva," řekl nadšeně leader skupiny Čechomor Karel Holas, který měl možnost uvařit si pivo vůbec poprvé ve svém životě. Jeho spoluhráč Michal Pavlík se u měděné kádě smál a pravil: „Jdu nachmelit aspoň promile z toho, kolik piva jsme už v Čechomoru vypili."

Vaření speciální várky dvanáctky se kromě muzikantů zúčastnil také jeden z nejlepších českých výčepních Ota Haurythun z vyhlášené pražské pivnice U Pinkasů, herec Aleš Háma, který bude Pilsner Fest moderovat, a plzeňská formanka Jana Šůsová. Várka pro Pilsner Fest se vařila již v pondělí kvůli zachování doby jejího zrání tak, aby byla dodržena původní receptura, podle které se ležák vaří už od roku 1842.

Oslavy piva vypuknou 1. října. Kromě Čechomoru na nich zahrají také 
Tata Bojs, Meky Žbirka nebo Blue Effect.

Konverze bývalého klášterního pivovaru pro Národní technické muzeum

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Stavebnictví3000.cz

Rodina Metternich-Winneburgů nechala starší pivovar rekonstruovat v roce 1869, poté ho v letech 1895–1897 přestavěl Josef Rosenberg (1849–1915) na parostrojní. Roku 1900 následovala novostavba sladovny s třípatrovým hvozdem, kterou navrhla a zařídila smíchovská strojírna Ringhoffer.

V letech 1908–1909 závod Novák & Jahn instaloval dva parní kotle v nově zřízené kotelně se strojovnou a 26 metrů vysokým komínem, postaveným firmou Karla Fischera, v roce 1912 byla zřízena v pivovarském dvoře také garáž. Pivovar i sladovna skončily v šedesátých letech, po roce 1969 proběhla devastující přestavba na velkoobchodní sklad a sodovkárnu. Pivovarský areál je od roku 1995 součástí národní kulturní památky kláštera Plasy, od roku 2008 ve správě Národního technického muzea. V roce 2011 začala jeho revitalizace pro účely Centra stavitelského dědictví.

Cílem bylo navrácení do poslední kvalitní architektonické podoby z doby kolem roku 1900. Účelové přístavky a vyrovnávací navážky z doby velkoskladu byly odstraněny. Při obnově byly odkryty litinové sloupy, původní keramický obklad stěn varny z roku 1912 a dvojice parních strojů z počátku 20. století. Zvolený princip obnovy směřoval k renovaci co největšího množství autentických prvků při zachování industriálního rázu objektu v jeho jisté syrovosti a „neupravenosti“. Objekt rovněž získal zpět svoji typickou dominantu v podobě sladovnického komínu, párníku s druhotným použitím cihel ze zanikající sušárny chmele v Hořesedlech na Rakovnicku. Centrum stavitelského dědictví v Plasích, umístěné v nově renovovaných objektech bývalého pivovaru, mlýna a přilehlého hospodářského dvora, zahájilo svou činnost jako unikátní centrum dokumentace, expozice, výstav a výuky v oblasti historie architektury, stavitelství a tradičních konstrukčních postupů.

Plzeňský sládek uvařil letos ležák pro Pilsner Fest s netradiční sestavou pomocníků včetně Čechomoru

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:RegionPlzeň.czPrazdroj

Hudebníci z kapely Čechomor, moderátor Aleš Háma, jeden z nejlepších českých výčepních Ota Haurythun a plzeňská formanka Jana Šůsová v pondělí dohromady společně s plzeňským sládkem uvařili unikátní pivní várku Pilsner Urquell pro Pilsner Fest, který se koná v sobotu 1. října.

Pilsner Fest je oslavou dne, kdy byl poprvé před 174 lety v Plzni uvařen ten pravý originál. Účastníci akce se tam mohou těšit nejen tuto jedinečnou várku piva, kterou dnes uvařil plzeňský sládek Václav Berka s významnými hosty, ale také přímo na ně.

Jana Šůsová se svým tradičním koňským povozem celou oslavu zahájí, jeden z českých mistrů výčepních Ota Haurythun dohlédne na vysokou úroveň čepování a servírování piva, Aleš Háma bude oslavu moderovat a skupina Čechomor na oslavě vystoupí. „Tady v pivovarské varně i ve sklepích je dokonalá atmosféra. Úplně si představuji, jak tu stojím těch 174 let zpátky, nasávám vůni chmele a dohlížím na vaření a kvašení piva,“ říká nadšeně leader skupiny Čechomor Karel Holas, který měl možnost uvařit si pivo vůbec poprvé ve svém životě.

Várka pro Pilsner Fest se vařila již dnes kvůli zachování původní doby jejího zrání, tak aby byla dodržena původní receptura, podle které se ležák vaří už od roku 1842. „Pivo bude nyní kvasit a pak ležet ve sklepích, aby získalo své jedinečné vlastnosti. Čepovat jej pak budeme v nefiltrované podobě, abychom návštěvníkům dopřáli skvělý pivní zážitek a přiblížili atmosféru prazdrojských sklepů,“ komentuje přípravy na oslavu starší obchodní sládek Václav Berka. „A ke skvělému pivu samozřejmě nebude chybět výborné jídlo, ukázky tradičních pivovarských řemesel nebo dobrá muzika,“ zve Václav Berka do pivovaru.


Měkká plzeňská voda, žatecký chmel a ječný slad – to jsou hlavní suroviny pro výrobu plzeňského piva od roku 1842. Už tehdy bylo svou chutí tak výjimečné, že jeho sláva brzy překročila hranice a plzeňský ležák se stal zakladatelem celé kategorie ‚pils‘. Právě tento významný moment připomíná a oslavuje Pilsner Fest. Vstup na akci je zdarma.

Holbáci se vrátili do hanušovického pivovaru

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Pivovar HolbaAutor:Michal MatoušekHolba

Letošní akce Holbáci Šeráci navázala na úspěšný první ročník a do hanušovického pivovaru Holba přivedla stovky fanoušků a milovníků ryzího piva z hor. Zde na ně čekal program nabitý zábavou, ve které pivo hrálo hlavní roli.

Holbáci Šeráci se v průběhu léta sjížděli do Hanušovic z celé Moravy a dohlíželi na to, jak se rodí jejich oblíbené pivo. Největší obdiv patřil původním měděným kádím na varně a otevřené spilce, kde pivo kvasí v otevřených kádích, přesně jako kdysi. Zájem byl ale také o Holbáckou akademii, která účastníkům představila regionální suroviny, ze kterých se Holba vaří ‒ horskou vodu, chmel z oblasti Tršicka a slad ze sladovny v Zábřehu.

Spoustu zážitků přinesly Holbákům Šerákům disciplíny Pivního víceboje, při kterých si mohli třeba postavit věž z pivních přepravek nebo vyzkoušet slalom se sudem. To vše doplnilo chutné občerstvení a čepovaný Šerák ‒ nezbytná součást návštěvy pivovaru Holba.

Druhý ročník Holbáků Šeráků je sice za námi, ale další skvělou příležitostí setkat se společně
v Hanušovicích jsou nadcházející Pivovarské slavnosti. V areálu pivovaru zahraje 2. a 3. září Xindl X, slovenská kapela Desmod, Alkehol a řada dalších skvělých muzikantů! Program doplní soutěže, bohaté občerstvení a ohňostroj. Kompletní program akce najdete na www.pivovarskeslavnosti.cz.

Video 'Holbáci Šeráci v pivním ráji' najdete ZDE

Minipivovary vracejí českému trhu bývalou pestrost, říká sládek Kočka

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra

Minipivovar není většinou založený jen na pivu. Celkový dojem dotváří také jídlo, atmosféra, prostředí a personál. Viceprezident Svazu minipivovarů a „kočovný“ sládek Jan Kočka je přesvědčen, že boom vaření piva v Česku pomohl hlavně pestrosti nabídky.

Jsou Češi odborníci na pivo, nebo jenom jeho zdatní konzumenti? Nedávný marketingový trik Gambrinusu alias Patrona je krásným příkladem, že stačí označení minipivo a všichni si libují, jak skvělé pivo pijí. Přitom se jednalo o gambrinus.
Pivo má pořád spíš image levného alkoholu, o kterém se není třeba bavit a každý mu rozumí, tak jako kupříkladu fotbalu. Ale díky nastupující generaci pivařů, která má naštěstí nový pohled na pivo díky cestování, poznávání nejen pivního světa a odlišnému přístupu k životu, se situace lepší. Mladí nežijí ve stejném stereotypu jako „odcházející“ generace, tedy v pití „deseti kousků“ každý večer. A protože pivní pestrost očekávají od minipivovarů, nelze se divit, že jsou dnes „in“ a zmiňovaný Gambrinus využil novou situaci ve své reklamní kampani. Nejspíš zjistil, že po letech masáže většinového pivaře společným popíjením u mladých neuspěje, tak využil toho, co mu poradila analýza trhu. Že dnešní pivař žije jinak.

Prospívá současný boom minipivovarů kvalitě piva?
Boom minipivovarů prospívá zejména pivní pestrosti. Menší množství uvařeného piva v jedné várce dává minipivovarům šanci vařit a nabízet mnohem pestřejší nabídku piv, pivních stylů. Pivo se ve světě vaří v přibližně stovce základních pivních kategorií, s podskupinami je to ještě košatější nabídka. Těžko budou soupeřit s velkovýrobci, kteří se zaměřují na pivo až s roční trvanlivostí.

Nepomohl boom minipivovarů těm „velkým“ tím, že musí více bojovat o zákazníka?
Stačí se podívat na nabídku velkovýrobců a je to jasné. Nefiltrované verze jejich hlavních piv, svrchně kvašená piva, seriály měsíčních speciálů, to vše byla ještě před pár lety fikce. Navíc „velcí“ začali s mohutnou propagací ciderů, které do té doby byly na okraji zájmu. Je toho dost, co se v malém českém pivním rybníku po nástupu minipivovarů změnilo.

Co vede majitele minipivovarů ke vstupu do tohoto oboru? Převažují stále ti, kteří to dělají hlavně kvůli pivu?
Je to asi jako v každém oboru, o kterém se mluví a píše. Navíc pivo u nás má pořád status národního nápoje. Pokud se do projektu nezapojí člověk, který pivo dělá srdcem, těžko lze očekávat dobrý výsledek. Na druhou stranu se v posledních letech objevují projekty, které vyžadují velké investice v řádu desítek milionů korun.

Jak se mají lidé v nabídce orientovat? Existuje rada, jak poznat dobrý minipivovar?
Minipivovar není většinou založený jen na pivu. Proto převažují zařízení fungující jako restaurační pivovary. A tam celkový dojem tvoří nejen pivo, ale i jídlo, atmosféra, prostředí a personál. Záleží tedy, jestli pivař dává přednost nabídce pivní škály v daném pivovaru, celkové atmosféře, nebo přidané hodnotě v podobě kupříkladu pivních lázní. Co se týče samotného piva, žijeme v digitálním světě a internet nabízí mnoho cest, jak si předem zjistit, jak si který pivovar stojí. Nejlepší je samozřejmě osobní zkušenost.

Není nabídka minipivovarů příliš omezená?
Opět záleží na tom, co pivař preferuje. Obecně se dá říct, že nabídka piva je u minipivovarů mnohem pestřejší než u těch velkých. Jsou tu sice takové, které si vystačí s ležákem českého typu, na druhou stranu jsou i pivovary, které dobře uvaří i desítky pivních stylů za rok. Tomu, že se české pivovarnictví vrací k pestrosti, která tu kdysi byla – než ji minulý režim sešněroval do desítky a dvanáctky k nedělnímu obědu – se dnes říká trend. Já bych to ale viděl spíše jako návrat k normálu.

Nenaráží současný boom minipivovarů na nedostatek dobrých sládků, kvalitních surovin a podobně? Pokud jeden sládek dělá receptury a dozoruje vaření piva v pěti až šesti minipivovarech s technologií od stejné firmy, nejsou piva příliš stejná?
V případě surovin se situace lepší. Nejen kvalitou nabídky, ale i pestrostí a dostupností. Bublinu o nedostatku kvalifikovaných sil a s tím souvisejícím úpadku vaření piva v minipivovarech jsem zaslechl u velkých pivovarů. Nedomnívám se, že sládek nutně potřebuje vysokoškolské vzdělání.

Praxe, chuť se zlepšovat a nové nápady spolu s možností dalšího studia přispívají k rozšíření rozhledu. Svaz minipivovarů pořádá spoustu školení, přednášek, seminářů, které pokrývají témata od sanitace až po legislativu. A co se týče samotného vaření piva? Pokud máte pivovary od jednoho výrobce, vaření piva dozoruje jeden sládek, neznamená to, že piva musí chutnat stejně. Můžete mít slady z různých sladoven, kvasnice z různých zdrojů a nemalou roli hraje i místní voda.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.08.2017 19:465.337/5.337