Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Zájem o soutěž Pivní speciál každoročně roste

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Naše voda

Sedmý ročník soutěže speciálních a neobvyklých piv vyrobených pivovary v České republice CEREVISIA SPECIALIS – PIVNÍ SPECIÁL ROKU 2016 zaznamenal 37 piv, tedy rekordní počet přihlášených značek. Informoval o tom Josef Vacl ze společnosti PORT, s.r.o., která je spolupořadatelem soutěže.

Letošního ročníku se přitom zúčastnilo 12 pivovarů. V kategorie světlá speciální piva, kde bylo přihlášeno 10 vzorků piv, se na třetím místě se umístil Sváteční speciál z Pivovaru Nymburk, spol. s r.o. Druhé místo získalo pivo PRIMÁTOR EXKLUZIV 16 ° z pivovaru PRIMÁTOR a.s. Vítězem kategorie se stal Kvasničák 13 % z produkce PIVOVARU SVIJANY, a.s.

V kategorii polotmavé a tmavé pivní speciály bylo přihlášeno devět piv. Na třetím místě skončilo ROHOZEC Třináctka tmavá z PIVOVARU ROHOZEC a.s. Na děleném druhém místě se umístilo pivo Svatováclavský polotmavý speciál ze Zámeckého pivovaru Břeclav, s.r.o. a Svijanská Kněžna 13 % z PIVOVARU SVIJANY, a.s. Zvítězilo pivo Něžný Barbar 13 stupňový polotmavý speciál s přídavkem speciálního sladu vyrobený v Pivovaru Nymburk, spol. s r.o.

V již tradičně nejpočetněji obeslané kategorii neobvyklých piv bylo přihlášeno rekordních 18 značek. Tato kategorie byla, tak jako v loňském roce, spojena s kategorií mixů, kde byly přihlášeny jen 3 vzorky. Dělenou třetí cenu získalo pivo PRIMÁTOR IPA z pivovaru PRIMÁTOR, a.s., BERNARD ČERNÝ LEŽÁK s jemnými kvasnicemi z produkce Rodinného pivovaru BERNARD, a.s., a Kvasar světlé speciální pivo s přídavkem medu z pivovaru Černá Hora, a.s. O druhá místa se podělila piva PRIMÁTOR STOUT, CHIPPER Grapefruit a PRIMÁTOR WEIZENBIER, jejichž výrobcem je PRIMÁTOR, a.s., a dále BERNARD s čistou hlavou Švestka a BERNARD Jantarový ležák s jemnými kvasnicemi z produkce Rodinného pivovaru BERNARD, a.s. Degustátorům v této kategorii nejvíce chutnalo a v kategorii zvítězilo pivo BERNARD BOHEMIAN ALE z produkce Rodinného pivovaru BERNARD, a.s. Toto pivo obdrželo i cenu předsedy degustační komise za nejvíce nominací. Předal ji František Frantík z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, a.s., který byl i hlavním organizátorem soutěže.

„Soutěž potvrdila trend posledních let na českém pivním trhu – odklon od pivních mixů,“ uvedl Frantík. „Co však mnohem považuji za velmi významné je, že se obě komise, jak laická tak i komise expertů shodly na rostoucí kvalitě přihlášených pivních vzorků a vyloženě nepodařené pivo jsme vůbec nezaznamenali,“ dodal Frantík.

Tradičně dvacetičlenná hodnotitelská komise, rozdělená na dvě subkomise, degustovala přihlášená piva První, dvanáctičlenný panel expertů, tj. grémium bylo složené z členů degustační komise VÚPS doplněné o nezávislé odborníky z dalších odborných institucí jako např. z VŠCHT Praha a Zemědělské univerzity v Praze. Druhý, osmičlenný panel reprezentantů, byl sestaven z významných osobností, které pivo a pivovarskou problematiku dobře znají, ale nezabývají se jeho hodnocením profesionálně, jako jsou lékaři, novináři i manažeři.

Soutěž je podle Vacla důkazem toho, jak pivovarníci považují soutěže za účasti odborné i laické veřejnosti za prospěšné, protože nabízejí velmi cenné informace, jak jsou jejich piva hodnocena. „A tím jen podtrhují smysl soutěže,“ doplnil Josef Vacl.

Ocenění byla předána představitelům vítězných pivovarů na slavnostním setkání pivovarníků, pivovarských odborníků, médií a laických degustátorů v Praze.

Pivní soutěž Speciál roku vyhrál Bernard

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKBernard

Do sedmého ročníku soutěže speciálních piv Cerevisia specialias - Pivní speciál roku pivovary přihlásily rekordní počet pivních značek. Loni jich bylo 35, letos jich soutěžilo 37. Počet zapojených výrobců ale o dva klesl na dvanáct. V kategorii světlých speciálních piv zvítězil Kvasničák 13 ze svijanského pivovaru, v polotmavých a tmavých speciálech Něžný barbar 13 z Nymburku, mezi neobvyklými pivy vyhrál Bernard Bohemia Ale z Rodinného pivovaru Bernard. Toto pivo obdrželo i cenu předsedy degustační komise za nejvíce nominací.

O výsledcích rozhodovala dvacetičlenná hodnotitelská komise. V ní zasedli experti z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, ale i z České zemědělské univerzity v Praze nebo z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Pivní speciály tvoří pouze zlomek české pivní produkce. Zhruba 47 procent české spotřeby tvořila loni výčepní piva, přes 46,6 procenta pak ležáky. Všechna ostatní pak podle údajů pivovarnického svazu dohromady 6,2 procenta.

Pivovary loni v Česku vyrobily nejvíce piva v historii, výroba dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů.

Pít, či nepít? Zjišťovali jsme, jak je to s pivem po běhu

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:RUNGO.czAutor:Vít Kněžínek

Pivo po tréninku? Ano, nebo ne? Tato otázka patří v národu pivařů mezi ty vůbec nejdůležitější. Běžecké boty, sporttestery, oblečení... všechno jde stranou, když přijde na řadu téma, zda vám jedna vychlazená desítka po běhu prospěje, nebo ublíží. Přečtěte si, jak to s pivem je.

Po náročném tréninku nebo závodu je vaše tělo ve stavu, kdy ze svých zásob vydalo množství látek, které je potřeba doplnit. Minerály, elektrolyty, sacharidy a bílkoviny patří mezi ty nejdůležitější a pivo většinu z nich v menším či větším množství obsahuje. K tomu připočtěte půl litru tekutin. Na první pohled by se tedy mohlo zdát, že nic lepšího než půllitr po tréninku ani nemůže existovat.

Jenže věc má háček. Na svědomí ho má látka, která většinou všechno pokazí - alkohol. Ten je pro tělo toxický a podle několika studií (například tato vydaná před dvěma lety vědci z australské univerzity zdravotních studií ve Victorii) snižuje schopnost regenerace. K tomu musíme započítat ještě alkoholem způsobenou dehydrataci a záhy se ze zajímavého potréninkového nápoje stává nápoj ke sportu zcela nevhodný.

I proto se začínají stále častěji objevovat sportovní piva se speciálním složením bohatším na minerály a minimálním množstvím alkoholu. Do našich končin sice tento trend ještě nedorazil, ale stejnou úlohu zastává klasické nealko pivo. Eliminace alkoholu je však pro většinu konzumentů nepřijatelná a nealko pivo tak ztrácí jakoukoliv přitažlivost.

I v klasickém pivu je naštěstí obsah alkoholu tak nízký, že konzumace malého množství by se na vašem těle neměla nijak zásadně podepsat. Podle další australské studie konzumace alkoholu v nízkém množství dokonce našemu zdraví prospívá, protože snižuje riziko kardiovaskulárních chorob a rakoviny.

Jak to tedy s tím pivem je?
Jaký je tedy finální verdikt? V žádném případě nemůžeme doporučit oslavovat každý uběhnutý kilometr jedním pivem, ale jedna sklenička za odměnu po náročném výkonu by vám neměla nijak ublížit. Výjimku jako obvykle tvoří vrcholoví a profesionální sportovci, u nichž hraje roli každý detail a kteří by se měli alkoholu vyhýbat.

Pivovar v Kroměříži církev zpět nedostane, o druhý žádat nebude

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Kroměřížský deník

Olomoucké arcibiskupství už nebude usilovat o vydání objektů pivovarů ve Vyškově a Kroměříži.

Poté, co Okresní soud v Kroměříži nevyhověl žalobě církve v případě kroměřížského pivovaru, totiž nebude arcibiskupství pokračovat ani ve sporu o druhý objekt.

Potvrdil to včera mluvčí arcibiskupství Jiří Gračka. Zatímco vyškovský pivovar je stále v provozu, kroměřížský přestal fungovat už za komunistického režimu.

Olomoucké arcibiskupství původně podalo žalobu o určení vlastnického práva státu k nemovitostem bývalého arcibiskupského pivovaru ve Vyškově a Kroměříži, odejmutých bez náhrady v roce 1949.

Důvodem žaloby byla skutečnost, že stát tento majetek převedl pouhé čtyři dny předtím, než nabyl účinnosti zákon o jejich blokaci. V žalobě proto arcibiskupství namítalo, že stát jednal v úmyslu obejít vlastní platný zákon, který už byl vyhlášen ve Sbírce zákonů, ale účinnosti formálně nabyl až po čtyřech dnech.

„Okresní soud v Kroměříži se s argumenty Arcibiskupství olomouckého neztotožnil a žalobě nevyhověl. Z těchto důvodů vzalo arcibiskupství zpět svoji žalobu rovněž u Okresního soudu ve Vyškově o nemovitosti v tamním katastrálním území," dodal Jiří Gračka.

Ředitel vyškovského pivovaru Roman Kotolan řekl, že rozhodnutí arcibiskupství pro firmu neznamená nic zásadního. „Máme platnou nájemní smlouvu do roku 2021," uvedl. Výstav pivovaru se podle něj v posledních letech pohybuje mezi deseti a dvaceti tisíci hektolitry.

Oproti tomu areál někdejšího arcibiskupského pivovaru v Kroměříži po revoluci v roce 1989 několikrát změnil majitele. Vyškovský pivovar stále formálně drží stát prostřednictvím společnosti Jihomoravské pivovary. Právě nevyřešené restituce bránily jeho případnému prodeji. Pivovar má v nájmu společnost Czech Beverage Industry Company. Zpětvzetí žaloby ministerstvo zemědělství uvítalo. Zda pivovar bude chtít konečně prodat, ale není jasné.

„O dalších konkrétních krocích zatím nebylo rozhodnuto," uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Olomoucké arcibiskupství v minulosti patřilo k největším vlastníkům půdy a majetku na Moravě. Mělo i několik funkčních pivovarů, které pronajímalo, kromě pivovaru ve Vyškově a v Kroměříži například také v Hukvaldech.

Pivní sommeliér Tomáš Hasík: Lásku k pivu má lidstvo od nepaměti

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Zlínský deníkAutor:Marcela Kaniová

Ještě nedávno byl Tomáš Hasík běžný milovník piva. Dnes už je uznávaným pivním sommeliérem, který o pivu vydal knihu. O pivu vyprávěl dokonce i v televizním Hyde-parku.

Co způsobilo, že je z vás profesionální pivní sommeliér?
Vlastně to byla náhoda. Studoval jsem dálkově univerzitu ve Zlíně a jeden profesor nám na večírku dal ochutnat své domácí pivo. Okamžitě jsem tomu kouzlu propadl. To jeho pivo bylo úplně super, vynikající, excelentní. Něco takového jsem do té doby nikdy nepil. Myslel jsem si, že doma uvařené pivo je takový divný kalný nápoj. No a když jsem to ochutnal, okamžitě jsem si chtěl takovou dobrotu sám uvařit.

Je složité vařit pivo doma?
Instrumenty potřebné k vaření piva jsem si sehnal během několika dní za necelou tisícovku. Vstupní investice není nijak vysoká. Skvělé pivo si může vyrobit prakticky každý. Jakmile už to berete s vařením piva vážně, tak je dobré počítat s investicí přibližně pěti tisíc korun. S takovým vybavením se dá jednou až dvakrát týdně uvařit kolem 20 litrů piva.

Jsou litry nějak omezeny legislativou?
Zákonem povolená hranice pro domovarníky je dvě stě litrů ročně na jednoho dospělého. Doma uvařené pivo se nesmí prodávat, ale může se rozdávat. Když upečete koláč, tak ho také můžete rozdat. Hygiena to nijak nehlídá, ale osobně jsem nezaznamenal, že by se někdo přiotrávil nebo měl zdravotní problémy kvůli domácímu pivu. Je fakt, že větší dávky nefiltrovaného piva mohou pijákům pročistit střeva. Domácí pivo je totiž nefiltrované a nepasterizované, tedy je živé a obsahuje spoustu vitaminu B. Díky pivovarským kvasnicím mám teď v sobě plno béček, takže jsem výrazně klidnější a zdravější…

Mimo jiné jste pátral i v historii…
Ano. Lásku k pivu má lidstvo od nepaměti. Jsem příznivcem teorie, že civilizace, jak ji známe, vznikla díky alkoholu. Lidé se neusazovali proto, aby si vypěstovali něco k jídlu, ale pokud chtěli vyrábět zkvašené nápoje, museli zůstat na jednom místě. Pšenice na chleba nebyla tak důležitá. Například Germáni byli schopní z celé úrody obilí udělat pivo a pak, v dobách neúrody, umírali hlady. Proto později církev zakazovala vařit pivo v době, kdy bylo málo obilí, aby všichni nevymřeli. Důvod byl a je stále stejný když se člověk osvěží alkoholem, tak nemusí jen hledat potravu a starat se o přežití, ale může řešit i vzletnější záležitosti, přemýšlet, tvořit, rozjímat. Třeba umělci a vizionáři často tvoří pod vlivem alkoholu a málokdo by jim to vyčítal. Obviňovali byste třeba Mozarta, Máchu, Hrabala nebo Menšíka za to, že často tvořili pod vlivem alkoholu? Většina uměleckých děl by buď vůbec nevznikla, nebo by byla strašně nudná. A to nemluvím o rockové hudbě. Jsem přesvědčený, že naše civilizace je na opojných nápojích postavená. Bez alkoholu bychom nebyli tam, kde jsme. Poslední dobou mi vadí přehnaný důraz na morálku. Teď je moderní zakazovat alkohol jako nebezpečnou drogu, ale alkohol je přirozenou a běžnou součástí našeho života.

O své vášni jste napsal v roce 2013 i knihu „Svět piva a piva světa" a založil jste Pivní institut…
Ano, v roce 2014 jsem se stal spoluzakladatelem Českého pivního institutu, který se zaměřuje na vzdělávání profesionálů v gastru. Podobné organizace jsou ve světě běžné, ale u nás se této problematice zatím nikdo uceleně nevěnoval. Naším nejbližším cílem je zavést rekvalifikační kurz „Pivní sommeliér". Aby kurz získal odpovídající úroveň, zapojili jsme se do projektu profesních kvalifikací a vytvořili podklady pro pracovní profesi „pivní sommeliér". Žádost je již na ministerstvu a v nejbližší době by měla být schválena.

Jak bude kurz v praxi probíhat a co absolventi získají?
Na kurzech se odborná i laická veřejnost může naučit více o pivu. Navíc v létě odstartoval projekt, díky kterému je možné získat na velkou část kurzu dotaci. Zájemci mohou požádat o dotaci úřad práce a studovat za výrazně méně peněz.

Úřady práce mohou zaplatit až 85 procent nákladů, přičemž kurz bude stát asi 30 tisíc.
Jedná se přibližně o 120 hodin výuky, které jsou rozděleny do víkendů během půl roku. Student získá po absolvování kurzu a složení zkoušky potvrzení na úrovni rekvalifikace. Tedy bude mít splněny podmínky pro profesní kvalifikaci pivní sommeliér. V praxi to znamená, že se bude orientovat v pivních druzích, identifikovat vady piva, umět párovat pivo s jídlem, znát pivní styly, druhy a podobně…

Proč jste se rozhodli rekvalifikační kurz zakládat?
Hlavní záměr je, aby majitelé restaurací a hospod věděli, jak s pivem pracovat, jak ho hostům představit, nabídnout a tak dál. Velký potenciál je tady pro využití různých druhů piva v kuchyni. Většina lidí se setkává stále s jedním druhem piva, ale to je škoda. Pivních druhů je mnoho a jsou chuťově velice rozmanité. Je velice zajímavé je párovat s jídlem nebo je vybírat podle příležitosti. V létě jsou vhodnější lehčí piva s výrazným chmelovým aroma např. APA nebo Session IPA. V zimě, pro zahřátí, je lepší dát si silnější sladové pivo, třeba Bock, Winter Ale nebo Barley wine. Jedná se o neskutečně pestrý svět plný chutí a vůní.

Co říkáte na zvláštní míchání piva s jinými nápoji?
Kupodivu mi nevadí, když lidé s pivem míchají i jiné nápoje. Líbí se mi, když s pitím experimentují, nebojí se novinek. Je to sice někdy na pováženou, ale obecně bych to nezatracoval. Míchají se různá piva, různé nápoje, není potřeba kombinovat jen světlý a tmavý ležák. Jde o to nebát se pořád zkoušet něco nového.

Které pivo teď patří k oblíbeným?
V dnešní době je trendem svrchně kvašené, hodně chmelené, a tedy hodně hořké a hodně aromatické pivo. Obecně je takové pivo známé pod názvem IPA. India Pale Ale je relativně starý druh piva, který vznikl, když Angličané kolonizovali Indii a zásoby piva se vojákům přepravovaly lodní dopravou. Trvalo to několik měsíců a pivo se často cestou zkazilo. Angličtí sládci dostali za úkol vymyslet pivo, které tu cestu vydrží. A tak vzniklo silné pivo s větším množstvím alkoholu. Pivo se hodně nachmelilo. A chmel se přidal ještě do vaků, které se vložily do sudů s pivem, protože chmel obsahuje látky, které chrání pivo před zkažením. Výsledkem bylo velmi silné, hořké pivo a i hodně aromatické. Chmel ve vacích už nepřidal hořkost, ale znásobil hlavně vůni. V Indii pak obyčejným vojákům pivo naředili, ale důstojníci mohli pít nápoj neředěný. Pro IPA a podobné druhy piva se dnes používají odrůdy chmele, které jsou speciálně šlechtěné tak, aby měly silné, charakteristické aroma. V Čechách se ale především pěstuje chmel, který má jemné aroma a je ideální do ležáku. Český chmel pak ve velkém putuje do Ameriky a z Ameriky k nám naopak posílají zase ten aromatický.

Fandíte malým pivovarům. Kolik jich u nás je?
V České republice je v současné době minimálně přes 320 malých, řemeslných pivovarů a toto číslo se pořád zvětšuje. Na počet obyvatel je u nás největší počet pivovarů na světě. Hlavním tahounem jsou ale Spojené státy, kde je přes čtyři a půl tisíce malých pivovarů, které vznikly v průběhu posledních 35 let. Na americkém trhu mají malé pivovary asi patnáctiprocentní podíl, u nás je to pouze jeden a půl procenta.

Co ostatní pivovary?
Rozlišují se v zásadě tři druhy pivovarů: velké pivovary nebo pivovarské skupiny, kterých je u nás sedm. Pak je asi 25 samostatných průmyslových pivovarů a zbytek jsou malé řemeslné pivovary. Naše tradiční české pivovary skoupily velké investiční skupiny a následně začali akcionáři tlačit na snižování nákladů. Modernější technologie sice ušetří náklady, ale neprospívají kvalitě piva. Řekl bych, že za posledních deset let šla kvalita běžného piva hodně dolů. Díky tomu ale vznikl prostor pro malé pivovary. Byl to vývoj, což je vlastně dobře, protože teď máme spoustu pivovarů. Během roku jsem byl na pivních festivalech ve všech okolních státech a s potěšením mohu říci, že všude mají spoustu malých pivovarů, které vaří kvalitní pivo. Mám radost, že sládky vaření piva baví a lidi baví pivo pít, je to bezva.

Jste jediný pivní sommeliér, kterého znám…
Je pravda, že vinných sommeliérů je víc a mají delší tradici. Podle mě je pivní svět rozmanitější, ale mám rád i víno. Jsem z Moravy a dokonce mám i vinohrad, ale pivu dávám jednoznačně přednost.

Právovárečníci se soudí s Plzeňským Prazdrojem o domy a pozemky

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Petr Ježek

Plzeňští právovárečníci se soudí s Plzeňským Prazdrojem. V žalobě tvrdí, že v areálu pivovaru jsou desítky budov a pozemky, které jim i přes znárodnění a privatizaci z 90. let minulého století stále patří. Spor zřejmě potrvá řadu let.

Z pohledu Právovárečného měšťanstva, které sdružuje dědice původních majitelů práva vařit v Plzni pivo, je rozhodující říjen 1945, kdy byl tehdejší Měšťanský pivovar znárodněn dekretem číslo 101 prezidenta republiky.

Podle něj měly být znárodněny pivovary, které v roce 1937 za rok vyrobily více než 150 tisíc hektolitrů piva. I když plzeňský pivovar tuto hranici s jistotou překračoval, právovárečníci jsou přesvědčeni, že původní Měšťanský pivovar založený v roce 1842 nebylo možné znárodnit.

„Majetek totiž tehdy nepatřil pivovaru. V historických dokumentech je psaný na Právovárečné měšťanstvo v Plzni. Měšťanský pivovar byl jen název, pod kterým měšťanstvo podnikalo. Pivovaru nepatřilo tehdy nic, ani klika u dveří,“ prohlásil v úterý u plzeňského soudu advokát Robert Sobotka, zástupce dědiců zakladatelů pivovaru.

Právník Vladimír Uhde, zastupující Plzeňský Prazdroj, žalobu i názory druhé strany odmítá. Tvrdí, že znárodnění pivovaru v roce 1945 se týkalo jen majetku, ne vlastníků.

„K přechodu majetku docházelo účinností dekretu, k přechodu došlo podle zákona. Kdyby bylo vyplacení náhrady podmínkou znárodnění, nebylo by znárodněno nic,“ argumentuje advokát Vladimír Uhde.

Nejstarší listinný důkaz je z poloviny 19. století
Právovárečníci za roky nashromáždili spousty historických dokumentů, které se nyní u soudu probírají. Soudní jednání je i velkým historickým exkurzem do pivovarnictví v Plzni.

Právo várečné bylo v Plzni přidělováno k domům. Měšťanských domů s takovým právem je v historické části Plzně 250.

Nejstarší listina, která je u soudu zmiňována, pochází z 25. února 1842. Tehdy vydal Magistrát královského města Plzně právovárečníkům povolení k výrobě piva. Zmiňované jsou výnosy prezidenta o znárodnění pivovaru, dokumenty o vzniku národního podniku.

„Řízení o znárodnění, jak je zmiňuje dekret, nebylo zahájeno. Ke znárodnění nemohlo dojít,“ tvrdí advokát právovárečníků Sobotka.

Mezi nejnovější dokumenty patří dopis tehdejšího místopředsedy vlády a ministra zemědělství Josefa Luxe z roku 1993, který se týkal připravované privatizace plzeňského pivovaru.

Žalobu podali právovárečníci společně jako právnická osoba
Někteří dědici práv po zakladatelích pivovaru se pokoušeli o své nároky jednotlivě soudit už od 90. let minulého století. Nebyli úspěšní, soudy jim žaloby zamítaly.

Z pohledu právovárečníků byl zlomový loňský rok. Tehdy soud potvrdil Právovárečnému měšťanstvu v Plzni právní subjektivitu. Žalobu proti pivovaru teď nevedou jako jednotlivci, ale dohromady jako právnická osoba.

Kolik lidí má právo patřit do Právovárečnického měšťanstva je podle předsedy správní rady Karla Svobody složité specifikovat. Jen ve výjimečných případech je totiž držitelem práva k jednomu domu jen jeden majitel. Hlasovat ve spolku ale mohou jen ti, kteří mají zmocnění od všech spolumajitelů z daného domu.

Soudní jednání bude pokračovat v příštím roce.

Tmavý ležák z Budějovického Budvaru získal druhé místo od Sdružení přátel piva

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Budějcká DrbnaBudvar

Tmavý ležák Budweiser Budvar B:DARK získal další ocenění v nejstarší novodobé soutěži na českém pivním trhu. Ve 26. ročníku soutěže Sdružení přátel piva (dále jen SPP) o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku obsadil tmavý budvarský ležák v kategorii „Tmavé pivo“ druhé místo. Na kontě má Budweiser Budvar B:DARK řadu mezinárodních ocenění, z nichž nejvýznamnější jsou dvě zlaté medaile v soutěži Monde Selection (roky 2010 a 2011) a především titul „World Best Lager“ udělený britským magazínem „Beers of the World“ v roce 2007. Tmavý ležák Budweiser Budvar získává medaile SSP pravidelně – od roku 2006 je jich celkem 11.

Soutěž SPP je od roku 2008 jedinou celorepublikovou spotřebitelskou soutěží. Systém hodnocení je dvoukolový a zcela originální, neboť na rozdíl od většiny ostatních soutěží spojuje dva principiálně odlišné prvky - tedy anketní a degustační část. Vítězná piva se pak vyznačují kombinací oblíbenosti a kvality.

„Výsledky ankety vyjadřují názory lidí, kteří o pivu hodně vědí, rádi ho pijí a řada z nich ho i sama vaří. Velmi si vážíme toho, že náš tmavý ležák chutná členům Sdružení dlouhodobě,“ říká Ing. Adam Brož, Ph.D., MBA, sládek Budějovického Budvaru.

Tmavý ležák Budweiser Budvar B:DARK se vaří od roku 2004 ze čtyř druhů ječných sladů (českého, mnichovského, karamelového a praženého) a hlávkového žateckého chmele. Charakterizuje jej velmi tmavá barva, suchá, jemně hořká karamelová chuť bez dominance sladkosti a delikátní vůně po praženém sladu a kávě. Obsah alkoholu je 4,7% obj. Kromě České republiky se prodává i v dalších zemích, například v Německu, Rusku, Spojeném království nebo ve Finsku.

O Plzeňský Prazdroj má zájem Kellner a dalších pět investorů

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Zet.czAutor:ČTKPrazdroj

Na Plzeňský Prazdroj a další pivní značky prodávané pivovarem Anheuser-Busch InBev bylo podáno nejméně šest předběžných nabídek. Agentuře Reuters to dnes řekly zdroje obeznámené se situací. Mezi uchazeče podle nich patří například investiční skupina PPF Petra Kellnera či japonský pivovar Asahi. „Spekulace nekomentujeme,“ řekla k tomu mluvčí PPF Zuzana Migdalová.

Společnost AB InBev se v loňském roce dohodla na převzetí konkurenta SABMiller. Evropské regulační úřady však transakci podmínily tím, že AB InBev prodá aktivity SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují tyto aktivity polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Celková hodnota prodávaných značek se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard Kč).

Předběžné nabídky na převzetí značek podle zdrojů Reuters podalo kromě PPF a Asahi také několik konsorcií. Maďarská energetická skupina MOL se například k předložení nabídky spojila s polským výrobcem džusů Maspex Wadowice Group a polskou pojišťovnou PZU.

Americký investiční fond Bain Capital spojil síly s evropským fondem Advent, na společné nabídce se dohodly rovněž fondy KKR a Mid Europa Partners. Další konsorcium pak tvoří švýcarská investiční firma Jacobs Holdings a kanadský penzijní fond PSP Investments, uvedly zdroje Reuters.

AB InBev dokončil převzetí pivovaru SABMiller za 79 miliard liber (2,4 bilionu Kč) minulý měsíc. Upevnil si tak pozici největšího pivovaru na světě. Nová společnost kontroluje zhruba 27 procent světového trhu s pivem.

Čechmánkův pivovar už vydražili, zbývá prodat domov důchodců a restauraci

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKČechmánek

Dražba majetku bývalého hokejového brankáře Romana Čechmánka skončila částečným úspěchem. Pivovar se prodal za 7,77 milionu korun, restauraci a domov důchodců nikdo vydražit nechtěl. 78 věřitelů má vůči Čechmánkovi pohledávky za 22 milionů korun.

Realitní společnost Gaute se znovu pokusí vydražit část majetku bývalého hokejového brankáře Romana Čechmánka, kterého soud před dvěma lety poslal do insolvence. Do opakované dražby, jejíž konec je naplánován na 13. prosince, bude zařazena restaurace a bývalý domov důchodců v Prostějově. Vyvolávací cena těchto nemovitostí byla snížena z 6,1 milionu korun na 4,6 milionu, sdělil dnes ČTK Petr Bartoš ze společnosti Gaute.

"První dražba tohoto objektu proběhla 26. října s vyvolávací cenou 6,1 milionu korun. Této dražby se nikdo nezúčastnil, proto je realizována opakovaná dražba se snížením minimálního podání," uvedl Bartoš.

Připomněl, že souběžně s touto nemovitostí byl v říjnu v dražbě nabídnut i pivovar U Lva ve Zlíně, který také patřil Čechmánkovi. "Dražby se zúčastnil jeden zájemce. Dosažená cena činí 7,777 milionu korun," podotkl Bartoš.

Problémy má i v Chorvatsku
Čechmánek, který si vydělal desítky milionů korun během hokejové kariéry, v níž hrál i v NHL, se dostal do problémů svým podnikáním. Z minipivovaru a restaurace ve Zlíně chtěl vytvořit rodinnou značku, zavřel však zhruba za rok. Dlužil firmám, které pro něj stavěly, insolvenční návrh přišel už na podzim roku 2013. Letos vyhlásil soud konkurz i na jeho firmu Pivovar Čechmánek v Holešově.

Před dvěma lety se psalo, že za brankářem zůstaly dluhy přes 100 milionů korun. Jelikož však mnohé pohledávky odmítal uznat, někteří věřitelé je prodali pod cenou. "Nyní je přihlášeno 78 věřitelů s pohledávkami téměř 22 milionů korun," uvedl Bartoš.

Podle červnového aktualizovaného soupisu majetkové podstaty má Čechmánkův majetek hodnotu téměř 59 milionů korun. Součástí dražby zlínského minipivovaru byla i nekompletní technologie, další vybavení a pozemky. Včetně pozemku se nyní draží i nemovitost v Prostějově.

Podle dřívějších informací MfDnes chtěl pětačtyřicetiletý Čechmánek podnikat i v Chorvatsku, kde vlastnil půlku statku. Po zahájení konkurzu však nemohl s majetkem nakládat a také na sebe vyhlásil osobní bankrot. Podle odhadů si za hokejovou kariéru, kterou strávil převážně v tehdy úspěšném Vsetíně, vydělal okolo 250 milionů korun.

Z kina dělají pivovar! Na nové pivo se mohou těšit (nejen) Kunčice pod Ondřejníkem

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaKunčický

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Plánoval, že po úspěšném podnikání v průmyslu si už bude jenom užívat. Nakonec však změnil názor a rozhodl se, že ještě zkusí dělat něco, co jej bude naplňovat. Když si tříbil myšlenky, co a jak dál, pomohl mu kamarád, který jej vzal na ochutnávku do svého malého pivovárku.

Nadšení pro řemeslně vařené pivo bylo okamžité, rozhodnutí rychlé, ale nikoli unáhlené. Více už se dozvíme v celkově třiadvacátém příběhu našeho seriálu, který je tentokrát docela speciální. Bude totiž o pivovaru, který teprve vzniká, a to ve více než stoleté budově bývalého kina v Kunčicích pod Ondřejníkem.

Pivovarů už je moc, odrazovali ho
„Hledal jsem nový impuls po skončení dlouholetého budování velké firmy. Hodně lidí mě přitom odrazovalo. Říkali, že je tady Radegast, Ostravar a že lidé nemají na to, aby si kupovali dražší piva z řemeslných minipivovarů, kterých už je moc,“ dává se do vyprávění Martin Chalupa, zakladatel Kunčického pivovaru.

Jeho vznik je však nejlepším důkazem, že i když v našem „chudém“ kraji vyrostlo za poslední dva roky zřejmě vůbec nejvíc malých pivovarů, jejich boom dál směle pokračuje a zdárně popírá tradiční stereotypy.

Když si náš průvodce zmapoval trh, který vždycky skrývá potenciál a pověstná volná místa, začal podnikat první kroky k realizaci. Díky podnětu od kamaráda se dostal ke spolupráci se značkou piva Richard, které se vaří v brněnském Žebětíně a v Račíně u Žďáru nad Sázavou.

„Brněnské pivo už tady v regionu rok prodáváme. Máme vytvořené obchodní vztahy, díky kterým jsme se vlastně rozhodli pivovar postavit,“ říká Chalupa s tím, že od září se rekonstrukce pod heslem „Z kina uděláme pivovar“ rozběhla naplno. Aktuálně je sice na stavbě pořád spousta práce, ale podstatné je, že varna je hotová a v podstatě připravená k použití. Čeká se jen na formality.

„Byť to zvenku nevypadá, chtěli bychom začít co nejdříve fungovat. Původně jsme uvažovali o tom, že začneme svatomartinským speciálem, ale to už nestihneme. Reálnější tak bude novoroční pivo, kterým bychom chtěli od příštího roku začít zásobovat naše hospody,“ pokračuje ředitel vznikajícího pivovaru, který by měl fungovat jako ryze produkční s vlastní restaurací v místě výroby.

Cíl je nejvyšší, tedy nejlepší pivo
Slavnostně přitom chtějí otevřít až v červnu příštího roku, kdy by měla být hotová nejen pivnice, ale taky nová fasáda a střecha. Jak náročné je vlastně předělávat kino na pivovar?

„Je to velká výzva. Není to stavba na zelené louce, kterou naprojektujete, uděláte prováděcí dokumentaci a přijedete jednou týdně na kontrolní den. Tady na vás z každého rohu vykoukne nějaké překvapení,“ komentuje Chalupa charakter historické budovy, ve které původně už od druhé poloviny 19. století sídlila restaurace. Později se z ní stalo kino, které v posledních letech bylo mimo provoz a chátralo.

Pivovarníci do stavby situované pod kopcem Ondřejník vdechují nový život, který se už brzy stane realitou. „Náš výstav by se měl pohybovat v příštím roce kolem 2 500 hektolitrů. Kapacitu a prostory však máme připraveny i na další rozvoj. Nechceme se ale hnát za kvantitou. Chceme vařit nejlepší pivo na severní Moravě, to je moje vize,“ vysvětluje tvůrce Kunčického pivovaru s tím, že díky zkušenostem z byznysu je zvyklý prosazovat se kvalitou a maximálním servisem zákazníkům.

Teď už jenom začít, říkají si zřejmě i mnozí místní, kteří tu a tam zavítají do pivovaru na menší prohlídku. „Už rok vozíme pivo z Brna a z Račína, takže je jasné, že bychom chtěli rozvážet svoje vlastní. Ostatně i sládkové se už těší, až budou ve svém dělat svoje řemeslo,“ dodává Chalupa.

Technologicky budeme na špici, věří sládek
V rámci našeho setkání se řečnická štafeta volně dostala ke sládkovi Romanu Papřokovi, který bude v nové malovýrobě zúročovat svoje letité znalosti (nejen) z „mateřských“ Nošovic, odkud se logicky rekrutuje většina regionálních pivovarnických odborníků.

„Určitě se těším, protože z hlediska minipivovarů tady máme vysoký nadstandard. To se týká jak prostorného zázemí, díky kterému je možné výrobu rozvíjet, tak technologie, která je moderní. Budeme na špici v tom, co se dá u nás provozovat,“ líčí sládek, jehož novým světem bude hlavně varna sestavená netypicky ze tří nerezových nádob.

Jaké pivo se v ní bude vařit, když pivovar spadá pod koncept značky Richard? „Tím je sortiment víceméně daný. Ale každý minipivovar má svoje značky, kterými se chce odlišit. Proto máme v plánu, že kromě základních značek, budeme vařit čtyři sezónní piva a náš speciál,“ prozrazuje Papřok.

Přiznává, že konkurence sice je čím dál větší, ale kdo ji bere se zdravým respektem, může jenom získat.

„Fandíme všem, ale každý si musí najít cestu, aby se udržel. Určitě nemůžeme konkurovat výstavem Radegastu, ale máme jasno o naší budoucí pozici. Chceme dělat poctivé ležáky, speciály i sváteční piva, ale hlavně držet stabilní kvalitu, aby se k nám zákazník rád vracel,“ naznačuje sládek, kudy by se mohl ubírat vývoj dalšího nového minipivovaru v Moravskoslezském kraji.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Kunčický pivovar
Místo: Kunčice pod Ondřejníkem 315
Druhy piv: v nabídce už jsou piva značky Richard – základ je 10° světlé výčepní pivo, 11° pšeničný ležák, 12°světlý ležák, 12° tmavý ležák a 15° medový speciál, stabilně by to měl být také regionální speciál, podle sezóny pak další speciály jako pivo velikonoční, svatováclavské, svatomartinské atd.
Stáčení a prodej: v pivovarské restauraci budou čepovat čerstvé pivo, dále budou plnit klasické KEG sudy a také PET a skleněné lahve
Výstav: plánují 4 500 hektolitrů za rok

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615