Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Minipivovary nekonkurují těm průmyslovým. Oběma sektorům se nyní daří, říká Maier

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Zet.czAutor:Aleš Svoboda

Český pivovarnický trh zažívá nyní dobré časy. V posledních letech rostou zisky velkým pivovarnickým hráčům i populárním minipivovarům. Ty je podle specialisty na ekonomiku pivovarnictví z Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze Tomáše Maiera třeba vnímat jako dva sektory, které se vzájemně doplňují a vzájemně si nekonkurují.

Pivovarnictví se po letech, kdy se na něm podepsala ekonomická krize, vrací k růstu. „Drtivá většina pivovarů je docela dobře zisková a minipivovary nám tu vyrůstají jak houby po dešti. Za loňský rok to bylo někde kolem 50 nových minipivovarů. Ať už sektoru minipivovarů, tak sektoru průmyslových pivovarů se daří,“ řekl na rádiu Zet Maier. Oba sektory je pak podle Maiera třeba vnímat odděleně. Není to tak, že by si navzájem konkurovali a přetahovali si zákazníky. „Velké průmyslové pivovary se ve většině své produkce zaměřují na trochu jiného zákazníka,“ řekl.

Struktura spotřebitelů se mění
Čím dál více ale klesá výstav sudového piva, který podle Maiera ještě nějakou dobu klesat bude. Kopíruje totiž trend v zahraničí. Dnešní spotřebitelé méně chodí do hospod. Své oblíbené, běžné pivo si rádi dopřejí doma a do restauračních zařízení pak chodí ochutnávat nová nebo speciální piva. Promlouvá do toho do jisté míry i stoupající cena piva v hospodách. „Nerad bych se ale dožil doby, kdy by to bylo jako ve Spojených státech, kde je pouze asi 10 procent piva prodáno v sudech a zbytek v různých plechovkách a jiných baleních,“ řekl. Od toho je ale přeci jen Česká republika daleko, podíl sudového výstavu zde činí asi 40 procent.

Někteří analytici ale hovoří o tom, že se předpokládaný úbytek hospod ve spojitosti se zavedením elektronické evidence tržeb (EET) projeví i do rychlejšího snížení výstavu sudového piva. S tím však Maier nesouhlasí. Podle něj na to bude mít EET minimální vliv.

V souvislosti s EET také se v řadě hospodách zvýšila cena piva. Za stoupající cenou piva ale Maier vidí zejména snahu pivovarů udržet si ziskovou marži. „Z 90 procent je český trh s pivem nadnárodními akciovými společnostmi a akcionáři pochopitelně chtějí, aby byl generován zisk,“ řekl s tím, že Češi jsou sice citliví na zvyšování cen piva, ale i přes to se za pár týdnu vrátí ke své obvyklé spotřebě.

Neúroda chmele připravila prodejce o desítky milionů

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:E15.cz

Kvůli předloňským vedrům bylo málo chmele a jeho cena stoupla. Ani to ale tržbám za prodej nepomohlo.

Velmi podprůměrná úroda chmele na podzim 2015 se podepsala na tržbách za zelené zlato. Příjmy hlavního obchodníka s chmelem, společnosti Bohemia Hop, za prodej klesly v účetním roce od předloňského července do loňského června o téměř desetinu na 312 milionů korun. Zavedl ovšem úsporná opatření, díky nimž se mu podařilo zpětinásobil zisk na 5,1 milionu korun.

„Byla to již třetí sklizeň s podprůměrnou produkcí za poslední čtyři roky. Na trhu tedy již nebyly zásoby českého chmele ze starších sklizní, které by tento výpadek mohly kompenzovat,“ uvedl předseda představenstva firmy Zdeněk Rosa. Předloni pěstitelé sklidili kvůli vysokým teplotám 4843 tun chmele, což byla druhá nejnižší úroda od roku 2010.

Chuť si mohli spravit při loňské sklizni, která by podle dřívějších odhadů měla dosáhnout šesti tisíc tun – byť i toto množství znamená z dlouhodobého hlediska průměr. V důsledku neúrody zdražil chmel. Obvykle se dá tuna chmele koupit za dvě stě až tři sta tisíc korun, předloni stál až dvojnásobek. Ani to ale tržbám nepomohlo. Proti neúrodě se pivovary brání uzavíráním dlouhodobých smluv.

„Po sklizni následovala velmi složitá jednání s odběrateli, protože celková produkce spojená s nízkým obsahem hořkých látek neumožnila naplnit smluvní objemy,“ uvedl Rosa. „Řada pivovarů narážela na problém již tak nízkého stavu zásob. Se všemi odběrateli se však podařilo najít shodu a řešení do doby další sklizně,“ dodal.

Pivovar Zubr navázal na loňské dobré výsledky

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:První zprávyZubr

Celkový výstav pivovaru Zubr vroce 2016 dosáhl 255.000 hektolitrů, tedy stejně jako v roce předcházejícím. Na udržení stejné úrovně produkce měl vliv především rostoucí export a také nový a moderní design lahví a přepravek.

Naopak o dvě procenta poklesl prodej v sudech na tuzemském trhu. V letošním roce se chce pivovar opět zaměřit na širokou nabídku oblíbených pivních speciálů, v létě pak do stálého sortimentu zařadí novinku.

„Těší nás, že jsme v loňském rocev celkovém prodaném objemu piva navázali na rok předchozí. Důvodem poklesu prodeje sudového piva na tuzemském trhu bylo horší počasí v sezóně a také se začal koncem roku negativně projevovat vliv zavedení EET. Doufáme, že se nám podaří tyto výsledky udržet i v roce letošním, i když to bude o mnoho těžší. S ohledem na dopad EET se dá totiž očekávat, že poroste prodej lahvového piva na úkor sudového,“ komentuje situaci na pivním trhu Tomáš Pluháček, ředitel pivovaru Zubr a pokračuje: „Pro násčepované pivo i podpora provozoven nadále zůstává prioritou. I proto budeme například pokračovat v rozšiřování sítě nájemních provozoven.“

V loňském roce si pivovar Zubr pronajal od majitelů zhruba čtyřicítku provozoven, kterédále poskytuje prověřeným podnikatelům. Tento model se osvědčil jako efektivní způsob, jak zabránit uzavírání provozoven především na malých obcích, kde je často problém najít spolehlivé nájemce.

Kromě podpory piva sudového se pivovar zaměřuje i na rozšiřování maloobchodní distribuční sítě. Nově jsou produkty pivovaru Zubr k dostání v plošné distribuci například v hypermarketech Albert.

„Daří se nám nejen na domácím trhu, kde pokračujeme v rozšiřování celorepublikové distribuce, ale také v exportu, který kontinuálně roste. Jsem přesvědčen, že zvýšení prodejů pomáhá i nový design obalových materiálů, především lahví a přepravek, který jsme představili na jaře. Budujeme novou image pivovaru jako moderní značky, která si zakládá na tradici i kvalitě,“ říká Tomáš Pluháček.

Nejvýznamnější vývozní destinací nadále zůstává sousední Slovensko. Mezi nové destinace se v loňském roce zařadil například Izrael, když pivovar Zubr získal certifikát košer. Ten se se zhruba čtyřmi tisíci vyvezenými hektolitry piva Zubr stal jedním z největších importérů přerovského piva.

V letošním roce se pivovar Zubr opět zaměří na širokou nabídku pivních speciálů, v loňském roce jich představil hned sedm, což bylo nejvíce v historii pivovaru. Novinka se objeví i ve stálém sortimentu. Pivovar se v letošním roce také chystá na oslavy 145 let od položení základního kamene, jejichž hlavní část se odehraje na již tradiční dubnové slavnosti v prostorách pivovaru,v červnu pak nebude chybět oblíbený hudební Zubrfest.

Pivovar Zubr loni navzdory chladnějšímu létu udržel výstav piva

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKZubr

Přerovský Pivovar Zubr v roce 2016 navzdory chladnějšímu létu udržel produkci piva na předloňské úrovni 255.000 hektolitrů, která byla nejvyšší za posledních několik let. Vzrostl export, naopak prodej sudového piva v tuzemsku mírně klesl, řekl ČTK ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Prodej sudového piva Zubr se v roce 2016 v Česku meziročně snížil o dvě procenta. "Důvodem poklesu prodeje sudového piva na tuzemském trhu bylo horší počasí v sezoně a také se začal koncem roku negativně projevovat vliv zavedení elektronické evidence tržeb," uvedl Pluháček.

Rostoucí vývoz ale nakonec podle něj pomohl udržet výstav Pivovaru Zubr na předloňské úrovni. Pivovar Zubr v roce 2016 zároveň rozšířil prodej v tuzemské maloobchodní síti. Nově jsou jeho piva k dostání například v hypermarketech Albert. "Daří se nám nejen na domácím trhu, kde pokračujeme v rozšiřování celorepublikové distribuce, ale také v exportu, který kontinuálně roste," řekl Pluháček. Pivovar Zubr loni exportoval první čtyři tisíce hektolitrů piva do Izraele. Vývoz do této blízkovýchodní země přerovskému Pivovaru Zubr zařídila česká firma, která má v Izraeli obchodní aktivity. Izrael se tak podle Pluháčka zařadil mezi největší importéry přerovského piva.

Hlavním vývozním teritoriem Pivovaru Zubr loni zůstalo Slovensko, pivovar ale vyváží také do Švédska, Estonska či Finska. Přerovské pivo bylo nově vyváženo do Číny a na Kapverdské ostrovy. "V zahraničí je zájem hlavně o pivo v plechovkách," řekl Pluháček. Pivovar Zubr loni opět zabodoval v degustační soutěži České pivo. Ležák Zubr Grand se stal vítězem v kategorii jedenáctistupňových piv a ocenění si odnesla i piva Zubr Gold a Zubr Classic. "Ležák Zubr Grand se po dvou letech, co je na trhu, stal naší nejprodávanější značkou. Tvoří už zhruba 60 procent námi distribuovaného piva," řekl Pluháček.

Pivovar Zubr patří do skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Jejich roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Pivovary prodávají svá piva především na Moravě a ve východních Čechách.

Jihomoravské minipivovary hlásí nárůst výroby a prodeje

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Minipivovarům v Česku se daří, řada z nich roste a investuje do rozšíření kapacit. Platí to i pro řemeslné pivovary z jižní Moravy.

Růst prodeje vykázal například brněnský minipivovar Hauskrecht. Firma zaznamenala jak nárůst tržeb, tak i prodaných hektolitrů. „Zatímco prodej výčepních piv se meziročně téměř nezměnil, došlo k dvoucifernému procentnímu nárůstu prodeje ležáků i speciálů,“ uvedl sládek Petr Hauskrecht.

Firma investovala do zkvalitnění a rozšíření výroby pivovaru Na porážce (v areálu bývalých brněnských jatek) a také do pořízení nových nerezových sudů.

Podle Hauskrechta je jedním z trendů dnešní doby rostoucí obliba prodeje piva přímo z pivovaru, kde se kupující může na vlastní oči přesvědčit, jak a kde se jeho oblíbená značka vaří. Pivovar chce proto letos upravit prostory svého Brewhouse Shopu.

Vyprodaný Lucky Bastard
Rok 2016 byl zlomový pro brněnský Lucky Bastard. Ten vyrobil nejvíce piva za celou dobu svého fungování. „Kapacita byla naplněna na 100 procent, od března jsme měli velké problémy stačit poptávce našich zákazníků,“ uvedl jednatel společnosti Jan Grmela.

Minipivovar se na podzim přestěhoval do nových prostor s novým vybavením. Nová varna má šestkrát větší kapacitu než ta původní.

„Zájem o pivo nás upřímně překvapil, prvních pět várek se prodalo během prvního měsíce fungování v podstatě bez jakékoli propagace,“ dodal Grmela.

O deset procent vzrostl výstav Slavkovského pivovaru, který vyrobil 3800 hektolitrů piva. „Pivovar funguje na hranici svých kapacit a vyrobit více piva by sice nebylo nemožné, nicméně pro provoz již dosti složité.

Dalo by se říci, že jsme tedy se současnou situací spokojení,“ uvedl šéf obchodu pivovaru Zdeněk Vlček. Pivovar do budoucna chystá změny. „Rok 2016 byl sice úspěšný, ale ukázal nám i několik překážek a slabin a právě ty chceme v budoucnu eliminovat,“ dodal Vlček.

Boom pokračuje. Loni vznikly desítky nových pivovarů

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

Zatím to vypadá na nekončící party. V České republice loni přibyly další čtyři desítky minipivovarů a nic nenasvědčuje tomu, že by boom, který se nastartoval před několika lety, měl brzy skončit. „Nikdo nemůže odhadnout, jak dlouho to ještě může trvat," míní člen prezidia Českomoravského svazu minipivovarů Radovan Koudelka, který je zároveň ředitelem Zámeckého minipivovaru Ostrava–Zábřeh.

Podle specializovaných serverů Pividky.cz nebo Pivníci.cz je v současnosti v České republice 377 pivovarů, přičemž 44 se řadí do kategorie průmyslových pivovarů. Zbytek připadá na minipivovary. Loni tak v pivní mapě přibyly například Továrna Slaný nebo Nový svět v Čečelicích. V Mikulově zase začaly fungovat Wild Creatures, první pivovar v Česku, který vyrábí pivo spontánním kvašením.

Podle některých názorů by se Česko mohlo nakonec dočkat historické hranice, kdy tu asi před 120 lety bylo tisíc pivovarů. „U nás může být reálně 700 až 800 pivovarů. Dál to už asi nepůjde," myslí si ale předseda Sdružení přátel piva Tomáš Erlich.

Prostor pro stovky nových pivovarů vidí i Koudelka. „Místa je tu dost. Třeba v Ostravě vidím prostor ještě pro deset až patnáct nových minipivovarů," upřesnil.

Jenomže s přibývajícím počtem podniků bude přibývat i těch, které svou činnost ukončí. Loni to byly tři a od začátku 90. let, kdy začaly nesměle vznikat první pivovary, zavřelo krám 38. Loni skončil například pivovar Lukov nebo Galant. „Trend, kdy některé minipivovary nevydrží, začíná. Přežívat budou jen ty známé, ty, které vaří dobré pivo, a potom místní, které sice nejsou postavené na turistech, ale budou k nim mít vztah místní lidé. Bude také záležet na tom, jestli byly postaveny jenom pro vydělávání peněz, nebo jestli majitelé mají k oboru vztah. Je to znát," vysvětlil Elrich.

Zatím ovšem pivovary nekončí kvůli tomu, že by jejich produkce byla nepoživatelná. „Někdy je to špatnou ekonomikou, zpravidla se ale nedohodli partneři," vysvětlil Koudelka, podle něhož jsou pivovary stále dobrou investicí. „Nelze očekávat návratnost dva nebo tři roky, ale deset až dvanáct let, což je taky velmi dobré," upřesnil ředitel.

Nápad na domácí vaření piva vznikl v hospůdce u piva

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Ždárský deníkAutor:Kamil ČernýNáměstkovo

Když se na internetu podíváte na mapu domovarníků, tedy domácích výrobců piva, najdete na Třebíčsku celkem tři adresy. Z toho dvě v Červené Lhotě. Nejen zlatý mok, ale třeba i ten tmavý tam vaří kamarádi Tomáš Bumba a Petr Rymeš.

Druhý jmenovaný by se výrobě piva rád v budoucnu věnoval profesionálně. Nyní studuje sladovnictví a pivovarnictví v Praze. „Člověk, kterého to baví, nemůže zůstat stát na místě. To nejde v pivovaru ani doma u sporáku. Při vaření piva se učíte pořád, ať už praktickými zkušenosti, nebo teorií," tvrdil Petr Rymeš.

Nápad na vaření piva vznikl v hospůdce u piva. Svůj původ tam má spousta podobných nápadů, ne všechny se však nakonec zrealizují. „Ale tento jsme uskutečnili a za tři týdny jsme uvařili naše první pivo," podotkl Tomáš Bumba. „Sice nám moc nechutnalo, ale chybami se člověk učí," zmínil.

Během rozhovoru několikrát připomněl, že vaření domácího piva se často děje metodou pokus omyl. Jinak tomu nebylo a není v případě dvou domovarníků, jak si sami říkají, z Červené Lhoty. „Kombinací, jak pivo uvařit, je totiž víc než v loterii," vysvětlil Tomáš Bumba.

Voda je základ
Vyrobit si oblíbený alkoholický nápoj lze z vody, pivovarských kvasnic, sladu a chmele. Voda je v pivu nejobjemnější surovinou a, i když se to tak nemusí na první pohled zdát, na její kvalitě záleží nejvíce. „My používáme vodu z obecního zdroje, která sice má zvýšené množství železa, ale jinak je kojenecká. Vyhovuje nám. Třeba chlor by ale byl velký problém," připomněl Petr Rymeš.

Získat kvasinky je prý také jednoduché. Internetové obchody jich nabízejí mnoho v sušené podobě, pro ty čerstvé si lze zajít třeba do menšího pivovaru v okolí. „Pro ně je malé množství kvasnic, které jakožto domovarníci potřebujeme, zanedbatelné. Dají vám tam toho kýbl," poznamenal Tomáš Bumba.

Kvasinky existují ve dvou základních druzích. První se používají na spodně kvašená piva, například ležáky, jiné na svrchně kvašená, tedy na piva s označením Ale nebo IPA.

Vše lze objednat přes internet
Také slad lze objednat přes internet. Jde o upravené obilí. Světlé se používá na výrobu ležáků, to tmavé se přidává na výrobu tmavých piv právě kvůli charakteristické barvě.

Klasického hlávkového chmele existují na celém světě desítky druhů a počet nově vyšlechtěných odrůd postupně roste. Objednat se dá nejen klasický a známý žatecký poloraný červeňák, ale také zahraniční odrůdy. „My teď zkoušíme Columbus ze Severní Ameriky," podotkl Tomáš Bumba.

Chmel se k domovarníkům dodává v sušené podobě v hlávkách nebo častěji slisovaný v granulích. Ty lze v chladu a temnu skladovat třeba i rok bez toho, aby to mělo na kvalitu chmelového extraktu a posléze piva výraznější vliv.

Základní suroviny jsou čtyři, za výslednou chutí a dalšími vlastnostmi piva však stojí faktorů mnohem víc. „Třeba na podzim je ve vzduchu víc věcí než jindy a pivo se tím může kontaminovat. Záleží na maličkostech," zamýšlel se Tomáš Bumba.

Důležitá teorie
Než se do domácího vaření piva pustit, měl by si každý nastudovat prvotní teorii z knih nebo z internetu. „Domovarnictví zažívá boom a existuje mnoho diskusních fór, kde se dá základní povědomí získat. Já jsem na začátku taky čerpal odtud," podotkl Petr Rymeš.

K samotné výrobě toho není potřeba moc. Kromě surovin stačí třicetilitrový smaltovaný nebo nerezový hrnec, vařečka na míchání a teploměr. „Nejlepší je mít dva, abychom je navzájem porovnávali. Při vaření totiž odchylka třeba jen dvou nebo tří stupňů od správného postupu může být problém" upozornil Petr Rymeš.

Nejprve se smísí slad s vodou a zahřívá se postupně na určité teploty, specifické pro výrobu určitého druhu piva. Poté je nutné oddělit takzvané mláto od sladiny, tedy sladké vody, která obsahuje uvolněné cukry ze sladu. Tyto cukry vznikají látkovou přeměnou právě při určitých rmutovacích teplotách ze škrobů, obsažených ve sladu. „Sladinu zbavenou mláta následně zahříváme na bod varu, kdy se přidává chmel. Tento proces se nazývá chmelovar a pivo při něm získá chmelové aroma, hořkost a hlavně se díky varu sterilizuje. Po chmelovaru se dílo ochladí a zakvasí pivovarskými kvasinkami, které cukry požerou, čímž se vytvoří alkohol. Samotné vaření trvá většinou jeden celý den a proces kvašení v průměru další týden," popsal Tomáš Bumba.

Po vykvašení následuje takzvané ležení. To trvá několik týdnů, u silnějších piv i dva měsíce. Nelze to nijak urychlit. „To čekání je nejhorší," usmíval se Petr Rymeš.

Domácí výrobci piva ho nevaří jen pro sebe. Většinou se k jeho konzumaci sejde rodina a přátelé. Tomáš Bumba vařil jednu várku vlastního pšeničného piva na oslavu 50. narozenin svého otce. „Všechno se vypilo a prý všem chutnalo," poznamenal.

Velký úspěch piva z Červené Lhoty
Domovarníci nejsou sólisté, ale komunita s mnoha tisíci jednotlivci po celém světě. Ti z České republiky se scházejí na různých místech několikrát do roka, aby svá piva porovnali a vyměnili si zkušenosti. Že se v Červené Lhotě nevaří špatné pivo, se ukázalo na jednom z posledních setkání domovarníků, které se konalo v Trnavě na Slovensku. Jednadvacetistupňové extra tmavé pivo Tomáše Bumby tam odborná porota vyhodnotila jako celkově nejlepší. „Vařil jsem ho sám, ale vycházel jsem z několika receptů, kterými jsem se částečně inspiroval," upřesnil šťastný výrobce.

Oba muži z Červené Lhoty vaří pivo nepravidelně. Zkrátka tak často, jak mají čas. „Kvůli zaměstnání jsem docela dost vytížen, takže poslední várku jsem uvařil před asi dvěma měsíci. Ale zase se na něco brzy vrhnu," dodal Petr Rymeš.

Nápad na domácí vaření piva vznikl v hospůdce u piva

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Třebíčský deníkAutor:Kamil Černý

Když se na internetu podíváte na mapu domovarníků, tedy domácích výrobců piva, najdete na Třebíčsku celkem tři adresy. Z toho dvě v Červené Lhotě. Nejen zlatý mok, ale třeba i ten tmavý tam vaří kamarádi Tomáš Bumba a Petr Rymeš.

Druhý jmenovaný by se výrobě piva rád v budoucnu věnoval profesionálně. Nyní studuje sladovnictví a pivovarnictví v Praze. „Člověk, kterého to baví, nemůže zůstat stát na místě. To nejde v pivovaru ani doma u sporáku. Při vaření piva se učíte pořád, ať už praktickými zkušenosti, nebo teorií," tvrdil Petr Rymeš.

Nápad na vaření piva vznikl v hospůdce u piva. Svůj původ tam má spousta podobných nápadů, ne všechny se však nakonec zrealizují. „Ale tento jsme uskutečnili a za tři týdny jsme uvařili naše první pivo," podotkl Tomáš Bumba. „Sice nám moc nechutnalo, ale chybami se člověk učí," zmínil.

Během rozhovoru několikrát připomněl, že vaření domácího piva se často děje metodou pokus omyl. Jinak tomu nebylo a není v případě dvou domovarníků, jak si sami říkají, z Červené Lhoty. „Kombinací, jak pivo uvařit, je totiž víc než v loterii," vysvětlil Tomáš Bumba.

Voda je základ
Vyrobit si oblíbený alkoholický nápoj lze z vody, pivovarských kvasnic, sladu a chmele. Voda je v pivu nejobjemnější surovinou a, i když se to tak nemusí na první pohled zdát, na její kvalitě záleží nejvíce. „My používáme vodu z obecního zdroje, která sice má zvýšené množství železa, ale jinak je kojenecká. Vyhovuje nám. Třeba chlor by ale byl velký problém," připomněl Petr Rymeš.

Získat kvasinky je prý také jednoduché. Internetové obchody jich nabízejí mnoho v sušené podobě, pro ty čerstvé si lze zajít třeba do menšího pivovaru v okolí. „Pro ně je malé množství kvasnic, které jakožto domovarníci potřebujeme, zanedbatelné. Dají vám tam toho kýbl," poznamenal Tomáš Bumba.

Kvasinky existují ve dvou základních druzích. První se používají na spodně kvašená piva, například ležáky, jiné na svrchně kvašená, tedy na piva s označením Ale nebo IPA.
Vše lze objednat přes internet

Také slad lze objednat přes internet. Jde o upravené obilí. Světlé se používá na výrobu ležáků, to tmavé se přidává na výrobu tmavých piv právě kvůli charakteristické barvě.

Klasického hlávkového chmele existují na celém světě desítky druhů a počet nově vyšlechtěných odrůd postupně roste. Objednat se dá nejen klasický a známý žatecký poloraný červeňák, ale také zahraniční odrůdy. „My teď zkoušíme Columbus ze Severní Ameriky," podotkl Tomáš Bumba.

Chmel se k domovarníkům dodává v sušené podobě v hlávkách nebo častěji slisovaný v granulích. Ty lze v chladu a temnu skladovat třeba i rok bez toho, aby to mělo na kvalitu chmelového extraktu a posléze piva výraznější vliv.

Základní suroviny jsou čtyři, za výslednou chutí a dalšími vlastnostmi piva však stojí faktorů mnohem víc. „Třeba na podzim je ve vzduchu víc věcí než jindy a pivo se tím může kontaminovat. Záleží na maličkostech," zamýšlel se Tomáš Bumba.

Důležitá teorie
Než se do domácího vaření piva pustit, měl by si každý nastudovat prvotní teorii z knih nebo z internetu. „Domovarnictví zažívá boom a existuje mnoho diskusních fór, kde se dá základní povědomí získat. Já jsem na začátku taky čerpal odtud," podotkl Petr Rymeš.

K samotné výrobě toho není potřeba moc. Kromě surovin stačí třicetilitrový smaltovaný nebo nerezový hrnec, vařečka na míchání a teploměr. „Nejlepší je mít dva, abychom je navzájem porovnávali. Při vaření totiž odchylka třeba jen dvou nebo tří stupňů od správného postupu může být problém" upozornil Petr Rymeš.

Nejprve se smísí slad s vodou a zahřívá se postupně na určité teploty, specifické pro výrobu určitého druhu piva. Poté je nutné oddělit takzvané mláto od sladiny, tedy sladké vody, která obsahuje uvolněné cukry ze sladu. Tyto cukry vznikají látkovou přeměnou právě při určitých rmutovacích teplotách ze škrobů, obsažených ve sladu. „Sladinu zbavenou mláta následně zahříváme na bod varu, kdy se přidává chmel. Tento proces se nazývá chmelovar a pivo při něm získá chmelové aroma, hořkost a hlavně se díky varu sterilizuje. Po chmelovaru se dílo ochladí a zakvasí pivovarskými kvasinkami, které cukry požerou, čímž se vytvoří alkohol. Samotné vaření trvá většinou jeden celý den a proces kvašení v průměru další týden," popsal Tomáš Bumba.

Po vykvašení následuje takzvané ležení. To trvá několik týdnů, u silnějších piv i dva měsíce. Nelze to nijak urychlit. „To čekání je nejhorší," usmíval se Petr Rymeš.

Domácí výrobci piva ho nevaří jen pro sebe. Většinou se k jeho konzumaci sejde rodina a přátelé. Tomáš Bumba vařil jednu várku vlastního pšeničného piva na oslavu 50. narozenin svého otce. „Všechno se vypilo a prý všem chutnalo," poznamenal.

Velký úspěch piva z Červené Lhoty
Domovarníci nejsou sólisté, ale komunita s mnoha tisíci jednotlivci po celém světě. Ti z České republiky se scházejí na různých místech několikrát do roka, aby svá piva porovnali a vyměnili si zkušenosti. Že se v Červené Lhotě nevaří špatné pivo, se ukázalo na jednom z posledních setkání domovarníků, které se konalo v Trnavě na Slovensku. Jednadvacetistupňové extra tmavé pivo Tomáše Bumby tam odborná porota vyhodnotila jako celkově nejlepší. „Vařil jsem ho sám, ale vycházel jsem z několika receptů, kterými jsem se částečně inspiroval," upřesnil šťastný výrobce.

Oba muži z Červené Lhoty vaří pivo nepravidelně. Zkrátka tak často, jak mají čas. „Kvůli zaměstnání jsem docela dost vytížen, takže poslední várku jsem uvařil před asi dvěma měsíci. Ale zase se na něco brzy vrhnu," dodal Petr Rymeš.

Radegast vítězí v degustační soutěži První pivní extraligy

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:První zprávyRadegast

Závěrečnou letošní degustací První pivní extraligy bylo každoroční porovnání nejlepších čtyř českých ležáků s prvními čtyřmi slovenskými. Vítězové vyšli z národních kol.

Čtveřice slovenských zástupců byla vybrána už 12. července 2016 v minipivovaru Golem v Košicích v průběhu letního výjezdního zasedání PE. Zástupci českých ležáků vyšli z finále PPE, které se konalo 15.listopadu 2016 v První Pivní Tramwayi na pražském Spořilově.

Dne 13. prosince 2016 se porotci sešli, aby posoudili, jak dopadne srovnání národních favoritů tentokrát. Nutno podotknout, že zatímco na Slovensku výběr probíhá pouze z osmi až deseti ležáků (podle pravidel se musí jednat o piva běžně dostupná na celém území), český trh nabízí v této kategorii nejméně 55 piv, která se každoročně utkají v hlavní soutěži Extraligy – v Degustaci ležáků českého typu. Přitom s radostí zaznamenali, že po více než půlroční výluce se na smyčku konečnou na Spořilově opět vrátily tramvaje a s tím spojený obvyklý ruch hostí, přicházejících do První pivní tramwaye na pivo během cesty domů.

Zatímco ve slovenském finále vítězná čtyři piva postoupila bez větších dramat (Urpíner zvítězil pohodlně před Topvarem, který byl zase s odstupem druhý před třetím Sitňanem), v českém finále to letos vůbec nebylo jednoduché, o čemž svědčí zejména odstupy prvních tří finalistů (vítězného Březňáku, stříbrného Zubra a bronzového Radegastu), které byly pouze o jeden jediný bod. To se při počtu osmi porotců zase tak často nestává, ale české finále bylo letos prostě dramatické.

Obecně se dá o hodnocení Česko-slovenského superfinále říci, že porotci jsou poněkud méně přísní a hodnotí spíše originalitu provedení než čistotu stylu. Chyby však trestají stejně nemilosrdně jako v národních finále. Letos byli všichni zvědaví, zda se po několika ročnících přesvědčivých vítězství slovenských zástupců prosadí opět české ležáky.

A dočkali se – a bylo to poměrně výrazné. Jak jinak nazvat situaci, kdy tři ze čtyř slovenských piv obsadí poslední tři místa degustace (dva z nich, Zlatý Bažant a Sitňan navíc za závažné chyby též s velkým bodovým odstupem). Letošní vítěz českého finále Březňák dosáhl pouze na čtvrtou příčku, kde ho předskočili třetí a čtvrtý národní finalista, Radegast a Staropramen. Obě první piva, tedy český Radegast i slovenský Urpíner přitom překvapili čistotou provedení a velkou vyvážeností chuti. Překvapilo též viditelné zlepšení Staropramenu.

Celkové hodnocení vzorků:
Poř. Název Pivovar/skupina Počet bodů

1 Radegast Plzeňský Prazdroj/Asahi (?) 24
2 Urpíner Banskobystický pivovar 25
3 Staropramen Pivovar Staropramen/Molson Coors 27
4 Březňák Pivovar Velké Březno/Heineken 30
5 Zubr Pivovar Zubr, Přerov 34
6 Topvar Topvar Vel. Šariš/SABMiler 35
7 Zlatý bažant 73 Hurbanovo/Heineken 39
8 Sitňan Pivovar Steiger, Vyhne 41

Takže po letech neúspěšných pokusů je zase jednou zlato v Čechách. A jenom ještě pro srovnání pořadí Česko-slovenského finále v některých minulých ročnících. Spolu s letošním výsledkem svědčí o oblibě Urpíneru u První pivní extraligy, stejně jako o potížích dříve kvalitního Corgoně:

2015: 2013:
1. Topvar (SK) Urpíner (SK)
2. Upríner (SK) Radegast (CZ)
3. Corgoň (SK) Corgoň (SK)
4. Zlatopramen (CZ) Svijany (CZ)
5. Starobrno (CZ) Kozel (CZ)
6. Louny (CZ) Zlatý bažant (SK)
7. Rychtář (CZ) Pernštejn (CZ)

Bývalý pivovar v Čechtíně se stal kulturní památkou

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Třebíčský deníkAutor:Luděk Mahel

Bývalý panský pivovar v Čechtíně se stal kulturní památkou. Pivovar byl založený pravděpodobně okolo roku 1560, poprvé byl písemně zmíněn roku 1591. V polovině 18. století byl v produkci piva z celkem 25 pivovarů na katastru současného okresu Třebíč na druhém místě.

Na přelomu 18. a 19. století ale docházelo k poklesu výroby piva a v roce 1884 byla jeho činnost ukončena. Po znárodnění se do pivovarských budov nastěhovala strojní a traktorová stanice a od konce 50. let 20. století v objektech hospodařilo místní JZD. V té době proběhly velmi necitlivé adaptace budov.

I když se pivovarnické zařízení již prakticky nedochovalo, památkářům se podařilo lokalizovat bývalé části technologie provozu: máčírnu, sladovnu, hvozdy, varnu, chladicí štoky, spilku i sklepy. V objektu se zachovaly i drobné relikty technologie, jako je například pozůstatek korečkového výtahu či ocelové záklopy párníku a dymníku. „Za pozornost mimo jiné stojí i dobře zachované krovy, opomenout nelze ani hodnotné staré sklepy zakle-nuté valenými klenbami," upozornila ředitelka územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Telči Martina Indrová.

Na jednom z pilířů v bývalé spilce se také nachází cenný česky psaný nápis z roku 1644 vztahující se k přestavbě pivovaru.

„Kompozičně ucelený areál bývalého pivovaru je hodnotným dokladem a ukázkou architektonické podoby velkého venkovského vrchnostenského pivovaru," konstatovala ředitel-ka Indrová.

Celkem bylo v roce 2016 v Kraji Vysočina vyhlášeno osm kulturních památek, mezi jinými i dvoupatrová budova vrchnostenské sýpky v Brtnici.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819