Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivo dělá jídlu garde

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Ženy.cz

Rozumíme mu všichni. Kdo by si taky troufl přiznat opak. Ale proč nevěnovat trochu pozornosti párování chmelového moku s jídlem?

V době, v níž ještě u nás nefungovaly stovky řemeslných pivovarů, a zahraniční pivo nikdo nedovážel, byla volba nápoje k obědu či večeři jasná. Vepřo knedlo zelo doprovázelo pivo plzeňského typu, stejně jako plíčky na smetaně, bramborový knedlík se špenátem či zavináče.

Dnes už je to jinak. K různým jídlům se hodí různá piva. I když toho, kdo nedá v žádné situaci dopustit na plzničku, je zbytečné inspirovat. Ale následující pravidla nejsou zas tak náročná.

Šestero poučeného pivaře

1. Pohoda především
Nejdůležitější pravidlo nahrává „plzničkářům“, tedy milovníkům jedné značky: pravidla neuznávejte, pijte, co chcete a k čemu chcete. Pivo má povýšit váš gurmánský zážitek, jestli ho umíte obhájit, či nad tím mávnete rukou, je vedlejší.

2. Co je doma, to se počítá
Regionální pravidlo nám říká, že klasická piva určité oblasti se budou hodit i k místním jídlům.

Plzeňské k vepřovému, bavorské ke klobásám, britské stouty k populárním fish and chips.

3. Lehká a těžká váha
Znalci poradí, že k lehčím jídlům se hodí lehčí piva, k těžším pokrmům ta s vyšším obsahem alkoholu.

Ale pozor, odpůrci této poučky říkají, že ke kořeněným grilovaným červeným masům s nějakou tou pikantní omáčkou navíc si těžší a více alkoholické pivo může dát jen ten, který nemá svůj metabolismus zrovna v lásce, a mají pravdu. Vyšší obsah alkoholu totiž také znamená, že se pivo pije o něco teplejší a zkuste s takovým osvěžit hořící ústa.

Takže další výjimka z pravidel, i když indian pale ale a chilli con carne se mohou krásně doplnit pomocí tortilly.

4. Soulad chutí
Jiná poučka nám říká, že pivo by mělo být s jídlem v harmonii. Podle toho bychom měli tmavé pivo s čokoládovými tóny po barevném a karamelovém sladu pít k čokoládovému dezertu a k zavináčům si dát nějaký ten lambic. Oproti tomu lze velice dobře využít kontrast v chuti (a často se to taky dělá), takže k ústřicím (s kapkou citronu a tabaska) servírujeme irský stout.

5. Co má hrát první housle?
Vezměte rozum do hrsti a vhodnou sklenici (k určitým pivům prostě musí být ta správná) do druhé ruky a čichejte, ochutnávejte.

Co cítíte jako první? Ovocnou chmelovou vůni, vůni hořkou (také po chmelu), vůni sladu či kvasinek? Když máte jasno, co cítíte, ochutnejte. Po prvním, možná trochu váhavém, si dejte pořádný doušek. Je plné chutí, nebo lehčí? Ustupuje v závěru hořkost sladkým tónům, či naopak? Jaký má pivo říz?

S tím souvisí snad jediné pravidlo, které bychom porušovat neměli. Jde o spárování dominantní chuti jídla se submisivně vyznívajícím pivem, což pochopitelně platí i naopak.

Pivovar uvaří pivo podle vaší DNA. Je to ale drahá legrace

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Novinky.cz

V posledních letech se ve vyspělých pivních zemích roztrhl pytel s řemeslnými pivovary a mikropivovary, které nabízejí třeba i uvaření piva podle vlastního receptu. Jeden anglický pivovar teď přišel s takovou individualizací piva, že už to víc snad nejde - pivo uvaří podle DNA zákazníka. Ten si ale musí připravit tučný obnos.

Pivovar The Meantime Brewing z londýnského Greenwiche tvrdí, že se jedná o první takový produkt na světě. Cílem nápadu bylo vytvořit pivo, které by dané osobě opravdu dokonale sedělo.

„Podle DNA pochopíme chuťový profil jedince a pak si řekneme dobře, vy mimořádně dobře rozpoznáváte hořké příchutě, takže uděláme pivo, které má právě takovou charakteristiku, takže vám bude chutnat a perfektně sedět chuťovým buňkám,“ citovala agentura Reuters sládka Ciarana Giblina.

Zájemci o takovéto pivo jsou nejprve odebrány sliny, které poté zpracuje společnost věnující se analýze DNA. Na základě výsledků, které ukážou jaké chutě je daná osoba schopná identifikovat, pak v pivovaru dají dohromady odpovídající recepturu.

Etiketa, sklenice a obří cena
„Je tam hodně prvků, které musíme spojit, abychom mohli dodat pivo, které bude pro někoho perfektní. Je to komplexní proces,“ dodal Giblin s tím, že zákazníkovi bude dodáno minimálně 1200 litrů tohoto individuálního piva.

Součástí balíčku je i možnost navrhnout si vlastní etiketu a třeba i sklenici. Pivovar věří, že takto může dojít k propojení se zákazníkem, jaké nikdo jiný nenabízí.

Pokud by někdo opravdu stál o pivo vyladěné podle jeho chuti, musí si připravit 25 tisíc liber, tedy necelých 800 tisíc korun.

Martin Grygařík opustil Plzeňský Prazdroj, je obchodním ředitelem Pivovarů Topvar

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Zboží&Prodej

Martin Grygařík, který více než 22 let působil ve významných českých pivovarech, se stává novým obchodním ředitelem slovenského výrobce piva Pivovary Topvar. K sousedům přichází z Plzeňského Prazdroje, kde poslední dva roky pracoval na pozici obchodního ředitele pro obchodní řetězce a maloobchod.

Martin Grygařík začal svou kariéru v roce 1995, kdy hned po vysoké škole nastoupil do pivovaru Radegast, postupně pracoval jako manažer obchodu pro klíčové zákazníky i ředitel pro klíčové zákazníky. Působil také na dalších pozicích v Radegastu i Plzeňském Prazdroji, když se obě společnosti sloučily.

„Mým hlavním úkolem v nové roli bude nadále posilovat konkurenceschopnost Pivovarů Topvar v oblasti prodeje v obchodech a obchodních řetězcích i v segmentu hospod a restaurací,“ říká Martin Grygařík. Dosavadní obchodní ředitel Pivovarů Topvar Štefan Finta se rozhodl po sedmi letech společnost opustit.

Plzeňský Prazdroj i Pivovary Topvar mají stejného vlastníka, japonský pivovar Asahi, který oba pivovary i další tři středoevropské výrobce piva koupil od bývalého majitele, Anheuser-Busch InBev. Prodej ještě musí schválit evropské antimonopolní orgány, dokončit by se měl v první polovině tohoto roku.

Český stát chce na seznam UNESCO dostat Žatec jako město chmele

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Ministerstvo kultury odešle do 1. února světovému výboru UNESCO nominaci města Žatce na Seznam světového dědictví. Po posouzení odborníky a případném doplnění žádosti ze strany českého státu by se nominace mohla probírat na jednání v létě 2018, řekla ČTK mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Zda se tak ale příští rok stane, ještě není jisté. Česko má na seznamu 12 památek, úspěch sklízí i s tradicemi a zvyky, naposledy bylo v prosinci zapsáno loutkářství.

Na stejném zasedání výboru UNESCO bylo na seznam nehmotného dědictví zapsáno belgické pivo, respektive belgická pivní kultura s dlouhou tradicí, velikým počtem druhů piv i způsobem jejich popíjení. Pivní kultura je třináctá belgická položka na seznamu nehmotného dědictví, ČR jich má pět. Na známějším seznamu nemovitých památek má Česko 12 zápisů, poslední je z roku 2003, kdy byla zapsána bazilika a židovské město v Třebíči. Dvě desítky památek jsou mezi kandidáty a Žatec je první z nich.

Město s rozsáhlými památkami spojenými s pěstováním chmele se snaží dostat na seznam už několik let. "Nominace zahrnuje celé území chmelařské historie, takový počet budov spojených s chmelem na kilometr čtvereční není nikde jinde na světě," řekl ČTK žatecký místostarosta Jaroslav Špička. Staletou historií zpracování chmele ve městě dokládají četné budovy - sklady, sušárny, balírny a známkovny chmele.

Je také svědectvím o postupném vývoji jednoho z nejvýznamnějších světových center zpracování a obchodu s chmelem. Žatec si od zápisu na seznam UNESCO slibuje příliv většího množství turistů, růst popularity, ale i možnost dostat se k nadnárodním dotacím na opravu památek.

Nominace musí být předložena Centru světového dědictví v řádném termínu do 1. února 2017, bude tedy do Paříže doručena diplomatickou cestou do tohoto data, uvedla mluvčí. Během letošního roku pak žádost bude posuzovat sekretariát UNESCO a mezinárodní organizace ICOMOS. Do Žatce také pravděpodobně přijede delegace z UNESCA. "Očekává se oficiální delegace, ale může být i neohlášená v podobě turistů s batůžkem, u nichž nikdo nebude vědět, že jsou to komisaři," dodal Špička.

Termín podání žádné z dalších nominací podle mluvčí známý není. Nejčastěji se mluví o společných nominacích dvou států - krajiny Krušnohoří s Německem nebo památek Velké Moravy se Slovenskem.

Sasko letos v dubnu po dohodě s českou stranou svou žádost o nominaci Krušnohoří stáhlo s tím, že je třeba ji přepracovat. Nyní se dohodlo, že se žádost podá začátkem roku 2018. Spory nedávno byly i o širokou nominaci evropských lázeňských měst. Mezi původně zvažovanými 16 místy byly kromě západočeského lázeňského trojúhelníku i Luhačovice, později se nominace zmenšila a moravské lázně vypadly. Vzhledem ke složitosti nominace zatím není jistý rok 2018, kdy měla být původně podána, říká ministerstvo.

World Beer Idol 2017: Zvítězil tmavý silák ze Španělska!

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:World Beer IdolAutor:Jakub Veselý

Mezinárodní pivní degustační soutěž World Beer Idol 2017 zná svého vítěze. Stal se jím Imperial Russian Stout ze španělského pivovaru Cervezas Arriaca

První lednový víkend se v rodinné atmosféře Zichoveckého pivovaru a Továrny Slaný uskutečnil 2. ročník mezinárodní pivní degustační soutěže World Beer Idol. Mrazivé počasí neodradilo špičky ze světa pivních sommeliérů, kteří hodnotili piva z 15 zemí světa a pomohli tak vybrat nejlepší piva napříč pivními kategoriemi. V degustační komisi tak vedle sebe zasedli např. Brit Tim Webb (autor světového atlasu piv), americký publicista Joe Stange nebo italský propagátor řemeslného piva, Maurizio Maestrelli.
„Vůbec první ročník World Beer Idol proběhl před rokem a považovali jsme ho tak trochu za zkušební. Nastavili jsme si procesní řád degustací a vše si důkladně otestovali. A myslím, že jdeme správnou cestou. Vzorků jsme letos měli dvojnásobek,“ říká zakladatel a pořadatel soutěže Jakub Veselý a dodává: „Moc děkuji partnerům, hotelu Angelo, který ubytoval naše zahraniční sommeliéry, a pivovarům v Zichovci a Továrna ve Slaném, které poskytly své zázemí pro letošní ročník.“

Celkem bylo uděleno 7 zlatých, 11 stříbrných a 19 bronzových medailí. Nejvíce ocenění, konkrétně dvě stříbrné a pět bronzových medailí, si odváží bavorský pivovar Schwarzbräu, následovaný pivovarem Pravda Beer Theatre z ukrajinského Lvova, vedeným americkým sládkem Cory McGuinessem. Z českých pivovarů na zlaté ocenění dosáhlo pšeničné pivo z náchodského Primátora. Stříbrnou a bronzovou pozici osadily i vzorky z pivovaru Svijany. Celkovým vítězem napříč kategoriemi se stal tmavý silák s více než 10 % alkoholu, Imperial Russian Stout ze španělského pivovaru Arriaca.

Couračka, paroháč, dumlíkačka. Gastro výlet za specialitami Krkonoš

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Hocek

V dnešním výletě jsme se rozhodli spojit zdravý pohyb v horské přírodě se skvělými gurmánskými zážitky. Okruh po hřebenových partiích Krkonoš disponuje přírodními krásami a zároveň propojuje místa, kde vám nabídnou typická krkonošská jídla a piva z místních minipivovarů.

Zapomeňte na tatranky, housky s paštikou nebo na univerzální europivo a udělejte si hlad a žízeň na běžkách a prozkoumejte taje krkonošských jídelních a nápojových lístků. Sice ne na všech horských boudách ctí lokální kuchyni, ale jsme přesvědčení, že na naší trase si určitě pochutnáte.

Z Anduly na Klínovky
Naše trasa tvoří okruh, na který se můžete napojit na více místech. My jsme vyrazili od Penzionu Andula na Friesových boudách, který leží ve výšce 1 130 m. Tady vyrábějí a čepuji skvělé pivo Fries, dáme si ho ale až večer po výletě. Před námi je teď asi 23 kilometrů na běžkách s převýšením 800 metrů.

Těsně kolem penzionu prochází Krkonošská magistrála, jež od Harrachova po Žacléř měří téměř 90 kilometrů. Vyrážíme tedy po široké cestě stoupající úbočím Světlého vrchu. Naše první zastávka, Bouda Klínovka, je necelé dva kilometry daleko.

Tato bouda je nově otevřená od podzimu 2016 a jak zjišťujeme během naší první zastávky, o hosty tu nemají nouzi. Však je to také první logická občerstvovací zastávka na cestě z Plání na hřeben.

Restauraci tvoří útulný interiér ve stylu typické krkonošské dřevěnice a z nabídky nás zaujala krkonošská kulajda nebo lívance s borůvkami a zakysanou smetanou. Kdo má žízeň, může tady ochutnat jedno z místních krkonošských piv, pocházející z rodinného pivovaru Hendrych.

Nejvýše položený pivovar v České republice
Od Klínovky nás čeká ještě asi kilometr do kopce k Chalupě Na Rozcestí. Tohle místo slouží spíše jako rychlá občerstvovna pro vyčerpané běžkaře. Nečekejte tedy vysokou úroveň stolování, i když u rozpáleného krbu se nesedí špatně. Mají tu ale chutné polévky (například krkonošskou couračku) a točí tu málo známé Rychnovské pivo.

Míříme nyní po pohodové rovince k Luční boudě, míjíme chatu Výrovka a stoupáme do nejvyššího místa naší trasy, kterým je 1510 m vysoké sedlo mezi Luční a Studniční horou. Odtud můžeme za příznivého počasí obdivovat nádherné výhledy na Sněžku, Studniční horu, Bílou louku a celý hraniční hřbet.

Po necelých dvou hodinách jsme na Luční boudě. Tato bouda leží v nadmořské výšce 1400 metrů a chlubí se přívlastkem nejvýše položeného pivovaru nejenom Krkonoš, ale také střední Evropy.

Jejich restaurace v původním krkonošském stylu je rozlehlá a z okna se můžete kochat pohledem na Sněžku. Ze specialit doporučujeme guláš „Paroháč“ na místním pivu nebo borůvkové knedlíky s jogurtovou polevou a tvarohem.

Pivo Paroháč tu vaří od roku 2012, nejen klasický světlý či polotmavý ležák, ale i tmavý či pšeničný speciál a svrchně kvašené pivo britského typu Indian Pale Ale.

Přes Liščí horu na Lesní boudu
Vracíme se zpět na Rozcestí, kde uhýbáme doleva a stoupáme na vrchol Liščí hory. Kousek za 1 363 m vysokým zalesněným vrcholkem můžeme vlevo zastavit na hezké vyhlídce na Sněžku. Pak už pokračujeme dlouhým, ale mírným sešupem kolem Lyžařské boudy k Lesní boudě.

Lesní bouda s fungující biofarmou leží ve výšce 1 100 metrů, jen dva a půl kilometru od Pece pod Sněžkou. Na náš okruh se tedy můžete napojit i zde a využít k tomu lanovku na Hnědý vrch.

V Lesní boudě vám nabídnou spoustu krkonošských specialit vařených z domácích surovin a podle tradičních receptů. Můžete například okusit polévku „dumlíkačka“ z tuřínu, jedlíky určitě nezklame obrovská porce jehněčího a nabídnou vám i speciality z kůzlečího nebo skopového masa. Jejich sýry jsou také vyhlášené, my jsme ochutnali vynikající grilovaný kozí sýr s rajčatovou marmeládou.

Friesovy boudy: to nejlepší nakonec
Pod Lesní boudou se napojujeme na Krkonošskou magistrálu a po asi kilometrové rovince začínáme stoupat úbočím Liščí hory k Friesovým boudám. Široká cesta vede povětšinou lesem, přesto ale nabízí hezké výhledy ke Strážnému a do krkonošského podhůří.

Trasa nás nejprve přivede k penzionu Andula. Zdejší pivovar patří k nejmenším na trase, jejich pivo Fries byste ale rozhodně měli ochutnat. Restaurace a venkovní posezení na terase s výhledem až kamsi k Ještědu nemá chybu, tohle pivo hodnotíme jednoznačně jako pivo s nejhezčím výhledem.

Kousek nad penzionem se vypíná jeho větší bratr, hotel Friesovy boudy. Vyšlápnout si sem rozhodně stojí za to, restaurace v moderním stylu s panoramatickým výhledem nabízí profesionální servis a špičkovou gastronomii z lokálních surovin.

Vyzkoušeli jsme například krkonošské kyselo, brambory na loupačku s kefírem a tvarohem z farmy Mejsnar nebo obrovskou porci telecích líček. Kdo má rád sladké, určitě ocení málo známý krkonošský bramborový dezert „sejkory“ s tvarohem a povidly. Zapít to můžete opět pivem Fries.

V Beskydech mu něco chybělo, a tak pod horami postavil „malý velký“ pivovar!

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaRadas

Rozvoj malých pivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a nezadržitelně se blíží ke čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT je pravidelně mapuje prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude i v roce 2017 pro čtenáře objevnou cestou za poznáním tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Díky dlouholetému podnikání si můžete vydělat slušné peníze a ty pak utratit nebo třeba investovat. Pan Radúz Mohyla ze Stříteže si zvolil druhou variantu. Prakticky ze dne na den se rozhodl, že si v obci s tisíci obyvateli v podhůří Beskyd postaví svůj vlastní pivovar zvaný Radas a že to zkusí rozjet docela ve velkém.

Nejen o tom, co jej k tomu vedlo a jak se mu jeho záměr daří plnit, bude náš dnešní 29. díl seriálu Pivní mapa.

Po dvaceti letech začal „nový cirkus“
V minulosti bylo jeho „byznysem“ zpracování kůže do podoby nejrůznějších doplňků a mezi jeho zákazníky patřily také pivovary.

„Dá se říct, že vydělané peníze jsme vložili zase tam, kam patří. Do piva. Celý cirkus tak začal po dvaceti letech znovu,“ říká s úsměvem Mohyla, který začal o výrobě vlastního piva uvažovat v roce 2012. Žádné fráze o strategii a podnikatelských záměrech od něj ovšem neuslyšíte.

„To nás napadlo u piva. Kolega neměl v hospodě dobré pivo, a tak mi řekl, postav si svůj pivovar. Tak se stalo. Bylo to jednoduché,“ pokračuje muž, který díky svým zkušenostem znal pivovarský obor z hlediska obchodu, výrobu poznával až v praxi.

Během jednoho roku vybudoval z vlastního domu stojícího přímo u frekventované silnice mezi Frýdkem-Místkem a Třincem bez nadsázky čistě produkční kolos mezi malými pivovary. Jedná se o malý průmyslový pivovar s maximální kapacitou 20 000 hektolitrů.

„První vaření bylo zrovna ve stejný den, jako byl ve Vatikánu zvolen papež František, tedy 13. března 2013. Byla zima a bílý kouř příznačně stoupal kromě Vatikánu k nebi taky u nás z varny,“ vybavuje si Mohyla paralelu se zcela jiným světem.

Živí je zahraniční spolupráce
Po čtyřech sezónách provozu je spokojen s tím, že si pivo značky Radas vytvořilo okruh svých pravidelných zákazníků a odběratelů. „Mrzet“ jej může snad jen to, že převážná část produkce jde mimo region, tedy do Polska a na Slovensko. Něco málo prodá „kolem komína“ a pak také do obchodních řetězců.

„Zahraniční spolupráce nás živí. Jezdí si k nám pro pivo, protože vědí, že je u nás od malých pivovarů velice dobré. Vždyť nejsme jediní, kteří vyvážejí a nakonec to dělají i velké pivovary,“ podotýká zakladatel pivovaru, který se od počátku drží kréda vařit pivo „Beskydské a naše“.

Co to znamená? Z hlediska chuti je to snadné. Pivo ze Stříteže má být pořádně hořké a řízné tak, jak tomu v Beskydech kdysi bývalo. „Naše pivo je to proto, že tady na rozdíl od velkých koncernů, které mají zahraniční vlastníky, platíme daně a snažíme se v těžkých podmínkách podnikat,“ vysvětluje Mohyla.

Přestože má prakticky největší z malých pivovarů v celém regionu, vsadil na princip rodinného podniku, o který se starají čtyři lidé. Syn se naučil pivo vařit, manželka pomáhá s účetnictvím a dcera s marketingem. O obchod se stará hlava rodiny. Víc není třeba.

„Ze začátku jsme tady měli garanta, sládka Martina Vrbu, který nám vždy poradil a potom už začal vařit syn. Myslím si, že se to naučil dobře a že pivovar je, co se týče kvality, profesionální,“ doplňuje zakladatel, jenž se nebál investovat do moderní automatizované technologie. „Levné“ experimenty odmítl.

Hlavní značkou je Lysá hora
Ve škále piv se chtěl Radas vždy držet klasiky. Hlavní značkou jeho sortimentu je světlý ležák, dvanáctka Lysá hora. Daleko za ní je potom světlá jedenáctka a polotmavá čtrnáctka. Tato piva jsou v nabídce stále společně s řadou ochucených piv vyráběných přidáním macerátů nejčastěji ovocného typu.

„Moc jsem tomu nefandil, ale zkusili jsme to a nakonec se i tato piva ujala. Pořád je to lehce ochucená jedenáctka. Uchytilo se také zelené pivo, které vaříme na Velikonoce a na svatého Patrika. Svoje zákazníky si našlo,“ vykládá pivovarník, který se v rámci dalšího rozvoje věnuje vaření piva pro další lokální „horské“ značky. Po Lysé hoře a Pradědu se letos chystá i na Ještěd a Sněžku.

V tom rozhodně není sám, kdo vaří piva i pro zájemce z jiných regionů. Podstatné podle něj je, aby pivovar žil a fungoval. „Jde to, protože lidé chtějí stále více domácí produkci, tak to je se vším, nejen s pivem. Kdo chce, vidí rozdíl mezi chemickým pivem a tím, které je živé, kvalitní a dělané starým způsobem,“ myslí si Mohyla.

Svým příběhem možná vypadá jako svéráz, který to prostě risknul a klidně si „na vesnici“ postavil „malý velký“ pivovar. Jasně, většinou je to tak, že doma pak není nikdo prorokem, ale důležité je prosadit se časem tam, kde o pivo mají zájem a kde jim chutná.

Neuvažuje, že by jednou otevřel u pivovaru aspoň malou hospodu?
„Možná, že by tu mohla být jako před třiceti lety, kdy jsem dům koupil, ale mým cílem to není. Hospody to mají dneska těžké, staré časy jsou pryč. Když si vzpomenu, jak to kdysi hučelo v pivnici U křivého psa ve Frýdku-Místku, kde se sedělo i na parapetech a my prodali denně 15 hektolitrů piva. To byl, pane, fičák,“ vrací se na závěr do nostalgické minulosti náš průvodce.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Pivovar Radas
Místo: Střítež 98
Druhy piv: všechna piva jsou spodně kvašená a filtrovaná, celoročně je v nabídce světlý ležák 11° a 12° Lysá hora, dále také polotmavý speciál 14° a více než deset druhů ochucených piv, během roku vaří také speciál – zelené pivo 12°
Stáčení a prodej: v pivovaru standardně plní 30 a 50 litrové KEG sudy a 1,5 litrové pet lahve
Výstav: více než 10 000 hektolitrů za rok

Komu nejvíc chutnají hořká piva? Češkám nad padesát

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Vilém Janouš

České pivovary by si měly předcházet ženy. Hlavně již zralé dámy totiž dávají přednost pivům s vyšší hořkostí, což je zpravidla doména českých ležáků. Naopak Maďarkám nebo Slovenkám stejného věku chutnají spíše takzvaná europiva, tedy nápoje s nižší hořkostí. „Češky, zejména nad padesát let, výrazně preferují tradiční hořká piva, dokonce víc než čeští muži," uvedl Jaromír Fiala z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Je spoluautorem průzkumu v zemích visegrádské čtyřky, na který finančně přispěl Mezinárodní visegrádský fond. Výzkum pak potvrdil, že ve všech sledovaných zemích mají lidé spíše rádi tradiční domácí piva se stupňovitostí 11,5 až 12. „Na druhou stranu piva s vyšší stupňovitostí už jim zase tolik nechutnala. Čeští muži si ale silnější pivo klidně dají," upřesnil Fiala.

Nicméně výsledky výzkumu, který vyjde v jarním čísle časopisu Kvasný průmysl, ukazují, že české tradiční pivovary se o zákazníky být nemusí. Stejně tak pěstitelé surovin, které se pro výrobu českého piva používají. Zbystřit by ale měly například pivovary u našich severních sousedů, neboť mladí Poláci dávají stále častěji přednost méně hořkým pivům evropského typu. „Je otázka, zda se polské pivovary nemají více orientovat na evropský typ piva," řekl Fiala.

Pivovarů přibývá
Vývoj posledních let dává výzkumu za pravdu. Nejen v České republice prudce roste počet minipivovarů, které nevaří pouze pivní speciály, ale i tradiční české ležáky. „Tento trend začal ve Spojených státech jako reakce na stále unifikovanější výrobu. Navíc se pivo zbavilo nálepky, že se jedná o nějaký podřadný nápoj, čemuž hodně napomohl například Michael Jackson (pozn. red.: nejedná se o zesnulého zpěváka, ale světového degustátora)," uvedl ředitel Zámeckého minipivovaru Zábřeh Radovan Koudelka. Dnes lze v Česku napočítat 377 pivovarů různých velikostí, přičemž podle odborníků bude jejich počet ještě narůstat.

Mladí pijáci
A budou se muset snažit, protože při výběru piva je mezi českými muži i ženami nejčastějším kritériem chuť. Stejně tak je pro ně důležitá značka. „Mezi deseti českými konzumenty bychom našli přibližně jen jednoho, který se většinou nezajímá o značku a typ piva, které si kupuje, a téměř žádného, který by se o to nezajímal vůbec," vysvětlil nedávno sociolog Jiří Vinopal, který se výzkumem vztahu Čechů k pivu zabývá už dlouhou řadu let.

V Česku hořká piva preferuje i mladší generace pijáků. V tomto ohledu mohou být české pivovary spokojeny, zvlášť když jim počet konzumentů ještě vzrůstá. „Již třetím rokem sledujeme patrný nárůst množství vypitého piva konzumovaného nejmladšími ženami ve věku 18 až 29 let," dodal Vinopal.

Novým obchodním ředitelem Pivovarů Topvar je Martin Grygařík

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:České nápoje

Martin Grygařík se stává novým obchodním ředitelem pro Pivovary Topvar. Na Slovensko přichází s 22 letou zkušeností z obchodu v Plzeňském Prazdroji, kde působil poslední dva roky na pozici obchodního ředitele pro Off trade (obchodní řetězce a maloobchod).
Martin Grygařík

Martin Grygařík, jako obchodní ředitel pro segment obchodu a obchodních řetězců Plzeňského Prazdroje, lídra na trhu pivovarnictví v České republice a jednoho z největších dodavatelů do řetězců, prokázal schopnost dosahovat výborných obchodních výsledků i vedení velmi efektivních týmů napříč různými odděleními v rámci pivovaru.

Svou kariéru začal v roce 1995, kdy přímo po vysoké škole nastoupil do pivovaru Radegast, postupně se propracoval díky svým úspěchům přes manažera obchodu pro klíčové zákazníky, ředitele pro klíčové zákazníky a další pozice v obchodním oddělení pivovarů Radegast a po sloučení i Plzeňského Prazdroje.

„Mým hlavním úkolem v nové roli bude nadále posilovat konkurenceschopnost Pivovarů Topvar v oblasti prodeje v obchodech a obchodních řetězcích i v segmentu hospod a restaurací. Moc se na tuto novou pracovní výzvu těším a také na to, že budu moci navázat na výborné úspěchy mého předchůdce, Štefana Finty, v posilování tržního podílu v uplynulých sedmi letech“, říká Martin Grygařík.

Dosavadní obchodní ředitel Pivovarů Topvar Štefan Finta se rozhodl po sedmi letech společnost opustit a vyjít vstříc novým pracovním i osobním výzvám.

Nachmelená opice v Krnově uvařila nejlepší světlý ležák roku 2016

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Bruntálský deníkAutor:Gabriela MathiasováNachmelená Opice

Milovníci piva a krnovští patrioti mohou slavit. Nejlépe ležákem 11 z produkce Nachmelené opice. Toto krnovské pivo totiž získalo titul Nejlepší nový světlý ležák roku 2016.

Krnovský řemeslný pivovar Nachmelená opice dělá Krnovu dobré jméno. Jedenáctistupňový ležák z jeho produkce byl odborným časopisem Pivo, Bier & Ale zařazen mezi vítěze Výročních cen 2016 a ohodnocen titulem Nejlepší nový světlý ležák roku 2016.

Je to už druhé významné ocenění produktu tohoto pivovaru, který má za sebou teprve rok fungování. Na jaře se krnovský pivovar přihlásil do degustátorské soutěže Jarní cena českých sládků ve Zvíkově. V konkurenci 124 pivovarů z celé České republiky a Slovenska uspěli s pivem Easter stout.

„Naše pivo Easter stout, které jsme v našem krnovském pivovaru vařili vlastně úplně poprvé, se hned umístilo na bronzové příčce v kategorii stoutu, což je pro nás obrovský úspěch," uvedl při té příležitosti sládek Michal Kuřec.

HLAVNÍ JE PITELNOST
Časopis, který je zaměřen na osvětu a podporu kvality českého piva, hodnotí současný trh s pivem jako náročný. „Pivovary tuto výzvu přijímají bez rozdílu velikosti. Pokud na trh přišly nově, prosadí se díky své preciznosti. Musejí nabídnout lepší pivo než konkurence. Milovníci piva žádají překvapení a stále více si potrpí na kvalitu zvládnutou do všech detailu," uvedli autoři článku o výročních cenách.

Tradičním svorníkem při hodnocení českých piv, ať již jde o ležák nebo pivo typu ale, pak podle nich zůstává pitelnost. Nejlepší nový světlý ležák roku 2016 Ležák 11 Nachmelená opice má obsah alkoholu 4,5 procenta a jeho tvůrcem je Michal Kuřec.

Mezi dalšími oceněnými produkty v různých kategoriích byl například tmavý speciál Krušovice Dark Chilli, tmavý ležák Salzberg pivovaru Slaný, světlý nefilstrovaný ležák Pilsner Urquell nebo Alois 14 pivovaru Uhříněves.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819