Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Asie láká české pivovary. Krušovice míří na čínský trh

Publikováno:před měsícemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrKrušovice

Zhruba 550 milionů hektolitrů piva vypijí ročně obyvatelé Číny. Z toho pouhých 34 tisíc hektolitrů pochází z Česka. Na obřím čínském trhu, který je i z hlediska výroby ve výši zhruba 480 milionů hektolitrů největší na světě (Česko vaří ročně 20,5 milionu), teď zkusí štěstí i česká dcera koncernu Heineken. Trojka mezi zdejšími pivovary tam od příštího roku začne exportovat značku Krušovice.

„Ze vzdálenějších zemí dlouhodobě vyvážíme krušovické pivo například do Vietnamu, Izraele a také Iráku. Momentálně připravujeme export krušovického piva do Číny, kde je velký zájem o české ležáky,“ potvrdila LN mluvčí Heinekenu ČR Jana Austová Pikardová.

Nejde ze začátku o zanedbatelné množství, i když z pohledu celého čínského trhu je to kapka v moři. „Na příští rok plánujeme dovézt do Číny více než půl milionů třetinkových lahví Krušovic Imperial,“ dodává Pikardová.

Krušovice mezi top značkami
Značce Krušovice nahrává fakt, že ji mateřská společnost Heineken zařadila mezi osm top mezinárodních značek celé skupiny s cílem rozšířit jejich export do významného počtu zemí.

Českému exportu jednoznačně vládnou země Evropské unie. Zdejší pivovary do 25 z nich vyvezly loni 3,7 milionu hektolitrů, což je 84 procent celého českého exportu piva. Na 73 zemí mimo EU připadá jen 687 tisíc hektolitrů. Nejvíc putuje do Ruska a Jižní Koreje.

Čína je, na rozdíl třeba od Vietnamu, pro naprostou většinu tuzemských pivovarů dosud neobjevenou asijskou zemí. Pivo tam nevyváží ani lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj, i když podle nepotvrzených informací LN jeho majitel – japonský koncern Asahi – o této možnosti uvažuje, ani dvojka Pivovary Staropramen. Ty se prosazují spíš v Jižní Koreji, Japonsku a Vietnamu a nově i v dalším vzdáleném kontinentu – v Austrálii.

Z největších českých producentů tak dosud exportuje pivo do Číny jen čtyřka trhu Budějovický Budvar, případně z menších pak částečně skupina Pivovary Lobkowicz, která však podobné údaje nezveřejňuje.

A je tedy možné, že většina dosavadního exportu do Číny ve výši 34 tisíc hektolitrů (6,8 milionu půllitrů) pochází z Českých Budějovic.

Budvar prodává své pivo ve 20 asijských zemích, nejvíc ve Vietnamu. „Asie je pro nás z dlouhodobého hlediska strategický kontinent, protože podle prognóz tam poroste celková spotřeba piva a bude se zvyšovat i poptávka pro prémiových importovaných pivech. I my zde tedy vidíme významnou obchodní příležitost,“ uvedla vedoucí exportního oddělení Budvaru Renata Pánková.
S Asií a konkrétně s Koreou má velké plány i Prazdroj. Připadá na něj 118 tisíc hektolitrů z celkem 129 tisíc hektolitrů, které tam vyvezly loni české pivovary. Korejci si za pivo rádi připlatí – v hospodě tam prý za půllitr piva Pilsner Urquell zaplatí v přepočtu i 500 korun.

Český Kozel předčí Guinness?
Aktuálně v Koreji prodává Prazdroj zhruba 40 tisíc hektolitrů černého piva značky Velkopopovický Kozel, což je polovina toho, kolik v zemi prodá světový lídr v černém pivu irský Guinness. Jenže zatímco Guinness roste na korejském trhu údajně o pět až devět procent ročně, český černý Kozel každoročně o 50 procent. „Očekáváme proto, že bychom mohli do dvou let Guinness dorovnat a v horizontu tří let převzít roli lídra,“ věří si mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.
Pivovary spoléhají na to, že české prémiové značky mají v Asii dobrý zvuk a lze je tam prodávat s mnohem vyšší marží než v Evropě. I tak ale podle odborníků z branže nemá takový export velký ekonomický smysl a vzdálené trhy budou pro český vývoz spíše doplňkovou záležitostí.

„Každý velký světový výrobce jak může, tam spíš vaří pivo na základě licenční výroby. Pivovary musejí mít k přímému exportu hodně vážný důvod. Jako je v případě Budvaru ochranná známka a důraz na originalitu,“ říká nezávislý pivovarnický expert Jan Veselý.

Mezi nejlepšími pivy letos trojím vítězství uspěl pivovar Clock

Publikováno:před měsícemZdroj:České novinyAutor:ČTKClock

Pivovar Clock z Potštejna uspěl hned třikrát v anketě o Pivo roku 2017, kterou pravidelně pořádá Sdružení přátel piva. Vyhlašování se letos konalo v pivovaru Königsberger Bier v Kynšperku nad Ohří na Sokolovsku. Anketa letos udělila ocenění ve 12 kategoriích, kromě jednotlivých druhů piv i pro nejlepší minipivovar, pivovar, sládka roku a pivní počin.

"Naši členové vybírají ze všech piv, které se v Česku vaří. Takže do soutěže se piva nenominují. V této anketní části se objevilo celkem 321 značek a nejlepší piva z každé z těch kategorií postupují do anonymních degustací, u kterých se už sepisuje klasický degustační protokol," popsal ČTK pravidla pro hodnocení piv předseda Sdružení přátel piv Tomáš Erlich.

Přestože se letošní výsledky od předchozích ročníků v mnohém liší, mnohá piva a oceněné subjekty se na prvních místech objevovaly i v minulém ročníku. Vyrovnal se i poměr mezi oceněnými minipivovary a velkými pivovary. Letos jasně dominoval se třemi vítězstvími v pivních kategoriích Clock, řemeslný pivovar Clock Potštejn. Vyhrál v kategorii speciál, svrchně kvašené světlé i svrchně kvašené polotmavé pivo.

Mezi světlými výčepními pivy uspělo pivo Hubertus 10° pivovaru Hubertus Kácov. Nejlepší světlý ležák je letos Bakalář za studena chmelený pivovaru Bakalář Rakovník. Mezi speciály získal hlavní cenu Clock No Idols! India Pale Lager pivovaru Clock. V tmavých pivech vyhrál Bernard Černý ležák, v polotmavých opět Bernard s Jantarovým ležákem. Celkově ale v anketní části soutěže získal nejvíce hlasů Primátor Weizenbier z pivovaru Primátor v Náchodě, který uspěl i v kategorii pšeničných piv.

Z minipivovarů byl letos oceněn Rodinný pivovar Zichovec a mezi pivovary pak Pivovar Rohozec. Sládkem roku se stal Petr Bednář z minipivovaru ve Vrchlabí. Pivním počinem roku je výrazné pozvednutí kvality produkce, kterou dosáhl sládek Zdeněk Prokop v německém pivovaru Palmbräu.

Podle Erlicha se v Česku stále drží trend vzniku nových pivovarů, které vaří nejen klasická piva, ale i různé speciály. "S tím, jak lidé chtějí zkoušet nové a nové chutě, pivovary vytvářejí i experimentální piva," řekl ČTK.

Na předávání cen dnes zaznělo, že ročně v Česku přibývá okolo 50 minipivovarů a jejich celkový počet se už blíží 400. Některým z nich se daří natolik, že se výstavem přesouvají do vyšší kategorie velkých průmyslových pivovarů.

Produkce pivovaru Zlínský švec roste, o malé pivovary je zájem

Publikováno:před měsícemZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKZlínský Švec

Produkce zlínského pivovaru Zlínský švec roste. Loni uvařil asi 3000 hektolitrů piva, letos by se měl výstav zvýšit o dalších 200 hektolitrů, řekl dnes ČTK Jaroslav Kučera z obchodního oddělení pivovaru. Zájem o malé pivovary podle něj stále roste. "Lidé to zkouší. Byť malých pivovarů stále přibývá, pěstuje se takzvaná pivní turistika. Lidé cestují po minipivovarech a ochutnávají," uvedl Kučera.

Zlínský švec nabízí sedm druhů piv, nyní uvařil sládek Martin Velísek spodně kvašený vídeňský ležák. "Nový ležák má 11 stupňů a je charakteristický svou polotmavě rudou barvou a jemně nahořklou kořeněnou chutí. Napoprvé jsme uvařili tisíc litrů vídeňského ležáku," řekl Velísek. Barvu i specifickou chuť tvoří z větší části vídeňský slad, který v pivovaru smíchali s klasickým světlejším plzeňským sladem. "Převažuje vídeňský slad, ale konkrétnější nebudu. Každý pivovar má svou tajnou recepturu a i my jsme poměr víceméně odhadli," uvedl sládek. K hořkosti přispěl chmel odrůdy žateckého poloraného červeňáku. "Tento máme nejoblíbenější a využíváme jej k vaření většiny našich piv," řekl Velísek.

K nejoblíbenějším pivům pivovaru patří podle Kučery jedenáctistupňový světlý ležák a jedenáctistupňový polotmavý ležák, který získal loni ocenění Regionální potravina Zlínského kraje. "Čas od času uvaříme i další speciály, například medovou dvanáctku nebo v létě osmistupňové pivo pro cyklisty," řekl sládek. Asi 40 procent produkce se vypije v pivnici pivovaru v podhradí ve Zlíně-Malenovicích. "Zbytek dodáváme do pivnic od Vizovic po Uherské Hradiště," řekl Kučera. Lidé si mohou koupit také sudy či pivo v plastových lahvích.

Zlínský švec navázal na původní domovarnickou zkušenost Martina Velíska, který začal vařit pivo v Sazovicích u Zlína. "Od začátku jsme byli rozhodnuti soustředit se pouze na vaření ze základních surovin a neexperimentovat s koncentráty nebo sladovými výtažky," řekl Velísek. Ve Zlínském kraji je několik minipivovarů, funguje například pivovar Maxmilian v Kroměříži, Karlovský minipivovar Pod Pralesem ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku či vsetínský minipivovar Valášek.

Česko je třetím největším producentem chmele na světě.

Publikováno:před měsícemZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Jan Prokeš

● V Česku se letos vypěstuje zhruba 6500 tun chmele. Více ho vyrobí jen ve Spojených státech a v Německu.
● Více než polovina české produkce se vyveze. V posledních letech vzrostl význam Číny, která se stala druhým největším exportním trhem.
● Čeští chmelaři překonali finanční krizi a plocha chmelnic od roku 2013 opět roste.

Pěstování chmele v Česku, jež v předchozích letech zasáhly důsledky světové finanční krize, zažívá opět dobré časy. Po loňském vydařeném roce bude nadprůměrná i letošní sklizeň. Chmelnice nyní skupují i velcí hráči jako Agrofert nebo Ladislav Chvátal, vrcholový manažer investiční skupiny PPF, která jeho nákupy nekomentuje.

Podle odhadů Svazu pěstitelů chmele se letos sklidí zhruba 6500 tun "zeleného zlata". Asi pětina se ho vyveze do Číny, která se po Německu stala pro české chmelaře druhým nejvýznamnějším trhem. Na export míří zhruba polovina tuzemského chmele.

V posledních letech navíc opět roste i rozloha chmelnic. Ta se od krizového roku 2008 trvale zmenšovala až na minimum před čtyřmi lety. Nyní se chmel pěstuje na 4700 hektarech, tedy ploše asi sedmi tisíc fotbalových hřišť. Na začátku 90. let však byla plocha chmelnic v porovnání s dneškem dvojnásobná.

Minipivovary pomohly
Chmelnic v době ekonomické krize ubývalo především proto, že lidé koukali u piva hlavně na cenu, a pivovary proto nakupovaly levnější hořký chmel. Pěstitelé kvalitnějších aromatických odrůd kvůli tomu trh opouštěli. Situace se obrátila až v roce 2013. Mohl za to i trend minipivovarů, které své větší konkurenty donutily znovu vařit také kvalitnější piva.

"Poptávka po levném pivu zůstane vždy, ale stále častěji si chce člověk pochutnat a za půllitr piva zaplatí klidně i 50 korun. To, že velké pivovary začínají opět vařit aromatická piva, nám dost pomohlo," říká Stanislav Roháček, spolumajitel firmy PP servis, která je se zhruba 450 hektary chmelnic největším výrobcem chmele v Evropě.

V Německu, další chmelařské velmoci, mají největší pěstitelé zhruba poloviční velikost. "Vlastnictví je tam hodně rozdrobené, nebýt komunismu, bylo by to u nás stejné. Po zestátnění vznikaly velké celky a ty se pak po revoluci privatizovaly," vysvětluje Roháček.

Chmel láká i velké firmy
Do chmelnic v poslední době vstoupili silní hráči, jako je Agrofert nebo Ladislav Chvátal z PPF. Jeho Agro-Chmel vlastní přibližně 300 hektarů chmelnic a je druhým největším pěstitelem v Česku. Holding Agrofert pak vlastní tuzemskou trojku, Zemědělskou společnost Blšany.

Příchod velkých investorů do byznysu s chmelem si Roháček vysvětluje hlavně zájmem o zemědělskou půdu. "Generace, která získala půdu během privatizace, odchází a ti, kteří nemají nástupce, se poohlížejí po výhodném prodeji. A do čeho jiného by tito lidé měli investovat, když ne do půdy," tvrdí.

Většina sklizeného chmele míří za hranice. "Na vývoz směřuje okolo 80 procent naší produkce," potvrzuje Zdeněk Rosa, předseda představenstva družstva Chmelařství, pod které patří největší obchodník s chmelem Bohemia Hop. Stále více chmele se prodává do Asie, kupují ho hlavně pivovary v Číně a Japonsku.

"Naším hlavním zákazníkem je Plzeňský Prazdroj, na druhém místě je Čína a pak další domácí pivovary, jako třeba Budvar," uvádí Roháček, který s chmelem obchoduje prostřednictvím své dceřiné firmy Arix.

Export míří také do Austrálie, USA nebo Jihoafrické republiky. Loni čeští obchodníci vyvezli asi 3800 tun chmele v hodnotě 988 milionů Kč.

Žatec se snaží zachránit Dreherův pivovar, hledá mu jediného vlastníka

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:Miroslava Strnadová

Na začátku 20. století patřil Dreherův vývozní pivovar v Žatci k největším Evropě. Dnes v jeho areálu parkují autobusy, část prostor slouží jako skladiště, autodílna a větší část je opuštěná. Unikátní architektonickou památku se nyní město snaží zachránit.

„Areál a přilehlé pozemky, které jsou vhodné k rodinné zástavbě, vlastní tři majitelé. Jednáme s nimi. Nebrání se tomu, aby někdo celý areál odkoupil. Jejich finanční požadavky jsou reálné,“ uvedla starostka Zdeňka Hamousová.

„Naším cílem je najít investora, který by se stal jediným vlastníkem areálu, celý jej zrekonstruoval a vdechl mu nový život,“ dodala.

Podle ní by se tam mohlo opět obnovit vaření piva, areál je vhodný i pro další podnikatelské a turistické aktivity.

Město jedná také s Národním zemědělským muzeem o případném vybudování výstavní expozice. Dreherův pivovar je architektonický skvost a má velký potenciál. Rekonstrukce ale vyjde na stovky milionů korun.

Možností dotace na revitalizaci
„Je zde ale možnost čerpat peníze z dotačních titulů, například na revitalizaci brownfieldů,“ doplnil místostarosta Žatce Jaroslav Špička.

Jednu z budov, bývalou varnu pivovaru, si pronajali jako soukromé osoby žatecká starostka s místostarostou a architekt města Jiří Vaníček, který vypracoval studii možného využití areálu.

„Chceme tady pořádat akce pro veřejnost a seznámit je nejen s historií areálu, ale i jeho potenciálem,“ vysvětlila Hamousová.

Dreherův pivovar je od roku 2015 kulturní památkou, město ho zařadilo do souboru chmelařských památek v žádosti na zapsání do seznamu světového dědictví UNESCO.

V areálu byla naposledy Fruta
Areál se začal stavět v roce 1898 jako Žatecký spolkový pivovar, v roce 1926 se přejmenoval na Dreherův vývozní pivovar. Pivo se z něj vyváželo do řady zemí.

„Měl dvě sladovny se dvěma hvozdy, varnu s vodárenskou věží, kotelnou a strojovnou a ležácké sklepy s lednicí a stáčírnou, správní budovu i další hospodářské příslušenství. Vlastnil také pozemky a činžovní domy,“ popsala areál žatecká historička Milada Krausová.

Pivo se tam vařilo do roku 1948. Poté byl areál využíván ke konzervování. Poslední firmou, jež v něm působila, byla Fruta.

Neorenesanční průmyslová stavba pivovaru je unikátní i svým vzhledem. Pozornost poutají fasády z červených cihel a zdobné detaily z pískovce.

Strategicky bylo zvoleno i umístění. Nachází se v těsné blízkosti u železniční dráhy na Plzeň, u silnice na Chomutov a u řeky Ohře, ze které bral pivovar potřebnou vodu.




Budvarka získala ocenění Red Dot za vysokou kvalitu designu

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeBudvar

Koncept značkových restaurací BUDVARKA získal prestižní mezinárodní ocenění Red Dot za vysokou kvalitu designu. Autorem designu je české IO Studio vedené architektem a designérem Lukou Križkem. První BUDVARKA byla otevřena letos v březnu a nyní již fungují tři. Další čtyři restaurace této sítě se připravují. Do dvou let by BUDVARKY měly fungovat ve všech krajských městech i v dalších vhodných lokalitách.

Porota prestižní mezinárodní soutěže Red Dot Award: Communication Design 2017 vyhlásila v pátek 27. října vítěze letošního ročníku. Odborníci letos posuzovali přes 8000 projektů v 18 hlavních kategoriích z 50 zemí. Budějovický Budvar získal ocenění Red Dot za projekt značkových restaurací „Original pivnice BUDVARKA“, který navrhl tým českého IO Studia vedený architektem a designérem Ing. Arch. Lukou Križkem. Dalšími členy tvůrčího týmu byli Ing. Radek Bláha a grafik Jan Padyšák.

„Red Dot je zřejmě nejprestižnější soutěž na světě a já si ocenění nesmírně vážím. Je skvělé, že BUDVARKA zaujala porotu, složenou z mezinárodně uznávaných osobnosti současného designu,“ říká Ing. Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

„Naším cílem bylo vytvořit moderní restauraci pro náročné hosty, a zároveň zachovat prvky tradiční pivnice, ve které si lidé mohou naplno vychutnávat prémiovou značku Budweiser Budvar. BUDVARKA je prostor s lidským rozměrem, kde se člověk cítí příjemně a uvolněně. Proto je důležitou složkou navrženého konceptu také optimismus s prvky humoru, který je našemu národu tak blízký,“ vysvětluje Luka Križek z IO Studia. Flexibilní interiér je možné aplikovat v různých typech prostorů od historických po moderní. Z praktického pohledu je velmi důležitá jednoduchost montáže navrženého mobiliáře.

„Důkazem toho, že se nám záměr podařil, je spokojenost hostů a provozovatelů ve třech BUDVARKÁCH, které již fungují v České republice. Ocenění Red Dot navíc potvrzuje, že design BUDVARKY nyní patří do mezinárodní špičky,“ dodává Luka Križek.

Síť značkových restaurací BUDVARKA se bude výrazně rozšiřovat. „Již jsme zahájili realizaci dalších čtyř BUDVAREK. Do dvou let chceme tyto značkové restaurace ve všech krajských městech i v dalších vhodných lokalitách,“ uzavírá Robert Chrt.

O soutěži Red Dot
Pro profesionální hodnocení rozmanitosti v oblasti designu se Red Dot Design Award rozděluje na tři disciplíny: Red Dot Award: Product Design, Red Dot Award: Communication design a Red Dot Award: Design Concept. Soutěž Red Dot Award je jednou z největších světových soutěží v oblasti designu a organizuje ji Design Zentrum Nordrhein Westfalen. Odborná porota posuzovala nejlepší světové návrhy poprvé již v roce 1955. Název a značku ocenění Red Dot vytvořil v devadesátých letech 20. století profesor Dr. Peter Zec. Od té doby se symbol Red Dot stal vysoce ceněnou mezinárodní pečetí vynikající kvality designu. Více informací naleznete na adrese www.red-dot.org.

Poděkování všem, kteří se podíleli na konceptu BUDVARKA
Projekt BUDVARKA byl zahájen již v roce 2015. Jeho úspěšné ukončení by nebylo možné bez tvrdé práce a nadšení mnoha lidí, kteří si zaslouží zvláštní poděkování: patří mezi ně řada současných i bývalých kolegů z Budějovického Budvaru, IO studio, dodavatel interiéru Interiors, stavební firmy Demostav a Japsten a samozřejmě také všichni provozovatelé tří BUDVAREK, které již dnes nabízejí hostům své služby.

Diplom ocenění Red Dot 2017O konceptu BUDVARKA
BUDVARKA představuje moderní řetězec restaurací se silnou vizuální přítomností značky Budweiser Budvar. Je to prostor, ve kterém by se lidé měli cítit příjemně a uvolněně. Proto je důležitou složkou navrženého konceptu také optimismus s prvky humoru. Flexibilní interiér je možné aplikovat v různých typech prostorů od historických po moderní. Z praktického pohledu je velmi důležitá jednoduchost montáže navrženého mobiliáře. Zařízení BUDVARKY je navrženo z mnoha originálních prvků, které výborně doplňují dřevěné židle tradiční české značky TON. Důraz byl kladen na použití kvalitních přírodních materiálů v interiéru. Návštěvníky zaujmou zejména následující komponenty:
- kónické polosloupy připomínají sklenici s přetékající pivní pěnou,
- výčep inspirovaný typickým černým budvarským sudem,
- výplně stěn obložené pivními tácky skládanými do geometrické kompozice,
- kožené opěráky lavic šité ve tvaru pivních lahví,
- centrální osvětlení inspirované pivními přepravkami,
- nástěnné grafiky v pěti různých variacích: stylizované motivy víčka, přepravky, láhve, sklenice nebo potrubí pivovarské technologie vnášejí do interiéru pomocí hravých kompozic další vtipný a silný prvek,
- dlažba skládaná jako mozaika do tvaru pivních přepravek ze tří barevných odstínů keramiky, která navazuje na grafiku stěn,
- motiv nápisu BUDWEISER, skládaný z jednotlivých písmenek frézovaných z masivního dubu, který je v interiéru často používaný i na drobných detailech nábytku nebo svítidel.

Barevné řešení interiéru vychází z přirozené barevnosti přírodních materiálů. Další barvy jsou pak komponovány v monochromatické paletě tak, aby byl interiér sladěn v jednom barevném tónu. Volně stojící mobiliář je proveden v přírodním světlém dubu. Dubové obklady stěn jsou tónované do šedého odstínu. Černě zbarvené zámečnické prvky kontrastují s měděnými narůžovělými detaily. Čalouněné prvky jsou provedeny z brašnářské kůže.

Součástí designového řešení restaurace BUDVARKA jsou i originální jídelní lístky, pivní tácky, porcelánové stojany na příbory, porcelánové misky na podtácky, přepravky na dochucovadla a kompletní venkovní značení restaurace.

Pivní vítěz regionální soutěže je světový. Vyrobený z anglického sladu a chmele z USA

Publikováno:před měsícemZdroj:Rozhlas.czFrýdlant

Nikoliv zlatavý, ale načervenalý mok se stal letošním vítězem kategorie alkoholické nápoje soutěže Výrobek roku Libereckého kraje. Pivo má dlouhý název Albrecht American Pale Ale 13 Kristián a svoji výraznou barvu se chlubí díky anglickému sladu crystal T50. Výraznou chuť a aroma a má díky americkému chmelu.

Byť suroviny kvašeného speciálu Kristián jsou ze světa, název moku je ryze regionální. „Vítězné pivo nese jméno po hraběti Kristiánovi Clam-Gallasovi. Jeho jméno rezonuje s Frýdlantskem a je známé také v Jizerských horách, kde zakládal sklárny a vesnice,“ vysvětluje Marek Vávra, majitel Zámeckého pivovaru Frýdlant. Použitý slad a chmel odkazuje na výrobu piva v Americe a Anglii. Receptura vychází z frýdlantského Phillipa, což je také American Pale Ale. Jeho název odkazuje na strýce Kristiána Phillipa Clam-Gallase Phillipa Josefa Gallase.

Doba vaření? 8 až 10 hodin
Technologie výroby Kristiána se liší od výroby českého ležáku. Ten se dělá dvou rmutovým nebo tří rmutovým způsobem, kdy se používají spodní kvasinky, které kvasí při 8 stupních Celsia. American Pale Ale vzniká za přítomnosti divočejších vrchních kvasinek. „Uvaření várky tohoto piva trvá osm až deset hodin, zatímco český ležák se vaří deset až čtrnáct hodin. Pak se oddělí hořké kaly, pivo se zchladí a jde na kvašení. Kvašení u Ale trvá zhruba dva dny, zatím co ležák šest až deset dní podle stupňovitosti,“ vysvětluje Vávra technologii výroby. Nakonec pivo leží, v případě Ale 14 až 30 dnů, u ležáku 30 až 60 dnů.

Ve Frýdlantu vaří přes čtyřicet druhů piva. Samozřejmě, že ne všechny najednou. Některé speciály se vaří sezonně nebo jen párkrát za rok. Mezi ně patřil i Kristián. Po té, co ho porota soutěže Výrobek roku Libereckého kraje ocenila jako vítěze, byl Kristián zařazený mezi stálý výběr.

Krušovice jsou sponzorem Mistrovství světa v ledním hokeji do roku 2019

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeKrušovice

Krušovice se v roce 2014 staly hlavním oficiálním partnerem Mistrovství světa IIHF v ledním hokeji. Spolupráce s jednou z největších a nejvýznamnějších sportovních událostí roku se osvědčila, protože hokej se ke značce skvěle hodí. Krušovice se proto rozhodly partnerství prodloužit minimálně do roku 2019 s příslibem spolupráce na další dva roky.

Mistrovství světa v ledním hokeji je prestižní sportovní akce s mezinárodním rozměrem, sleduje ho více než miliarda diváků z celé planety. Hokejové zápasy se vysílají ve 167 zemích světa na 251 televizních stanicích. V České republice se navíc jedná o oblíbený celonárodní sport, při kterém se mnohdy projeví charakter jako v málokterém jiném. „Mistrovství světa v ledním hokeji je pro značku zásadní událostí roku. Toto strategické partnerství výrazně napomáhá celkovému vnímání značky i její pozici na pivním trhu. Jsem velmi ráda, že nadále v tomto partnerství budeme pokračovat a věřím, že mohu mluvit o spokojenosti na obou stranách,“ uvedla Lenka Kroupová, manažerka značky Krušovice, která má na starosti jak lokální, tak i mezinárodní trh.

Krušovice mají za hranicemi výborné renomé. Svědčí o tom fakt, že se krušovické pivo vyváží do více než 30 zemí světa, a neustále přibývají další trhy, kam královský pivovar expanduje. Celkově jde na export přes 20 % z celkového objemu výroby. A mistrovství světa v hokeji dobré reputaci Krušovic za hranicemi dobře nahrává.

Značka Krušovice se těší na další úspěšnou sezónu a spolupráci, tentokrát v Dánsku. V pořadí 82. Mistrovství světa IIHF se koná od 4. do 20. května 2018 v Kodani a Herningu.

Chilli a pomeranč i lahve s Gottem. Pivovary navařily vánoční speciály

Publikováno:před měsícemZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Pivovary na Vysočině vařily speciální piva s vyšším obsahem alkoholu pro vánoční trh už koncem léta, některé je v těchto dnech začínají stáčet do lahví. Želivský klášterní pivovar nabídne dvacetistupňové tmavé pivo s příchutí chilli a pomerančové kůry, speciály pivovarů v Havlíčkově Brodě a Chotěboři budou podle z několika druhů sladu. Humpolecký Bernard rozšíří sortiment o sváteční edici piv v sektových lahvích zdobených obrazem od Karla Gotta.

Sváteční edici svého piva Bohemian Ale připravil Rodinný pivovar Bernard druhým rokem, letošní lahve ale zdobí jiný Gottův obraz. Mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek předpokládá zájem zákazníků, protože loni se několik desítek tisíc láhví rozprodalo. Podotkl, že období Vánoc představuje pro pivovary vzhledem ke zvýšenému odbytu "malé léto". Humpolecký pivovar je největší na Vysočině, loni vystavil 315 400 hektolitrů piva.

Pivovar Chotěboř, nejmladší z průmyslových pivovarů Vysočiny, připravuje svoje speciální pivo z českého, karamelového a vídeňského sladu chmeleného žateckým chmelem odrůdy červeňák. Uvařeno bylo 19. září, a to v objemu 80 hektolitrů. "Filtrovat a stáčet se bude kolem 10. prosince, jak do lahví, tak i do sudů," uvedl sládek Oldřich Záruba. Speciál se podle něj dobře prodává o Vánocích a na Silvestra. "Během roku o silná piva typu speciál není tak velký zájem," uvedl. Pivovar funguje od roku 2009, jeho letošní celková výroba bude kolem 22 500 hektolitrů piva.

Sládek Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě začal vařit speciální pivo nazvané Vánoční hvězda na přelomu září a října. Bude to stejný speciál jako vloni, množství bude záviset na poptávce, sdělila Edita Veselka Palkovičová z pivovaru. Celoroční výstav tohoto výrobce má být do 100 tisíc hektolitrů.

O speciální pivo pravidelně rozšiřuje nabídku také Želivský klášterní pivovar. "Ale pokaždé je to něco jiného, speciály se neopakují," řekl obchodní manažer Miloš Minařík. Tentokrát jde o dvacetistupňový Imperial Stout s jemnou příchutí chilli a pomerančové kůry. "Dneska se stáčí první lahve," podotkl Minařík. Tento tmavý speciál je uvařen od srpna, pivovar ho má 3000 litrů. Želivští premonstráti navázali na staletou tradici výroby piva, první malý pivovar otevřeli v roce 2003. Nynější technologie umožňují za rok uvařit 2500 hektolitrů moku.

Ceny světlého lahvového piva se v Plzeňském kraji drží

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeň.cz

Pivo je pro Plzeňský kraj typickým produktem i z hlediska spotřebitelské ceny. Ačkoli např. maloobchodní ceny másla zažívají v současné době prudký cenový nárůst, ceny světlého lahvového piva zůstávají v našem kraji stabilní. Průměrná cena 0,5 l lahvového světlého piva k 15. 9. 2017 byla 10,86 Kč a v porovnání se stejným obdobím roku 2015 zůstává přibližně stejná (11,01 Kč v roce 2015). Cena uvedeného typu piva se v Plzeňském kraji pohybuje od počátku roku převážně pod hodnotou republikového průměru.

Pokud bychom si vytvořili nákupní koš základních potravin odpovídající vybraným potravinářským produktům u měsíčního šetření, všechny položky v koši sečetli a zjistili cenu za nákup, vyjde tento nákupní koš nejdráže spotřebitele v Libereckém kraji, kde nakupující zaplatí 1 647,60 Kč. Nejlevněji nákup naopak vyjde v kraji Olomouckém, tam spotřebitel zaplatí 1 555,30 Kč. Plzeňský kraj se pohybuje mírně nad průměrnou cenou tohoto nákupního koše na místní úrovni.

Přímé zjišťování spotřebitelských cen potravinářského zboží se do roku 2008 zjišťovalo jednou týdně, v letech 2009 a 2010 čtrnáctidenně a od roku 2011 se zjišťuje jednou za měsíc. Aktuální ceny vybraných 27 druhů potravin se šetří pravidelně 1x za měsíc ve 4 až 6 prodejnách různého typu v pevně stanovených termínech. Průměrné ceny za jednotlivé kraje a Českou republiku jsou zveřejňovány pravidelně jednou za čtyři týdny na webových stránkách ČSÚ.

Vzhledem k metodice přímého zjišťování cen jednotlivých potravinářských výrobků musíme při vyhodnocování a posuzování výše cen v jednotlivých krajích a úhrnem za Českou republiku mít na zřeteli, že uváděné ceny mají pouze orientační charakter.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822