Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Nejlepší pivo v Západních Čechách čepuje Miroslav Štych

Publikováno:před měsícemZdroj:Region Plzeň

Ze čtyřiceti soutěžících vybrala odborná porota tři nejšikovnější v čele s Miroslavem Štychem. Ten se stal absolutním vítězem západočeského kola a společně s dalšími postupujícími zabojuje o vítězství v celonárodním finále 16. a 17. srpna v Plzni, kde se vítězové všech regionálních kol utkají v dovednostech řemesla výčepního a znalostech historie a výroby světoznámého ležáku.

Miroslav Štych z PUOR Restaurace U Mansfelda je vítězem západočeského kola 12. ročníku soutěže o nejlepšího výčepního plzeňského piva. V pivovaru ukázal, že zvládá nejen veškeré technologické znalosti týkající se čepování a servírování piva, ale oplývá i tolik potřebným charismatem, který nesmí chybět žádnému výčepnímu. Společně s ním do národního finále postupuje Martin Křížek z karlovarské Ventura Pub – Evropák. Ten se umístil na druhé příčce a trojlístek nejlepších výčepních doplňuje bronzová Tereza Zíková z Pilsner Urquell Bar v Mariánských Lázních.

„Chtěl jsem ukázat, že výčepní tady v Plzni prostě umí udělat ten nejlepší ležák Pilsner Urquell,“ popisuje vítěz západočeského kola svou motivaci, proč se do soutěže přihlásil a dodává: „Na práci výčepního mám nejraději chvíle, kdy se mi podaří hosty rozveselit.“

Postupující do plzeňského finále:
1. Miroslav Štych, PUOR Restaurace U Mansfelda, Plzeň
2. Martin Křížek, Ventura Pub – Evropák, Karlovy Vary
3. Tereza Zíková, Pilsner Urquell Bar, Mariánské Lázně

Celonárodní finále se uskuteční ve dnech 16. a 17. srpna v Plzni. Václav Berka, obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, prozrazuje, co získá nejlepší výčepní plzeňského ležáku. „Tím největším oceněním pro nového Mastera Bartendera je samozřejmě prestiž, kterou vítězství přinese jemu a “jeho“ restauraci. Jako symbol toho, že hosté u něj dostanou ten nejlepší pivní servis od skutečného profesionála a plzeňské pivo ve špičkové kvalitě, dostane vítěz památeční trofej. Tradičně také ty nejlepší čeká cesta po evropských provozovnách, které čepují Pilsner Urquell, první zlaté pivo na světě, které dalo jméno celé jedné pivní kategorii -Pils.“

Od dvou deci po litr. Prazdroj stáčí nápoje do plechovek osmi velikostí

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czPrazdroj

Plzeňský Prazdroj spustil ve čtvrtek novou linku, která stáčí nápoje do plechovek různých velikostí. Díky tomu pivovar nabídne zákazníkům kromě klasických třetinek a půllitrů i plechovky o objemu od dvou deci do jednoho litru.

Nová linka za 340 milionů korun je letošní největší akcí Plzeňského Prazdroje, za hodinu zvládne naplnit až 40 tisíc plechovek. Bude vyrábět nápoje v osmi různých variantách o objemu 200, 250, 330, 400, 500, 550, 750 a 1 000 mililitrů.

Technologie umožňuje rychlou výměnu produkce různých typů plechovek v reakci na aktuální požadavky trhu.

„Novou linku využijeme pro plnění ležáků a výčepních piv i piv nealkoholických, ochucených birellů i neustále populárnějších ciderů Kingswood a Frisco,“ uvedl manažer plzeňského pivovaru Stanislav Hamara.

V testovacím provozu už vznikly sběratelské kousky plechovky Pilsner Urquell o objemu 750 ml k příležitosti 175. výročí pivovaru, které se slaví letos. Plzeňský Prazdroj už také na trhu testuje nové čtvrtlitrové plechovky Birellu.

O investici do nové stáčecí linky rozhodl pivovar na začátku loňského roku, a to kvůli rostoucí poptávce po plechovkovém pivu na domácím i zahraničním trhu.

Kapacita výroby plechovkového piva a dalších nápojů se nyní zvýší téměř o tři čtvrtiny. Celkem nyní Plzeňský Prazdroj v plechovkách prodává asi 14 procent produkce a tento podíl stále roste.

Populární jsou plechovky zejména v létě, kdy si lidé kupují nápoje na cesty na dovolenou nebo na chaty a chalupy.

Na nové lince našlo práci dvacet nových zaměstnanců. Zkušební provoz začal v dubnu a nyní technologie pracuje na plný provoz ve čtyřech směnách.

Prazdroj popletl jméno zakladatele, prodává plechovky s chybou

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czPrazdroj

Zaměstnancům Plzeňského Prazdroje se podařilo nešťastné faux pas. Zakladatele a sládka svého prémiového ležáku Pilsner Urquell Josefa Grolla, který do Plzně přišel z bavorského Vilshofenu, pravděpodobně omylem na plechovkách „překřtili“ na Františka.

Vlajková loď plzeňského pivovaru Pilsner Urquell slaví letos 175. výročí zrodu. Právě při té příležitosti se nedopatřením dostalo na část plechovek chybné jméno.

Prazdroj na dotaz iDNES.cz uvedl, že se do oběhu dostaly desítky tisíc kusů těchto plechovek. „Není důvod plechovky stahovat, pivo v nich je stále ten plzeňský ležák, který mají pivaři rádi, a i obal splňuje všechny potřebné náležitosti,“ řekl mluvčí pivovaru Vladimír Jurina.

Poté dodal, že chybné jméno se na plechovkách objevilo asi pod vlivem císaře Františka Josefa I., který byl podle mluvčího údajně jedním z prvních vážených ambasadorů plzeňského ležáku.

Místo charity erotická linka
„Bota“ na plechovkách prémiového ležáku je nepříjemná, sám by si jí však všiml málokdo. Větší průšvih musela hasit například americká potravinářská firma Kroger, která v roce 2010 na své cereálie Curves uvedla chybné telefonní číslo. Lidé se tak namísto charity Feed the Children dovolali na erotickou linku nabízející sex po telefonu. Cereálie s chybou tehdy výrobce ihned stáhl z trhu.

Ve světě marketingu a reklamy se vyskytla celá řada přešlapů. Mnohdy vznikaly špatným překladem, lokalizací nebo nedokonalou úpravou vizuálů. Například Coca-Cola svého času vstupovala do Číny pod krkolomným názvem Ke-kou-ke-la, který se dá podle rozdílu v dialektu přeložit buď jako „kousej do voskové tyčinky“ nebo jako „klisna, vycpaná voskem“.

Nejedním kuriózním momentem přispěl také nábytkářský řetězec IKEA v České republice. V roce 2010 zařadil do promoakce koberec s názvem Hoven, a slevu inzeroval jako „Doprodej Hoven“. Kontroverzní koberec, který nesl název dánského města, pak raději přejmenoval.

Z plechovek sběratelská rarita?
Je možné, že plechovky Pilsner Urquell se stanou sběratelskou raritou. A že za několik let nebo desítek let slušně nabudou na hodnotě. Ve světě filatelie platí, že investiční známky s chybotiskem patří k těm nejcennějším a nejdražším. Na druhou stranu, přestože plechovky se ve stejném prostředí rozpadnou později než papír, jejich obsah bude za pár let nepoživatelný.

Plzeňský Prazdroj ve čtvrtek spustil novou linku na stáčení piva do plechovek za 340 milionů korun. Umožní plnění obalů také o netradičních velikostech, jako jsou plechovky s obsahem 1 litr, 0,75 litru a 0,2 litru. Velikostí je celkem osm.

Spojte návštěvu zámku a prohlídku pivovaru: Svijany nabízejí zábavu pro celou rodinu

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Prohlídka zámku s jeho bohatými archeologickými expozicemi před obědem v pivovarské nebo zámecké restauraci, odpočinek v upravené zámecké zahradě a poté zážitek z tradiční výroby českého piva ve svijanském pivovaru - takový je jeden z možných scénářů příjemně stráveného dne ve Svijanech. Ať už se na místo vypravíte jen na jeden den nebo v rámci dovolené v Českém ráji, prohlídku svijanského pivovaru byste si určitě neměli nechat ujít.

Atraktivní prohlídky pro skupiny až 25 osob pivovar nabízí již od roku 2009. Během zhruba šedesáti až devadesáti minut se při nich účastníci mohou seznámit s celým procesem výroby svijanského piva. Ve Svijanech, jako v jednom z mála pivovarů, jsou věrní klasické technologii českého piva plzeňského typu s dvourmutovým způsobem vaření, kvašením v otevřených spilkách a zráním v ležáckých sklepích, která se v pivovarech už jen tak nevidí. „Všem našim fanouškům nebo lidem, kteří se chtějí seznámit s tím, jak se v moderních podmínkách vaří české pivo stejnou technologií jako v době jeho největší slávy, prohlídku vřele doporučuji. Nejde přitom o žádnou expozici, jako v některých jiných pivovarech; návštěvníci u nás procházejí skutečnou výrobou, nic před nimi neskrýváme a rádi jim odpovíme na veškeré dotazy. Všech šest průvodkyň a dva průvodci mají o výrobě piva rozsáhlé vědomosti a pivovar je pro ně stejně jako pro nás ‚srdeční záležitost‘,“ říká svijanský sládek Petr Menšík.

Šrotování, vystírání, rmutování, scezování, vaření, zchlazování, kvašení, dozrávání a stáčení: při prohlídce se zájemci seznámí se všemi fázemi výrobního procesu

Prohlídka začíná na recepci poučením o bezpečnostních zásadách a výkladem o historii a současnosti pivovaru, který doprovází galerie dobových fotografií. Ve výrobní části hosté postupně projdou moderní varnou, tradičními otevřenými spilkami, které většina jiných pivovarů ve jménu urychlení výroby nahradila uzavřenými nerezovými cylindrokonickými tanky, dále pak sklepy s ležáckými tanky a dalšími důležitými místy celého výrobního procesu. Na konci je čeká ochutnávka svijanského piva - nejčastěji nefiltrovaného Svijanského Mázu 11 % - natočeného do tradičních měděných mázů přímo z ležáckého tanku. To ocení zejména znalci, protože nefiltrovaný Svijanský Máz nikde jinde okusit nemohou.

„Na varně teplota hlavně v létě překračuje i 40 stupňů, zatímco u ležáckých tanků se pohybuje jen kolem 2 °C a je tam dost vlhko. Účastníkům proto doporučujeme několik vrstev oblečení a rozhodně také vhodnou, bezpečnou obuv, protože při nižších teplotách mohou vlhké podlahy klouzat,“ upozorňuje Petr Menšík.

Vstupné na exkurzi činí 70 Kč za osobu, minimální počet účastníků není stanoven, vzhledem k nejnižší možné ceně prohlídky - 700 Kč - vychází jako ideální počet deset osob. Průvodci nicméně zvládnou skupiny až 25 osob; větší zájezdy lze rozdělit na dvě skupiny s různými průvodci. Zvýhodněná vstupenka pro děti a důchodce stojí 50 Kč. Výklad probíhá v českém jazyce a na vyžádání i v němčině a angličtině. Pro úplnost: pivovar není bezbariérové prostředí, pro hendikepované osoby tak bohužel prohlídka není možná. V průběhu prohlídky se nesmí jíst, pít a kouřit. Z hygienických důvodů není samozřejmě vstup povolen psům a dalším domácím mazlíčkům.

Po prohlídce nákup v pivovarském obchodě
Dobrým završením prohlídky je návštěva restaurace a pivovarské prodejny v těsném sousedství pivovaru. Vedle kompletního sortimentu svijanského piva nabízí prodejna i široký výběr suvenýrů a reklamních předmětů pro svijanské fanoušky. Velké oblibě se mezi návštěvníky těší například pivo v dvoulitrových plechovkách, skleněné džbány piva Kvasničák a Svijanský fanda, cyklodresy, magnetky, turistická známka Svijan a z pivního skla zejména litrový „tuplák“ s emblémem pivovaru. Z mnoha desítek různých položek jsou některé k dostání pouze přímo ve Svijanech. „A novinky přidáváme stále, takže při každé návštěvě hosté v prodejně najdou něco nového. Z dalších zajímavých výrobků spojených s pivovarem se tak mohou těšit průběžně už od roku 2008, kdy je moderní prodejna v současné podobě v provozu,“ dodal Petr Menšík. Většina reklamních předmětů je pro zájemce dostupná i na e-shopu pivovaru. Ten se ovšem zaměřuje hlavně na prodej dvoulitrových plechovek a pětilitrových soudků v mnoha provedeních; lahvové pivo v něm zatím koupit nelze.

PROHLÍDKY PIVOVARU
V kterýkoliv den v týdnu, ale nutné objednat minimálně týden dopředu.
Oficiální doby prohlídek:
Po – Pá: 15:00 – 18:00 hodin
So – Ne, 9:00 – 18:00 hodin
Tel.: +420 739 589 473
E-mail: exkurze@pivovarsvijany.cz
https://www.pivovarsvijany.cz/kontakty-exkurze/

Dospělí: 70 Kč
Děti, senioři: 50 Kč
Minimální cena
exkurze: 700 Kč

PIVOVARSKÁ PRODEJNA
Otevírací doba:
Po: 13:00 – 17:00 hodin
Út – Čt: 9:30 – 17:00 hodin
Pá – So: 9:30 – 18:00 hodin
Ne: 9:30 – 17:00 hodin
E-shop
eshop.pivovarsvijany.cz
Nepřetržitý provoz

Samson znovu boduje. „Dvanáctka” v pořadu A dost! zvítězila

Publikováno:před měsícemZdroj:Pivovar SamsonAutor:Pavel OrálekSamson

Pivo značky Samson se v červnu dočkalo už druhého výrazného úspěchu. Po stříbrné medaili, kterou získala jeho „desítka“ v soutěži Pivo roku 2017, nyní zabodovala i „dvanáctka“. Tentokrát v testu zaměřeném na přítomnost jakýchkoli nežádoucích látek, který provedla nezávislá odborná porota na nejznámější české internetové televizi Stream.cz. V pořadu A dost! dopadla „dvanáctka“ Samson na výbornou, skončila bezkonkurenčně nejlépe ze všech testovaných vzorků.

„Máme radost, že test potvrdil důraz, který klademe na kvalitu našich piv. Jsme potěšeni, že výsledky hovoří jasně v náš prospěch,“ říká generální ředitel Samsonu Daniel Dřevikovský. „Je to důkaz, že masivní investice nového vlastníka do technologie výroby piva přináší své ovoce,“ míní ředitel Samsonu.

„Vyrábíme z nejlepších surovin na trhu, jsme hrdí, že úspěšně šíříme pověst budějovického piva,“ doplňuje vedoucí laboratoře a Quality Manager pivovaru Samson Kateřina Leštinová s tím, že pochvalný prst nahoru od tvůrců pořadu A dost! je vyznamenáním pro zaměstnance pivovaru. „Samson patří k pivům, která žádné toxické produkty plísní neobsahovala,“ doplňuje v pořadu A dost! reportér a moderátor Jan Tuna.

Ostře sledovaný pořad A dost! reportéra Jana Tuny se v posledním díle zaměřil na přítomnost nežádoucích látek v pivu. Jak ukázal test, některé testované vzorky obsahovaly zvýšené hodnoty mykotoxinů i nebezpečného furanu.

Samson tak rázně pokračuje v novém kursu poté, co jej zakoupila společnost Ab InBev, která je jedním z největších světových pivních koncernů. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Budweiser či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá stamilionové investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Rodinný pivovar Zichovec nově vaří devítku a slibuje nejsilnější pivo v republice

Publikováno:před měsícemZdroj:ekonom.czAutor:Táňa KrálováZichovec Louny

● Když v Zichovci vyráběli svrchně kvašenou devítku, mysleli na cyklisty.
● Ve zdejších sklepích zrají také piva v dubových sudech po whisky a portském.
● Rodina vloni rozšířila minipivovar o větší provoz v Lounech, vaří tam i pro létající pivovárky.

Magor došel, nebude ani na pouti. Na oblíbenou polotmavou patnáctku s nezaměnitelným jménem si lidé budou muset nechat zajít chuť. Do obecní slávy zbývají pouhé tři dny a nová várka nestačí řádně uležet. Ale i o tom to je. "Chceme být předmětem touhy, ne volby," říká Ivan Husák, který s manželkou a dvěma syny vlastní minipivovar v Zichovci, malé obci na Kladensku. Polotmavý speciál však vaří ve svém větším pivovaru v Lounech. Důvod je prostý, poptávka po něm je velká a kapacita restauračního pivovárku už na pivo ověnčené medailemi nestačí.

"Jednou v neděli, někdy před sedmi lety, jsem při obědě celé naší velké rodině sdělil, že chci ve vsi pivovar. Brácha na to, ty jsi magor, to nemůže nikdy fungovat," vysvětluje duchovní otec a investor zdejšího pivovaru okolnosti, jak se zrodil název pro zichoveckou patnáctku. "Magorů si ale nesmíte dát moc," varuje Ivan Husák. Na čepu v minipivovaru má v době naší návštěvy premiéru další z řady experimentů − devítka. Svrchně kvašené pivo typu ale skvěle pasuje k parným dnům. Z první várky tisíc litrů končí pětina v lahvích. Do týdne bude pryč a tak to prý chodí vždycky, když v Zichovci přijdou s něčím novým.

"Uvařit devítku není vůbec jednoduché. Není tam plnost a nic se u ní neschová," říká mladší ze synů, devětadvacetiletý Ondřej, hnací motor pivovaru. Řídí výrobu, jedná s dodavateli a nastavuje ceny. O tři roky starší Jan má na starosti obchod. "Manželka dělá supervizora. Přistřihuje mi křidélka a jsem za to rád. Někdy bývají moje nápady nereálné," uznává hlava rodiny.

Ivan Husák pivovar financoval, řídil investice a expandující firmu pomalu předává synům. "Samotná technologie stála pět milionů korun, celé to vyšlo na nějakých 60 milionů. Jsou tady zhmotnělé dividendy z Linetu," říká coby spolumajitel známé společnosti na nemocniční lůžka. V Linetu, jehož tváří je Zbyněk Frolík, vlastní Husák 12,5 procenta. Do roku 2008 v něm působil jako jednatel a finanční ředitel. Kromě toho je už devatenáctým rokem v zastupitelstvu a od roku 2006 starostou Zichovce.

Ze zchátralého lihovaru vybudoval Pivovarský dvůr Lipan

Publikováno:před měsícemZdroj:ekonom.czAutor:Marcela HonsováLipan

● V Dražíči oživili tradici vaření piva sahající do 17. století.
● Myšlenku svého otce, stavebního podnikatele, vzal za svou Jan Papula a kvůli vaření piva dálkově vystudoval potravinářskou školu.
● Dnes vaří ročně zhruba 800 hektolitrů piva Lipan, jehož název je spjat s dávnými vlastníky dražíčského panství.

Ze starého lihovaru tu zbyl i vysoký červený komín. Čápi na něm nehnízdí, takže slouží spíše k orientaci, kde najít Pivovarský dvůr Lipan. Ale i bez komína není problém v malé jihočeské vesničce Dražíč se dvěma sty obyvatel objevit malý pivovar s restaurací a penzionem.

Příjemné posezení pod pergolou v parném létě přijde vhod pěším i cykloturistům, kterých sem hlavně v sezoně zavítá dost. Na čepu byla v době naší návštěvy čtveřice piv − světlý a tmavý ležák, světlé výčepní a jedenáctistupňové APA. Všechna z místního pivovárku, tedy značky Lipan. Půllitr ležáku stojí 35 korun.

"V hospodě mám čtyři kohouty a tradičně nabízím tři spodně kvašená piva a na posledním kohoutu nějaké exotické pivo, dnes je to svrchně kvašená APA. Stále zkouším, co lidem nejvíc chutná," provází po svém pivním království 33letý Jan Papula. Co nejdříve se výčepní pult změní, aby mohl majitel nabízený sortiment rozšířit.

"Už mám objednaný nový pult se sedmi kohouty, takže začátkem července budeme nabízet pět piv. Postupně jich bude na výběr až sedm," naznačuje své plány.

Stačí se porozhlédnout kolem a je jasné, že koupací jezírko s odpočinkovou zónou svítí novotou, rekonstruovaný špejchar pro uzavřené společnosti také nepamatuje minulé století a příští rok by měla přibýt sauna. To aby návštěvníci penzionu přijížděli i mimo letní sezonu.

Takže sem míří lidé za pivem, nebo za pobytem v krásné jihočeské krajině mezi Týnem nad Vltavou a Bechyní? "Jezdí rodiny s dětmi, pivaři i turisté. Je moc fajn, že se někteří vracejí a doufám, že to bude platit i o těch nových, kteří se tu třeba náhodně zastaví," odpovídá Papula.

Australan v Plzni aneb jak "ekonomický migrant" učí Čechy pivní rozmanitosti

Publikováno:před měsícemZdroj:ekonom.czAutor:Jan NěmecRaven

● Pivovar Raven založil v Plzni Australan Filip Miller se společníky v roce 2015.
● Minipivovar se na trhu proslavil především svrchně kvašenými pivy nejrůznějších stylů.
● Double Black Cream IPA je na serveru Untappd.com hodnocená jako třetí nejlepší české pivo.

Rádi vás uvítáme, ale připravte se, že je to tak trochu "punk". Varovná slova spolumajitele a obchodního ředitele pivovaru Raven Ladislava Vrtiše před návštěvou se ukazují jako nepříliš přehnaná. Za vraty domku v plzeňském Bolevci nedaleko místní fakultní nemocnice čeká na návštěvníka skutečně velmi neformální atmosféra. Na první pohled by mohla neznalému připadat trochu chaotická: dveře pivovaru se netrhnou, v místnosti sloužící jako kancelář se zároveň lahvuje pivo, všude panuje čilý ruch. Ovšem na druhý pohled je zjevné, že i v "punkovém" pivovaru panuje jistý řád.

Spolumajitel a hlavní autor receptur v Ravenu, Australan Filip Miller, při prohlídce ukazuje prostor pro uskladnění sladu a srdce pivovaru s dvounádobovou 500litrovou varnou, v níž zrovna vzniká voňavé tmavé pivo stout. Ve vedlejší místnosti kvasí předešlé várky, za dalšími dveřmi pivo zraje ve velkých nerezových tancích. K ochutnání nabízí letní Session IPA založenou na americkém chmelu Amarillo. V červnovém horku je až nebezpečně osvěžující.

České hlavní město piva si většina pivařů spojí především s legendou Pilsner Urquell, která dala jméno celému jednomu pivnímu stylu: ležáku plzeňského typu. Filip Miller se sládkem Petrem Vynáhlovským a dalšími kolegy ovšem vsadili na jinou pivní notu. "Vaříme především svrchně kvašená piva nejrůznějších stylů," říká Miller.

Jak se stane, že si Australan otevře pivovar v české pivní Mekce? Filip Miller začal vařit pivo už před mnoha lety, ještě v době, kdy žil v Sydney. Tehdy to byl jeho příspěvek do společné domácnosti, kterou obýval s dalšími studenty. "Každý měl nějaký svůj úkol, někdo uklízel, někdo se staral o nákupy. A já jsem pro všechny každý víkend vařil pivo," směje se Miller. Pivo ostatně bylo vždycky jeho velkou vášní: s oblibou ochutnává nejrůznější styly od pivovarů z celého světa. A také je hodnotí na specializovaných webech. Dnes je tak s několika tisíci hodnocenými pivy českým rekordmanem třeba na populárním serveru RateBeer.com.

Podnikatel Koska věří, že minipivovar Ossegg přispěje k oživení starobylého kláštera

Publikováno:před měsícemZdroj:ekonom.czAutor:Josef PravecOssegg

● Pivovar Ossegg ročně vaří 1300 hektolitrů piva pro 18 odběratelů v severních Čechách a na německé straně Krušných hor.
● Pivo v oseckém klášteře vařili cisterciáčtí mniši již od 12. století, novodobá tradice ale odstartovala až v roce 2015.
● Majitel pivovaru a správce kláštera Jindřich Koska uvažuje i o obnovení sladovny, lihovaru a o vybudování klasické restaurace.

Minipivovar Ossegg, za nímž se skrývá stře­dověký název severočeského města Osek, má moderní historii jen krátkou − opavský podnikatel Jindřich Koska ho ob­novil v létě 2015. Se svolením cisterciáků v klášteře, který se po sedmdesáti letech probouzí k životu, vaří ročně kolem 1300 hektolitrů piva. Především světlý ležák, dvanáctistupňový Philipp, vedle toho tmavý speciál Tomáš a rovněž světlou jedenáctku. Polovinu sezony pivovar nabízí i čtrnáctku − ta obsahuje osm kilogramů medu na tisíc litrů − a extrahořkou třináctku, o niž je stále větší zájem. Při významných příležitostech a svátcích se vaří speciál tmavá osmnáctka Jindřich, a dokonce i jednadvacítka.

V létě se polovina produkce pivovaru vypije přímo v klášterní restauraci a na přilehlé terase, protože ty žijí z turistů a cyklistů. Druhá polovina se rozváží − do Bíliny, Litvínova, Teplic, trochu do Ústí nad Labem. A také za hranice na německou stranu Krušných hor. Pivo dodávají jak v sudech, tak ve skle, nikoliv však PET lahvích. Do nich podle názoru majitele i zaměstnanců pivo jednoduše nepatří. Místní si pro něj mohou dojít také se džbánem a bez obav, že jim během cesty domů spadne pěna. Je totiž nefiltrované a obsahuje látky, které bílou čepici udrží.

"Chutnají mi všechna, mají vyváženou chuť, je z nich cítit slad a toho si lidé cení," říká o svých pivech Jindřich Koska. Zakládá si rovněž na tom, že při celé výrobě se používají místní suroviny. Chmel se nakupuje v Žatci přímo od pěstitelů, slad v Liberci a Vratislavicích, med dodávají okolní včelaři. Voda je z nedaleké krušnohorské přehrady Fláje. I techniku koupili z blízkého Litvínova, od firmy Brewtec. Samotná receptura je tradiční z 19. století − podle sládků pivovaru Ossegg se toho v Čechách už mnoho vymyslet nedá, a tak se jen trochu upravuje obsah chmele a sladu. Důležitá je i čistota a dodržování výrobních postupů.

Vyučený automechanik prodal hotel a vybudoval pivovar

Publikováno:před měsícemZdroj:ekonom.czAutor:Petr KorbelKrušnohor

● Vlastislava Kopeckého a jeho manželku unavilo 25 let strávených v restauracích a hotelu.
● Založili pivovar Krušnohor, který sídlí v bývalé vesnické samoobsluze.
● Za svůj největší úspěch považují pivo s intenzivní vůní pomeranče.

Tisová je okrajová část Kraslic. Leží v srdci Krušných hor, poblíž hranic s Německem. Stála tam samoobsluha, kterou v rámci akce Z vybudovali místní občané. Tržní podmínky však nepřežila a mnoho let chátrala. K novému životu ji probudili Vlastislav Kopecký s manželkou a společníky: Stal se z ní minipivovar Krušnohor.

Kopecký se přitom vyučil automechanikem, školu končil právě v listopadu roku 1989. Rodiče i prarodiče však vždy pracovali v pohostinství. Jakmile se otevřely nové možnosti, začali podnikat. Vydražili dvě restaurace v Ústí nad Labem a potřebovali, aby jim syn pomáhal.

"Se ženou, absolventkou střední hotelové školy, jsme pak třináct let provozovali hotel Švejk na Bublavě," líčí své další osudy 45letý Vlastislav Kopecký. "Koupili jsme vyhořelou budovu, dotáhli hotelové služby k určitému vrcholu a snažili jsme se zákazníkům nabídnout ještě něco navíc. Dostali jsme nápad, že bychom při hotelu zřídili pivovárek a tím přilákali další hosty. Začal jsem počítat, co by bylo nutné udělat a jak by to vycházelo," dodává.

Jenže manželé cítili, že už je 25 let práce v gastronomii unavilo. Zkusili hotel nabídnout k prodeji. "Inzerát přilákal zájemce, čímž se naše rozhodování výrazně zjednodušilo," popisuje Kopecký. Z původního plánu na hotelový pivovárek tak vznikl pivovar Krušnohor, který je podstatně větší. Nemovitost koupili Kopečtí v roce 2013, první mok uvařili v roce 2015. Vstupní investice činila zhruba 15 milionů korun. Poloviční podíl mají Libor Sladký s manželkou; Sladký zastává funkci finančního ředitele. Na vybudování pivovaru firma čerpala dotace z operačního programu Rozvoj. Výrobní technologii dodal Josef Krýsl, legendární plzeňský sládek a budovatel malých pivovarů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314