Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Obliba piva mezi ženami nadále roste

Publikováno:před měsícemAutor:Marek Vomočil

Pivo je pro ženy v Česku stále atraktivnějším nápojem. Meziročně vzrostla skupina žen, které si alespoň občas pivo dopřejí, konkrétně z 57 % na 59 %. V průměru si jej dají skoro dvakrát za týden. Vyplývá to z výsledků každoročního průzkumu Pivo v české společnosti, který pro Český svaz pivovarů a sladoven připravuje Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR (CVVM).
Nositelkami vzestupného trendu jsou především ženy v nejmladší věkové kategorii 18 – 29 let, u nichž došlo k meziročnímu nárůstu o 6 %. Tři procenta přidala také skupina žen mladšího středního věku (30 – 44 let). „Mladší lidé jsou obecně otevřenější experimentům, chtějí zkoušet stále nové chutě, jejich loajalita ke značce a dokonce ani k typu piva ještě není tak vysoká jako v pozdějším věku. Pivovary na to reagují nabídkou pivních speciálů, jejichž obliba i mezi ženami stále roste,“ říká Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. O dvě procenta meziročně narostla i skupina žen, které v situaci, kdy si nemohou dát normální pivo, sáhnou po jeho nealkoholické variantě.

Pivo je v Česku nápojem vzdělaných žen s dobrými příjmy
Novými konzumentkami piva jsou nejčastěji ženy s vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním
a také s vyššími příjmy. „My ženy přistupujeme k výběru jídla i nápojů možná o něco sofistikovaněji než muži. Více se zajímáme nejen o složení a kvalitu, ale taky o to, co je právě tzv. trendy. V tom všem pivo dokonale obstojí, doplňuje Martina Ferencová.

Dva půllitry týdně
V průměru ženy v Česku vypijí o něco více než dva půllitry týdně. Tento ukazatel meziročně narostl jen zanedbatelně. Mírně pokles podíl žen, které si dají jeden až dva půllitry týdně, a narostl podíl těch, které vypijí méně než jeden nebo naopak více než dva půllitry za týden. „Naprostá většina žen se přirozeně drží v mezích zodpovědné konzumace, která odpovídá maximálně dvěma třetinkám piva denně. Takové množství nenaruší ani případný dietní režim. Pivo je taky ideální iontový nápoj po sportovním výkonu. Osobně považuji 10° a nealko pivo za nejlepší nápoje, které kdy lidstvo vynalezlo“, říká prof. MUDr. Jan Pirk, přední český kardiochirurg a zapálený sportovec.

Roste zájem o výrobu
Žebříčku témat spojených s pivem u žen podle studie CVVM vévodí to, jak a z čeho se pivo vyrábí
a jaké jsou jeho dopady na zdraví. Prakticky vůbec je naopak nezajímá vývoj situace na trhu piva v ČR a ani to, jaké jsou pivní trendy v zahraničí.

O průzkumu
Výzkumný projekt „Pivo v české společnosti“ probíhá v CVVM již od roku 2004. Sleduje trendy v množství a frekvenci konzumace piva v dospělé české populaci. Studie realizovaná na podzim 2017 pracovala s daty získanými od téměř tisícovky respondentů napříč jednotlivými skupinami dospělé populace v Česku. Podrobné výsledky jsou dostupné ve výzkumných zprávách CVVM: cvvm.soc.cas.cz.

Krušovice představují nový ležák K11, změnu designu a názvů piv

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeKrušovice

Královský pivovar Krušovice přichází s hlavní novinkou letošního roku, a to s čepovaným ležákem K11. Světlý ležák s příjemnou hořkostí zákazníci poprvé ochutnají v březnu. Současně pivovar Krušovice přechází na nový design plechovek, skleněných lahví a PET obalů. Nové názvy produktů mají vystihnout přesnou povahu populární desítky a dvanáctky.

Hlavní novinkou Královského pivovaru Krušovice se stává ležák K11. Důvodem jeho uvedení na trh je stále rostoucí popularita jedenáctek na českém pivním trhu, a proto nesmí chybět ani v portfoliu Královského pivovaru Krušovice. K11 je světlý ležák s příjemnou hořkostí a vyšší plností vyrobený z několika druhů českých sladů, které pivu dodávají krásnou zlatavou barvu a dokonalou plnou chuť. Za správnou vyváženost nový ležák vděčí právě použitým speciálním sladům (karamelovému, pšeničnému a mnichovskému).

Název nového ležáku K11 vznikl spojením písmene K jako označení pivovaru Krušovice a číslovky 11, která vyjadřuje stupňovitost piva. Novinka s tímto originálním názvem bude k dostání pouze na čepu od března 2018. Stejně jako ostatní produkty krušovického portfolia se i K11 vyrábí z žateckého chmele.

Krušovice dále představují nové obaly svých produktů, které reagují na bohatou královskou historii značky. Celkový dojem nejvíce umocňuje použití královské pečeti. Současně dochází i k úpravě názvosloví, které vychází z přesného popisu produktu. Nejoblíbenější značku z nabídky pivovaru Krušovice si spotřebitelé vychutnají pod názvem Královská 12. „Chceme maximálně podpořit prémiové vnímání naší vlajkové lodi a tou je Královská 12. Jsme hrdí na to, že jsme jako jediný pivovar v České republice získali královskou pečeť,“ uvedl brand manager pro značku Krušovice Jiří Coufal. Přejmenování se dočkala i oblíbená desítka z portfolia pivovaru, ta nově nese název Řízná 10 díky svému jedinečnému řízu.

Pivo ze sedmého schodu aneb Jakou má mít správnou teplotu?

Publikováno:před měsícemZdroj:Reflex.czAutor:Pavel Maurer

Doktor (Rudolf Hrušínský): „To mi řekni, Karle, jak jsi přišel na to, že na sedmym schodě to má tu správnou teplotu?“ Karel (Marián Labuda): „Dlouhodobým zkoušením. Na šestým je teplý a na osmým už přechlazený.“ Zlidovělý citát z filmu Vesničko má středisková hodně napoví. Jak je to ale vlastně s teplotou a kvalitou našeho nejslavnějšího nápoje doopravdy?

Když je v Česku období hospodářského poklesu nebo ekonomické krize, obvykle to nemá vliv na spotřebu piva. Klesá pouze stupňovitost. Začne se pít víc desítka a méně dvanáctka. Je to lacinější. Při politicky komplikovanějších situacích naopak spotřeba piva enormně narůstá. Všichni to přece musí jít probrat do svých hospůdek, kam si odskočí „na jedno“. Příkladem může být třeba revoluční týden v roce 1989. Tehdy, během šesti listopadových dnů – od pondělí 20. do soboty 25. 11. –, Pražské pivovary prodaly tolik piva, že to stačilo na plnění plánu na celý rok!

Je celkem všeobecně známo, že kdyby byla roční spotřeba piva olympijskou disciplínou, tak Česká republika si se svými asi 143 litry na hlavu pravidelně odváží zlatou medaili. Ve spotřebě zkrátka nemáme konkurenci! Taky je důležité si připomenout, že v naší zemi je zhruba 370 pivovarů (počítám minipivovary, mikropivovary, ale i velké pivní značky, které ovšem už dávno nejsou naše rodinné stříbro – patří mezinárodním pivním gigantům). Vyrábět si vlastní pivo je už díky zdokonaleným technologiím docela snadné, a tak si je pro sebe vaří některé restaurace nebo hotely a „svoje vlastní pivo“ si může kdekdo připravit i doma v garáži.

Naše pivní chutě jsou velmi specifické a také zkušené. Stejně jako Francouz hravě rozpozná bordeaux od burgundského a kdejaký sýr či dokáže z hlavy jmenovat několik druhů ústřic, stejně jako Itala neomámíte náhražkovou pizzou či odfláknutými špagetami, tak tuzemští milovníci piva bezpečně poznají i při slepé ochutnávce, jestli pijí staropramen, plzeň, nebo bernarda…

Jsme experti na pivo. Řešíme pěnu, barvu, říz a také teplotu. A právě teplota mnohé z nás v poslední době dost trápí! Pivo je totiž v mnoha pohostinstvích podáváno přechlazené! Zbytečně? Náhodou? Je to neumětelství, nebo záměr? Někdy mi připadá, že je to naschvál, a to z mnoha důvodů. Tak například když vám někdo naservíruje do ledové sklenice velmi studené pivo, rychle se ztrácejí veškeré chuťové vlastnosti. V podstatě nepoznáte, co pijete.

Je to jako s vínem – i to se vám pěkně otevře, pouze když je užíváte ve správné teplotě. Podle druhu vína jsou pak ještě rozlišeny suchá, polosladká, těžší, lehčí červená, jejichž servírovací teplota se mění o stupně Celsia nahoru – dolů. S pivem to máme mnohem jednodušší. Jeho servírovací teplota, tedy pokud nejde o pivní speciály, ale klasický ležák plzeňského typu, je dost jednoznačně určena. Stejně se ale v jednotlivých pivnicích dost liší… Proč? A jaká má být tedy ta správná teplota? Zeptali jsme se nejvýznamnějších odborníků v pivovarnictví, vrchních sládků, expertů.

Dobře načepované a řízné pivo v orosené sklenici již samo vybízí k dalšímu napití. Pro plné vychutnání a pivní zážitek širokého spektra portfolia piv Staropramen je důležitá správná teplota pro každý jeden druh čepovaného piva. Aby tomu tak mohlo být, je nutné dát do vzájemného souladu teplotu piva a teplotu pivního skla. Pivo nesmí být ani podchlazené a ani teplé. Díky tomu se v průběhu pití pivo plně otevře, vynikne jeho vůně a vytříbená chuť s akcentem na suroviny.
Libor Vávra, sládek Pivovary Staropramen

Téma teploty piva je v současné době trochu nešťastně potlačeno ke škodě zážitku z konzumace. Podle mě je to především proto, že dnes mají prakticky všechny restaurace na pivním vedení chladič, který jim zajišťuje, že pivo od sudu přes pivní vedení až po výčepní kohout má nastavenou teplotu, jež se prakticky nemění. Dříve, kdy technika chlazení piva nebyla na takové úrovni, se každý dobrý hostinský snažil, aby měl „dobrý sklep“ – ten musel být hlavně studený a čistý. O dobré hospodě se pak tradovalo, že je tam výborné pivo právě díky sklepu a také že pan výčepní se o pivo dokáže dobře postarat. Ze své vlastní pivovarské praxe si pamatuji, že součástí dodávek sudů do hospody byl někdy i kus ledu, aby si výčepní mohl odpovídajícím způsobem sklep vychladit. To bylo velmi důležité, protože pivo ve sklepě mělo trvale potřebnou teplotu pro servírování.

Po prudkém nárůstu počtu restaurací po roce 1989 se dobrý sklep dostal na druhou kolej a nebylo výjimkou, že některé restaurace ani neměly vyprojektovány sklepy na sudy. Pivo se skladuje při pokojové (někdy i bohužel „kuchyňské“) teplotě a výsledné servírovací teploty nápoje ve sklenici se dociluje prudkým zchlazením v chladiči pod výčepem. Tím se ale pivo „podtrhne“ a pak už nikdy nemůže mít takovou chuť, jako když opustilo brány pivovaru.

Moje doporučení pro ležák nebo výčepní pivo je takové, aby bylo skladováno ve sklepě nebo chladicím boxu, ideálně při teplotě mezi pěti až osmi stupni Celsia. Vlastní chladič by měl sloužit už jenom k doladění servírovací teploty, nikoliv k šokovému zchlazení piva. Teplota piva ve sklenici na stole hosta by podle mě měla být pět až sedm stupňů Celsia. V létě při spodní a v zimě při horní hranici. Při této teplotě totiž pivo ještě výborně osvěží, ale zároveň nechá vyniknout všech chuťovým a aromatickým látkám, které do něj zakomponoval sládek. Při nižší teplotě se pivo uzavře a není možno si vychutnat všechny chutě a vůně, a naopak u teplého piva chybí jeho osvěžující efekt. Při doporučení teploty ovšem záleží i na tom, jaký je kdo konzument. Rychlý štamgast si pivo vychutná při ideální teplotě a nenechá ho zteplat. Při pomalé konzumaci během jídla může pivo zvyšovat teplotu a pak se stále více prosazují hlavně hořké chutě. Pivo delším stáním také ztrácí obsah CO2, což se chuťově projeví horším řízem. Mám zkušenost, že právě z výše uvedených důvodů jsou někdy servírována zbytečně studená piva.

Pokud bych měl doporučit teplotu tmavých českých piv, tak nejlépe jeden až dva stupně vyšší než u ležáku. Přiznám se, že to je těžko dosažitelné, pokud má restaurace jen jeden chladič (lze to řešit minimálně u lahvových piv).

V zahraničí se občas piva servírují při velmi rozdílných teplotách a není nic mimořádného dostat pivo v namražené sklenici s teplotou blízko nuly a s ledovou tříští namísto bohaté, krémově husté pěny. Opačným extrémem jsou piva cask Ale, jež dozrávají v sudu a která jsou servírována prakticky při pokojové (hospodské) teplotě.

V každé případě by pivo mělo být servírováno do mokré, dobře umyté a vychlazené sklenice, aby při čepování neutrpělo ani minimální šok, a když mi pan výčepní k tomu pivu popřeje „Na zdraví“, jsem ochoten tolerovat jeden stupeň nahoru nebo dolů.
Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje

V některých našich restauracích je pivo opravdu studené, a to i těch značkových, které se pyšní pravým českým ležákem, jenž by měl být servírován při teplotě sedm až devět stupňů Celsia. Už jsem mockrát zažil teplotu tři až pět stupňů Celsia, a navíc vymraženou sklenici. Že to poškozuje aroma i chuť piva, o tom obsluha a pohříchu ani zákazník kolikrát nic nevědí. A tak v zimě v létě servírujeme všechna piva studená. Slabá i silná. Že bychom si měli vychutnat například pšeničné pivo při 10–12 0C nebo 19% porter při 14–16 0C a, nedejbože, 21% Russian imperial stout stařený v sudu po whisky až při 22 0C? Hudba budoucnosti. Dnes každý Čech ví, jak se má podávat víno, ale já doufám, že přijde doba, kdy bude vědět, jak správně podávat český národní nápoj – pivo.
Jan Šuráň, z inženýrské společnosti Pivo Praha, která podporuje a staví malé pivovary po světě, kromě toho vlastní například Pivovarský dům, Pivovarský klub

Ideální teplota pro servírování ležáku je 7 sedm stupňů. Přesně jak říkal pan Labuda ve filmu Vesničko má středisková.
Bořivoj Bartoněk, vrchní sládek Pivovarů Lobkowicz.

Debaty okolo správné teploty piva se vedou v hospodách všech úrovní. Nejznámější český pivovar Pilsner Urquell uvádí, že teplota má být šest až osm stupňů Celsia. Ambasadoři PU mi tvrdili, že musí mít prostě sedm stupňů, a basta! To mě natolik naštvalo, že jsem si zakoupil teploměr a začal měřit teplotu piva na startu, tedy po přinesení na stůl, a před dopitím. Výsledkem bylo 3,2 až šest stupňů Celsia na startu, extrémy 1,4 a devět stupňů Celsia jakožto jasně špatné nepočítám. Zajímavé je, že některý výčepní při dotazu vytáhne vlastní profi teploměr, přeměří teplotu a nebrání se diskusi, naopak jiný i ve stejné hospodě se tváří, že se ho debata netýká. Provedl jsem měření v několika známých pražských pivnicích. Lokály a Malostranská beseda čepují na čtyřech stupních Celsia, U Pinkasů a Mincovna na pěti stupních, U zlatého tygra šesti stupních. Bavíme se o startovní teplotě. Ta finální je pak závislá na teplotě startovní. Před dopitím piva načepovaného na pěti stupních se teplota zvýší po deseti minutách na sedm stupňů a po půlhodince na 10 °C. To už je pro mě opravdu teplé.

Co pivař, to jiný názor na teplotu. Pro mě je optimum na startu 3,5–5,5 °C, ale jsou lidé, kteří si ani nedávají pivo do lednice. Můj otec patřil mezi ně a vždy se ptal, zda přijedu, aby mi dva kusy včas vychladil. Pro takovéto konzumenty v minulosti měli v hospodách ohříváčky na pivo, neviděl jsem je však snad dvacet let. Ovšem dají se zakoupit. Nedovedu si ale představit hosta, který do pivnice přijde s ohříváčkem s teplou vodou. Řešením pro milovníky teplejšího moku je snad jedině to, aby chodili do takových pivnic, kde čepují na vyšší teplotu. Druhou a snazší variantou je pak napít se poprvé (tady pomůže teplejší pěna) a počkat tři až pět minut, než bude pivo teplejší. V Jihlavském radničním pivovaru jsem letos v lednu vařil celý den pivo „EJL“, tedy typ piva „ALE“, a to se čepuje na osmi stupních. Speciální česká těžká piva i některá piva bavorská či belgická se čepují dokonce i na 12 °C.
Pavel Sváček, dobrovolný spolek „Ať nám to pije!“

S teplotou piva to v tuto chvíli začíná být na našem trhu zajímavější. Nástup malých pivovarů a jimi oblíbených piv typu ALE a STOUT, či dokonce SOUR nám v tom dělá trochu nepřehlednou situaci. Jde především o teploty, jež se k těmto pivním stylům hodí a měly by se při těchto stupních podávat, ale neděje se tak. Jediné, co máme jakžtakž v paměti, je doporučená teplota piva Pilsner Urquell (LAGER) samotnými sládky pivovaru, a to dost obšírných pět až sedm stupňů Celsia.
Lukáš Svoboda, mistr výčepní pivnic a restaurací Lokál z řetězce Ambiente

Staropramen přechází na temnou stranu. Digitální komunikaci firmy zajistí Dark Side

Publikováno:před měsícemZdroj:Objevit.czStaropramen

V tendru, který vyhlásila společnost Pivovary Staropramen, zvítězila digitální agentura Dark Side. Druhým vítězem se stali žraloci vod sociálních médií Socialsharks.

Dark Side nezvítězila u Staropramenu poprvé, obě firmy spolupracují už do minulého roku, kdy Dark Side v lednu zvítězila nad svými konkurenty ve výběrovém řízení a ujala se PR pro ležák Granát a výčepní 10° a 11° pivo. Nově se postará o komunikaci značek Staropramen a Ostravar. Digitální a komunikační agentura, která nabízí služby i v offline marketinguuž má ve svém portfoliu také jména jako KFC, ČSOB, Zásilkovna.cz nebo Danone.

Druhou agenturou, která z tendru vyšla vítězně, jsou specialisté na sociální média Socialsharks. Firma, která je podepsaná pod komunikační strategií společností, jako je Lidl, Albi, Baťa nebo třeba Evropa 2, bude mít na starost značky Stella Artois, Sládkova limonáda, Cool a možná méně známý světlý ležák Corona.

„V rámci výběru proběhlo několik kol. Postupně jsme se seznamovali s procesy uchazečů, jejich přemýšlením o značkách a schopností řešit jak standardní, tak krizové situace. U finálně zvolené dvojice agentur se nám líbila dobře uchopená kreativa a konkrétní strategie dosahování výsledků,“ poznamenal k výběrovém řízení Tomáš Šebesta, media & digital manager CZ/SK společnosti Pivovary Staropramen.

Plzeňský Prazdroj v loňském roce přilákal rekordní počet návštěvníků

Publikováno:před měsícemZdroj:Plzeňské novinkyAutor:Jitka NěmečkováPrazdroj

Plzeňský Prazdroj hlásí rekordní návštěvnost, k tradičním trasám loni znovu přibyly prohlídky pivovaru Gambrinus.

Plzeňský Prazdroj v loňském roce přilákal rekordní počet návštěvníků. Celkem jeho trasy v Plzni navštívilo 762 tisíc lidí, což je o šest tisíc více, než v dosud nejúspěšnějším roce 2015.

„Nárůst zájmu o prohlídkové trasy i o další akce v obou plzeňských pivovarech nás nesmírně těší. Překonat čísla roku 2015 nebylo jednoduché, neboť v tom roce se Plzeň pyšnila titulem Evropské hlavní město kultury, což samozřejmě nalákalo do Plzně mnoho turistů,“ uvádí Pavla Mášková z oddělení turismu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

O loňský návštěvnický rekord se ze šedesáti procent zasloužili čeští turisté, výrazně se pak zvýšil zájem návštěvníků z Asie, zejména z Číny, Taiwanu a Jižní Koreje. Ti v loňském roce poprvé překonali množství německých turistů, kteří bývali tradičně nejpočetnější zahraniční skupinou návštěvníků pivovaru.

„Celkem k nám na prohlídky pivovarů zavítali návštěvníci z padesáti zemí světa, ze vzdálenějších zemí například z Brazílie nebo Austrálie,“ říká Pavla Mášková.

Kromě tradiční trasy v pivovaru Pilsner Urquell začal loni Plzeňský Prazdroj lákat i na prohlídky pivovaru Gambrinus. Zcela novou trasu absolvovalo již několik tisíc návštěvníků. Na turisty zde čeká mnoho zajímavých aktivit, jako například škola čepování piva, senzorická prezentace surovin na výrobu piva, které mohou lidé suroviny i ochutnat. Část degustace probíhá přímo v ležáckých sklepích, kde pivo zraje. V historické varně Gambrinus je dokonce možné uspořádat soukromý večírek či party.

Rekordní návštěvnosti dosáhl Plzeňský Prazdroj i díky úspěchu loni pořádaných akcí. S velkým zájmem se setkaly například oslavy 175 let od uvaření první várky ležáku Pilsner Urquell s bohatým doprovodným programem nebo výstava o historii plzeňských hospod na nádvoří pivovaru.

I v letošním roce Plzeňský Prazdroj kromě tradičních akcí, jako je Léto v Prazdroji nebo Pilsner Fest, chystá pro turisty několik novinek. Speciálně se připravuje Plzeňský Prazdroj zejména na oslavy 100 let od vzniku republiky, v jejichž rámci chce uspořádat výstavu, která by měla mapovat toto historické období v pivovarnictví.

Velikonoční ležák z Volby sládků už zamířil do pivnic. Čepují také v hotelu Zlatá hvězda Vimp

Publikováno:před měsícemZdroj:Za krásnější VimperkPrazdroj

Závěrečnou degustační zkouškou potvrdili sládci Plzeňského Prazdroje kvality limitované edice velikonočního ležáku Master Zlatá 13 programu Volba sládků. Stalo se tak symbolicky na Popeleční středu, kdy začíná podle křesťanské tradice čtyřicetidenní postní období před Velikonocemi. Ležák již zamířil do více než tisícovky pivnic a restaurací v celé ČR, kde bude k mání po celý březen. Další hospody se přidají v posledním předvelikonočním týdnu.

„Již loni měl velký úspěch, věřím, že tomu tak bude i letos. Uvařili jsme jej opět z těch nejlepších surovin s přihlédnutím k tradičním recepturám pro vaření postního piva. Má zlatožlutou barvu s bílou pěnou, výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí, a toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ uvedla degustační zkoušce sládková Lenka Straková.

Podobná silnější piva se přitom v postním období vařila již od středověku zejména za zdmi klášterů a Prazdroj na tuto tradici navazuje. „Postní období to je čas, kdy se v klášterech již od středověku vařila silnější piva. Mniši ho vařili proto, že má mnoho vitamínů a dalších látek, které jim pomáhali získat dostatek energie pro dlouhé postní období a konec zimy. V postní době bylo pivo často jediným zdrojem kalorií. Proto se říkalo, zvláště u těchto hustých piv, že se jí, nikoli pije,“ vysvětluje smysl předvelikonočních speciálů páter Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference a dodává: „Obnovování tradice silnějších ležáků, vařených v období před Velikonocemi, považuji za přirozené. Je hezké, že se se tato tradice v naší zemi obnovuje u velkých pivovarů stejně jako se k vaření Velikonočních speciálů vrací i některé kláštery.“

V 17. století si nefiltrované již tehdy spodně kvašené pivo plné přírodních látek začali vařit mniši z řádu svatého Františka z Pauly. Jiné typy velikonočních piv se ale vařily v klášterech ještě dříve.

Festival minipivovarů v Brně byl úspěšný

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Právě skončil druhý ročník prvního profesionálního pivního festivalu pod střechou, Festival minipivovarů v Brně. Ten se konal v rámci mezinárodního veletrhu Salima 2018 od 1. do 3. března. Účastnilo se ho 50 minipivovarů, z toho 3 byly ze Slovenska

„Festival minipivovarů v Brně proběhl velmi úspěšně, každý den se ho zúčastnily stovky lidí, kteří si akci velmi chválili, což nás těší,“ hodnotí akci Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, který akci pořádá.

Festival měl samostatný vstup, samostatné vstupné i samostatnou otevírací dobu. Návštěvníci měli možnost ochutnat více než 130 druhů piv, jelikož každý pivovar přivezl nejméně 2 druhy piva, které na kohoutech střídaly. Pro návštěvníky tak byl festival jedinečnou příležitostí, aby na jednom místě ochutnali desítky kvalitních vzorků z produkce minipivovarů a nahlédli tak do stále pestřejšího světa malých výrobců piva.

„Akce mě mile překvapila hlavně pestrostí nabízených piv, ale i doplňkového občerstvení. Ocenila jsem možnost ochutnat tradiční piva, ale i pivní speciality,“ hodnotí akci účastnice Katarína. „Ačkoli mi systém s žetony nejdříve připadal nedomyšlený, při samotném placení piva se osvědčil. Člověk nemusel hledat drobné, u stánků se neztrácel s vydáváním peněz,“ doplňuje návštěvník Roman.

Akce se celkem účastnilo 50 minipivovarů, z České republiky byly zastoupeny všechny regiony a 3 pivovary byly ze Slovenska. Letos je totiž sté výročí Československa. Symbolicky se tak každý den čepovalo sto druhů piva.

„Festival minipivovarů v Brně má velký potenciál růstu a vytvoření tradice a má ambice stát se největší akcí minipivovarů v České republice,“ dodává Jan Šuráň.

První den akce také proběhla valná hromada Českomoravského svazu minipivovarů, na níž se jeho členové usnesli, že svaz bude vydávat certifikáty, jež bude udílet sládkům za kvalitu. Spotřebitelům to usnadní orientaci v tom, který minipivovar vaří kvalitní pivo.

Školy čepování pivovarů Prazdroje nabízí zážitkové programy pro jednotlivce i party

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Škola čepování piva Pilsner Urquell a Kozlova škola čepování nabízí nezapomenutelné zážitkové programy pro jednotlivce i party přátel

Poučný a přitom mimořádně zábavný večer, teambuilding, narozeninová oslava, rozlučka se svobodou, pánská i dámská jízda… Zkrátka chcete-li si sami nebo se svými přáteli či kolegy vychutnat jedinečný, intenzivní zážitek, rezervujte si místo ve škole čepování piva přímo v rodišti slavného českého ležáku Pilsner Urquell v pivovaru Plzeňský Prazdroj nebo v pivovaru ve Velkých Popovicích nedaleko Prahy.

Účastníci Školy čepování piva Pilsner Urquell si během tříhodinového zážitkového programu prohlédnou plzeňský pivovar, pod vedením zkušeného sládka se naučí čepovat hladinku, čochtana, šnyt i mlíko, dozvědí se vše o zásadách správné péče o pivo a na památku si odnesou půllitr se svým jménem a certifikát o absolvování školy čepování. Konzumace piva Pilsner Urquell a občerstvení během „výuky“ jsou v ceně! V nabídce je varianta včetně prohlídky autentických prostor pivovaru Plzeňský Prazdroj za 590 Kč/osoba i varianta bez prohlídky za 550 Kč/osoba. Skupiny přátel nebo kolegů mohou společně prožít unikátní teambuildingový program Cesta pivovarského tovaryše. U všech zážitkových programůje nutná předchozí rezervace. Více informací o Škole čepování piva Pilsner Urquell najdete zde...

Velkopopovický pivovar pro všechny zvídavé milovníky zlatavého moku pravidelně otevírá Kozlovu školu čepování piva. Nejprve zamíří na prohlídkovou trasu a nasoučasné varně se seznámí s procesem výroby piva a surovinami, které se používají. Poznají bohatou historii pivovaru a příběh zakladatelské rodiny Ringhofferů. Uvidí také stáčírnu lahví a sudů, expozici věnovanou exportu a v pivovarských ležáckých sklepech ochutnají nefiltrovaného Kozla. Poté již následuje přímo v prostorách historické varny z roku 1928 samotná škola čepování. Během ní se dozví vše o správné péči o pivo, naučí se čepovat pivo přímo od pivovarského odborníka. Tříhodinový zážitkový program završí předáním oficiálního certifikátu stvrzujícího zdárné absolvování školy. Cena je 350 Kč/osoba. Zážitkový program je možný pro skupiny od 10 osob rezervovat kdykoliv dle přání či pro individuální návštěvníky je možnost absolvovat školu čepování vždy 1. sobotu v měšíci od 14:15 hodin.

Pivo z plevele a bez alkoholu? Před sto lety Čechům nic jiného nezbývalo

Publikováno:před měsícemZdroj:Info.czAutor:Karel Knobloch

Náhražka – slovo, které se za první světové války stalo jedním ze symbolů neradostného života v zázemí. Pražané se ho sice učili jen velice neochotně, ke konci války ale už byli rádi i za náhražky náhražek. Lepší než umřít hlady nebo žízní. Otevřít si v takové době hostinec či kavárnu mohl jen naprostý šílenec.

Pivo? Neutekl jste z Bohnic? Černé sice mám, ale jenom uhlí támhle u kamen. Kozel je v chlívku a ležák? To jsem tady jedině já. Kreslený vtip, na němž hostinský polehávající na kanapi vítá špatnou zprávou žíznivého hosta, vyšel na sklonku války v Humoristických listech. Pijákům piva tou dobou do smíchu nebylo – pivo bylo skutečně nedostatkovým zbožím a o předválečné kvalitě si mohli nechat jen zdát.

O moc veselejší nebyl před sto lety ani pohled do pražské kavárny. Od roku 1916 byla káva tak jako mnoho dalších komodit na příděl, což působilo její chronický nedostatek a nárůst cen na černém trhu. Kávové náhražky nebyly ničím novým, už před válkou se krom cikorky setkáváme s horkými nápoji z praženého žita, fíků nebo sušeného ovoce. Část těchto surovin se ale mezi lety 1914 a 1918 přesunula do kategorie nedostatkového zboží, a tak se na pultech objevily náhražky na druhou, náhražky náhražek. Platilo to i pro cikorii – čekankový kořen začal být na příděl, takže se prášek nastavoval třeba sušenou cukrovou řepou, které byl hlavně na začátku války naopak přebytek. I hotového cukru bylo dlouho dost, časem ho však v kavárnách nahradil sacharin, a i ten koncem roku 1917 došel. Ve výlohách kaváren se začaly objevovat nápisy: Prodej nápojů neslazených.

Mnohem víc než otázka sladidel ale, zdá se, návštěvníky kaváren koncem války trápil úplný „zákaz podávati mléko a mléčné nápoje (bílou kávu) v živnostech hostinských a výčepních“. Přístup k mléku stát přednostně zajišťoval těhotným, matkám a dětem, část hostů tak do kaváren chodila ani ne tak kvůli kávě samotné, ale spíš kvůli mléku v kávě bílé. Opatření z ledna 1918 bylo plošné, místodržitel však mohl udělit výjimky podnikům, v nichž se stravovaly nezámožné vrstvy obyvatelstva, na dobu snídaní, obědů a večeří.

S náhražkami se lidé setkávali na každém kroku, tématem číslo jedna byla válečná chlebová mouka. Jedlé kaštany, pohanka, kukuřice, proso, brambory, lebeda nebo kopřivy, to byly rostliny, se kterými se experimentovalo. Mouka se ale mohla nastavovat rovněž senem, slámou, najemno rozemletým dřevem, kůrou, lišejníky nebo dokonce krví jatečních zvířat. Veřejnost na podobné potravinářské experimenty reagovala veskrze negativně, a jak ve své studii Výmysly německých profesorů i návrat ke zkušenostem předků upozornil historik Martin Franc, měly v Čechách protesty i svůj nacionalistický podtext. „Zemí náhražek“ bylo hlavně Německo, ty byly proto vnímány jako výplod mozků „bláznivých německých učenců“. Čeští odborníci na výživu, kteří se během první světové věnovali výzkumu na tomto poli, si podle France dokonce koledovali o cejch zrádců národa.

Opatrně ostatně postupoval i kulturní historik a folklorista Čeněk Zíbrt, který koncem války vydal knihu Česká kuchyně za dob nedostatku před sto lety jako připomínku posledního velkého hladomoru po napoleonských válkách v roce 1817. Zíbrt čtenáře v úvodu upozorňoval, že se jedná pouze o výčet náhražek, se kterými v kuchyni pracovali naši předkové. Knihu berte jako kulturně-historickou studii, ne jako kuchařku, vzkazoval jim alibisticky.

Chleba se na začátku války začal ve větší míře péct také z mouky ječné, čímž se obloukem vracíme ke scéně z úvodního válečného vtipu. Ječmen, který vytrhl trn z paty pekařům, chyběl pivovarníkům. Na tenčící se zásoby piva si museli zvykat i pijáci v jiných koutech Evropy. Denní tisk přinesl senzační zprávu o sebevraždách způsobených nedostatkem piva v Bavorsku i příběh mladého Angličana živícího se stopováním pivovarských povozů. Dopoledne dával dohromady seznam hospod, před nimiž se vůz zastavil, odpoledne pak mužům ve městě prodával adresy podniků. Pivovary nemohly pokrývat poptávku, a tak se v Čechách uvažovalo o zavedení poukázek na pivo nebo takzvaných abstinenčních dnů po vzoru dnů bezmasých. V září 1916 úřady přišly s dalším drakonickým nařízením – každý host měl v hostinci nárok na maximálně dva půllitry piva, muselo se dostat na všechny.

I do konzervativního pivovarnického světa se začaly tlačit náhražky. Mluvilo se o bramborovém škrobu, kukuřici, prosu, pohance, rýži, kaštanech, fazolích, sojových bobech, lipovém květu, medu nebo pýru. Dokud byly zásoby, přidával se do várek místo sladu ve velkém také cukr, v novinách narazíme na inzeráty propagující jako náhradu na nedostatkové a nekvalitní pivo jablečný cider. „Pijme pivo z pýru, jezme kopřivy, až do toho míru nás to uživí,“ zpívalo se v satirické písničce.

Druhou z cest, jak pivovar udržet při životě, byla výroba piv s nižší stupňovitostí. Válečná čtyř až sedmistupňová piva ale ještě zdaleka nebyla dnem, symbolem trudné doby se stala pivní náhražka pivolín. Ta se na území českých zemí příliš neujala, ale obohatila češtinu o dodnes používaný výraz pro nepoživatelné řídké pivo. V pivovarech se začaly vyrábět i sodovky nebo limonády. Jak se říkalo, namazaný pod stolem mohl tehdy v hospodě skončit tak maximálně krajíc chleba. Nejvíc trpěli pivaři ve velkých městech, na venkově, kde se dal ječmen sehnat pod rukou, byla situace o něco příznivější. Vaření piva podomácku bylo sice nelegální, ale mnohde sedláci raději riskovali postih, než aby v hostinci vysedávali nad pivolínem či sodovkou.

Když už se zdálo, že nemůže být hůř, vzpomněla si na hostinské také rekviziční komise. Zrekvírováno už bylo kovové nádobí nebo věšáky, koncem války se ale úředníci začali vážně zajímat taky o cínové pivní trubky. V čem je problém? Pivo se prostě nebude točit z pípy, ale hostinský pro něj bude chodit se džbánem do sklepa. Tak jako před sto lety. Co nám zabavíte příště, kulečníkové stoly? bouřili se hostinští a restauratéři. Výborný nápad, i stará guma z karambolových mantinelů by za určitých okolností mohla být pro stát, který je už přes tři roky ve válce, velice cennou surovinou. Kulečníkové rekvizice ale nejsou na pořadu dne, „uklidnily“ úřady podnikatele koncem roku 1917.

Pivovar Poutník drží vysokou kvalitu, přibyly další ceny

Publikováno:před měsícemZdroj:Město PelhřimovAutor:Bc. Andrea UnterfrancováPoutník

Pelhřimovský Pivovar Poutník, který se může pochlubit už řadou ocenění, přidal v posledních dnech další. Na Mezinárodním pivním festivalu, který se konal v polovině února v Českých Budějovicích, získalo speciální světlé pivo z produkce pivovaru Zlatou pivní pečeť (1. místo) a světlé výčepní pivo Bronzovou pivní pečeť (3. místo). Za pozornost stojí fakt, že ocenění získaly dva ze tří vorků, které pivovar na festivalu prezentoval.

Úplně nejčerstvějším oceněním je pak cena Golden Bohemia, která byla udělena mezinárodní komisí odborníků Pivovaru Poutník 22. února v Praze v soutěži Czech Draft Award (jedná se o součást soutěže České a moravské pivní koruny, pořádané časopisem Pivo, Beer & Ale).

„Těchto ocenění si samozřejmě velice vážím a mám z nich radost. Ceny z Mezinárodního pivního festivalu a cena Golden Bohemia nezávisle na sobě vypovídají o vysoké kvalitě piv, která máme v současné době na trhu,“ řekl k nejnovějším úspěchům pivovaru jeho vedoucí Vladimír Veselý. Ten mimo jiné připomněl velkou účast a množství vzorků, které byly posuzovány v rámci Mezinárodního pivního festivalu. Například výše zmíněné světlé výčepní pivo Pivovaru Poutník se zde prosadilo v konkurenci zhruba 70 vzorků.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.04.2018 21:206.172/6.172