Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V Blatné začali vařit pivo. Navazují na tradici, která sahá do 15. století

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Monika FilipováZámecký Blatná

Světlá, tmavá, nefiltrovaná, speciály. Pivaři v Jihočeském kraji si na malou nabídku druhů piv nemohou stěžovat. Kraj zažívá rozmach minipivovarů. V současné době je jich na jihu dvacet, nejvíce v novodobé historii. Loni přibyly čtyři, další otevřeli v Blatné.

Tradice pivovarnictví tu sahá až do roku 1489. Právě tehdy získala Blatná na Strakonicku várečné právo od Zdeňka Lva z Rožmitálu. Pivo se vařilo v městském a panském pivovaru.

V roce 1896 z něj vzešel vyhlášený Zámecký pivovar Blatná. Zdárně přežil obě světové války a úspěšně fungoval až do října 1978, kdy ho uzavřel jeho tehdejší majitel, národní podnik Jihočeské pivovary.

Na tradici blatenského piva se teď rozhodla navázat společnost Liqui B, která ve městě už mnoho let provozuje Zámeckou palírnu. „Svého času býval černý Kohout z pivovaru v Blatné považován za jedno z nejkvalitnějších piv v Česku, i proto jsme se rozhodli pro rekonstrukci a znovuotevření pivovaru,“ říká jeden z majitelů společnosti Václav Šitner.

Druhý majitel Jan Hildprandt je navíc potomkem původních vlastníků pivovaru. Jeho cílem je proto obnovit rodinné tradice a navázat na odkaz předků.

„Recepty se u nás předávaly z generace na generaci. Budeme postupovat podle nich a tradice, současně ale musíme jít s moderní dobou a chutí zákazníků, takže jim pivo přizpůsobíme. Piva světlý a polotmavý Kohout už máme hotová. Před sto lety za mého děda tu byl černý Kohout. K tomu se chceme dopracovat,“ prozrazuje Jan Hildprandt.

Pivovar otevřeli 12. srpna po rekonstrukci prostor za zhruba 12 milionů korun. „Všechno je dnes v trochu jiné části provozu než dříve. V původním areálu pivovaru je naše likérka, kde děláme ovocné lihoviny, destiláty a podobně,“ popisuje Hildprandt.

Novinku vítá i město Blatná. „Věříme, že to bude lákadlo pro turisty. Přijedou sem, dojdou si na oběd nebo se podívat například na zámek a současně navštíví také pivovar,“ míní místostarosta Blatné Pavel Ounický.

S tím souhlasí Alexander Suja, marketingový ředitel společnosti Premier Wines & Spirits. I díky dlouhodobé spolupráci zámeckého ovocného lihovaru s touto distribuční společností vznikl nápad na znovuotevření pivovaru.

„S prezentací blatenského piva chystáme množství aktivit, které přispějí k rozvoji cestovního ruchu v regionu. Také proto chceme distribuci piva zatím směřovat spíše do Jihočeského kraje,“ podotýká Suja.

Zámecký pivovar Blatná pro začátek počítá s roční výrobní kapacitou 2 200 hektolitrů piva. Majitelé jsou do budoucna připraveni produkci podle potřeby navýšit. První pivo budou lidé moci ochutnat na přelomu září a října. „Už ho máme uvařené, ale je to ležák, takže musí minimálně 55 až 60 dní ležet,“ prozrazuje Šitner.

„Obecně je dnes pivovarů mnoho, ale odborníků už tolik není“
V současné době je v Jihočeském kraji dvacet minipivovarů. Jen za loňský rok se otevřely čtyři, což byl rekord. Podle Michala Voldřicha, spoluzakladatele Pivovarského dvora Zvíkov na Písecku a současně sládka protivínského pivovaru, ale neznamená velký počet pivovarů na jihu Čech vždy kvalitu.

„V novém pivovaru v Blatné je důležitá účast Dagmar Vlkové, dlouholeté sládkové ze Strakonic, která má velké znalosti. Obecně je dnes pivovarů mnoho, ale odborníků už tolik není. Rozdíl mezi jednotlivými pivovary už je znát a bude i dál. Časem bude pár opravdu dobrých, nějaký průměr a pak ty špatné,“ odhaduje Voldřich.

Podle něj si pivaři zkoušejí a posuzují značky sami. „Na začátku jsem se trochu bál, aby si lidé neřekli, že co je z minipivovaru, nestojí za moc. Ale mám takovou zkušenost, že nový vyzkoušejí a pak se vracejí ke svým oblíbeným značkám,“ porovnává Michal Voldřich.

Jeho slova potvrzují i sami pivaři. „Při současné nabídce různých europiv je fajn ochutnat něco z menších pivovarů. Teď jsem měl asi pět různých druhů piva. Některá byla fakt dobrá, asi dvě mi naopak vůbec nechutnala. Už roky jsem věrný jedné značce a tu vyhledávám v restauracích, i když jsme třeba někde na výletě. To spíš manželka má ráda různá ovocná piva. Tady jí zachutnalo medové,“ zhodnotil nabídku na víkendové Slavnosti piva v Písku jeden z návštěvníků Pavel Bartoška.

Své výrobky pivovary každoročně představují ve zvíkovském pivovaru při největší degustační soutěži piv z minipivovarů ve střední Evropě, Jarní ceně českých sládků.

„Za svaz se snažíme u pivovarů, které se pod ním sdružují, o to, aby lidé získali vzdělání a měli znalosti o pivu. Také při jarní ceně organizujeme den přednášek,“ dodává Voldřich.

Svijanský barokní zámek po letech chátrání září, před zkázou ho zachránil pivovar

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Vratislav KonečnýSvijany

Z mnoho let chátrajícího zámku, jež byl ostudou Svijan, se po rozsáhlé a náročné rekonstrukci vyloupl objekt, který vypadá, jako by nikdy nebyl v dezolátním stavu. Dostal podobu, v jaké ho znali návštěvníci na přelomu 17. a 18. století, kdy patřil Valdštejnům.

Proměnou prošlo i okolí, návštěvníci budou velmi příjemně překvapeni zahradou. Je moderní, příjemná. Jediné, co asi zarazí, je prosklený výtah podél jedné ze stěn. Postavili ho pro vozíčkáře.

Na zámeckém nádvoří najdete i moderně zařízené informační středisko spojené s pokladnou.

Prasečí ves
Svijany se dříve jmenovaly Sviňany, v obci chovali mniši z nedalekého Mnichova Hradiště prasata. Obec asi moc voňavá nebyla.

Zámek zakoupil ve velmi špatném stavu Pivovar Svijany, investice, která byla podpořena Norskými fondy, se určitě vyplatila. Památky nám odcházejí před očima, je škoda ztratit jakoukoli další. U svijanského zámku to vskutku hrozilo. U příležitosti otevření narazil ředitel pivovaru Roman Havlík sud nového piva Zámecký Máz.

Pivo, doba bronzová i tajemství kraje
Protože jsme v pivovarnické obci, je logické, že se část expozice věnuje i v interaktivní formě pivu a všemu, co se kolem nádherně hořkého nápoje, na který jsme právem hrdí, točí. Jsou tu i kádě na pivní lázeň.

Při restaurátorských pracích dělníci narazili na zamalované fresky, které byly pro objevitele velkým překvapení. Restaurátorské práce to prodražilo o několik miliónů. Ty ale zaplatil majitel ze svého.

V nádherně opraveném a upraveném podzemí narazíte na tajemná místa Libereckého kraje. Mystika je opravdu přízračná. Je tu připravena i interaktivní hra. Další expozice odkrývá osudy majitelů zámku: Svijany patřily cisterciáckému klášteru v Mnichově Hradišti. Pivovar se zmiňuje roku 1564.

Původní gotickou tvrz přestavěl renesančně Jaroslav z Vartenberka. Po něm ves získal později popravený přední činitel protihabsburského povstání Jáchym Ondřej Šlik. Po popravě na Staroměstském náměstí po prohrané půtce na Bílé hoře získal Svijany Albrecht z Valdštejna.

Jeho rod tu hospodařil do roku 1814, po nich přišli vlastníci nedalekého Sychrova Rohanové. Že byl v roce 1945 zámek zkonfiskován a znárodněn, je nabíledni. Poté ho vlastnily Severočeské pivovary. Roku 1996 zámek koupil Milan Rýdlo z Čápovky pro sídlo Rytířského řádu svatého Václava.

Další expozicí je unikátní kolekce vykopávek z Příšovic u Turnova, jsou datovány do doby bronzové. Našlo se tu největší pohřebiště v Čechách se sedmi stovkami nádob. Hroby jsou staré přes 3000 let. Zrekonstruováno je krematorium, pohřební rituál i model vsi.

Obnovena byla kaple, našel se tu zachovaný dřevěný oltář z doby přechodu z baroka na rokoko, a malé varhany. Ze zámku dělníci vyvezli desítky velkokapacitních kontejnerů nepořádku a suti. Prohlédnout si můžete i rytířský sál ze 16. století. V zámeckém podkroví museli likvidovat kóje, kde bývali ubytováni zaměstnanci pivovaru.

Až pojedete do Svijan pro pivo, zajděte i za kulturou. Určitě se vám tu bude líbit.

Staletími ověřené postupy i úplně nové trendy, popisuje žatecké chmelařství expert

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Tereza Šťastná

Pěstování chmele na Žatecku má dlouhou tradici. Význam chmele jako hospodářské komodity rozpoznal už Karel IV, když ustavil kupce, kteří hodnotili kvalitu obchodovaného chmele. Zakázal také vývoz českých odrůd byliny do zahraničí.

„Český chmel byl původně aromatický a jemný,“ říká Josef Patzak z Chmelařského institutu v Žatci.

A protože pivo potřebuje především hořkost, šlechtění šlo na celém svět touto cestou. V současné době je další nový trend voňavých chmelů s nechmelovým aroma.

„Zákazník chce pořád něco nového, takže máme novou odrůdu, která je velice žádaná, voní po citrónech, ale zároveň má i kvalitu chmele,“ dodává znalec.

Žatečtí chmelaři drží v genové bance více jak 350 odrůd chmele. „Na celosvětovém trhu je ale jen kolem 130 odrůd.“

„Jsme v současnosti na třetím místě na světě v pěstování chmele za dvěma velmocemi: USA a Německem. Jejich produkce je třikrát větší než naše,“ popisuje Patzak.

Chmel patří k jedněm z nejnáročnějších plodin, má jedny z největších nákladů na hektar. „Je pracné se o něj strat, podobné jako o vinice. Začínáme na jaře, kdy se chmel řeže, pak se drátkuje, je třeba ho zavést, aby vyrostl v dobré kvalitě až nahoru.“

„Pak se dělá první a druhá přiorávka, ochrana proti plísním a škůdcům až po sklizeň, kdy se po ní musí odstranit zbytky rostliny i drátků,“ vysvětluje pracnost doprovázející pěstování chmele odborník.

Díky dlouhé pěstitelské tradici je český chmel velmi žádaný v zahraničí. „Vyvážíme asi do 80 zemí celého světa. Největšími odběrateli jsou Japonsko, Německo a Čína, pak následují menší odběratelé jako Vietnam Rusko, nebo Spojené státy americké,“ shrnuje Josef Patzak.

Rektor Západočeské univerzity uvařil s plzeňským sládkem pivo pro své studenty

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Alena Lochmannová

Plzeňský sládek v pondělí 5. září uvařil společně s rektorem Západočeské univerzity Miroslavem Holečkem a generálním ředitelem Plzeňského Prazdroje Paolem Lanzarottim výjimečnou várku piva Excelent.

Světlý ležák bude nyní podle klasické receptury měsíc zrát, aby byl připraven na slavnostní ochutnávku při příležitosti oslav výročí univerzity.

Jedenáctistupňový ležák Excelent, při jehož vaření asistovali plzeňský rektor Miroslav Holeček a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Paolo Lanzarotti, budou moci za měsíc ochutnat studenti Západočeské univerzity v Plzni. Univerzita totiž v letošním roce připomíná výročí 25 let od svého založení, což oslaví mimo jiné i 5. října na nádvoří plzeňského pivovaru. Všichni příchozí si tam budou moci za doprovodu několika hudebních kapel a dalších zábavních aktivit vychutnat pivo s rektorem.

„Excelent je pivo pro mladou dospělou generaci a podporuje lidi, kteří se nebojí ukázat, co v nich je. Proto jsme pro tuto příležitost zvolili právě náš světlý ležák. Díky trojímu chmelení si totiž zachovává velké množství voňavých chmelových látek a vyniká plnou chutí a svěžím aroma,” uvedl plzeňský sládek Martin Hložek, který na vaření piva dohlížel.

Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Paolo Lanzarotti i rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček zároveň stvrdili v pivovarské varně svým podpisem novou deklaraci o spolupráci mezi oběma institucemi.

„Jsem velice rád za naše společné partnerství, které pomůže mnoha mladým talentům se startem jejich kariéry. Těším se, že studenti místní univerzity ocení širokou škálu stáží, speciálních studentských programů nebo i juniorských pozic v pivovaru. Ty jim mohou zprostředkovat důležité zkušenosti, ale také pomoci převést nabyté vědomosti ze studia do praxe,” řekl k deklaraci Paolo Lanzarotti.

Západočeská univerzita v Plzni už zorganizovala k 25. narozeninám několik vzdělávacích a kulturních aktivit i oddechových akcí, například jarní Běh s rektorem. Na ty teď naváže právě podzimní Pivo s rektorem.

„Pivo s rektorem je pro mě vítanou příležitostí setkat se mimo zdi učeben s našimi studenty, popovídat si s nimi o tom, co je na univerzitě baví a dělá jim radost, a kde naopak vidí prostor ke zlepšení. Ze zkušenosti vím, že právě takové neformální diskuse jsou tím nejlepším zdrojem inspirace pro další práci,” uvedl rektor Miroslav Holeček.

Březenský pivovar návštěvníkům ukáže, jak umí vařit pivo. Zazpívá Dalibor Janda

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Ústecký deníkAutor:Radek StrnadVelké Březno

Na den otevřených dveří Heineken do Velkého Března v sobotu 10. září slibuje pivní novinky, koncerty, občerstvení i mnohé další, vstup je zdarma.

Skvělá hudba, soutěž o roční pivní rentu a speciální pivo, uvařené k příležitosti dne otevřených dveří. To vše čeká na návštěvníky pivovaru ve Velkém Březně druhou zářijovou sobotu 10. září.

DOPRAVA I VSTUP ZDARMA
A aby si všichni pivní svátek užili, mohou jako dopravní prostředek využít kyvadlovou dopravu z Děčína a také z Ústí nad Labem. Ani za dopravu, ani za vstup se neplatí, začíná se přitom v pravé poledne.

Na milovníky pěnivého moku čeká pravá lahůdka. „Březňák Zázvor je příspěvek našeho výrobního týmu k letošnímu dni otevřených dveří. Je to nefiltrovaný ležák s příchutí zázvoru, ten vlastnoručně nastrouhala naše sládková Jiřina Poláková," konstatoval ředitel a vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Michal Rouč.

Kromě zázvorového piva tu návštěvníci mohou ochutnat také speciální polotmavé pivo Märzen, které se vařilo už v březnu tradičním způsobem na dva rmuty v původní měděné varně z roku 1933. Pivo dále kvasilo v otevřených kádích na spilkách a skutečně dlouhých 150 dnů leželo v ležáckých sklepech. V areálu pivovaru budou na čepu i ostatní velkobřezenská piva, která se zde pivovaru vaří.

Ani letos nebude chybět skvělá muzika od odpoledne do večera. Z nabitého programu upozorňuje pivovar na skupinu Děda Mládek Illegal Band (16.30 17.30), country lady Věru Martinovou (18.00 19.00) a Dalibora Jandu (21.00 22.00).

POZVI TÁTU NA PIVO
Velkým lákadlem bude i soutěž „Pozvi tátu na pivo". Soutěžící projdou pár stanovišti a postupně získají body na herní kartu. Splní-li vše, budou zařazeni do slosování o hlavní výhru. Krom toho na každém stanovišti obdrží milou pozornost.

Výherce, na kterého se při losování usměje štěstí, získá pivní rentu. Ta mu možní po celý rok konzumovat denně dvě piva zdarma.

Součástí programu dne otevřených dveří jsou exkurze do výrobních prostor pivovaru, kde se lze seznámit s tradiční výrobou Březňáku, piva staré školy.

Atraktivní den plný hudby i zábavy jako každý rok završí finální ohňostroj.

Pivo zaplnilo náměstí v Přešticích

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Plzeňský deníkAutor:Lukáš Matoušek

Pivo, klobásy, pivo, langoše, pivo, živá hudba a ještě více piva. Přeštické Masarykovo náměstí patřilo v sobotu odpoledne výhradně českému lidovému nápoji – zlatavému moku s bílou pěnou.

Tisíce lidí si nenechaly ujít Přeštické pivní slavnosti. Během nich mohli ti nejzdatnější jedinci ochutnat desítky různých piv, ať už šlo o klasické světlé ležáky, černé pivo nebo ovocné speciály. Kdo by si nechal podobnou slavnost ujít, když byla konzumace navíc doplněna o hudební koncert, kde vystoupila například kapela Brutus.

Teplický pivní rynek

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Teplický rynekAutor:Martina ValterováMonopol

TEPLICKÝ PIVNÍ RYNEK 10/9/2016 od 10.00 hodin do 22.00 hodin
Srdečně vás zveme na I. ročník setkání minipivovarů na zámeckém náměstí v Teplicích. Čeká vás pestrý výběr těch nejlepších českých piv z 15 minipivovarů, vařených tradiční poctivou metodou. Samozřejmostí jsou stánky s nabídkou grilovaných, smažených, pečených a jiných dobrot. Můžete se těšit na celou řadu diváckých soutěží o hodnotné ceny a zúčastnit se diváckého hlasování o nejlepší pivo festivalu. O zábavu se postará řada skvělých kapel. Celý den se tedy ponese v duchu dobrého pití, jídla a kvalitní hudby! Zábavný program je zajištěn i pro děti (rodeo bizon a lukostřelba). Moderuje Tomáš Morávek. Těšíme se na vás!

Styl čepování ovlivní i chuť piva, říká oceněný výčepní

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Markéta Weinlichová

Vědomostní test, ústní pohovor nebo komunikace s lidmi. Disciplíny, které hodnotila porota v soutěži o nejlepšího výčepního Plzeňského prazdroje za rok 2016, připomínají spíše konkurz na novou pracovní pozici. Brněnský výčepní Josef Jeglík ale uspěl a ve finálovém klání vybojoval druhé místo. „Špatně načepované pivo obsluze klidně vrátím," říká Jeglík, který pracuje v Lokálu u Caipla.

Přestože je vyučený tesař, v pohostinství pracuje už dvacet let. „Po roce na pozici číšníka jsem se přesunul za pípu. Od té chvíle jsem měl jasno, kam patřím," říká s úsměvem.

V srpnovém finále mu konkurovalo dvacet soupeřů. „Postupně jsme plnili řadu úkolů. Od degustace naslepo až po nalévání lahvového piva do sklenice," vzpomíná.

Nejdůležitější při práci je podle Jeglíka kvalitní hygiena a zvolený postup. „Sklenice musí být dokonale čistá a vychlazená na správnou teplotu. Podle stylu čepování pak pivo mění chuť," vysvětluje finalista soutěže.

Správný výčepní je podle něj charismatický a umí komunikovat s lidmi. „Čepovat se naučí každý, důležité ale je, aby lidé chodili nejen za dobrým pitím, ale také za kvalitní obsluhou," podotýká.

Stává se tak, že host přijde i pro radu. „Důležité je neodbýt ho, ale naopak mu dát najevo, že vás zajímá, o čem mluví," dodává.

Pro zájemce pořádá kurzy, kde vysvětluje, jak má dobře načepované pivo chutnat. „Účastníkům lekcí říkám, že se nesmějí bát ozvat, když nejsou spokojení. Neplatíme přeci čtyřicet korun za nekvalitní produkty," dodává.

Nejlepší piva světa? U Britů zabodoval i malý český pivovar

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Echo24.cz

Malý český pivovar Matuška zaznamenal úspěch, když se jeho Speciální světlé pivo objevilo na seznamu 10 nejlepších piv na světě. Tam ho zařadili redaktoři deníku The Sun, kteří porovnávali produkci zejména menších pivovarů napříč čtyřmi kontinenty. Matuška má z ocenění radost, přestože podle něj není možné objektivně posoudit chuť jednotlivých piv.

Populární britské noviny do svého výčtu zařadily Matuškův ležák plzeňského typu nazvané Speciální světlé. Toto třináctistupňové pivo od pivovaru Matuška odebírají mimo jiných i dvě restaurace v Anglii, k dostání je však i v dalekém Japonsku.

Z ocenění z Velké Británie mají zástupci pivovaru Matuška velkou radost, podělili se o ni s fanoušky na Facebooku. „Víme že vybrat nejlepší pivo na světě je nereálné, co jazyk to názor, ale i tak nás to velice těší! A to z toho důvodu, že je to druhé pivo (po Tmavé 14%), které jsme v našem pivovaru uvařili a vaříme ho do dnes každých 14dní,“ napsali na facebookový profil.

Oceněné Speciální světlé je charakteristické svou světle zlatou barvou a vůní po žateckém chmelu, vyznačuje se navíc vyšší hořkostí. Přestože ve světě se pro tento druh nápoje používá název Pils či Pilsener, v Česku tento název není podle pivovaru možné používat a v restauracích je tak k dostání právě pod názvem Speciální světlé.

Pivovar Matuška založil sládek Martin Matuška v roce 2009 v obci Broumy na Křivoklátsku. Přestože se jedná o jeden z nejmladších minipivovarů na území České republiky, stihl už posbírat několik významných ocenění.

V žebříčku The Sun se kromě pivovaru Matuška objevuje pět dalších podniků z Evropy, své podniky v něm má zastoupeno například Německo, Francie, Belgie nebo Anglie. Dva vzorky pak pochází ze Spojených států amerických, jeden z Japonska a výčet doplňuje Austrálie.

Žebříček nejlepších světových piv podle The Sun:
India Pale Ale (7,4 %), pivovar Meantime, Londýn, Británie
Espresso Ale (4,2 %), pivovar Dark Star, Horsham, Západní Sussex, Británie
Chimay Red (7 %), mnišský pivovar Chimay, Baileux, Belgie
L’Alpine Blonde (4,8 %), alpský pivovar Galibier, Valloire, Francie
Session IPA (3.2 %), pivovar Crew Republic, Mnichov, Německo
Speciální světlé (5,5 %), pivovar Matuška, Broumy, Česko,
Fat Tire Ale (5.2 %), pivovar New Belgium, Fort Collins, Colorado, USA
Pale Ale (5.6 %), pivovar Sierra Nevada, Chico, Kalifornie, USA
Hitachino Nest Classic Ale (7.5 %), pivovar Kiuchi, Ibaraki, Japonsko
Alpha Pale Ale (4.7 %), pivovar Matilda Bay, Fremantle, Západní Austrálie, Austrálie

Chmelnice se rozšiřují. Češi jsou třetí největší pěstitelé na světě

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČTK

Už tři roky po sobě se v Česku rozšiřují plochy chmelnic. Sklizeň na nich v této době vrcholí a podle předběžných odhadů by letošní úroda mohla vynést kolem šesti tisíc tun. Zároveň se zvyšuje i produkce piva a jeho export, meziročně víc než o 13 procent.

Celkový výnos chmele by letos mohl dosáhnout až na šest tisíc tun, velká část z toho skončí v zahraničí. V poslední době chmel kupují hlavně výrobci piva v Asii.

V Česku pak mají o domácí chmel stále větší zájem hlavně přibývající minipivovary. „Z českého vaříme klasiky, jako jsou světlé ležáky, spodně kvašené speciály, třeba tmavý speciál,“ zmínil provozní minipivovaru Lounský žejdlík Petr Bohata.

Ještě v roce 2012 se výměr chmelnic v Česku o 266 hektarů snížil. Poslední roky už ale plochy opět přibývají. Hned po Spojených státech a Německu jsou Češi třetí největší pěstitelé chmele na světě.

Počasí bylo ke chmelu příznivé
Chmelnice v Ročově u Loun začala se sklizní zhruba ve druhé polovině srpna. Pěstování chmele tady během roku zajišťuje 60 stálých zaměstnanců. „Letos bylo učebnicové počasí na chmel. Bylo dusno, teplo, vlhko a dostatek srážek,“ zmínil předseda představenstva Zemědělského družstva Podlesí Ročov Josef Fric.

Po dobu sklizně pak potřebují přijmout zhruba dvě stě dalších lidí na výpomoc. Přibližně polovina z nich jsou studenti. „Nám se asi 40 procent brigádníků vrací,“ uvedla Dagmar Urbancová z agentury Chmelda s tím, že mají zajištěnou dopravu, stravu i ubytování.

I v Ročově pak odhadují, že úroda bude nadprůměrná. Loni se jim nedařilo podobně jako jiným chmelařům. Důvodem bylo extrémní sucho. Loňský rok tak byl pro pěstitele chmele zřejmě dosud nejhorší.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.08.2017 19:465.337/5.337