Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Z pivovaru rovnou do půllitrů: Unikátní pivovod, který nadchne milovníky piva

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:zpravy.tiscali.czAutor:ČTK

Ulice středověkého města Bruggy jsou příliš úzké, aby jimi projížděla nákladní auta. Jak ale dostatečně zásobovat množství hospůdek s belgickým pivem? Řešením je přivést do nich zlatavý mok pod zemí...

Xavier Vanneste, dědic dynastie pivovarníků ve středověkém městě Bruggy, se jednoho jarního rána probudil, podíval se z okna a na ulici zahlédl dělníky pokládající podzemní sítě kabelů před jeho domem, který se nachází na stejném starověkém náměstí, jako jeho pivovar. A najednou ho to napadlo - pivovod.

"Okamžitě jsem si uvědomil, že tohle je řešení," řekl Vanneste listu The Wall Street Journal (WSJ). Flotila nákladních aut pivovaru totiž měla problémy s průjezdem úzkých dlážděných uliček města a situace byla od roku 2010, kdy pivovar přesunul svoji stáčírnu ven z města, stále horší.

"Vše začalo jako vtip," dodává Vanneste. "Nikdo nevěřil, že to bude fungovat." Po čtyřech letech je potrubí jen několik týdnů před dokončením. Táhne se v délce tří kilometrů od pivovaru De Halve Maan v centru do stáčírny v průmyslové oblasti. Bude schopno přepravit 6000 litrů piva za hodinu. Stovky jízd nákladními auty již nebudou nutné.

Nedlouho poté, co projekt oznámil, začali obyvatelé města snít o odčerpávání piva pro svoji osobní potřebu. Místní satirická televize dokonce přišla s kanadským žertíkem a uvedla, že lidem žijícím blízko trasy budou moci být instalovány do jejich domů pípy. To však Vanneste vyvrací a upozorňuje, že nebude možné se napojit na pivovod ani nelegálně, protože je z polyetylénových trubek, které jsou podle něj silnější než ocel.

Zájem veřejnosti o projekt mu však vnukl jiný nápad. Rozhodl se částečně financovat investici ve výši čtyři miliony eur (108,1 milionu Kč) nabídkou celoživotních dodávek piva. Získal tak od milovníků piva na projekt 300 tisíc eur (8,1 milionu Kč). Zájemcům byly nabídnuty tři možnosti. Nejdražší, zlaté členství, které stojí 7500 eur (203 tisíc korun), opravňuje držitele k tomu, že celý život bude denně dostávat lahev piva Brugse Zoot o objemu 325 ml, jehož maloobchodní cena je 1,7 eura (46 Kč), a k tomu obdrží 18 personalizovaných sklenic.

Jedním z 21 lidí, kteří se rozhodli přispět k investici, je Philippe Le Loup, který provozuje restauraci na náměstí Simo Stevin, několik stovek metrů od pivovodu. Jeho podnik prodá přes 7000 litrů piva Brugse Zoot ročně. Le Loup ale říká, že by dal raději přednost přímému napojení na pivovod, které by mu ušetřilo spoustu tahání pivních sudů. Nicméně kromě piva pro sebe koupil i bronzové členství v ceně 220 eur (6000 Kč) pro všech svých 12 zaměstnanců. Členství je opravňuje k získání lahve piva o objemu 740 ml ročně po celý život.

"Celkem jsem investoval přes 10 tisíc eur," říká 35letý místní rodák. "Vypočetl jsem, že když si budu vyzvedávat všechna svá piva zdarma 15 let, investice se mi vrátí," uvádí s tím, že hodlá většinu těchto piv vypít sám. "Až mi bude 50, začnu vydělávat," dodává.

Místní pivovod je inspirací i pro město. Bruggy loni navštívilo 6,6 milionu turistů a již dlouho hledá město řešení, jak omezit dopravu v historickém centru, které je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO. Starosta města Renaat Landuyt považuje pivovod za průlom a zvažuje výstavbu dalších produktovodů pro jiné komodit, včetně čokolády, která je jednou z dalších ceněných komodit v Belgii.

Kvasnicové pivo z Brodu uspělo v Českých Budějovicích

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Vysočina-newsAutor:Milan PilařRebel

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s., dosáhl na počátku června dalšího úspěchu na degustační soutěži v rámci Slavností piva v Českých Budějovicích.

Ve středu 1. června se uskutečnilo hodnocení ve speciální kategorii Novinářské pivo pod patronací Syndikátu jihočeských novinářů. Mezi osmnáctkou pivovarů a jejich produktů získalo pivo Rebel Nefiltrovaný druhé a třetí nedělené místo ve své kategorii.
„Jedná se o světlé speciální nefiltrované pivo s obsahem alkoholu 5,0 % obj., které stáčené přímo z ležáckých tanků bez filtrace. Vysoký obsah pivovarských kvasnic způsobuje sladší chuť piva,“ přiblížil úspěšný produkt Jan Vasil, sládek havlíčkobrodského pivovaru. Druhou příčku v pátek 3. června obsadilo také speciální pivo IPA.

Synonymum Čecha je pivo a naopak. Nad půllitry se scházeli i vlastenci

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Aktuálně.cz

České hospody už nejsou, co bývaly. Chodí do nich stále méně lidí a ti, kteří tam chodí, tráví většinu času přikovaní k obrazovkám mobilů. Tradiční hospodská kultura se tak s každou další zavřenou hospodou vytrácí. Přitom právě v hospodách se formovalo podhoubí českého vlastenectví. Dokonce se dá říci, že byly doby, kdy stačilo, aby v hospodě spadl strop, a elita českého národa by rázem zmizela z povrchu zemského. Článek je součástí speciálu Hospody se nevzdáme, který se ve spolupráci s Budějovickým Budvarem snaží zmapovat důvody, proč by Češi měli chodit do hospod.

Byly doby, kdy stačilo, aby v hospodě spadl strop, a elita českého národa by rázem zmizela z povrchu zemského. Vypovídá to ve zkratce vše o našem přístupu k hospodám jako tavicím kotlům českého živlu, podnikání, sebevědomí, české kultury i tradice bezduchého tlachání a pivního brblání, v nichž jsou Češi bezkonkurenčními mistry.

V oněch dobách se ovšem v hospodách nebrblalo, řešily se tu otázky bytí a nebytí národa. To navíc krásnou, čistou a spisovnou češtinou, neboť právě v hospodách se scházeli obrozenci, vlastenci, kteří si podporu českého živlu vzali za svou a správně pochopili, že pivo je jeho nedílnou součástí. Ono to tedy hodně souvisí s tím, že v podnicích lepší pověsti vládla němčina a těžko jste si tu mohli objednat „vídeň“ v rodném jazyce.

Pivo ostatně pomáhalo formovat vlastenecké povědomí, minimálně od 15. století bylo považováno za národní nápoj, zatímco víno platilo spíše za nápoj cizácký. Kdo se hodlal cítit Čechem, musel si prolévat hrdlo pivem, takže zlatavý mok šel po staletí ruku v ruce s národním povědomím, až se kdesi na trase propojily - synonymum pro Čecha je tedy pivo a naopak.

Druhým dechem je ale třeba dodat, že ani Němci neodolali vábení bílé pěny a začali infiltrovat řady štamgastů, což vedlo ke smíření obou národů pod vírou v jedinou pravou pípu. Bez ohledu na rodný jazyk, jediné, co zajímá opravdového pivaře, jsou vypláchnuté trubky a dobrá míra. Právě relativita všech věcí tváří v tvář této jediné životní jistotě pomohla stvořit pivní kulturu jako hybatele mírových procesů a my můžeme jen litovat, že model „hospoda“ není přenosný i na další místa dlouhodobých národnostních či náboženských konfliktů.

Neboť co si budeme nalhávat, pokud má někdo zásluhu na tom, že rozpad Československa proběhl v míru, nejsou to Klaus s Mečiarem, ale právě pivo.

V hospodě se vyřeší všechny problémy
Psychoterapeutická role hospody je totiž zcela zřejmá. Bojovný Čech si nad pivem zanadává, vysloví své teorie o stavu světa, nabídne jediná možná řešení a smířen s tím, že více dělat nelze, pokojně a vrávoravě odchází domů poslechnout si výčitky své manželky, které ho ostatně v řádu hodin vrátí do té samé hospody, kde začne tento koloběh nanovo.

A to nepíšeme o praktických věcech, jako jsou prasklé stoupačky, vybitá baterka u vozu nebo požár. Ve všech podobných případech najdete odborníka na dané téma jedině v hospodě a jedině hospoda a případný úplatek v podobě pár půllitrů vám umožní vše řešit. A vyřešení problému tam pak náležitě oslavit.

Hospoda je zkrátka chrám moudrosti. Jak říká slavné pivní pořekadlo: "Neznám na světě místo, kde by bylo mi líp, řeknu pravdu vám čistou, je to ve stínu píp. Tam trávím své volné chvíle a koukám skrz modrý dým, na moře pěny bílé, jenom blázen mi nevěří: v pivu je totiž Bůh!"

Vědci prokázali, že v Číně se vařilo pivo už před pěti tisíci lety

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V Číně se v posledních letech značně rozmáhají malé řemeslné pivovary, které vznikají po celé zemi. Chrlí nejen tradiční mok, ale i pivo, které chutná prakticky po čemkoli - od bobulí godži až po zelený čaj. Ale jako spousta věcí v Číně, co je nové, ve skutečnosti tak nové být nemusí. A v tomto případě měli pivovarníci své předchůdce už před pěti tisíci lety, napsal list The New York Times.

Skupina vědců v Číně a Spojených státech analyzovala nádoby objevené na nalezišti v provincii Šan-si a zjistila, že jsou prvním přímým důkazem vaření piva. A ingredience, které vědci objevili, jsou stejně rozmanité jako u leckterého módního sládka: proso seté, různé hlízy a obilnina známá jako slzovka obecná neboli Jobovy slzy.

Tento týden vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS) vědecká zpráva, která uvádí, že ke správné směsi přísad tehdejší obyvatelé patrně přišli metodou pokusu a omylu. A například hlízy, mezi nimiž by i kořen chlupokvětu dýňovitého, dodávaly škroby a cukry potřebné k fermentaci, a také sladkou chuť výslednému pivu.

Usazeniny, které analyzovali, našli vědci v "pivovarnické soupravě", která zahrnovala trychtýř, úlomky hrnců a amfory, a také hrnčířskou pec, která se mohla používat ke rmutování piva.

Vědci podílející se na studii předpokládají, že pivo bylo významnou součástí rituálního hodování v dávné Číně. Je tedy možné, že objev piva je spojen se zvýšenou společenskou spletitostí a se změnami, které se tehdy odehrávaly.

Klášterní pivovar: Ze staré technologie zbyly tři tanky

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Pelhřimovský deníkAutor:Aneta SlavíkováŽeliv

Výraznými změnami prošel v posledních týdnech želivský klášterní pivovar.

V původní varně jsou umístěny tanky na pivo a zbrusu nová patnáctihektolitrová varna litrů vznikla v prostorách budoucí restaurace. Kapacita pivovaru se tak navýšila zhruba devětkrát.

K zásadní rekonstrukci pivovaru došlo podle slov tamního sládka Jiřího Kratochvíla hlavně kvůli tomu, že v dosavadním provozu nebylo jednoduché udržet stabilní kvalitu. „Souvisí s ní ale i otevření klášterní restaurace. Předpokládá se totiž, že jen ona spolkne dosavadní roční výstav, který byl kolem pětadvaceti tisíc litrů.," vysvětlil Kratochvíl. Nyní by se měl roční výstav navýšit. O kolik, to bude podle sládka záležet na tom, jaký bude o pivo zájem.

Co se týče technologie, nezůstal v želivském pivovaru kámen na kameni. „Nic z toho, co tu dnes uvidíte, tu nebylo. Nechal jsem si jen tři staré ležácké tanky na speciály," zdůraznil sládek a v nové varně ještě upozornil na jednu důležitou novinku. „Už máme samostatnou vířivou káď na separaci kalu po dokončení várky," řekl sládek.

Jak Kratochvíl dále prozradil, žemilovníci zlatavého moku se vedle už zaběhnutého sortimentu mohou těšit na dvě novinky. „Už jsme začali vařit pivo nazvané Falco. Jde o tmavý nefiltrovaný čtrnáctistupňový speciál. A protože jsme klášterní pivovar, chystáme se vařit ještě jeden nový druh, a to typu Abbey Ale," nastínil Kratochvíl.

Také odhadoval, že do této doby se zhruba devadesát procent z celkového objemu piva udalo zájemcům přímo v klášteře.

Nyní ovšem klášterní pivovar plánuje rozhodit sítě. „Chtěli bychom oslovit restaurace zaměřující se na pivní speciály, třeba v Praze nebo v Brně," nastínil úvahy o exportu Kratochvíl.

Již zmíněná klášterní restaurace by měla první hosty napojit a nakrmit v průběhu června. „Zajímavostí je, že k výčepu přímo z pivovaru potečou potrubím dva druhy našeho piva," upozornil želivský sládek.

Těmi druhy by měl být dvanáctistupňový světlý ležák plzeňského typu Haštal a nejspíše dvanáctistupňový pšeničný ležák Jeroným.

Rekonstrukce želivského klášterního pivovaru se na čas dotkla i oblíbených exkurzí „Omezili jsme je a podobu oprav jsme je i zrušili. Teď už sem návštěvníci opět chodí, i když v omezeném režimu," zmínil Kratochvíl.

Kvůli bezpečnosti se totiž do prostor pivovaru s novou a hlavně větší technologií vejde maximálně patnáct návštěvníků.

Čínské pivovary zjišťují, že možná měly předchůdce před 5000 lety

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

V Číně se v posledních letech značně rozmáhají malé, řemeslné pivovary, které vznikají po celé zemi. Chrlí nejen tradiční mok, ale i pivo, které chutná prakticky po čemkoli – od bobulí godži až po zelený čaj. Ale jako spousta věcí v Číně, co je nové ve skutečnosti tak nové být nemusí. A v tomto případě měli pivovarníci své předchůdce už před 5000 lety, napsal list The New York Times.

Skupina vědců v Číně a Spojených státech analyzovala nádoby objevené na nalezišti v provincii Šan-si a zjistila, že jsou prvním přímým důkazem vaření piva. A ingredience, které vědci objevili, jsou stejně rozmanité, jako u leckterého módního sládka: proso seté, různé hlízy a obilnina známá jako slzovka obecná neboli Jobovy slzy.

Tento týden vyšla v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS) vědecká zpráva, která uvádí, že ke správné směsi přísad tehdejší obyvatelé patrně přišli metodou pokusu a omylu. A například hlízy, mezi nimiž by i kořen chlupokvětu dýňovitého, dodávaly škroby a cukry potřebné k fermentaci, a také sladkou chuť výslednému pivu.

Usazeniny, které analyzovali, našli vědci v „pivovarnické soupravě", která zahrnovala trychtýř, úlomky hrnců a amfory, a také hrnčířskou pec, která se mohla používat ke rmutování piva.

Vědci podílející se na studii předpokládají, že pivo bylo významnou součástí rituálního hodování v dávné Číně. Je tedy možné, že objev piva je spojen se zvýšenou společenskou spletitostí a se změnami, které se tehdy odehrávaly.

Češi pijí méně piva, než dříve. Neuvěříte, o kolik klesla konzumace zlatavého moku!

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Prásk.tv

Česká republika se již léta chlubí prvenstvím ve výrobě i spotřebě lahodného chmelového moku. V loňském roce ale spotřeba výrazně poklesla. Co to pro naší zemi znamená?

Obyvatelé České republiky si mohou oddychnout, zvláště pivaři. V loňském roce naše země obhájila své letité prvenství v množství vypitého piva na obyvatele. Neuvěřitelných 143 litrů vypije průměrně jeden Čech za rok! To je přibližně necelý pulitr denně. A to se to těchto statistik započítavají i lidé, kteří pivu vůbec neholdují.

Prvenství Česká republika obhájila celkem s přehledem. Na druhém místě se umístilo Německo se 113 litry na osobu, což činí rozdíl neuvěřitelných třiceti litrů na osobu a rok. Pivní pupky tak nadále zůstávají doménou spíše Čechů. I přes drtivou "výhru" se však zjistilo, že Češi pijí pivo o něco méně, než například v loňském roce.

Spotřeba se průměrně sice snížila o pouhý jeden litr. 143, nebo 144 litrů, v tom přeci není takový rozdíl, říkáte si? Omyl. Čísla mluví jasně. V České republice se v loňském roce vypilo o více než 10 miliónů litrů piva méně! Což je obvzlášť šokující, když se vezme v úvahu loňské letní parné léto, se kterým by logicky pití piva mělo výrazně stoupnout. Tímhle tempem by se mohlo stát, že jednou o toto národní prvenství přijdeme, a to by pivní národ, kterým Česká republika po staletí je, jistě hodně mrzelo.

Pivovar Nymburk otevře vlastní restauraci, plány na hotel vzdal

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:E15.czAutor:Dušan KütnerPostřižinský

Ještě před dvěma lety měl Pivovar Nymburk velké plány a za desítky milionů korun chtěl v areálu postavit nejen restauraci, ale i hotel. Z plánů však sešlo, neboť pivovar kvůli změnám v projektu i územním plánu nakonec nezískal potřebnou dotaci. Do budoucna však přece jen část za peníze pouze pivovaru vznikne - v první fázi restaurace, ve druhé pak menší muzeum věnované spisovateli Bohumilu Hrabalovi.

„Stále cítíme, že to, ženám pivovarská restaurace chybí, je obrovský dluh vůči veřejnosti. Každý den sem zavítá několik exkurzí a rády by zde šly na oběd nebo na ochutnávku piva. Tuto přidanou hodnotu k exkurzím zatím nejsme schopni nabídnout,“ říká v rozhovoru pro deník E15 ředitel a majitel pivovaru Pavel Benák k důvodům investice.

Samotná restaurace bude menší investice než původní hotel za padesát milionů, vyjít by mohla asi na deset milionů. Kdy by mohla restaurace vzniknout, to se podle Benáka zatím říct nedá. Letos totiž nymburský producent piva investoval šedesát milionů do nové linky na stáčení piva do plechovek a potřebuje kvůli vyššímu odbytu zvětšit i ležácké sklepy. „Musíme to dokončit a pak se trochu oklepeme. Dříve než příští rok tak restaurace nebude,“ míní Benák.

Původní plány na hotel a nyní na restauraci a muzeum se týkají přízemního objektu vpravo od hlavního vstupu do pivovaru, v němž se nyní nachází malá firemní prodejna. Právě v tomto objektu měl na počátku dvacátých let byt Hrabalův nevlastní otec a správce pivovaru byt, v němž budoucí věhlasný literát trávil dětství. Nejdříve však bude podle Benáka nutné celý objekt zvýšit a celý znovu zastřešit. Samotná restaurace by pak mohla zabrat asi třetinu objektu, muzeum pak další část.

Pivovárek Morava: když se poctivě chmelí klasická hořká dvanáctka

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaMorava

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

První zastávkou na naší pivní trase je pivovárek Morava z Frýdku-Místku, kterým nás provedl sládek Martin Gajdáček.

„Jsme klasický řemeslný pivovar, což znamená, že děláme v menším než velké pivovary, ale hlavně, celá výroba je o řemeslných dovednostech nás sládků. Je to zkrátka naše domácí výroba,“ začíná povídání sympatický odborník, který má pivo díky rodinné tradici doslova v genech. Dlouhá léta je vařil v nošovickém pivovaru, avšak touha po návratu k tradičním postupům jej přivedla právě do frýdecko-místeckého pivovárku Morava.

Ten začal fungovat na konci roku 2013 díky nápadu majitelů hospod Šatlava, kteří ve své síti chtěli nabídnout kromě zavedených značek také vlastní pivo. „Na trhu fungujeme dlouhodobě a pro pokračování našeho bytí byl vlastní pivovárek další krokem. Kdo nás aspoň trošku zná, musel očekávat, že k tomu jednou dojde,“ říká Petr Turovský z vedení společnosti vlastnící pivovárek.

Sázejí na klasiku, ale zkoušejí také speciály
Teď už se ale pojďme seznámit s jejich pivy, speciály a plány pro blížící se letní sezónu. „Naše stěžejní piva jsou jedenáctka polotmavá a dvanáctka světlá, což je klasické české pivo. Spodně kvašený ležák, který máme ve verzi filtrované i nefiltrované,“ uvádí sládek, který svoje pivo označuje jako živé a přírodní, tedy vyrobené bez úprav, jako je pasterizace či ředění vodou.

Výrobu staví na ryze tuzemských surovinách, mezi které patří nejlepší moravský slad, žatecké chmely, beskydská voda a poctivé kvasnice. Kromě jedenáctky a dvanáctky ovšem celoročně vaří také medové pivo s přidáním pravého domácího medu, které považují za svoji velkou specialitu.

„Na to bych chtěl pozvat každého, ať aspoň ochutná. Během roku však děláme i silnější piva, čtrnáctky a patnáctky. Zrovna nedávno jsme dočepovali výroční patnáctku, předtím to byl vídeňský speciál,“ pokračuje Gajdáček, který chutě pivařů občas testuje třeba také svrchně kvašenými pivy typu anglického „ale“.

Nabídku pochopitelně ovlivňuje především roční období, a tak je nasnadě zeptat se, co chystají na letní sezónu? „Vůbec poprvé děláme desítku, lehké výčepní pivo, kterým se lidi mohou v létě osvěžit a ne se hned opít. V našem pivovárku by to měl být nový stálý brand. Uvidíme, jestli se to rozjede tak, abychom ji vozili i dál,“ doplňuje sládek.

Rozdíl dělá to, co se člověk naučil
Přestože obecně je výroba piva daná stejnými postupy, u minipivovarů s jistotou vždy narazíte na zcela originální chutě piv. Rozdíl dělá kromě technologického vybavení hlavně lidský faktor. Jedinečný um sládka, který jako jediný ví, jaké množství chmele použije či jak dlouho a s jakými prodlevami pivo bude vařit.

„Právě tak vzniká charakter piva, jeho chuť, barva a vůně. Člověk tomu dává to, co se naučil a co si myslí, že je nejlepší,“ vysvětluje sládek z pivovárku, ve kterém se drží kréda „dělat pivo tak jako kdysi“. Začne-li se vařit desítka, zůstane u ní sládek od začátku až do konce výrobního procesu. Ředění ze silnějšího piva na slabší tady opravdu nehrozí. „Pivo děláme bez zrychlených procesů, tím jsme odlišní a pak se taky nebojíme chmelit,“ dodává s úsměvem a odkazuje na výraznou hořkost, která je typickým znakem jejich piv.

Chloubou je dvanáctka, klasický světlý ležák
Pouze hořkou chutí však nelze v našem kraji překvapit. Hořká dvanáctka je tady tradiční záležitostí spojenou s nadvládou Radegastu. Prosadit se s „dalším klasickým“ ležákem je proto docela těžká disciplína. „I v našem pivovaru je vidět, že jako národ jsme pivní patrioti a chceme svoje pivo, což je český ležák. Jsme rádi, že i u nás vítězí. Tvoří asi dvě třetiny celkové spotřeby a mě těší, že se ten náš prosadil i v segmentu, kde jsou lidi léta zvyklí na velké konkureční značky,“ přiznává Gajdáček.

Jako správnému mistrovi svého řemesla mu dělá největší radost, když se jeho snaha potká s chutí a přáním zákazníka. „O pivech pořád debatujeme v kolektivu sládků, ale sedneme si taky k pivu s lidmi a posloucháme jejich poznatky. Když jim pivo chutná, víme, že jsme na dobré cestě, ale vnímáme taky připomínky, že by mohlo být více hořké, sladší a podobně,“ uzavírá naše setkání sládek z frýdecko-místeckého pivovárku Morava.

Pivovárek Morava Frýdek-Místek
Místo: Restaurace Šatlava (Jiřího Trnky 82)
Druhy piv: Morava polotmavé 11º, Morava světlý ležák 12º, medové (během sezóny v nabídce také další speciály)
Čepování: z tzv. přetlačných tanků v přirozené nefiltrované formě
Stáčení: do nerezových sudů (30 a 50 l), do jednorázových „petainerů“ (20 l) a do PET lahví (1,5 a 2 l)
Výtoč: zhruba 1 500 hektolitrů za rok

Na žižkovský festival piva zavítá i rekordman v otáčení pivních tácků

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Tereza Blažková

V pátek začíná pátý ročník žižkovského festivalu piva. Na Parukářce budou k dostání piva z jednatřiceti pivovarů, které nabídnou přes sto druhů chmelového nápoje. Součástí festivalu jsou hudební vystoupení, zábava pro děti i pivní hry. A ukáže se i rekordman v otáčení pivních tácků

Je to už pět let, kdy začal Marek Havlas ve svém rodinném domě v Ujkovicích na Mladoboleslavsku vařit Slepého krtka. Pokud by si někdo myslel, že se jedná o odvar z hmyzožravce, byl by na omylu. Netradiční název totiž patří třináctistupňovému nápoji hutné hořké chuti.

Středočeský, spodně kvašený ležák se tehdy tak vyvedl, že získal nejvyšší ocenění od návštěvníků prvního ročníku Žižkovského pivobraní na Parukářce v roce 2011. Jinak tomu nebylo ani loni, kdy o tom rozhodovalo dokonce 14 tisíc příchozích. Zda Slepý krtek obhájí své vítězství i letos, se bude rozhodovat už tento pátek a sobotu.

„Před tak velkým festivalem musím půl měsíce pivo šetřit a nikam ho nevyvážet, abych ho měl dostatek. A i tak mi obvykle k večeru festivalového dne dochází,“ říká středočeský sládek Marek Havlas, který nemá ani jednoho zaměstnance. Vše dělá sám.

To není u minipivovarů zas tak neobvyklé. A Žižkovské pivobraní, které letos již pátým rokem pořádá městská část Praha 3, se zaměřuje pouze na tento typ varen.

Letos na něj zavítají zástupci z jedenatřiceti pivovarů z celé České republiky a příchozím nabídnou přes sto druhů chmelového nápoje. Příchozí budou mít možnost ochutnat spodně nebo svrchně kvašená piva, pšeničné speciály, piva ale, ovocná piva typu radler, vícestupňová piva nebo piva vyrobená z amerického chmelu.

To z pivobraní dělá vůbec největší festival minipivovarů v Česku. „Vybíráme zásadně jen české minipivovary, které vaří pivo poctivým způsobem. Letos to budou například pivovary Berounský medvěd, Bizon, Hostomice pod Brdy nebo Želivský klášterní pivovar,“ vyjmenovává hlavní pořadatel celé akce Tomáš Čekal.

Mistrovství v otáčení pivních tácků
Kromě degustace chmelového nápoje je připravený i doprovodný program, který zahrnuje vystoupení hudebních kapel, zábavu pro děti, ale také pivní hry. Mezi ně patří i mistrovství v otáčení pivních tácků jednou rukou, kterého se mimo jiné zúčastní také český rekordman, který jich otočil najednou sedmdesát.

Soutěžit se bude také v tom, kdo nejdéle udrží tuplák plný piva v natažené paži. K jídlu se budou podávat steaky na grilu, sýry raclette, domácí hamburgery, ale i sladké dezerty.

Městská část Praha 3 letos za celou akci zaplatí ze svého rozpočtu 1,5 milionu korun. Podle místní starostky Vladislavy Hujové (TOP 09) spočívá hlavní význam festivalu nikoli v pivních radovánkách, ale v tom, že se zde setkávají místní občané a tráví spolu čas.

„Loni přišlo asi 14 tisíc lidí a letos očekáváme ještě větší zájem. Jediné, co nemůžeme ovlivnit, je počasí,“ říká Hujová. Organizátoři festivalu proto zajistili velkokapacitní stan pro případ, že se přiženou bouřky, a naopak kropicí vůz, kdyby bylo velké horko. To se totiž stalo vloni. Dobře na to pamatuje i Marek Havlas.

„V těch hrozných vedrech byla třináctka na lidi už moc silná. A tak jsem letos pro jistotu připravil dvanáctku,“ říká výrobce Slepého krtka. Podle něj lidé v posledních pár letech přicházejí na to, že pivo může chutnat opravdu různě a začínají se o jeho chuť i více zajímat.

A také právě o minipivovary, od kterých chtějí něco speciálního. Sám Havlas si netroufá tvrdit, proč právě jeho pivo už dvakrát na Parukářce vyhrálo. „Jde asi i o přístup k vaření. Já když na to nemám náladu, tak radši nevařím. Když to člověk nedělá ve chvíli, kdy to chce dělat, tak to nedopadá dobře,“ míní Marek Havlas.

Festival piva na Parukářce začíná zítra ve dvanáct hodin a skončí v devět večer. Sobotní program rámuje také devátá a dvacátá první hodina. Vstup na akci je zdarma. Návštěvníci zaplatí jen za to, co ochutnají.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978