Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Nefiltrované nebo nepasterizované. Zelný trh obsadili milovníci piva

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Markéta Weinlichová

Pivo, víno a hudba. Od pátečního dopoledne mají Brňané díky pivnímu festivalu na Zelném trhu možnost ochutnat pivo z dvanácti českých pivovarů, okoštovat moravské víno nebo vyzkoušet maso z brněnské mikrofarmy.

„Prodejci lidem nabízejí nefiltrovaná nebo nepasterovaná piva z celé České republiky. Akce se účastní nedávno otevřené pivovary, ale i ty s dlouholetou tradicí," popsala mluvčí Brna-středu Denisa Kapitančiková.

O doprovodný program se starají rockové a indie kapely. „Festival je pro nás příležitost, jak rozšířit povědomí o naší značce mezi lidi. Pivovar jsme založili letos v únoru, takže se účastníme teprve druhé jihomoravské akce," uvedl spolumajitel rajhradského pivovaru Duck&Dog Pavel Macháň.

V Chmelařském institutu v Žatci se sešli degustátoři, aby ocenili nejlepší pivo

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Lucie ValáškováChmelařský institut

Desítka, jedenáctka, dvanáctka, ležák nebo speciál. To je pro odborníky jen hodně hrubé rozdělení piva. V Chmelařském institutu v Žatci dnes (2. 9.) pokračují soutěžní degustace. Při ochutnávání se porotci dostávají do větších detailů. A náročné to není jen pro účastníky rozsáhlé hodnotící komise.

„Letos se nám tady sešlo 139 ve 12 kategoriích z 25 pivovarů,“ shrnuje ředitel Chmelařského institutu Josef Patzak.

„Musíme degustovat s rozumem. Zatím jsme během čtyř kol vypili asi 20 vzorků a ještě tři kola nás čekají. Vzorek, to je tak 0,5 dcl, prostě panák. Ke konci sice pozornost lehce klesá, ale dá se to zvládnout. Hodnotíme jednak celkový dojem piva ‒ jestli je ten nápoj povedený nebo ne. Máme to načuchané a nachutnané, víme, co v tom pivu má být i co se sládkovi nepovedlo,“ popisuje práci degustátora pivní sommelier Aleš Dvořák.

Náchodský English Pale Ale přivezl z Dánska zlato

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Město NáchodPrimátor

Další cenný kov zacinkal v bohaté sbírce ocenění pivovaru PRIMÁTOR. Svrchně kvašený PRIMÁTOR® English Pale Ale zvítězil ve své kategorii na mezinárodní soutěži Nordic Beer Challenge.

Jedinou podmínkou pro přihlášení piv do severské Beer Challenge byla skutečnost, aby se do soutěže zařazené pivo prodávalo v některé ze severských zemí. Odborní degustátoři hodnotili ve slepé degustaci téměř 180 druhů piv z 60 pivovarů celého světa.

Slavnostní vyhlášení proběhlo v den zahájení festivalu Beer and Whiskey v Kodani ve čtvrtek 25. srpna 2016. Zlaté ocenění převzal z rukou ministra životního prostředí a potravin Esbena Lunde Larsena sládek náchodského pivovaru Petr Kaluža.

Konec velkého snu. Pivovar Čechmánek jde do dražby

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Týden.czČechmánek

V rámci aukce, která proběhne na konci října, se bude dražit několik nemovitostí, které patřily bývalému hokejovému brankáři a olympijskému vítězi z Nagana Romanu Čechmánkovi. Jeho majetek je již dva roky v insolvenci a teď zřejmě najdou pivovar, restaurace a domov důchodců nového majitele.

Kauza Čechmánek se naplno rozběhla na podzim roku 2013, kdy mu kvůli dluhům, které si člen zlaté party udělal u stavebních firem, přišel insolvenční návrh. Letos se do konkurzního řízení dostala i jeho firma Pivovar Čechmánek.

Bohatá kariéra
Vynikající brankář Roman Čechmánek strávil velkou část své kariéry ve Vsetíně, který byl i díky jeho příspěvku na absolutním vrcholu a v české extralize prakticky neměl konkurenci. Poté, co odešel do zámořské NHL, dokázal v týmu Philadelphia Flyers společně s parťákem Robertem Eschem získat trofej pro tým s nejmenším počtem obdržených gólů.

Kariéra hokejisty ale nikdy, snad až na nezdolného Jaromíra Jágra, netrvá věčně. Po návratu z Ameriky nastupoval chvíli ve Vsetíne, hrál v Německu i Švédsku. V roce 2007 se upsal třineckým ocelářům, kde zůstal až do definitivního konce kariéry v roce 2009.

Podnikatelský sen
Po tom, co gólman s unikátním stylem chytání opustil hokejové stadiony, vrhl se vstříc novému snu. Tomu podnikatelskému. Začal obchodovat s vínem a měl vlastní vinotéku.
"Plánuji se pustit do určitých aktivit mimo hokej. Moc se na to těším. Jistě nezanevřu ani na vinotéku, protože víno mám moc rád. Myslím si však, že až takový znalec, jakým bych chtěl být, nejsem. Mám osmatřicet, což je krásný věk. Chci si ho užívat," prohlásil Čechmánek po tom, co oznámil konec kariéry.

Postupem času se mu hlavě zrodila myšlenka na vybudování vlastní rodinné značky nesoucí jeho jméno a pracující v průmyslu, který je českému národu nejbližší - pivovarnictví. A rozhodl se pro tuto aktivitu v době, kdy zejména minipivovary zažívaly éru rozmachu.

Bývalý reprezentant neměl na vybudování vysněného pivovaru s restaurací malé prostředky. Podle médií si během své bohaté kariéry vydělal až 250 milionů korun. Zmíněné užívání si života se ale nedostavilo tak, jak by si to Čechmánek představoval.

Konec během zkušebního provozu
Restauraci a pivovar nesoucí brankářovo jméno sice uvedl do provozu, ale netrvalo to ani rok a ještě během zkušebního provozu kvůli dluhům u stavebních firem a docházejícím financím byl nucen provozovnu zavřít.

Čechmánkova firma se dokonce stala terčem několika drobnějších žalob pro nevyplacené mzdy a neuhrazené objednávky dodavatelských firem. Zoufalý podnikatel byl nucen vyhlásit osobní bankrot, kterým se chtěl vyhnout povinnosti zaplatit všechny dluhy.

"Společnost Pivovar Čechmánek byla jen provozovatelem pivovaru. Nemá žádné zaměstnance, žádný majetek. Pivovar nebyl zkolaudován, proběhl tam zkušební provoz a pak byl uzavřen. Pivovar Čechmánek není ani majitelem budovy," vyjádřil se právní zástupce Romana Čechmánka Petr Bernátek. Tím, že je jeho klient v osobním bankrotu, nemá dle Bernátka z čeho dluhy vyplatit.

"Situace je pro mě více než špatná. Nemám nic, rodina je z toho smutná, noviny raději nečtu. Veškerá má dispoziční práva k majetku a firmám má insolvenční správce. Čekám na další kroky, ke kterým mě vyzve soud," řekl nešťastný Čechmánek.

Kromě zaměstnanců, dodavatelským a stavebním firmám si brankář udělal špatné jméno i mezi spoluhráči a kamarády. Od bývalého zlínského centra Petra Čajánka si půjčil osm milionů korun. Ani on už se svých peněz nedočkal.

"Byl jsem hloupý a uvěřil mu. Nevěřím, že ty peníze ještě uvidím," posteskl si zklamaný Čajánek.

Smutná dohra
Údajně měl Čechmánek dlužit astronomických 100 milionů korun. Jenže mnoho věřitelů ani nedoufalo, že své peníze ještě uvidí, a tak prodali své pohledávky pod cenou.

"Nyní je přihlášeno 78 věřitelů s pohledávkami téměř 22 milionů korun," uvedl Petr Bartoš mluvčí realitní společnosti Gaute, která bude majetek bývalého brankáře dražit. "Jde o restauraci s pivovarem ve Zlíně s minimálním podáním 7,7 milionu korun a o restauraci a bývalý domov důchodců v Prostějově s minimálním podáním 6,1 milionu korun," dodal Bartoš.

Celková hodnota bývalého Čechmánkova majetku je vyčíslena přibližně na 59 milionů korun. V rámci dražby pivovaru půjde do aukce i nekompletní technické vybavení pro vaření piva a další pozemky. Podle informací, které proběhly českými médii, měl bývalý reprezentant údajně chtít podnikat i v Chorvatsku, ale díky osobnímu bankrotu nemohl se svým majetkem nakládat.

Aukci části majetku ale zřejmě smutný případ definitivně nekončí. Na řadu zřejmě přijdou i další nemovitosti i movitý majetek.

Deset nejlepších piv světa? Nechybí ležák od Matušky z Broum

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:E15.czMatuška

S blížícím se pivním svátkem, mnichovským Oktoberfestem, vytvořil britský deník The Sun seznam deseti piv, které jsou podle jeho názoru nejlepší na světě. Vybral do něj značky převážně menších podniků ze čtyř kontinentů, mezi nimi nechybí světlý ležák z malého českého pivovaru Matuška, který vyrábí své speciály v obci Broumy na Berounsku od roku 2009.

Evropa má v žebříčku britského listu šest zástupců. Dva z Anglie a po jednom z Německa, Francie, Belgie a českého Matušku. Dva vzorky jsou pak ze Spojených států, jeden z Japonska a své pivo tam má i Austrálie.

Od Matušky noviny do svého seznamu zařadily ležák plzeňského typu nazvaný Speciální světlé. The Sun zároveň připomněl, že v Británii si tamní milovníci zlatavého moku mohou Matušku koupit na dvou místech, a sice v londýnském pivním království Euston Tap a v baru na nádraží v severoanglickém Sheffieldu.

Deník si také pochvaluje, že v Americe, Austrálii a v evropských pivních velmocích utěšeně roste nabídka piv. Například v Británii podle něj v současnosti funguje nejvíc pivovarů od 30. let minulého století.

O České republice naopak zmiňuje, že řemeslných pivovarů je tady málo. Spekuluje, že ležáky od běžných výrobců jsou natolik dobré, že Češi minipivovary nepotřebují. V tomto směru má ale The Sun zřejmě zastaralé informace, opomíjí totiž mohutný boom minipovarů na tuzemském trhu v posledních letech. Kompletní seznam nejlepších piv si můžete přečíst pod článkem.

Nejlepší světová piva podle The Sun
India Pale Ale (7,4 %), pivovar Meantime, Londýn, Británie
Espresso Ale (4,2 %), pivovar Dark Star, Horsham, Západní Sussex, Británie
Chimay Red (7 %), mnišský pivovar Chimay, Baileux, Belgie
L’Alpine Blonde (4,8 %), alpský pivovar Galibier, Valloire, Francie
Session IPA (3.2 %), pivovar Crew Republic, Mnichov, Německo
Speciální světlé (5,5 %), pivovar Matuška, Broumy, Česko,
Fat Tire Ale (5.2 %), pivovar New Belgium, Fort Collins, Colorado, USA
Pale Ale (5.6 %), pivovar Sierra Nevada, Chico, Kalifornie, USA
Hitachino Nest Classic Ale (7.5 %), pivovar Kiuchi, Ibaraki, Japonsko
Alpha Pale Ale (4.7 %), pivovar Matilda Bay, Fremantle, Západní Austrálie, Austrálie

Čechmánkovi vydraží pivovar. Hlásí se 78 věřitelů, někteří dluhy prodali

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iSport.czČechmánek

Trable bývalého úspěšného hokejového brankáře Romana Čechmánka pokračují! Realitní společnost Gaute chystá na 26. října dražbu části jeho majetku, soud někdejšího reprezentanta před dvěma lety v červnu poslal do insolvence. Jde o restauraci s pivovarem ve Zlíně s minimálním podáním 7,7 milionu korun a o restauraci a bývalý domov důchodců v Prostějově s minimálním podáním 6,1 milionu korun, uvedl za společnost Petr Bartoš v tiskové zprávě.

Čechmánek, který si vydělal desítky milionů korun během hokejové kariéry, v níž hrál i v NHL, se dostal do problémů svým podnikáním. Z minipivovaru a restaurace ve Zlíně chtěl vytvořit rodinnou značku, zavřel však zhruba za rok. Dlužil firmám, které pro něj stavěly, insolvenční návrh přišel už na podzim roku 2013. Letos vyhlásil soud konkurz i na jeho firmu Pivovar Čechmánek v Holešově.

Před dvěma lety se psalo, že za ním zůstaly dluhy přes 100 milionů korun. Jelikož však mnohé pohledávky odmítal uznat, někteří věřitelé pohledávky prodali pod cenou. "Nyní je přihlášeno 78 věřitelů s pohledávkami téměř 22 milionů korun," uvedl Bartoš.

Podle červnového aktualizovaného soupisu majetkové podstaty má Čechmánkův majetek hodnotu téměř 59 milionů korun. Součástí dražby zlínského minipivovaru je i nekompletní technologie, další vybavení a pozemky. Včetně pozemku se draží i nemovitost v Prostějově.

Podle dřívějších informací, které přinesla MF Dnes, chtěl pětačtyřicetiletý Čechmánek podnikat i v Chorvatsku, kde vlastnil půlku statku. Po zahájení konkurzu však nemohl s majetkem nakládat a také na sebe vyhlásil osobní bankrot. Podle odhadů si za hokejovou kariéru, kterou strávil převážně v tehdy úspěšném Vsetíně, vydělal okolo 250 milionů korun.

Začátky pivovaru v Hukvaldech? Byly to divočejší časy, vzpomíná zakladatel

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaHukvaldský

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Jeden z vůbec nejstarších minipivovarů našeho kraje stojí v Hukvaldech. Je pěkně „schovaný“ pod kopcem v podhradí a tak trochu stranou od turistického ruchu, který plní proslulý hradní komplex i přilehlou oboru tisícovkami návštěvníků.

Znalci piva však dobře vědí, že rodná obec skladatele Leoše Janáčka už od roku 2003 skýtá také možnost zastavení v malém pivovaru, kde zlatavý mok čepují pod lokálním názvem Hukvaldské pivo.

Připravte se, čtrnáctý díl našeho seriálu právě začíná…

Inspiraci dalo kvasnicové pivo
Na začátku bylo svým způsobem náhodné setkání s pivem, které zaujalo svojí odlišností od tehdejšího průměru. „Jel jsem jednou přes Prostějov, kde v jedné hospodě měli kvasnicové pivo. To bylo někdy v roce 2000. Zkusil jsem a strašně mě to nadchlo, protože to bylo na tu dobu něco úplně jiného,“ vybavuje si majitel hukvaldského minipivovaru Vít Lanča.

Tato zkušenost jej inspirovala k hlubšímu zájmu o pivovarnictví, a když se zanedlouho naskytla možnost postavit vlastní varnu, neváhal. Koupil starší technologii a uzpůsobil ji podmínkám v prostorách hospody, která v Hukvaldech stojí „od nepaměti“.

„Během roku se postavila menší varna o objemu zhruba 250 litrů. Ze začátku jsme měli čtyři spilky, později dvanáct a dvacet čtyři ležáckých tanků. Tak jsme to drželi dvanáct let. Loni jsme šli do rekonstrukce. Už to chtělo technologickou výměnu a taky spilka nebyla na ideálním místě,“ popisuje ve zkratce vývoj pivovaru jeho zakladatel.

Zůstaňme však ještě chvíli u samých kořenů. „Tehdy byla jiná doba. Bylo to ještě tak trochu o pokusech, kdy se každý snažil hlavně udělat levně technologii. Prostě divočejší časy, kdy i cyklisti popíjeli více, teď už mají strach,“ nabízí s úsměvem svůj pohled na proměny posledních let.

Dlužno dodat, že Hukvaldy docela dobře zapadly do okruhu malých pivovarů, kterých se shodou okolností v regionu Frýdecko-Místecka vyskytuje větší množství.

„U nás byl hned zpočátku zájem. Lidi mohli jet nejen k nám, ale i do Štramberku, Příboru, pak se začalo vařit ve Vojkovicích. Objeli tři čtyři pivovárky a mohli porovnávat. To platí i dneska, kdy sice přibývá pivovarů, ale i zájemců o pivo od malých výrobců,“ myslí si Lanča.

Věří klasice, ochucená piva neuznává
Na jaký sortiment zlatavého moku vlastně pivní turista, štamgast či náhodný kolemjdoucí v hukvaldském pivovaru narazí? „Držíme se ležáků, nic jiného nás moc neláká. A už vůbec ne ochucená piva, ta neuznávám. Jediné, co občas uvaříme, je medové pivo, ale to je vždy s domácím medem od včelaře,“ vysvětluje náš průvodce.

Tak to bychom měli. Vzápětí zjišťujeme také, že láska k ležákům, české klasice, se neobejde bez tuzemských chmelů, sladu, kvasnic a kvalitní vody. Víc pro nefiltrované a nepasterizované pivo není třeba.

V Hukvaldech měli a mají tradičně na čepu dvanáctku a polotmavou čtrnáctku, ale letos přišla novinka. „Na to pozor, máme deset a půlku, která je o něco silnější než běžná desítka. Jinak už se pomalu chystáme na speciály. Na podzim chci uvařit vídeňský ležák, na 17. listopadu pak bude sedmnáctka a na Vánoce rumová desítka,“ upřesňuje Lanča, jaké jsou plány.

Renovace byla správným impulsem
S hukvaldským pivem se pravidelně účastní různých slavností a festivalů. Jeden také sám už šestým rokem pořádá přímo v Hukvaldech. S kolegy z lokálních minipivovarů si udělají pohodovou atmosféru, během které se dobře ochutnává i debatuje o nových zkušenostech.

Pro majitele hukvaldského minipivovaru byla zásadní loňská renovace technologie, která vedla k navýšení kapacity i k nové vlně zájmu o pivo. Vychutnávají si je jak štamgasti, jejichž fotky netradičně zdobí interiér hlavního hospodského sálu, tak přespolní, což jsou hlavně cyklisté a pivní turisté.

„Varna má teď pět set litrů, k tomu jsme instalovali pět tisícilitrových spilek a dvanáct tanků o objemu tisíc litrů. Takže máme dvakrát větší kapacitu. Po roce, co vaříme v novém, bych řekl, že se to celkem rapidně zvedlo. Výtoč jde nahoru,“ pochvaluje si pivovarník z Hukvald, odkud pivem zásobuje pouze jednu ostravskou hospodu, jinak se vše vypije „doma“.

S novým provozem ubylo starostí o výrobu, která je teď o něco jednodušší. „Někdy se mi zdá, že se z vaření piva dělá moc velká věda. Když k tomu máte potřebné přístroje a podmínky, tak to není žádné obrovské umění. Abych přiznal, my si ani neříkáme sládci. To je moc honosné, jsme spíše vařiči,“ potvrzuje humorný nadhled Lanča, který podobně jako řada dalších pivovarníků není přímo z oboru.

Jak je vidět, máme tady další příklad toho, že důležitá je především chuť a touha se v pivním světě zaučit a pochopit jeho principy. Pod dohledem odborníka samozřejmě.

„Dej Bůh štěstí!“ A za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Hukvaldy
Místo: Dolní Sklenov 19, Hukvaldy
Druhy piv: Hukvaldské pivo světlý ležák 12°, polotmavé 14° a světlé výčepní 10,5°, další piva – speciály jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, nabízí také prodej v sudech a pet lahvích
Výstav: odhadem 750 hektolitrů za rok

Budějovický Budvar opět uvařil sezónní pivo z čerstvého chmele

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Regionální novinyBudvar

V pondělí 29. srpna ráno pomohli technologové Budějovického Budvaru sklidit hlávky Žateckého poloraného červeňáku na chmelnici "U Splavu" v katastru chmelařské obce Blšany. Hned odpoledne z nich uvařili 800 hektolitrů speciálního piva BUDWEISER BUDVAR B:STRONG se stupňovitostí 16 %. Budvar dopřeje tomuto pivu více než půlroční ležení ve sklepě. Proto až ve druhé polovině března 2017 obohatí pivní speciál velikonoční nabídku vybraných restaurací v celé republice i v několika dalších zemích.

Vařit z čerstvých hlávek chmele je pro pivovarníky svátek, který si v Budějovickém Budvaru v pondělí užili. Kdo z technologů mohl, přišel hodit pytel hlávek do kotle jedné ze dvou várek, které lze uvařit jen jedenkrát v roce. Čerstvý chmel patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musí zpracovat ve stejný den, kdy byl sklizen. Od v Budvaru běžně používaných lisovaných chmelových hlávek se čerstvé hlávky technologicky zcela zásadně odlišují.

"Pytle se sklizeným chmelem jsme proto museli po celou dobu hlídat, aby se před přídavkem do várky nezačaly kvůli přirozeně vysoké vlhkosti samovolně zahřívat. Oproti loňsku bylo chladnější počasí, a tak postačilo nechat otevřené pytle větrat. Nemuseli jsme je tedy každou čtvrthodinu otáčet, abychom je ochladili," říká Petr Košin, výzkumný pracovník Budějovického Budvaru.

Protože Budvar vaří z hlávkového (tj. sušeného) chmele celoročně, má varnu vybavenu ojedinělým chmelovým cízem pro odstranění chmelového mláta z mladiny na konci várky. Jako jeden z mála českých pivovarů tak může používat čerstvé hlávky na chmelení celé várky, a ne jen jako malý přídavek.

Chmelové hlávky odrůdy Žatecký poloraný červeňák - celkem 800 kg - byly sklizeny za dohledu budvarských odborníků v pondělí ráno na chmelnici "U Splavu", která patří do slavné lokality "Údolí Zlatého potoka" v katastru chmelařské obce Blšany. Dodavatelem chmele byla společnost ARIX, a.s., která patří mezi přední české pěstitele a obchodníky s chmelem. Letošní průběh počasí byl oproti loňsku pro chmel velice příznivý, pršelo i svítilo slunce přesně ve správný čas, jak to chmel potřeboval. Oproti loňsku obsahuje chmel z této chmelnice přibližně o 30 % více hořkých látek.

"Protože pro naše sezónní pivo používáme chmel ze stále stejné chmelnice ve stále stejném množství už pět let, můžeme u jednotlivých ročníků výborně sledovat rozdíly způsobené odlišným průběhem počasí. Letos uvařené pivo očekáváme s výrazně vyšší hořkostí než loni, kdy byl chmel kvůli suchu méně vydatný. Na výsledek se velice těším," uzavírá Petr Košin.

Sezónní pivo z čerstvého chmele nyní čeká více než půlroční ležení ve sklepích pivovaru, poté se bude čepovat ve vybraných restauracích a pivnicích po celé republice i v několika dalších zemích.

Bude levnější pivo? Daňoví experti zpochybňují výpočty ministerstva financí

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Tiscali.cz

V souvislosti se zavedení elektronické evidence tržeb navrhl Andrej Babiš snížení DPH na točené pivo, v lednu mluvil o desetiprocentní dani, nyní chce prosadit snížení z 21 procent na 15 procent. Píše o tom Robert Brešťan na webu Hlídací pes.

"Myslím si, že těch patnáct procent by také pomohlo provozovatelům, kteří mají jen hospody, kde točí jen pivo," řekl novinářům Babiš.

Už dříve ministerstvo financí doprovodilo návrh propočtem, že státní rozpočet by snížení daně připravilo ročně na výběru DPH o 160 milionů korun.

Daňoví experti sdružení v Unii daňových poplatníků ČR nyní označují výpočty za rozporuplné a podezřelé.

144 litrů na hlavu
Argumentují podklady, jež si na základě zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádali na ministerstvu financí. Ministerstvo podle nich mnohonásobně podhodnotilo podíl točeného piva na celkové české spotřebě a pracuje tak se špatnou metodikou.

Ministerstvo financí vychází z dat statistického úřadu o ekonomických výsledcích v sektoru stravování a pohostinství – celková suma odvedené DPH v tomto sektoru činí 2,133 miliardy Kč, z toho v základní sazbě (21 procent DPH) 1,599 miliard.

A protože podle dat ČSÚ i informací Českého svazu pivovarů, vynakládá průměrná česká domácnost na nákup čepovaného piva 19,1 procenta ze svých celkových výdajů na stravovací a pohostinské služby, roční sumu daně odvedené za točené pivo ministerští úředníci vypočítali na 305 milionů Kč.

"Toto klíčové tvrzení ministerstva, o které pak opírá své další výpočty, se ale dle našeho názoru zdá být jen velice málo pravděpodobné," říká za Unii daňových poplatníků Tomáš Hečko a předkládá jiné výpočty:
●při počtu obyvatel ČR 10 538 275 a spotřebě piva na hlavu 144 litrů (údaje za rok 2014) se v ČR vypije 1 517 511 600 litrů piva
●při ceně půllitru piva 25 Kč (s níž v televizním vystoupení při výpočtu operoval i Andrej Babiš) činí DPH 4,30 Kč
●podle výpočtu ministerstva financí (305 mil. Kč: 8,6 Kč tj. DPH za litr piva) se ale v ČR vypije jen 35 milionů litrů točeného piva, což ale představuje jen 2,3 procenta celkové české konzumace (výše zmíněných 1 500 milionů litrů piva)

"Jinými slovy ministerstvo tvrdí, že na 43,5 prodaných 'lahváčů' připadá jedno prodané čepované pivo," říká Tomáš Hečko.

Až dvacetkrát více
Proti tomu mluví jak zkušenost českých pivařů, tak i statistika Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle ní sudové a tankové tvořilo v roce 2014 v České republice 41 procent spotřeby piva.

"Podle našich výpočtů by tedy daňová ztráta nebyla tvrzených 160 milionů Kč, ale bezmála dvacetinásobná. Ve výsledku by však byla nejspíše ještě vyšší, protože by se díky příznivější ceně čepovaného piva dalo čekat zvýšení spotřeby na úkor piva lahvového a jiných (ne)alkoholických nápojů ponechaných v základní sazbě DPH," argumentuje za Unii daňových poplatníků Tomáš Hečko.

"A to nelze odhlédnout od ztrát z podvodů, které doprovází všechny případy, kdy jeden a tentýž produkt, v tomto případě pivo, je zdaňován různou sazbou DPH," dodává.

Začíná bitva o Prazdroj. Právovárečníci chtějí budovy i ochranné známky

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrPrazdroj

Plzeňský soud má ve čtvrtek začít projednávat žalobu, kterou se potomci historických spolumajitelů plzeňského pivovaru domáhají pozemků a budov v jeho areálu. Právovárečníci zpochybňují znárodnění v roce 1945. A chtějí i to nejcennější – ochranné známky.

Právovárečné měšťanstvo v Plzni chce zpět „české rodinné stříbro“ – pivovar Plzeňský Prazdroj. V 19. století jej vybudovali a stát ho v roce 1945 znárodnil. Majitelé plzeňských domů, které měly po staletí garantované právo sladovat, vařit a prodávat pivo – takzvané právo várečné –, však znárodnění neuznávají a nyní se jej pokusí zpochybnit před soudem.

„Výměr, kterým byl v prosinci roku 1948 určen rozsah znárodnění, nepodepsal příslušný ministr, jak vyžadoval zákon, ale subalterní úředník. Jedná se tedy o zcela nicotný akt. De iure tudíž ke znárodnění nikdy nedošlo,“ tvrdí Karel Svoboda, předseda správní rady právovárečníků.

Jejich snahy o navrácení pivovaru trvají už přes deset let, nyní ale mají silnější pozici než dříve. Nejvyšší soud totiž v roce 2013 uznal právní subjektivitu Právovárečného měšťanstva v Plzni a loni pak bylo zapsáno do obchodního rejstříku. Historická entita tedy opět právně existuje – a chystá se získat pivovar nazpět.

V červenci se navíc na jeho stranu postavil Martin Zrzavecký (ČSSD), primátor Plzně. Město vlastní několik právovárečných domů, a je tak důležitým členem měšťanstva.

To vše se děje v době, kdy má pivovar změnit majitele. Ten současný, koncern SABMiller, totiž přejde do rukou světové pivovarnické jedničky Anheuser Busch InBev. A aby nový majitel vyhověl antimonopolním pravidlům Evropské unie, musí část nově získaných aktiv prodat. Kromě jiných také Plzeňský Prazdroj.

Stát získal pivovar násilím
Právovárečníci se při zpochybňování znárodňovacího procesu opírají o právní názor uznávaného profesora Karla Eliáše, hlavního autora nového občanského zákoníku.

„Zestátňovací proces nelze mít za ukončený, právní účinky zestátnění tohoto podnikunastat nemohly, a tudíž ani vlastnické právo k zestátňovanému podniku nemohlo na Československý stát přejít,“ uvádí Eliáš.

Klíčový závěr posudku pak zní: „Zmocnil-li se stát přesto Měšťanského pivovaru v Plzni, aniž přitom respektoval a naplnil své vlastní zákony, zmocnil se jej násilím a neoprávněně, takže nemohl vlastnické právo k tomuto podniku nabýt ani vydržením.“ podle Eliášova názoru tedy pivovar stále patří právovárečníkům.

Ti proti sobě ale mají velmi silného protivníka. „Se vznesenými nároky a tvrzeními této skupiny nesouhlasíme a obhajujeme důsledně svou pozici v probíhajících soudních sporech. Všechny nároky byly v minulosti uspokojeny a charakter této aktivity je pouze spekulativní,“ uvádí Jitka Němečková, tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Uspokojení nároků však odmítá Karel Svoboda: „Za protiprávně odňatý majetek nebyla ani poskytnuta náhrada, jak požadovala tehdejší ústava i příslušný dekret prezidenta republiky.“ Po revoluci byl potomkům právovárečníků nabídnut odkup 12 procent akcií Plzeňského Prazdroje. „Nepovažujeme za adekvátní, že okradení dostanou možnost si část lupu odkoupit nazpět. Nebylo to žádné odškodnění,“ dodává Svoboda.

Takto to přitom vidí i více než tři stovky dalších právovárečníků, kteří požadují buď navrácení pivovaru, nebo alespoň adekvátní peněžní náhradu. „O peníze nám ale primárně nejde. Hlavně chceme, aby Prazdroj zůstal v českých rukou a nevyráběl pivo v obskurních zemích na základě licencí,“ dodává vrchní právovárečník.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314