Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Česká hospoda nad propastí: Národ pivařů pije raději doma

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:ekonom.czAutor:Tomáš Pergler

● Češi pozvolna přestávají chodit do hospod, raději popíjejí doma.
● Hospody navíc čeká trojí zásah: elektronické pokladny, zákaz automatů a patrně i zákaz kouření.
● Společenský význam hospod se ale zdá být nenahraditelný, a tak vznikají náhradní řešení.

Tradiční české hospody čekají těžké měsíce. Ministr financí Andrej Babiš sice nedávno připustil, že odloží rozjezd elektronické evidence tržeb (EET), který se plánuje od prosince, důkladné účtování přes on-line pokladny ale není zdaleka jediným problémem hostinských. Zejména na menší vesnické podniky od příštího roku dolehne také omezení výherních automatů nebo chystaný zákaz kouření. Už nyní přitom majitele některých hospod trápí postupný úbytek hostů. Sociologické průzkumy potvrzují, že Češi sice mají hospodu ze všech restauračních zařízení stále nejraději, chodí do ní ale zřetelně méně často než dřív. Není za tím jen sílící konkurence barů, vináren nebo čajoven. Podle obchodních statistik si lidé čím dál víc otevírají lahev s pivem doma.

Že tradiční české hospody neprocházejí zrovna obdobím rozkvětu, neznamená jen konstatování o depresi jedné podmnožiny v sektoru služeb. Jak naznačují zmíněné statistiky, jejich význam je mnohem širší a zdaleka se nedá vyjádřit jen v ekonomických tabulkách. Stačí si připomenout, jakou roli sehrály v národním obrození a jak zůstávají trvale zaryté v povědomí jako důležitý společenský a kulturní prvek.

Vraťte nám pivovar Prazdroj, žádají Plzeňáci

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Ivan BlažekPrazdroj

Plzeňský Prazdroj do plzeňských rukou. Pravováreční měšťané ze západočeské metropole se opět dali do boje o navrácení údajně neoprávněně znárodněného a posléze zprivatizovaného pivovaru.

Jejich současná kampaň souvisí se zprávami o prodeji podniku - ten zatím vlastní nadnárodní společnost SABMiller, Prazdroje se ale bude možná muset zbavit kvůli spojení s jiným gigantem, společností AB InBev.

Tažení právovárečníků podpořila i radnice, město je totiž rovněž významným držitelem právovárečných práv.

„Plzeňský Prazdroj, který je právem označován za české rodinné stříbro, by se měl vrátit do rukou občanů, Plzeňanů, protože tam patří,“ uvedl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD).

A už v tomto duchu napsal premiérovi Bohuslavu Sobotkovi, kterého vyzval k zahájení jednání o odkoupení podniku. „Nárok právovárečného měšťanstva je oprávněný, chceme nápravu historické křivdy,“ dodal primátor.

Jde o miliardy
Právovárečníci již podali žalobu na určení vlastnictví a to včetně vlastnictví k mimořádně cenným ochranným známkám, soud by ji měl začít projednávat v září. Ve hře jsou desítky miliard.

„Co se týče majetku, jedná se o pozemky a budovy, které stály v roce 1945,“ upřesnil Karel Svoboda, předseda Správní rady Právovárečného měšťanstva v Plzni.

Někdejší Měšťanský pivovar byl znárodněn v říjnu zmíněného roku na základě dekretu prezidenta republiky. Podle právovárečníků však ke znárodnění fakticky nikdy nedošlo, protože příslušný výměr nepodepsal odpovědný ministr, ale jen úředník.

Křivdu se podle nich nepodařilo napravit ani po roce 1989, kdy po několika privatizačních kotrmelcích podnik získala společnost Nomura.

„Stát prodal něco, co mu nepatřilo,“ podotkl Svoboda. Právovárečníci už tehdy upozorňovali na nejasnosti kolem majetku, Nomura později Prazdroj prodala současnému vlastníkovi.

Právovárečné měšťanstvo v Plzni je nejstarší stavovskou organizací v Čechách, „právo vařit pivo“ se váže na 225 domů, které mají ve spolku své zástupce.

Spor o pivovar. Právovárečné měšťanstvo chce část Prazdroje

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKPrazdroj

Právovárečné měšťanstvo v Plzni se dnes opět přihlásilo o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru, který v roce 1842 vybudovalo a který je dnes součástí Plzeňského Prazdroje. Reaguje tak na avizovaný odprodej Prazdroje. Novinářům to řekl místopředseda měšťanstva Ota Rubner. Pivovar s nároky nesouhlasí.

Právovárečníci upozorňují zájemce o koupi Prazdroje na svá práva a požádají vládu a parlament o součinnost, aby byly napraveny historické křivdy a údajně znárodněný majetek navrácen původním vlastníkům. Uvedli, že jsou podle verdiktu Nejvyššího soudu ČR vlastníkem Měšťanského pivovaru. Sdružení má 225 členů, majitelů domů, které mají od krále Václava II. právo vařit pivo.

"Obhajujeme důsledně svou pozici v probíhajících soudních sporech. Máme zato, že všechny nároky byly v minulosti uspokojeny a charakter této aktivity je pouze spekulativní," uvedla mluvčí pivovaru Jitka Němečková.

Prazdroj patří do druhé největší pivovarnické skupiny SABMiller, kterou má převzít světová jednička Anheuser-Busch InBev. Evropská komise podmínila schválení transakce tím, že Anheuser-Busch InBev prodá kvůli omezení dominance na trzích téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy i Prazdroj.

"Část nabízeného majetku, tedy majetková podstata firmy Měšťanský pivovar v Plzni, zřejmě nebyla znárodněna, respektive znárodňovací proces byl sice v roce 1945 započat, ale nebyl dokončen," řekl Rubner. Tento majetek je zatížen žalobami na určení vlastnictví a to včetně vlastnictví k ochranným známkám Plzeňský Prazdroj a Pilsner Urquell, což je uvedené i v katastru nemovitostí a registru ochranných známek. Právovárečníci opět upozornili, že s nimi dosud nikdo nevypořádal znárodněný majetek a že nebylo žádné majetkové vyrovnání.

"Město (které je členem Právovárečného měšťanstva) postup právovárečníků podporuje a budeme za návrat tohoto rodinného stříbra zpátky do plzeňských rukou bojovat," řekl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD). Odeslal žádost premiérovi, aby pomohl při získání Prazdroje "zpět do vlastnictví města respektive státu". Vláda by měla podle všech radních města zahájit jednání o nákupu tohoto ziskového a pro republiku důležitého podniku. Stát z něj může podle nich profitovat podobně jako například ze státního Budvaru.

Podle předsedy měšťanstva Karla Svobody vystupují právovárečníci proti privatizaci Prazdroje už přes 20 let. Poslední dvě žaloby na určení vlastnictví nemovitého majetku, tedy pozemků a budov, a ochranných známek podalo loni na podzim. Podle pozemkových knih a rejstříku ochranných známek jsou schopni vyčíslit hodnotu Měšťanského pivovaru. "Samozřejmě nedosáhneme na majetek, který tam je navíc, tedy ty nové technologie. Museli bychom si spolu s městem vzít úvěr na dofinancování," uvedl. Podle primátora město nemůže koupit firmu za desítky miliard korun. "Ale stát je dostatečně silný. Mohl by pivovar zestátnit a vyrovnat se s právovárečníky tím, že jim přenechá nějaké akcie," uvedl.

Bývalá předsedkyně spolku Jindřiška Eliášková, která byla do letoška zaměstnankyní Prazdroje, uvedla, že současné sdružení nezahrnuje všechny původní majitele domů a všechny právovárečníky. "Naopak jsou v něm ti, kteří koupili právovárečné domy až po roce 1990 nebo 2000," řekla. O tom, zda ještě existuje právo várečné, se vedou právní spory. Hodně vlastníků domy prodalo, aniž si vymínilo, že tam toto právo zůstane. "Noví majitelé tvrdí, že jsou původní vlastníci, a chtějí vrátit pivovar a to mi na tom vadí," uvedla. Odškodnění v 90. letech nemělo právní formu náhrady za znárodněný majetek, protože to tehdy nikdo neuměl. "Stát ale umožnil právovárečníkům koupit si 12 procent akcií Prazdroje za nominální hodnotu, což bylo výhodné, protože cena akcií byla vždy výš," uvedla. Akcie tehdy koupili všichni a po pěti letech je mohli prodat.

Ať stát koupí pivovar Prazdroj, vyzval Sobotku primátor Plzně

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jitka Šrámková

Primátor Plzně Martin Zrzavecký z ČSSD vyzval dopisem premiéra Bohuslava Sobotku, aby se stát pokusil získat zpět Plzeňský Prazdroj. Reagoval tak na ohlášený prodej pivovaru, který nyní vlastní společnost SABMiller.

„Vzhledem k tomu, že město si nemůže dovolit nákup Plzeňského Prazdroje samo realizovat, chtěl bych vás tímto vyzvat k podpoře ze strany státu, respektive Vlády České republiky a k zahájení konkrétního jednání, jež by mělo za cíl nákup tohoto ziskového a pro Českou republiku důležitého podniku,“ napsal Zrzavecký v dopise premiérovi.

Právovárečné měšťanstvo v Plzni, mezi jehož členy město Plzeň patří, se přihlásilo o vlastnická práva na bývalý Měšťanský pivovar, který je součástí Plzeňského Prazdroje. Plzeňští právovárečníci, kteří se svého vlastnického podílu v Prazdroji léta soudně domáhají, chtějí požádat vládu a parlament o součinnost, aby byly napraveny historické křivdy a majetek byl vrácen původním vlastníkům.

Předseda Právovárečného měšťanstva v Plzni Karel Svoboda uvedl i to, že znárodnění plzeňského pivovaru bylo v roce 1948 pouze započato, ale nebylo dokončeno, takže nárok na vlastnictví stále trvá.

Podle mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitky Němečkové společnost udržuje s mnoha právovárečníky dlouhodobý kontakt a pravidelnou komunikaci.

„Se vznesenými nároky a tvrzeními této skupiny nesouhlasíme a obhajujeme důsledně svou pozici v probíhajících soudních sporech. Máme za to, že všechny nároky byly v minulosti uspokojeny a charakter této aktivity je pouze spekulativní,“ sdělila Němečková.

Právovárečníků je v současné době na 230. Jedná se o potomky těch, kteří získali v Plzni právo vařit pivo a později společně postavili plzeňský pivovar. Jeho základní kámen byl položen v roce 1839. Cena Plzeňského Prazdroje je odhadovaná na desítky miliard korun.

Karel Svoboda uvedl, že SABMiller měl Plzeňský Prazdroj před lety koupit za 50 miliard korun, ale po upozornění na vlastnické spory se cena snížila na 24 miliard korun.

Právovárečníci chtějí zpět Měšťanský pivovar, dnes část Prazdroje

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Právovárečné měšťanstvo v Plzni se dnes opět přihlásilo o vlastnická práva k bývalému Měšťanskému pivovaru, který v roce 1842 vybudovalo a který je dnes součástí Plzeňského Prazdroje. Reaguje tak na avizovaný odprodej Prazdroje. Novinářům to řekl místopředseda měšťanstva Ota Rubner. Pivovar s nároky nesouhlasí.

Právovárečníci upozorňují zájemce o koupi Prazdroje na svá práva a požádají vládu a parlament o součinnost, aby byly napraveny historické křivdy a údajně znárodněný majetek navrácen původním vlastníkům. Uvedli, že jsou podle verdiktu Nejvyššího soudu ČR vlastníkem Měšťanského pivovaru. Sdružení má 225 členů, majitelů domů, které mají od krále Václava II. právo vařit pivo.

"Obhajujeme důsledně svou pozici v probíhajících soudních sporech. Máme zato, že všechny nároky byly v minulosti uspokojeny a charakter této aktivity je pouze spekulativní," uvedla mluvčí pivovaru Jitka Němečková.

Prazdroj patří do druhé největší pivovarnické skupiny SABMiller, kterou má převzít světová jednička Anheuser-Busch InBev. Evropská komise podmínila schválení transakce tím, že Anheuser-Busch InBev prodá kvůli omezení dominance na trzích téměř všechny pivovarnické aktivity SABMilleru v Evropě, tedy i Prazdroj.

"Část nabízeného majetku, tedy majetková podstata firmy Měšťanský pivovar v Plzni, zřejmě nebyla znárodněna, respektive znárodňovací proces byl sice v roce 1945 započat, ale nebyl dokončen," řekl Rubner. Tento majetek je zatížen žalobami na určení vlastnictví a to včetně vlastnictví k ochranným známkám Plzeňský Prazdroj a Pilsner Urquell, což je uvedené i v katastru nemovitostí a registru ochranných známek. Právovárečníci opět upozornili, že s nimi dosud nikdo nevypořádal znárodněný majetek a že nebylo žádné majetkové vyrovnání.

"Město (které je členem Právovárečného měšťanstva) postup právovárečníků podporuje a budeme za návrat tohoto rodinného stříbra zpátky do plzeňských rukou bojovat," řekl primátor Martin Zrzavecký (ČSSD). Dnes odeslal žádost premiérovi, aby pomohl při získání Prazdroje "zpět do vlastnictví města respektive státu". Vláda by měla podle všech radních města zahájit jednání o nákupu tohoto ziskového a pro republiku důležitého podniku. Stát z něj může podle nich profitovat podobně jako například ze státního Budvaru.

Podle předsedy měšťanstva Karla Svobody vystupují právovárečníci proti privatizaci Prazdroje už přes 20 let. Poslední dvě žaloby na určení vlastnictví nemovitého majetku, tedy pozemků a budov, a ochranných známek podalo loni na podzim. Podle pozemkových knih a rejstříku ochranných známek jsou schopni vyčíslit hodnotu Měšťanského pivovaru. "Samozřejmě nedosáhneme na majetek, který tam je navíc, tedy ty nové technologie. Museli bychom si spolu s městem vzít úvěr na dofinancování," uvedl. Podle primátora město nemůže koupit firmu za desítky miliard korun. "Ale stát je dostatečně silný. Mohl by pivovar zestátnit a vyrovnat se s právovárečníky tím, že jim přenechá nějaké akcie," uvedl.

Bývalá předsedkyně spolku Jindřiška Eliášková, která byla do letoška zaměstnankyní Prazdroje, dnes uvedla, že současné sdružení nezahrnuje všechny původní majitele domů a všechny právovárečníky. "Naopak jsou v něm ti, kteří koupili právovárečné domy až po roce 1990 nebo 2000," řekla. O tom, zda ještě existuje právo várečné, se vedou právní spory. Hodně vlastníků domy prodalo, aniž si vymínilo, že tam toto právo zůstane. "Noví majitelé tvrdí, že jsou původní vlastníci, a chtějí vrátit pivovar a to mi na tom vadí," uvedla. Odškodnění v 90. letech nemělo právní formu náhrady za znárodněný majetek, protože to tehdy nikdo neuměl. "Stát ale umožnil právovárečníkům koupit si 12 procent akcií Prazdroje za nominální hodnotu, což bylo výhodné, protože cena akcií byla vždy výš," uvedla. Akcie tehdy koupili všichni a po pěti letech je mohli prodat.

Panský Dvůr zve do Počernického pivovaru

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:WellnessNoviny.czPočernický

Nově zrekonstruovaný Počernický pivovar najdete v Panském Dvoře v Dolních Počernicích

Panský Dvůr v Dolních Počernicích má za sebou bohatou historii, nyní se však představuje po kompletní rekonstrukci s širokou nabídkou dobrého jídla, pití a odpočinku pro všechny generace. Komplex se nachází v příjemném prostředí zámeckého parku a rybníku. Leží přibližně 10 km vzdušnou čarou od Starého města pražského.

Panský Dvůr je ideální místo pro rodiny s dětmi, milovníky piva a gastronomie. zamilované páry, které si užijí luxusní ubytování s vlastní saunou či vířivkou přímo v hotelovém pokoj, pro hosty vyhledávající odpočinek s wellnessem, ale i pro sportovce. Nabízí unikátní českou a mezinárodní kuchyni v několika restauracích. Každý si zde najde co je jeho srdci blízké: venkovní i vnitřní prostory, zázemí pro speciální eventy, soukromé večírky či svatby, pro které zde mají oddělenou část i se zahradou. Kvalitní destinací je však Panský Dvůr i pro cyklisty, kteří zde najdou pomoc v případě nehody na kole, mohou si zde dočerpat vodu na cestu a pohodlně si odpočinout na zahrádce. Skvělé vyžití je zde samozřejmě pro děti, které mají dětský koutek ve vnitřních prostorách a stejně tak se mohou dosyta vylítat venku na dětském hřišti, aniž by je kdokoli okřikoval. Děti určitě učarují plující kapři přímo pod zahrádkou.

Počernický pivovar prošel v roce 2015/2016 rozsáhlou rekonstrukcí a nyní nabízí unikátní prostory zejména pro milovníky kvalitního piva a zajímavé kuchyně. K tradičním českým ležákům i dalším speciálům jsou zde přizpůsobeny i pokrmy, které jsou chystány s láskou šéfkuchaře Dominika Branyše. Kapacita je zde v případě pivnice 80 míst, na terase 110 míst a ve sládkově sklepě 50 míst. Při hodování lze pozorovat varny piva, které jsou částečně situovány uvnitř restaurace.

Restaurace Léta Páně nabízí tradiční českou kuchyni, kterou si lze vychutnat ve stylovém prostředí bývalé sladovny. Restaurace nabízí atrakci v podobě krmení kapříků v potoce. Restaurace má také svojí sádku nad potokem se pstruhy duhovými, které lze připravit na grilu s rozmarýnem.

Pizzerie Al Mulino se nachází jen pár metrů dále od Počernického pivovaru do bývalého mlýna, jehož historie se váže do roku 1862. Restaurace nabízí ideální propojení české tradice a mlynářského řemesla s moderní italskou gastronomií. Interiér restaurace je laděný do konce 19. století s důrazem na detaily z tehdejší doby.

V krásném komplexu Panského Dvora se nachází Lázně u Hastrmana s výhledem na rybník. Jsou Oázou pro tělesnou i duševní svěžest a nabízející dokonalý odpočinek. V komfortním prostředí lázeňského spa dochází ke spojení tělo hýčkajících procedur a exotického interiéru. Lázně U Hastrmana disponují třemi privátními místnostmi, z nichž dvě jsou speciálně navrženy pro páry. Návštěvníci lázní si mohou plně vychutnat řadu orientálních, pivních i vinných procedur, od hloubkové svalové masáže a relaxační aromaterapie až po koupelové rituály a detoxikační zábaly. Nebo si jen můžete dopřát relax ve vnitřním wellness. Nově je zde otevřeno i venkovní menší wellness s parní a finskou saunou a ochlazovacím bazénkem. Kde si můžete vychutnat i saunové ceremoniály.

Ubytování u Hastrmana nabízí rodinný penzion s celkovou kapacitou 16 lůžek. Všechny pokoje jsou vybaveny vlastní koupelnou, minibarem, televizí se satelitem a připojením k internetu. Součástí penzionu je malá letní terasa. K ubytování je možno na přání zajistit snídani, oběd i večeři. Každý pokoj je něčím unikátní, ať už je to soukromá vířivka a sauna, nebo prostorná měděná vana s výhledem na počernický rybník a postel s nebesy. Ubytování je vhodné pro business klientelu s vysokými nároky na servis a služby, pro svatebčany, ale také pro romantické výlety do Prahy a okolí.

Brazilci chytili pivní slinu, za půllitr Czechvaru zaplatí 160 korun

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš Nídr

V největší latinskoamerické zemi probíhá pivní boom, u kterého nechybějí ani producenti českého piva. Své výrobky, které Brazilci berou za luxusní pití, prodávají z pohledu našince za astronomické ceny.

Braziloameričan David Ivy z firmy Uniland od pohledu holduje pivu. Mohutný, proplešlý padesátník ve žluté flanelové košili mě silným stiskem ruky vítá v saopaulské restauraci Emporio Alto dos Pinheiros. Prodávají tu 34 točených piv a dalších 800 značek v lahvích.

Z té záplavy Ivy objedná každému půllitr točeného czechvaru, jak se po dlouholetých sporech s americkým Budweiserem jmenuje Budějovický Budvar pro trhy na západní polokouli. Můj spolustolovník se jako obchodní zástupce českého podniku snaží využít toho, že Brazilci chytili pivní slinu.

„Ten problém se jménem jsme převrátili v pozitivum. Lidé tu mají rádi nápoje s příběhem. Když se dozvědí o při s Budweiserem, je to přesně ten typ znalosti, se kterou se rádi blýsknou před přáteli a dál nám dělají reklamu. Navíc si Czechvar automaticky spojí s Českem,“ říká. Ale dodává, že v dvousetmilionové zemi kromě pár znalců lidé nemají o naši pivní tradici tušení a za jednoznačné království chmelového moku považují našeho západního souseda.

„Abychom z široké nabídky stylově podobných německých piv vybočili, musíme zaujmout netradičními akcemi,“ říká. Ukazuje přitom na mobilu fotku „našeho“ trabantu polepeného etiketami Czechvaru, u kterého se mohli ochutnávající zájemci vyfotit po boku dvou „slovanských“ blondýn. „Takový snímek si každý dá rád na Facebook,“ směje se spokojeně.

Někdo to rád mrazené
V restauraci, kde se setkáváme, stojí Czechvar 21 realů (160 Kč), což je pro českého konzumenta značně přepálená cena. Ale pohled na ceduli nad výčepem ukazuje, že patří k nejlevnějším v nabídce. Částky stoupají až ke 100 realům (750 Kč).

Zahraniční piva se v Brazílii řadí k luxusnímu zboží, ale poptávka po nich v posledních deseti letech prudce vzrostla. Když se chce mladík vytáhnout před svou vyvolenou, vezme ji na dvě lahvinky kvalitního piva, za které se platí z evropského hlediska absurdní sumy.

Částečně za tím stojí vysoké daně na alkohol a dovozní cla, nicméně zákazníci jsou zvyklí a ochotní za nadstandard draze platit. Pro zahraniční pivovary, které na tamním trhu představují jen dvě procenta, z toho plynou velice vysoké marže, kvůli kterým se i přes malý objem vyplatí o vzdálené kolbiště bojovat.

Brazilci se přitom dlouhodobě považují za pivařský národ. Vždyť i globálně největší firma v oboru AB InBev sídlí v Sao Paulu. Jenže masově kupované značky pivo příliš nepřipomínají.

Slad z drahého dováženého obilí doplňují nebo rovnou nahrazují v zemi dostupnější kukuřice, rýže či juka. Chmel se v nich nachází ve stopovém množství, pokud vůbec. Zato oxidu uhličitého je v něm nadbytečné množství.

Když Brazilec pije opravdové „cerveja“, přijde mu po prvním hltu kvůli své hořké chuti zkažené. „Běžně prodávaným značkám říkám kukuřičná limonáda. Lidé jsou tu zvyklí, že jejich pivo je sladké, ale především velice studené,“ směje se Jeroen de Winter tomu, jak se tamní bary chlubí tím, že etikety jejich lahví kryje námraza.

Tento Nizozemec, který se se svými kolegy z firmy Mr. Beer snaží Brazilce nalákat mimo jiné na náchodského Primátora, vysvětluje, že musí neustále bojovat s hospodskou mantrou způsobenou rovníkovým vedrem.

Ta zní „cerveja bem gelada“ – tedy „pořádně vychlazené pivo“. Jenže nízká teplota chuť zabíjí, takže v restauracích, kde nabízejí dovozovou produkci, barmany nejdříve učí na ledničce ubrat.

„Co by řekl klient, kdyby za Primátora zaplatil osminásobek, ale necítil by kvůli nízké teplotě žádný rozdíl od běžné kukuřičné limonády, jejíž nechutnost naopak chlad zakrývá? To bychom ho od dalšího experimentování odradili,“ říká de Winter v saopaulském sídle firmy.

Pij méně, ale lépe!
Pro jeho společnost bylo z prestižních důvodů důležité mít ve svém portfoliu také pivo z Česka, byť pro nepoučené klienty to žádnou přidanou hodnotu nemá.

„Vybočit z té nepřehledné houštiny etiket se snažíme tím, že na lahve dáváme medaile, které Primátor získal v soutěžích. Brazilci hodně dají na různé žebříčky. Prosazujeme ho pod heslem: Pij méně, ale lépe!“ dodává.

Chlubí se tím, že se mu za rok 2015 podařilo prodat 15 tisíc litrů českého nápoje. Na začínající značku, která si musí poradit mezi stovkami dalších, to není špatný výsledek.

Úplným nováčkem v Pelého vlasti Primátor není, jenže při předchozí zkušenosti se spálil se svým obchodním partnerem. „Brazílie je nesnadný trh s řadou byrokratických překážek, které mohou být pro firmu z Evropy nepochopitelné. Navíc veškerá dokumentace musí být v portugalštině, s angličtinou si nevystačíte,“ vysvětluje de Winter, který si pochvaluje pomoc státní agentury Czechtrade při navazování prvních kontaktů.

To humpolecký Bernard už se u organizátorů nastávající olympiády zabydlel. „Zastupujeme ho od počátku roku 2013, v minulém roce jsme prodali 100 tisíc litrů,“ říká za společnost Interfood třicátník Horacio Teles.

Mladík v kožené bundě mě vítá ve skladu, kde na zákazníky Bernard čeká vedle drahých vín, oliv, sýrů a dalších pochutin. Teles jednu půllitrovou lahev otevře, naleje rovným dílem do sklenice sobě i mně a zbytek zašpuntuje. „To, že si můžete flašku po nalití zase zavřít, se našim zákazníkům velmi líbí,“ zmiňuje, čím produkty z Vysočiny na pultech vybočují mezi ostatními.

Přestože země prochází hlubokou ekonomickou krizí, prodeje Bernardu se nepropadly, což Teles v dané chvíli považuje za výhru. Podobnou spokojenost se stagnací vyjadřuje i zástupce Czechvaru, byť s odkazem na obchodní tajemství odmítá prozradit přesná čísla.

Nebylo by lepší kvůli vylepšení obchodních výsledků snížit cenu z 19 realů (144 Kč), kolik Bernard na pultech vybraných obchodů stojí? „Rozhodně ne. Tady platí a vždy platilo: co je drahé, to je kvalitní. Kdybychom šli s cenou dolů, tak by si nás klienti zařadili na úroveň místních a méně kvalitních značek. Ztratili bychom atraktivnost,“ reaguje Teles.

Ze stejných důvodů žádný ze tří zmíněných pivovarů neuvažuje o tom, že by přesunul výrobu pro jihoamerický trh do Brazílie. Kvůli nutnému dovozu sladu a chmele by se na tom nakonec ani neušetřilo. A i kdyby se povedlo uvařit stejně kvalitní mok, stejně by se ztratil punc tradice, díky níž si mohou nárokovat vysokou marži.

Pivo ke knedlíkům?
Na to se nemusí ohlížet Ivan Zábojník, který rozjíždí ve městě Angra dos Reis svoji značku. Slibuje levné a dobré pivo plzeňského typu. Mimochodem právě nejznámější české jméno Pilsner Urquell na trhu chybí.

Dlouhovlasý čtyřicátník, který vlastní penzion na proslulém Zeleném pobřeží tři hodiny autem na jih od Ria, zkouší z Česka dovážet sušenou mladinu, kterou by podle něj v Brazílii nikdy tak kvalitně nezvládli udělat.

V pronajatém pivovaru mu tuto, zjednodušeně řečeno, instantní směs přidáním vody dodělají v pivo. To je nejčastější model, jak v zemi začínají podobné projekty, kterých především na jihovýchodě vznikly už stovky.

První vzorky svého výrobku, nad jehož jménem stále ještě váhá, nechal ozkoušet příslušníky z české komunity v Riu a Sao Paulu. Chce je do budoucna využít jako „dobrovolné šiřitele zvěsti“. Vzbudil mezi nimi velký zájem.

Zatím však nemůže jejich žízeň uhasit, další objednávka mladiny mu uvázla na byrokratických formalitách v přístavu. „Potenciál vidím v roční produkci ve stovkách hektolitrů. Prodávat budu především do restaurací a hotelů v oblasti Angry. Do Amazonie se se zbožím nepoženu,“ líčí otec dvou dcer, který sní o skutečném minipivovaru spojeném s restaurací, ve které by se podávaly i české pokrmy s knedlíkem.

Zábojník si uvědomuje, že přichází na poslední chvíli. Po časech boomu a nadšeného zkoušení všeho nového Brazílie pivařsky dospívá a na jejím trhu dojde mezi stovkami kvalitních značek zahraniční i místní minipivovarnické provenience k darwinovskému boji o přežití. Tak jako čeští velkovýrobci věří, že skončí mezi vítězi.

Brazilci uvařili pivo Jana Kubiše, na etiketě má ruční granát

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš Nídr

Málokomu tolik záleží na tom, jak se povedl nový hollywoodský film o operaci Anthropoid, jako trojici mužů z Curitiby na jihu Brazílie. Vyrábějí totiž ležák se jménem Jan Kubis. Po českém parašutistovi, který zlikvidoval nacistu Heydricha.

„Lidé nám nechtějí věřit, že je to skutečný hrdina. Domnívají se, že jsme si ho vymysleli,“ říká Murilo Marecki Foltran ve skypovém rozhovoru. „Snad ho ten herec z Padesáti odstínů šedi nezahrál úplně špatně,“ zadoufá nad nevalnou reputací Jamieho Dornana.

Dlouhovlasý čtyřicátník ani dva jeho kamarádi a obchodní partneři nemají český původ, přesto svému minipivovaru, založenému v roce 2010, dali název Dům.

„Nejdříve jsme si vyráběli pivo jen pro nás doma, a to jsme chtěli mít v názvu. Tak jsme hledali v různých jazycích překlad pro portugalské slovo „casa“. Dům se nám zdálo dobře vyslovitelné a úderné. Navíc Česko je v našem oboru velmoc, jak vědí i Brazilci, kteří jsou obeznámeni s kvalitním pivem,“ pochvaluje si marketingový nápad.

První byl John Wayne, pak přišel hrdina Kubiš
Tehdy nevařili podle české receptury. Jejich první produkt byl americký a říkali mu podle hollywoodské hvězdy John Wayne. „Jednou jsme zkusili toto pivo místo horním kvašením udělat spodním pomocí kvasinek užívaných plzeňským Prazdrojem a moc nám to chutnalo,“ líčí Foltran, který kvůli pivu odložil svoji programátorskou kariéru.

„Hledali jsme nějakého českého hrdinu. Kamarád, který dobře zná historii 2. světové války, nám navrhl Jana Kubiše, jenž zabil nacistu zodpovědného za vznik koncentračních táborů,“ vzpomíná muž, který byl v Česku jen jednou na několikadenní návštěvě Prahy.

Kromě krásy města ho při jedné toulce v Ječné ulici nadchl Pivovarský dům, se kterým by kvůli shodnému názvu nejraději rozjel spolupráci. „Na ochutnávku jsem jim tam nechal jedno naše petroleum,“ připomíná, že pod tímto jménem vaří stout (černé pivo z praženého ječmene) s čokoládovou příchutí. Svoji produkci, která pozvolna roste, vyrábějí pomocí strojů, o něž se dělí s dalšími šesti spřátelenými podniky.

Jan Kubis, kterého píšou bez háčku, obsahuje 5,3 procenta alkoholu, má chmelovější chuť než běžná česká piva a na etiketě má ruční granát opatřený pěticípou hvězdou. Ta je i na logu firmy v místech, kde máme ve slově dům kroužek. Proč taková revolucionářská symbolika?

„Kubiš bojoval proti velkému režimu. Něco takového děláme i my, když se stavíme s naším pivem proti brazilským kolosům, které svými levnými patoky úplně zničily trh,“ říká s tím, že je potřeba návrat k dobré tradici, kterou jeho vlast ještě před půl stoletím díky masové migraci z Německa, Polska či Holandska měla, ale ztratila.

Královský ležák dostal jméno po českém monarchovi
„Nevědomost Brazilců, co je dobré pivo, je náš největší nepřítel,“ konstatuje s tím, že pro masového zákazníka je produkce minipivovarů příliš drahá i na to, aby ji jen vyzkoušel.

Převrat v pivním (ne)vkusu svých spoluobčanů však zatím jen stěží udělají. Po specializovaných prodejnách po celé republice, ale nejvíce v okolí domovské Curitiby ročně udají 60 tisíc litrů svých tří značek většinou v lahvích 0,35 litru. Jeden takový Jan Kubis vyjde na 16 realů (120 korun), což je v Brazílii uměřená cena.

Ještě dražší je barevně, chmelově i alkoholově vydatnější pivo, kterému říkají královský ležák a jméno mu dali po nejmocnějším českém monarchovi. Na etikách ovšem nestojí žádné Carlos IV., ale hezky po česku Karel IV.

Klášterní restaurace je místem k setkávání

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Pelhřimovský deníkAutor:Aneta SlavíkováŽeliv

Zhruba tři týdny funguje při želivském klášteře nová restaurace. Její personál i tamní premonstráty příjemně překvapilo, že ji za tak krátkou dobu navštívilo tolik strávníků.

A to se turistická sezona v klášteře teprve rozjíždí. Jak řekl premonstrát bratr Gottschalk, hlavním důvodem k vybudování restaurace byla myšlenka ještě více přispět ke vzájemnému setkávání lidí. „Klášter tu stojí od dvanáctého století, považujeme ho za místo vzájemného setkávání a klášterní restaurace může tomuto smyslu určitě hodně pomoci," uvažoval bratr Gottschalk.

Také upřímně dodal, že on sám ze začátku nevěřil, že by tento projekt mohl být úspěšný. „Přiznám se, že já osobně jsem byl skeptický, vzhledem k tomu, že v Želivě je už několik restaurací. Ale dnes jsem větší optimista," usmál se premonstrát, když se rozhlížel po zaplněném lokále.

Restaurace je volně rozdělena právě na klasický lokál a větší místnost určenou zejména pro rauty nebo bohatší hostiny. „U nás jsou křty, svatby, takže pro lidi bude určitě výhodné, že celou oslavu mohou mít pod jednou střechou," podotkl bratr Gottschalk.

Filozofií klášterní restaurace je především být místem, kde je lidem dobře a kam se rádi vracejí. „Také chceme, aby se odlišovala od ostatních. Proto jsme například zavedli nedělní večery s živou hudbou. Nevím, zda poblíž něco takového je. Mohou se najít hosté, kteří nás právě kvůli tomu budou vyhledávat," mínil premonstrát. Dalším specifikem restaurace je fakt, že její součástí je klášterní pivovar. „Snažíme se této zajímavosti využít a spojit gastronomii s naším pivem," poznamenal šéfkuchař klášterní restaurace Aleš Váha.

Vedle toho zmínil, že jejich kuchyně je vybavena nejmodernější technikou a že si třeba i pěstují vlastní bylinky. „Vaříme ze sezonních surovin od regionálních dodavatelů. Respektujeme řád premonstrátů, jelikož vaříme i pro ně. Zároveň se při sestavování jídelníčku snažíme myslet na lidi, kteří sem přijíždějí," komentoval Váha.

Manažer restaurace Vojtěch Zdarsa doplnil, že tedy nedrží stálý jídelníček, ale na každý den připravují jiné menu. Na otázku, jak se vlastně ocitli v Želivě, odpověděl, že když se dozvěděl o možnosti pracovat v klášterní restauraci, dlouho neváhal. „Oslovil jsem Aleše, jestli by do toho šel se mnou. Když jsem se učil kuchařem, byl právě on mým učitelem a zároveň přítelem," usmál se Zdarsa.

Bratr Gottschalk upozornil ještě na perličky, které se týkají interiéru. „Na židlích budou brzy viset jmenovky významných osobností, které klášter navštívily. V lokále už jsou i fotografie některých z nich. Když se hosté rozhlédnou, dozvědí se, kdo tady byl před nimi. V salonku bychom také chtěli vytvořit galerii, aby lidé, kteří k nám přijdou za dobrým jídlem nebo pivem, měli příležitost dotknout se krásna," nastínil další plány.

Premonstráti rovněž přemýšlejí, jak hosty lákat i mimo sezonu. „My zdejší moc dobře víme, že turistická sezona víceméně končí po želivské pouti, tedy začátkem září, a pak je tu přibližně až do května klid. Uvidíme, jestli se u nás lidem zalíbí natolik, aby se k nám vraceli i na podzim a v zimě. Rádi bychom je zvali na nejrůznější akce – od koncertů, talk show až po besedy a přednášky," prozradil bratr Gottschalk.

Setkání malých pivovarů Rosice

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Pivovar RosiceAutor:Ing. Jiří Volánek

Stěžejní akcí pivovarského léta v Rosicích je Setkání malých pivovarů. Dovolíme si neskromně poznamenat, že se řadíme mezi průkopníky této oblíbené akce. Letos se bude konat již jedenáctý ročník v nezměněném a osvědčeném formátu ochutnávkové akce s bohatou kulturní pěnou.

11. ročník se uskuteční v sobotu 23. července 2016. Brána zámeckého nádvoří se otevře ve 13:00 a hudební hosté se budou na hlavním pódiu střídat od 14:00 do 01:00 následujícího dne. Program bude doplněn o netradiční pivní soutěže a anketu o nejoblíbenější pivovar.

K ochutnání budou pivní vzorky z jedenácti malých pivovarů. Bude otevřena chilloutová zóna s kavárnou a atrakcemi pro děti, atd. V 01:00 bude následovat after party s Nočním proudem.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 11:195.119/5.119