Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V Hluboké přestavěli hotel na pivovar. Můžete tam ochutnat Tři krále

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Markéta MachačováHluboká

Na náměstí u kostela stojí dům se zelenou fasádou a velkým nápisem Pivovar Hluboká. Když vkročíte dovnitř, po levé straně uvidíte výčep. Hned vedle je varna oddělená skleněnou stěnou, takže návštěvníci mohou od stolů sledovat výrobu piva. Do Hluboké nad Vltavou se po více než 100 letech vrátila výroba piva.

V pivovar se změnil historický sál někdejšího hotelu Obec, který vyrostl na počátku 20. století na popud Adolfa Josefa Schwarzenberga.

Lidé tu mohou ochutnat spodně kvašený ležák. „Pustili jsme se do toho, abychom zachránili krásný dům v centru města. Zároveň jsme chtěli navázat na slavnou tradici vaření hlubockého piva. Ta sahá až do 15. století,“ vypráví osvé motivaci k založení pivovaru Michael Macháček, jeden ze spolumajitelů, který ve městě provozuje ještě svou restauraci.

Se společníkem Milanem Hájkem přivítal ve čtvrtek na slavnostním otevření hosty v prvorepublikových čepicích s kšiltem a šálou. Den předtím pivovaru požehnal místní farář Tomas van Zavrel.

Po dvouletém úsilí se oběma mužům podařilo na svátek Tří králů natočit první várku. Piva tak nesou jména Kašpar, Melichar a Baltazar - hlubocký ležák 12° polotmavý, ležák 11° světlý a ležák 13° tmavý speciál.

„Na Velikonoce možná překvapíme bylinkovými anebo naopak silnějšími svrchně kvašenými kousky. Zatím jsme se ale přiklonili ke spodně kvašenému ležáku,“ vysvětluje Macháček, který hlubocké pivo sám chuťově vnímá jako příbuzného Plzně a vzdáleného bratrance Budvaru. „Každá várka bude trošku jiná, snažíme se reagovat na názory štamgastů,“ dodává.

Koncová cena piva na čepu zatím podle jeho slov nepřesáhne 40 korun. Ležák vyrábějí z hanáckého sladu a z žateckého chmelu, jedné z nejslavnějších českých odrůd.

U vzniku piva stál sládek Miloslav Valenta. Začínal v budějovickém Budvaru a řemeslo provozoval i na Kubě. Nyní se věnuje minipivovarům v rozjezdu. Receptury tří králů jsou právě jeho dílem.

„Ještě uvidíme, jestli budou chtít majitelé dělat pivní speciály. Například v Krumlově jsme na Vánoce udělali badyánové pivo, které všem moc chutnalo,“ říká Valenta.

Roční výstav plánují Hlubočtí zhruba tisíc hektolitrů. „Technologicky i stavebně jsme připraveni zajistit rozšíření s možným výstavem až do dvou tisíc hektolitrů za rok,“ odhaduje Macháček.

Hlubocké pivo zůstane ve své domovině, majitelé o jeho vývozu neuvažují. Hlavním odbytištěm bude samotný pivovarský šenk a přilehlá letní zahrádka, zároveň dvě další restaurace v centru. Pivo se bude také stáčet do PET lahví pro místní zimní stadion.

Majitelé předpokládají, že investice do hlubockého pivovaru by se jim mohla vrátit do deseti let. „My hlavně prožíváme euforii, že se to podařilo vybudovat. Samozřejmě chceme mít nejlepší pivo v galaxii,“ říká s nadsázkou Michal Macháček.

Typo pivo: vařit pivo je skvělý

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:TypofilosAutor:Martin T. Pecina

Touha chlemtat ve škole pivo je asi odvěká, společná všem generacím českého studentstva. A protože v typografickém atelieuru na pražském Umprumce dlí samí osvícení duchové, dostali vpravdě mimořádný nápad, že ze školy na půl roku udělají nefalšovaný pivovar!

Kdo si myslí, že pivovarnická klausura se skládá z výlepu plakátů fejkových pivních lahví na zeď, ať se vrátí zpátky na LŠU v Horních Počernicích, protože seriosní vysokoškolské studium žádá od čerstvých adeptů pivní kultury mnohem víc než nalepení ušmudlané linorytové etikety na špatně omytou lahev Ostravaru.

Čeho si na současném vedení Atelieru 305 (pánové Haloun, Brousil, Sidun) cením úplně nejvíce, to je důslednost, s jakou ke každému semestrálnímu zadání přistupují. Bez ohledu na to, zda se jedná o nápad vytvořit bestsellerové písmo a prodávat je po tisících na MyFonts, o napsání, navržení, vysázení a vytištění vlastní publikace o písmu nebo založení minipivovaru, jde vždy o projekty nebývale komplexní, náročné na výzkum, čas, samostatnost i tvůrčí invenci. Díky tomu jsou pak obhajoby svátkem, který pravidelně přiláká signifikantní množství publika z řad české grafické špičky od nejstarší po nejmladší generaci.

Stejně je tomu v případě atelierového pivovaru, pro který každý študent navrhl logo, uvařil vlastní pivo (!) o výstavu minimálně třiceti lahví, pro své pivo pak zvolil originální název, nakreslil a vyrobil etiketu a zrealisoval opravdický neon. Součástí výsledku je potom (již tradičně bezvadně zpracovaný) katalog Pít pivo je skvělý! a závěrečná výstava lomeno párty, proměňující atelieur ve skutečnou hospodu se stoly a pulty z pivních beden, vlastním osvětlením a obsluhou baru. Koupě prezentovaných podomácku vyrobených piv je v daném kontextu samozřejmostí. Tento způsob studia zdá se mi poněkud bezvadným — zvlášť proto, že takto rozsáhlé projekty od všech lidí v ateliéru žádají mnohem víc než jen prázdný typografický estetismus školních cvičení.

Kvalita jednotlivých prací, jak už to tak chodí, je notně rozkolísaná a může být předmětem vášnivých diskusí nad Vihonradskou dvanáctkou, Suchdolským Jeníkem, Klášterním speciálem sv. Jiljí nebo jiným lokálním pražským pivkem. Za sebe hodnotím velmi vysoko práci korejské studentky So-Hyun Bae, která se rozhodla propojit místní tradici pivovarnictví s vyhlášeným korejským rýžovým destilátem sodžu, přezdívaným „občan alkohol“. Její vysokovoltážní pivo Somek představuje krásné spojení svrchně kvašeného piva z českého chmele s korejským destilátem, podobně jako typografická značka Somek propojuje evropská a korejská kaligrafická východiska. Potisk zelené lahve bílou barvou na rotačním sítotisku představuje moderní pojetí obalového designu, neutápějícího se v ospalém sentimentu klasických českých etiket nevalné kvality.

Z jiného soudku je tmavý Half Matyáše Bartoně, ovlivněný nejstaršími německými tmavými pivy, jako je Braunschweiger Mumme (Brunšvická máma). Half je vařený ze dvou typů sladů, a tak i motiv půlení a řezání je přítomný ve výsledném pojetí. Současné lomené písmo, v tazích půlené negativní linkou, reflektuje odkaz starého pivovarnictví a nabízí jeden z možných návodů, jak lze aktualisovat provařené téma, aniž by okamžitě nastal zběsilý úprk ochmelků do bezpečí dvoulitrových PET lahví značky Braník.

Osobitý přístup zvolil Jakub Spurný, koncipující šafránem kořeněné pšeničné pivo Stigma jako láhev s lékem, nebo i Jakub Hojgr, který své nízkoalkoholické pivo No comply určené pro sportovce zabalil do izometrické fólie, jež kromě tepelně a světelně izolačních vlastností dává jeho produktu i futuristický vzhled. Zvláštního kontrastu mezi klasickou papírovou etiketou a ryze současným typografickým chápáním značky dosáhl Matej Vojtuš. Jeho Simulant vlastně pracuje s několika kontrasty najednou: zářivě stříbrnou etiketu potiskuje sytě černou barvou, opile deformovanou tučnou typografii doplňuje jemnou lineární linkou, parodující „primitivní motorické chování po stimulaci alkoholem“.

V představeném souboru se najdou i výrazně slabší kusy — jsou to především ty, které k tématu nepřinášejí nic nového nebo vlastního, rozvíjejí jen (více či méně zdařile) klasickou českou zápecnickou pivní grafiku a folklór. Příkladem neinvenčního řešení může být Kandidát Přemysla Zajíčka, Kominík Lukáše Bursíka, Senovážný ležák Martina Činčára či Vypravěč Jana Šindlera. Škoda, že se autoři víc nepoučili o tom, jak rozmanitá je současná světová pivní kultura a jak různorodě může být reflektována v obalovém designu.

Naštěstí se všechny méně zdařilé výkony bez potíží ztratily v hospodsky rozšafné instalaci. Fantastické neony pověšené na zdi dají brzy zapomenout na některé průměrné etikety a také postupně se zvyšující hladina alkoholu na semestrálním večírku milosrdně zahladila všechny případné připomínky…

Mám z toho výsledku moc příjemný pocit a věřím, že se u práce většina autorů výborně bavila — na výsledku to je, myslím, vidět. Nevěřte zkazkám, že úroveň tuzemského školství se snižuje — je to přesně naopak. Pít pivo je skvělý. Vařit pivo je lepší. Ale studovat typografii je úplně nejlepší.

(Závěrem děkuji Mateji Vojtušovi, který mi věnoval láhev svého piva Simulant, jehož popíjení mne stimulovalo celou dobu, co jsem psal výše uveřejněný text. ♥ Kompletní fotogalerii v lepším rozlišení si můžete prohlédnout v tomto albu.)

Daniel Rezek a jeho pivovar Rezek

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Genus plusRezek

Daniel Rezek, podnikatel, velký regionální patriot a organizátor mnoha zajímavých akcí, například pověstného lezení na rampouch, do svého portfolia před časem přidal další položku, po více jak čtvrtstoletí na Jablonecku otevřel pivovar, který slušně prosperuje.

Jak jsme psali již , Česko je zemí s největším počtem minipivovarů na obyvatele. V Čechách a na Moravě dnes působí přes 350 minipivovarů a jejich počet se každoročně zvyšuje zhruba o padesát. Takže naše první otázka byla nasnadě, proč se novou aktivitou stal zrovna pivovar? Daniel Rezek odpovídá: "Po pětadvacetileté zkušenosti s truhlářskou výrobou jsem byl ze stavebnictví mírně unaven a hledal jsem něco jiného, takže jsem tu začal vařit pivo. Ono to zapadalo do mého podnikání, protože zároveň s truhlářstvím jsem již víc jak deset let provozoval Zážitkovou agenturu Zásada, postavil jsem dva penziony, provádíme tandemové lety, koupili jsme i letadlo pro lety vyhlídkové, máme dvě interaktivní dílny na foukání skla a na výrobu vinutých perlí. Takže pivovar je taková poslední kostička do této skládanky."
Pivovar funguje necelý rok a půl, od 10. září 2015, a od první várky je v zisku. Plány do budoucna ale pivovarník Rezek komentuje zdrženlivě: "Máme výstav 900 až 1000 hl, což je na možnosti naší technologie velmi slušné číslo. Jak budeme postupovat do budoucna, to zhodnotíme po letošní letní sezóně."
Pivovar Rezek má tři pivnice, kde se točí jen Rezek, mateřskou v Zásadě a dvě v Jablonci. Tyto pivnice jsou zásobovány v první řadě. Pak jsou další odběratelé, kterých jsou skoro dvě desítky. Jde většinou o zařízení, která se specializují na prodej širšího sortimentu piv a pivních speciálů. Tady je již Daniel Rezek sdílnější: "Tam to funguje často tak, že například ze šesti sudů, které dodáme, je první vypitý dřív, než se my vrátíme s autem do Zásady. Značný podíl na obratu má rovněž prodej petlahví a sudů například pro rodinné oslavy. Pro pivo si k nám pravidelně jezdí hasiči, fotbalisti, různé další sportovní kluby a tak dále." Všechna piva, která pivovar produkuje, jsou speciály, jsou nefiltrovaná, nepasterovaná.

Daniel Rezek přidává k rodokmenu zajímavý příběh:
"Když jsme se ptali babičky odkud pocházíme, říkala: "No děti, to šlo švédské vojsko přes Čechy a my jsme potomci nějakého švédského vojáka." Nakonec jsme dohledali v arcidiecézi a v zemských knihách na základě prodejů gruntů rodokmen až do Bílé hory a zjistili jsme, že náš rod pochází z Vlastiboře u Navarova, tedy z Navarovského panství. Vlastiboř leží asi 6 km od Zásady, takže žádný švédský voják, žádná příhoda z třicetileté války.
Tento rodokmen obsahuje větve rodů Tomšů, Černých a Maryškových, tedy tří největších rodů majících kořeny tady v Zásadě. Když už ty knihy byly otevřeny, tak jsme je zpracovali všechny. Ta čárkovaná čára představuje rok 1900, kdy můj pradědeček František Černý zakoupil tento dvorec zvaný Ve dvorku a pět let nato zde nechal vystavět tuto budovu jako brusírnu skla."

Za pivem Rezek stojí především tři machři, sládek Michal Pomahač, který vařil poslední várku jabloneckého pivovaru Jantar v roce 1991. Momentálně pivo vaří v Africe a nezastihli jsme ani Jiřího Novotného, někdejšího sklepmistra jabloneckého pivovaru.
Během naší návštěvy ale zrovna zakládal novou várku Karel Švábenický (na fotografii), služebně nejmladší sládek pivovaru Rezek. V Zásadě pracuje od loňského srpna. Vyučil se ve Staropramenu, večerně vystudoval obor pivo - líh. Prošel protivínský a jablonecký pivovar. Pak se vrátil do Staropramenu, kde 15 let dělal vedoucího varen. Teď dal přednost čerstvému horskému vzduchu a přestěhoval se sem.

Práce kolem pivovaru byly kromě počasí jedním z důvodů, proč se letos na pověstný čtrnáctimetrový Rezkův rampouch nepoleze. Napřesrok to ale prý bude velké, ledová atrakce bude možná stát přímo před pivovarem, takže se máme na co těšit. Loučíme se a klademe poslední otázku, pane Rezek, co vás na tom pivu opravdu baví? Daniel Rezek se dlouho nerozmýšlí: "Díky pivovaru jsem poznal spoustu nových zajímavých lidí a to je to, co mě na tom baví."

Pivo je nejlepší 'ionťák', říká 62letý Čech, který chce ujít tisíc kilometrů

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Robert Sattler

Ročně na závodech ujde kolem dvou tisíc kilometrů, podobnou vzdálenost nachodí i v rámci tréninku. Dvaašedesátiletý Jaroslav Prückner by nyní rád polovinu z této porce překonal během jediného závodu, což se mezi chodci v jeho věkové kategorii dosud nikomu nepodařilo. Pomoct mu má i folková hudba nebo nealkoholické pivo, které při soutěži popíjí místo iontových nápojů.

S myšlenkou ujít tisíc kilometrů naráz si Jaroslav Prückner pohrává už od roku 2014. „Je to jeden z mých sportovních snů. Podobný závod se ale nekoná každý rok,“ vypráví s tím, že jednou mu taková příležitost utekla.

Loni v Brazílii byl podnik pár týdnu před začátkem kvůli viru zika zrušen. Letos v Řecku by ale vše už mělo vyjít. Na start 12. ročníku Mezinárodního ultramaratonského festivalu se stařík s neutuchajícím elánem postaví již ve čtvrtek 2. února.

V blízkosti bývalého olympijského stadionu a někdejšího athénského letiště budou zápolit sportovci v deseti disciplínách - běhu a chůzi na 24 hodin, 48 hodin, 6 dní, 1000 kilometrů a 1000 mil - až do neděle 19. února. Prücknerův závod končí v sobotu. Na pokoření vytyčené tisícové hranice bude mít o den méně. Když se mu to podaří, stane se oficiálně prvním chodcem ve věkové kategorii nad 60 let, který takovou vzdálenost ujde.

V klukovských letech hrával Prückner házenou, věnoval se také atletice. Právě od ní se v osmnácti dostal k chůzi, když přemýšlel, kterou třetí disciplínu zvolit jako součást atletického trojboje.

Mnoho let závodil v chůzi na kratších tratích. Na nich se mimo jiné často střetával i s nejúspěšnějším československým reprezentantem tohoto sportu Jozefem Pribilincem, olympijským vítězem ze Soulu z roku 1988. Později jezdil s českými chodeckými ultravytrvalci jako kouč a manažer. Před více než deseti lety se nechal přemluvit a jednoho z dálkových závodů se zúčastnil osobně. Stokilometrovou trasu zdolal poprvé v roce 2005, od té doby překonal nespočet rekordů.

Těžko na bojišti, lehko na cvičišti
„Dosud nejdelší závod, který jsem absolvoval, byl osmidenní podnik v Monaku v roce 2011, kde jsem urazil 617 kilometrů a 850 metrů. V šestidenních závodech jsem desetkrát překonal hranici 500 kilometrů,“ líčí Prückner s tím, že je držitelem nejlepšího tuzemského výkonu v kategorii nad 60 let (524 kilometrů) i absolutního českého rekordu (536 kilometrů).

Právě ultravytrvalecké závody na šest dnů se konají nejčastěji. Prückner se ročně zúčastní pěti až sedmi, nijak zvlášť se na ně ale nepřipravuje. „Zastávám názor, že v boji je mi těžko vždy, tak proč by mělo i na cvičišti,“ popisuje s úsměvem na tváři v jedné z mladoboleslavských kaváren.

Chodecké maratony podle něj nejsou o tréninku, ale hlavně o vůli a odvaze. I proto se ve výsledkových listinách tyčí na předních pozicích jména závodníků, kteří jsou starší 40 let. „Znám spoustu těch, kteří jsou rychlejší a na začátku lepší než já, jenže to nevydrží to v hlavě.“

Krize jej postihuje často, závisí přitom hodně na stravování a počasí. Právě kvůli nepříznivým podmínkám už dvakrát závod vzdal, jednou pak odstoupil pro zranění. „Co bolí po 30 kilometrech, bolí po 130. stejně. Je ale třeba rozlišit, co je únava a kdy už jde o zdraví,“ vysvětluje. Když soutěží, naspí přitom pouze dvě hodiny denně, ještě k tomu v autě. Síly šetří hlavně na trati. „Někdy pět minut odpočinku vám dá více, než když to rvete za každou cenu.“

Odvěká německá rivalka
Rád závodí v noci, kdy může nerušeně vzpomínat a poslouchat svou oblíbenou hudbu. Ze sluchátek přehrávačů, kterých s sebou pro případ vybití vozí několik, zní folkové písně či hity kapely Smokie a Boney M. Rovněž preferuje spíše horko než zimu. I proto, že se může zchladit svým oblíbeným povzbuzujícím drinkem. „Nealkoholické pivo. To je nejlepší ionťák,“ směje se Prückner.

„Lidé si myslí, že okruhové závody jsou na zblbnutí. Čím kratší okruh, tím líp, protože na trase pořád někoho potkáváte,“ podotýká vytrvalec. Mezi závodníky, kterých se pravidelně sejde kolem 70, prý panují přátelské vztahy a většina se navzájem zná. Přesto existuje sok, přesněji sokyně, s níž si nedarují ani metr asfaltu či šotoliny zadarmo.

„Neustále se stará, jestli přijedu a jak na tom jsem. Ona je pomalejší než já, ale je schopná nespat tři dny, aby stáhla ztrátu a vyrovnala se mi,“ zmiňuje německou běžkyni Martinu Haussmanovou, světovou rekordmanku v běhu na tisíc kilometrů a mil zároveň. Na trati se potkávají, neboť ultramaratonské závody chodců a běžců probíhají souběžně.

O vzájemné rivalitě svědčí i fakt, že Prückner by athénskou trasu rád ušel rychleji než Haussmanová. Nejlepší výkon Němky na stejné vzdálenosti se zastavil na 13 dnech a 15 hodinách.

V Českém Těšíně založili „létající“ pivovárek, který se prosazuje i za hranicemi

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaSachsenberg

Rozvoj malých pivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a nezadržitelně se blíží ke čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT je pravidelně mapuje prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude i v roce 2017 pro čtenáře objevnou cestou za poznáním tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Nápad na založení vlastního pivovaru rozvíjel pan Jaroslav Raszyk zhruba tři roky, než se definitivně rozhodl otevřít v Českém Těšíně minipivovar s historickým názvem Sachsenberg. Už od počátků, které spadají do let 2010 a 2011, však vsadil na vcelku odlišný koncept než většina malých pivovarníků.

Vzal to v podstatě od konce, což znamená, že si nejprve v malém vyzkoušel, zda lidem budou jeho piva chutnat a až potom začal hledat zázemí, kde by je mohl podle tradičních receptur vařit. Náš dnešní příběh tedy bude (nejen) o tom, jak se daří tzv. létajícím pivovarům, mezi které patří i ten českotěšínský.

Hospod bylo dost, chtěl něco nového
Jako provozovatel tří hospod uvažoval, čím by mohl pozvednout tak trochu upadající pivní kulturu ve třetím nejvýchodnějším městě republiky, které řeka Olše dělí na českou a polskou část.

Co si budeme povídat, jde o region, ze kterého hlavně mladí odcházejí a starší generace je holt spokojená s tím, na co si z dřívějška zvykla. Pokud jde o pivo, hlavně ať je levné a nějakou tu volnou židli v obyčejné hospodě, kterých je všude dost, vždycky najdete.

„Přesto jsem chtěl prostředí oživit něčím novým. Vedly mě k tomu i rodinné kořeny, protože prastrýc býval sládkem v karvinském pivovaru. Takže jsem měl i písemnosti, ze kterých jsem mohl čerpat,“ říká Raszyk, který se dal i do bádání v muzeu, aby odkryl historii vaření piva na Těšínsku, a to včetně receptur.

S tím jeho záměr získal, jak sám říká, větší hloubku, protože vaření piva v měšťanských domech má v Českém Těšíně tradici sahající do 16. století.

„Takových rodin bylo tehdy opravdu hodně a všichni přitom vařili z pšenice, kterou pěstovali. Proto jsem nejdříve udělal podle dobové receptury pšeničné pivo, které se celkem ujalo. Až pak přišel na řadu klasický ležák,“ vysvětluje náš průvodce. Svoji pivovarskou hospůdku umístil do rodinného domu, v němž je mimo jiné také galerie jeho otce, místního malíře Vladislava Raszyka.

„Bydleli bychom na Sachsenbergu v domě u žida Kohna“ zpívá Jarek Nohavica v písni Těšínská a my se i díky této paralele dostáváme opět k atmosféře starých časů. Pivovar Sachsenberg je totiž název odvozený od původního německého označení čtvrti, v níž leží a které se česky říká Saská kupa.

Vsadili prostě na značku s historií a názvem, který se vrací ke kořenům vaření piva ve městě, ale může se také dobře uchytit ve světě.

Potřeboval najít spřízněné duše
Okolnosti vzniku známe, ale jak náročné bylo začít? „Chtěl jsem začít na poloprofesionální bázi, takže jsem hledal spřízněné duše, které by mi poskytly prostor, protože nemáme vlastní varny. Vzali jsme to zkrátka od konce s tím, že budeme zkoušet a až potom uvažovat o investicích,“ odpovídá Raszyk.

Za více než pět let existence pivovárku se mu osvědčil vyloženě sezónní model, kdy se svým sortimentem objíždí nejrůznější festivaly a akce. Další část produkce pak vozí „domů“ do Českého Těšína, odkud je k hranicím „na skok“ blízko, a tak se Sachsenberg přirozeně řadí k těm pivovárkům, které čile obchodují také na „nenasytném“ trhu v Polsku.

„Jinak vaříme v Zašové u Valašského Meziříčí, kde jsou prima lidi, se kterými si rozumíme. Investovali jsme tam částečně i do technologie, máme tam naše vlastní tanky, což nám vyhovuje. Můžeme si dovolit experimenty,“ pokračuje majitel i sládek pivovaru v jedné osobě.

Během dvou tří let by rád svůj koncept doplnil i o domácí varnu, malou, tak na 200 litrů, aby pokryl lokální těšínskou spotřebu.

„Výroby ve větším se nevzdávám, protože pro nás je hodně atraktivní Polsko, kde je o minipivovary stále větší zájem. Nebojí se experimentovat a mají rádi české pivo. Myslím si ale, že i u nás si lidé cestu k tomu řemeslnému našli. Pivovárky jsou dobrý trend, ale je to otázka správné ekonomiky, aby se uživily,“ myslí si Raszyk, který výrobu přes zimu de facto zavírá a znovu ji rozjíždí až během jara.

Zaujalo pepřové pivo a taky „Ale“ podle pilotů RAF
Co se týče nabídky piv, základem Sachsenbergu je světlý ležák dvanáctka a k tomu tmavá čtrnáctka. Pšeničné pivo vaří většinou přes léto a jinak se snaží zákazníkům trefit do chutí i spoustou originálních receptur.

„Máme třeba pepřové pivo, díky kterému nás vyhledávají drobní zákazníci i velcí odběratelé. Tím jsme se taky dostali více do povědomí. Jinak se držíme kvality, která odpovídá době vzniku receptur, ale je samozřejmě přijatelná pro širší veřejnost,“ doplňuje pivovarník, kterého někdy inspirují i náhodná setkání.

Díky jednomu takovému se například dostal k myšlence uvařit Ale, silný speciál podle pilotů RAF, kteří si údajně za války dokázali zlatavý mok vyrobit i v bojových podmínkách. Jejich recepturu se snažil napodobit kombinací anglických a belgických chmelů.

Jak se zdá, z dnešního příběhu nám vyplývá další důkaz o tom, že prosadit se doma je někdy o dost těžší než „za humny“. Je to tak? „Lokalita určitě hraje roli. Chtěli bychom být více lokální, ale v posledních letech z Těšína odešla řada firem a město se malinko vylidnilo. Z polské strany je to podobné, lidé více hledí do peněženky,“ komentuje Raszyk sociální vývoj.

Jako příklad, že ani dobré plány nemusejí vyjít, uvádí městský minipivovar, který vznikl na polské straně, avšak po dvou letech zanikl. Poptávka byla bohužel slabá. Navzdory tomu však nechce bědovat nad poměry.

„Všichni někdy bojujeme, ale celkově je vidět, že se lidé o pivo více zajímají. Jak přijde sezóna, prodáme všechno, co navaříme, takže není důvod si stěžovat,“ uzavírá majitel létajícího pivovárku z „východního cípu republiky“.

Minipivovar Sachsenberg

Místo: Ostravská 10, Český Těšín
Druhy piv: všechna piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná, stabilně je v nabídce Sachsenberg světlý ležák 12° a tmavý ležák 14°, dále během roku také pšeničné pivo 13° a další speciály jako třeba pepřové pivo nebo piva s ovocnou příchutí
Stáčení a prodej: v hospůdce v Českém Těšíně nabízejí pivo čepované, dále plní KEG sudy, pet lahve a skleněné lahve pro obchody a pivotéky

Kde se vaří pivo už 1000 let? Poznejte 10 nejstarších pivovarů světa

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:info.cz

Češi patří mezi nejnáruživější milovníky piva a jeho vaření má v Česku dlouholetou tradici. České pivovary jsou dobře známé ve světě a mají dobré jméno, na některé rekordmany ale stejně nestačí. Jaké jsou nejstarší pivovary na světě?

1. Weihenstephan Brauerei (1040)
Nejstarší pivovar na světě najdete v Německu. První zmínka o vaření piva se v místním svatoštěpánském klášteře datuje už na rok 768. V roce 1040 však teprve dostal oficiální povolení k vaření piva a prodeji jeho přebytků v okolí.

2. Weltenburg Kloster Brauerei (1050)
I druhý nejstarší pivovar pochází z Německa. Jde opět o klášterní pivovar. Pivo zda začali vařit benediktýni v roce 1050.

3. Affligem (1074)
Pivo Affligem začal vařit benediktýnský klášter v Belgii v roce 1074. Dnes spadá pod známou společnost Heineken.

4. Pivovar Grimbergen (1128)
Klášter, který začal vařit pivo Grimbergen, byl založen řádem Premonasteriánů roku 1128 v Belgii. Pivovar během své dlouhé historie třikrát vyhořel, vždy se ale dokázal postavit na nohy.

5. Hofbrauhaus Arolsen (1131)
Německý pivovar Hofbrauhaus Arolsen byl založen v roce 1131 a své tradice se drží dodnes.

6. Tongerlo (1133)
Opatství premonstrátů Tongerlo, které se nachází nedaleko Antverp, bylo založeno v roce 1128 a pivo se zde pod značkou Tongerlo začalo vařit už v roce 1133.

7. Freiberger Brauhaus (1266)
V pivovaru Freiberger se pivo vaří od roku 1266. Historické město Freiberger najdete v Sasku mezi Drážďanami a Chemnitzem.

8. Bolten-Brauerei (1266)
Pivovar Bolten, kde se pivo vaří od roku 1266, se nachází v německém městečku Korschenbroich v Severním Porýní-Vestfálsku.

9. Aldersbach (1268)
Historie pivovaru Aldersbach se začala psát v roce 1268, kdy byl založen místními mnichy v prostorách barokního kláštera Nanebevzetí pany Marie. Pivovar se nachází nedaleko městečka Aldersbach v německém pošumaví.

10. Hirter (1270)
Pivovar Hinter se nachází v rakouském městě Carinthia a zlatavý mok zde vaří od roku 1270.

I přesto, že se české pivovary do desítky nejstarších nedostaly, mají dlouholetou tradici a některým z nich je přes 600 let. Je to například Pivovar Broumov, který byl založen v roce 1348, nebo třeboňský pivovar Regent z roku 1379. Nelze opomenou také pivovar U Fleků, o kterém se poprvé píše v roce 1499, kdy dům koupil sladovník Vít Skřemenec.

O zavřených hospodách máme přehled. Co řekl Babiš, je blbost, tvrdí Bernard

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Petr JadrnýBernard

Stanislav Bernard, majitel Rodinného pivovaru Bernard, tvrdí, že pivovary mají velmi dobrý přehled o trhu. "Každý obchodník má svou oblast a ví, kolik hospod mu zavřelo," vysvětlil Zpravodajskému webu Českého rozhlasu. Výrok ministra financí Andreje Babiše (ANO), že pivovary EET nepodpořily, označil za blbost.

Babiš se s pivovary rozchází v odpovědi na otázku, kolik hospod v Česku skončilo od 1. prosince 2016. Právě tehdy správci daní naostro spustili elektronickou evidenci tržeb (EET). Zatímco ministr mluví o 104 hospodách, pivovary, jak v anketě zjistil Zpravodajský web Českého rozhlasu, mluví o čtyřnásobku.

"V listopadu, v prosinci zavřelo pár hospod. Teď se to myslím uklidnilo. A čekáme, co udělají hospody, až se budou otvírat zahrádky," říká Bernard k dalšímu vývoji.

Jakým způsobem jste došli k údaji o zavřených hospodách?
Od našich obchodníků. Každý obchodník má svou oblast a ví, kolik hospod mu zavřelo. A když se to spočítá, tak to bylo těch 70 až 75 hospod. Víte, my ale nemůžeme tušit, kolik z těch hospod zavřelo finálně, definitivně, nebo jenom přerušily činnost a začnou s nějakou jinou. To netuším.

Není možné, že jenom změnili dodavatele?
Ne, nebavíme se o tom, že někdo skončil s námi, bavíme se o tom, že skončil nebo že zavřel.

Je možné, že v některých hospodách, do kterých jste dodávali pivo a zavřeli, točili i jiné pivo než vaše?
Možné to je. Ale nemám v tomto ohledu přehled.

Ministr financí v souvislosti s otázkou počtu zavřených hospod prohlásil: „Místo toho, aby pivovary nějakou lepší cenovou politikou podpořily EET, tak některé mají miliardové zisky a v podstatě se k tomu staví způsobem, že některé kasírují dopředu, takže ten trh je velice nestandardní.“ Co na to říkáte vy jako majitel pivovaru?

Napadá mě jenom jediné - tak, jak to podal, je to blbost. Vůbec ta představa, že zavedení EET budou sanovat pivovary... Proč? Je to přece role státu, který chce, aby se vybíraly daně. A jestliže zvolil nástroj elektronické evidence tržeb, je logické, že věci s tím spojené by si měl stát vzít nějakým způsobem na starost. Určitě není pravda, že by pivovary nepomáhaly hospodám.

Naopak. Ve spoustě případů jsme hledali takového dodavatele EET, aby si každá hospoda mohla zvolit zařízení řekněme podle své velikosti a potřeb. Aby nemusela nakupovat zbytečně drahé zařízení, protože koupíte zařízení za desítky tisíc korun a koupíte zařízení v řádu tisíců korun. Pak jsme samozřejmě ještě od toho vyjednali velké slevy a celou řadu dalších pomocí hospodám. Takže není pravda, že by se pivovary na to vykašlaly a že by všechno nechaly na hospodách. Nevím, kde pan Babiš tuhle informaci vzal.

Celý ten obor je už spoustu let obrovsky konkurenční. A v rámci téhle obrovské konkurence - přetahování se o hospody - pivovary nabízejí hospodám předem zadem všechny možné benefity. Nabízejí jim peníze za změnu značky piva, nabízejí jim slevy na pivu, není dneska výjimkou, že na každé tři zaplacené sudy je jeden sud piva zdarma, za každé čtyři, za každých pět. To jsou obrovské slevy.

V rámci konkurenčního boje přinášejí hospodám spousty a spousty slev, spousty finančních pobídek, benefitů a tak dále. Bez ohledu na EET. Nehledě na to, že při zavedení EET pivovary v rámci obrovského konkurenčního boje hospodám nabízely první poslední. Takže mi přijde, že ta jeho informace (Babiše, pozn. red.) je nesprávná a nepravdivá.

Máte informaci, že i ostatní pivovary takhle pomáhaly hospodám s EET?
Samozřejmě. Víme to od našich obchodníků. A když se třeba jedná o nové hospodě, tak hospodští vždycky dostávají nabídky od řady pivovarů. Takže to víme prokazatelně.

Chtěl bych k tomu říct ještě dvě věci. EET se nějakým způsobem zavedlo, nemá smysl se o tom bavit donekonečna. Nechci to ani hodnotit, ani se k tomu nějakým způsobem vyjadřovat. Nicméně došlo ke snížení DPH z 21 na 15 procent. Tady jsem přesvědčen, že to snížení mělo být větší, aby to nějakým způsobem kompenzovalo finanční náročnost, která nastane v tom oboru.

A druhá věc, na kterou se už v podstatě zapomnělo. V rámci krize tehdejší ministr financí Eduard Janota (nestraník za ODS) zvýšil dočasně spotřební daň z piva jako dočasné protikrizové opatření. Zvýšení tehdy bylo o třetinu, o 33 procent. Od té doby, a tak to s daněmi bývá, se o tom přestalo mluvit, na to téma se víceméně zapomnělo a daň je neustále vyšší. Toto je další moment, který je k řešení, že by se měla spotřební daň upravit směrem dolů. Dneska ekonomika roste a o tomhle nikdo nemluví.

Takže, když to shrnu: nevím, odkud pan Babiš vzal tyhle pohledy, tyhle informace, ale prostě nejsou správné. Pivovary už z logiky věci v rámci obrovského konkurenčního boje se předbíhají a nabízejí hospodským první poslední. Tohle je realita na trhu. Samozřejmě řada hospod uzavřela a já doufám, že už tohle pomine a že trh se nějakým způsobem stabilizuje, protože trh gastronomický bude zažívat těžké časy i v souvislosti se zákazem kouření. Nehodnotím zákaz kouření, jenom hovořím o tom, že dopad na gastronomii tady je a bude.

Malé pivovary by měly vařit pro sebe, poctivě a své zákazníky

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Pivní zásilkaFrýdlant

„Malé pivovary by měly vařit pro sebe, poctivě a své zákazníky vždy najdou“ říká sládek Pavel Palouš ze Zámeckého pivovaru Frýdlant

Jak a kdy Vás napadlo, že byste se mohl stát sládkem?
To je vlastně docela vtipný příběh. Kdyby mi někdo na střední škole řekl, že půjdu na sládka, asi bych se mu vysmál. Pivo jsem vlastně začal pít až hodně pozdě, přišlo mi moc hořké. Je tak trochu paradoxem, že dnes dělám asi ty nejhořčejší piva a jsem opravdový „chmeložrout“.

K pivovarnictví mě přivedl až můj kamarád Marek Vávra, majitel našeho pivovaru, když dostal ten šílený nápad zachránit starou zchátralou ruinu. Jsem mu za to moc vděčný. Člověk nikdy neví, kde je jeho srdce a tak nesmí odmítnout žádnou výzvu.

Moje původní vzdělání je management ve strojírenství a celý život jsem se věnoval počítačům, serverům a automatizaci. Také jsem dlouhá léta školil odborné a komunikační kurzy. Podle mě je to docela dobrá průprava minimálně pro technologa pivovaru, ale ono i pro sládka.

Pokud jde o pivovarské vzdělávání, byly to hodiny s Jirkou Strnadem, naším sládkem a pak asi možná 60 knih v několika jazycích, co jsem nastudoval. Dneska už mi trochu došlo čtivo a tak aktuálně dočítám knihu z roku 1852 „Popis Pivovárství na spodní kvasnice“ , kterou jsem si nechal digitalizovat v Národní knihovně. Kniha je napsaná mým předchůdcem, sládkem Frýdlantského pivovaru a českým obrozencem Josefem Daňkem, a jedná se vlastně o vůbec první česky psanou knihu o spodním kvašení.
Jak vypadá Váš běžný pracovní den?

Pracovní den sládka je bohužel trochu noční můra :-D. Sládek za vše zodpovídá, stará se o rozvoj, suroviny, lidi, ale také o podklady pro celníky apod. Takže se vlastně většinu času hrabu v papírech, emailech a tabulkách. Občas se mi ale ještě povede dostat i na varnu. Zejména, když si vymyslím nějaké nové pivo. Ale kdybych si mohl vybrat práci v pivovaru, tak asi bych chtěl být spíš vařič.

Co Vás nejvíce na práci baví?
Nejkrásnější je v pivovaru vařit noční várku. To je taková relaxace, vlastně skoro meditace. Miluji ten klid, ticho, jen já, technika a plná soustředěnost na jednu činnost. Nikde žádné telefony a chaos. A druhá věc je poprvé ochutnat nové pivo a říct si: „to je, jak jsem si představoval“.

Co je pro sládka důležité?
Trpělivost, pracovitost a schopnost najít si okolo sebe pracovité a schopné lidi do týmu. Jo a málem bych zapomněl, musí milovat pivo. Kdo se nenapije a nedovede si představit, co chce uvařit, je ztracen. Piva vařená podle marketingových studií znáte z podání velkých nadnárodních korporací, malé pivovary by měly vařit pro sebe, poctivě a své zákazníky vždy najdou.

Dále jsme si všimli, že vedete kurz Pivovarnické a sladovnické práce „sládek malého pivovaru“...
Ano, tento kurz naše firma pořádá a já tam přednáším některé technologické přednášky, pak také část legislativy a hlavně recepty. Kromě mě školí ještě kolegyně Ing. Bára Kracíková (absolventka VŠCHT) a hlavně náš první sládek, dnes již emeritní Jiří Strnad s více než 45letou praxí v oboru.

Jak jsem říkal, nejsem z oboru, ani já, ani majitel. Když jsme do oboru přišli, tak jsme hledali jak se naučit vařit, jenže moc možností nebylo. Je tu několik tradičních škol, kde ale člověk stráví několik let a na varnu si prakticky ani nešáhne. Pak tu je přehršle kurzů pro domovařiče, více či méně cenově napálených. Jenže něco uceleného, více praktického, nám prostě na trhu chybělo. Pivovarnictví je hlavně řemeslo (také nejlepší sládci této země začínali na dnes již zaniklých učňácích).

Když jsem přišel na MŠMT se poptat na možnost registrace kurzu, zjistil jsem, že si nikdo nepamatuje, zda byl vůbec kdy akreditován. Po mnoha poradách s lidmi z oboru jsme připravili podle mě kvalitní koncept vzdělávání lidí, co tohle nádherné řemeslo přilákalo.

A co víno? Jaký je Váš vztah k vínu? Dáte si občas sklenku nebo jste čistokrevný pivař?
Můj pradědeček byl z jižní Moravy, takže si rád víno dám. Když víno, tak výrazné. Nejraději mám výrazná červená vína, preferuji spíš starší a nevadí mi výrazná tříslovina. Jinak víno je podle mě ideální lék na unavenou pusu po degustaci piva, když už prostě nemůžu pivo ani cítit, tak lahvinka dobrého vína je skvělá.

Je období grilování. Jaké pivo ze Zámeckého pivovaru Frýdlant byste ke grilování doporučil?
Ke grilu budu asi trochu konzervativní, ale pro mě je jasnou volnou Albrecht 12 světlý ležák. Sice by asi bylo zajímavé zkusit i nějakou IPU, ale k masu se prostě český ležák hodí nejlépe. A tohle je ta největší česká klasika, jen Plzeňský slad a jen Žatecký poloraný červeňák, prostě pivo jako se tu vařívalo před tím, než pivovary začali řídit ekonomové.
Existuje nějaké pivo, které jste uvařil a na které jste obzvlášť hrdý?

Teď to asi bude znít možná až nafoukaně, ale je jich několik. Kateřina 12 tmavý ležák, který jsme ve spolupráci s Jirkou Strnadem odladili natolik, že během necelého roku své existence získat 7 cen ze soutěží a stal se důvodem, proč ženy směřují víkendové procházky právě do pivovaru. Určitě Albrecht 12 pro svou pravověrnou čistotu. Určitě naše výčepní pivo Albrecht 10, protože je to ukázka, že i desítka může chutnat jako pořádné pivo. Běžně se nám naše desítka ze slepých degustací vrací jako dvanáctka. Nemůžu opomenout Stout Morion 17, tohle je podle mě královský styl piva a tohle pivo se hned se svou první várkou stalo vítězem mezinárodní soutěže. A abych to nepřehnal, tak jako poslední a můj velký favorit je Albrecht IPA 22 Secret Enigma, nepopsatelně komplexní lahůdka.

Existuje nějaký znak, podle kterého na první pohled poznám, že mi hostinský špatně načepoval pivo nebo že je něco s pivem v nepořádku?
Pokud jde o čepování, tak jistě je důležité sklo, jak je či není čisté. Také pěna mnohé prozradí. Teplota často také něco prozradí, často špatné pivo dostanete tak podchlazené, aby člověk nic nepoznal. Ale 90% toho, jaké pivo je, vám prozradí vůně. Většina vad se objeví ve vůni dřív než v chuti.

Říká se, že se dnes do piv velkých pivovarů přidává chemie....
Chemie je většinou nějaká berlička, která šetří čas, odstraňuje nějakou nedokonalost a prodlužuje trvanlivost a stabilitu. Bohužel jsem se ve své praxi setkal i s vyhlášenými minipivovary, které si rády pomůžou nějakou to berličkou. Například jeden nejmenovaný pivovar se chlubí tím, že má ve svém pivu velice vysoký obsah alkoholu. Bohužel tak vysokého prokvašení bez použití přidaných enzymů prostě nejde dosáhnout. Další neduh je podle mě přidávání různých iso-extraktů chmele, nebo například výtažků beta-kyselin a silic. Problém je hlavně v tom, že pokud nechcete po stejné věci taky šáhnout, můžete se jen těžko srovnávat (v některé vlastnosti) s pivy, která to používají.

Já jsem ale zastáncem toho, že co sládek nedovede ze základních surovin, neměl by dělat. Pivo a hlavně „craftové“ pivo by mělo být maximálně přírodní a pak je to vlastně lék. Vždyť ti sládci vlastně vzdávají svůj souboj s technologií výroby a nahrazují ho nějakým švindlem. To je však bohužel dáno asi dobou, lidé chtějí věci snadno, rychle a levně.

Jaké je Vaše nejoblíbenější pivo, pivovar a pivní styl?
Miluji naše piva, vařím si je vlastně hodně pro sebe a na svou pusu. Pokud jde o styl, tak mám rád pořádně hořký český ležák, jednoznačně pak IPA, EPA a pak belgické spontánně kvašená piva.

Proč jste vytvořili edici SaazAle.cz?
Saaz je německy Žatec a žatecké chmely jsou to, na co by měli být Češi opravdu hrdí. V Žatci je Chmelařský institut a ten dohání to, co nám bohužel trochu ujelo za roky komunistické éry, neboť tehdy se šlechtilo na jedinou vůni a to klasickou chmelovou (Žatecký poloraný červeňák).

Když jsem začal používat zahraniční odrůdy, zamiloval jsem se do krásných voňavých variací, co chmel dovede udělat. Myslím, že voňavá piva jsou to, co dovede pivu vrátit pečeť něčeho, co je „cool“ i pro mladé lidi.

Na jedné degustaci jsem očichal několik piv, která byla za studena chmelena novošlechtěnci právě z oddělení Ing. Vladimíra Nesvadby, Ph.D. a byl jsem uchvácen. Konečně taková „Česká Amerika“. Nemohl jsem se dočkat, jak je vyzkouším a hned po přednášce jsem běžel pro informaci, kde je sehnat. Bohužel tenkrát jich na mou varnu nebylo dost. Bylo to asi týden před první várkou ve Frýdlantu a trvalo to další dva roky. Ale již na druhé výročí naší první várky se to povedlo a i vy jste mohli ochutnat chuť budoucnosti. Možná takhle nějak bude za pár let chutnat česká IPA.

Kolik piv v této edici chcete uvařit?
Já bych chtěl hodně, ale realita je jiná. Při využití prakticky veškerého možného experimentálního chmelu, co měl Žatecký chmelařský institut k dispozici, se nám povedlo sestavit 3 piva a to: IPA 15, APA 14 a APA 13. Možná se povede ještě jedno a pak zase za rok. Účelem je hlavně prezentovat práci chmelařů a podpořit povědomí o českém chmelu a chmelařství, protože pokud nebudou pivovary tlačit na chmelaře a chtít tyto chmely, bude jejich cesta na chmelnice hodně dlouhá.

Jak byste popsal pivo, které se objevilo v červnové pivní zásilce SaazAle.cz IPA_15?
SaazAle.cz IPA_15 byla vůbec první IPA, která byla vařená i studeně chmelená pouze Žateckými novošlechtěnci. Bylo jí pouhých 20hl a nikdo jí už nemůže uvařit, protože jsme svařili všechny tyto chmely. Já osobně jsem v pivu cítil sladké ovoce, nejvíc asi broskve a osobně mě tam bavily i tóny lesních chutí. Myslím, že to byla důstojná IPA k naší stabilní IPA 15, která je chmelena americkou klasikou (Casscade a Citra).

V jakých objemech vaříte pivo ve Frýdlantu?
Aktuálně vaříme v 10hl varně a tanky máme 20hl, nebo 40hl. Za první rok (2014) jsme uvařili 550hl, loni (druhý rok) to bylo již 2.000hl a teď aktuálně vaříme nějakých 300-350hl každý měsíc a musím říct, že ani tak nestíháme. Takže se brzo můžete těšit na informace o dalším rozšíření pivovaru.

My ale nerozšiřujeme proto, že by se na naší technologii nedalo vyrobit víc, ale já nikdy nepustím nedozrálé pivo, jako je neduhem mnoha minipivovarů, pro které je ustát sezónní výkyvy mnohem těžší než pro velké. Hlavním úkolem našeho rozšíření je vytvořit takové podmínky, abychom mohli kvašení vést ještě pomaleji, u ležáků ještě snížit teploty a vrátit se úplně k pivovarské klasice. Mým snem je dodávat ležák dokvášený 45-60 dní i v plné sezóně.

Prozradíte nám na závěr, na jaká nová piva se v nadcházejícím létě můžeme těšit a co nového chystáte?
Myslím, že náš sortiment je hodně rozsáhlý už teď, ale pokud nám to kapacita dovolí, moc rád bych v létě uvařil nějaký American Lager a hodně se chystám na English Pale Ale. Nedávno jsme uvařili zbrusu novou pšenici Weizen 12, tentokrát však úplně jinou než loni a předloni.

No a hlavně, abych nezapomněl, v létě se ve Frýdlantu koná Letní jazzová dílna Karla Velebného. Na ní bude opět APA JAZZ, po dobu festivalu opět pouze ve Frýdlantu a pak se možná něco málo dostane do světa (loni to bylo pár lahví a asi 10 malých sudů). Kdo má rád JAZZ a dobré pivo, musí dorazit.

ON-LINE rozhovor s emeritním ředitelem Budějovického Budvaru Jiřím Bočkem

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkBudvar

Na vaše dotazy odpovídala osobnost, která svůj profesní život spojila s naším Budějovickým Budvarem. Za dobu, kdy stál Jiří Boček v čele národního podniku, se výstav pivovaru zvýšil o 226 procent. Jak nesnadná to byla cesta? Měl by stát zřizovat sesterské pivovary Budvaru mimo Budějovice, dokonce i v zemích, kde je nebezpečno? Hrozí Budvaru, že ho koupí silný konkurent a začne vařit pivo, které u nás nemá tradici? Má Budvar podporovat budějovický hokej, postoupí-li do vyšší soutěže? Měl by se emeritní ředitel národního podniku podílet na výběru svého nástupce? Bude umět příští ředitel, stejně jako Jiří Boček, říci NE?

Ministerstvo zemědělství zvažuje zvýšení kapacity Budvaru a rozšíření jeho výrobního portfolia. Uvažuje proto, že by se výroba mohla rozšířit i za hranice Českých Budějovic. Není to začátek cesty, jak Budvar přetransformovat z národního podniku a na soukromý subjekt?
Dobrý den, Karle. Rozhodně to není začátek cesty, jak Budvar přetransformovat z národního podniku na soukromý subjekt.

Vážený pane ing. Bočku. Moc si Vás vážím a Vaše působení v Budějovickém Budvaru považuji doslova za vlastenecký čin. Moc rád bych Vás viděl v politice. Uvažujete s touto aktivitou? V jaké straně a nebo hnutí?
S pozdravem a přáním pevného zdraví Vlastimil Votřel,
Hospoda Na Louži, Český Krumlov

Dobrý den, pane Votřele. S touto aktivitou nepočítám. Děkuji za přání pevného zdraví, to je teď můj hlavní cíl.

Dobrý den pane Bočku. Umíte si představit, že by se Budvar - i když pod jiným názvem, třeba Pardál - někdy vyráběl i jinde než v Českých Budějovicích? Děkuji za odpověď a přeji pevné zdraví. Jarda
Dobrý den. Představit si to neumím, protože značka Budweiser Budvar a chráněné zeměpisné označení českobudějovické pivo je přísně vázáno na výrobu v Českých Budějovicích, a tudíž nemůže být vyráběno někde jinde - ani v Čechách, ani za hranicemi. Značka Pardál nemá chráněné zeměpisné označení, a tudíž by mohla být vyráběna mimo České Budějovice, ale tato záležitost má více negativních stránek než pozitivních, což jsem vysvětlil Ministerstvu zemědělství i panu ministrovi.

Máte raději Budvar dvanáctku, nebo Pardál Echt? Díky za odpověď :)
Dobrý den, Honzo, upřímně řečeno, upřednostňuji Budvar dvanáctku, protože jsem byl na ní odkojen. Pardál Echt si však dávám, když pracuji na zahrádce - pro osvěžení.

Dobrý den pane řediteli,
mám rád Budvar a rád se do Budvaru vracím, to co jste vybudoval je opravdu fenomenální. Nechci se na nic ptát, chci Vám jen popřát všechno dobré. Držte se a bojujte ať tu svini porazíte!

Dobrý den, pane Sedlecký, děkuji Vám za Vaše osobní přání i za Vaše slova uznání.

Vážený pane Bočku. Prosím, může ředitel pivovaru v pracovní době popíjet alkoholické nápoje? :)
Dobrý den, Jirko. Ředitel nemůže popíjet v pracovní době alkoholické nápoje, ať už se jedná o víno či o destiláty, ale ochutnávat pivo musí. Navíc pivo není alkoholickým nápojem, protože se jedná o mírně zkvašený sladový nápoj, který obsahuje především nezbytnou vodu, celou řadu prospěšných látek pro lidské tělo, vitamíny a trochu alkoholu (maximálně 5,5 procenta). Pivo je nejlepší izotonický nápoj pro lidský organizmus.

Hezký den, pane řediteli. Znáte nějaký zdravější nápoj než pivo? Mějte se hezky.
Dobrý den, paní Janová. Opravdu neznám zdravější nápoj, než je pivo. Na toto téma je zpracována celá řada vědeckých pojednání, která dokazují prospěšnost konzumace piva pro lidský organizmus. Z hlediska spotřebitele se jedná pouze o otázku rozumné konzumace piva. A pokud konzumace rozumná je, tak platí začátek mé odpovědi. Děkuji Vám za tak hezký dotaz.

Dobrý den pane řediteli,
jak se díváte na zákon o registru smluv? Ten byl loni oceněn jako počin roku, ale osobně mi připadá jako pravý opak...v případě Budvaru tedy rozhodně.

Dobrý den, Arnošte. Citlivá otázka. Dle mého názoru je registr smluv pro firmy, které se pohybují v konkurenčním prostředí a nehospodaří s veřejnými finančními prostředky, tj. nejsou napojeny na státní rozpočet a nedostávají dotace od státu nebo od Evropské unie, zcela hloupý a vražedný nástroj. Představte si firmu, která má za úkol zvyšovat prodej v segmentu rychloobrátkového zboží, zvyšovat zisk a navíc to má dělat zcela odkrytými kartami. Pro ještě jednodušší představu je to podobné, jako když nahý skočíte do trní. Stát má celou řadu kontrolních mechanismů, jak provádět kontrolu hospodaření Budějovického Budvaru, n. p. Navíc je Budvar ve specifické situaci tím, že stojí v soudních sporech s největší pivovarnickou společností světa AB Inbev, a tudíž registr smluv zhoršuje i jeho postavení v boji o zahraniční trhy a ochrannou známku Budweiser a obhajobu originálního budějovického piva.

Pane Bočku, dočetl jsem se, že ministr financí Babiš předložil vládě Strategii vlastnické politiky státu, ve které navrhuje i prodej Budvaru. Co si o tom myslíte? Děkuji.
Dobrý den, pane Janovský. Bohužel jsem tento materiál nečetl, a tudíž nemůžu přesně odpovědět na Vaši otázku. Přesto mohu říci, že prodej Budvaru v podobě národního podniku není proveditelný, nejprve by musel proběhnout proces transformace národního podniku na akciovou společnost stoprocentně vlastněnou státem a poté by mohl stát uvažovat o případném odprodeji akcií této společnosti. O tomto případném procesu by musela rozhodnout vláda na základě společného stanoviska Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství.

Dobrý den, uhájil jste podnik před privatizací,vyhrál soudy o značku atd.atd., za co Vám patří velké díky!! Myslíte si, že nový ředitel bude stejný "srdcař" a Budvar zůstane nadále národním podnikem a chloubou našeho města? Děkuji za odpověď a přeji Vám pevné zdraví !!! Libor Tichý ČB
Dobrý den, pane Tichý, děkuji Vám za Vaše slova uznání. Výběr nového ředitele je momentálně plně v režii Ministerstva zemědělství, které zahájilo výběrové řízení kandidátů, kteří mají předložit svoje životopisy do 8. února 2017, a následně bude probíhat vyhodnocování a pohovory s těmito kandidáty. Pochopitelně bych byl rád, kdyby někdo pokračoval v tom, co jsme doposud udělali a připravili i pro další rozvoj pivovaru. Takže preferuji odborníka a srdcaře.

Vážený pane řediteli, ministerstvo zemědělství zvažuje výrobu piva Budvar i mimo Budějovice. Může to mít podle Vás vliv na spory s americkou firmou Anheuser (dnes část InBev)? A v té souvislosti. Máte pocit, že se něco změnilo ve známkoprávních sporech poté, co Anheuser převzal nový majitel? A jak důležité je pro Budvar zachování známky třeba i na menších trzích? Děkuji za odpovědi.
Dobrý den, pane Šimku. Ani vedení podniku, ani Ministerstvo zemědělství neuvažuje o výrobě piva pod značkou Budweiser Budvar mimo České Budějovice s ohledem na skutečnost, že se jedná o produkt, který má evropskou ochranu chráněného zeměpisného označení. Tudíž se nesmí vyrábět nikde jinde než v Českých Budějovicích. Na základě této skutečnosti se naše situace ve sporech s americkou firmou Anheuser nemění a ani neoslabuje.
Převzetí společnosti Anheuser Bush novým majitelem (InBev) nemělo a nemá žádný vliv na naše známkoprávní spory.
K poslední části Vaší otázky můžu pouze odpovědět, že není menších trhů. Každý trh je zajímavý.

Dobrý den pane řediteli. Budějovický Budvar už několik let nereprezentuje jen ležák nebo desítka. Zavedli jste i jiná piva s dalšími označeními. Dokonce i Pardála, který pivo Budvar nepřipomíná ani chutí ani jménem. Proč není u výrobků z Budvaru všude nějak zachovaná jednotná linie označení, nebylo by to možné? Jak zákazníci novinky přijímají, dovedou je spojit s Budějovickým Budvarem? A jak dlouho třeba trval vývoj "ledového" piva?
Dobrý den, pane Svobodo. Cílem uvedení značky Pardál na český trh rozhodně nebylo to, že bude mít stejnou chuť jako pivo pod značkou Budweiser Budvar. Naopak. Základním cílem bylo odlišení tohoto piva v charakteru chuti od piva Budvar jak v barvě piva, tak v jeho plnosti i v jeho hořkosti. Z tohoto důvodu je odlišení provedeno i odlišnými obalovými materiály pro značku Pardál. Značku Pardál přijali spotřebitelé, kteří preferují piva s vyšší plností a s vyšší hořkostí. Navíc značka Pardál patří na českém trhu mezi ty nejmladší a za dobu od jejího zavedení (deset let) si našla svoje spotřebitele. Pokud máte namysli pivo pod značkou Budweiser Budvar B:Cryo, tak vývoj této gastronomické speciality trval minimálně rok a půl.

Pane řediteli, v poslední době jste dali na trh i bezové nebo višňové pivo. Višňové se ale shání mnohem hůř než bezové. Čím to je? A chystá pivovar nějakou podobnou novinku? Jinak chci pochválit Budvar, je to sladší pivo, mám ho raději, než hořká piva a je Vaší velkou zásluhou, že Budvar je dnes takový jaký je.
Dobrý den, paní Michlová. Děkuji za pochvalu našeho tmavého ležáku s višní Budweiser Budvar B:Cherry a jsem rád, že Vám chutná. To, že se špatně shání, je dané tím, že se jedná o limitovanou edici, která se připravuje pro gastronomii vždy každým rokem pro podzimní období. Těšte se na září a říjen letošního roku. Vzhledem k tomu, že už sedm měsíců jsem mimo operativu pivovaru, tak Vám nemohu bohužel odpovědět na Vaši zvídavou otázku ohledně připravovaných novinek.

Dobrý den pane řediteli. Odcházíte z Budvaru, velkou módou jsou teď ale minipivovary. Nemáte chuť nějaký si také založit a provozovat, jen pro zábavu? Nebo si chcete od piva "úplně" odpočinout? A neláká Vás občas někdo z branže, třeba i jen na konzultace, teď už byste nebyl ve střetu zájmů... :)
Dobrý den, pane Novotný. Momentálně opravdu nemám ani chuť a ani zájem se pustit do provozování malého pivovaru, přestože je to momentálně moderní. S ohledem na můj zdravotní stav mám pouze jediný cíl, a to uzdravit se. A pokud toto nastane, tak se můžu rozmýšlet, co dál. Tím pádem u mě střet zájmů opravdu nehrozí.

Dobry den, chtel bych se zeptat zda bude nejak figurovat pri vyberu vaseho nastupce?
Dobrý den, Pavle. Byl jsem osloven Ministerstvem zemědělství, abych se stal členem komise, která bude vybírat nového ředitele Budějovického Budvaru. Tuto nabídku jsem přijal.

Dobrý den.
Kolik lidí se zúčastnilo výběrového řízení na post ředitele a kdo to byl? Jmenuje ministr a vybírá kdo ?
Děkuji.

Dobrý den, pane Kladrubský, Váš dotaz je bohužel předčasný. Uzávěrka pro zasílání životopisů zájemců o post ředitele Budějovického Budvaru je až 8. 2., a tudíž není ani znám počet, popřípadě jména účastníků. Je předpoklad, že výběrová komise doporučí několik kandidátů a o jmenování nového ředitele s konečnou platností rozhodne ministr zemědělství České republiky.

Pane Bocku jak pocitil vas pivovar zacatek EET, zaznamenali jste ubytek restauraci? Dekuji
Dobrý den, Kláro. Bohužel Vám nemohu odpovědět přesně na Vaši otázku, neboť už jsem sedm měsíců mimo operativu pivovaru a nemám tyto údaje k dispozici.

Vážený pane Bočku přeji dobrý den, nejprve bych Vám chtěl poděkovat za sebe i jménem svých pivních kamarádů za to co jste pro Budvar udělal. A teď k dotazu: když jdete se svou rodinnou nebo přáteli na oběd či večeři nebo jen tak posedět do restaurace / pivnice vybíráte si primárně podnik kde se točí Budvar nebo naopak jdete ke konkurenci? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, pane Chrte. Děkuji Vám za Vaše slova uznání. No, hádejte, kam to asi bude? Pochopitelně tam, kde je Budvar a dobré jídlo.

Dobrý den pane Bočku,
chtěl bych se zeptat zda navštěvujete domácí zápasy HC Motor České Budějovice a zda byste přijal pozvání vhodit čestnou buly při prvním extraligovém zápasu :-)
Děkuji Vám za odpověd i za pomoc při záchraně hokeje v ČB.

Dobrý den, bohužel jsem v současné době v pracovní neschopnosti a režim vycházek mi neumožňuje navštěvovat domácí zápasy HC Motor České Budějovice, přestože mám hokej moc rád. Takže momentálně fandím on-line. Jakmile skončí moje pracovní neschopnost, určitě se rád zajdu podívat na nejbližší domácí zápas.

Ještě jednou dobrý den pane řediteli,
děkuji za odpověď na mojí otázku. Držím palce, ať vše zvládnete a věřím, že vše dobře dopadne. Jak pro Vás, tak i pro Budvar a zároveň doufám v další podporu ze strany pivovaru českobudějovickému hokejovému Motoru. Hodně štěstí.

Díky.

Dobrý den pane řediteli,
bydlím v J.Hradci kde se čepuje v restaurací a hospodách převážně pivo dvou konkurečních značek a myslím si, že situace v jiných městech jihčeského kraje je dost podobná. Budvar je moje oblíbené pivo, ale do hospody na točené si dojít nemůžu.
Je to Vaše strategie, nebo je to tím, že konkurence je dravější a lidi včetně hospodských více ovlivňuje ?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den, pane Štěpáne. Váš dotaz mě mrzí. Je to naše chyba. Určitě se musíme polepšit a prosadit se s naším pivem i v Jindřichově Hradci. Zeptám se kolegů v pivovaru na aktuální situaci a pokud mi pošlete Vaši adresu prostřednictvím redakce Deníku (redakce.ceskobudejovicky@denik.cz), pošlu Vám informace o ní.

Pane rediteli, jak to bude s licenci na extraligu? Po meste se rikalo, ze Budvar zaplati pokutu za cepovani sveho piva v arene, ale co bude ted, s novym reditelem?
Dobrý den, Jaroslave. Na Vaši otázku už bohužel nemohu přesně odpovědět, protože nevím, kdo bude novým ředitelem. Ani nevíme, zda se podaří HC Motor postoupit do extraligy. Musíme vydržet až do dubna letošního roku, pak už budeme moudřejší. Rozhodně bych byl rád, kdyby se to hokejistům podařilo. Zasloužili by si to jak hokejisté, tak vedení klubu, tak fanoušci, tak sponzoři, ale i všichni Jihočeši.

Dobry den pane rediteli, co rikate na vyrok ministra financi Babise a jeho namestka ze nechapou proc by mel stat varit pivo? Dekuji za odpoved...
Dobrý den, Stanislave. Tento výrok politiků není nový a už jej slyším nejméně 25 let. Přesto jsem přesvědčen, že stát o nic nepřišel, když pivovar vlastní. Nemusí jej finančně dotovat, naopak může čerpat i jeho zisky do státního rozpočtu a zároveň se podílí na zachování tradice originálního budějovického piva a českého piva, která se pomalu a jistě rozmělňuje po vstupu zahraničních pivovarů do českých pivovarů.

Chmel potěšil rekordními výnosy

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Šárka Hoblíková

Jako velmi příznivý hodnotí chmelaři na Rakovnicku loňský rok z hlediska výnosů chmele. Jak na Rakovnicku, tak i v celé ČR padl rekordní výnos za několik posledních let. Rakovničtí chmelaři sklidili 2090 tun chmele, což je o téměř 82 procent více, než v roce 2015, který byl velkým propadákem s produkcí pouze 1150 tun chmele.

Průměrný výnos vyšel rovněž rekordní, a to 1,60 t chmele z hektaru, což je pouze o jednu setinu nižší než v celé ČR, kde dosáhla produkce v roce 2016 rekordních 7712 tun (r. 2015 4843 tun). „To tady dlouho nebylo a možná, že ani dlouho nebude. Předběhli jsme i Lounsko (1,57 t/ha), které spolu s Rakovnickem patří do žatecké oblasti," zkonstatoval Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky. Sedmitisícová hranice sice padla už v roce 2010, ale to bylo ještě s vyšší výměrou chmelnic.

Rekordní výnosy přisuzují chmelaři dostatku vody během celé vegetace. I když rok nezačal příliš dobře květnovým přísuškem, čehož se chmelaři po zkušenostech v minulém roce velmi obávali. Vše zachránily srážky v červnu i během celé vegetace, přesně v době, kdy je chmel nejvíce potřeboval. Dařilo se i ostatním komoditám, ale chmelu dvojnásob. Chmelaři berou rekordní výnosy jako zadostiučinění za předloňský propadák, kdy chmel velmi poškodilo sucho a nepodařilo se jim získat žádnou náhradu z ministerstva zemědělství.

Nejvíce pěstovanou odrůdou chmele je v celé ČR i na Rakovnicku žatecký poloraný červeňák. Na Žatecku, kam Rakovnicko patří, se ho v roce 2016 vyprodukovalo 4954 tuny s krásným průměrným výnosem 1,5 tuny z hektaru, v celé ČR 6366 tun se stejným výnosem. Za červeňákem následuje v produkci odrůda Sládek, Premiant, Agnus, Kazbek. Žateckého poloraného červeňáku si musíme podle Luboše Hejdy, předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR, vážit: „Je to jemný aromatický chmel. K této odrůdě se porovnává vůně ostatních odrůd jako ke světovému standardu."

Kvalita chmele měřená obsahem alfa hořkých kyselin je také výborná. Předloni byla s nízkým výnosem i velmi špatná kvalita, alfa hořké kyseliny dosáhly jen něco přes dvě procenta. Loni 3,5 procenta v celé ČR, (ŽPČ 3,26 procenta). Toto číslo je důležité zejména pro pivovary. Výsledek v roce 2016 nahradil ztrátu předloňského roku. Další dobrou zprávou je, že od roku 2013 roste plocha chmele. V roce 2015 se chmel pěstoval v celé ČR na 4622 hektarech, v loňském roce už na 4775 hektarech. „Snažíme se tento trend podpořit, abychom se dostali na pět tisíc hektarů," podotkl Hejda. Podle něj je důležité, aby si české chmelařství minimálně udrželo svoji pozici, protože je hlad po jemně aromatickém žateckém poloraném červeňáku.

Chmel v r. 2016:

Produkce chmele
ČR: 7 712 t (r.2015 4 843 t) Rakovnicko: 2 090 t      (r. 2015 1550 t)
Německo: 42 776 t
USA: 40 156 t
Svět: 107 881 t
Výnos
ČR: 1,61 t/ha
Rakovnicko: 1,60 t/ha
Výměra chmelnic:
ČR: 4 775 ha (r. 2015 4622)
USA: 21 500 ha (16 000)
Nejvíce se pěstuje v ČR žatecký poloraný červeňák.
Produkce
Žatecko: 4 954 t
ČR: 6 366 t
Výnos
Žatecko: 1,5 t/ha
ČR: 1,5 t/ha
Zdroj: http://www.denik.cz/ekonomika/chmel-potesil-rekordnimi-vynosy-20170126.html

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 23:575.823/5.823