Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Pivovary otevírají letní turistickou sezónu, návštěvníky čeká řada novinek

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Alena Lochmannová

Letní turistická sezona 2016 se v pivovarech Plzeňského Prazdroje rozbíhá na plné obrátky. Tradiční návštěvnické trasy pivovarů v Plzni, Nošovicích i Velkých Popovicích obohatila řada novinek a chystají se zajímavé doprovodné akce pro návštěvníky i pro místní.

Již loni Plzeňský Prazdroj inovoval prohlídkovou trasu a další změny chystá i pro letošek. Novinkou je upravená smyslová expozice, která lidem přiblíží výrobu sladu, nebo upravená část expozice Lidé Pilsner Urquell, která vypráví o pivovarských lidech a řemeslech. "Velké oblibě se těší také doprovodné zážitkové programy jako je Škola čepování Pilsner Urquell nebo Cesta pivovarského tovaryše," říká Rudolf Šlehofer z Plzeňského Prazdroje.

Historické sklepy společnosti patří k Sedmeru divů českého pivovarnického světa. Toto vzácné ocenění získaly 6. dubna v rámci udílení Výročních cen České a Moravské pivovarnické akademie. Zároveň turistické trasy Plzeňského Prazdroje letos potřetí obhájily prestižní čínskou certifikaci, kterou uděluje čínská organizace na podporu zahraničního cestovního ruchu China Outbound Tourism Quality Service Program.

Nádvoří plzeňského pivovaru bude v letních i podzimních měsících žít naplno. Hudební šňůra devíti koncertů začíná již 7. července a potrvá do začátku školního roku.

Také Pivovar Velké Popovice úspěšně nastoupil do nové turistické sezóny. Turistická trasa pivovaru přináší svým návštěvníkům zbrusu novou expozici s názvem Lidé a řemesla, která je čeká v prostorech historické Varny z roku 1928. Představí velkopopovické sládky a návštěvníky seznámí s tradičními pivovarskými řemesly.

Pivovar vstoupil do sezóny akcemi, jako jsou Ladovské vepřové hody nebo Putování krajinou barona Ringhoffera. Až do září budou prohlídky pivovaru Velké Popovice obohaceny o téma dopravy. Na historické Varně je k vidění výstava fotografií z archivu pivovaru, která nese název Cesta Velkopopovického Kozla k zákazníkovi.

Ukazuje vývoj pivovarské dopravy od původních formanských povozů až po první vlaky, nákladní automobily nebo cisterny, které míří do prvních tankových hospod. Od září mohou návštěvníci okusit kromě černého a světlého piva také pivo řezané, které si vychutnají v rámci prohlídky.

Nedaleko úpatí beskydských hor se návštěvníci pivovaru seznámí s postupem výroby a surovinami, z nichž se vaří pivo Radegast, navštíví novou stáčírnu, ležácké sklepy i samé srdce pivovaru – varnu Jaromíra Franzla. V degustační síni ve věži pivovaru mohou dospělí návštěvníci ochutnat proslulé moravské pivo. Pro nadcházející léto a podzim chystá pivovar řadu tradičních akcí, které vyvrcholí 3. září Radegast dnem.

Čerstvé pivo až do domu. Netahejte se s basami, přivezou vám je!

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:ČtiDoma.czAutor:Michal ŠtinglFerdinand

Každou středu vyráží pivovarské auto z Benešova k pražským zákazníkům. Jak probíhá rozvoz čerstvého piva na desítky adres a jak pivo Ferdinand pražákům chutná? Zjistíte v reportáži.

Benešovský Ferdinand rozváží každou středu čerstvé pivo po celé Praze. Objednávky končí vždy v úterý v 17 hodin. Za půllitrovou lahev zákazník zaplatí podle druhu piva od 10 do 16 korun. Za dopravu se neplatí. Další informace v článku Čerstvé pivo Ferdinand až do domu

V noci v tanku, ráno v autě
Rozvoz začíná asi ve čtvrt na osm ráno. V areálu Pivovaru Ferdinand nakládá Petr Kaucký čerstvé nefiltrované pivo, které ještě v noci bylo obsahem ležáckých tanků. Paní Šulcová má na starosti objednávky a předává 41 pražských adres k dnešnímu rozvozu. Ještě naloží několik bas nealkoholického piva a již vyráží pivovarský pickup na Prahu.

Po překonání dopravní zácpy se ve čtvrt na deset dostává posádka do meziskladu na Praze 6. Tady nakládá basy s namíchaným lahvovým pivem různých druhů. Každý zákazník si může objednat basu až se sedmi druhy piva.

Pivní trasy
Je třeba prostudovat plán rozvozů a logistiku pro dnešní trasu. Zákazník si může určit čas, kdy mu pivovar objednávku doveze. První předání je v 10 hodin, poslední závoz pak druhé straně Prahy, ve Kbelích, v sedm večer.

První zákazník je paní Božena z Ladronky, která odebírá pravidelně již 3 roky dvě basy světlé desítky. "Tato zásobička mi vydrží 14 dnů a se službou jsem hodně spokojená. Kdyby všechno fungovalo jako Ferda domů, žilo by se v Praze jako v ráji," říká paní Božena. Petr Kaucký jí basy donáší až do kuchyně, prázdné basy bere zpátky.

Jak se k vám pivo dostane?
Další cesta vede do Sedlce, kde žije další stálý zákazník pan Karel. V Benešově má kamaráda a dnes odebral dvanáct pet lahví nefiltrovaného piva Sedm kulí. V Přední Kopanině si jednou za dva týdny objednává pan Vladislav namixovanou basu. Pan Tomáš si zase nechává vozit každý týden celou basu na Smíchov kousek od Klamovky. Následují Radlice a Barrandov. Tam se předává dárkové balení po sedmi lahvích, sklenice na pivo a plastová podložka Ferdinand pod SPZ.

V poledne má premiéru pan Milan z Braníka. Ten si poprvé objednal nefiltrované pivo. Již ve 12.19 telefonuje, že mu pivo moc chutná a děkuje za službu. Následuje centrum města. Do 13 hodin se stihne rozvést další devět adres na Praze 1 a 2. Na Vinohradech se zásobují hlavně kanceláře. Po druhé hodině přichází na řadu kardiologická ordinace u Slávie na Praze 10. Odpoledne se jede Praha 4 a 8. Před pátou hodinou již zbývá posledních devět adres. Libeň, Běchovice a konečně v sedm večer Kbely.

Je libo speciál? Minipivovarů v Praze přibývá

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Pražský deníkAutor:Petr SchreibUhřiněves

Rudolf Lach je v prostředí výroby piva známým jménem. Stojí za Prager Laffe, což je pražský takzvaný létající či kočovný pivovar. Nyní bude část své produkce vyrábět ve zbrusu novém pivovaru v Uhříněvsi, který Lach spolu se společníky začátkem dubna otevřel. Letos je to už třetí minipivovar, který v Praze vznikl.

Pivo začali vařit také v Kunraticích a v Dolních Počernicích. Uhříněveský minipivovar se co do objemu výroby bude podle Lacha řadit k těm větším. „Naše představa je 2,5 tisíce hektolitrů ročně," přiblížil. To je dost piva na to, aby kromě pivovarské restaurace a dalšího podniku, který majitelé mají na Vinohradech, pivovar zvládl dodávat i do dalších zhruba pěti restaurací.

V BRANÍKU SE BUDE VAŘIT AŽ ZA PÁR LET
Na to, až se v něm po letech začne znovu vařit pěnivý mok, čeká i areál bývalého branického pivovaru. V něm chce výrobu piva obnovit Pavel Kučera a jeho společníci. Plánují i restauraci a hotel. „Žádost o stavební povolení chceme podat ještě letos a půjde-li všechno podle plánu, rádi bychom začali pivo vařit na konci roku 2018," vysvětlil Kučera.

Jejich Zemský akciový pivovar nyní vyrábí v cizích prostorách. Až bude mít vlastní, chce pokračovat v přípravě českého piva podle tradičních receptur. „Chtěli bychom se přiblížit pivu, které se vařilo kolem sedmnáctého století," uvedl Kučera.

Areál bude sloužit i k různým akcím, které tam probíhají už nyní. Podle Jana Kočky z Českomoravského svazu minipivovarů bude trend zakládání menších pivovarů ještě rok či dva pokračovat. „Praha dlouho vedla v počtu zakládaných minipivovarů, jinak je to ale trend celorepublikový a celosvětový. Vím v Praze o dvou pivovarech, které nakoupily vybavení a teď shánějí prostory," uvedl. Nový pivovar kousek od stávajícího staví také majitel Hostivaru Martin Kulík.

Otvírá se letní turistická sezona v pivovarech - návštěvníky čeká řada novinek

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:czecot.czAutor:Judita Urbánková

Letní turistická sezona 2016 se v pivovarech Plzeňského Prazdroje rozbíhá na plné obrátky. Tradiční návštěvnické trasy pivovarů v Plzni, Nošovicích i Velkých Popovicích obohatila řada novinek a chystají se zajímavé doprovodné akce pro návštěvníky i pro místní.

Novinky na prohlídkové trase v Plzni
Již loni Plzeňský Prazdroj inovoval prohlídkovou trasu a další změny chystá i pro letošek. Novinkou je upravená smyslová expozice, která lidem přibližuje výrobu sladu, nebo upravená část expozice Lidé Pilsner Urquell, která vypráví o pivovarských lidech a řemeslech. „Velké oblibě se těší také doprovodné zážitkové programy jako je Škola čepování Pilsner Urquell nebo Cesta pivovarského tovaryše,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer návštěvnictví a tradice Plzeňského Prazdroje.

Oceněné historické sklepy
Historické sklepy Plzeňského Prazdroje patří k Sedmeru divů českého pivovarnického světa. Toto vzácné ocenění získaly 6. dubna 2016 v rámci udílení Výročních cen České a Moravské pivovarnické akademie. Zároveň turistické trasy Plzeňského Prazdroje letos potřetí obhájily prestižní čínskou certifikaci, kterou uděluje čínská organizace na podporu zahraničního cestovního ruchu China Outbound Tourism Quality Service Program (QSC Program). Organizace uděluje certifikát subjektům, které poskytují služby v cestovním ruchu, prověřuje jejich unikátnost, atraktivitu, kvalitu, vybavenost, a také dobré podmínky pro příjezd čínských turistů. Certifikát, udělovaný na rok, je garantem zajímavosti místa a vysoce kvalitních služeb.

Léto v Prazdroji bude nabité akcemi
Nádvoří plzeňského pivovaru bude v letních i podzimních měsících žít naplno. Hudební šňůra 9 koncertů začíná již 7. července a potrvá do začátku školního roku. Léto v Prazdroji doplní řada dalších zajímavých akcí. Na nádvoří Plzeňského Prazdroje zatančí svůj tradiční maorský tanec HAKA ragbisté Nového Zélandu, zahrají zde kapely i stovky hráčů na ukulele v rámci Czech Ukulele Festival a chybět nebudou ani historická vozidla. Pivovarské muzeum v Plzni přináší již druhou letošní výstavu, která nese název Kabinet kuriozit a pochází z dílny českého umělce Dalibora Nesnídala. Za druhou výstavou mohou návštěvníci sestoupit do Plzeňského historického podzemí, kde budou od 16. června vystaveny práce studentů sochařského oboru Střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček.

Pivovar ve Velkých Popovicích nabízí mnoho novinek
Také Pivovar Velké Popovice úspěšně nastoupil do nové turistické sezony. Turistická trasa pivovaru přináší svým návštěvníkům zbrusu novou expozici s názvem Lidé a řemesla, která je čeká v prostorech historické Varny z roku 1928. Expozice vyzdvihuje důležitost lidí, kteří se v dlouhé historii pivovaru podíleli na úspěchu velkopopovického piva a pivovaru. Představí velkopopovické sládky a povypráví více o tradičních pivovarských řemeslech a jejich významu pro chod pivovaru.

Pivovar vstoupil do sezony tradičními akcemi, jako jsou Ladovské vepřové hody nebo Putování krajinou barona Ringhoffera. Až do září budou prohlídky Pivovaru Velké Popovice obohaceny o téma pivovarské dopravy. Na historické Varně je k vidění výstava fotografií z archivu pivovaru, která nese název Cesta Velkopopovického Kozla k zákazníkovi. Ukazuje vývoj pivovarské dopravy od původních formanských povozů až po první vlaky, nákladní automobily nebo cisterny, které míří do jedněch z prvních tankových hospod. Od září navíc budou mít návštěvníci možnost okusit kromě černého a světlého piva také pivo řezané, které si vychutnají v rámci prohlídky pivovaru přímo v pivovarských sklepích.

Na výlet do pivovaru Radegast
Nedaleko úpatí beskydských hor se návštěvníci pivovaru seznámí s postupem výroby a surovinami, ze kterých se vaří pivo Radegast, navštíví novou stáčírnu, ležácké sklepy i samé srdce pivovaru – varnu Jaromíra Franzla. V degustační síni ve věži pivovaru pak mohou dospělí návštěvníci ochutnat proslulé správně hořké moravské pivo. Pro nadcházející léto a podzim chystá pivovar Radegast opět řadu tradičních akcí, které vyvrcholí 3. září Radegast dnem.

Pivovarníci míří na Hrad, čepovat tam bude 66 výrobců

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Pátý ročník degustačního festivalu, na kterém během dvou dnů představí své výrobky 66 minipivovarů, začne dnes odpoledne na Pražském hradě. Návštěvníci budou moci ochutnat 132 druhů piva z celé země. Organizátoři počítají s tím, že se během festivalu vytočí 6600 litrů piva.

Představí se tři minipivovary z Polska, zbytek bude z ČR. Od každého pivovaru budou na místě sládci a majitelé. "Hlavním cílem festivalu je seznámit návštěvníky s historickými kořeny českého a moravského pivovarnictví a ukázat jak tradiční, tak i moderní způsoby výroby piva," řekl prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Akce začne v prostorách Královské zahrady Pražského hradu, na Střelecké cestě pod Královských letohrádkem ve 14:00. Dnešní program skončí ve 20:00, pokračovat bude v sobotu od poledne do osmé večerní. Za 400 korun obdrží návštěvníci na místě degustační sklenici a katalog a budou moci ochutnávat. Počet vstupenek je omezený na 1200 kusů na den.

V Česku minipivovarů přibývá, nyní je jich přes 300. Podle prezidenta svazu by se jich v zemi uživilo i tisíc. Každoročně se jich v posledních letech otevře kolem 50. Některé ale následně zavřou, či se v lepším případě zvětší jejich produkce a zmizí z kategorie minipivovarů. To se například stalo Únětickému pivovaru, který nyní vaří kolem 11.000 hektolitrů ročně. Minipivovar je definovaný daňovou sazbou, kdy se nejnižší spotřební daň vztahuje na roční produkci do 10.000 hektolitrů.

Štamgast, ohrožený druh?

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Jarmila Jelínková

● Klasické české hospody nenápadně mizí. To je fakt, na nějž upozorňuje nový internetový seriál.
● "A tak hledáme místa, kde tradice ještě nevymřela a lidi se nad pivem stále scházejí, hádají i usmiřují.
● Tak jak to má být," říká režisér a herec Zdeněk Suchý.

Je to skutečně s českou hospodou tak vážné?
Když jsme natáčeli v jihočeských Nezamyslicích v hospodě U Kopů, kterou rodina vede už osmdesát let, přiznali, že "takhle špatně ještě nebylo". Říkají-li to takoví lidé, je to vážné. Jen zavedení elektronické evidence je pro ně úplné sci-fi, protože u nich občas nejde internet. I když čtyřiasedmdesátiletý pan majitel běžně mailuje, nedovede si představit, jak bude štamgastům vyjíždět po každé objednávce účtenku. A taky hodně lidí v naší zemi najelo na levné, i když nekvalitní věci. Doma si raději otevřou pivo v PET lahvi, než aby se někam vypravili.

A s tím mizí i chuť potkávat se.
Ano. Mám dojem, že zejména mladí lidé se dnes ztrácí v technologiích. V restauraci běžně vidíte, jak kolem stolu sedí několik hostů a každý kouká do telefonu a vůbec se nebaví. Může to znít jako povzdechnutí, ale to sdružování, které bylo běžné zejména na vesnicích, bude scházet určitě. Nikde nemohly chybět kostel a hospoda. Aby se lidé měli kde sejít a komunikovat. Na vesnici se vždy hodně pracovalo a lidi se potkávali na pivu denně. V hospodě se pořádaly zábavy, scházely se tam místní spolky. A kde jinde se usmiřovali sousedi? Na ulici?

Dnes mají lidé ale více možností na vyžití.
Nikdo nemůže čekat, že zejména mladí lidé budou chodit každý den ve stejnou hodinu "na jedno" jako jejich tátové a dědové, u kterých to byla a pořád je tradice. Pokud se ale v tomto projektu vynaložily nějaké prostředky, aby se upozornilo na to, že se lidé málo schází, přijde mi to dobré.

Může mít tenhle projekt takovou sílu s tím v době "single" něco udělat?
I když se o tom bude více mluvit, těžko si někdo řekne: "Ježíšmarjá, já už dlouho nebyl v hospodě, tak půjdu," ale třeba si vzpomene: "Co vlastně dělají kluci z chaty, kam jsem kdysi jezdil?" Zavolá jim a potkají se. Anebo se vídávají každý víkend, ale jen na sebe mávnou při sekání trávy a vůbec je nenapadne se večer sejít. Zase se vracím k panu Kopovi, který má hospodu, vede myslivce, fotbalisty, je mu 74 let, plánuje na roky dopředu a vůbec mu to nepřijde divné. A život celé vesnice se točí kolem jeho hospody, v ní se taky hned všechno dohodne. Já tady ve městě bohužel vidím, jak je těžké dát dohromady pár lidí. Pořád se mailuje, ale lidi často tápou, protože to společně neprobrali, nevymysleli nějakou drobnost u piva, která to hodí do potřebné lehkosti. To hodně chybí. Hospoda je komunikační kanál. Není to žádná propagace alkoholu. Vždyť se můžeme sejít i nad skvělým obědem. Snažíme se ukazovat hospody, které jsou vyhlášené i jídlem.

Hospodu tvoří dobrá kuchyně a pivo, plus jakýsi genius loci. Podle toho jste i vybírali podniky?
Ano. Například u Kopů v Nezamyslicích rozhodlo, že ta rodina to má už osmdesát let. Mladý Kopa to shrnul: "No, moc se mi nechce, ale dělat to budu, to je jasný, vždyť je to naše hospoda." Stejně tak v největší české hospodě ve Vídni, jmenuje se Schweizerhaus, pracuje také celá rodina. A i když už tam žijí dlouhá léta, všichni mluví česky, točí tam Budvar a jsou na něj hrdí. K tomu vaří česká jídla na špičkové úrovni. Je to obrovská hospoda, jak říká hostinský: "Takhle nám to narostlo, chodilo víc a víc lidí." V roce 2004 byla dokonce zvolena nejoblíbenějším místem v celé Vídni! Vejde se do ní dva tisíce lidí a je pořád plno. Pivo dostanete do dvou minut, jídlo do pěti minut. To je jejich neporušitelné pravidlo.

To je klíč?
Nevím, ale pan hostinský nás i pobavil. Když jsme se chtěli připojit na wi-fi, řekl, že ji nemají: "Nechceme, aby si tady lidi sedli, otevřeli laptop a byli hluší a slepí." A jde to. Stačí chvíle bez signálu, zapomenete na počítač nebo mobil a jste najednou v klidu. Nikdo neříká: "Promiň, já jen zavolám, aby mi vyměnili gumy."

V seriálu také odkrýváte, jak se "narodí" možná už ohrožený druh štamgast.
Je rozdíl mezi štamgastem ve městě a na vesnici. Tam, když dají lidé ruce na stůl, vidíte, že celý život dřou. Spláchnout den, probrat, co se přihodilo, to je tradice. V Budějovicích v Masných krámech to už mělo spíš městský nádech, místní štamgasti vysvětlovali, co se u jejich stolu smí říkat, aby se nehádali, jak to někdo koriguje, což je vlastně pěkné. Mají svá pravidla.

Je to hra.
Ano. Celá hospoda ví, že je to štamgastský stůl: "Sem chodil už můj dědek, táta, teď já a bude sem chodit i můj syn. Tohle je náplava, ale vzali jsme ho, prošel naším sítem," řekl nám jeden z nich. Má to své kouzlo. Stejně jako na vesnici, kde je ten stůl nedotknutelný, i když je zrovna prázdný. Pak se u něj všichni sejdou a probírají život. Když to zmizí, kam budou ti lidé chodit? Jak budou spolu mluvit? Telefonem?

Máte nějaký hospodský zážitek už z dětství?
Vyrůstal jsem ve Štěrboholech. Tehdy to byla vesnice a svůj hospodský "prazážitek" mám spojený s dědou − když mě zavolal, abych mu došel pro pivo. Neupíjel jsem, to mi nechutnalo, ale že mě děda poslal samotného pro pivo, to bylo něco. Pak přijdete do hospody a už slyšíte: "Hele, malej Suchej, co chce děda? Zase dvě?" Čucháte smrad z cigaret, posloucháte řeči, kterým nerozumíte, pak vyfasujete džbánek a mazej! Jdete zase zpátky, je to těžké, a děda to vyzunkne než okope ředkvičky. To asi zná každý, kdo měl dědečka na vesnici. A to je pěkné.

Žižkovské pivobraní je za námi. Uvítalo tisíce návštěvníků

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:EuroZprávy.czAutor:Jitka Kameníková

Na začátku června se v pražském parku Parukářka uskutečnil již pátý ročník festivalu Žižkovské pivobraní. Tisíce návštěvníků mělo možnost ochutnat více než sto druhů piv z produkce více než třiceti minipivovarů.

Součástí akce byly také pivni hry, ve kterých našel Žižkov svého šampiona v otáčení pivních tácků. Návštěvníci následně rozhodli o nejlepším pivu festivalu. Vítězný titul si odnesl minipivovar Slepý Krtek.

Na Žižkovské pivobraní se návštěvníci sjeli z celé České repubilky i ze zahraničí. Kromě tradičních ležáků mohli ochutnat také chmelové pivo, ale pochvalovali si i piva s příchutí ovoce nebo speciály Ale piva.

"Pátý ročník Žižkovského pivobraní je již tradiční akcí, kterou organizuje radnice Prahy 3. Význam lidových slavností je zcela zřejmý, kromě poznávání nových chuťových zážitků, v tomto případě piva, byl připraven i bohatý kulturní program. Hlavní význam však spočívá v tom, že se lidé potkávají, že se my, občané naší městské části (a nejen jí) vzájemně setkáváme, bavíme se, užíváme si příjemných dní a cítíme se dobře," sdělila k proběhlému pivobraní starostka městské části Prahy 3, Vladislava Hujová.

Velký zájem byl letos také o pivní hry. Svého šampiona našel Žižkov v takzvaném Žižkovském mistrovství v otáčení pivních tácků, kterým se stal Jan Miškovský. Povedlo se mu otočit celkem 45 pivních tácků.

Soutěžilo se také v držení plného tupláku v natažené paži, držení malého pivního soudku na čas a dalších zajímavých hrách. Zábavu si našly také děti, které se vyřádily v dětské zoně. Nechyběla ani hudební části programu, o kterou se postarala například jedna z hip hopových legend PSH nebo folková skupina Jablkoň.

Podhorský pivovar: Nejvíc chutná třináctka aneb polotmavý speciál pana sládka

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPodhorský

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Za sládkem Romanem Ursínim jsem dorazil do Frýdlantu nad Ostravicí, kde Podhorský pivovar sídlí, s mírným předstihem a zastihl jej tedy zrovna v čase ryze pracovním. „Dejte mi chviličku, zrovna vařím, ale hned jsem u vás,“ hlásí zpoza varny. O několik minut později už se ovšem proměňuje v laskavého průvodce minipivovarem fungujícím od jara roku 2013 ve frýdlantském hotelu Beskyd.

Obnovili tradici
To, že má pivní kultura v moravskoslezském regionu opravdu hluboké kořeny, dokazuje i případ Frýdlantu nad Ostravicí. Vždyť „tekuté zlato“ se tam podle historických pramenů začalo vařit již ve druhé polovině 18. století. Po téměř 250 letech tradici obnovili s cílem nabídnout hotelovým hostům, turistům i štamgastům kromě pohodlí, odpočinku a jídla také vlastní pivo.

„Vaříme tady třináctku polotmavou, to je náš hlavní speciál, potom klasický ležák dvanáctku, jedenáctku ležák a desítku, což je světlé výčepní pivo,“ jmenuje sládek základní sortiment piv. Do něj patří také pivo ovocného typu s příměsí borůvkového extraktu a nad jeho rámec je tmavá čtrnáctka, která se na výčepu objeví vždy ve vánočním čase.

Výběr je z hlediska pivaře vskutku pestrý. „Piva jsou nefiltrovaná, nepasterizovaná, jsou příjemně hořká, pěnivá, silnější a hutnější, jelikož se na rozdíl od těch průmyslově vyráběných ničím neředí,“ pokračuje Ursíni s upozorněním na to, že v řemeslně vyráběných pivech zůstávají také všechny vitamíny, takže jsou i zdravější než běžná produkce. Avšak „léčení“ se rozhodně nesmí přehánět.

„Naše pivo není pro lidi, kteří jsou zvyklí vypít patnáct piv denně. To naše si vychutnáte, dáte si čtyři malé a jdete domů,“ líčí s úsměvem sládek, který si nejraději v klidu vychutná svoji polotmavou třináctku. Dlužno dodat, že podobné chutě má většina návštěvníků Podhorského pivovaru.

Pivovar zásobuje také pivní lázně
„Jako vlajkovou loď pivovaru máme právě polotmavou třináctku, ta chutná nejvíc. Třeba desítka se vaří hodně na léto, to je pivo pro cyklisty, které střídáme se světlým ležákem jedenáctkou. Stabilně vaříme dvanáctku a třináctku polotmavou,“ upřesňuje sládek, jak vypadá pivní program, který se od loňského roku netýká jen hotelové restaurace, ale také nově vybudovaných pivních lázní.

„Hosté, kteří si objednají pivní koupele, tam mají mimo jiné výčep, kde si mohou dát naši podhorskou desítku,“ objasňuje Ursíni, který pro návštěvníky dělá také prohlídky pivovaru. Ten dle jeho slov momentálně stačí tak akorát uspokojit žíznivost pivařů, která vrcholí během letní sezóny. „Takže vaříme prakticky pořád, v létě k nám totiž chodí nejen hodně turistů, ale také chataři, kteří tráví čas v Beskydech,“ podotýká sládek.

Lidi chtějí hořký ležák, jsme konzervativní kraj
Do tajů vaření piva pronikal takříkajíc po svém. Něco mu daly znalosti ze zemědělské školy, ale zásadní bylo samostudium a zkoušení, co bude nejlepší. „Rozhodl jsem se pro klasické vaření na dva rmuty. Lidi jsou tady na to zvyklí, chtějí hořký světlý ležák. Jsme konzervativní kraj, když jim nabídnete něco jiného, možná ochutnají jedno pivo, ale vždycky se vrátí k tomu svému,“ dodává Ursíni, aby bylo jasno, že tradice výrazně hořkého piva je faktorem, který v kraji respektuje většina minipivovarů.

Nakonec, hlas štamgastův je hlasem božím, nebo ne? „Někteří k nám dříve chodili na Radegast, a když jsme jej přestali čepovat, odešli. Samozřejmě jsou i tací, kteří nechtějí pít nepasterizované a nefiltrované pivo, jelikož si zvykli na průmyslová piva. Avšak spousta nových zákazníků přišla, můžeme jim říkat pivní turisté, protože k nám jezdí z celé republiky,“ nabízí Ursíni pohled do řad zákazníků minipivovaru.

Přestože s jeho dosavadním fungováním vládne celková spokojenost, jsou tady i plány, jak péči o pivo a jeho věrné konzumenty dále rozvíjet. „Do budoucna bychom chtěli rozšířit varnu, a to aspoň na tisíc litrů. Taky bych si chtěl zkusit vařit svrchně kvašená nebo pšeničná piva. Na to zatím není prostor,“ loučí se s lákavou pozvánkou do budoucna sládek Podhorského pivovaru.

Podhorský pivovar Frýdlant nad Ostravicí
Místo: Hotel Beskyd (Náměstí 1)
Druhy piv: Podhorské polotmavé 13º, Podhorské světlý ležák 12º, Podhorské světlý ležák 11º, Podhorské světlé výčepní 10º, Borůvkový speciál (kromě toho také Vánoční speciál 14º)
Čepování: z tzv. duo tanků v přirozené nefiltrované formě
Stáčení: do sudů i do pet lahví
Výtoč: zhruba 350 až 400 hektolitrů za rok

Jsi pro brexit? Kup si pivo Out s hořkým ocasem, láká anglický pivovar

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

V minipivovaru Little Valley Brewery v severoanglickém Leedsu se rozhodli využít rozdělení britské společnosti před nadcházejícím referendem o setrvání země v Evropské unii. Každému táboru uvařili zvláštní druh piva, informovala agentura AFP.

Pivovar v rámci speciální akce přichystal 5 600 litrů piva tří různých druhů.

Kromě zastánců brexitu, kteří si mohou pochutnat na pěnivém moku s názvem Out (Ven), a příznivců setrvání ve svazku se sedmadvaceti evropskými státy, kteří mohou ochutnat pivo In (Uvnitř), si na své přijdou i nerozhodnutí. Pro ně majitelé připravili pivo s názvem IDK, který zkracuje anglická slova I don’t know (Nevím).

Každé ze tří druhů piv má údajně svůj nezaměnitelný charakter. Zatímco pivo pro příznivce setrvání v EU je podle spolumajitelky pivovaru Sue Cooperové ovocné, chmelené a ovlivněné „kontinentálním duchem“, pivo pro zastánce brexitu je lehké pivo se „suchým a hořkým ocasem“. IDK chutná po sladu a „podporuje přemýšlení“.

Majitelé pivovaru své zákazníky přímo vyzývají, aby si zvolili druh podle svého názoru a následně se pustili do debaty se svým oponentem. „Víme, že si každý myslí, že se v hospodě stává odborníkem na politiku. Naše piva tak obohatí diskusi,“ uvedla Cooperová.

Těsně před referendem, které se koná 23. června, se pivovar chystá zveřejnit výsledky svého prodeje, a veřejnost tak bude mít možnost zjistit, který tábor má navrch.

Britové se mohli registrovat k hlasování v referendu do úterní půlnoci. Podle posledních průzkumů mají mírný náskok odpůrci brexitu (více čtěte zde)

Referendum slíbil uspořádat Cameron v rámci kampaně před posledními parlamentními volbami, které jeho konzervativci loni v květnu nakonec přesvědčivě vyhráli. V únoru Cameron dohodl v Bruselu reformu vztahů Británie a EU.

Pivo pro všechny! Pro odpůrce i přívržence brexitu

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Zda jsou obyvatelé a návštěvníci severoanglického Leedsu příznivci či odpůrci setrvání Británie v Evropské unii, se nepozná jen podle vášnivých debat u hospodského stolu, ale i podle piva, které zrovna pijí. Majitelé zdejšího minipivovaru totiž každému táboru uvařili zvláštní druh.

V pivovaru Little Valley Brewery se rozhodli využít rozdělení britské společnosti před nadcházejícím referendem a uvařili 5600 litrů piva tří různých druhů. Kromě zastánců brexitu, kteří si mohou pochutnat na pěnivém moku s názvem Out (Ven), a příznivců setrvání ve svazku se sedmadvaceti evropskými státy, kteří mohou ochutnat pivo In (Uvnitř), si na své přijdou i nerozhodnutí. Pro ně majitelé připravili pivo s názvem IDK, který zkracuje anglická slova I don't know (Nevím).

Každé ze tří druhů piv má svůj nezaměnitelný charakter. Zatímco pivo pro příznivce setrvání v EU je podle spolumajitelky pivovaru Sue Cooperové ovocné, chmelené a ovlivněné "kontinentálním duchem", pivo pro zastánce brexitu je lehké pivo se "suchým a hořkým ocasem". IDK chutná po sladu a "podporuje přemýšlení".

Majitelé pivovaru své zákazníky přímo vyzývají, aby si zvolili druh podle svého názoru a následně se pustili do debaty se svým oponentem. "Víme, že si každý myslí, že se v hospodě stává odborníkem na politiku. Naše piva tak obohatí diskuzi," uvedla Cooperová.

Těsně před referendem, které se koná 23. června, se pivovar chystá zveřejnit výsledky svého prodeje, a veřejnost tak bude mít možnost zjistit, který tábor má navrch.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983