Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Zelený čtvrtek v pivovaru: Brněnské Zelené pivo zbarví bylinky i likér

Publikováno:před rokemZdroj:Hospodářské Noviny

● Na Zelený čtvrtek 13. dubna se opět zazelenají půllitry.
● Brněnský pivovar Starobrno připravuje velikonoční Zelené pivo.

Zelený čtvrtek oslaví po svém pivovar Starobrno v ulici Hlinky v Brně. Už podvanácté milovníkům piva v celé České republice uvaří Zelené pivo. Celkem je letos pro celou Českou republiku k dispozici 4700 hektolitrů, část poputuje i na Slovensko.

Gourmetguru se těší na třináctistupňové Zelené pivo, při jehož vaření hraje klíčovou roli světlý ječný slad, který speciálně pro toto pivo tradičně připravují ve sladovně v Hodonicích. Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, speciálního sladu a jakostního žateckého chmele. Spolu s chmelem se do kotle přidává bylinný výluh. Svou sílu Zelené pivo získává osmidenním spodním kvašením. Poté dlouho dozrává a následně se do něj přidá likér, který rovněž napomáhá zelenému zbarvení nápoje.

Pokud si Zelené pivo dáte přímo v Brně, máte navíc možnost zúčastnit se prohlídky pivovaru. "Vloni jsme všechny překvapili zeleně nasvícenými památkami a sochami. Letos ke hradu Špilberku, jezdecké soše Jošta a orloji na náměstí Svobody přibude i zelené průčelí Mahenova divadla. Chystáme i mimořádné termíny exkurzí v pivovaru, které budou zdarma. Provádět budou naši nejlepší pivovarníci, včetně sládka pivovaru," uvedla manažerka značky Starobrno Zdeňka Mindlová.

Využít lze i možnosti svézt se Šalina pubem, tedy speciální tramvají, na jejíž palubě se čepuje pivo. Odjezdy z Mendlova náměstí na okružní jízdu centrem Brna se uskuteční v 17:00, 18:00, 19:00 a 20 hodin. Jízdenka (bez konzumace piva, platí se zvlášť) stojí 60 korun.

V Měšťanském pivovaru Kutná Hora pokřtili nově uvařené pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Deník.czAutor:Hana KratochvílováMěšťan. Kutná Hora

První várka piva z nově otevřeného Měšťanského pivovaru Kutná Hora spatřila světlo světa minulý pátek a v mnoha hospodách a restauracích se po ní doslova zaprášilo.

Ve středu krátce před polednem se na varně pivovaru uskutečnil slavnostní křest. Křtila se Bronzová 10, jejíž kmotrou se stala Kateřina Daczická, nositelka jména rodu, který pivovar založil, Stříbrná 11, již pokřtila Růžena Jiránková, emeritní sládková pivovaru a nakonec také Zlatá 12. Tu pokřtil starosta města Martin Starý.

Všichni kmotři popřáli nově uvařenému pivu hodně štěstí. Zejména Růžena Jiránková neskrývala při slavnostním aktu dojetí. „Pivo se zde v minulosti vařilo neuvěřitelných 435 let, přes všechny potíže, které zažívaly i ostatní pivovary, až do roku 2009. Doufám, že obnovená tradice bude minimálně stejně dlouhá,“ prozradila emeritní sládková a kmotra Stříbrné 11.

Právě ta by se chutí měla nejvíce přiblížit původnímu pivu Dačický. V současné době se počítá s produkcí 30 tisíc hektolitrů ročně. „Pokud vše dobře půjde, není problém bez větších investičních zásahů navýšit roční produkci piva až na 100 tisíc hektolitrů piva,“ řekl ředitel pivovaru Miloš Hrabák. Pivo Kutná Hora se vaří z českého chmele, který pochází z Žatce.

První várka piva se začala vařit 20. února letošního roku a od tohoto týdne je k dostání nejen na čepu, ale také v lahvích. Areál pivovaru v Lorci však nebude sloužit jen k výrobě piva. Už za měsíc se lidé budou moci podívat i přímo do pivovaru. Na 20. května totiž připadají Slavnosti piva Kutná Hora, kde vystoupí například kutnohorský písničkář Pekař a také kapely Horkýže slíže, The Paranoid či Circus Problem.

Zelené půllitry opět přivítají Velikonoce

Publikováno:před rokemZdroj:JenProŽeny.cz

Na Zelený čtvrtek 13. dubna se opět zazelenají půllitry. „Může“ za to pivovar Starobrno v ulici Hlinky v Brně, který už podvanácté milovníkům piva v celé České republice posílá slavné Zelené pivo.

Bez nadsázky lze konstatovat, že se už stalo součástí velikonočních tradic a především v Brně si bez něj svátky jara snad nikdo nedovede představit. Celkem je letos pro celou Českou republiku k dispozici 4700 hektolitrů, přičemž 350 hektolitrů z uvedeného množství půjde na export na Slovensko.

Po celou dobu existence se třináctka Zelené pivo vaří podle receptury, která se za uplynulých dvanáct let ani jednou nezměnila. Klíčovou roli v receptuře hraje světlý ječný slad, který speciálně pro Zelené pivo tradičně připravují ve sladovně v Hodonicích. Výroba i parametry tohoto sladu se totiž trochu liší od těch běžně používaných pro ostatní druhy piv. Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, uvedeného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinového kotle přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia dlouho dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Posledním krokem ve výrobě je přidání likéru. Nezaměnitelné zelené zbarvení piva je tedy kombinací několika faktorů: unikátní technologie, použitých surovin, bylinného výluhu a likéru.

Jednou z důležitých složek Zeleného piva je bylinný výluh. Jeho přesné složení zná jen několik lidí. Výluh se připravuje z několika bylin (jednou z nich je kopřiva dvoudomá). „Výluh je koncentrovaný a silný. Přesné dávkování je výrobním tajemstvím. Čas kontaktu bylin s vroucí vodou se pečlivě hlídá kvůli požadované koncentraci i kvalitě,“ konstatoval manažer kvality Jiří Brňovják. Každoročně jsou podle něj potřeba řádově litry výluhu.

Velikonoční tradici pití Zeleného piva na Zelený čtvrtek každoročně provází i atraktivní doprovodný program v Pivovarské restauraci, Pivnici a přilehlé terase na Mendlově náměstí v Brně v bezprostřední blízkosti pivovaru. Letos se návštěvníci mimo jiné mohou těšit na koncerty skupiny Laura a její tygři a Michala Hrůzu. Každoročně přibývají i další atrakce, takže užít si Zelené pivo v Brně opravdu stojí zato. „Vloni jsme všechny překvapili zeleně nasvícenými památkami a sochami. Letos ke hradu Špilberku, jezdecké soše Jošta a orloji na náměstí Svobody přibude i zelené průčelí Mahenova divadla. Poprvé na tento den chystáme i speciální termíny exkurzí v pivovaru, které budou zdarma. Provádět budou naši nejlepší pivovarníci, včetně sládka pivovaru,“ konstatovala manažerka značky Starobrno Zdeňka Mindlová. Jako každoročně se mohou lidé svézt Šalina pubem, tedy speciální tramvají, na jejíž palubě se čepuje pivo. Odjezdy z Mendlova náměstí na okružní jízdu centrem Brna se uskuteční v 17:00, 18:00, 19:00 a 20 hodin. Jízdenka (bez konzumace piva, platí se zvlášť) stojí 60 korun.

Královédvorské pivo Tambor zamířilo k Sázavě a na Chrudimsko

Publikováno:před rokemZdroj:České nápojeTambor

Dalším místem, kde nyní nakoupíte lahvové i sudové pivo z Královédvorského pivovaru Tambor, je Žďár nad Sázavou. Nabízí ho Nápojové centrum Antonín Fiala. Firma se specializuje na prodej a rozvoz nápojů již od roku 1994.

„Naší filosofií je především spokojený zákazník, ať už se jedná o podnikatele nebo řadového zákazníka. Abychom tohoto docílili snažíme se nabízet co nejširší sortiment nápojového zboží v různých cenových hladinách se zaměřením na komplexnost a flexibilitu našich služeb,“ vysvětlují majitelé.

Nápojové centrum otevřeli na jaře 2009. Preferují především prodej nápojového zboží za nízké ceny jak pro podnikatele, tak i pro drobný prodej.

Nápojové centrum je přesně to pravé pro všechny pivní fajnšmekry, kteří si zde mohou vybrat z více než 100 druhů lahvových a 100 druhů sudových piv, ke kterým nyní přibyl sortiment Královédvorského pivovaru Tambor.

Velké druhové zastoupení tu zákazníci najdou i destilátech, nealkoholických nápojích, lahvovém a stáčeném víně především od moravských a českých vinařů. „Nabízený sortiment neustále doplňujeme a rozšiřujeme dle přání zákazníků,“ doplnil Antonín Fiala.

Zabezpečují také prodej, servis a rozvoz nápojového zboží na společenské akce, plesy, rauty, zábavy, narozeninové nebo sportovní akce.

Kontakt:
Antonín Fiala, Nápojové centrum, Havlíčkovo nám. 254/7 (vchod z Nábřežní ulice), Žďár nad Sázavou 59101
mob: 608 821 251, tel: 566 624 063, e-mail: napoje.fiala@seznam.cz
Otevírací doba: Po – Pá: 8 – 12, 12.30 – 17, So: 9 – 11 hodin

Novým místem, kde si mohou zákazníci koupit Královédvorské pivo Tambor, je i Pivní centrum Chrudim. Ta vznikla v roce 2012, zaměřuje se na prodej pivních specialit, především pak z malých pivovarů. „Naše zákazníky máme nejen přímo v Chrudimi, ale také v okruhu pětadvaceti kilometrů,“ vysvětlil Aleš Beran, provozovatel obchodu. Královédvorský pivovar Tambor se tak stane dalším lákadlem zdejší nabídky.

Pivní centrum nabízí také pronájem výčepního zařízení a narážečů sudů. V případě potřeby zboží zákazníkům po dohodě dovezou.

Královédvorský pivovar Tambor začal nabízet v Pivním centru zatím všechna svá lahvová piva, do budoucna se nabídka rozšíří také o sudy.

Kontakt: Pivní centrum Chrudim, Pardubická 178, 537 01 Chrudim IV
tel. mobil: 777 126 433, e-mail: pivnipohotovostcr@seznam.cz.
Provozní doba: pondělí až čtvrtek, neděle : 10.00 - 19.00. pátek, sobota: 10.00 - 20:00

Kampaň „Řídím, piju nealko pivo“ o Velikonocích znovu prověří řidiče

Publikováno:před rokemZdroj:ČSPSAutor:Tereza Robinson

O Velikonocích odstartuje ve všech čtrnácti krajích České republiky již sedmý ročník dopravně bezpečnostní kampaně „Řídím, piju nealko pivo“. Každoročně ji pořádá Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) spolu s Policií ČR a oddělením BESIP Ministerstva dopravy. Projekt podporuje zodpovědné řidiče a upozorňuje na to, že alkohol za volant nepatří.

V období Velikonoc čekají na řidiče pravidelné silniční kontroly, které se budou zaměřovat i na prevenci v oblasti dodržování zákazu řízení pod vlivem alkoholu. Dopravní policisty na vybraných stanovištích po celé ČR doprovodí promotéři ČSPS a koordinátoři oddělení BESIP. Zodpovědné řidiče pak odmění nealkoholickým pivem a alkohol testerem. „Osvěta a prevence jsou vždy účinnější než jakákoliv forma a výše trestu,“ vysvětluje cíl kampaně Martina Ferencová, výkonná ředitelka ČSPS.
Počty dopravních nehod způsobených pod vlivem alkoholu

Policie ČR v loňském roce evidovala 4 373 dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu. O život při nich přišlo 52 lidí, což je oproti roku 2015 zlepšení. Předloni řidiči pod vlivem alkoholu zavinili o 171 nehod více a zmařili celkem 62 životů. Alarmující pak i nadále zůstává skutečnost, že loni u celkem 2 691 dopravních nehod zaviněných pod vlivem alkoholu policisté naměřili řidičům více než 1,5 promile alkoholu v krvi.

„Nejvyšší počet nehod zaviněných pod vlivem alkoholu jsme v loňském roce evidovali ve Středočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji,“ komentuje loňský vývoj plk. Tomáš Lerch, ředitel služby dopravní policie ČR. Nejméně nehod zaviněných pod vlivem alkoholu bylo evidováno v Karlovarském kraji, na Vysočině a v Libereckém kraji. Dobrou zprávou je, že počet dopravních nehod pod vlivem alkoholu od roku 2011 klesá.

„Situace ale není stále optimální. Při kontrolách se běžně setkáváme s hazardéry, kteří usednou za volant i pod vlivem alkoholu. Proto vítáme osvětové projekty, které se na prevenci konzumace alkoholu u řidičů zaměřují,“ doplňuje Tomáš Lerch.

Tisíce oslovených lidí
Kampaň „Řídím, piju nealko pivo“ se na české silnice vrací již posedmé. V loňském ročníku prošlo policejní kontrolou přes 3 000 řidičů, od roku 2011 je to celkem téměř 28 000 řidičů. Akce zároveň spojuje kontroly na silnicích spolu s osvětou na letních hudebních a pivních festivalech. „Od roku 2011 jsme díky kampani 'Řídím, piju nealko pivo' oslovili přes 47 500 lidí. Do projektu se pravidelně zapojuje téměř devadesát procent výrobců nealkoholického piva na českém trhu,“ říká Martina Ferencová, podle které se nealkoholické pivo jako dárek pro zodpovědné řidiče ukazuje jako srozumitelné a navíc i vítané upozornění na to, že alkohol za volant nepatří.
Projekt „Řídím, piju nealko pivo“ podporuje od loňského roku závodník prestižního seriálu Mistrovství světa silničních motocyklů Jakub Kornfeil.

Více informací o projektu „Řídím, piju nealko pivo“ najdete na www.rpnp.cz.

‚Radler‘ je jen náš. Heineken se soudí o právo na název pivní limonády

Publikováno:před rokemZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Heineken nevzdává boj o pověstného „cyklistu“, tedy směs piva a limonády, které (nejen) v německy mluvících zemích nikdo neřekne jinak než radler. V Česku měl Heineken ale tohle slovo patentované a u soudu nyní žaluje patentový úřad, který po čase pivovaru výhradní právo na radlera upřel.

Kauza s označením pivní limonády slovem „radler“ se po letech vrací. Pražský městský soud se bude zabývat správní žalobou společnosti Heineken proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví, který před víc než třemi lety zneplatnil její dříve přihlášenou ochrannou známku radler.cz.

V Heinekenu, který je trojkou na českém trhu a kterému u nás patří pivovary Starobrno, Krušovice a Velké Březno, tvrdí, že označovat pivní limonády slovem radler mohou v Česku jen oni. Přestože se v podstatě jedná o obecné pojmenování jedné a ve světě běžně rozšířené kategorie nápojů.

V žalobě, ze které citovala agentura ČTK, Heineken uvádí, že se zneplatněním v roce 2013 cítí „zcela zásadním způsobem dotčen na svých právech“. Podle zastánců volného použití slova radler je to však podobné, jako kdyby se někdo domáhal výhradního práva ke slovům „pivo“ nebo „voda“.

Radler z Krušovic se neujal
V roce 2001 totiž přihlásil na patentovém úřadě označení „radler.cz“ pivovar Krušovice, vedený tehdy renomovaným pivovarnickým manažerem Pavlem Gregoričem. Krušovice zkoušely tento pivní mix po vzoru německých radlerů prodávat, ale chabý zájem zákazníků výrobu nakonec v roce 2009 zastavil.

Pak krušovický pivovar ovládl Heineken a s ním i všechny ochranné známky. V roce 2011 ale přišla česká pivovarnická dvojka Staropramen na trh se svým pivním mixem Cool Lemon a z téhle kategorie se vmžiku stal nevídaně rostoucí šlágr. Většina největších producentů u nás ho začala vyrábět, přidal se i Heineken - tentokrát v rámci své značky Zlatopramen. A i když po počátečním boomu zájem pak postupně ochladl, svůj malý podíl na pivním trhu mají pivní limonády nadále.

Pivovary používají různá označení, řada z nich, například Chodovar nebo budějovický Samson, si však zpočátku trvala na výrazu „radler“. Pod tlakem Heinekenu však postupně všichni začali používat jiný výraz, radler zůstal v podstatě jen u značky Zlatopramen.

Radlery, nejčastěji namíchané v poměru piva a limonády jedna ku jedné a s obsahem mírně nad dvě procenta alkoholu, sice pocházejí z Německa, ale dnes už je tato kategorie rozšířena po celém světě. A leckde (včetně Česka) i ve variantě limonády, smíchané s nealko pivem.

Z toho vycházely i argumenty pivovarů. „Z pohledu praktického rozumu a vnímání reality takové, jaká je, jsme přesvědčeni, že registrace tohoto názvu coby ochranné známky v České republice je velmi nešťastná,“ vysvětloval v roce 2012 mediální zástupce Samsona Michal Donath.

Rok poté patentový úřad označil registraci známky radler za neplatnou. Nyní, v situaci, kdy tento název už zdejší pivovary prakticky vůbec nepoužívají, se Heineken pokouší, aby mu soud výhradní právo vrátil.

Na Šumavě poteče zelené pivo

Publikováno:před rokemZdroj:Právo.czAutor:Pavel Orholz

Ve třiceti šumavských hospodách od Železné Rudy až k Loučovicím si návštěvníci mohou na Zelený čtvrtek objednat velikonoční zelené pivo ze strakonického pivovaru Dudák. Akci pro hosty pořádají sdružení Šumavský Králováci a Centrum pro občanské svobody, kteří chtějí všem lidem připomenout, že by se Šumava měla co nejvíce zelenat.

Bednáři Prazdroje pečují o dřevěné nádoby a vyrábí vývozní soudky

Publikováno:před rokemZdroj:České novinyAutor:ČTKPrazdroj

Bednářům v Plzeňském Prazdroji přibývá práce. Osmičlenná parta výrobců a opravářů dřevěných pivních sudů je v Evropě zřejmě poslední spadající pod některý z pivovarů. Pečuje o poslední firemní sudy a kádě a vyrábí menší komerční nádoby na export. ČTK to řekl mistr bednářů Josef Hrůza. Ještě přes 100 lety pracovalo v podniku 150 bednářů. Sudů a kádí bylo tehdy 6000, nyní jich je přes 200.

Jako bednáři pracují v Prazdroji většinou vyučení truhláři a tesaři. Nejmladšímu, pasovanému před rokem, je přes 30. Nejstarší je 61letý mistr. Za rok se mají pasovat další dva. "Pokud nový majitel (pivovaru, japonská firma Asahi) bude chtít hodně sudů, musíme posílit," řekl Hrůza. Parta Prazdroje je podle něj jediná v Evropě přímo v pivovaru, která vyrábí sudy na pivo. V Německu je soukromník, který smolí a udržuje sudy několika pivovarům.

"Malých dubových soudků děláme podle požadavků exportu, mezi 100 až 300, mezi 17 až 25 litry. Smolíme pořád, přesmolujeme, vrací se soudky, běží to furt dokola," uvedl. Soudky s ležákem Pilsner Urquell jdou buď na export, anebo do firemní prodejny v plzeňském areálu.

Bednáři v těchto dnech dokončili a vysmolili dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se nyní přesunou do ležáckých sklepů. "Každoročně vyrobíme dva kusy. Zároveň dvakrát v roce smolíme, minimálně 26 sudů ze sklepa, podle požadavků pivovaru," řekl Hrůza. Ležáckých sudů má stále pivovar kolem stovky, ale na pivo se využívá přes 40 sudů. Zbylé jsou na doplnění skanzenu. Kádí je ve sklepích také kolem stovky. "Ty se nesmolí, ale opravují a udržují. Opravíme jich ročně pět nebo šest, když tam najdeme nějakou závadu," uvedl.

Vysmolení 40 sudů je, i díky pomoci bednářů-důchodců, rychlé. Trvá jeden a půl týdne. "První bude po Velikonocích 24. dubna. Vytáhneme všechny sudy, co se používají, a všechny kádě. Umyjí se, vysmolí, usadí zpět," řekl. Vždy tam zůstanou dva rezervní sudy s pivem pro návštěvy.

Sudy jsou z českého dubu, který pivovar shání ve výběrových řízeních. "Musí být kvalitní, bez suků, bez jádra, bez blány, perfektní materiál, který musí ještě přírodně schnout, co centimetr, to rok, takže ve skladu musí ležet devět let," popsal Hrůza. Cena dubu roste. Před 15 lety byla kolem 20.000 korun za metr krychlový, dnes 43.000 korun.

Smolu ze stromů zatím podnik nenakupuje, protože má stále 30 let staré zásoby. "Receptura jejího míchání a vaření je tajná. Dáváme tam tři druhy smoly - Ameriku, Kanadu a Čínu a přidáváme medicinální olej a parafín," řekl bednářský mistr. Vaří se do zásoby i při smolení při 180 až 210 stupních Celsia.

"Na jeden čtyřicetihektolitrový sud vypotřebujeme tři škopky, smola musí udělat uvnitř sudu slabý povlak," uvedl Hrůza. Pivo se do sudů může nalít už den po vysmlolení. Pivovar má vedle ležáckých také dřevěné transportní sudy od deseti litrů do pěti hektolitrů na ochutnávky do světa.

Oslavte Velikonoce se zeleným speciálem Litovel Patrik

Publikováno:před rokemZdroj:Olomoucké novinkyAutor:Jitka CilečkováLitovel

Pivovar Litovel letos na jaře opět uvařil zelený speciál Litovel Patrik, který hanáčtí pivovarníci stáčeli 17. března, tedy v den svátku stejnojmenného irského světce.

Velikonoce lidé tradičně v Česku lidé rádi zapíjí pivem, velmi oblíbenými jsou právě zelené pivní speciály, ke kterým patří i Patrik. K dostání je od 3. dubna ve vybraných restauracích.

Nefiltrovaný jarní speciál si lidé budou moci vychutnat po celé velikonoční svátky.

„Náš Patrik je ryze přírodní, najdete v něm pečlivě vybrané kombinaci bylin, které mu dodávají jeho charakteristickou barvu a aroma,“ popisuje sládek Petr Kostelecký. Chuť i vůni dotváří exotické podtóny s dominujícími silicemi citrusových plodů. „Přesný poměr jednotlivých přísad je však naším výrobním tajemstvím,“ dodává sládek Petr Kostelecký. Smaragdový pivní klenot Patrik uvařili litovelští pivovarníci poprvé v roce 2014.

V tuzemsku zelená dle tradice patří k oslavě příchodu jara a v neposlední řadě také k Zelenému čtvrtku. Na ten nepohrdne žádný správný přivař přípitkem pivem stejné barvy.

„Letos jsme Patrika stáčeli v den svátku irského světce, se kterým je právě zelená barva neodmyslitelně spojená. Na čepu bude především během velikonočních svátků, lidé si na něm pochutnají nejen ve vybraných restauracích regionu, ale také například i v Praze v restauracích U Labutí, Hrnečku Vař či Na Vyhlídce,“ říká sládek Petr Kostelecký.

Pivovar v Březně završí devět let modernizace stavbou své vlastní haly

Publikováno:před rokemZdroj:iDNES.czAutor:Mirka SalavováVelké Březno

V areálu pivovaru Heineken ve Velkém Březně se staví hala nového distribučního centra, které nahradí stávající sklad v Ústí nad Labem. V rámci pivovarů, které na českém území Heineken provozuje, bude ten březenský unikátem. V žádném dalším totiž není distribuční centrum jeho součástí.

„Za ústeckou halu platíme nájemné, tím, že si vybudujeme vlastní, budeme ve svém a ušetříme, návratnost této investice je nižší než deset let,“ říká ředitel a vrchní sládek pivovaru Michal Rouč.

„Práce na hale začaly v lednu letošního roku, spustit v ní plný provoz plánujeme od přelomu září a října,“ poznamenal vedoucí projektového týmu Jaroslav Horáček.

Stavbou haly za několik desítek milionů korun bude zároveň završena téměř devítiletá rekonstrukce pivovaru, jehož tradice sahá až do roku 1753.

Statisíce hektolitrů ročně
„Zrekonstruovali jsme už veškeré prostory a vybudovali tak pivovar jednadvacátého století, který navazuje na historické tradice,“ uvedl Rouč.

V současné době se vaří ve Velkém Březně řada piv značky Březňák, Zlatopramen a pivní speciály.

Každoročně pivovar vyprodukuje okolo dvou set tisíc hektolitrů piva.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.04.2018 21:206.172/6.172