Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Úřady v USA souhlasí se vznikem největšího výrobce piva na světě

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTK

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev získal od antimonopolních úřadů ve Spojených státech souhlas k převzetí svého hlavního konkurenta SABMiller. S odvoláním na informované zdroje to ve středu uvedla agentura Bloomberg.

AB InBev musel přistoupit na to, že se vzdá značky Miller, i tak ale bude nová skupina zdaleka největším výrobcem piva na světě.

Transakci v hodnotě kolem sto miliard dolarů (zhruba 2,5 biliónu Kč) už v květnu schválila Evropská komise. Podmínkou jejího souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří rovněž Plzeňský Prazdroj.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického rivala Anheuser-Busch.

V portfoliu má skupina zhruba 200 značek z celého světa, předloni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarnickou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

USA schválily spojení pivovarů AB InBev a SABMiller

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev získal od antimonopolních regulátorů ve Spojených státech souhlas k převzetí svého hlavního konkurenta SABMiller. Oznámila to dnes firma a informaci později potvrdilo americké ministerstvo spravedlnosti. Dohoda s ministerstvem o schválení transakce nicméně předpokládá, že AB InBev prodá podíl SABMilleru ve společnosti MillerCoors. Zahrnuje rovněž některé další podmínky.

MillerCoors je společným podnikem SABMilleru s firmou Molson Coors, který působí ve Spojených státech. Společnost Molson Coors se již dříve dohodla, že koupí většinový podíl SABMilleru v tomto společném podniku za 12 miliard dolarů (téměř 300 miliard Kč).

Společnost AB InBev dnes potvrdila, že nadále počítá s dokončením převzetí SABMilleru v letošním roce. Transakci v hodnotě kolem sto miliard dolarů (zhruba 2,5 bilionu Kč) už v květnu schválila Evropská komise. Podmínkou jejího souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří rovněž Plzeňský Prazdroj.

Skupina AB InBev vznikla v roce 2008, kdy belgický pivovar InBev převzal za 52 miliard dolarů amerického rivala Anheuser-Busch. Ve svém portfoliu má skupina zhruba 200 značek z celého světa, předloni koupila budějovický pivovar Samson.

SABMiller, který se z jihoafrického výrobce piva stal světovou pivovarnickou dvojkou, expandoval od 90. let prostřednictvím řady akvizic. Začal převzetím Plzeňského Prazdroje a dalších pivovarů ve střední a východní Evropě.

Pivobraní lámalo rekordy, většině pivovarů došlo pivo

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Město Náchod

Náchod má za sebou největší událost letních prázdnin. V sobotu 16. července se na Masarykově náměstí uskutečnil 5. ročník Pivobraní. A půlkulatiny to byly jak se patří. Nesly se ve znamení skvělé atmosféry, kterou si pochvalovalo i všech osm vystupujících kapel od Koletovy hornické hudby přes Heebie Jeebies, Wohnout a Turbo až po Komunál, ideálního počasí a rekordní návštěvnosti. Degustaci zlatavého moku z píp jedenácti pivovarů si nenechalo ujít několik tisíc lidí. Oproti minulým ročníkům skutečně velká návštěvnost trochu zaskočila občerstvovatele i prezentující se pivovary.

„Letos jsme na Pivobraní měli oproti vyhlášenému trutnovskému Pivofestu dvojnásobnou výtoč. Museli jsme si nechat přivézt další sudy. Takové množství lidí jsme nečekali, jsme nadšení," přiznal zástupce jednoho z pivovarů.

Pivovary z větší dálky však měly smůlu. Například Pivovar Raven, který nabízel vynikající piva nevšední chuti, by až z Plzně pivo dovézt nestihl a tak před půlnocí neměl co točit. Většině návštěvníků to však nevadilo a mimo tekutého chleba si vychutnávali hudební program. Ten jednoznačně ovládli Wohnout a Turbo. Velký ohlas měly i kapely Tři sestry banditos a Komunál, který celé slavnosti dvě hodiny po půlnoci ukončil.

„Chceme poděkovat všem příchozím za úžasnou atmosféru. Tušili jsme, že centrum Náchoda zažije něco, co tu ještě nebylo. Většina pivovarů a občerstvovatelů Náchodské a okolní ale poněkud podcenila. Ovšem asi každý soudný návštěvník pochopí, že nemůžeme pivovarům z pozice organizátora diktovat, kolik si mají přivézt sudů. Věříme, že pro příští ročníky všechny mušky vychytáme a vše pojede naplno až do úplné zavíračky. Už teď máme potvrzené nové minipivovary a máme i řadu tipů a poznámek na vylepšení šestého ročníku," prozradil koordinátor festivalu Daniel Šafr.

Šestý ročník Pivobraní se uskuteční v sobotu 15. července 2017.

Proč lze vyrábět české pivo jen v originálním českém pivovaru ?

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:České minipivovary

České pivo je ve světě věhlasným pojmem. Čím je tak unikátní a proč se podobné pivo nevyrábí jinde ve světě ? Seznamte se s hlavními důvody této výjimečnosti českého piva.

Česká republika – to je především Praha a pivo
Když cizinec dostane otázku, co si vybaví, když se řekne Česká republika, nejčastější odpovědí je Praha … a české pivo. Větší polovina obyvatel planety ani netuší, že nějaká Česká republika existuje. Stačí ale napovědět slovem Praha a cizinec se již velmi rychle zorientuje … a rychle dodává slovo „PIVO“. Tak jako vodka patří k Rusku, whisky ke Skotsku, víno k Francii, Česko je neoddělitelně většinou lidí na Zemi spojováno s pivem.
Bez ochutnávky českého piva se neobejde téměř žádná návštěva České republiky

Když prezident Václav Havel pozval na státní návštěvu České republiky prezidenta Ruské federace Borise Jelcina či prezidenta Spojených států Billa Clintona, musel protokol návštěvy zahrnovat návštěvu některé zcela běžné pražské restaurace spojenou s ochutnávkou českého piva. A to na přímou žádost pozvaných prezidentů, kteří se o možnost ochutnávky českého piva zajímali prakticky ještě dříve než o státnické záležitosti. Stejně tak se bez návštěvy českých hospůdek a minipivovarů neobejde téměř žádná návštěva České republiky běžnými turisty.

Potvrzeno – české pivo je nejlepší na světě
Nejlepším pivem planety roku 2013 je podle prestižní britské soutěže World Beer Awards české pivo Primátor. Pivo vyhrálo nejen ve své kategorii, ale i nad ostatními téměř 600 pivy, která naslepo ochutnávala mezinárodní porota.

České pivo je zkrátka jedním z důvodů, proč je Česká republika a zejména Praha cílovým místem statisíců návštěvníků z celého světa. Proč tomu tak je a čím je české pivo tak unikátní ?

Čím je specifické české pivo ?
Historie českého piva je svázána s Plzní a prací bavorského sládka Josefa Grolla

Pojďme trochu do historie. V roce 1842 uvařil v Plzni bavorský sládek Josef Groll spodně kvašené pivo podle receptury, kterou znal z domácího vilshofenského pivovaru. Díky použitému výrobnímu postupu, ale především kvůli odlišným surovinám,které byly v Čechách k dispozici, bylo výsledkem pivo výtečné chuti a zlatavé barvy, jehož věhlas brzy přesáhl hranice města a později i Českých zemí.

Pivo bylo natolik odlišné od všech druhů piv, známých v tehdejší Evropě, že se stal název Pilsner (nebo Pils) synonymem pro všechna světlá spodně kvašená piva. Ačkoli se o napododobení senzorických vlastností typického českého piva pokoušely a pokoušejí stovky sládků a pivovarů po celém světě, nikdy se nikomu kromě českých pivovarů nepodařilo vyrobit nápoj, který by byl identický s pivem vyráběným českými sládky z českého chmele a moravského sladu. A to dokonce ani samotnému Josefu Grollovi, který se o to pokoušel v Bavorsku poté, co zdědil pivovar svého otce.

Světlé spodně kvašené pivo, které se dodnes v plzeňském pivovaru Prazdroj prodává pod názvem Pilsner Urquell, se stalo vzorem pro všechny české pivovary, které s využitím českých a moravských surovin a podle 170 let staré původní receptury vyráběly a dodnes vyrábějí nápoj, který je jako české pivo známým po celém světě a je pro český národ typickým produktem.

České suroviny – žatecký chmel, moravský slad, měkká voda, vědecké pěstování kvasničných kmenů
Základním kamenem českého piva jsou suroviny pro jeho výrobu. Ačkoli vše, z čeho se české pivo vyrábí, tj. voda, ječmen, chmel a pivovarské kvasnice, je k dispozici v mnoha zemích světa, nestačí tyto dispozice pro výrobu piva, které by chutnalo totožně s nápojem, vyráběným v Česku. Důvodem jsou specifické vlastnosti surovin, které jsou svázány právě s českým prostředím. Stovky let šlechtění obilovin a chmele, unikátní kmen pivovarských kvasinek, složení půdy, klimatické podmínky, chemické složení vody, ale také způsob pěstování, sklizně a přípravy surovin, to vše má zásadní vliv na jinde nenapodobitelné vlastnosti typického českého piva, tedy světlého ležáku plzeňského typu.

Unikátní technologie českých pivovarů
Kromě surovin má na výsledné senzorické vlastnosti piva (barva, chuť, říz, pěnivost, čirost, vůně) podstatný vliv také technologie výroby. Tuto lze rozdělit na výrobní zařízení (pivovar) a technologický postup výroby piva.

Specifika technologického postupu výroby českého piva
Za typicky české pivo je pokládán světlý ležák, vařený dekokční metodou na dva rmuty, a to z moravského světlého sladu, měkké vody a žateckého chmele. Dekokční způsob vaření piva znamená, že dílo (roztok vody a sladového šrotu) je rozděleno na dva díly, přičemž jeden díl (tzv.rmut) je postupně přiveden k varu a následně je smíchán se zbytkem díla. Při dvourmutovém způsobu vaření se totéž provede ještě jednou, již při vyšší cukrotvorné teplotě. Takto připravené dílo se pak scedí přes scezovací koláč z usazeného vyluhovaného sladového šrotu (tzv. sladové mláto), čímž se z díla stává sladina. Tato se vaří společně s chmelem při tzv.chmelovaru, čímž získává budoucí pivo charakteristickou hořkost a vůni, zároveň se sladina sterilizuje. Na konci chmelovaru se již polotovar nazývá mladina, tato je zbavená zbytků chmele při tzv. víření ve vířivé kádi. Mladina se pak zchladí na zákvasnou teplotu, okysličí a opouští varnu.

Pivo je následně spíláno do místnosti zvané spilka, kde v mělkých otevřených kvasných kádích probíhá spodní hlavní kvašení za činnosti kvasinek rodu Saccharomyces uvarum, a to po dobu obvykle 6-12 dní při teplotách 6 až 12 °C. Během hlavního kvašení prochází pivo několika fázemi, které se projevují ve vzhledu a barvě pěny na povrchu kvasícího piva. Tuto pěnu (tzv. deku) je potřeba v poslední fázi z piva sbírat, aby se nepropadla do piva, což by mělo za následek chuťovou degradaci piva tzv.parazitní hořkostí.

Neúplně prokvašení pivo se následně zbaví kvasinek a přečerpá do tzv. ležáckých tanků, kde při teplotě 1 až 3 °C zraje, přičemž probíhá dokvašování zbylými kvasinkami a sycení piva odpadním produktem kvašení oxidem uhličitým. Tímto pivo získává charakteristický říz a plnost. Zrání piva probíhá několik týdnů až měsíců (čím silnější pivo, tím déle zraje).

Po ukončení zrání se pivo stočí do tzv. přetlačných servisních tanků, uzpůsobených pro tlak až 3 bary. Během stáčení je možné pivo zbavit zbytkových kvasinek, a to buď filtrací, anebo filtrací a následnou pasterací, čímž se pivo tzv. stabilizuje. Ustane proces kvašení odstraněním živých kvasinek filtrací a usmrcením zbylých kvasinek pasterací.

Specifika výrobní technologie českého pivovaru
Z výše uvedeného postupu je při srovnání zřejmé, že výrobní postup českého piva je poměrně složitý a v některých bodech značně odlišný od postupu výroby většiny piv, které se vyrábějí jinde ve světě. Jednou z hlavních příčin, proč se české pivo liší od ostatních světových piv, je skutečnost, že zatímco ve světě se výrobní postup piva postupem času měnil, v českých zemích zůstává postup stále stejný – v mnoha českých pivovarech a minipivovarech se již 170 let vyrábí pivo striktně podle původní receptury sládka Josefa Grolla.

by bylo možné daný výrobní postup dodržet, musí mu být konstrukčně uzpůsobena konstrukce pivovaru. Výrobci se při konstrukci svého typu pivovaru drží určitého technologického schématu, který je optimalizovaný pro způsob výroby v dané zemi oblíbeného piva. Zde je nutno říci, že má konstrukci svého pivovaru má každý světový výrobce poněkud jinou, kterou navíc v detailech pozměňuje zakázku od zakázky. Prakticky nelze na světě nalézt dva stejné pivovary, které by obsahovaly zcela identickou výrobní technologii.

Ve většině světových pivovarů se za posledních 170 let výrobní technologie neustále vyvíjela a modernizovala. A to od malých kosmetických úprav jednotlivých prvků, až po zcela zásadní změny technologických částí pivovaru. Mezi takové zásadní změny patří například náhrada otevřeného kvašení v otevřených kvasných kádích uzavřeným tlakovým kvašením v cylindrokónických tancích, zavedení technologie HGB (což není nic jiného než výroba různě silných piv zředěním jednoho silného piva vodou), stabilizace piva teplotní pasterací anebo třeba náhrada klasického scezování přes usazený sladový šrot scezovacími filtry a membránami. Mnoho pivovarů také přešlo od náročného dekokčnímu způsobu výroby pivní mladiny k jednoduššímu, energeticky a časově méně náročnému infůznímu způsoby přípravy mladiny.

Tyto všechny a mnoho jiných změn ve výrobní technologii jsou nazývány modernizací pivovaru, což sice zní velmi progresívně, ale ve skutečnosti tyto kroky sledují jeden hlavní cíl. Tím není bohužel chuťová kvalita piva a spokojenost spotřebitele, ale ekonomické úspory při výrobě či rekonstrukci pivovaru a především nákladové úspory ve výrobním procesu piva.

Bohužel, řada těchto modernizačních kroků (a dá se říci, že u těch zásadních změn je to většina) vede ve výsledku k degradaci senzorických vlastností výsledného nápoje. Zatímco spotřebitel si časem na změněnou chuť piva zvykne, ekonomická úspora pro výrobce zůstává a přináší mu zisk.

Výrobci piva si málokdy uvědomují, že tento trend je postupně připravuje o zákazníky a potažmo o budoucí zisky. Konzumenti jeden po druhém časem přecházejí na jiný nápoj, případně na lepší piva jiných značek. Stačí, aby zákazník, zvyklý na ošizené pivo jednou ochutnal pivo, vyráběné podle tradičních receptur, a často tak ze dne na den změní oblíbenou značku svého nápoje. Teprve až výrobce piva tuto skutečnost zaznamená, začne hledat cestu, jak se přiblížit tradiční chuti piva. Bohužel to bez dalších investic není obvykle možné, protože mnohé moderní pivovary nejsou pro tradiční způsob výroby piva konstruované a vyrobit v nich lepší pivo je díky používané technologii prakticky nemožné.

Některé české pivovary (neplatí to zdaleka o všech) mají oproti většině světových pivovarů jednu výhodu. V důsledku války a následně 40 let socialistického vlastnictví byly desítky pivovarů zakonzervovány v podobě, v jaké se nacházely před 2. světovou válkou. Centrálně řízený stát nepotřeboval na pivovarském trhu konkurenci a proto investoval do rozsáhlé modernizace jen několika velkých pivovarů, v nichž i tak většina sládků trvala na zachování tradičního způsoby výroby piva, přestože se to jevilo jako ekonomicky méně výhodné.

Paradoxně díky tomu byla v českých zemích udržována tradice navzdory stálým ekonomickým tlakům na zásadní modernizaci pivovarů. Velké pivovary se rozšiřovaly a modernizovaly po stránce automatizace, do vlastního výrobního postupu však bylo zasahováno minimálně. Po změně politických poměrů v roce 1989 jsou navíc postupně uváděny do života spící menší pivovary v dlouhé roky chátrajících budovách, kde noví majitelé pochopili hodnotu zachovaného původního vybavení a namísto jeho náhrady za levnější moderní pivovarské technologie investují do náročných rekonstrukcí s důrazem na zachování tradičních výrobních postupů a technologií. Proto se v řadě českých pivovarů můžeme setkat s rekonstruovaným vybavením, pamatujícím ještě dobu Rakousko-Uherska anebo první republiky. Výroba je samozřejmě již z velké části automatizována, ale výrobní postup typického českého piva je striktně dodržován.

Ačkoli je výroba českého piva tradičním způsobem náročnější a dražší než efektivní výroba zahrnující v současnosti běžné moderní technologie, ekonomicky se vyplatí. Díky výtečné chuti a nízké prodejní ceně se české pivo stalo národním nápojem, jeho spotřeba na obyvatele je v České republice nejvyšší na světě. Téměř každá česká vesnice má nejméně jednu hospodu a ve městech nabízejí pivo jako hlavní nápoj stovky hospůdek a restaurací. Pivo české výroby je také dobrým vývozním artiklem a v neposlední řadě jeho věhlas přitahuje do země statisíce turistů. Nižší zisk na jednom vyrobeném litru je pro výrobce českého piva bohatě vyvážen velkým prodávaným objemem nápoje.

České pivovary a minipivovary se exportují do celého světa
Úspěch českého pivovarnictví, založený na tradičním způsoby výroby piva, nezůstal nepovšimnut ani u zahraničních investorů. Nejen české pivo, ale také pivovary, schopné vyrábět pivo podle staletých českých receptur, se staly žádaným vývozním artiklem českého potravinářského strojírenství.

Pivovary typicky české konstrukce, vyrábějící z českých surovin a místní upravené vody pivo chutnající stejně jako v Praze, se v posledním desetiletí objevují v zemích Ruské federace, ve Vietnamu, v Japonsku, ve Skandinávii, ve Velké Británii a v dalších zemích celého světa.

Ačkoli lze zařízení pro výrobu piva pořídit velmi levně především od asijských výrobců, kvůli odlišné konstrukci v nich nelze vyrábět pivo podle tradičních českých receptur.

Robustnost technologie českých pivovarů, kvalita použitých nerezových a měděných materiálů a zejména kvalita zpracování i použitých konstrukčních prvků je s asijskými výrobky nesrovnatelná.

Proto mají české pivovary a minipivovary ve světě velký prodejní úspěch, jehož základem je nejen dobrá pověst českého piva, ale také unikátní technické řešení, umožňující výrobu výtečného pěnivého nápoje bez kompromisů v chuťové kvalitě.

Čím se odlišuje typický český pivovar od většiny pivovarů zahraniční výroby ?
Mezi charakteristické vlastnosti pravého českého pivovaru či minipivovaru patří především tyto :
● Varna pivovaru konstrukčně umožňuje dekokční způsob výroby mladiny metodou vaření na dva až tři rmuty. V praxi to znamená takové propojení rmutovacího kotle a nádoby pro odkládání zbytku díla, které umožňuje opakované přečerpávání díla a rmutu oběma směry.
● Technologie a konstrukční provedení ohřevu varny musí umožňovat gradient nárůstu teploty díla a mladiny o 0,5 až 1 °C za minutu. Ohřívaný roztok nesmí v žádném případě překročit cílovou teplotu v důsledku nezregulované hystereze. Ohřev díla musí být rovnoměrný, teplosměnná plocha co největší a nesmí docházet k lokálnímu připékání pevných částic na dně varné nádoby.
● Konstrukce scezovací kádě a sběrače mladiny (který je u minipivovarů obvykle integrován do multifunkčního varného kotle) umožňuje v první fázi gravitační scezování díla přes scezovací koláč, vzniklý z usazených pevných částic díla (roztok vody a sladového šrotu). Ve druhé fázi pak musí umožňovat tzv. vyslazování horkou vodou.
● Během celého procesu scezování, trvajícího podle druhu vyráběného piva 1,5 až 4 hodiny, nesmí teplota díla v jedné nádobě a sladiny ve druhé nádobě poklesnout pod stanovenou teplotní mez. K tomu musí být obě nádoby vybavené buďto kvalitní izolací, anebo musí být zajištěn mírný dohřev obou nádob.
● Po chmelovaru je potřeba zajistit separaci chmelového mláta od mladiny ve vířivé kádi.
● Systém chlazení mladiny s deskovým výměníkem musí zajistit ochlazení celého objemu mladiny ve vířivé kádi do 60 minut na zákvasnou teplotu cca 6 °C a její okysličení sterilizovaným stlačeným vzduchem.
● Hlavní kvašení piva musí probíhat zásadně v otevřených kvasných kádích v oddělené uzavřené místnosti zvané spilka, s možností individuální regulace teploty v každé kvasné kádi.
● Probíhá-li na spilce zároveň výroba více druhů piva za použití více kmenů pivovarských kvasinek, je nezbytně nutné zajistit oddělení jednotlivých kvasných kádí do samostatných kójí, aby bylo zamezeno možnosti vzájemné kontaminace pivovarskými kvasinkami různých kmenů.
● Konstrukce kvasných nádob a jejich umístění musí umožňovat sběr deky z mrtvých kvasnic z povrchu kvasící mladiny a čištění nádob bez nebezpečí kontaminace okolních kvasných nádob vymývanými nečistotami, mycími a sanitačními prostředky.
● Konstrukce ležáckých tanků musí umožnit jejich dokonalé automatické čištění a sanitaci, včetně občasné inspekce vnitřku nádob a v případě potřeby i obsluze bezpečného manuálního mechanického vyčištění.
● Všechny prvky pivovaru, přicházející do styku s pivem, jeho meziprodukty a sanitačními roztoky musí být nutně vyrobené z vysoce legované potravinářské nerezové oceli.
● Všechny svary musí být provedeny certifikovanými svařovacími materiály, určenými výhradně pro svařování potravinářské oceli, v ochranné atmosféře argonu.
● Výroba, obrábění a montáž nerezových částí pivovaru (tj. prakticky celý pivovar) musí být prováděna ve výrobních prostorách, v nichž se nesmí obrábět a montovat výrobky z jiných materiálů, než je právě nerezavějící potravinářská ocel. Tímto je zabráněno kontaminaci svarů mikročásticemi pocházejícími z obrábění například běžné oceli, což by po čase mělo za následek vznik korozívních ložisek ve svarech.

Levně vyrobený pivovar nepřináší provozovateli předpokládaný zisk
Jak je zřejmé, výroba piva českého typu je podmíněná řadou technologických a konstrukčních požadavků, kterým velká část v zahraničí vyráběných pivovarů v různé míře nevyhovuje.

Zejména u pivovarů a minipivovarů vyráběných v Asii je téměř pravidlem, že jsou vyráběny z nekvalitní nerezové oceli s nízkým stupněm legování, svary jsou kontaminovány ocelovým a jiným prachem, jednotlivé komponenty pivovaru nesplňují náročné požadavky na odolnost proti sanitačním roztokům. Výsledkem je pak brzký (i po 1 roce provozu) vznik korozívních ložisek především v místě svarů, ale i například uvnitř nádob a potrubních cest, které zásadním způsobem degradují vlastnosti vyráběného piva.

Pivovar, u něhož se objeví koroze vnitřních ploch, je prakticky nepoužitelný a jediným rozumným řešením je jeho odstavení a zakoupení pivovaru nového. Pro srovnání – životnost poctivě vyrobeného českého pivovaru z kvalitní potravinářské oceli evropského původu s dobře provedenými svary je až 50 let.

Velmi častým prohřeškem levných výrobců pivovarů je také nekvalitní řemeslné zpracování pivovarských komponentů, ať již jsou to komponenty vyrobené přímo výrobcem pivovaru, anebo součásti nakupované od levných subdodavatelů. Stalo se téměř pravidlem, že zákazník, který levně nakoupil pivovar od asijského výrobce, musí řadu věcí „dodělat doma“ ještě před spuštěním pivovaru anebo během jeho provozu. Týká se to především vzájemné návaznosti potrubních cest, převodovek, čerpadel, těsnosti spojů.

Setkáváme se bohužel i s tak zásadními nedostatky, kdy provozovatel asijského pivovaru musel zcela předělat podstatnou část konstrukce varny, protože v ní české pivo nebylo možné vůbec vyrobit – ačkoli asijský výrobce garantoval, že je varna vhodná pro dekokční způsob vaření, umožňovala pouze infúzní varný proces. Navíc se díky špatné konstrukci ohřevu varny neprohřívá dílo rovnoměrně, což vede na jedné straně k přepalování sladu a na straně druhé k nedostatečnému gradientu ohřevu a tedy velmi dlouhému varnému cyklu jedné várky piva. Špatně zvolený poměr výšky k průměru scezovací nádoby způsobuje příliš velkou výšku scezovacího koláče, díky čemuž probíhá scezování extrémně dlouho a dochází během něj k nežádoucímu zchlazení díla a sladiny.

Pro zákazníka, jehož jediným kritériem výběru dodavatele pivovaru je nízká cena, znamená volba extrémně levného výrobce bez výjimky jen řadu nepříjemných překvapení, nepředpokládaných dalších nákladů a omezení. Namísto plánované kontinuální výroby piva se potýká s neustálými výlukami provozu, kdy musí platit prostoje obsluhujícím pracovníkům, vynakládat další náklady na servis, opravy a konstrukční úpravy, přičemž v očích jeho odběratelů klesá kredit spolehlivého dodavatele piva. Řešit nastálé potíže reklamací u vzdáleného výrobce je buďto časově náročné, anebo i nemožné, pokud se nejedná o prokazatelnou závadu, ale spíše o vlastnost nakoupeného pivovaru. Ve výsledku pak vede takový vývoj podniku ke ztrátě důvěry zákazníků, trvalému poklesu poptávky a v konečném důsledku často i k ekonomickému kolapsu celého podnikatelského projektu.

Ani kvalitně vyrobený pivovar nezaručuje výrobu českého piva
Problémy s výrobou piva českého typu se ale zdaleka nevyskytují jen u pivovarů z Asie. Jak již bylo řečeno, vývoj pivovarské technologie ve většině zemí v minulém i v tomto století vedl ke značným proměnám technologického procesu i vybavení pivovarů. V důsledku tohoto vývoje dnes většina světových výrobců vyrábí pivovary značně odlišně od českých výrobců, kteří se snaží udržet tradiční koncepci pivovaru již po 170 let.

Zákazník, který si zakoupí ve vysoké kvalitě vyrobený pivovar od renomovaného výrobce ze západní Evropy, vybavený moderní infúzní varnou a cylindrokónickými tanky, v něm může vyrábět velmi dobrá svrchně kvašená piva, ale český spodně kvašený světlý ležák v něm nevyrobí. Neumožní mu to konstrukční řešení řady prvků, od varny až po nemožnost sběru deky z mrtvých kvasinek z uzavřených kvasných tanků.

Jak tedy na pivo českého typu ?
Zákazník, který má zájem o vlastní výrobu piva českého typu, by se měl dopředu velmi podrobně informovat o technologii a konstrukčním řešení pořizovaného pivovaru. Jak je zřejmé, podmínek, které musí pivovar splňovat k tomu, aby v něm bylo možné vyrábět tradiční české pivo, je poměrně hodně. Ani náhodná volba českého výrobce pivovarů není zárukou, že dodaný pivovar bude splňovat všechny předpoklady pro výrobu českého světlého ležáku. Tlak na cenu ze strany zákazníků vede často i české výrobce k různým kompromisům, které pak mají za následek omezení provozovatele v jeho výrobních možnostech.

Spokojenost provozovatele s pivovarem začíná dialogem s výrobcem
Společnost Mobilní pivovary s.r.o., jako výrobce tradičních českých pivovarů, zásadně začíná každé jednání se zákazníkem podrobnou analýzou představ zákazníka o plánovaném výrobním sortimentu piva. Teprve na základě tohoto dialogu navrhneme zákazníkovi takové technologické a konstrukční řešení pivovaru či minipivovaru, které mu bez kompromisů umožní výrobu požadovaných druhů piv.

Pivovar s technologií výroby českého piva vítězí u zahraničních zákazníků
Nejčastějším zadáním zákazníků ze zahraničí je právě dodání pivovaru s technologií, umožňující výrobu tradičního českého světlého ležáku plzeňského typu. Pro tyto zákazníky projektujeme a vyrábíme pivovary konstrukčně řešené tak, aby i bez ohledu na geografické umístění byli v našem pivovaru schopní vyrábět pivo stejných chuťových vlastností, jako mají možnost ochutnat například v hospůdkách v Praze. Desítky takových českých minipivovarů a pivovarů jsou již provozovány v řadě zemí světa.

Má-li zákazník zájem o výrobu i jiných druhů piva, umíme vybavit pivovar příslušnou technologií, která umožní výrobu prakticky všech ve světě známých druhů pivních nápojů. Běžně tak vybavujeme dodávaný pivovar jak otevřenými kvasnými káděmi, tak i cylindrokónickými tanky. Naše restaurační pivovary BREWORX a kontejnerové minipivovary MOBBEER si bez kompromisů poradí jak s výrobou piva dekokčním, tak i infúzním způsobem.

České pivo jako obchodní značka
Četné pokusy zahraničních pivovarů o napodobení chuti českého piva, parazitování na jeho dobrém jménu, jakož i snaha mnohých českých pivovarů vyrábět pod názvem ČESKÉ PIVO kdejaký nápoj, odchylující se chutí, složením, způsobem výroby, surovinami a dalšími vlastnostmi od tradičních receptur, vedly k zaevidování názvu ČESKÉ PIVO jako ochranné známky, chráněné legislativou Evropské Unie.

České pivo je chráněným zeměpisným označením Evropské unie, jehož účelem je zachovat dobré jméno a kvalitu piva vyráběného na území České republiky.
Chráněné zeměpisné označení (CHZO) České pivo bylo zapsáno Nařízením Rady (ES) č. 1014/2008, o zápisu určitých názvů do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení (České pivo (CHZO), Cebreiro (CHOP)).
Cílem zápisu do rejstříku je chránit tradici českého pivovarnictví, technologii výroby, kvalitu piva a předcházet vzniku napodobenin, které by se za české pivo mohly vydávat a zneužívat tak jeho jedinečných vlastností. Dále jde o to, aby nebyl za české pivo označován výrobek vyrobený v České republice netradičními metodami nebo vyrobený metodami tradičními, ale v zahraničí.
Charakteristické vlastnosti piva, které smí nést označení České pivo, stanovuje specifikace Českého piva zveřejněná v Úředním věstníku EU 2008/C-16/05. V ní je uvedeno, jakými technologickými postupy vzniká. Dále jsou specifikovány suroviny, které musí být k výrobě piva použity, jako jsou ječný slad, chmel, voda odpovídající kvality a druh používaných kvasinek, které zaručují technologii tzv. spodního kvašení. Součástí specifikace je také zeměpisná charakteristika místa, kde je možné české pivo vyprodukovat.

Citováno z Wikipedie

Poznámka autora : Zmiňuje-li se v tomto článku pojem „české pivo“, myslí tím autor pivo, vyrobené podle tradičních českých receptur výhradně z českých surovin (kromě vody), kdekoliv na světě. Nemyslí tím jen pivo, odpovídající definici pojmu „české pivo“ dle specifikace chráněného zeměpisného označení.

Sedmadvacáté Slavnosti svijanského piva nabídly víc kapel i nové pivo

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Petra WinklerováSvijany

V sobotu 16. července proběhl 27. ročník Slavností svijanského piva. Na koupaliště do Svijanského Újezdu přijelo 10 000 návštěvníků, kteří vypili 650 sudů piva. Největším letošním lákadlem bylo nové svijanské pivo Zámecký Máz i rekordní počet vystupujících kapel.

Brány koupaliště ve Svijanském Újezdě se otevřely v sobotu 16. července tradičně ve 13 hodin, aby do areálu vpustily postupně 10 000 návštěvníků Slavností svijanského piva. Ti letos mohli ochutnat kromě pestrého mixu hudby také nový svijanský kroužkovaný ležák Zámecký Máz. Nové pivo vzniklo na počest zrekonstruovaného Zámku Svijany a inspirováno je starými recepturami, podle kterých se v minulém století vařilo pivo zavážené před zimou na nepřístupné horské chaty. Přítomným chutnalo tolik, že ho vypili 90 sudů a nominovali ho tak na druhé nejoblíbenější pivo letošních slavností. První příčku obsadila tradičně svijanská jedenáctka Svijanský Máz, třetí místo patří Svijanské 450 tekoucí z tanků.

Novinkou bylo i uspořádání areálu. Organizátoři přidali jedno hudební pódium, kapely se tak střídaly na dvou velkých a jednom malém. Díky tomu byl zvýšen i počet kapel na 20 a návštěvníci mohli vybírat z opravdu pestrého mixu. Hned zkraje navodil skvělou atmosféru populární Sebastian, v průběhu odpoledne potěšili své fanoušky Tomáš Savka a Monika Absolonová v doprovodu orchestru Karla Vlacha nebo pražská RockOpera s přehlídkou skvělých hudebních i kaskadérských triků. Na své si přišli i fandové Harlej nebo Škwor a ve večerních hodinách pak příznivci Františka Nedvěda nebo legendární kapely Buty, která letos slaví 30. narozeniny. Po setmění byl hudební program na chvíli přerušen velkolepým ohňostrojem.

Vychutnejte si svou investici do dna! Úrok a pivo nabízí Pivovar Zvíkov

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Roklen24.czAutor:Josef NěmečekZvíkov

Atraktivní úrok a k tomu část v pivu! Taková je jedinečná možnost nové investice na první platformě pro investiční crowdfunding v Česku. Dnes 19. července na Fundlift.cz vstoupil Pivovar Zvíkov. Skrze čtyřletý dluhopis s úrokovou sazbou 6,5 % p.a. plus 1 % ročně v pivu chce lokální pivovar s řadou ocenění za své pivo, který přitom zdaleka není „jen“ pivovarem, získat celkem tři miliony korun na zlepšení vybavenosti a rošíření wellness služeb.

Pivovar Zvíkov vydává 4letý dluhopis s 6,5 % úrokovou sazbou p. a. a 1 % zbožovým plněním v pivu k tomu. Úrok je splatný pololetně, pivo je jednou ročně k odběru přímo v Pivovaru Zvíkov. Ten nabízí příležitost podílet se na financování zavedeného a mnohokrát oceněného rodinného podniku v odvětví, které roste průměrně o 20 až 25 % ročně.

Prostředky získané na Fundliftu chce Pivovar Zvíkov vložit do rozvoje toho, co funguje a přináší vysokou ziskovou marži: zvýšení luxusu svých hotelových kapacit s tím souvisejícího rozšíření wellness služeb a gastro technologií v pivovaru. To přirozeně podporuje zvýšení obsazenosti hotelu a s tím spojený růst tržeb z restaurace i z prodeje vlastního piva.

„Pivo ze Zvíkova je jedním z nejuznávanějších a nejvíce oceňovaných piv u nás. V době, kdy ve světě i v Čechách stoupá poptávka po řemeslném pivu z minipivovarů, které má skutečnou chuť a tradici, oslovuje Pivovar Zvíkov investory s atraktivní investiční příležitostí. Investujte do dalšího rozvoje minipivovaru a získáte dobrou investici v růstovém oboru a k tomu s atraktivním úrokem 7,5 % ročně, z toho 1 % ročně v pivu přímo na Zvíkově. Přijeďte ochutnat, vypijte pivo s přáteli, rodinou nebo s majiteli Pivovaru Zvíkov. Vychutnejte si svou investici do dna“, láká výkonná šéfka Fundliftu Andrea Lauren.

„Ve světě i v Čechách rychle stoupá poptávka po řemeslných pivech z minipivovarů, které používají originální místní receptury a vaří pivo s charakterem. Obliba řemeslného piva z minipivovarů roste nejen mezi pivními fajnšmekry, ale hlavně u mladých lidí, žen i zákazníků, kteří nejsou typickými pivaři. Pivovar Zvíkov se svými vysoce ceněnými a originálními pivy je krásným reprezentantem tohoto trendu,“ dodává Andrea Lauren.

„Myšlenka vydat dluhopisy na Fundliftu nás oslovila především proto, že se našimi věřiteli stanou konkrétní lidé, které, jak věříme, budeme v našem pivovaru pravidelně potkávat. I proto nabízíme našim investorům část protiplnění v pivě a doufáme, že ho u nás vypijí s námi“, doplňuje Josef Valenta, spolumajitel Pivovaru Zvíkov. Veškeré podrobnosti o emisi Pivovaru Zvíkov jsou na Fundlift.cz

Pivovar Zvíkov byl založen v roce 1993 a tím je mezi malými pivovary v Čechách jedním z nejstarších. Od svého vzniku je přitom ziskový. Pivovar Zvíkov staví na pivovarské tradici dávného pivovaru na hradě Zvíkov, kde se pivo vařilo po mnohá staletí. Dnes Pivovar Zvíkov, pomocí nejmodernější technologie, špičkových surovin a starostlivé receptury, vaří pod vedením vrchního sládka Vladimíra Ličmana a spolumajitele Michala Voldřicha, bývalého sládka Pražských pivovarů. Pivovar Zvíkov je držitelem mnoha ocenění, například prestižní Jarní ceny sládků, a patří mezi nejuznávanější a nejoceňovanější minipivovary v České republice. Vedle pivovaru je Pivovarský dvůr Zvíkov tradiční venkovským zájezdním hostincem s minipivovarem, restaurací s vlastní pekárnou a udírnou a nově luxusním wellness areálem. Je jediným hostincem a restaurací s možností ubytování přímo na přístupové cestě k jedné z nejvýznamnějších českých turistických destinací, starověkém hradu Zvíkov.

První emise vystavené na platformě Fundlift při jeho spuštění 31. května 2016, řetězec rychlého občerstvení s mexickým jídlem Burrito Loco a projekt EnLog s unikátní technologii pro optimalizaci osvětlení průmyslových objektů, byly investory upsány v rekordním čase jednoho týdne. Souběžně s možností investice do Pivovaru Zvíkov Fundlift nabízí možnost za atraktivní úrok podpořit růst producenta zdravých nápojů pro vrcholové i amatérské sportovce i děti ISOLINE. Projekt již vybral dva miliony korun z celkem žádaných sedmi milionů.

Pivo jako součást koktejlu!? A proč ne?

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iReceptář.czAutor:Soňa Hanušová

Pít pivo stále stejným způsobem dokola je nuda. Chtělo by to změnu, trochu to okořenit. Třeba si udělat pivní koktejl.
Každý správný Čech pije pivo. Vždyť Česká republika už několik let obhajuje světové prvenství ve spotřebě piva na obyvatele. V roce 2015 to bylo neuvěřitelných 143 litrů na hlavu. S 340 pivovary na našem území jsme i zemí s největším počtem pivovarů na hlavu. Můžeme to zkusit i jinak. Rozhodně ale zapomeňte legendární (…brr…) Magické oko.

Black Velvet
●Black Velvet coctail koktejl Guiness sekt šumivé vínoGuiness
●šumivé víno

Začneme klasikou, kterou je tento naprosto jednoduchý koktejl kombinující tmavý Guiness a šumivé víno v poměru 1:1. Kdo si chce vyhrát, lije Guiness do sklenice přes lžičku. Tím se nespojí se spodní vrstvou šumivého vína a vy můžete servírovat dvoubarevný drink. Šumivé víno, kterým by mělo být pravé šampaňské, lze nahradit i ciderem, takovýto drink je ale považován za Black Velvet chudých (Poor Man‘s Black Velvet).

Caipbeerinha
Caipbeerinha koktejl coctail Cachaça máta pivo60 ml Cachaçy
●15 ml agave sirupu
●2 měsíčky citrónu
●2 měsíčky limety
●6 listů máty
●30 ml piva na dolití

Koktejly začínající na caip- (nejznámější caipirinha a caipiroska) se už řadu let těší velké oblibě. Jde o jednoduchou kombinaci destilátu a citrusů, v tomto případě doplněnou o pivo typu IPA. Citrón, limetu a agave sirup nadávkujte do shakeru a pořádně podrťte. Přidejte mátu a cachaçu a protřepte s ledem. Přelijte do sklenky a doplňte pivem.

Summer Hoedown
Summer Hoedown koktejl coctail maraschino pivo 40 ml maraschina (višňová pálenka)
●120 ml světlého piva
●červený meloun
●cukr

Červený meloun je pomalu symbolem léta. Jakmile se objeví na pultech supermarketů, okamžitě mizí v košících nakupujících. A málokteré ovoce (ačkoli v případě melounu vlastně zelenina) svádí tolik ke kombinaci s alkoholem. Vedle vodkové variace nebo varianty s šampaňským vyzkoušejte i spojení s pivem. Led, meloun a cukr rozmixujte v mixéru na sorbet. Ten nadávkujte do sklenic a dolijte pivem a maraschinem. Pokud se vám nechce vytahovat mixér, pak stačí jen meloun a cukr podrtit v shakeru, dolít maraschino a na ledu vytřepat. Přelijte do sklenice a dolijte pivem. A máte ideální letní koktejl k bazénu.

Pivní koktejl s malinami
●1 hrnek zmražených malinamPivní koktejl s malinami maliny limonáda pivo
●4 láhve vychlazeného piva
●1 láhev malinové limonády
●půl hrnku vodky
●plátky citrusů na ozdobu

Pokud čekáte větší společnost, je ideální nachystat punč. Nenechte se zmást oním proslulým vánočním punčem, za punč lze považovat vše, co obsahuje ovocnou složku a je servírováno v bowli. Příprava punče je navíc neuvěřitelně jednoduchá. Prostě v míse (bowli) smícháte všechny suroviny, led je samozřejmě nutností. Dozdobíte plátky pomeranče a citrónu, přidáte sběračku na podávání a máte vystaráno.

Kapitánův sud
Kapitánův sud koktejl coctail rum grapefriut30 ml spiced rumu
●30 ml guava sirupu
●30 ml šťávy z červeného grapefruitu¨
●120 ml světlého piva
●limeta na ozdobu

Drink, za který by se nemusel stydět leckterý námořník. Rum můžete použít například Captain Morgan, jak název napovídá, ale i takový Lamb´s Spiced nebo Old J vykovají stejnou, ne-li lepší službu. Postup je stejný jako u předchozích drinků, ingredience kromě piva nadávkujte do shakeru a protřepte na ledu. Přelijte do sklenice a, však víte, doplňte pivem.

A na závěr jedna specialita pro ty, kteří se nebojí experimentovat. Příběh o vzniku tohoto drinku je zajímavý a rozhodně by jeho servírování bylo začátkem úžasné intelektuální debaty (a po jeho dopití bezesporu i značně filosofické). Drink totiž roku 1960 vymyslel spisovatel Anthony Burgess, autor Mechanického pomeranče. Proč? To už může být předmětem oné debaty.

Katova krev
Katova krev Hangman´s blood koktejl coctail pivo gin whiskey guiness80 ml ginu
●80 ml whiskey
●80 ml rumu
●80 ml brandy
●80 ml portského
●100 ml šumivého vína
●Guiness na dolití

V originálu Hangman´s blood lze přeložit i jako Oběšencova krev. Možná je to příhodnější, protože z téhle kombinace a množství (drink se chystá do pinty) by si to člověk vážně šel nejraději hodit. Namíchat tenhle koktejl může jen velký odvážlivec nebo velké prase. Pravděpodobně kombinace obého.

Pivní slavnosti a výstava historických vozidel 2016

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Město SvitavyAutor:Petr Šmerda

Začátkem července se svitavské náměstí stalo centrem společenského dění. Od sobotního rána přicházeli návštěvníci - velmi oblíbené akce - zhlédnout s láskou udržované veterány. Výstava historických vozidel přilákala stovky fanoušků krásné historie a techniky. Prohlédnout si mohli několik desítek osobních i nákladních automobilů a motocyklů různých značek. Výstava nabídla vše od prvorepublikových strojů, přes military vozidla, pravé čistokrevné sporťáky až po lidová vozidla let poválečných, vozy z období socialismu i obrovské americké limuzíny a kabriolety. Příjemnou atmosféru umocnila stylová hudba Humpoleckého dixielandu a komentovaná prohlídka strojů.

Na horní části náměstí se v odpoledních hodinách představilo 17 menších pivovarů. Oslavy slavnostně zahájili - naražením soudku - starosta města David Šimek, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a guru zlatavého moku Miroslav Koutek z Litovle. Pro milovníky piva byly připraveny malé degustační sklenice s logem oslav města a mohli si tak vychutnat piva okolo 90 značek – tu svoji nejoblíbenější mohli podpořit prostřednictvím dvou hlasovacích žetonů. Vítězové byli slavnostně vyhlášeni během bohatého kulturního programu. Nejvíce hlasů získal místní pivovar Na Kopečku následovaný městským pivovarem Polička a Ohradou z Vísky u Letovic.

Součástí slavností byly nejrůznější soutěže a doprovodný program pro veřejnost jako broušení vlastních motivů na sklenice, hod táckem, malováni na obličej, silácké držení tupláků, pití piva a jedení knedlíků na čas. Tím hlavním bylo jistě klání o nejlepší kotlíkový guláš, kterého se zúčastnily týmy:

– svitavská radnice
– polská radnice
– krajánci z Pardubického kraje
– muzeum
– fotbalisti
– basketbalisti
– policisté
– kopeček
– Tyjátr
– sklepáci

Jsme rádi, že se zapojila veřejnost i místní organizace a společně vytvořili přátelskou soutěžní atmosféru včetně prezentace celého postupu při vaření na otevřeném ohni. Originální výzdoba stánků a jednotný oděv soutěžících celou parádu jen podpořily. Vítězství si odnesli kuchaři kopečkovského týmu. Všechny porce guláše byly následně ihned vyprodány, což dokazuje, že se všem velmi povedly. Premiéru měl i nultý ročník o nejlepší svitavskou kynutou buchtu. Hlavním porotcem všech kulinářských výtvorů byl šéfkuchař Václav Šmerda, kterému tímto velmi děkujeme.

Báječnou atmosféru pivních slavností doplnilo vystoupení několika kapel moderovaných dvojicí Ondřej Komůrka a Pavel Padyásek, která celou oslavou provázela. Svoje premiérové vystoupení předvedla místní skupina S.U.E. – Svitavy ukulele ensemble, která sklidila velký úspěch.

Myslíme si, že pivní slavnosti se velmi povedly a Svitavané si tento den náramně užili. Je vidět, že Svitavy opravdu žijí. Plno báječných emocí, dobrá nálada, přátelské soutěžení, povzbuzování a společná zábava - to byly hlavní znaky letošních oslav, které dělají vše svitavské zase o něco lepší. Během dne se na svitavském náměstí vystřídaly stovky návštěvníků a budeme rádi, když se minimálně ve stejném počtu sejdeme na příštím, již 6. ročníku. Budeme se na vás těšit.

Svijanské slavnosti: Vypilo se 650 sudů!

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Liberecký deníkAutor:Gabriela Volná GarbováSvijany

Deset tisíc návštěvníků zamířilo v sobotu na Svijanské slavnosti. Letos se konal už 27. ročník.

140 sudů Svijanského Mázu, 90 sudů Zámeckého Mázu a 80 sudů tankového piva proteklo v sobotu hrdly návštěvníků 27. ročníku Slavností svijanského piva. Letos jich přijelo deset tisíc.

NENÍ KDE PARKOVAT, ALE JE CO PÍT
Blížíme se k Svijanskému Újezdu a je zřejmé, že letošní ročník si na nezájem milovníků zlatavého moku stěžovat rozhodně nemůže. Štrúdly lidí směřující v sobotu odpoledne k Svijanskému Újezdu, desítky aut zaparkovaných už před vjezdem do obce a muž pospávající teprve hodinu po zahájení v příkopu jsou jasným znamením, že letos se sem vypravili snad všichni milovníci piva z kraje a přilehlého okolí.

Po nepříjemné půlhodině, kdy marně hledáme místo na zaparkování, protože všechna parkoviště už jsou beznadějně plná, se konečně noříme mezi tisíce lidí v areálu, z něhož se ozývá směs country, swingu i kolotočových hitů

PÓDIUM I NOVÉ PIVO
Jak nás upozorňuje mluvčí Svijanského pivovaru Petra Winklerová, letos čekalo návštěvníky několik příjemných novinek.

„Místo dvou pódií, malého a velkého, máme pódia tři, z toho dvě velké, kde se střídavě hraje v sudou a lichou hodinu, a jedno malé," snaží se překřičet hlasitý mumraj mluvčí svijanského pivovaru. Aby se návštěvníci lépe orientovali v programu, přizvali si pořadatelé letos poprvé na pomoc moderátory.

Další novinka potěší hlavně „pivaře". Poprvé zde totiž mohou podle Winklerové ochutnat novinku pivovaru Zámecký Máz.

Jedná se o opětovně zakvašený máz, který by měli ocenit hlavně milovníci plnější chuti. „Náš sládek jej uvařil u příležitosti otevření zrekonstruovaného zámku ve Svijanech, který jsme opravovali dva roky," uzavírá náš krátký rozhovor mluvčí, ale to už nás pohlcuje bujarý dav.

Děti samozřejmě zajímají jako první pouťové atrakce, které jsou letos rozprostřené po celém areálu. Dospělí se řadí u stánků s pípami a velké procento návštěvníků se shromažďuje pod pódii.

„Přijela jsem hlavně kvůli kapelám. Mám ráda Buty. Trochu mě naštvalo parkování, trvalo snad půl hodiny, než jsme našli místo. Doufám, že nám neodtáhnou auto," směje se třicetiletá Pražačka Helena, která řídí, takže piva si moc neužije. „Manžel to zvládne za mě," dodává.

O hudebním programu vystoupili mimo jiné skupina Buty, Škwor nebo Ivan Mládek. Letos bylo v nabídce jedenáct druhů piva. Nejvíce se vypilo Svijanského Mázu.

Pili až do rána. Na pípách v Olšanech se protočilo 26 druhů piv

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Vyškovský deníkAutor:David Veselý

Vinaři mají spoustu akcí, pivaři ne. To jim přišlo nefér. A tak před lety vznikla recesistická akce, při níž z píp teče zlatavý mok po dva dny. Na letošním šestém Olšanském pivobraní můžou jeho milovníci vybírat z šestadvaceti dru­hů.

Ochutnávat vyrazil třeba Zdeněk Šrutka. Je jedním ze zhruba stovky návštěvníků prostranství před hospůdkou U Pštrosa, kde se akce v pátek a sobotu koná. „Ta, která jsem vyzkoušel, mi zatím chutnala. Chystám se dát si všechna. Jen je trochu škoda, že je zima, zatím totiž není na pivo taková chuť," hodnotí Šrutka.

HLAVNĚ NEZNÁMÁ
Že se piv zatím nevypilo tolik, jako bývá obvyklé, potvrzuje i organizátor Roman Röss. „Při minulém ročníku se vytočilo asi sto třicet sudů, teď to bude slabší," odhaduje pořadatel akce, která měla loni přestávku.

Aby nalákal co nejvíc příznivců pěnivého moku, nabízí taková piva, která nejsou v hospodách obvykle k mání. „Třeba vícestupňová by hostinský nestihl prodat. A to z důvodu, že po třech čtrnáctkách už nemáte moc chuť dát si další, a radši půjdete domů," vysvětluje Röss.

Vstupné je zdarma. Nebýt ale ochotných kamarádů a příbuzných pořadatele, zřejmě by to tak nemohlo být. „Když to řeknu s nadsázkou, pomáhají tady za pivo a párek. Třeba u grilu je moje sestra a tchán. Jinak by akce musela být zpoplatněná, což by byla škoda, protože jsme jedni z mála, kteří vstupné nevybírají," vyzdvihuje Röss.

Přestože je alkohol záležitostí dospělých, organizátoři mysleli i na mladé rodiny s dětmi. Nechybí tak ani program pro menší návštěvníky. Baví se třeba při soutěžích.

Využívají toho například manželé Musilovi z Rousínova. „Na akci jsme vyrazili na kolech. Vzali jsme s sebou i děti, pojali jsme to jako rodinný výlet. Co se týká piva, zatím jsme měli samé skvělé vzorky. Rádi ochutnáváme spíš neznámé druhy a tady je jich hned několik. I jídlo musíme pochválit, steaky jsou výborné. Ale až do večera zde kvůli dětem nevydržíme," shodují se manželé.

MOŽNÁ V ROUSÍNOVĚ
Příští rok ale možná nebudou muset vyrážet do Olšan. Röss uvažuje, že akci uspořádá právě v Rousínově. A to kvůli obyvatelům Olšan, kteří z akce nemají moc velkou radost. „První den jsme končili až v ranních hodinách, což se jim samozřejmě nelíbilo. V Rousínově by byly větší prostory a nezanedbatelným důvodem je i mnohem lepší dostupnost," nastiňuje organizátor.

Že se z Olšan ve večerních hodinách těžko cestuje, potvrzuje i návštěvník z Brna. „Prakticky se z Olšan večer nedá dostat. Je to škoda, protože jinak je akce moc dobrá. Mně to naštěstí nevadí, mám ve vesnici chatu. Ale jiní si musí buď sehnat ubytování, nebo vydržet až do rána," říká Brňan.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 11:195.119/5.119