Novinky a zajímavosti ze světa piva

Svátek zamilovaných barví piva do růžova, na etiketě se objevují srdíčka. Část minipivovarů zareagovala na dnešního sv. Valentýna a uvařila tematické speciály. S blížícími se Velikonocemi a svátkem sv. Patrika pivo zase zezelená.
Článek

V Podlesí u Příbrami přidali do piva maliny, v Plzni meruňky, v pražském Radotíně zase med. Jedno mají tato piva společné – točí se kolem dnešního 14. února, na který připadá takzvaný svátek zamilovaných. Piva hodící se k valentýnskému napití se dají sehnat i v centru Prahy, třeba U Medvídků nebo v Pivovarském domě.

„Máme skoro vyprodáno, zájem nás překvapil,“ říká Vít Zelenka a přináší v předvečer novodobě vzkříšeného svátku dvě skleněné lahve s červenorůžovou etiketou s jednoduchým názvem Valentýn. Majitel minipivovaru Podlesí na úpatí brdských kopců blízko Příbrami přiznává, že nápad na míchaný malinový speciál letos přišel na poslední chvíli, i když už loni na svátek zamilovaných mysleli.

Po loňské višni je tady malina
„Kvůli koronavirovým opatřením jsme loni museli mít zavřenou restauraci a prodávali jsme pouze z okýnka. Dělali jsme tehdy lidem na objednávku valentýnský balíček pro Ni a pro Něj. Byl to tatarák s sebou, který je pěkně stylově červený, pánové ještě dostali plechovku našeho Hulváta a pro dámy jsme nachystali višňový speciál,“ vzpomíná na náročnou loňskou sezonu s úbytkem hostů.

Letos vybral chuť malin. Vít Zelenka bere do ruky otvírák a po chvíli už světlé, narůžovělé pivo pěnivě plní vnitřek nakloněné třetinkové sklenice na nožce. „Na rovinu přiznávám, že je to pivo, do kterého je při stáčení do sudu přidáván kvalitní malinový sirup. Maliny tedy nebyly použity v procesu vaření a jako pivař se tím nechci chlubit,“ vysvětluje. Pivním laikům to ale asi bude jedno, protože jeho „Valentýn“ chutná svůdně – má dostatek typické hořkosti jejich výčepního Brdonoše, zároveň v konci osvěžující závan maliny.

Po růžovém pivu přijde zelené
„Kombinace maliny s pivem funguje dobře, lidem chutná. Jednu láhev jsem dal i své manželce a byla spokojená,“ usmívá se pivovarník, ale dodává s mírnou lítostí, že nechal udělat jen sto dvacet lahví. „Báli jsme se, aby nám tady nezůstaly, jenže se prodává nečekaně velice dobře. Další várku bohužel nestihneme, nemáme ani etikety. Ale tatarák máme!“ podotýká v nedělním odpoledni se smíchem, do Valentýna zbývá poslední noc. Z pestré palety piv si podle něj hosté mohou užít i speciály s příměsí medoviny, které jsou v Podlesí oblíbené celoročně.

Vít Zelenka upozorňuje, že ohledně sezonních piv už musel začít myslet na další měsíce, jejichž téma je shodou okolností i bližší jeho příjmení. Stále oblíbenější zelené pivo se totiž začíná prodávat už v březnu na svátek sv. Patrika. Prodeje pak většinou vrcholí ve velikonočním období kolem Zeleného čtvrtka, které letos připadá až na druhou půlku dubna. „Zájem bývá veliký. Zelené pivo stáčíme i do desetilitrových soudků. Kupují si ho nejen hospody z okolí, aby měly jednorázově něco zajímavého pro své hosty, ale i lidé na domácí setkání,“ dodává.

Granátová barva v centru Prahy
Oblibu valentýnských piv potvrzuje Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů, který zároveň provozuje dva pražské minipivovary – jeden na Strahově, druhý v centru města u Karlova náměstí. „Svatý Valentýn je pro minipivovary příležitost jako každá jiná, takže i tohoto svátku se mnohé podniky snaží využít k ozvláštnění své nabídky. Některé vaří svoje speciály, jiné se zaměřují na prodej valentýnských balíčků,“ potvrzuje pro Seznam Zprávy.

Typické cinknutí a tramvaj odjíždí ze zastávky Štěpánská kousek nad Karlovým náměstím v centru Prahy. Hned přes přechod je tu na jednom z rohů křižovatky jeho Pivovarský dům známý i svými ochucenými speciály. Vyloženě valentýnskou edici nenabízí, ale jako pivo vhodné pro svátek zamilovaných doporučuje jejich celoroční chmelově-višňový speciál, který je díky typické granátové barvě ideální k pivní oslavě svátku. „Díky hořkosti ho mají v oblibě i pánové. Dámy často zkoušejí i banánové nebo kávové, oblíbené je zelené kopřivové,“ vypočítává muž za výčepem.

Praha: Rubygott místo Valentýna
Krásnou červenou barvu, růžovou pěnu a plnou medovou chuť měl tradičně nefiltrovaný ležák s názvem Valentýn, který se vařil u Národní třídy v minipivovaru U Medvídků. „Ano, tam vždycky vařili ibiškový speciál,“ vzpomíná Jan Šuráň na pivo, které už má svého nástupce. Minipivovar je tady v historickém centru tak trochu schovaný v hloubi budvarské restaurace, kde se dnes také pivo místní výroby čepuje.

Cedule u vstupu je pomalovaná srdíčky, doplňují ji nápisy Valentýn, Rubygott. „Je to polotmavý nefiltrovaný ležák, jeho rubínové barvy jsme dosáhli použitím sladu Carared,“ vypráví provozní Žaneta Pšeničková.

Procházíme restauračním provozem zcela dozadu, kde se objevují varny a kádě minipivovaru, dříve umístěných ve vyšších patrech objektu. „Tady je víc prostoru a nahoře budujeme pivní lázně,“ vysvětluje provozní. Už od víkendu v restaurace nabízejí i valentýnské menu – něco červeného je v polévce, jídle pro Něj i pro Ni, ale i v dezertu pro oba.

Kisseláč s odkazem na polibek
Zapomeňte na maliny, višně i tisíc odstínů červené. Plzeňský minipivovar Proud se letos vydal jinou cestou. „Přemýšleli jsme, co chceme nabídnout namísto unifikovaných srdíček,“ říká sládková pivovaru Lenka Straková. „Nakonec jsme vsadili na přídavek čistého meruňkového pyré od českého dodavatele a výsledný Kisseláč ve stylu Berliner Weisse je díky tomu velmi osvěžující pivo,“ podotýká sládková. Jak dodává, jejich Kisseláč Meruňka je prý svěží jako polibek s chutí po meruňkách. Na to ostatně odkazuje i název – kombinace slov „kyseláč“, což je druh pivního speciálu, a anglického „kiss“, tedy polibek.

Samostatně je k dostání pouze na e-shopu pivovaru, pořídit se dá i ve speciálním Balíčku ovoce, kde ho doplňuje speciál Yuzu Pale Ale s příjemnou hořkostí a lehkým citrusovým aroma. „Tahle dvojka vás správně naladí na romantický valentýnský večer,“ tvrdí sládková experimentálního minipivovaru, který sídlí v bývalé elektrárně v areálu Plzeňského Prazdroje a první várku uvařil teprve na konci září 2020.

Pivní výběr na 14. února je pestrý
Šemík by sem z Vyšehradu nedoskočil, ale autem nebo i na kole podél Berounky můžete rychle dorazit do minipivovaru Horymír v pražské části Radotín. Na náměstíčku, které se také jmenuje po bájném žokejovi z českých pověstí, je v nabídce valentýnská čtrnáctka. „Ano, klidně doražte, máme ji,“ potvrzuje o víkendu pracovník minipivovaru do telefonu. Celým názvem je to Pivní speciál Medová 14°.

Je to silné, spodně kvašené pivo měděné až jantarové barvy, které tady uvařili z pěti druhů sladů. Chmeleno je žateckým poloraným červeňákem a premiantem. „Hořkost, typická pro naše piva, je u tohoto speciálu potlačena medem, který byl přidán do chmelovaru, hlavního kvašení i dokvašování,“ zmiňuje výčepní. Dnes, 14. února, je tu navíc k dostání i speciální valentýnské menu.

Pivní Valentýn ve vašem okolí?
Vyprodáno! To hlásí mnohé e-shopy s pivní tematikou, když sháníte valentýnský speciál. Je to třeba případ piva Honey Pink z Pivovaru Antoš ve Slaném nebo Valentýnského speciálu z varndorfského Kocoura.

Není ale třeba věšet hlavu. Mnohé pivovary mají i ve stálé nabídce piva, která se ke svátku zamilovaných hodí. V jihočeském Nepomuku sídlí farmářský minipivovar Zlatá kráva, kde vaří netradiční pšeničné pivo s českými jahodami. Minipivovar Chomout u Olomouce nabízí zase Něžnou Báru, která má na etiketě symbol srdce. Pokud máte jakýkoliv pivní tip, dejte vědět v komentářích.

Dnes je tu tedy svatý Valentýn a jeho růžové pivo, následovat bude svatý Patrik se zeleným pivem. Co bude dál? Na jedno si můžeme vsadit: zlatá to jistí celoročně.

Skvěle načepované pivo není již jen výsadou Prahy a dalších velkých měst. Hospod a restaurací, které umí pečovat o český národní nápoj, přibylo i navzdory pandemii, a to i v menších městech. Dokládá to ocenění Hvězda sládků. To Plzeňský Prazdroj uděluje hospodám a pivnicím, které pivu věnují tu nejvyšší péči, a kde ho umějí i perfektně načepovat. Letos jej získalo 586 hospod, téměř dvakrát tolik, co v prvním ročníku před třemi lety. Nejvíce přitom rostou počty oceněných v městech do 50 tisíc obyvatel. Úspěšní jsou ale i hostinští v nejmenších městech a Hvězdu sládků získalo letos i 26 hospůdek v obcích do 3 tisíc obyvatel.

Plzeňský Prazdroj letos uděluje Hvězdu sládků již potřetí. Inspektoři hodnotí pravidelně celkovou péči o pivo od skladování přes čistotu pivního vedení a skla až po správné čepování. Obavy, že by se vinou koronakrize kvalita v hospodách zhoršila, se nenaplnily. „Naopak se ukázalo, že hospodští dělají vše pro to, aby k nim hosté znovu chodili a vraceli se nejlépe opakovaně. Proto vylepšují nejen prostředí restaurací nebo nabídku jídla, ale soustředí se ještě víc i na pivo a péči o něj. A v tom se jim snažíme maximálně pomáhat,“ říká Tomáš Mráz, obchodní ředitel Prazdroje. Inspektoři z Prazdroje přitom uvádí, že kvalita péče o pivo a jeho čepování roste celkově a netýká se jen těch nejlepších hospod, které získají Hvězdu sládků, a jen velkých měst.

Oproti předchozímu „předcovidovému“ ročníku se počet oceněných hospod zvýšil bezmála o 140, a to i přesto, že kritéria jsou pořád velmi přísná. Celkem Hvězdu sládků pro letošní rok obdrželo 586 restaurací, hospod a barů v Česku. Nejvíce oceněných podniků je v Praze, na severní Moravě, v Plzeňském a Středočeském kraji. Přibývá ale oceněných provozoven i v dalších regionech. Oproti minulému ročníku letos vzrostl nejrychleji počet na jižní Moravě, v Královéhradeckém a Olomouckém kraji.

Výrazně se přitom situace zlepšuje na malých městech a vesnicích, kde místním hospodám v posledních dvou letech i vlivem covidových omezení přibyla konkurence v podobě domácích výčepů. „Majitelé hospod na malých městech to často vzali jako výzvu a začali se věnovat kvalitě. Chceme jim v tom pomoci, ať už zlepšením výčepního vybavení, poradenstvím v oblasti sanitace pivního vedení nebo školením personálu a výčepních. Ročně proškolíme stovky provozoven. Tím se zvyšuje i počet podniků v menších městech a na vesnicích, které umí naservírovat skvěle ošetřené pivo a lákají své hosty zpátky. A ty úplně nejlepší pak aspirují na Hvězdu sládků,“ vysvětluje Vojtěch Homolka, vrchní obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, který má na starosti kvalitu čepovaného piva v hospodách.

Že hosté čím dál víc vyhledávají správně ošetřené pivo, potvrzuje Marek Cieslar z pivnice Pilsnerka Národní v centru Prahy: „Pozorujeme zvýšený zájem znalců piva. Mezi hosty nám přibylo množství partiček, které cíleně chodí za kvalitním pivem.“

Přesto, že kvalita péče o pivo roste, udržet si prestižní ocenění není pro hospody automatické. Svědčí o tom fakt, že Hvězdu neobhájila přes stovku hospod a restaurací. „Mezi letošními oceněnými je přes 40 procent nováčků, hospod, které dosud Hvězdu sládků neměly,“ uvádí Vojtěch Homolka.

Pro hospodské je ocenění důležité z několika důvodů. V nedávném průzkumu Prazdroje, kterého se účastnilo 150 v minulém ročníku oceněných hospod a restaurací, potvrdila třetina z nich, že k nim hosté po získání Hvězdy sládků cíleně chodí na čepované pivo. Téměř 60 % hospodských uvedlo, že ocenění zvyšuje hrdost štamgastů na svého výčepního. Pro 40 % dotázaných přináší Hvězda konkurenční výhodu a zvyšuje známost jejich podniku. Pětina pak uvádí, že k nim chodí noví hosté a mají díky Hvězdě i vyšší výtoč piva.

„Máme opakovaně potvrzeno, že lidé chodí cíleně tam, kde Hvězda visí,“ komentuje Martin Tuch z restaurace Dole v dole v Sokolově a jeho slova potvrzuje i Pavel Halama z restaurace Panský dvůr v Chotěboři: „Díky Hvězdě jsme se dostali do různých aplikací a map, takže kdo nás nezná, najde si nás. Už to není přitom jenom věcí mladých, pozorujeme, že podobné aplikace využívají i starší lidé.“

Od roku 2011 funguje na Střední odborné škole ekologické a potravinářské ve Veselí nad Lužnicí školní minipivovar, který slouží pro praktickou výuku žáků. Letos tak oslaví 11. narozeniny.

Za dobu své existence škola vychovala mimo jiné kolem 150 sládků či podsládků, kteří zde vystudovali obor technologie potravin. Na škole žáci mohou studovat také technologii mléka, analýzu potravin, ekologii a životní prostředí nebo přírodovědné lyceum.

Renomé minipivovaru stále roste, loni v září si z 31. Mezinárodního pivního festivalu v Českých Budějovicích odnesl stříbro a bronz.

„V soutěži Zlatá pivní pečeť jsme získali stříbrnou medaili za pivo Blatský Brown Ale a v soutěži Pivo České republiky 2021 pak bronz za pivo Blatský Stout. Mám z toho ohromnou radost, protože za celou dobu, co pivovar funguje, si nepamatuji, že bychom si z Mezinárodního pivního festivalu odvezli rovnou dvě ocenění,“ uvedl ředitel školy Ladislav Honsa.

Ocenění přebral školní sládek Aleš Boubelík, pro kterého má ředitel jen slova chvály. „Je velmi šikovný, snaživý, zkrátka akční. Má o obor velký zájem, ostatně přímo v jednom minipivovaru pracuje, což je pro nás ideální. Zároveň mě těší, že se jedná o našeho absolventa,“ dodal ředitel.

Školní minipivovar slouží pro praktickou výuku žáků. oboru technologie potravin. Učí se vyrábět různé druhy piv, pokud jsou plnoletí tak také provádět správnou degustaci, a pivo hodnotit z mikrobiologického či chemického hlediska.

„ Studenti u nás získají praxi a budou moci nastoupit do pivovarů jako kvalifikovaní pracovníci. Navíc se nacházíme v kraji, který je převážně zemědělský a potravinářský a výroba piva je tu tradicí,“ nastínil ředitel hlavní důvody, proč mít vlastní minipivovar.

„Vyrábíme české ležáky, speciální piva, výčepní piva, pšeničné pivo, ochucená piva či nealko. Ačkoliv máme povolený prodej piva, není pro nás prioritou. Minipivovar má v první řadě vzdělávat. Samozřejmě nás ale pozitivní zpětná vazba velmi těší.“

Ve škole byl minipivovar vybudován v květnu 2011, od září v něm začala pravidelná výuka. U jeho zrodu stál Ivan Dufek, který působil jako dlouholetý sládek a později ředitel pivovaru Regent Třeboň. Je členem Síně slávy českého pivovarnictví, do které byl uveden před čtyřmi lety.

Minipivovar pomáhal vybudovat, vařil v něm a učil žáky. V tomto školním roce jako důchodce ještě vyučuje jednu skupinu žáků druhého ročníku. Vychoval si svého nástupce Aleše Boubelíka, který zde nyní působí jako školní sládek a učitel.

„V patnácti letech jsem se rozhodl, že bych chtěl studovat právě na této škole. Zaujala mě totiž právě možnost praxe v minipivovaru, že má člověk možnost si to sám osahat. V šestnácti jsem proto začal chodit na brigády do jednoho minipivovaru poblíž Českého Krumlova,“ popsal začátek své cesty k pivu pětadvacetiletý sládek Aleš Boubelík.

Žáci v minipivovaru pod jeho dohledem připravují mladiny, kvasí a dokvašují různé druhy piva, provádějí sanitaci, stáčení a čepování piva, analyzují suroviny a hotová piva ve školní laboratoři, ve čtvrtém ročníku pak cvičí i senzorickou analýzu.

Studenti považují školní minipivovar za velké zpestření výuky. Michal Hájek je studentem třetího ročníku a lásku k vaření piva mají takříkajíc v rodině. „Moje mamka je laborantka v pivovaru, tak se to nabízelo. Tahle škola se mi líbila, právě i kvůli možnosti si vše prakticky osahat. Sám mám doma už něco zařízené a zkouším vařit vlastní pivo. Musím říct, že jsem ani nečekal, že mě tenhle obor tak vtáhne,“ uvedl.

Tadeáš Chýna studuje ve Veselí nad Lužnicí také třetím rokem. “V budoucnu se chci věnovat vaření piva, proto jsem si vybral tuhle školu. Jednou bych si rád otevřel vlastní minipivovar, možná s restaurací. K tomu, abych mohl podnikat, potřebuji maturitu,“ vysvětlil.

Studentka třetího ročníku Klára Kulhová pochází z Kardašovy Řečice a v budoucnu se chce věnovat hlavně mlékárenství. I tak si ale praktické zkušenosti ze školního minipivovaru chválí. “Nejvíc se mi líbí, že je škola jiná než většina ostatních. Rozhodně lepší, než nějaká ekonomka,“ myslí si.

Historicky ani místně není vaření piva ve městě na soutoku Lužnice a Nežárky ničím neobvyklým. „Veselí mělo jako město várečné právo, škola navíc přímo sousedí s bývalým pivovarem, který patří do objektu staré radnice. V roce 1555 ho založil Vilém z Rožmberka a fungoval ještě za první republiky,“ vysvětlil ředitel.

Na jednu várku minipivovar vyrobí asi 50 litrů nefiltrovaného moku. Pivo z veselské školy je nefiltrované, nepasterizované a přírodní. Díky tomu si v sobě zachová také celou řadu zdraví prospěšných vitamínů.

Vypadá to, že pivo Čechům trošku zhořkne. Po podzimním zvyšování cen se už na jaře čeká jeho další zdražení, a to až o 10 procent. Výrobci k tomu budou muset přistoupit kvůli zvyšování cen energií i surovin.

Pokud si někdy rádi zajdete na jedno, očekávejte, že na jaře budete mít hlouběji do kapsy. Pivo je dražší od 1. ledna a další zvýšení cen se má odehrát už v příštích měsících. Jsou pro to tři hlavní důvody: jednak vzrůstající cena surovin, především zdražuje jedna tuna sladu, navíc rychle roste i cena obalů a energií.

Na to musí reagovat především menší pivovary. "Zdražení piva určitě chystáme, bude to v úrovni kolem 10 procent. Ceny, které se nám zvedly na podzim, se po Novém roce opět zvedají. Čelíme několikanásobnému zdražení," upozornil prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Někteří větší producenti se snaží zdražování piva předejít a hledat jiné cesty, jak si poradit. Přesto nemohou vyloučit, že i oni v budoucnu budou muset cenu zvýšit. "Zefektivňujeme naše procesy nebo zapojujeme různé technologie třeba v oblasti energií," sdělila mluvčí Heinekenu Dita Vašíčková.

Zdražování se pochopitelně nevyhnou ani hospody a restaurace. "Plánujeme zdražování jako všechny restaurace. Na jaře možná lehké zdražení bude," avizovala číšnice Sabina Srbová. Při jarním zdražování se může stát, že někteří štamgasti dají přednost raději levnějšímu pivu, které si koupí v hypermarketu, a namísto hospody si ho vypijí třeba doma na gauči.

Roky chátrající historický areál bývalého pivovaru v Petrohradě na Lounsku opět ožívá. Navíc by měl sloužit svému původnímu účelu, nový majitel chce totiž tradici vaření piva obnovit. Plánuje také restauraci a hotelové ubytování.

„Jde o opravdu působivý příklad českého průmyslového designu a je škoda, že byl tak dlouho opomíjen. Mám vizi, jak lze pivovaru vrátit jeho bývalou slávu, avšak přizpůsobenou 21. století. Tím, že se pivovar vrátí jako významná kulturní památka, může této oblasti přinést řadu socioekonomických výhod,“ řekl Nicholas Marley, jednatel společnosti ISG Development, jež komplex koupila před dvěma lety.

Sám Marley je původem z Velké Británie, dlouhodobě však žije a podniká v Česku.

Téměř 160 let stará památka ho zaujala architekturou i dobrou dopravní dostupností. Obec se nachází v blízkosti křižovatky dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů a hlavního tahu 1/27 z Plzně na Most.

„Poloha v kombinaci s přírodními krásami oblasti vytváří danému místu jeho genius loci,“ uvedl Marley s tím, že plánovaný minipivovar ponese chmelařskou tradici zdejšího regionu.

Projekt renovace má na starosti Studio Anarchitekt, které se specializuje na obnovu historických objektů. „Máme dokončenou první etapu výměny střechy a opravu krovu ve středové části budovy. Novou krytinou je režná bobrovka. Letos chceme pokračovat v opravě střechy v levé části budovy nad budoucím minipivovarem. Následovat bude oprava komínů, odvlhčení zdiva. Nakonec bude restaurátorsky opravena omítka a repasována okna,“ popsala Petra Jílková ze Studia Anarchitekt.

Nejpoškozenější částí třípodlažní budovy je právě střecha a krov, které jsou kvůli vlhkosti a plísni v havarijním stavu. „Zdivo v suterénu ničí vzlínající vlhkost až do úrovně oken v přízemí, opadá omítka. Jinak je památka, přestože byla léta neudržovaná, v relativně dobrém stavu a dochovalo se mnoho původních částí,“ dodala Jílková.

Jako první má v areálu začít fungovat minipivovar. Tým architektů nyní připravuje jeho studii, a pokud vše půjde podle plánu, dokončen bude v roce 2023. O rok později se má otevřít restaurace a hotel má přivítat první hosty nejpozději v roce 2026. Záměr počítá s tím, že restaurace a hotel zaberou větší část opravované budovy.

Náklady jsou vyčísleny zhruba na 40 milionů korun. Pomoci s financováním mají dotační programy na záchranu kulturních památek.

Záměr se místním zamlouvá. „Nový majitel nás se svým plánem seznámil a vítáme, že pivovar ožije. Areál byl dlouhá léta opuštěný a jen chátral,“ uvedla starostka Petrohradu Jitka Dondová (NpO I).

Pivovar z 2. poloviny 19. století sloužil kromě vaření piva jako sklad zbraní, sklad a balírna léčivých rostlin a ve sklepích zrál sýr. Poslední dobou pustl.

Budějovický Budvar loni uvařil rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy. Export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Kvůli covidu klesly ale tržby Budvaru v Česku, meziročně o čtyři procenta. Novinářům to sdělila manažerka komunikace Budvaru Barbora Bláhová. Jde o předběžné výsledky, kompletní včetně zisku zveřejní Budvar do konce prvního pololetí.

"Jsem rád, že výsledná čísla můžeme nejen psát v zelených barvách, ale dokonce překonala naše očekávání. Zatímco objemově jsme vyrostli o 4,6 procenta, v tržbách za pivo jsme oproti roku 2020 narostli o významných 10,4 procenta. Pokračujeme tak v naší strategii, soustředění se především na kvalitu a hodnotu našeho portfolia," uvedl ředitel pivovaru Petr Dvořák. I druhý rok pandemické krize byl tak pro národní podnik úspěšným. Výstav překonal minulý, také rekordní rok. Vývoz vzrostl meziročně o 11,3 procenta. Budvaru se dařilo na všech největších trzích, tržby vyrostly u všech deseti hlavních. Většinový podíl na těchto výsledcích nesly trhy, kde má pivovar dceřiné společnosti – Německo, Slovensko a Anglie. "Čísla exportních prodejů ukazují, že obliba naší vlajkové lodi Budweiser Budvar Original v zahraničí neustále stoupá," uvedl Dvořák. Předloni národní pivovar vyvezl 1,15 milionu hektolitrů, vyplývá z výroční zprávy. Národní pivovar se stejně jako předloni potýkal s pandemickou krizí, která ho ovlivnila hlavně na tuzemském trhu. Kvůli uzavřeným restauracím a gastro provozovnám klesly tržby za sudové a tankové pivo. Na domácím trhu ztratil pivovar meziročně čtyři procenta tržeb. Kompletní ekonomické výsledky včetně tržeb a zisku zveřejní Budvar po auditu, do konce letošního prvního pololetí. V roce 2020 uvařil Budvar se 670 zaměstnanci 1,73 milionu hektolitrů piva. Zisk po zdanění stoupl předloni téměř o deset procent na 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.*

Budějovický Budvar loni uvařil rekordních 1,8 milionu hektolitrů. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun a činily 3,17 miliardy. Export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Kvůli covidu klesly ale tržby Budvaru v Česku, meziročně o čtyři procenta. Jde o předběžné výsledky, kompletní včetně zisku zveřejní Budvar do konce prvního pololetí.

„Jsem rád, že výsledná čísla můžeme nejen psát v zelených barvách, ale dokonce překonala naše očekávání. Zatímco objemově jsme vyrostli o 4,6 procenta, v tržbách za pivo jsme oproti roku 2020 narostli o významných 10,4 procenta. Pokračujeme tak v naší strategii, soustředění se především na kvalitu a hodnotu našeho portfolia," uvedl ředitel pivovaru Petr Dvořák. I druhý rok pandemické krize byl tak pro národní podnik úspěšným. Výstav překonal minulý, také rekordní rok.

Vývoz vzrostl meziročně o 11,3 procenta. Budvaru se dařilo na všech největších trzích, tržby vyrostly u všech deseti hlavních. Většinový podíl na těchto výsledcích nesly trhy, kde má pivovar dceřiné společnosti – Německo, Slovensko a Anglie. „Čísla exportních prodejů ukazují, že obliba naší vlajkové lodi Budweiser Budvar Original v zahraničí neustále stoupá," uvedl Dvořák. Předloni národní pivovar vyvezl 1,15 milionu hektolitrů, vyplývá z výroční zprávy.

Národní pivovar se stejně jako předloni potýkal s pandemickou krizí, která ho ovlivnila hlavně na tuzemském trhu. Kvůli uzavřeným restauracím a gastro provozovnám klesly tržby za sudové a tankové pivo. Na domácím trhu ztratil pivovar meziročně čtyři procenta tržeb. Kompletní ekonomické výsledky včetně tržeb a zisku zveřejní Budvar po auditu, do konce letošního prvního pololetí.

V roce 2020 uvařil Budvar se 670 zaměstnanci 1,73 milionu hektolitrů piva. Zisk po zdanění stoupl předloni téměř o deset procent na 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.

Na jaře zprovozní Budějovický Budvar novou linku na stáčení piva do plechovek. Investuje do ní kolem 300 milionů korun. Chce také zahájit projektovou přípravu na stavbu nové varny, což bude investice kolem půl miliardy korun. Stavět ji chce v roce 2023.

Budějovický Budvar loni uvařil rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy. Export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Kvůli covidu klesly ale tržby Budvaru v Česku, meziročně o čtyři procenta. Novinářům to sdělila manažerka komunikace Budvaru Barbora Bláhová. Jde o předběžné výsledky, kompletní včetně zisku zveřejní Budvar do konce prvního pololetí.

"Jsem rád, že výsledná čísla můžeme nejen psát v zelených barvách, ale dokonce překonala naše očekávání. Zatímco objemově jsme vyrostli o 4,6 procenta, v tržbách za pivo jsme oproti roku 2020 narostli o významných 10,4 procenta. Pokračujeme tak v naší strategii, soustředění se především na kvalitu a hodnotu našeho portfolia," uvedl ředitel pivovaru Petr Dvořák. I druhý rok pandemické krize byl tak pro národní podnik úspěšným. Výstav překonal minulý, také rekordní rok.

Vývoz vzrostl meziročně o 11,3 procenta. Budvaru se dařilo na všech největších trzích, tržby vyrostly u všech deseti hlavních. Většinový podíl na těchto výsledcích nesly trhy, kde má pivovar dceřiné společnosti – Německo, Slovensko a Anglie. "Čísla exportních prodejů ukazují, že obliba naší vlajkové lodi Budweiser Budvar Original v zahraničí neustále stoupá," uvedl Dvořák. Předloni národní pivovar vyvezl 1,15 milionu hektolitrů, vyplývá z výroční zprávy.

Národní pivovar se stejně jako předloni potýkal s pandemickou krizí, která ho ovlivnila hlavně na tuzemském trhu. Kvůli uzavřeným restauracím a gastro provozovnám klesly tržby za sudové a tankové pivo. Na domácím trhu ztratil pivovar meziročně čtyři procenta tržeb. Kompletní ekonomické výsledky včetně tržeb a zisku zveřejní Budvar po auditu, do konce letošního prvního pololetí.

V roce 2020 uvařil Budvar se 670 zaměstnanci 1,73 milionu hektolitrů piva. Zisk po zdanění stoupl předloni téměř o deset procent na 305 milionů korun, vyplývá z výroční zprávy.

Na jaře zprovozní Budějovický Budvar novou linku na stáčení piva do plechovek. Investuje do ní kolem 300 milionů Kč. Chce také zahájit projektovou přípravu na stavbu nové varny, což bude investice kolem půl miliardy korun. Stavět ji chce v roce 2023.

Pandemie koronaviru výrazně ovlivnila nárůst nových minipivovarů v Česku. Zatímco za poslední dekádu jich přibývalo okolo padesáti ročně, v roce 2020 to bylo zhruba třicet a loni jen sedmnáct. V Praze například v roce 2021 vznikl jediný minipivovar, na jižní Moravě dva. Pozitivním jevem je ale podle odborníků fakt, že se pivovary drží a nekrachují.

Za minipivovar se označuje podnik, který může ročně vyrobit maximálně 10 tisíc hektolitrů piva. Pokud by vyrobil více, již nejde o minipivovar. Z celkového objemu piva, které se za rok v Česku uvaří, spadá na minipivovary jen 2,5 až tři procenta. V regionech ale minipivovary oživují cestovní ruch a život měst a vesnic.

V současnosti jich je podle Českomoravského svazu minipivovarů v Česku kolem pěti set. Jejich boom odstartoval zhruba před deseti lety. V roce 2013 bylo v Česku necelých 200 minipivovarů, v roce 2019 to už bylo 480. Tehdejší prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň uvedl, že si dokáže představit, že jich bude v Česku kolem tisícovky. Covidová pandemie ale rozvoj minipivovarů zabrzdila. Například na jihu Moravy, kde je zhruba šest desítek minipivovarů, loni přibyly dva.

„Tempo růstu bylo v minulých letech výrazně dynamičtější. Naposledy docházelo k tak nízkým nárůstům v letech 2008-2010, což je ale z hlediska vývoje tohoto trhu zcela nesrovnatelné období, kdy v regionu bylo jen kolem deseti minipivovarů. Tehdy šlo ještě o dozvuk hospodářské krize, nyní jde o krizi koronavirovou. Většina investorů vznik nových pivovarů odsouvá z různých důvodů na příhodnější dobu," uvedl na webu Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána, který vývoj na trhu dlouhodobě sleduje.

Pivovary se drží a nekrachují
Problémy minipivovarům způsobilo v době pandemie hlavně to, že velká část z nich je restauračního rázu. V době „předcovidové“ totiž bylo ekonomicky nejvýhodnějším byznysem spojit minipivovar s vlastní restaurací.

„Ta je samozřejmě pandemií nejvíce ohrožená, protože situace komplikuje obě živnosti, tedy nejen pivovarskou, ale i restaurační. Oproti situaci před rokem je ale situace mnohem lepší, opatření se uvolňují. Pozitivním jevem je fakt, že se pivovary drží a nekrachují," uvedl Tomáš Gregor z Ústavu technologie potravin Mendelovy univerzity.

Pivovary si totiž na novou situaci na trhu postupně přivykly. Jejich majitelé se dali do vylepšování svého podnikání. Řada pivovarů spustila e-shopy, otevřela výdejní okénka nebo rozšířila prodejní místa. Pivo z minipivovarů se dostal i do boxů velkých obchodních řetězců. Některé minipivovary si totiž pořídily zařízení na plnění do lahví a plechovek, aby dokázaly nahradit propad prodejů sudového piva.

Současně mnoha pivovarům loni pomohla silná letní sezóna, která je vždy zejména o prodeji venku a tím pádem čepovaném pivu.

„Odhaduji, že výstavem malé pivovary na hodnotách z roku 2019 ještě nebudou, ale tržby již mohly mít obdobné nebo i vyšší právě díky prodeji lahvového piva, které je, v případě minipivovarů, zásadně dražší než sudové. Tento trend bude pokračovat i v dalších letech a očekávat, že se trh vrátí k poměru prodeji lahví a sudů 60 ku 40 procentům, v případě velkých, a 30 ku 70 procentům, v případě malých pivovarů, nelze," dodal Grmela.

Kde se pivo vaří
Ukázat, že nejsou české pivovary jen místa, kde umí uvařit nejlepší ležák na světě, ale i svět, kde lidé pečují o tradici českého pivovarnictví a zároveň přicházejí s novými trendy, je cílem nového projektu, který startuje Český svaz pivovarů a sladoven. Jmenuje se Kde se pivo vaří a chce představit to nejzajímavější z oboru. Inspirativní ženy, novinky, obalové trendy nebo mladé talenty, a to bez ohledu na to, zda přicházejí z minipivovaru nebo pivovaru vyrábějícího ve velkých objemech.

„Prostřednictvím našeho nového projektu Kde se pivo vaří oslavujeme dnešní české pivovarnictví a ukazujeme, že se jedná o úspěšný a rozmanitý obor. Současně s tím je také dokladem síly, pospolitosti a soudržnosti našeho odvětví,“ vysvětluje Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven.

Projekt je rozdělen do několika témat, v nichž svaz ukáže zajímavé osobnosti, projekty, příběhy a trendy, které jsou pro obor přínosné. První téma s názvem Ženy vaří pivo se spustí symbolicky 8. března. Představí se v něm několik českých sládkových, které osobitě rozvíjejí současné pivovarnictví. Novinka roku se zaměří na pivní trendy. Ukáže příběhy vzniku nové receptury a představí zajímavé novinky, které zaujaly za posledních dvanáct měsíců. Mladý talent vyzdvihne mladé lidi do 35 let, kteří v posledním roce nejvýrazněji zaujali svojí prací a přispěli tak k rozvoji oboru. Mohou to být sládci, pivovarníci, sladaři, chmelaři či výzkumníci.

Milovníci piva se musejí připravit na další vlnu zdražování zlatavého moku. Po podzimním růstu se cenovky v hospodách a obchodech pohnou i na jaře. Důvodem jsou růsty cen energií, surovin a některých vedlejších komponent. Především obalových kartonů či pivních korunek. Například obalové materiály zdražily meziročně až o sto a zátkové korunky dokonce o 170 procent. Jako první na to budou muset reagovat hlavně menší producenti.

„Zažíváme turbulentní období a vlny zdražování. Například ještě před novým rokem stála tuna sladu v průměru 15 tisíc korun. Teď je to zhruba o 200 euro více. To vše, včetně zvyšujících se cen energií, povede k dalšímu zdražení piva,“ řekl Deníku prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Ten předpokládá, že se ještě do letní sezóny zlatavý mok z malých pivovarů zdraží o průměrně deset procent.

Růst nákladů ale neustojí ani střední a větší producenti. Další zvyšování cen, a to ve všech obalech, předpokládá i ředitel pivovaru Svijany Roman Havlík. Severočeský pivovar přitom naposledy zvedl prodejní ceny loni v prosinci. „Další dílčí optimalizace cenové politiky proběhne s velkou pravděpodobností i během letošního roku, a to v řádu jednotek procent,“ potvrdil Havlík.

Již od ledna přistoupily ke zdražení piva pod hlavičkou Pivovary Staropramen. „U vybraných balených piv se zvýšila cena zhruba o šest procent. Hlavním důvodem byl znatelný nárůst cen některých klíčových vstupů, především pak obalů, surovin, energie a logistických nákladů,“ uvedla mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová.

Zdražení nevylučuje ani Rodinný pivovar Bernard. „Vzhledem k narůstajícím vstupům bude změna cen dříve či později nevyhnutná, v tuto chvíli ale nedokážeme odhadnout, kdy a o kolik se ceny změní,“ uvedl mluvčí Bernardu Radek Tulis.

Také Budějovický Budvar zdražil v lednu o tři procenta své sudové pivo. V dubnu pak zdraží o deset procent i plechovky. „Ač neradi, v průběhu roku s velkou pravděpodobností budeme ze stejných důvodů zvyšovat i cenu lahvového piva,“ řekla mluvčí pivovaru Barbora Bláhová.

Největší tuzemský producent - Plzeňský Prazdroj - ceny mírně zvyšoval na začátku podzimu. Zatím ale nechce vývoj cen pro letošek komentovat.

Obdobný vývoj jako u inflace
Odhady pivovarníků jdou ruku v ruce s odhady analytiků. Například hlavní ekonom společnosti BHS Štěpán Křeček míní, že už v následujících týdnech či nejbližších měsících se cena piva zvedne o osm až deset procent.

„V poslední době pivo vlastně kopíruje inflaci. A už v posledních týdnech zdražování piva pozorujeme. A to i v hospodách, kde se mnohdy cena za půllitr blíží 50 korunám,“ uvedl Křeček. Ten se obává dalšího odlivu štamgastů z hospod. Lidé podle něj v příštích měsících častěji sáhnou po pivu v hyparmarketu. „Zvyšující se cena piva v hospodách mnohé Čechy odradí a raději si koupí výrazně levnější v obchodě a vezmou si jej domů,“ dodal Křeček.