Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Abstinent Jágr má své pivo. V Kanadě po něm pojmenovali ležák

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Malý pivovar Block Three v kanadské obci St. Jacobs poctil českou hokejovou hvězdu Jaromíra Jágra, když po něm pojmenoval pivo. Nazval ho Jaromir Czech Jagr.

Pro pivovar z Ontaria půjde o první distribuovaný ležák v jeho historii. Zlatavý mok velebící tahouna Floridy Panthers v NHL má být podle všeho unikátní také tím, že bude k dostání čepovaný i v lahvích pouze v okolí St. Jacobs a nebude tak vývozním artiklem.

Dny českého piva se ponesou ve znamení piva a kulinářských specialit

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Roman Macháček

Již tradičně v září odstartuje čtvrtý ročník Dnů českého piva, do kterého se aktivně zapojí na 6 000 hospod a restaurací po celé České republice. Kromě speciálních pivních menu bude ústředním tématem letošního celonárodního svátku všech milovníků zlatavého moku spojení piva a gastronomie. Návštěvníci se mohou těšit na kančí se šípkovou omáčkou, které je pro Dny českého piva 2016 vyhlášeno hlavní kulinářskou specialitou.

Dny českého piva pořádá Český svaz pivovarů a sladoven. V letošním roce proběhnou v termínu od 23. 9. do 1. 10. 2016. Kromě piva budou věnovány především gastronomii, samotným hospodám a hospodské tradici. „Dny českého piva jsou svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Naším cílem je prostřednictvím této akce podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout a podpořit unikum tradiční české hospody,“ uvádí František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.

Vedle pivních speciálů si budou moci návštěvníci pochutnat i na kulinářských specialitách, a to především na kančím se šípkovou omáčkou. „Pivo má v gastronomii nezastupitelné místo a nabízí širokou škálu chuťových kombinací. Pro letošní rok jsme zvolili tak trochu jinou českou klasiku, a to kančí se šípkovou omáčkou,“ doplňuje Titus Eliáš, který pro Dny českého piva 2016 vytvořil i speciální recept na tuto zvěřinovou pochoutku. Týden oslav vyvrcholí Dnem otevřených pivovarů v sobotu 1. října 2016, kdy dostanou zájemci ojedinělou příležitost poodhalit tajemství řemesla pivovarských mistrů.

Dny českého piva odstartují v pátek 23. září symbolickým narážením sudů a přípitkem. Ve vybraných podnicích se slavnostního zahájení zúčastní také samotní sládci, starostové či další představitelé měst a obcí. Hosté budou moci po celou dobu ochutnávat výběr pivních speciálů, pivní menu nebo zažít setkání s místním sládkem. Součástí akce budou opět oslavy svátku sv. Václava, který je patronem českého piva.

Seznam podniků zapojených do Dnů českého piva 2016 a jejich speciálních nabídek bude průběžně aktualizován na webu www.dnyceskehopiva.cz.

Na slavnostech v podzemí teklo pivo proudem

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Ústecký deníkAutor:Kristián Šujan

První ročník pivních slavností hostil v sobotu odpoledne areál Ústeckého podzemí v Žižkově ulici pod Větruší.

Na milovníky zlatavého moku tady čekalo hned několik pivních speciálů. „Přijely pivovary Palírna, Ferdinand, Monopol a k dispozici byly také speciály od Heinekena, tedy Březňák 12 nefiltrovaná a čtrnáctka. Rudolf Jelínek zase představil ledově nachlazenou medovou slivovici," upřesnila programová manažerka Ústeckého podzemí Romana Šindlerová.

Příjemné odpoledne s bohatým program přilákalo na slavnosti stovky lidí.

„Mám kamarádku z České Kamenice, proto jsem dala přednost právě pivovaru Palírna z tohoto města. Musím uznat, že je moc dobré, stejně jako naše přátelství," podotkla s úsměvem návštěvnice Monika Ryšlinková.

SOUTĚŽE POBAVILY
Vedle ochutnávky piva se zájemci bavili také soutěžemi, jejichž nabídka byla obzvláště pestrá: hod pivním táckem, hod víčkem do kelímku, ale i souboj o to, kdo vypije nejrychleji pivo.

K poslechu a k tanci zahrály rockové kapely Tosouwoni, Wokena, Los Desperados, Dogmen a Jiří Schelinger revival.

Areál Ústeckého podzemí se mezi veřejností stává stále populárnějším. „Pro školy pořádáme branné dny, pro firmy zase teambuilding s tematickými i adrenalinovými disciplínami. Ke stmelování pracovního kolektivu samozřejmě nabízíme také občerstvení, vinný sklípek a muziku," doplnila Šindlerová.

Manažerem turismu v Prazdroji bude Šlefoher

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Mediář.czAutor:Jaroslav KrupkaPrazdroj

Rudolf Šlehofer střídá Jindřišku Eliáškovou ve funkci manažera pro turismus a tradice.

Novým manažerem pro turismus a tradice v Plzeňském Prazdroji se stal dosavadní manažer služeb technického úseku Rudolf Šlehofer. Střídá Jindřišku Eliáškovou, která bude s Prazdrojem nadále spolupracovat jako poradkyně v oblasti historického dědictví, tradic, historických sbírek a archiválií.

Šlehofer pracuje v Plzeňském Prazdroji třináct let, od počátku své profesní kariéry. Působil v odděleních nákupu, řízení rizik, správy nemovitostí nebo rozvoje podnikových systémů. V nové pozici bude mít na starosti péči o rozvoj prohlídkových tras a turismu v pivovaru. Loni pivovar navštívilo přes 750.000 lidí.

Do Šlehoferovy kompetence spadá i péče o výrobu Pilsner Urquell zrajícího v dubových sudech ve sklepech, o bednářskou dílnu, která je podle zástupců Plzeňského Prazdroje poslední svého druhu ve střední Evropě, o pivovarský archiv a o pivovarské muzeum. Zároveň bude pokračovat v přípravě kulturních akcí v pivovaru.

Ondřej Koucký se stává novým ředitelem Pivovaru Starobrno

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:MarketingSales.czStarobrno

Pivovar Starobrno má odedneška nového ředitele, který dosud působil v United Breweries v Indii, kde pracoval jako manažer kvality piva Heineken.

Ondřej Koucký dnešním dnem (13.6.) nastupuje na post ředitele Pivovaru Starobrno, přičemž přichází z United Breweries v Mumbai v Indii, kde působil jako manažer kvality piva Heineken. Koucký se v pivovarnictví pohybuje už 21 let, přičemž svou kariéru začal v Pražských Pivovarech, následně pokračoval ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském a odtud přešel do společnosti Drinks Union, kde zastával výrobní funkce. Po příchodu společnosti Heineken na český trh vykonával pozici manažera kvality až do března 2014, kdy se přesunul do Indie.

Pocta české legendě! V Kanadě vyrábějí Jágrův ležák

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Sport.cz

Jen si to představte! Sledujete v pohodlí domova zápas NHL, na ledě řádí Jaromír Jágr a vy k tomu popíjíte pivo „stejné značky“. Nebylo by to stylové? Fanoušci v kolébce hokeje nyní mohou ochutnat ležák, který po slavné 68 pojmenovala společnost The Block Three Brewing Company sídlící v provincii Ontario, informuje server nhl.com. Na štítku láhve s pěnivým mokem je vyobrazen právě český útočník Floridy.

Minipivovar založili v roce 2013 čtyři hokejoví příznivci a aktuální výrobek Jaromir Czech Jagr v limitované edici pojmenovali po nejslavnějším českém hráči, jenž se ve 44 letech chystá už na svoji 23. sezónu v zámoří.

„Jsme fanoušci hokeje, to jméno nás hned tak nějak samovolně napadlo," vypráví jeden ze zakladatelů firmy Graham Spence. Chuť piva i práci designéra Zaka Hannaha prý fandové chválí, jedinou výtkou údajně je, že pivo má jen 5 procent alkoholu.

„Myslím, že je to jediná stížnost, kterou jsme zatím zaslechli, že pivo nemá 6,8 procenta," dodává Spence s odkazem na číslo dresu 68, který Jágr obléká.

Univerzita Palackého představila své vlastní pivo – UP Ale Original

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Olomoucká DrbnaAutor:Jakub WittkaChomout

Univerzita Palackého dnes v Jazz Tibet Clubu oficiálně představila pivní novinku – univerzitní pivo s názvem UP Ale Original. Jde o limitovanou edici piva, které vzniklo pod taktovkou spolumajitele a sládka Jiřího Omelky v pivovaru Chomout.

UP Ale Original je nefiltrované, nepasterované, svrchně kvašené světlé pivo, které se bude prodávat v lahvích o objemu 0,33 litru, nebo v dárkovém balení. K dostání bude v univerzitním centru UPoint, a také při různých, nejen univerzitních příležitostech.

"Myšlenkou na vlastní edici piva jsme se zaobírali v posledním roce několikrát. Na finálním produktu jsme se nakonec shodli se spolumajitelem lokálního pivovaru Chomout Jaroslavem Švarcem a druhým majitelem a sládkem v jedné osobě, Jiřím Omelkou," říká Petr Bilík, prorektor Univerzity Palackého. Předpokládá se, že na dračku půjde zejména při velkém absolventském setkání na začátku záři, kdy se do Olomouce sjedou tisícovky absolventů ze všech koutů republiky. "Pivo bude zajímavým doplňkem na různých konferencích a dalších akcích univerzity, jako je Academia Film Olomouc nebo Majáles," dodává Bilík.

Na etiketě piva se nese: "Speciál pro Univerzitu Palackého v Olomouci je ztělesněným snem všech studentů, akademiků i absolventů. Zaručeně přírodní osvěžení znaveného těla i vědomostmi zatížené mysli, ideální společník nejen pro horké letní večery – to vše (a mnohem víc) je náš pivní patron obce akademické."

"Navázat spolupráci s univerzitou se nám zdálo jako zcela logický krok, neboť k Olomouci neodmyslitelně patří a významně se podílí na celkovém obrazu města. Osobně věřím, že se nejedná o náš poslední společný projekt," říká Jaroslav Švarc, spolumajitel pivovaru Chomout.

V Litovli opustili učiliště první absolventi oboru pivovarník. Je o ně velký zájem

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Monika Tomášková

Množství chmele, správnou teplotu a dobu varu piva, ale i koncentraci louhu na čištění lahví. To musejí k závěrečným zkouškám znát budoucí pivovarníci z litovelského učiliště.

Ještě nedokončili školu, práci už ale mají jistou. Škola unikátní učební obor otevřela před třemi lety, teď ji opouštějí první absolventi.

Místo formálních šatů má na sobě montérky a kšiltovku. Třiadvacetiletá Eva Mikešová u závěrečných zkoušek nestresuje. V kapse už má maturitní vysvědčení z oboru kuchař, číšník. Přesto se před třemi lety pustila ještě do studia pivovarnictví.

„Výroba piva je takový chemický proces, že je to kumšt uvařit pivo. Když nechodím do školy, mám brigádu v pivovaru. Když jsem něco nevěděla, tak jsem hodila za mistry.“

Během zkoušek procházejí učni celý pivovar. Znát musejí nejen postup výroby, ale třeba i čištění lahví.

„Nejtěžší bude filtrace. Přidávají se tam různé křemeliny a podobně, pro stabilizaci. Mám ráda pivo, hlavně speciály, dvanáctky, třináctky. Ale máme ve třídě i lidi, kteří pivo nepijí,“ usmívá se Monika Čapková. Tříletý obor zvládla za dva roky.

Zkoušení budoucích pivovarníků má na starosti Miroslav Koutek. Poslední absolvent oboru pivovarník, který škola začátkem sedmdesátých let zrušila.

„Ten obor samozřejmě pořád žije, protože jsme pivovarská země. Tím, že tady vznikla díra čtyřiceti let, tak je ten obor po absolventech hladový,“ vysvětluje.

Eva už plánuje, jak po zkouškách uvaří své vlastní pivo: „Slad, chmel, kvasnice, dobrá voda. V těch hrncích se to dá uvařit. Pak celý týden budu muset hlídat kvašení, abychom viděli, kdy to stočit. A budeme průběžně ochutnávat.“

Zkoušky z pivovarnictví letos na střední odborné škole skládá prvních deset studentů

Dokonalý výlet pro celou rodinu. Exkurze do českobudějovického pivovaru

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Výletník.czBudvar

A je to tu zas! Víkend před námi a Vy už zase řešíte kam na výlet, aby to bavilo jak Vás tak i Vaše děti… Máme pro Vás tip na výlet, který bude bavit celou rodinu. Vydejte se do Českých Budějovic a navštivte světově proslulý pivovar Budvar.

V budějovickém pivovaru na vlastní oči uvidíte, jak se rodí pivo Budweiser Budvar, které se vyznačuje lahodnou chutí a příjemnou chmelovou vůní i jemnou hořkostí. Těšte se na multimediální expozici s názvem „Příběh budějovického piva“, která představuje neobvyklou formou dějiny pivovarnictví v Českých Budějovicích a je součástí Návštěvnického centra Budějovického Budvaru. Zhlédněte příběh budějovického piva, jehož kvalitu oceňují zákazníci téměř na celém světě.

Příběh zlatavého moku je prezentován jak na starých technických památkách, tak i přes současnou moderní techniku. Dětem se jistě bude líbit nevšední cesta virtuálním výtahem do hlubin země. A proč se octnete se v hloubce 300 metrů pod povrchem? Právě tady je nejlepší voda pro výrobu piva Budweiser Budvar.

Následující sály Vás seznámí s historií pivovarnictví v Českých Budějovicích. Čeká Vás expozice pivovarnictví, průmyslový věk i 20. století. Těšte se i na humorný film o původu a originalitě piva Budweiser Budvar a ukázky úspěchů.

Prohlídku pivovaru je nejlepší zakončit „jedním poctivým chlazeným“. K tomu je přímo určená stylová Pivnice Budvar. Restauraci najdete nedaleko návštěvnického centra v přízemí administrativní budovy Budějovického Budvaru. Nechte se zlákat i jídelním lístkem a ochutnejte tradiční českou či mezinárodní kuchyni. Můžete zde sledovat i Mistrovství světa ve fotbale či jiná televizní sportovní utkání na opravdu velké obrazovce.

Ne z nás dělá to, čím jsme.

Otevírací doba v sezóně
1. března – 31. prosince
Po > Ne: 9:00 - 17:00

Otevírací doba mimo sezónu
1. ledna – 28. února
Út > So: 9:00 - 17:00
Po, Ne: ZAVŘENO

Podmínky vstupu
Objednávky a rezervace minimálně 2 dny předem
Maximálně 50 osob, minimálně 5 osob
Pro mladší 18ti let jsou prohlídky pivovaru povoleny pouze v doprovodu rodičů, nebo odpovědné osoby (učitel, zákonný zástupce)

Stanislav Bernard: Náš vlak jede do zdi

Publikováno:před 12 měsíciZdroj:E15.czAutor:Věra KeilováBernard

Všichni o něm vědí, že na Vysočině vaří dobré pivo. Tentokrát se ale Stanislav Bernard vtělil do své jiné oblíbené role, role praktikujícího jogína. Vyprávěl o prožitkové józe, o vzorcích z dětství a o náplasti, která schválně nedrží.

Je to nepřehlédnutelný a tvrdohlavý muž. Jak jinak. S beránčí povahou by sotva za své jméno mohl psát Podnikatel roku 2014 na Vysočině, spoluzakladatel Nadačního fondu proti korupci, člen zastupitelstva města Humpolec, zakladatel Českého svazu malých nezávislých pivovarů, Brand manager ČR, Marketingový manažer ČR, Pivovarská osobnost století, generální ředitel rodinného pivovaru Bernard. Seznam rolí, kterých se Stanislav Bernard v životě zhostil, je dlouhý. Od jisté doby k nim patří i ta jogínská.

Kdy jste se začal zajímat o jógu a meditaci?
Asi před čtyřmi lety. Předtím jsem měl úplně jiné zaměření. Posledních pětadvacet let, co jsme v Humpolci začali vařit pivo, bylo neskutečně hektických. V prvních deseti letech podnikání jsem byl jak uragán, a čím víc jsem toho vyřizoval, tím víc mě to bavilo. V pivovaru jsem byl od rána do noci. Když se však člověk orientuje jen navenek a jede v dílčích metách a snech, po jejich splnění začne jít většinou dolů, a tak se ve mně po letech začalo pomaloučku něco měnit. S pivovarem jsem byl absolutně ztotožněný, jen to už jakoby nedávalo takový smysl. Byla to předzvěst hlubokého vyhoření. Dál jsem jel v zajetých kolejích, ale vnitřně jsem spokojený nebyl. A pak mě můj skvělý kamarád a náš bývalý grafik Vláďa Horecký, který vytvořil naše firemní logo, přivedl ke knihám Šrí Ramana Maharšiho a k józe.

K józe vás ale také prý přivedla bolavá záda.
Šlo to ruku v ruce. Záda jsem měl v hodně špatném stavu zřejmě z velkého množství stresu a teď se to zlepšuje nejen díky józe, ale taky proto, že jsem zvolnil. V listopadu jsme byli v Indii, projeli Kéralu a Tamilsko a navštívili mého kamaráda, ájurvédského lékaře Jamese. Mimo jiné dokáže nastartovat proces, který působí hluboce léčebně a regeneračně na záda. V Indii mi došlo, že už je čas začít praktikovat jógu pravidelně i doma, a od té doby to dělám prakticky každé ráno, a když to vyjde, tak i večer. Je mi šedesát let, když tak dlouho pracujete na tom, aby se něco zhoršilo, nelze očekávat okamžité zázraky, ale cítím, že to funguje a že se vše pozvolna mění k lepšímu.

O jaký druh jógy jde?
Jde o vnitřní prožitkovou jógu a já se ji učím a praktikuji podle indického učitele dr. Mukunda V. Bholeho a české jogínky Hany Eassey. V bývalém režimu komunisté jógu zakazovali. Před revolucí tady tak byl zásadní akcent na fyzickou stránku věci, kdy si lidé šli víceméně zacvičit a nic víc neřešili. Skupinky lidí usilujících i o vnitřní poznání byly napůl tajné. Tradiční indická jóga je totiž především cesta k sobě a způsob, jak se prostřednictvím vlastního těla, dechu a uvědomění dostat k podstatě. Ásana je jenom prostředek k tomu, aby se v těle aktivovaly určité energie, ale člověk je přitom ponořený v meditaci, protože dalším cílem je nejprve zpomalit a pak zastavit stálý kolotoč myšlenek. Teprve potom to začíná být opravdu zajímavé.

Proto se taky používají dechové a čisticí techniky, při nichž lze v těle vnímat základní životní projevy. Dříve jsem se věnoval mnoha sportům, proto je pro mě nyní i při meditaci přijatelnější, když dělám alespoň nějaké, byť velmi zpomalené pohyby a nemusím jenom sedět v lotosovém sedu. Jóga znamená sjednocení našeho malého individuálního já s nekonečně vyšším univerzálním principem. Její pravidelné praktikování vede k celkovému pročištění a prosvětlení těla i mysli a postupně k tomu, že tyto kvality pronikají do celého života. Je to dobrodružné poznání.

Co to ovlivňuje konkrétně?
Běžně to je tak, že devadesát procent našeho konání jsou automatické reakce, o kterých vůbec neuvažujeme. Reagujeme většinou podle starých vzorců převzatých v raném dětství, a to nám brání být pozorní a vědomí. Přináší to mnoho laciných sporů a zhoršuje to naprosto zbytečně naše vztahy s druhými. Sám na sobě nyní pozoruju velmi často, že se něco dotkne nějakého mého citlivého místa a já zareaguju podle vzorce tak, jak to mám zažité. Třeba se naštvu a hned cítím, jak se mi cosi pumpuje do těla. Jakmile se to rozjede, už to většinou nejde zastavit a musí to odeznít. Proto je zásadně důležité pochopit celý tento mechanismus a postupně jej začít měnit.

V souvislosti s touto cestou se hovoří o bdělosti a schopnosti být v přítomnosti tady a teď. Už jsem si zavedl takové pravidlo, že sám sobě si v takové situaci řeknu: „Vzorec! Teď jednáš podle programu!“ Víceméně se neustále co nejvědoměji pozoruju. Tendence jednat automaticky tím postupně slábne a to je úžasné, protože den pak vypadá úplně jinak. Najednou všechno funguje a člověk plyne s proudem energie, která je pozitivní.

Jak vidíte současné dění ve světě a jaká je podle vás cesta ven?
Říká se „změň sebe a změníš svět“. Podmínka skutečné společenské změny je změna úrovně, tedy pozvednutí lidského vědomí, kdy se společnost postupně změní zevnitř. Vím, že to je možné. Jakákoli jiná snaha o změnu systému pouze z úrovně rozumu může vést jedině k dalším tragédiím. Lidé zažili mnoho společenských a ekonomických systémů, ale spousta z nich dopadla katastrofálně. Ztroskotali na zoufalé úrovni společného vědomí a nastavení společnosti jako takové. Náš dnešní systém založený na soutěži, nebo často spíše boji, zase vede k drancování unikátních přírodních zdrojů. Současně v globálním měřítku ničí životní prostředí a vytváří zásadní nesymetrii v rozdělení bohatství. To spolu s náboženskými a politickými důvody vede ke konfliktům a uprchlickým vlnám. Odhaduji, že nyní jsme na prahu hluboké krize nového druhu.

Jsem ale zároveň optimista. Ještě před pár lety jsem se hádal a nevěřil, že se lidské vědomí může pozvednout, ale dnes vím, že to možné je, a jsem naprosto přesvědčený o tom, že to i nastane. Jinak by to nedávalo smysl. Celý svět nemá jinou možnost, pokud se nechce zničit. Podívejme se na historii a rychle uvidíme, že boj ještě nikdy nic dlouhodobě nevyřešil. Když se na to dívám jako krizový manažer, je zřejmé, že tak, jak ten celosvětový vlak jede, směřuje do zdi. O tom není pochyb. Jde o vyčerpání surovin, zničení přírody, devastující dopad na lidi a tak dále. Již dnes však naštěstí existuje mnoho ostrůvků či ostrovů pozitivní deviace, které mohou inspirovat hlubokou změnu. Opravdu platí „změň sebe a změníš svět“.

Bohužel jde i o vyčerpání lidské psychiky.
Ano, protože lidé dnes žijí v obrovském stresu a tempo se neuvěřitelně zrychluje. A přitom to vypadá, že žijeme v ráji, protože vše je nakašírované. Jezdíme krásnými auty, v obchodech jsou plné regály jídla, ale když se podíváme pod povrch, vidíme, že kvalita potravin je zoufalá, protože v nich je spousta chemie, ztužené tuky a jiné věci, které tam nemají co dělat. A tak je to se spoustou věcí. Podívejte se na můj zalepený palec. Spálil jsem se, a tak jsem ho přelepil polštářkovou náplastí. Za pět minut byla dole, protože to je výroba jenom pro prachy. Čím rychleji se to odlepí, tím rychleji se musí koupit a nalepit další. Je to dělání věcí jenom na efekt. Zvenku to je načančané, má to hezkou reklamu, ale v podstatě to je podvod, protože za tím není kvalitní výrobek. Změní-li se vědomí lidí, změní se i toto.

Dnes už víme, že myšlenka trvalého ekonomického růstu je nesmyslná.
Ano, je. Vždycky říkám, že v našem pivovaru nemáme jako cíl ani zisk, ani ekonomický růst. Od začátku to děláme nejpoctivěji a nejlépe, jak to jde, s láskou a vášní, ale přitom nejsme fixovaní na výsledek, takže se tím vlastně bavíme. Nikdy jsme nebyli orientovaní jen na peníze. Kdyby to totiž tak bylo, nemohlo by se nám to podařit. Když jsme začínali, bylo mi šestatřicet let a pivovar v Humpolci byl totální ruina koupená za astronomických 52 milionů korun. Účetní zůstatková hodnota byla 9,5 milionu korun a 7 milionů korun bylo v zásobách, z nichž většina byla nepoužitelná. Pivo z Humpolce mělo naprosto zkaženou pověst a k tomu jsme měli obrovský úvěr s deseti procenty úroků. Smrtící mix. Ale my jsme do toho vletěli po hlavě, protože jsme byli nadšení, že máme svobodu, a chtěli jsme si zkusit podnikat. Tak jsme to zkusili.

Jste za to rád?
Samozřejmě. Byla to výjimečná, obrovská zkušenost. Prvních deset let byl boj o přežití, ale taky skvělá zábava plná synergií. Nápady lítaly a lítají pořád. Můj společník Pepa Vávra do toho šel s tím, že chtěl vařit pivo ve svém vlastním pivovaru. A já chtěl zkusit podnikat. Za starého režimu jsem se neměl špatně, ale vždycky jsem dosáhl na střední úroveň řízení a dál mě nepustili, protože jsem nechtěl vlastnit „červený průkaz“. Do podnikání jsem proto šel naplno i s rizikem. A to je přece život. Až nyní po dvaceti pěti letech mi došlo, že mým skutečným nejhlubším motivem byla touha po svobodě.

Začátky byly až groteskní. Byl jsem tady v té kanceláři snad hodinu, když přišel strojník chlazení v montérkách, s kloboukem na hlavě a v ruce držel ampuli s fialovou tekutinou. „Ve vodě je čpavek! Co s tím budete dělat?“ zeptal se mě. Neměl jsem v té chvíli sebemenší tušení, a tak jsem se ho zeptal, co by s tím udělal on. „Budeme to muset spravit,“ řekl, načež jsem odpověděl, že to je opravdu výborný nápad.

Oslovovalo vás právě podnikání v pivovarnictví, nebo byste mohl stejně tak vyrábět třeba zubní pasty?
Pivovar mi byl blízký, protože jsem měl pivo rád, ale mohl jsem podnikat i v jiném oboru. Kladný vztah k pivu mám stále, ale neopíjím se, i když i to jsem si dříve občas vyzkoušel, a proto dnes nemám pocit, že mi něco v životě uniklo.

Nemáte morální problém s tím, že v lidech podporujete holdování alkoholu?
Ta myšlenka mě napadla několikrát. Řeknu vám, jak to cítím. Pivo tady bylo, je a zřejmě bude. Má tu tradici v podstatě jako základní potravina. Na alkoholu obecně není nic špatného, ale když ho stejně jako třeba léky začnete zneužívat, nastává problém. Vnímám to tedy jako osobní zodpovědnost lidí, kteří pivo pijí, nikoli jako zodpovědnost pivovarů. V naší republice se dnes ročně vypije 15 milionů hektolitrů piva, a když určitý podíl z tohoto množství neuvaříme my u Bernarda, uvaří ho jinde. V roce 2015 jsme u nás uvařili 302 tisíc hektolitrů, což třeba v Plzni zvládnou za zlomek roku. Náš pivovar není velký. Ještě před třemi lety jsme byli v kategorii malých pivovarů s výrobou do 200 tisíc hektolitrů piva za rok.

Jak se v naší republice vyvíjí spotřeba piva?
Dříve se u nás ročně vypilo 16 milionů hektolitrů piva, po finanční krizi spotřeba klesla zhruba na 14,5 milionu neboli 145 litrů na osobu a rok. Trh stagnuje, respektive klesá. I největší pivovary horko těžko udrží nulu. Pivo zdražilo a lidé taky už nemůžou jít druhý den do práce a mít v hlavě třeba deset piv z předešlého večera, jak to bylo dříve. Taky mají možnost utratit svoje peníze i jinak. Dále je tu generační výměna a další vlivy. V našem pivovaru však vzrostla vloni výroba o 14 % a rok předtím o 15 %, ačkoli naše pivo patří mezi nejdražší, a jak už jsem říkal, nejde nám o růst.

Čemu to připisujete?
Tomu, že od začátku máme sen, o kterém jsem už mluvil. Nešli jsme do toho kvůli penězům, ale s tím, že budeme vařit to nejlepší pivo na světě.

Kolik vyrábíte druhů piva?
Momentálně patnáct. Poslední novinkou byl Bohemian Ale z roku 2014, což je svrchně kvašená šestnáctka s obsahem alkoholu 8,5 %, který byl hned vloni na podzim v Londýně oceněn jako nejlepší světový Ale belgického typu. Byla to obrovská satisfakce, protože výrobně to vůbec není jednoduché. Museli jsme kvůli němu vybudovat v podstatě pivovar v pivovaru. Zdvojit mnohé výrobní celky.

Na podzim oslavíte 25. výročí od založení pivovaru. Už víte jak?
Nějaké nápady už máme. Určitě pozveme lidi z Humpolce a oslavíme to s nimi.

V roce 2011 jste spoluzaložil Nadační fond proti korupci. Dají se podle vašeho názoru byznys a politika dělat bez korupce?
Byznys se bez korupce dělat dá. Takových firem je hodně. Nechci tvrdit, že to je snadné, ale jde to. Mně třeba nikdo nikdy úplatek nenabídl ani ho nechtěl. Asi cítil, že bych na to nepřistoupil.

Čili nikoli jen jako podnikateli, ale i městskému zastupiteli?
O tom není pochyb. Vyrazil bych s ním dveře, že by po něm ani zárubně nezůstaly, a to říkám i dnes jako jogín. Jediné, co jsme po nějakou dobu museli v našem pivovaru dělat, byly prachy hospodským, jinak bychom nepřežili. Nejsem na to pyšný, ale netajím se tím, protože vím, že jsme neměli jinou možnost. Kdyby velké pivovary nezačaly uplácet hospodské za to, aby změnili značku piva, a přetahovat je, nebyl by s odbytem našeho piva problém, ale jejich prachy to na hodně dlouhou dobu překryly. V roce 2001 jsme se spojili s Belgičany a přitekly k nám nějaké peníze za prodej poloviny firmy. Pak jsme handicap, který jsme měli oproti zbytku trhu, dorovnali a pár let hospodským platili taky. Na jedné straně jsme tím získali odbyt, ale na druhé straně se vytvářela finanční černá díra. Ale hlavně, kupovat si zákazníky není byznys, který by uspokojoval a bavil.

Jak to přesně funguje?
Hospodský dostane peníze, které použije, na co chce. Je to vyfakturované například oproti reklamním smlouvám, takže to není právně postižitelný úplatek de jure, ale je to úplatek de facto. Přitom jsem proti tomu léta bojoval, a proto mě chtěli vyloučit ze Svazu pivovarů a sladoven. Asi před osmi lety jsme hospodám peníze dávat přestali a jsem za to víc než rád.

Oceňuji vaši otevřenost, ostatně tu máte i mezi firemními hodnotami.
Ano, tak si je vymysleli naši lidé. Firemní kultura je u nás založena na otevřenosti, důvěře, spolupráci, odpovědnosti a pozitivitě a všichni tyto hodnoty respektují. A to je taky jeden z důvodů, proč je u nás v pivovaru dobrá nálada. Když je něco nastaveno špatně, lidé se tomu přizpůsobí. Ale když to má lidi bavit, a to je nezbytný předpoklad, aby to vůbec mělo smysl, pak je potřeba nastavit pravidla dobře. Vůbec nejlepší je, když si lidé mohou pravidla hry vymyslet sami. V našem případě se to podařilo a dnes cítím, že to nejen skvěle funguje, ale taky že pozitivně ovlivňujeme i široké okolí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983