Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Brněnský minipivovar Lucky Bastard rozšířil výrobu

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKLucky Bastard

Brněnský minipivovar Lucky Bastard rozšířil výrobu. Díky investici šesti milionů korun má novou varnu, která má sedmkrát větší kapacitu než ta původní. Minipivovar ale celou kapacitu 4500 hektolitrů ročně zatím nevyužije a chce část pronajímat.

"Nejzásadnější města jsou pro nás Brno a Praha. Export se nám také slibně rozvíjí, zatím jsme jej museli kvůli omezené kapacitě brzdit," uvedl Jan Grmela z vedení pivovaru.

Pro příští rok chce minipivovar uvařit 1500 hektolitrů piva. Zbytek volných kapacit by chtěla firma pronajímat například takzvaným létajícím pivovarů, což je nový trend. Jde o firmy, které nemají vlastní výrobní kapacity a vaří v jiných minipivovarech. Podle Grmely je jich v republice kolem 20. Problémy ale bývají v letních měsících, kdy je na trhu málo volných kapacit. "U nás by mohli uspět, protože my máme místa dost," uvedl Grmela.

Minipivovar Lucky Bastard se zabývá výlučně výrobou svrchně kvašených piv, což se podle Grmely nemá měnit. Novou výrobu pivovar přestěhoval do míst, kde se pěnivý mok dříve vyráběl. Firma si pronajala jednu místnost v objektu bývalého pivovaru Moravia, který byl po Starobrnu druhým největším pivovarem v Brně. Výrobu ale musel ukončit ve 30. letech minulého století, a to kvůli velkému zadlužení a hospodářské krizi. Z areálu se zachovala jen část budov. Dnes jsou v nich kromě minipivovaru většinou kanceláře.

Vracet vaření piva do míst, které k tomuto účelu sloužily v minulosti, je v posledních letech rovněž trendem. Pivo by se mělo v nejbližších měsících začít znovu vařit například v Sokolnicích u Brna. Ve Slavkově funguje minipivovar sice na místě bývalého mlýna, ale v těsném sousedství bývalého pivovaru.

Ředitel Budvaru Jiří Boček získal výroční cenu "Český pivní patriot"

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Regionální novinyBudvar

Odborný časopis "Pivo, Bier & Ale" minulý týden vyhlásil v Klášterním pivovaru Strahov své Výroční ceny za rok 2016. Výroční cenu "Český pivní patriot" získal ing. Jiří Boček, dlouholetý ředitel Budějovického Budvaru. Porotu zaujala i letošní budvarská novinka - Právě stočený ležák - která získala Výroční cenu v kategorii "Ležák v nové lahvové verzi". Ceny se udělovaly celkem v 40 kategoriích.

Jiří Boček převzal ocenění z rukou šéfredaktora Pavla Borowiece. Tuto Výroční cenu mohou získat pouze výjimečné osobnosti českého pivovarnictví za celoživotní práci v jediném pivovaru.

Ing. Jiří Boček - stručný životopis:
Narozen v roce 1957 v Českých Budějovicích. Syn Karla Bočka, ředitele pivovaru Budvar v letech 1968-73. V letech 1972-73 absolvoval Odborné učiliště v Č. Budějovicích - obor sladovník, následně v letech 1973-77 vystudoval Střední průmyslovou školu potravinářské technologie. V roce 1982 ukončil studium na Vysoké škole chemicko-technologické, Katedře kvasné chemie a bioinženýrství. V roce 1983 nastoupil v pivovaru Budějovický Budvar jako technolog, mistr varen. V letech 1985-91 pracoval jako podsládek. Od roku 1991 až dosud zastává funkci ředitele podniku. Ing. Jiří Boček po roce 1989 výrazným způsobem zasáhl do rozvoje pivovaru. V letech 1993-95 se podílel na projektování a realizaci výstavby CKT I a následně CKT II, spolupracoval na projekci horizontálních ležáckých tanků I a II. Je autorem myšlenky projektu zřízení obchodních středisek pivovaru v České republice a založení dceřiných společností pivovaru v zahraničí (SRN, Velká Británie, Slovensko). Významně zasáhl do známkoprávních sporů mezi Budějovickým Budvarem a společností Anheuser-Busch a podařilo se mu rozšířit duševní vlastnictví pivovaru a exportní činnost z 18 do 70 států. Zasadil se o prosazení Chráněného zeměpisného označení pro Budějovické pivo a Českobudějovické pivo v přístupové dohodě mezi ČR a EU v roce 2004. Česká a moravská pivovarnická akademie mu udělila Výroční cenu za rok 2015 v kategorii "Pivovary s výstavem nad 500 000 hektolitrů". V pátek 28. října 2016 převzal z rukou prezidenta České republiky Miloše Zemana Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti.

Vánoční speciály přestaly být výsadou minipivovarů

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Naše voda

e snaze dostat zpět zákazníky do restaurací a hospod se i průmyslové pivovary vrhly na výrobu netradičních piv. Připomíná to server E 15 s tím, že průmyslové pivovary stále častěji vaří speciály, a nejen vánoční.

Čertovský speciál, Zimní čtrnáctka či Vánoční hvězda. To jsou názvy pivních speciálů, které na trh stále více dodávají průmyslové pivovary. Snaží se jak přilákat hosty zpět k čepovanému pivu, jehož spotřeba roky klesá na úkor lahvového, tak zabrat část území, které se stalo doménou minipivovarů. Ty podle serveru pivovary.info připravily na konec roku pět desítek vánočních speciálů. Do těch se pustily i velké pivovary, například Starobrno ze skupiny Heineken, Ostravar patřící pod Pivovary Staropramen, Zubr z uskupení PMS, Rebel Havlíčkův Brod či pivovar Jihlava ze skupiny Lobkowicz.

„Je za tím boj o zákazníka, konkurence minipivovarů i to, že klesá spotřeba piva. Velké pivovary tak musejí nabízet i něco jiného než tradiční desítku a dvanáctku,“ soudí odborník na pivovarnický průmysl a bývalý šéf Českomoravského svazu pivovarů Jan Veselý. „Výroba speciálů u průmyslových pivovarů je součástí snahy přilákat lidi zpět do restaurací a hospod něčím neobvyklým,“ dodal. Například přerovský Zubr letos uvařil 1400 hektolitrů svátečního speciálu Maxxim, meziročně téměř o pětinu více. „Trend, kdy spotřebitelé zkoušejí nová piva, se objevil zhruba před deseti lety. V posledních letech je to tak, že široký výběr a nabídku méně tradičních piv přímo vyžadují,“ konstatoval ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

Není to vždy levné – některé speciály nebo vánoční balení stojí sto korun, popřípadě i více. Reserva od Starobrna v balení o objemu 0,75 litru tak vyjde na stokorunu. Plzeňský Prazdroj sice tentokrát neuvařil speciál, ale připravil netradiční litrovou lahev pro svůj ležák, které dal podobu výtvarník Maxim Velčovský. Odpovídá tomu cena 179 korun. Rodinný pivovar Bernard se spojil se čtyřicetinásobným slavíkem Karlem Gottem, který se kromě zpěvu věnuje také malbě. Obraz na etiketě speciálu Bernard Ale tak pochází z umělcovy dílny.

Na pivní speciály už lákají nejen minipivovary, ale i velké firmy

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:E15.czAutor:Dušan Kütner

Ve snaze dostat zpět zákazníky do restaurací a hospod se i průmyslové pivovary vrhly na výrobu netradičních piv. Jednou za rok vaří speciály, a nejen vánoční.

Čertovský speciál, Zimní čtrnáctka či Vánoční hvězda. To jsou názvy pivních speciálů, které na trh stále více dodávají průmyslové pivovary. Snaží se jak přilákat hosty zpět k čepovanému pivu, jehož spotřeba roky klesá na úkor lahvového, tak zabrat část území, které se stalo doménou minipivovarů. Ty podle serveru pivovary.info připravily na konec roku pět desítek vánočních speciálů.

Do těch se pustily i velké pivovary, například Starobrno ze skupiny Heineken, Ostravar patřící pod Pivovary Staropramen, Zubr z uskupení PMS, Rebel Havlíčkův Brod či pivovar Jihlava ze skupiny Lobkowicz.

„Je za tím boj o zákazníka, konkurence minipivovarů i to, že klesá spotřeba piva. Velké pivovary tak musejí nabízet i něco jiného než tradiční desítku a dvanáctku,“ soudí odborník na pivovarnický průmysl a bývalý šéf Českomoravského svazu pivovarů Jan Veselý. „Výroba speciálů u průmyslových pivovarů je součástí snahy přilákat lidi zpět do restaurací a hospod něčím neobvyklým,“ dodal.

Například přerovský Zubr letos uvařil 1400 hektolitrů svátečního speciálu Maxxim, meziročně téměř o pětinu více. „Trend, kdy spotřebitelé zkoušejí nová piva, se objevil zhruba před deseti lety. V posledních letech je to tak, že široký výběr a nabídku méně tradičních piv přímo vyžadují,“ konstatoval ředitel pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Speciály, které pivovar vaří až šestkrát ročně, se přitom promítají i do ekonomiky firmy - vždyť při ceně 18 korun za půllitrovou láhev Maxxima utrží kolem pěti milionů korun.

Není to vždy levné – některé speciály nebo vánoční balení stojí sto korun, popřípadě i více. Reserva od Starobrna v balení o objemu 0,75 litru tak vyjde na stokorunu. Plzeňský Prazdroj sice tentokrát neuvařil speciál, ale připravil netradiční litrovou lahev pro svůj ležák, které dal podobu výtvarník Maxim Velčovský. Odpovídá tomu cena 179 korun.

Rodinný pivovar Bernard se spojil se čtyřicetinásobným slavíkem Karlem Gottem, který se kromě zpěvu věnuje také malbě. Obraz na etiketě speciálu Bernard Ale tak pochází z umělcovy dílny.

Co týden, to nový pivovar. Dosáhne Česko předválečné tisícovky?

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Počet nejmenších výrobců piva dosáhl čísla 338, skoro 40 jich ale zkrachovalo. Letos přibylo už 56 nových. Co týden, to jeden nový minipivovar na území Česka. Tohle tempo platilo skoro přesně pro loňský rok.

Letošní přírůstek ale bude ještě vyšší a rekordní. Před týdnem otevřená plzeňská restaurace Beer Factory s vlastní výrobou piva byla už 56. letošním novým minipivovarem.

Vyplývá to z údajů Českomoravského svazu minipivovarů, který vůbec poprvé zveřejnil přesnou statistiku nejmenších producentů piva u nás.

Beer Factory je podle této statistiky 338. fungujícím minipivovarem u nás a další ještě v tomto roce přibudou. Za dobu od začátku devadesátých let, kdy u nás vznikly první (s výjimkou po staletí fungujícího pivovaru U Fleků v Praze), ukončilo činnost 36 minipivovarů. A čtyři naopak rostly tak rychle, že překročily hranici 10 tisíc ročně uvařených hektolitrů a dostaly se do kategorie průmyslových.

„Nové rychle přibývají, ale současně i některé krachují. Je vidět, že náš obor už není doménou jen nadšenců, ale stal se z něj úplně normální byznys jako v každém jiném odvětví,“ říká šéf svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Tisícovka byla a znovu bude
Před válkou u nás fungovala zhruba tisícovka pivovarů a k tomuto číslu podle Šuráně jejich počet v budoucnu možná znovu doroste. Jen malá část – aktuálně 48 – jich připadá na průmyslové pivovary menších regionálních vlastníků i velké v majetku nadnárodních koncernů.

Minipivovary si přitom mezi sebou ani velkým hráčům prakticky vůbec nekonkurují. A to ani ve městech, kde jich vzniká nejvíc. Třeba taková Praha jich už má přes 30 a další se chystají. Z těch nejnovějších, které zahájily provoz v posledních měsících, je například pivovar Moucha (v areálu bývalého pivovaru Braník) nebo pražský pivovar U Supa.

Na Plzeňsku pak pivovar v Radobyčicích nebo zmíněný Beer Factory přímo v centru krajského města, dále také letos vznikl Zámecký pivovar a palírna v Blatné v jižních Čechách, Pivovar Cestář v Ostružné na Olomoucku nebo Zlosin z Velkých Losin nebo kromě dalších Černý Medvěd v Jablonném nad Orlicí.

Současná doba u nás minipivovarům přeje, nejvíc jich vzniká právě v posledních letech. Češi chtějí stále víc ochutnávat netradiční nebo prostě jiná piva.

K problémům většiny z 36 minipivovarů, které v novodobé historii Česka vznikly a poté z nejrůznějších důvodů zanikly, došlo v devadesátých letech. Tehdy jen málo konzumentů bylo ochotno platit za piva větší částky, které si minipivovary účtují za „rukodělnou výrobu“ v porovnání s masovou produkcí velkých koncernů.

„To už dneska neplatí. Aby v poslední době zkrachoval minipivovar, to už musí být diletantský přístup jeho majitelů. Minipivovary si ani při nynějším počtu v podstatě nekonkurují. To už by musely být vyloženě dva vedle sebe v jedné ulici,“ říká Tomáš Maier, který přednáší o ekonomice pivovarů na České zemědělské univerzitě v Praze.

Investice do pořízení minipivovaru se pohybuje ve výši kolem 6 milionů korun, v případě současného vybudování větší restaurace 10 až 20 milionů.

Návratnost bývá kolem pěti až sedmi let. A banky na to rády půjčují. Připravit projekt, na základě kterého je banka ochotna poskytnout úvěr, však trvá leckdy i měsíce.

„Provozovat pivovar už není tak úplně snadné. Dneska je důležité ho propojit s gastronomií, zkrátka provozovat současně pivovar a restauraci,“ přidává svou zkušenost sládek a stavitel pivovarů Josef Krýsl, který stojí i za právě otevřeným plzeňským pivovarem Beer Factory.

Boom minipivovarů v Česku pomohl vylepšit i celkovou úroveň a kvalitu piv na celém českém trhu. Pestrostí nabídky a výrobou různých speciálních piv musely na malé výrobce reagovat i velké koncerny.

Minipivovary totiž nejsou pro ně konkurencí co do uvařeného množství – mají na celkové produkci v Česku stále dohromady podíl pouhých 1,5 procenta, ale právě nabídkou nových značek a chutí.

V Kozojedech na severním Plzeňsku vzniká nový minipivovar

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Rozhlas.czKozojedy

Sen v podobě minipivovaru si splnili manželé Marek a Vendula Peterkovi z Kozojed na severním Plzeňsku. Založili ho v hostinci v místním kulturním domě a vařit budou piva plzeňského typu. Pomáhá jim s tím sládek ze známé pivovarnické rodiny Krýslů.

Marek Peterka nosil nápad na zřízení pivovaru už dlouhou dobu v hlavě. Vše jen podpořily návštěvy několika jiných minipivovarů, ve kterých mu pivo velmi chutnalo. Stále ale chybělo místo, kde pivovar zřídit. Nakonec se v Kozojedech uvolnily prostory místní hospody a tam se nakonec za pomoci obce podařilo minipivovar vybudovat.

„Hospoda patří obci. Ta investovala do opravy sklepa, který byl v havarijním stavu. A aby se nemusely zmenšit prostory hospody, přistavěla se část pro minipivovar,“ uvedl budoucí hrdý majitel minipivovaru Marek Peterka z Kozojed.

Vařit pivo je velmi náročný proces. Proto sem panu Peterkovi jezdí pomáhat a učit ho sládek pan Petr Krýsl z Červeného Hrádku. S tím zkouší uvařit nová piva osvědčenými způsoby.

V hospodě v Kozojedech už brzy ochutnají místní pivo

„V okolí Plzně je tradice spodně kvašeného plzeňského ležáku. I my budeme nabízet ležák dvanáctku plzeňského typu a desítku. V nabídce bude například i polotmavá jedenáctka. Uvidíme, jak se vše bude vyvíjet a jak se pivo podaří uvařit,“ vysvětluje Peterka.

Nedílnou součástí varny jsou nerezové nádoby, které mají zvenku měděný plášť. Do vybavení patří spilka, kde pivo kvasí a bojlery na horkou a studenou vodu. Dále ležácký sklep, kde je teplota tři až pět stupňů Celsia při kterých zde pivo zraje.

Host hospody v Kozojedech Daniel Jahoda je zvědavý, jak bude pivo chutnat a jaké se Markovi Peterkovi podaří první pivo uvařit. To budou moct hosté ochutnat už 9. prosince.

EET dopadá hlavně na Prazdroj, přichází o stovky odběratelů

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTK

České pivovary přišly kvůli elektronické evidenci tržeb (EET) o jednotky až desítky odběratelů. Výjimku tvoří největší výrobce Plzeňský Prazdroj, který uvádí ztrátu stovek klientů. Většinou jde o prodejce piva na vesnicích. Vyplývá to z ankety mezi pivovary. Na celkové hodnocení je ale podle oslovených výrobců brzy.

Podle mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitky Němečkové jde o stovky restaurací v Česku, které přestaly od pivovaru odebírat pivo. Číslo zatím nedosáhlo tisícovky. "Z celkového počtu odběratelů je to méně než deset procent," uvedla. Jde spíše o menší vesnické provozovny bez teplého jídla. Některé ale mohou uzavřít jen dočasně a vyčkávat, co bude, případně zvolily jiné dodavatele, například velkoobchody, dodala.

Mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová sdělila, že na hodnocení je druhý den po spuštění EET stále brzy. Několik desítek klientů však avizovalo, že s odběrem kvůli elektronické evidenci skončí. "Zda tak skutečně učinili, budeme vědět až během následujících týdnů," doplnila.

Heineken eviduje dvacet uzavřených restaurací. "Nicméně pro provozovny budou kritické první tři měsíce," sdělila mluvčí pivovaru Jana Pikardová. Zavíraly nejčastěji bary a hospody bez kuchyně, které byly závislé na prodeji alkoholu. "Dalším důvodem k zavření jsou také vysoké nájmy a menší prodeje," dodala mluvčí. Přála by si proto kompenzaci pro prodejce snížením daně z přidané hodnoty na točené pivo. Skoro polovina partnerských hospod podle ní začala řešit EET až v posledním týdnu před jejím spuštěním.

I když to na Liberecku ještě v létě vypadalo, že se většina malých venkovských hospůdek kvůli EET zavře, nakonec tomu tak není. "Zatím máme jen jedinou hospodu, která se v souvislosti s EET skutečně zavřela, je na Šluknovsku," řekl dnes Jaroslav Toman z libereckého Pivovaru HOLS Vratislavice.

Největší pivovar v Libereckém kraji - Pivovar Svijany, přišel zhruba o 30 klientů po celé republice. "Je to jen zlomek ze zhruba šesti tisíc hospod a restaurací, které od nás pivo berou, většinou jde o malé venkovské podniky," řekla mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Přerovský Pivovar Zubr bude mít přehled o hospodách, které ukončily činnost kvůli EET, až příští týden. "Některé provozovny uzavřely například pouze dočasně a opět svoji činnost obnoví po Novém roce nebo se začátkem pivovarské sezony," uvedl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Některé pivovary, například právě Zubr, nabízejí svým odběratelům bezplatnou pomoc se zaváděním systému EET, včetně instalace zařízení, školení či nahrání dat. Nabídky podle Pluháčka využilo více než 100 provozoven.

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci kvůli zavedení elektronické evidence tržeb přišel asi o dvě procenta restaurací, které zásoboval. Šlo většinou o zařízení v menších sídlech. Mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek dnes řekl, že v dalších měsících není vyloučena další vlna odlivu, protože třeba někteří restauratéři zjistí, že s EET pro ně to podnikání není zajímavé. Zároveň ale mluvčí předpokládá, že řada lidí se do tohoto oboru vrátí nebo že se objeví noví podnikatelé. "Takže to vidíme vcelku pozitivně," řekl.

Pivovar v Poličce přišel po zavedení EET o deset klientů, šlo o malé hospody na vesnicích. Pivem zásobuje asi 1100 restaurací. Jeho produkce se tak úbytek odběratelů nedotkne. "My jsme stejně v únoru skončili s novými smlouvami, protože jsme pořád vyprodaní," řekl majitel pivovaru Karel Witz.

Vyjadřovat se nechtěl mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec, na hodnocení dopadu EET je podle něj příliš brzy.

Do EET se zatím zapojilo 37 248 podnikatelů. Podle dřívějších odhadů Finanční správy se týká první vlna EET, naostro spuštěná prvního prosince, zhruba 40 tisíc z nich. Podle posledního dostupného údaje z 28. listopadu se do evidence zaregistrovalo 46 250 provozoven.

Maxim Velčovský odtajnil vzhled designových pivních lahví

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Plzeňské novinkyPrazdroj

Maxim Velčovský odtajnil vzhled designových pivních lahví, které vyrobil pro předvánoční prosincovou aukci. Výtěžek z aukce pomůže Centru Paraple.

Deset unikátních pivních lahví Pilsner Urquell bude už popáté vydraženo v předvánoční charitativní aukci. Po loňské úspěšné dražbě lahví od Bořka Šípka se jejich tvorby letos ujal Maxim Velčovský. Láhve vyrobil společně se skláři ve sklárně Ajeto, a tím jejich finální vzhled odtajnil.

„Láhve odkazují svým vzhledem k nejznámějším a tradičním symbolům plzeňského piva. Na první pohled si na nich člověk může všimnout hlavně vnějšího dekoru, který má připomínat prvky známé plzeňské brány postavené v roce 1892. Tou totiž musí projet každá várka piva opouštějící pivovar, ať už míří kamkoliv po Česku nebo do světa. Na každé láhvi ale najdeme i charakteristickou pečeť, která je vlastně pečetí kvality plzeňského piva,“ vysvětluje Velčovský.

„Největší unikum lahví je ale podle mě materiál, který jsem použil pro dekoraci víka. Přemýšlel jsem, že láhve by mohly být vlastně jakýmsi pivovarským relikviářem, a tak jsem do víka každé z nich schoval malý úlomek kamene. Je to ten stejný kámen, ze kterého byly postaveny právě i základy pivovarské historické brány,“ dodává.

Podle autora tak každý budoucí majitel lahve bude vlastnit doslova kousek z plzeňského pivovaru. Láhve jsou zajímavé i tím, že při jejich výrobě bylo použito hned několik sklářských technik, od foukání, broušení a rytí skla až po embosování pečeti nebo dekorování zlatem.

Předvánoční podvečer s pivovarskými bednáři

Originální edice o 10 kusech bude vydražena ve čtvrtek 15. prosince. Cílem předvánoční aukce je hlavně pomoct Centru Paraple zlepšit podmínky pro péči o klienty s poškozením míchy následkem úrazu nebo onemocnění. Dražba má však mimo jiné navázat na dávnou tradici pomáhat potřebným v předvánoční době, kterou začali v plzeňském pivovaru už jeho zakladatelé ve 40. letech 19. století. Tento zvyk se snaží uchovávat všechny generace sládků a zaměstnanců pivovaru.

Vydražená částka z aukce bude letos nově doplněna ještě o výtěžek ze speciálního vánočního balení plzeňského piva, které je dostupné v běžných obchodech. Obsahuje kromě osmi půllitrových lahví piva i skleněný půllitr, jehož potisk navrhl také Maxim Velčovský. Z každého dárkového balení poputuje do charitativní sbírky Centra Paraple 5 Kč.

Pivovary hlásí odliv odběratelů. Zavřely stovky hospod

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

České pivovary přišly kvůli elektronické evidenci tržeb (EET) o jednotky až desítky odběratelů. Výjimku tvoří největší výrobce Plzeňský Prazdroj, který uvádí ztrátu stovek klientů. Většinou jde o prodejce piva na vesnicích. Vyplývá to z ankety mezi pivovary. Na celkové hodnocení je ale podle oslovených výrobců brzy.

Podle mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitky Němečkové jde o stovky restaurací v ČR, které přestaly od pivovaru odebírat pivo. Číslo zatím nedosáhlo tisícovky. "Z celkového počtu odběratelů je to méně než deset procent," uvedla. Jde spíše o menší vesnické provozovny bez teplého jídla. Některé ale mohou uzavřít jen dočasně a vyčkávat, co bude, případně zvolily jiné dodavatele, například velkoobchody, dodala.

Mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová sdělila, že na hodnocení je druhý den po spuštění EET stále brzy. Několik desítek klientů však avizovalo, že s odběrem kvůli elektronické evidenci skončí. "Zda tak skutečně učinili, budeme vědět až během následujících týdnů," doplnila.

Zavíraly nejčastěji bary a hospody bez kuchyně
Heineken eviduje dvacet uzavřených restaurací. "Nicméně pro provozovny budou kritické první tři měsíce," sdělila mluvčí pivovaru Jana Pikardová. Zavíraly nejčastěji bary a hospody bez kuchyně, které byly závislé na prodeji alkoholu. "Dalším důvodem k zavření jsou také vysoké nájmy a menší prodeje," dodala mluvčí. Přála by si proto kompenzaci pro prodejce snížením daně z přidané hodnoty na točené pivo. Skoro polovina partnerských hospod podle ní začala řešit EET až v posledním týdnu před jejím spuštěním.

I když to na Liberecku ještě v létě vypadalo, že se většina malých venkovských hospůdek kvůli EET zavře, nakonec tomu tak není. "Zatím máme jen jedinou hospodu, která se v souvislosti s EET skutečně zavřela, je na Šluknovsku," řekl Jaroslav Toman z libereckého Pivovaru HOLS Vratislavice. Největší pivovar v Libereckém kraji - Pivovar Svijany, přišel zhruba o 30 klientů po celé republice. "Je to jen zlomek ze zhruba 6 tisíc hospod a restaurací, které od nás pivo berou, většinou jde o malé venkovské podniky," řekla mluvčí pivovaru Petra Winklerová.

Přerovský Pivovar Zubr bude mít přehled o hospodách, které ukončily činnost kvůli EET, až příští týden. "Některé provozovny uzavřely například pouze dočasně a opět svoji činnost obnoví po Novém roce nebo se začátkem pivovarské sezony," řekl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček. Některé pivovary, například právě Zubr, nabízejí svým odběratelům bezplatnou pomoc se zaváděním systému EET, včetně instalace zařízení, školení či nahrání dat. Nabídky podle Pluháčka využilo více než 100 provozoven.

Bernard vidí situaci vcelku pozitivně
Rodinný pivovar Bernard v Humpolci kvůli zavedení elektronické evidence tržeb přišel asi o dvě procenta restaurací, které zásoboval. Šlo většinou o zařízení v menších sídlech. Mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek řekl, že v dalších měsících není vyloučena další vlna odlivu, protože třeba někteří restauratéři zjistí, že s EET pro ně to podnikání není zajímavé. Zároveň ale mluvčí předpokládá, že řada lidí se do tohoto oboru vrátí nebo že se objeví noví podnikatelé. "Takže to vidíme vcelku pozitivně," řekl.

Pivovar v Poličce přišel po zavedení EET o deset klientů, šlo o malé hospody na vesnicích. Pivem zásobuje asi 1100 restaurací. Jeho produkce se tak úbytek odběratelů nedotkne. "My jsme stejně v únoru skončili s novými smlouvami, protože jsme pořád vyprodaní," řekl majitel pivovaru Karel Witz.

Vyjadřovat se nechtěl mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec, na hodnocení dopadu EET je podle něj příliš brzy.

Do EET je zatím zapojeno podle DIČ 37 248 podnikatelů. Podle dřívějších odhadů Finanční správy se týká první vlna EET, naostro spuštěná prvního prosince, zhruba 40 tisíc podnikatelů. Podle posledního dostupného údaje z 28. listopadu bylo do evidence zaregistrováno 46 250 proozoven.

Bývalý pivovar v Chýnově chátral 25 let. Teď ho zboří a postaví halu

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Impuls.czAutor:Martin Beneš

Ruiny bývalého pivovaru strhnou a na jeho místě postaví víceúčelovou sportovní halu. Takový mají plán v Chýnově na Táborsku. Podle hrubého odhadu by se cena haly o rozměrech 20 krát 40 metrů a výšky 12 metrů měla pohybovat okolo 60 milionů korun. Město bude chtít část nákladů pokrýt z dotace.

„Zastupitelé rozhodli o koupi chátrajícího areálu pivovaru, 13. prosince půjde do zastupitelstva smlouva, ale je to čistě informativní, již mám pověření k podpisu. Zaplatit ovšem můžeme až po 25. prosinci, protože čekáme na vyjádření našeho advokáta, kolik bude příslušenství k úvěru, který na nemovitosti je,“ vysvětlil chýnovský starosta Pavel Eybert.

Celková částka, kterou radnice zaplatí, je 3,6 milionu korun. „Jen se řeší, kolik město pošle bance a kolik majiteli,“ dodal Eybert.

Osud pivovaru řeší v Chýnově více než 25 let. Původně se jednalo o majetek zemědělského družstva, které skončilo, a objekt šel do dražby. Další majitel zvažoval různá využití, ale bez výsledku.

Pivovar pak prodával za 14 milionů. Bez úspěchu. „Současná cena je sice pořád dost vysoká, ale alespoň to nějak odpovídá,“ podotkl Eybert.

Místo původního pivovaru má město v plánu postavit sportovní halu. „To je věc, která nám v Chýnově chybí. Chceme takovou, aby se tam dala hrát malá kopaná, házená, florbal a všechny další menší sporty,“ upřesnil Eybert.

Podle hrubého odhadu by se cena haly o rozměrech 20 krát 40 metrů a výšky 12 metrů měla pohybovat někde okolo 60 milionů korun. Město má v plánu pokusit se sehnat nějakou dotaci, která by část nákladů pokryla. Zatím platí, že do roka by měl starý pivovar zmizet a místo něj by měla být volná plocha.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613