Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Plzeňský svátek piva nabídne zábavu i poučení

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Skupiny Čechomor, Blue Effect, Portless, Chinaski, Tata Bojs či Hookers and Covers budou 1. října v Plzni hlavními hvězdami festivalu Pilsner Fest. Každoročně připomíná uvaření první várky plzeňského piva v roce 1842. Festival, na který přišlo loni 50 tisíc lidí, nabídne kromě 22 hodin hudby na dvou hlavních scénách prohlídky pivovaru, setkání s pivovarskými legendami a dostatek piva speciálně uvařeného pro tento den. Pivo poteče v areálu pivovaru z více než 150 výčepních kohoutů, řekli dnes novinářům pořadatelé akce.

"Pilsner Fest je velmi speciální událostí, protože se nejedná o klasický hudební festival. Je to oslava výročí piva, které změnilo svět, a tak je třeba ty osobnosti a nástroje, které jeho narozeniny zpestří, vybírat velmi pečlivě," řekl hudební dramaturg Pavel Anděl. Návštěvníci se mohou těšit i na Báru Polákovou nebo Miroslava Žbirku. "Kromě dvou hlavních pódií pak ožijí narozeninovou hudbou i některé pivní stany," dodal Anděl.

Oslavy 174. výročí uvaření první várky si lidé připomenou i přípitkem v symbolických 18.42, podle roku vzniku plzeňského originálu. "Těsně před přípitkem se navíc narazí přímo na jedné ze scén 174litrový dřevěný sud piva, jako odkaz k 174. narozeninám," řekl Vladimír Jurina z pivovaru.

Součástí celodenní akce jsou prohlídky Plzeňského Prazdroje. Mimořádně zavedou účastníky i do jinak nepřístupné bednárny a do historických sklepů a poprvé také do "podsvětí". Tak se říká zázemí historické varny s varnými pánvemi a káděmi, v nichž se do roku 2004 vařil Pilsner Urquell. Festival nabídne také setkání s pivovarskými legendami a osobnosti - sládkem Václavem Berkou, třetím z generace sládků stejného jména. Potkají se s poslední formankou v ČR Janou Šůsovou, která už několik let rozváží plzeňský ležák na koňském povozu po místních hospodách, či s bednářským mistrem Josefem Hrůzou, který víc než 40 let vyrábí se svou bednářskou partou ležácké sudy a kádě stejným způsobem jako v 19. století. Návštěvníkům se představí i mistři výčepní, kteří zároveň naučí, jak správně načepovat pivo "hladinku", "šnyt" nebo "mlíko".

Po dobu festivalu se z části ulice U Prazdroje stane bulvár, z něhož bude vyloučena doprava. Nejen pro řidiče je připravena odpočinková zóna K-lee-deck, kde si budou moci zdarma dýchnout do profesionálního alkoholtesteru nebo vyzkoušet tzv. opilé brýle. Mladistvě vyhlížející dospělí návštěvníci si mohou po kontrole věku pořídit na ruku pásek, díky němuž nebudou muset prokazovat svůj věk při každém nákupu alkoholu.

Budějovický Budvar připravil unikátní sklenice s portréty hokejových legend

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkBudvar

K zahájení nové hokejové sezony připravil pivovar Budějovický Budvar limitovanou edici kartonů světlého ležáku Budweiser Budvar B:ORIGINAL s dárkem. Deníku to sdělil mluvčí pivovaru Petr Samec.

V každém kartonu s devíti lahvemi je jako dárek přiložena sklenice o objemu 0,3 litru, na které je zobrazen portrét jednoho ze tří slavných místních hokejistů a také jeho podpis.

„Z mnoha českobudějovických hokejových legend byli nakonec po dohodě s nejslavnějším jihočeským klubem na sklenice vybráni Roman Turek, Vladimír Caldr a Jaroslav Modrý. Sklenice jsou do kartonů namíchány náhodně," uvedl Petr Samec.

Sklenička bude zřejmě vyhledávaným sběratelským úlovkem.

„Originální sklenice ocení především fanoušci klubu ČEZ Motor České Budějovice a také sběratelé pivního skla. Od každého druhu bude k dispozici pouze několik tisíc kusů," sdělil Marek Honetschläger, Innovation Manager z Budějovického Budvaru.

Hokejové kartony se budou již tento týden prodávat ve vybraných prodejnách pouze v Jihočeském kraji (Globus, Makro, Norma, Terno a Trefa).

Díky pěně můžeme s pivem běhat a nerozlít ho

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Odhaleno.cz

Každý český pivař ví, že pořádná čepice z pěny ochrání nápoj před oxidací. A tak když chce člověk u piva posedět a nehltá jedno za druhým, pořádná pěna nedovolí, aby měl na stole před sebou za chvíli nechutnou kozu. Vědci ze Švýcarska ale přišli na to, že s pivem se dá díky pěně běhat, aniž nápoj člověk rozlije. Umožňuje pohyby, které si s limonádou barman dovolit nemůže.

Fyzikové z Lausanne se zabývali vlivem pěny na pohyb tekutiny v nádobě. A potvrdili, že bublinky z pěny tvoří velmi jemný kapilární efekt, který ale velmi silně brzdí pohyby tekutiny v nádobě. I když tak člověk sklenici naklání či s ní pohybuje rychle při chůzi, pivo se nevylévá, zatímco u limonády už tekutina dávno končí na podlaze.

„Pozorovali jsme něco, čemu jsme nemohli uvěřit,“ uvedl fyzik doktor François Gallaire z École Polytechnique Fédérale de Lausanne.

Unikátní kapilární síly mezi bublinami pěny výrazně oslabují vlny, které vznikají při pohybu se sklenicí v nápoji. Tekutina se pak nechová vůbec podle fyzikálních zákonů, které by vědci očekávali. Pěna ji doslova znehybňuje.

„Tyto kapilární síly jsou malé, ale jsou velmi důležité, protože rychle zbrzdí pohyb tekutiny,“ uvedl matematik Pierre-Thomas Brun z Massachusetts Institute of Technology, který se na výzkumu podílel.

Věděli jsme, že to bude fungovat aneb příběh jediného pivovaru z centra Ostravy

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPivovarský dům Ostrava

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Byla to myšlenka přijít v pravý okamžik s něčím novým a neokoukaným, která přivedla Jiřího Štverku už před šestnácti lety k malé pivní revoluci. Tehdy si v centru Ostravy otevřel hospodu, v níž chtěl lidem nabídnout příjemnou alternativu k zavedenému a všude přítomnému průměru. A tak přišel s tehdy ještě ne tak známým Bernardem z Humpolce.

Znalci si zcela jistě vzpomenou na pravidelné „kvasnicové čtvrtky“, během kterých stále populárnější hospoda Hobit club doslova praskala ve švech. Úspěšné průkopnické kroky však nevedly k uspokojení, ale naopak k dalšímu rozvoji, a tak hospodský cíleně začal objevovat nová piva z malých regionálních pivovarů.

„A to bylo v roce 2004 opravdu těžké. Z naší strany sice byla poptávka, ale na trhu nebyla nabídka. Stáli jsme před rozhodnutím, zda dál točit Bernarda a shánět po republice sudy s pivem, nebo si v prostorách hospody založit vlastní pivovar,“ vrací se Štverka k počátkům čistě pivovarského podnikání, které rozjížděl v podstatě od nuly.

Pivo bude pokaždé chutnat jinak, říkali si nadšenci
Nepřekvapí tedy, že začátky byly poháněny především nadšením. Třeba znalosti dostupných technologií se sháněly na internetu a praxe vaření piva zase na půlročním kurzu v Příboře, kde tenkrát ještě fungoval minipivovar. Právě tamní výrobou se nakonec zakladatel ostravského pivovaru inspiroval. Do světa vaření zlatavého moku vstoupil s 200 litrovou varnou a hlavou plnou představ.

„Původně jsme se těšili, že pivo bude v malém objemu chutnat pokaždé trochu jinak. Věděli jsme, že se nám nemusí podařit dosáhnout vždy stejné chuti. Nebyla to pro nás překážka, ale vlastně devíza. Říkali jsme si, že to bude zajímavé, a časem uvidíme, jak se vše bude dál vyvíjet,“ vzpomíná s pousmáním náš průvodce na počáteční fázi dnešního Pivovarského domu.

Ta se datuje do období května a června roku 2007, kdy vařili první zkušební várky. Od té doby samozřejmě díky velkým zkušenostem zjistili, že cílem nemohou být experimenty, ale naopak udržení standardních kvalit a chutí všech piv. „Bylo přirozené, že v začátcích to tak nebylo. První várku jsme naráželi na mojí svatbě. Když na to zpětně vzpomínám, pochopitelně to pivo stálo za starou bačkoru. Ale byli jsme nadšenci, takže se všechno vypilo,“ pokračuje Štverka v líčení svérázné éry.

V centru jsou pořád jediní a vaří víc než dvacet druhů piv
Vlastní pivo se rozhodli díky hospodské tradici značení čepovaného kvasnicového piva na účtenkách pod písmenem Q pojmenovat trefně „Qásek“. Jako první byl v nabídce klasický světlý ležák, jedenáctka, vzápětí dvanáctka, která zůstala, byť se receptura postupně měnila. Potom se přidal tmavý ležák jedenáctka a třináctka polotmavý speciál.

„Dneska už vaříme během roku přes dvacet druhů piv. Některé jsou stabilně na čepu jako třeba dvanáctka světlý ležák, jiné jsou sezónní jako třeba svrchně kvašené pivo, IPA šestnáctka. Další piva jsou zase výroční speciály, které máme o svátcích,“ jmenuje ostravský pivovarník a upozorňuje i na škálu stupňovitosti: „Nejslabší je desítka, nejsilnější naopak dvacet jednička. To je Imperial Lager, který se jmenuje Voko Bere. Opravdu totiž bere mysl, hodně opíjí. Dáte si jedno a máte dost.“

Jak vidno na příkladu těžkého speciálu, pivní kultura dělá v poslední době vskutku velikánské skoky. Přestože Pivovarský dům zůstává v centru Ostravy jediným minipivovarem, funguje nyní za zcela jiných podmínek než před pár lety. „Vznikali jsme souběžně se zámeckým pivovarem v Zábřehu. Samozřejmě, že situace ohledně čepování piva se hodně změnila. Dneska už je trh pestřejší,“ doplňuje Štverka další postřeh.

Nepřišly někdy pochybnosti, jak se vůbec bude malému pivovaru dařit? „Měli jsme to snazší tím, že jsme čepovali už od roku 2000 kvasnicové pivo. Když jsme se potom vydali vlastní cestou, věděli jsme, že to bude fungovat. Měli jsme jistotu, základnu hostů, kteří se na to těšili stejně jako my,“ vysvětluje zakladatel nejen v Ostravě oblíbeného „Qáska“.

Zvýšili kapacitu a přivedli sládka z Brazílie
Trvalo asi tři roky, než se znovu ocitl před další zásadní otázkou. Zachovat kapacitu, která už nestačila zájmu zákazníků, nebo investovat do rozšíření a modernizace technologie? „Jelikož jsme chtěli začít vařit svrchně kvašená piva a další speciály, rozhodli jsme se pro varnu s dvojnásobnou kapacitou. Což je sice pořád málo, ale více už se k nám nevleze,“ říká Štverka.

Varna o objemu 500 litrů, spilka s pěti tisícovými káděmi a sklep s dvanácti tisícovými ležáckými tanky však nebyly jedinou inovací. V souvislosti s touhou po speciálech amerického či anglického typu přišla potřeba přivést sládka, který s těmito druhy piv má zkušenosti.

A tak se stalo, že v roce 2013 tým Pivovarského domu posílil brazilský sládek Giovani Caruso MacDonald, se kterým se seznámili zrovna ve chvílích rozšiřování výroby.

„Přišlo nám vhod, že měl znalosti piv, která jsme chtěli vařit. Povedlo se nám nastavení receptur a celkově to příjemně vyšlo. On totiž chtěl v Česku vařit pivo a my hledali někoho, kdo nám pomůže,“ pochvaluje si na poměry tuzemské pivní scény poměrně exotického kolegu, který má navzdory brazilskému původu radši pivo než fotbal.

Tři druhy piv na výčepu? Srandovní představa
Specifičnost ostravského Pivovarského domu, pod který v současnosti spadá i nekuřácká restaurace a pivotéka, ovšem stojí i na dalších pilířích. Jedním z nich je třeba dlouhodobý koncept „rotování“ mnoha pivních značek, které zastupují malé výrobce prakticky z celé republiky. „Vždycky jsem razil myšlenku, že je třeba srovnávat, pokud se chceme posunout dopředu. Celou dobu, co vaříme vlastní značku, čepujeme i další piva,“ poodkrývá Štverka svoji filozofii.

V reálu to potom vypadá tak, že v jedné hospodě se čepuje z deseti „kohoutů“ a ve druhé ze šesti. „Nabídka je obrovská a naše vize je dál držet nastavenou pestrost i kvalitu, což je to nejtěžší. Když se bavíme o třech kohoutech, jako jsme měli v počátcích, vypadá to srandovně,“ srovnává majitel ostravského pivovaru jednotlivé etapy „pivní revoluce“.

V jejím rámci sice došlo k obrovským změnám hlavně v sortimentu piv, která si můžeme dát, ale jedno se podle Štverkova názoru nemění: „Jsme národ pivařů, a i když nás pivovarníků je hodně, pořád všichni dobře žijeme. Trh malých pivovarů je fajn a lidi pivo zkrátka mají rádi.“

Svatá pravda. „Dej Bůh štěstí“ a za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Pivovarský dům Ostrava
Místo: Přívozská 34, Moravská Ostrava
Druhy piv: celoročně Kunětický Hejkal 10° světlé výčepní pivo, Qásek extra hořký 11° světlý ležák, Qásek 11° tmavý ležák, Qásek 12° světlý ležák a Qásek 13° polotmavý speciál, další piva – speciály jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: piva stáčejí do KEG sudů, PET lahví a skleněných lahví o objemu 0,7 litru
Výstav: odhadem 700 hektolitrů za rok

Věděli jsme, že to bude fungovat aneb příběh jediného pivovaru z centra Ostravy

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaBiovar

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Byla to myšlenka přijít v pravý okamžik s něčím novým a neokoukaným, která přivedla Jiřího Štverku už před šestnácti lety k malé pivní revoluci. Tehdy si v centru Ostravy otevřel hospodu, v níž chtěl lidem nabídnout příjemnou alternativu k zavedenému a všude přítomnému průměru. A tak přišel s tehdy ještě ne tak známým Bernardem z Humpolce.

Znalci si zcela jistě vzpomenou na pravidelné „kvasnicové čtvrtky“, během kterých stále populárnější hospoda Hobit club doslova praskala ve švech. Úspěšné průkopnické kroky však nevedly k uspokojení, ale naopak k dalšímu rozvoji, a tak hospodský cíleně začal objevovat nová piva z malých regionálních pivovarů.

„A to bylo v roce 2004 opravdu těžké. Z naší strany sice byla poptávka, ale na trhu nebyla nabídka. Stáli jsme před rozhodnutím, zda dál točit Bernarda a shánět po republice sudy s pivem, nebo si v prostorách hospody založit vlastní pivovar,“ vrací se Štverka k počátkům čistě pivovarského podnikání, které rozjížděl v podstatě od nuly.

Pivo bude pokaždé chutnat jinak, říkali si nadšenci
Nepřekvapí tedy, že začátky byly poháněny především nadšením. Třeba znalosti dostupných technologií se sháněly na internetu a praxe vaření piva zase na půlročním kurzu v Příboře, kde tenkrát ještě fungoval minipivovar. Právě tamní výrobou se nakonec zakladatel ostravského pivovaru inspiroval. Do světa vaření zlatavého moku vstoupil s 200 litrovou varnou a hlavou plnou představ.

„Původně jsme se těšili, že pivo bude v malém objemu chutnat pokaždé trochu jinak. Věděli jsme, že se nám nemusí podařit dosáhnout vždy stejné chuti. Nebyla to pro nás překážka, ale vlastně devíza. Říkali jsme si, že to bude zajímavé, a časem uvidíme, jak se vše bude dál vyvíjet,“ vzpomíná s pousmáním náš průvodce na počáteční fázi dnešního Pivovarského domu.

Ta se datuje do období května a června roku 2007, kdy vařili první zkušební várky. Od té doby samozřejmě díky velkým zkušenostem zjistili, že cílem nemohou být experimenty, ale naopak udržení standardních kvalit a chutí všech piv. „Bylo přirozené, že v začátcích to tak nebylo. První várku jsme naráželi na mojí svatbě. Když na to zpětně vzpomínám, pochopitelně to pivo stálo za starou bačkoru. Ale byli jsme nadšenci, takže se všechno vypilo,“ pokračuje Štverka v líčení svérázné éry.

V centru jsou pořád jediní a vaří víc než dvacet druhů piv
Vlastní pivo se rozhodli díky hospodské tradici značení čepovaného kvasnicového piva na účtenkách pod písmenem Q pojmenovat trefně „Qásek“. Jako první byl v nabídce klasický světlý ležák, jedenáctka, vzápětí dvanáctka, která zůstala, byť se receptura postupně měnila. Potom se přidal tmavý ležák jedenáctka a třináctka polotmavý speciál.

„Dneska už vaříme během roku přes dvacet druhů piv. Některé jsou stabilně na čepu jako třeba dvanáctka světlý ležák, jiné jsou sezónní jako třeba svrchně kvašené pivo, IPA šestnáctka. Další piva jsou zase výroční speciály, které máme o svátcích,“ jmenuje ostravský pivovarník a upozorňuje i na škálu stupňovitosti: „Nejslabší je desítka, nejsilnější naopak dvacet jednička. To je Imperial Lager, který se jmenuje Voko Bere. Opravdu totiž bere mysl, hodně opíjí. Dáte si jedno a máte dost.“

Jak vidno na příkladu těžkého speciálu, pivní kultura dělá v poslední době vskutku velikánské skoky. Přestože Pivovarský dům zůstává v centru Ostravy jediným minipivovarem, funguje nyní za zcela jiných podmínek než před pár lety. „Vznikali jsme souběžně se zámeckým pivovarem v Zábřehu. Samozřejmě, že situace ohledně čepování piva se hodně změnila. Dneska už je trh pestřejší,“ doplňuje Štverka další postřeh.

Nepřišly někdy pochybnosti, jak se vůbec bude malému pivovaru dařit? „Měli jsme to snazší tím, že jsme čepovali už od roku 2000 kvasnicové pivo. Když jsme se potom vydali vlastní cestou, věděli jsme, že to bude fungovat. Měli jsme jistotu, základnu hostů, kteří se na to těšili stejně jako my,“ vysvětluje zakladatel nejen v Ostravě oblíbeného „Qáska“.

Zvýšili kapacitu a přivedli sládka z Brazílie
Trvalo asi tři roky, než se znovu ocitl před další zásadní otázkou. Zachovat kapacitu, která už nestačila zájmu zákazníků, nebo investovat do rozšíření a modernizace technologie? „Jelikož jsme chtěli začít vařit svrchně kvašená piva a další speciály, rozhodli jsme se pro varnu s dvojnásobnou kapacitou. Což je sice pořád málo, ale více už se k nám nevleze,“ říká Štverka.

Varna o objemu 500 litrů, spilka s pěti tisícovými káděmi a sklep s dvanácti tisícovými ležáckými tanky však nebyly jedinou inovací. V souvislosti s touhou po speciálech amerického či anglického typu přišla potřeba přivést sládka, který s těmito druhy piv má zkušenosti.

A tak se stalo, že v roce 2013 tým Pivovarského domu posílil brazilský sládek Giovani Caruso MacDonald, se kterým se seznámili zrovna ve chvílích rozšiřování výroby.

„Přišlo nám vhod, že měl znalosti piv, která jsme chtěli vařit. Povedlo se nám nastavení receptur a celkově to příjemně vyšlo. On totiž chtěl v Česku vařit pivo a my hledali někoho, kdo nám pomůže,“ pochvaluje si na poměry tuzemské pivní scény poměrně exotického kolegu, který má navzdory brazilskému původu radši pivo než fotbal.

Tři druhy piv na výčepu? Srandovní představa
Specifičnost ostravského Pivovarského domu, pod který v současnosti spadá i nekuřácká restaurace a pivotéka, ovšem stojí i na dalších pilířích. Jedním z nich je třeba dlouhodobý koncept „rotování“ mnoha pivních značek, které zastupují malé výrobce prakticky z celé republiky. „Vždycky jsem razil myšlenku, že je třeba srovnávat, pokud se chceme posunout dopředu. Celou dobu, co vaříme vlastní značku, čepujeme i další piva,“ poodkrývá Štverka svoji filozofii.

V reálu to potom vypadá tak, že v jedné hospodě se čepuje z deseti „kohoutů“ a ve druhé ze šesti. „Nabídka je obrovská a naše vize je dál držet nastavenou pestrost i kvalitu, což je to nejtěžší. Když se bavíme o třech kohoutech, jako jsme měli v počátcích, vypadá to srandovně,“ srovnává majitel ostravského pivovaru jednotlivé etapy „pivní revoluce“.

V jejím rámci sice došlo k obrovským změnám hlavně v sortimentu piv, která si můžeme dát, ale jedno se podle Štverkova názoru nemění: „Jsme národ pivařů, a i když nás pivovarníků je hodně, pořád všichni dobře žijeme. Trh malých pivovarů je fajn a lidi pivo zkrátka mají rádi.“

Svatá pravda. „Dej Bůh štěstí“ a za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Pivovarský dům Ostrava
Místo: Přívozská 34, Moravská Ostrava
Druhy piv: celoročně Kunětický Hejkal 10° světlé výčepní pivo, Qásek extra hořký 11° světlý ležák, Qásek 11° tmavý ležák, Qásek 12° světlý ležák a Qásek 13° polotmavý speciál, další piva – speciály jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: piva stáčejí do KEG sudů, PET lahví a skleněných lahví o objemu 0,7 litru
Výstav: odhadem 700 hektolitrů za rok

Kolem Prazdroje krouží i čínský výrobce nejprodávanějšího piva světa

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:E15.czAutor:David VagadayPrazdroj

Řady zájemců o aktiva SABMilleru ve střední a východní Evropě, jimž vévodí Plzeňský Prazdroj, se podle zahraničních médií rozšiřují. Mezi zajímavá jména potencionálních kupců se nově objevil například čínský pivovar China Resources Beer, který vaří světově nejprodávanější pivo Snow Beer. Spekuluje se i o účasti polského miliardáře Sebastiana Kulczyka.

Prodej aktivit SABMilleru v Česku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro dohodnuté převzetí SABMilleru rivalem Anheuser-Busch InBev. Kromě Prazdroje zahrnují aktiva určená k prodeji i polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Jejich celková hodnota se odhaduje na pět až sedm miliard eur (135 až 189 miliard korun).

Podle zdrojů agentury Bloomberg čínská společnost probírá nabídku s možnými poradci. Prodej majetku SABMilleru ve střední a východní Evropě má údajně odstartovat již v říjnu.

Čínský pivovar už dříve se SABMillerem spolupracoval. Měly společnou firmu, která vyrábí právě Snow Beer. Letos v březnu však Číňané tuto společnost plně ovládli, když od SABMilleru koupili jeho 49procentní podíl za 1,6 miliardy dolarů, což bylo podstatně méně, než se čekalo. China Resources Beer se následně staly jedničkou na čínském pivním trhu s podílem zhruba 30 procent. Také tento obchod byl jednou z transakcí, které mají zajistit souhlas regulátorů s prodejem SABMilleru jeho konkurentovi AB InBev za 107 miliard dolarů.

Do boje o aktiva SABMilleru se má zapojit také polský miliardář Sebastian Kulczyk. Alespoň to tvrdí polský deník Puls Biznesu, který se odvolává na nejmenované zdroje. Podle něj by se Kulczyk mohl spojit s investičními fondy, které potřebují partnera pro předložení dostatečně vysoké nabídky. Kulczyk nyní v SABMilleru vlastní podíl 1,5 procenta.

Mezi další možné zájemce patří také například investiční fondy Advent International, KKR, BC Partners, CVC a Mid Europa Partners. Potenciálními uchazeči jsou i japonské pivovary Asahi a Kirin nebo česká investiční skupina R2G.

„Konkurence bude obrovská,“ citoval Bloomberg londýnského analytika Duncana Foxa. Podle něj v určité chvíli pivovary China Resources Beer budou chtít expandovat mimo Čínu. Za letošní první pololetí čínský podnik vykázal tržby 15,2 miliardy juanů (téměř 55 miliard korun).

Se speciály jsme šli na tenký led, vyplatilo se, říká jednatel zábřežského minipivovaru

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Petr KrňávekWelzl

Do Zábřehu se po sto jedenácti letech vrátila tradice vaření piva. Zlatavý mok jménem Welzl vzniká v budově bývalé kotelny na sídlišti Krumpach. „Zatím převažuje velká spokojenost. Ohledně kvality piva máme téměř výhradně pozitivní ohlasy, z hlediska výstavu jsme několik týdnů po začátku na maximální kapacitě a už uvažujeme o navýšení," říká jednatel zábřežského minipivovaru Miloš Hrabák.

Jak dlouho trvalo vybudovat v Zábřehu minipivovar?
O tomto záměru jsme poprvé mluvili před třemi, čtyřmi roky. Společnost jsme založili před dvěma a půl lety.

Jaká piva vaříte?
Nejpopulárnějším pivem v regionu je jedenáctka. Naším základním pivem je tedy světlý jedenáctiprocentní ležák, který je mezi našimi hosty nejoblíbenější. S kolegou sládkem jsme se pohybovali po světě, přinášíme i nové styly, svrchně kvašená a další speciální piva. V tanku nám dozrála druhá várka blond alu, máme anglický stout, india pale či pšeničné pivo.

Nacházíme se v bývalé kotelně na periferii města. Proč jste si vybrali právě tento objekt?
Hledali jsme různé možnosti, byli jsme se podívat i do areálu bývalého pivovaru. Na základě kombinace finančních možností a technického zázemí, které bylo k dispozici, nám tento objekt vyšel jako nejlepší. Nachází se mimo centrum, ale jsme tu spokojeni. Krumpach je klidná lokalita, pivovar tu navíc vytváří určité mikroklima.

Název Welzl se pro minipivovar v Zábřehu nabízí, ale přesto: neuvažovali jste o alternativách?
Na začátku jsme měli pro název pivovaru více tipů. Například restaurace se jmenuje Kotelna. Nicméně vaříme za zábřežského sladu, používáme zábřežskou vodu. Eskymo Welzl je nejslavnější zábřežský rodák. Chceme, aby i pivovar byl regionálním se vším všudy, tedy i s názvem.

Pivovar jste otevírali před třemi měsíci. Jak jste zatím s jeho fugováním spokojeni?
Převažuje velká spokojenost. Z hlediska kvality piva máme téměř výhradně pozitivní ohlasy, na pivu nemusíme a nebudeme nic měnit. Trošku jsme se báli, protože v regionu nejsou zvykem speciální piva. Se speciály jsme šli na tenký led, nicméně dnes k nám někteří lidé chodí jen na stout nebo na IPu. Z hlediska výstavu jsme několik týdnů po začátku na maximální kapacitě a už uvažujeme o navýšení. V restauraci stabilizujeme personál, máme rozvojové plány. Do budoucna například uvažujeme o zavedení jednoduché kuchyně.

Tohle je nejlevnější pivo v historii: Stojí méně než rohlík!

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:eXtra.cz

Tak tohle je šlágr. Jeden z obchodních řetězců v České republice prý nabízí nejlevnější pivo na světě. Dokážete ho pořídit levněji než rohlík. Pivo, které se jmenuje Grešlák, vás totiž přijde na neuvěřitelných 0,90 Kč. Takováhle sleva se neodmítá! Pokud někdo víte o pivu, které se snad dá pořídit ještě levněji, určitě nás neváhejte kontaktovat na e-mailu redakce@extra.cz

Pivovary se inspirovaly kostely. Otevřou v noci

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Jozef Gáfrik

Do začátku Dnů českého piva sice ještě týden zbývá, ale tisíce hospodských už usilovně leští trubky a výčepní pulty, jak se na takový svátek sluší a patří. Celkem se jich do čtvrtého ročníku zapojí na šest tisíc.

Akce začne 23. září a potrvá do 1. října. Podle předsedy Svazu pivovarů a sladoven ČR Františka Šámala lze mluvit „o svátku všech milovníků piva, hospod a gastronomie".

Pivo a peníze
Sám ovšem přiznává, že ne-jde jen o gastronomii, ale také o tvrdý obchod, marketing a peníze. I když roční výstav piva v České republice loni překročil rekordní hranici 20,1 milionu hektolitrů, výrobce trápí, že lidé opouštějí hospůdky. V restauracích vypijí jen čtyři z celkem deseti prodaných piv.

Cílem akce je proto lidi znovu přilákat do hospod, které jsou součástí národní kultury.

K tomu má pomoci celá řada podpůrných kroků. Zahájení, při němž budou slavnostně naraženy sudy, se zúčastní pivovarští sládci, starostové i další významní představitelé veřejného života. Záštitu nad akcí převzal prezident republiky Miloš Zeman 
a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Pokud jde o samotné návštěvníky, ti si budou vybírat z mnoha skutečných pivních lahůdek, neboť letošní akce se zaměří na nabídku speciálů. Hlavní kulinářskou specialitou pak bude kančí se šípkovou omáčkou podle pražského šéfkuchaře Tituse Eliáše.

Nabídku jednorázových specialit hlásí i velikáni trhu. Například Staropramen navaří při této příležitosti limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku. Bude 
k dostání na 700 místech 
i přímo 
v pražském smíchovském pivovaru. Plzeňský Gambrinus se po-chlubí tradičním ležákem První chmel z letošní sklizně, zatímco například Svijany jako zástupce menších výrobců nabídnou prémiový ležák „450".

Prožijte noc ve spilce
Jinak se do oslav zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky nabídnou ochutnávky pivních speciálů, pivní menu, setkání se sládky nebo prohlídky přímo míst, kde pivo vaří.

Na závěr akce se na mnoha místech chystá takzvaná Noc otevřených pivovarů. Inspirací byly pivovarům podobné noční prohlídky muzeí a kostelů. Podrobný program mohou zájemci najít na internetové adrese www.dnyceskehopiva.cz.

Pokud jde o smysl akce, František Šámal je optimistou: „Věříme, že Dny českého piva pomohou k tomu, aby si lidé zašli na načepovaný půllitr oblíbené značky častěji."

Dny českého piva připomenou tradici české hospody

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:DnyČeskéhoPiva.czAutor:Martina Ferencová (ČSPS)

Letošní ročník bude ve znamení pivních speciálů a kančího se šípkovou
„Česká hospoda je součástí naší kultury – naší národní identity,“ zní heslo již čtvrtého ročníku Dnů českého piva, do kterého se na přelomu září a října zapojí více než šest tisíc hospod a restaurací po celé ČR. Jejich návštěvníci si tak budou moci pochutnat nejen na pivních speciálech, ale i na hlavní kulinářské specialitě – kančím se šípkovou omáčkou.

Dny českého piva budou v letošním roce probíhat od 23. září do 1. října. Zahájení, při němž budou slavnostně naraženy sudy, se zúčastní pivovarští sládci, starostové i další významní představitelé veřejného života. Záštitu nad akcí převzal prezident České republiky Miloš Zeman a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Cílem Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS), který Dny českého piva organizuje, je vybudovat dlouhodobou tradici oslav piva jako národního nápoje a spojit tyto oslavy s připomínkou svatého Václava, patrona českého piva. „Dny českého piva jsou svátkem všech milovníků piva, hospod a gastronomie. Jejich prostřednictvím chceme podpořit konzumaci čepovaného piva a zároveň připomenout unikum tradiční české hospody,“ říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
Do oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Zúčastněné podniky nabídnou ochutnávky pivních speciálů, pivní menu, setkání se sládky nebo prohlídky pivovarů.

Češi jsou na své pivo hrdí
Z červencového průzkumu* ČSPS vyplynulo, že pojem „české pivo“ si většina oslovených spojuje s kvalitou a vlastnostmi českého piva, českou kulturní tradicí a rovněž v této souvislosti uvádí, že je pivo nejoblíbenějším českým nápojem.

Průzkum rovněž ukázal, že přes 80 procent respondentů je hrdých na pověst českého piva v zahraničí. Jeho rostoucí oblibu v ostatních zemích dokazují i statistiky. „Zatímco produkce tuzemského piva díky jeho exportu stoupá, spotřeba piva v České republice dlouhodobě stagnuje, v přepočtu na obyvatele je to 143 litrů piva za rok,“ uvádí František Šámal a dodává: „Přesto jsme ve spotřebě piva první na světě.“

Poklesly zejména prodeje piva v restauracích a hospodách. Z deseti prodaných piv jsou pouze čtyři piva vypita v restauraci nebo hospodě. „Věříme, že Dny českého piva pomohou tomu, aby si lidé na načepovaný půllitr své oblíbené značky zašli častěji. Češi milují české pivo a českou pivní tradici. Víme, že do své oblíbené hospůdky, která je zejména na menších městech a vesnicích centrem společenského a kulturního života, sice chodí méně často než dříve, ale stále rádi,“ tvrdí Šámal.

Česká klasika: kančí se šípkovou
Při letošních Dnech českého piva si návštěvníci vybraných podniků vedle pivních speciálů pochutnají i na dobrém hlavním jídle. Tím je kančí pečeně se šípkovou omáčkou a hříbkovým knedlíkem podle receptu držitele ocenění Bib Gourmand prestižního Průvodce Michelin šéfkuchaře Tita Eliáše. „Zvolili jsme českou klasiku. Zvěřina obecně obsahuje více bílkovin a zároveň menší množství tuku. Je vhodná k výraznějším druhům piv s vyšším obsahem chmelu,“ vysvětluje Eliáš a dodává: „Přímo ke kančímu se potom hodí tradiční české ležáky.“

Další informace i seznam podniků zapojených do Dnů českého piva 2016 a jejich speciálních nabídek je průběžně aktualizován na webu: www.dnyceskehopiva.cz.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.08.2017 12:085.330/5.330