Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

O aktiva SABMilleru ve východní Evropě se zajímá několik firem

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Americké a evropské investiční fondy, včetně českých skupin R2G a J&T, se připravují na prodej aktivit pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě, který je podmínkou pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev. Řekly to zdroje obeznámené se situací. Hodnota těchto aktivit, mezi které patří mimo jiné Plzeňský Prazdroj, by podle zdrojů mohla činit pět až sedm miliard eur (135 až 189 miliard korun).

Podle citovaných zdrojů se očekává, že prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku bude zahájen koncem září. Předpokládá se, že AB InBev bude chtít prodat tyto aktivity jako celek. Některé fondy proto uvažují o tom, že spojí své síly a podají společnou nabídku.

Evropský investiční fond Advent podle zdrojů předběžně pracuje na nabídce již několik měsíců a patří mezi nejodhodlanější zájemce. Advent je dostatečně silný na to, aby nabídku financoval sám, jiní uchazeči však budou nuceni k předložení nabídky vytvářet konsorcia, aby vyhověli očekávání firmy AB InBev ohledně ceny, upozorňují zdroje.

Zájem o investice do pivních značek ve střední a východní Evropě podporuje přetrvávající silná spotřeba alkoholu v tomto regionu. V České republice je například spotřeba piva na obyvatele nejvyšší na světě. Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují aktivity určené k prodeji polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus.

Prodej přilákal rovněž některé investiční skupiny přímo ze střední a východní Evropy, například firmu Mid Europa Partners, která podle zdrojů hledá partnera pro předložení nabídky.

Jeden ze zdrojů uvedl, že na jedné z nabídek by se chtěla podílet také česká investiční skupina R2G, která nyní jedná s dalšími potenciálními uchazeči. Podle dalšího zdroje signalizovala zájem o předložení nabídky také česká investiční společnost J&T, jejíž pozornost se soustředí zejména na Plzeňský Prazdroj. Firmu J&T zčásti vlastní čínská skupina CEFC, která loni získala většinový podíl v Pivovarech Lobkowicz. Firmy R2G a J&T se k informacím Reuters odmítly vyjádřit.

Podle zdrojů týdeníku Euro mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje nejméně čtyři české skupiny. Mezi zájemci jsou pode Eura skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Do boje o aktivity SABMilleru ve střední a východní Evropě by mohl zasáhnout rovněž největší japonský pivovar Asahi, který se snaží rozšiřovat své zahraniční aktivity. Na domácím trhu se totiž již delší dobu potýká mimo jiné s rostoucí oblibou vína.

Rychnovskem vede pivní cyklotrasa, sportovci ale mají z půllitru strach

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Tomáš Plecháč

Na Rychnovsku se o víkendu otevřela nejdelší pivní cyklotrasa u nás. Měří 94 kilometrů a propojuje tři pivovary: Dobrušku, Rychnov nad Kněžnou a Potštejn. Přestože počasí přímo vybízelo k pití piva, cyklisté to s konzumací alkoholu nepřeháněli. Strach z policejních kontrol byl silnější.

Hned první den na trasu vyrazily desítky zájemců, mezi nimi i redaktor MF DNES. Je pár minut po 9. hodině a v dobrušském pivovaru se scházejí první cyklisté – pivaři. Fasují mapy s přehledným popisem trasy a místem pro razítka. Za ně v každé zastávce dostanou pivo. Jako startovné dostávají zdarma nápoj: pivo nebo limonádu. Posedávají na lavičkách a studují trať.

„Tady to znám, je tam takový mostek. Jezdil jsem tudy do práce,“ říká nad barevnou mapou a půllitrem piva své přítelkyni asi třicetiletý muž. Organizační tým přináší další štosy map. Zásoby jsou dostatečné, v krabicích jich mají tisíc. Za necelou půlhodinu se v areálu pivovaru otočí téměř třicet cyklistů.

„Chtěl jsem dneska jet do Rychnova, a když jsem se dozvěděl, že se koná tahle akce, rozhodl jsem se to spojit. Jelikož jsem pivař, tak se na to těším,“ říká Ivo Mach z Nového Města nad Metují, který přijel na elektrokole a nic nepodcenil. Na značení a mapu se nechce spoléhat, do cíle jej vede GPS navigace.

Stezka má vlastní značení
Posilněný vychlazenou malinovkou vyrážím také na trať, podorlická „Tour de Beer“ začíná. Z centra Dobrušky mi pomáhá se vymotat postarší pár. Stezka má vlastní značení, ale nenápadné zelené štítky umístěné na dopravních značkách a stromech jsou snadno přehlédnutelné. Hned za městem opouštíme silnici a vjíždíme po kamenité cestě do lesa.

Krátké stoupání dává v teplém počasí zabrat. Teploty se začínají blížit třicítce. Stačí krátká nepozornost a sjíždím ze značené trasy na hlavní silnici. Vidím ceduli Opočno a vracím se zpátky.

Napodruhé už se nespletu.
V Semechnici dojíždím své staré známé. „Kolo nemá nádrž,“ reaguje muž, když jim vyprávím story o neplánované zajížďce do Opočna. Pivní stezka se napojuje na cyklotrasu číslo 4349 a pokračuje přes Trnov a Houdkovice do Solnice. Provoz je minimální, jízda po asfaltce odsýpá. Stejně tak bezproblémový je úsek ze Solnice do Rychnova nad Kněžnou, vede podél rušné silnice po asfaltové cyklostezce.

Podél Divoké Orlice
Před polednem přijíždím do rychnovského pivovaru. Venkovní šenk je v obležení. Od skříňky s razítkem a mapami před vchodem míříme rovnou k výčepu. „Bylo tady už skoro sto lidí, takový zájem jsem nečekal,“ hlásí vrchní a čepuje desítku. Účastníci pivní tour jsou podle něj ukáznění. „Dávají si pozor. Většinou pijí malé pivo nebo šnyty, polovina z nich malinovku,“ dodává.

Obavy z policejních kontrol se však ukázaly jako liché. Slunce pořádně pálí. Cyklisté hledají místa se stínem, stoly uprostřed šenku jsou opuštěné. V Rychnově se potkávají pivaři z obou směrů, od Dobrušky a Potštejna.

„Nejtěžším úsekem je stoupání na Budín. Je to do kopce, ale projet se dá všechno. Doplníme ionty a budeme pokračovat dál,“ prohodí manželé Barvínkovi, kteří přijíždějí z Potštejna. Nedá mi to a také si dám vychlazenou desítku.

Možná i pod jejím vlivem za několik minut dnes podruhé sjíždím z vyznačené trasy. V Lupenici ztrácím směr a objevím se v Kostelci nad Orlicí. Do Doudleb, které pivní stezka protíná, to je naštěstí kousek. Nejsem sám, kdo má problémy s orientací. V Doudlebách, už zcela „střízlivý“, potkávám skupinu cyklistů marně hledajících titěrné značky.

Zbytek cesty do Potštejna podél Divoké Orlice patří k nejhezčím úsekům z celé trasy. Na úzké zpevněné stezce je hustý provoz. Také v potštejnském pivovaru je plno. Cyklisté jsou i po projetí poslední zastávky v dobré kondici, žádné známky opilosti.

Přestože Richard z Hradce Králové je spíš příležitostný cyklista, za dnešek má v nohách úctyhodnou porci 70 kilometrů. „Bohatě to stačí. Ochutnal jsem piva ve všech pivovarech a nemám žádné výhrady. Měl jsem obavy, aby na cestě nebyly policejní kontroly. Na druhou stranu, v tomhle počasí je účinek piva po patnácti dvaceti kilometrech pryč,“ vykládá muž, který je více než cyklistou nadšeným domovarníkem.

Do Hradce se vrátí vlakem. Trochu mu závidím, ještě mě čeká zpáteční cesta do Dobrušky. K místnímu pivovaru přijíždím ve stejné době, kdy ve francouzských Alpách finišuje poslední horská etapa letošního ročníku Tour de France. Když cílem projíždí ve žlutém Chris Froome, je i má „Tour de Beer“ u konce.

Chceme přiblížit region Podorlicka cyklistům
Život na Podorlické pivní stezce se ani po sobotě nezastaví. Každý, kdo ji chce absolvovat, může si na jedné ze zastávek vyzvednout mapu a sbírat razítka. Kromě odměny v podobě piv zdarma trasa láká k návštěvě renesančního zámku v Doudlebách, hradní zříceniny a barokního zámku v Potštejně, vamberského Muzea krajky nebo svatojánského Kopečku v Lukavicích, odkud je působivý výhled na Orlické hory.

„Chceme přiblížit region Podorlicka cyklistům a propagovat tak nejen historii našeho kraje a významné památky, ale samozřejmě jim nabídnout možnost ochutnat výrobky tří zdejších minipivovarů,“ říká majitel rychnovského pivovaru Jan Mikš. Trasa většinou vede po stávajících turistických cestách a cyklotrasách. Její autoři využili také cest, po kterých bikeři většinou nejezdí. „Minimálně z jedné třetiny vede po vlastních, zatím neobjevených stezkách,“ dodává Mikš.

Byznys v regionu by od SABMilleru chtěly koupit skupiny J&T a R2G

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTK

Americké a evropské investiční fondy, včetně českých skupin R2G a J&T, se připravují na prodej aktivit pivovaru SABMiller ve střední a východní Evropě. Tvrdí to agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Prodej aktivit, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj, je přitom podmínkou pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev. Hodnota celého byznysu by podle zdrojů mohla činit pět až sedm miliard eur (135 až 189 miliard korun).

Podle citovaných zdrojů se očekává, že prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku bude zahájen koncem září. Předpokládá se, že AB InBev bude chtít prodat tyto aktivity jako celek. Některé fondy proto uvažují o tom, že spojí své síly a podají společnou nabídku, píše Reuters

Evropský investiční fond Advent podle zdrojů předběžně pracuje na nabídce již několik měsíců a patří mezi nejodhodlanější zájemce. Advent je dostatečně silný na to, aby nabídku financoval sám, jiní uchazeči však budou nuceni k předložení nabídky vytvářet konsorcia, aby vyhověli očekávání firmy AB InBev ohledně ceny, upozorňují zdroje.

Silná spotřeba alkoholu v regionu
Zájem o investice do pivních značek ve střední a východní Evropě podporuje přetrvávající silná spotřeba alkoholu v tomto regionu. V České republice je například spotřeba piva na obyvatele nejvyšší na světě, píše agentura Reuters. Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují aktivity určené k prodeji polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus.

Prodej přilákal rovněž některé investiční skupiny přímo ze střední a východní Evropy, například firmu Mid Europa Partners, která podle zdrojů hledá partnera pro předložení nabídky.

J&T prý zajímá hlavně Prazdroj
Jeden ze zdrojů uvedl, že na jedné z nabídek by se chtěla podílet také česká investiční skupina R2G, která nyní jedná s dalšími potenciálními uchazeči. Podle dalšího zdroje signalizovala zájem o předložení nabídky také česká investiční společnost J&T, jejíž pozornost se soustředí zejména na Plzeňský Prazdroj. Firmu J&T zčásti vlastní čínská skupina CEFC, která loni získala většinový podíl v Pivovarech Lobkowicz. Firmy R2G a J&T se k informacím Reuters odmítly vyjádřit.

Podle zdrojů týdeníku Euro mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje nejméně čtyři české skupiny. Mezi zájemci jsou pode Eura skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Do boje o aktivity SABMilleru ve střední a východní Evropě by podle zdrojů Reuters mohl zasáhnout rovněž největší japonský pivovar Asahi, který se snaží rozšiřovat své zahraniční aktivity. Na domácím trhu se totiž již delší dobu potýká mimo jiné s rostoucí oblibou vína.

Návrat vaření piva do Sokolnic? Opravu pivovaru brzdí jen stavební povolení

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Michaela BenešováSokolnice

Pivovar v Sokolnicích na Brněnsku bude po více než osmdesáti letech nejspíš opět nabízet vlastní pivo. Majiteli zatím chybí stavební povolení.

Návštěvníci obce si do jednoho roku budou nejspíš moct vychutnat několik druhů piva v rustikální pivnici nebo v altánku v přilehlé zahradě. Rekonstrukci pivovaru zdržuje jen stavební povolení. Zastupitelé jsou ale nápadu naklonění. „Určitě se mi nápad moc líbí. Naváže se na historii obce a obyvatelé budou mít větší komfort," komentoval starosta obce Libor Beránek.

Majitel objektu Lukáš Roupec se k rekonstrukci příliš vyjadřovat nechtěl. „Dokud nemám stavební povolení, tak nemůžu říct, kdy přesně bychom mohli první pivo uvařit," uvedl Roupec.

Jak ale sám řekl ČTK, s výrobou piva chtěl začít už letos v létě. Stavební práce se ale protáhly. „Počítám, že investice vyjde na zhruba deset milionů korun," vyčíslil investic podnikatel. Za částku by pak měl vzniknout penzion, pivovar, moderní restaurace a rustikální pivnice.

Podle územního plánu obce je pro vydání stavebního povolení v ulici Zámecká, kde se nachází i pivovar, nejprve potřeba zpracovat územní studii. Cena studie je podle předběžných odhadů zastupitelstva obce necelých osmdesát tisíc korun. Roupec zaplatí čtyřicet tisíc korun a zbylou část doplatí obec ze svého rozpočtu.

Podle zpracovatelky studie a projektantky Jarmily Haluzové je šance na získání stavebního povolení vysoká. Jedním z důvodů vypracování studie je záplavová oblast řeky Říčky, která obcí protéká. „Původní plán záplavové oblasti byl zastaralý. Nová aktualizovaná hranice se pozemku příliš nedotýká, takže jsem majiteli objektu doporučila, ať pokračuje s plánováním přestavby," uvedla Haluzová z brněnského ateliéru Projektis.

Finální podoba dokumentace by podle projektantky měla být hotová do dvou měsíců. Pak může Roupec zažádat o stavební povolení.

Pivovarnictví má v Sokolnicích tradici už od poloviny šestnáctého století. Panský pivovar patřil k zámku hrabat Mitrovských z Mitrovic a Nemyšle. Po první světové válce ho koupil první brněnský akciový pivovar, dnešní Starobrno. V roce 1923 se zde ale pivo vařilo naposledy. Tehdejší majitel výrobu ukončil kvůli konkurenci. V místě později vznikla sladovna nebo sklad lahvového piva. V objektu ale podnikali například i stolaři.

Pivovarnictví se ale vrací nejen do Sokolnic. Minulý rok se výroba piva vrátila i do Znojma. Po šestileté pauze se tak do bývalého areálu pivovaru Hostan opět vrátili sládci.

Znojemské pivo mohou od května místní ochutnat i v pivovarské restauraci HoZpoda. „Místní jsou moc rádi, že pivovar obnovil provoz," ohodnotil provozní restaurace situaci.

Stejný investor jako v případě Znojemského piva obnovuje provoz i v Jarošovském pivovaru. „Celkově plánujeme mít čtyři až pět druhů piv. Desítku, jedenáctku, dvanáctku a speciál," uvedl již statutární ředitel Jarošovského pivovaru Miroslav Harašta.

Festival PivoTest: nová tradice v regionu

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Nymburský deníkAutor:Ivana Šmejdová

Na hřišti Polabanu se konal 2. ročník festivalu PivoTest Nymburk

PivoTest je poměrně novou akcí festivalového typu. Objevil se na letní scéně teprve vloni, a hned se chytil. Proto se pořadatelé v čele s Jiřím Jelínkem pustili do organizace 2. ročníku, který se uskutečnil na hřišti „starý" Polaban pod horkými paprsky sobotního slunce.

Program sliboval jak dobré pivo, tak dobrou muziku. 
Obé se naplnilo měrou vrchovatou. Určitě i proto, že organizátoři mají o PivoTestu jasnou představu:

„Zaprvé nechceme, aby to přerostlo v masovou akci, zastoupení 12, možná příště maximálně 15 pivovarů je optimální. Vybíráme menší pivovary hlavně 
z kruhu kolem Nymburka 
a podle toho, jestli nás něčím zaujmou," říká Jiří Jelínek.

Nemenší pozornost věnují pořadatelé výběru kapel. Proto se na scéně mohla objevit vedle regionálních klenotů jako Infinity například vyhledávaná Znouzectnost, legenda Krausberry nebo nezaměnitelný Václav Koubek.

Středověké pivo bych ochutnat nechtěl, říká ředitel Chmelařského institutu Žatec

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Patricie StrouhalováChmelařský institut

Ředitel Chmelařského institutu Žatec Josef Patzak se sice chmelem zabýval i jako výzkumník, není to ale tak, že by se napil piva a okamžitě by poznal, ze které odrůdy chmele je uvařeno. Na to je podle něho potřeba mít velmi vytříbenou chuť.

Nejznámější českou odrůdou je žatecký poloraný červeňák. „Dává pivu příjemnou hořkost, která je hladká, není tvrdá, jak říkáme, a má vyrovnané aroma,“ vysvětluje Josef Patzak. Stáří odrůdy je podle něho těžké odhadnout, ale určitě je to víc než tisíc let.

Zkusil někdy uvařit pivo tak, jak se vařilo na našem území v 8. nebo 9. století? „Já jsem to nezkoušel, ale spolupracujeme s PIVO Praha v Břevnovském klášteře a vařit středověké pivo zkoušel pan opat. Opravdu bych to asi nechtěl chutnat, protože se vaří na ohni a cedí se přes slámu,“ popisuje Patzak.

Chmel se u nás objevil v 8. nebo 9. století a podle Josefa Patzaka se rozšířil z Číny asi před milionem let velmi rychle, ale jen mezi 35. a 50. rovnoběžkou. Chmel totiž potřebuje dlouhý den, aby vykvetl. Kulturní chmely se rozšiřovaly s putováním lidí, takže se má za to, že chmel měl význam jako bylina.

V průběhu historie se měnil způsob pěstování chmele. V době neolitické revoluce se pěstoval zahradnicky, revolucí bylo pozdější použití tyčových konstrukcí, které byly nejrozvinutější v 10. až 11. století. Až v 19. století se začaly stavět lanové konstrukce dnešního typu a hodně se změnilo průmyslovou revolucí.

Co si Josef Patzak myslí o ovocných pivech, která jsou velmi oblíbená? „Je to určitý segment, kterým se pivovary snažily zachytit ten trend, že ubývá pijáků tradičního ležáku, a chtěly podchytit mladou generaci. Ale řemeslné pivovary se snaží eliminovat přidávání sirupů nebo ovocných trestí tím, že už se dnes šlechtí chmely, které mají toto aroma v sobě.“

O Prazdroj mají zájem také nejméně čtyři čeští investoři

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Mezi investory, kteří mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje, jsou nejméně čtyři české skupiny. S odvoláním na důvěryhodné zdroje to píše týdeník Euro v pondělním vydání. Prazdroj patří mezi pivovary společnosti SABMiller v Evropě, jejichž prodejem podmínila Evropská komise svůj souhlas s převzetím SABMilleru ze strany největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev. Cena Prazdroje a dalších prodávaných pivovarů by se podle Eura mohla pohybovat nad 60 miliardami korun.

České investiční skupiny oslovují investiční poradce se žádostmi o analýzu ekonomické situace Prazdroje, píše týdeník. Podle něj jsou mezi zájemci skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Cena prodávaného balíku východoevropských pivovarů, kam spolu s Prazdrojem patří polská Kompania Piwowarska, slovenské Pivovary Topvar, maďarská Dreher Breweries a rumunská Ursus Breweries, se podle Eura odhaduje na 60 až 100 miliard korun. V případě prodeje samotné české divize, kam spadá Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Kozel, se mluví o ceně 49 miliard korun, píše týdeník.

Zájem velkých evropských pivovarnických skupin kvůli antimonopolním pravidlům očekávat nelze, o Prazdroj a další východoevropské pivovary by se ale podle Eura mohly ucházet japonské skupiny Asahi a Kirin, případně čínská skupina CEFC, jejíž firma Lapasan už na českém pivním trhu koupila skupinu Lobkowicz Group sdružující několik regionálních značek. Plzeňský primátor Martin Zrzavecký (ČSSD) spolu se spolkem Právovárečné měšťanstvo v Plzni vyzvali k nákupu Prazdroje vládu.

Ekonom Miroslav Zámečník v Euru napsal, že kvůli shromáždění dostatku peněz na nákup by bylo možností dát dohromady konsorcium zahrnující spolu s českými také polské, rumunské či maďarské investory. Zájem o Prazdroj by podle něj mohly mít také pojišťovny a penzijní fondy, případně banky. "Produkuje vydatný volný hotovostní tok a je to velmi pěkný dividendový titul," popsal, co by na pivovaru mohlo finanční instituce lákat.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792.000 hektolitrů.

Mezi investory mající zájem o koupi Plzeňského Prazdroje, jsou čtyři české skupiny

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Web4Trader.czAutor:ČTKPrazdroj

Mezi investory, kteří mají zájem o koupi Plzeňského Prazdroje, jsou nejméně čtyři české skupiny. S odvoláním na důvěryhodné zdroje to píše týdeník Euro v pondělním vydání. Prazdroj patří mezi pivovary společnosti SABMiller v Evropě, jejichž prodejem podmínila Evropská komise svůj souhlas s převzetím SABMilleru ze strany největšího světového pivovaru Anheuser-Busch InBev.



Cena Prazdroje a dalších prodávaných pivovarů by se podle Eura mohla pohybovat nad 60 miliardami korun.

České investiční skupiny oslovují investiční poradce se žádostmi o analýzu ekonomické situace Prazdroje, píše týdeník. Podle něj jsou mezi zájemci skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo byznysmeni Tomáš Němec a Oldřich Šlemr, kteří koncem loňska prodali zhruba za 31 miliard korun gumárenskou společnost ČGS Holding.

Cena prodávaného balíku východoevropských pivovarů, kam spolu s Prazdrojem patří polská Kompania Piwowarska, slovenské Pivovary Topvar, maďarská Dreher Breweries a rumunská Ursus Breweries, se podle Eura odhaduje na 60 až 100 miliard korun. V případě prodeje samotné české divize, kam spadá Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Kozel, se mluví o ceně 49 miliard korun, píše týdeník.

Zájem velkých evropských pivovarnických skupin kvůli antimonopolním pravidlům očekávat nelze, o Prazdroj a další východoevropské pivovary by se ale podle Eura mohly ucházet japonské skupiny Asahi a Kirin, případně čínská skupina CEFC, jejíž firma Lapasan už na českém pivním trhu koupila skupinu Lobkowicz Group sdružující několik regionálních značek. Plzeňský primátor Martin Zrzavecký (ČSSD) spolu se spolkem Právovárečné měšťanstvo v Plzni vyzvali k nákupu Prazdroje vládu.

Ekonom Miroslav Zámečník v Euru napsal, že kvůli shromáždění dostatku peněz na nákup by bylo možností dát dohromady konsorcium zahrnující spolu s českými také polské, rumunské či maďarské investory. Zájem o Prazdroj by podle něj mohly mít také pojišťovny a penzijní fondy, případně banky. "Produkuje vydatný volný hotovostní tok a je to velmi pěkný dividendový titul," popsal, co by na pivovaru mohlo finanční instituce lákat.

Plzeňský Prazdroj za poslední rok zvýšil zisk před zdaněním meziročně o pět procent na 3,7 miliardy korun. Tržby ve fiskálním roce od počátku dubna 2015 do konce letošního března stouply meziročně o 3,3 procenta na 14,4 miliardy korun. Pivovar loni prodal v Česku a v cizině deset milionů hektolitrů piva, zhruba stejně jako v roce 2014. Vývoz prémiového ležáku se zvýšil o 4,5 procenta na 792.000 hektolitrů.

Chátrající vsetínský pivovar, kde se vařil Vsacan a Portáš, je na prodej

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Viktor ChrástVsacan

Zchátralý areál vsetínského pivovaru, který byl léta spojený se značkami Vsacan a Portáš, je znovu na prodej. Historicky cenná stavba v ulici 4. května je k mání za 10 milionů korun. Pivo se v budově nevaří od ledna 1998.

Přes několik vlastníků se areál vsetínského pivovaru před pěti lety dostal až do majetku společnosti Tonercentrum. Ta chtěla vše zbourat a postavit zde moderní dům s prodejnou kancelářské techniky, předváděcí místností, školicím střediskem a skladišti pro jednu ze svých dceřiných společností.

„Ve firmě i v mém osobním životě se ale nyní změnily priority, proto jsme od plánů ustoupili,“ vysvětlil Miroslav Menšík, jednatel společnosti Tonercentrum.

Přesto šly v uplynulých letech k zemi dvě menší budovy, ve kterých původně fungovaly šatny a laboratoře. Cenné prostory, jako například místnosti pro zrání piva s vysokými stropy nebo pivovarské sklepy, na místě vydržely.

Přesto je budova ve velmi špatném stavu. Přes rozbité střechy do ní na několika místech zatéká, zvenčí jsou patrné popraskané okenní tabulky a odlupující se fasáda. Ani z vnitřního vybavení se dodnes prakticky nic nedochovalo.

„Původní ráz pivovaru ale zůstal téměř nedotčený. Bylo by dobré, kdyby areál někdo opravil a zůstal tak zachovaný. I proto, že Vsetín příliš historických budov nemá,“ poznamenal historik Muzea regionu Valašsko Pavel Mašláň.

Čunek: Jen ať areál nekoupí spekulant
Případný nový kupec by prostory mohl využít ke skladování, případně jako dílny. Vyloučené není ani znovuobnovení vaření piva.

Pravděpodobněji se ale stále jeví varianta demolice budovy, na jejímž místě by mohl vzniknout jak nový průmyslový areál, tak i supermarket nebo dům s kancelářemi a byty.

„Důležité je, aby pivovar nekoupil nějaký spekulant, který bude čekat jen na to, až hodnota nemovitostí stoupne. Namísto toho, aby areál začal znovu sloužit, by pak jen nadále hyzdil město,“ podotkl starosta Jiří Čunek.

Pivovar byl založen v roce 1663 a pivo vařil až do 90. let. V silné konkurenci, která tehdy na trhu panovala, však vsetínské pivo neuspělo. V roce 1997 pivovar uvařil pouze 10 tisíc hektolitrů, přestože jeho kapacita byla více než devítinásobná. Poslední várka piva opustila areál v prosinci roku 1997.

Ve Vsetíně však výroba piva pokračuje, minipivovar Valášek dokonce drží i značku Vsacan - nepasterizované a nefiltrované světlé pivo vaří klasickou metodou podle původní receptury.

Minipivovar na Ždársku nesehnal sládka, a tak mu vaří pivo počítač

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jiří BártaRadešín

Zakladatel původního pivovaru Samuel Radešínský by se asi divil, jak se dnes v Radešíně na Žďársku vaří pivo. V Balonovém pivovaru totiž vůbec nepotřebují sládka. Od června se chlubí prvním „chytrým pivovarem“ v Evropě. Místo sládka totiž vaří pivo počítač. Obsluha ho umí řídit i přes telefon.

„Počítačové technologie jsou dnes v pivovarech už běžnou praxí. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco v ostatních převládá lidský faktor, který zadává příkazy do počítače, u nás je hlavou právě počítač a ten zadává práci lidem,“ popisuje Adam Škorpík, syn majitele pivovaru a zároveň vývojář řídicích jednotek UniPi.

„Sládci z toho asi nebudou mít radost, ale my jsme na začátku měli problém nějakého sehnat,“ vysvětluje.

Škorpíkovi jsou nadšenci do moderních technologií, v tomhle oboru také podnikají. A naplno toho využívají i ve svém novém koníčku. „Otec vaří pivo od dubna, já od května,“ usmívá se.

Pivovarnictví má v Radešíně tradici od roku 1597. Po několika přestávkách, z nichž ta poslední trvala osmdesát let, už tam zase voní slad a chmel.

Zřejmě nejmodernější malý pivovar v Česku je plně automatický, varna má objem 10 hektolitrů.

Páčky na varně zůstaly. Jsou tu ale jen na ozdobu
„Báli jsme se toho, ale díky přesnému řízení na desetiny stupně zvládáme kvašení i ležení. Zamezili jsme neduhům, že bychom měli rozdíl mezi jednotlivými várkami. Jak se něco páčkuje, sládek se může zapomenout a pivo ‚přejet‘. Nám hned počítač vynadá a počká, než uděláme obsluhu. Páky na varně jsme si nechali udělat jen kvůli tradici,“ líčí Adam Škorpík.

A jak to tedy vypadá v praxi? „Počítač řekne, jde se rmutovat. V tu chvíli průtokoměr začne počítat, čerpadlo se pustí přesně na frekvenci. Čekám, dokud mi počítač nenabídne další krok,“ líčí Adam Škorpík.

V chytrém pivovaru se veškerá naměřená data zaznamenávají do databáze. Jejich analýza poté pomůže zvýšit efektivitu procesu vaření piva a ušetřit náklady.

Tepelnou energii dokážou majitelé opakovaně využít jak v pivovaru, tak v celém objektu Balonového hotelu. „Například teplo vzniklé při vaření piva odvádíme do ústředního topení a do sprch,“ popisuje.

I když jsou Škorpíkovi ve vaření piva začátečníci, nebojí se experimentovat, a dokonce už se pustili vedle tradičních českých ležáků také do svrchně kvašených piv.

„Tahle piva nás baví. Takovou místní královnou je patnáctistupňová IPA (India Pale Ale). Pro hasiče vaříme Floriána. A vzhledem k tomu, že je Radešín základnou balonářů, tak i dvanáctku Aviatik,“ představuje sortiment.

Celkem se v Radešíně vaří (zatím) jedenáct druhů piva, nejvíc na odbyt jde jedenáctka Samuel.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125