Novinky a zajímavosti ze světa piva

Birell přichází s novou stálou řadou Active, v níž se poprvé na českém trhu objeví varianty nealkoholických radlerů s obsahem kofeinu a zároveň dále rozvíjí nabídku nápojů se sníženým obsahem cukru. Uvedením inovativní stálé řady chce Birell navázat na loňskou mimořádně úspěšnou limitovanou edici.

Značka Birell jako zakladatel kategorie nealkoholických ochucených piv v posledních letech neustále upevňuje svou pozici lídra na trhu. V minulém roce k tomu významně přispěla velice úspěšná limitovaná edice, která tvořila v některých měsících až 19 % prodeje celé kategorie ochucených nealkoholických piv. Tyto výsledky jsou důkazem, že spotřebitelé rádi objevují nové příchutě a oceňují další benefity, jako je snížený obsah cukru.

„Lidé na našich radlerech oceňují především jejich šťavnatost a chuť svěžího ovoce ve spojení s nejoblíbenějším nealkoholickým pivem na trhu. V nové řadě Active jsme se rozhodli přidat ještě něco navíc, proto některé varianty kromě vitamínu B6, který přispívá k normálnímu energetickému metabolismu, nyní obsahují také přídavek kofeinu. Birell Active tak představuje ideální každodenní osvěžení v práci, po jídle nebo kdykoliv člověk pocítí únavu,“ vysvětluje Oliver Jáchymovský, Senior Brand Manager značky Birell.

Vůbec nejoblíbenější příchutí Birellu je Pomelo & Grep. Ta zůstává součástí tradiční řady radlerů tak, jak ji spotřebitelé milují – s přidanými vitamíny, bez konzervantů a umělých barviv. Se stejně skvělou chutí, ale s přidaným kofeinem a vitamínem B6 se nyní populární Pomelo & Grep bude prodávat také jako součást řady Active. Kofeinem a vitamínem B6 budou obohaceny i dvě novinky s originální chutí, Borůvka & Acai a také varianta Citrus mix & Guarana.

Birell Active nabídne rovněž dvě příchutě se sníženým obsahem cukru. Spolu s nejpopulárnější variantou loňské limitované edice Mango & Citron, která tímto přechází do stálé nabídky, se mohou spotřebitelé těšit na novou osvěžující kombinaci Limetka & Citron.

Celkově řada Birell Active nabídne 3 příchutě s kofeinem a 2 příchutě se sníženým obsahem cukru, kterých základem je tradičně nealkoholické pivo Birell Světlý. Kofeinové verze obsahují 10 mg kofeinu na 100 ml, tedy 50 mg v jedné půllitrové plechovce, což je množství, které odpovídá přibližně polovině šálku espressa. Varianty se sníženým obsahem cukru obsahují pouze 3,1 g cukru na 100 ml, což je méně než u většiny slazených limonád. Stejně jako všechny ostatní příchutě Birell, ani tato řada neobsahuje žádné konzervanty.

Nová řada Birell Active bude v obchodech dostupná v 0,5l plechovkách od února roku 2024.

Jeden z hitů skupiny Argema se u řeky Moravy mění v prach. Jarošovský pivovar, kde se více než 300 let vařil zlatavý mok, pozvolna mizí z mapy. Totální demolici legendárního pivovaru rozjel nový majitel, nezůstane z něj ani cihla. Na jeho místě vyroste komplex bytových domů.

„Léta tam stál, stojí tam dál. Ten, kdo zná Jarošov, zná pivovar,“ zpívá v populární písni skupina Argema. Její slova už ale přestávají platit. Jeden ze symbolů města Jarošovským mizí před očima. „Je to obrovská škoda, pivovar k městu od nepaměti patří. Kdyby aspoň zůstala třeba budova s pivovarskými komíny jako vzpomínka na historii vaření piva, která sahá až do roku 1688,“ svěřil se jeden z obyvatelů městské části.

I když vlastník areálu podobnou myšlenku zvažoval, což ostatně dokládá vizualizace, která dokonce počítala se zachováním spilky, nakonec půjdou k zemi všechny budovy. „Ano, chtěli jsme ponechat budovu sousedící s restaurací. S postupem projekčních prací jsme ale bohužel vyhodnotili, že pro naše účely není rovněž použitelná. Byla vestavěna se zcela jasným záměrem - technologie vaření piva. V rámci budoucí výstavby tak nevyužijeme žádný z původních pivovarských objektů,“ informoval Jiří Kaňa, jednatel holešovské společnosti EL-ENG, která je současným majitelem „pivovaru“.

Jelikož rozlehlý areál dlouhá léta jen chátral, při „uvaření“ obchodu byly budovy v žalostném stavu. „Jsou staticky nebezpečné svému okolí, demolice byla nezbytná. I proto jsme ji rozjeli s velkým předstihem před vlastní výstavbou,“ poznamenal Kaňa. Demoliční četa zůstane v Jarošově ještě několik měsíců, rozebírání bývalého pivovaru potrvá téměř do konce roku. Náklady se pohybují v řádech desítek milionů korun. „Věřím, že místní i přes určitou nostalgii k objektu naše kroky pochopí,“ je přesvědčený Kaňa.

Souběžně se už rodí projektová dokumentace na nový areál s moderním bydlením (asi 250 bytů) a souvisejícími službami. „Už jsme takový projekt zrealizovali v Holešově, na místě bývalého Panského pivovaru jsme vytvořili klidný, organizovaný prostor, kde se bydlení a služby vzájemně neruší a naopak podporují. Máme zkušenost, že koncept je funkční, takže se jím inspirujeme,“ prozradil jednatel společnosti. V areálu vyroste i prodejna potravin, nájemní prostory pro retail a veřejné prostranství s herními prvky nebo lavičkami.

Komplex budov se navíc stane opět volně průchozí. Ožije historická cesta, která pivovarem procházela ještě v době, kdy místní pivo získalo v roce 1900 zlatou medaili na Světové výstavě v Paříži. O její obnovení má dlouhodobě zájem i radnice. „Je to jeden ze základních cílů projektu,“ potvrdil Kaňa s tím, že společnost v horizontu několika měsíců odtajní vizualizaci.

Třebaže areál zasáhla demolice, tradice vaření piva v Jarošově pokračuje. Jen se vaří zhruba o 600 metrů dál.

Na téměř 600 tisíc lidí vzrostl loni počet návštěvníků Plzeňského Prazdroje. Zájem byl vyšší nejen o prohlídkové trasy, zážitkové programy a kulturní akce přímo v areálu pivovaru, ale také o prohlídky Pivovarského muzea a plzeňského historického podzemí, které se nachází v centru Plzně. Na letošní rok pivovar chystá novou prohlídku v rámci Industry Open i tradiční kulturní akce.

„Těší nás, že oživení turismu pokračuje a postupně se vracíme k situaci, kterou jsme znali před covidem. Pomáhá tomu i obnovení organizovaného cestovního ruchu a návrat turistů z Asie. Díky tomu se loni zvýšila návštěvnost obou našich plzeňských destinací – pivovaru i Muzea s historickým podzemím,“ říká Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje. Na prohlídkové trasy nebo na akce přímo do areálu plzeňského pivovaru v loňském roce zavítalo téměř 530 tisíc návštěvníků, o 13 % více než v roce 2022. Pivovarské muzeum spolu s plzeňským historickým podzemím pak loni navštívilo 67 tisíc turistů, to je meziroční nárůst 18 %.

Do Plzeňského Prazdroje v loňském roce zavítalo bezmála 600 tisíc lidí, o téměř 14 % víc než v předchozím roce. Zájem návštěvníků vzrostl nejen o prohlídkové trasy, zážitkové programy a kulturní akce přímo v areálu pivovaru, ale také o prohlídky Pivovarského muzea a plzeňského historického podzemí, které se nachází v centru Plzně. Na letošní rok pivovar chystá novou prohlídku v rámci Industry Open i tradiční kulturní akce.

„Těší nás, že oživení turismu pokračuje a postupně se vracíme k situaci, kterou jsme znali před covidem. Pomáhá tomu i obnovení organizovaného cestovního ruchu a návrat turistů z Asie. Díky tomu se loni zvýšila návštěvnost obou našich plzeňských destinací – pivovaru i Muzea s historickým podzemím,“ říká Pavla Mášková, manažerka návštěvnických služeb Plzeňského Prazdroje. Na prohlídkové trasy nebo na akce přímo do areálu plzeňského pivovaru v loňském roce zavítalo téměř 530 tisíc návštěvníků, o 13 % více než v roce 2022. Pivovarské muzeum spolu s plzeňským historickým podzemím pak loni navštívilo 67 tisíc turistů, to je meziroční nárůst 18 %.

„Největší skupinu návštěvníků tvořili domácí turisté, následovaní Němci, Taiwanci a Jihokorejci. Mezi početné skupiny cizinců loni patřili i turisté z Ameriky, Itálie nebo Polska,“ dodává Pavla Mášková. Největší zájem byl již tradičně o trasu Pilsner Urquell, velký nárůst ale zaznamenala i prohlídková trasa, která návštěvníkům představuje pivovar Gambrinus.

V letošním roce Prazdroj jako součást festivalu Industry Open nabídne novou prohlídkovou trasu, která turistům přiblíží industriální areál pivovaru a výrobní technologie. „Plzeňský pivovar je součástí industriálního dědictví Plzně a speciální prohlídka lidem umožní nahlédnout do částí areálu, kam se běžně nedostanou,“ říká Pavla Mášková. Plzeňský Prazdroj industriální turistiku dlouhodobě podporuje a všechny jeho pivovary jsou součástí sítě Evropské stezky industriálního dědictví (ERIH).

Kromě tradičních akcí pro veřejnost, jako je například oblíbené Léto v Prazdroji, koncerty nebo food festivaly, letos pivovar nabídne také oslavy 200. výročí od narození Bedřicha Smetany. V září proběhne přímo na nádvoří pivovaru velký open-air koncert pod názvem „Noc se Smetanou“.

Národní podnik Budějovický Budvar zrušil výběrové řízení, ve kterém hledal nájemce známé českobudějovické restaurace Masné krámy.

Asi by se těžko hledala známější českobudějovická restaurace, než jsou Masné krámy pár kroků od náměstí Přemysla Otakara II. Podnik, který má řadu podílníků, mimo jiné i město České Budějovice, je známý nejen obyvatelům jihočeského krajského města, ale i dalším Jihočechům a spoustě turistů. Aktuálně restauraci provozuje Budějovický Budvar, n. p.

Karlínský podnik Dva kohouti v sobě spojuje pivovar s výčepem – dopoledne se zde vaří pivo s názvem Místní, odpoledne pak berou za kohouty výčepní. Zdejší pivo si hosté kromě Dvou kohoutů vychutnají i v dalších podnicích Ambiente, například v pivním baru Pult. Nebo si jej mohou odnést domů – vedle pětilitrového soudku jsou nově k dispozici také plechovky, které se plní přímo v pivovaru. Další novinkou jsou barrel aged piva, s nimiž sládek Dvou kohoutů Lukáš Tomsa aktuálně experimentuje.

Říká se, že sládek pivo vaří a výčepní ho dělá. V karlínských Dvou kohoutech jsou oba pod jednou střechou, kde společně zaručují nejvyšší možnou kvalitu piva. To Místní mohli hosté poprvé ochutnat v listopadu 2018.

Hlavním sládkem Dvou kohoutů je od samého začátku Lukáš Tomsa, který k výrobě piva přičichnul již ve 13 letech. Přátelil se totiž s Adamem Matuškou – společně hráli baseball i si chodili přivydělávat do strahovského pivovaru, kde pracoval Adamův táta. U vaření piva Lukáš Tomsa zůstal a po studiích nastoupil do Pivovaru Matuška, odkud pokračoval do zahraničí. Po dvou letech strávených v Kanadě se vrátil do Česka a po krátké zastávce ve společnosti Bucher Denwel zaměřující se na pivovarské technologie nastoupil do Dvou kohoutů.

Na teplotě záleží
Název podniku i barevné provedení znázorňuje propojení dvou světů – červená barva symbolizuje var při výrobě piva, modrá zase chlazení při jeho čepování. U výčepu se pak hosté s modrou setkají hned ve třech různých odstínech – od světlé po tmavě modrou. Každý typ piva totiž vyžaduje jiné chlazení, například piva typu ale se čepují na vyšší teplotu než ležáky. A tak ve Dvou kohoutech přizpůsobili vedení pivních hadic, aby chladily pivo na tři různé stupně.

Nově si lze pivo – Místní ležák, ale i kyseláč – odnést s sebou v plechovkách o objemu 440 ml, stáčečku si ve Dvou kohoutech nadělili k nedávným pátým narozeninám. „Plechovky jsou ideální způsob, jak si dopřát pivo v dobré kondici i bez výčepního zařízení. Díky tomu ho můžete vzít v podstatě kamkoli. Naší ambicí je dodávat Místní i do dalších podniků, a to nejen těch ze sítě Ambiente,“ odhaluje plány vrchní sládek Lukáš Tomsa.

Co se skrývá ve sklepě
Druhou novinkou ve Dvou kohoutech jsou barrel aged piva, jež zrají v dřevěných sudech. „Technika barrel aged piva má kořeny v Belgii, u nás však není příliš rozšířená. Setkat se s ní lze spíše v minipivovarech,“ vysvětluje Lukáš Tomsa. Čas, který pivo takto stráví, se projeví na vůni i chuti. Použitím různých sudů, odlišných přístupů k výrobě a rozdílné délky zrání mají sládci možnost experimentovat s různými chutěmi a posouvat hranice toho, jak může pivo chutnat. Aktuálně se ve sklepení domu, v němž podnik sídlí, nachází šest dřevěných sudů. V každém z nich pivo zraje trochu jinak.

„V některých sudech máme sladový pivní základ bez chmelu, a tedy hořkosti. V jednom případě jsme jej zakvasili jablečnou drtí a dali do sudu po bourbonu a cideru, který máme z Tátova sadu. Další sud je po červeném vínu a cideru a v něm je pivní základ zakvašený vinnými slupkami ze tří různých odrůd. Třetí sud obsahuje již hotové, nachmelené pivo, které jsme v roce 2022 uložili spolu s izolovaným kmenem divokých kvasinek, tzv. brettek. To mu dodalo krásnou vůni tropického ovoce. Nejmladší sud, který máme, jsme plnili na podzim 2023, zatím tedy čekáme, jak se zrání projeví. Je to otázka spíše měsíců až let než týdnů,” popisuje Lukáš Tomsa.

První výsledky bude možné již brzy ochutnat, a to přímo v prostorách sklepa, kde jsou sudy uskladněné. Po částečné rekonstrukci zde vznikl prostor k sezení a výhledově se zde budou pořádat pivní degustace, jež se budou točit především kolem barrel aged piv.

Jaké je to nejlepší pivo? To právě ode dneška zjišťují odborníci při prvním kole degustací 32. ročníku pivní soutěže Zlatý pohár Pivex v Brně.

Nahlédněte do míst, kde porotci ochutnávají soutěžní piva a dávají jim hodnocení. Oceňují barvu, chuť nebo správný říz.

Soutěž piv Zlatý pohár Pivex je jedním z nejvýznamnějších hodnocení kvality piv na území České republiky. Letošního 32. ročníku se účastní devět výrobců s celkem 42 vzorky v kategoriích světlé světlé výčepní pivo, světlé ležáky, nealko piva, tmavá piva a míchaná piva.

Počet minipivovarů na jihu Moravy v průběhu roku 2023 opět vzrostl na celkových 70. Jak v tiskové zprávě uvedla Mendelova univerzita, otevřely v průběhu roku čtyři nové provozy. Nejvíce minipivovarů funguje přímo v Brně, a to 17, dva z nich jsou svým výstavem na hranici mezi minipivovarem a středním pivovarem, což je 10 000 hektolitrů ročně. Jde o Pivovar Hauskrecht a Pivovar Moravia.

Minipivovarům se daří hlavně na Brněnsku
"Případný posun do kategorie středních pivovarů s sebou nese větší daňové zatížení, takže je otázkou, jak budou oba provozy svou strategii v budoucích letech cílit. Zatím žádný minipivovar v regionu tuto hranici nepřekročil a většinou tento vývoj trvá několik let, často více než dekádu působení na trhu," uvedl pivovarský historik Filip Vrána, který na Mendelově univerzitě vyučuje v programu Pivovarství a sladařství. Kromě samotného Brna se minipivovarům daří v jeho blízkém okolí, tedy na Brněnsku, kde podle dostupných údajů ke konci roku fungovalo 15 minipivovarů. Na třetím místě následuje Hodonínsko se 13 minipivovary. Nejméně jich je na Vyškovsku a Blanensku, po dvou v každém z okresů. "Na trhu vidíme pokračující trend rychlého růstu velkých minipivovarů zaměřených na prodej sudového piva a dále růst restauračních pivovarů s vlastním podnikem. První skupině pomáhá vysoký objem výroby k dosažení efektivity, která je v současné době růstu mzdových nákladů a nákladů na suroviny nezbytná. Druhá skupina má od počátku výhodu vyšší marže, takže si lépe dokáže poradit s měnícími se podmínkami na trhu jako například změna sazby DPH,“ uvedl pivovarský expert Jan Grmela.*

Moderní český ležák Proud má nižší hořkost i obsah alkoholu uvedl Plzeňský Prazdroj. Reaguje tak na měnící se preference mladých dospělých. Spotřebitelé si Proud mohou vychutnat ze stylových průhledných třetinkových lahví nebo také čepovaný ve vybraných podnicích.

Ležák plzeňského typu je u nás stále nejoblíbenějším alkoholickým nápojem. Výzkumy od agentury Kantar ukázaly, že ho v Česku preferuje 61 % dospělých spotřebitelů. Zároveň ale naznačil, že roste skupina především mladých dospělých, kteří tradiční pivo pijí méně než dřív. Zatímco v roce 2015 si ho alespoň jednou měsíčně dalo 56 % spotřebitelů ve věku 18–30 let, v loňském roce to bylo již jen 44 %.

Důvodů pro změny v konzumaci je několik. Kvalitativní studie Crystal ball provedená společností Simply5 ukázala, že pro mnohé mladé dospělé je překážkou vysoká hořkost piva nebo pocit plnosti po napití. Pivo tak pro ně přestává být samozřejmou volbou a začínají konzumovat i jiné nápoje, například sladší koktejly a další ochucený alkohol. „Zatímco u starších spotřebitelů vidíme, že stále více preferují hořká piva a speciály, u mladší generace dospělých sledujeme pravý opak. Tito spotřebitelé vyhledávají lehčí, méně hořké nápoje s nižším obsahem alkoholu. Zároveň si ale s konzumací spojují zážitky a očekávají, že to, co pijí, a s čím se navenek ukazují, bude dobře vypadat. Ať už se jedná o lahvičku, kterou si vezmou do ruky, nebo způsob, jakým jim bude pivo naservírováno v jejich oblíbeném podniku. To všechno jsou aspekty, které jsme při plánování a uvádění nového ležáku zohledňovali,“ vysvětluje Jakub Marek, marketingový manažer prémiových piv Plzeňského Prazdroje.

Nový ležák Proud se vyznačuje nízkou hořkostí, konkrétně 18 IBU, přičemž obvykle mívají české ležáky hořkost vyšší než 30 IBU. Díky nižšímu stupni prokvašení nabízí pouze 3,9 % alkoholu. I proto je pro něj charakteristická chuťová plnost a dobrá pitelnost typická pro český ležák.
Proud bude k dostání převážně ve vratných třetinkových lahvích, které jsou vyrobeny z čirého skla. „Při vaření nového ležáku jsme použili moderní chmelový produkt, díky němuž chuť piva nepodléhá negativním vlivům světla a můžeme ho nabízet v krásné průhledné lahvi,” dodává Jakub Marek.

Nový ležák Proud vznikal ve spolupráci s vrchní sládkovou stejnojmenného experimentálního pivovaru, který v areálu plzeňského pivovaru sídlí od roku 2020. „Po společném ladění receptury a spotřebitelských testech přicházíme na trh s pivem, které by se mělo stát symbolem pivního trhu pro mladé dospělé. Novým proudem českého pivovarnictví. V blízké budoucnosti navážeme na tento nový ležák dalšími zajímavými stylovými pivy pod značkou Proud Experiment, jejichž chuťový profil bude stejně jako u nového ležáku lehký a dobře pitelný. Tato piva budou dostupná v čepované variantě ve vybraných podnicích a na festivalech,“ naznačuje plány značky Jakub Marek.

Experimentální pivovar Proud, který od svého vzniku v roce 2020 nabídl více než 50 druhů piva z řad stálých a sezónních limitovaných edic, bude nyní sloužit jako místo, kde se experimentuje s pivem v celé jeho šíři. Od lehkých pitelných piv se zajímavými prvky v chuti pro novou generaci spotřebitelů, pod značkou Proud, až po pivní speciály pro pivaře, pod novou značkou Elektrárna.

Nový ležák Proud bude postupně k dostání v řetězcích Tesco, Albert, Billa nebo Globus a v internetových obchodech Rohlík a Košík. V akčních týdnech se objeví také v nabídkách řetězce Lidl. Proud si lidé od března vychutnají také v čepované variantě ve vybraných restauracích a dalších podnicích.

Legendární restauraci Masné krámy v Českých Budějovicích bude nadále provozovat pivovar Budějovický Budvar. Národní podnik hledal skoro rok nového partnera, ve výběrovém řízení ale nakonec nikoho nevybral. Českému rozhlasu to potvrdila manažerka komunikace Barbora Povišerová.

Barbora Povišerová uvádí, že v pohostinství panuje složitá situace, která nepřeje velkým projektům. Po zvážení všech nabídek došel pivovar k závěru, že zatím bude lepší zachovat současný model provozu Masných krámů. Podle několika nezávislých zdrojů se do výběrového řízení přihlásilo i několik místních podnikatelů, kteří se pohybují v oblasti gastronomie.

Štamgasti v Masných krámech vítají, že si Budvar zatím restauraci ponechá. Shodují se, že je pro ně hlavně důležité, aby se tam nadále čepovalo pivo z národního podniku.

Pokud se situace v pohostinství zlepší, chce se Budvar v budoucnu k hledání nového provozovatele vrátit. Zástupci národního podniku ujišťují, že i po případné změně se bude v Masných krámech čepovat budvarské pivo.

„Masné krámy patří k nejvyhlášenějším restauracím na Českobudějovicku, jsou stěžení hospodou v našem městě a náš pivovar je s nimi spojen od samého začátku. Abychom byli schopni zvyšovat kvalitu tohoto podniku a poskytovat stále náročnějšímu zákazníkovi skvělý zážitek, je naším cílem najít nového strategického partnera a provozovatele restaurace s vizí dalšího rozvoje a posílení kvality servisu. S novým provozovatelem uzavřeme takzvanou pachtovní smlouvu, Budějovický Budvar bude dodávat pivo a nový partner dostane za úkol rozvíjet restauraci v oblasti gastronomie,“ vysvětluje mluvčí pivovaru Barbora Povišerová.

Masné krámy vlastní celkem patnáct majitelů, významný podíl má také město České Budějovice. Jeho zástupci už při vyhlášení výběrového řízení uváděli, že s případnou změnou nemají problém.

„Já jsem přesvědčen, že záměrem bylo zkvalitnění služeb pro občany a návštěvníky Českých Budějovic, což město samozřejmě kvituje. Budvar se rozhodl z ekonomických důvodů zatím neřešit tu situaci prostřednictvím externí firmy a bude Masné krámy nadále provozovat sám. My můžeme jenom vyjádřit přání, aby mu to šlo dobře,“ doplňuje náměstek primátorky Tomáš Bouzek.

Jeden bonmot říká, že kdo navštívil České Budějovice, ale nezašel na pivo do Masných krámů, jakoby tady ani nebyl. Jejich historie se začala psát už v roce 1364, kdy Karel IV. nařídil přesun z hlavního náměstí do dnešní Krajinské ulice. Český král a císař Svaté říše římské se tehdy údajně brodil na rynku ve svinčíku, a proto přikázal zbourat původní masné krámy.

Současná podoba domu v Krajinské ulici pochází z roku 1554 a maso se tam prodávalo několik staletí. Na pivnici byl dům přestavěný na počátku 50. let minulého století a začal se v něm čepovat Budějovický Budvar. Po povodních v roce 2002 nařídili hygienici Masné krámy uzavřít. Hosté se tam znovu podívali až v prosinci 2007 po velké rekonstrukci, která stála přes 30 milionů korun.