Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivo z plevele a bez alkoholu? Před sto lety Čechům nic jiného nezbývalo

Publikováno:před měsícemZdroj:Info.czAutor:Karel Knobloch

Náhražka – slovo, které se za první světové války stalo jedním ze symbolů neradostného života v zázemí. Pražané se ho sice učili jen velice neochotně, ke konci války ale už byli rádi i za náhražky náhražek. Lepší než umřít hlady nebo žízní. Otevřít si v takové době hostinec či kavárnu mohl jen naprostý šílenec.

Pivo? Neutekl jste z Bohnic? Černé sice mám, ale jenom uhlí támhle u kamen. Kozel je v chlívku a ležák? To jsem tady jedině já. Kreslený vtip, na němž hostinský polehávající na kanapi vítá špatnou zprávou žíznivého hosta, vyšel na sklonku války v Humoristických listech. Pijákům piva tou dobou do smíchu nebylo – pivo bylo skutečně nedostatkovým zbožím a o předválečné kvalitě si mohli nechat jen zdát.

O moc veselejší nebyl před sto lety ani pohled do pražské kavárny. Od roku 1916 byla káva tak jako mnoho dalších komodit na příděl, což působilo její chronický nedostatek a nárůst cen na černém trhu. Kávové náhražky nebyly ničím novým, už před válkou se krom cikorky setkáváme s horkými nápoji z praženého žita, fíků nebo sušeného ovoce. Část těchto surovin se ale mezi lety 1914 a 1918 přesunula do kategorie nedostatkového zboží, a tak se na pultech objevily náhražky na druhou, náhražky náhražek. Platilo to i pro cikorii – čekankový kořen začal být na příděl, takže se prášek nastavoval třeba sušenou cukrovou řepou, které byl hlavně na začátku války naopak přebytek. I hotového cukru bylo dlouho dost, časem ho však v kavárnách nahradil sacharin, a i ten koncem roku 1917 došel. Ve výlohách kaváren se začaly objevovat nápisy: Prodej nápojů neslazených.

Mnohem víc než otázka sladidel ale, zdá se, návštěvníky kaváren koncem války trápil úplný „zákaz podávati mléko a mléčné nápoje (bílou kávu) v živnostech hostinských a výčepních“. Přístup k mléku stát přednostně zajišťoval těhotným, matkám a dětem, část hostů tak do kaváren chodila ani ne tak kvůli kávě samotné, ale spíš kvůli mléku v kávě bílé. Opatření z ledna 1918 bylo plošné, místodržitel však mohl udělit výjimky podnikům, v nichž se stravovaly nezámožné vrstvy obyvatelstva, na dobu snídaní, obědů a večeří.

S náhražkami se lidé setkávali na každém kroku, tématem číslo jedna byla válečná chlebová mouka. Jedlé kaštany, pohanka, kukuřice, proso, brambory, lebeda nebo kopřivy, to byly rostliny, se kterými se experimentovalo. Mouka se ale mohla nastavovat rovněž senem, slámou, najemno rozemletým dřevem, kůrou, lišejníky nebo dokonce krví jatečních zvířat. Veřejnost na podobné potravinářské experimenty reagovala veskrze negativně, a jak ve své studii Výmysly německých profesorů i návrat ke zkušenostem předků upozornil historik Martin Franc, měly v Čechách protesty i svůj nacionalistický podtext. „Zemí náhražek“ bylo hlavně Německo, ty byly proto vnímány jako výplod mozků „bláznivých německých učenců“. Čeští odborníci na výživu, kteří se během první světové věnovali výzkumu na tomto poli, si podle France dokonce koledovali o cejch zrádců národa.

Opatrně ostatně postupoval i kulturní historik a folklorista Čeněk Zíbrt, který koncem války vydal knihu Česká kuchyně za dob nedostatku před sto lety jako připomínku posledního velkého hladomoru po napoleonských válkách v roce 1817. Zíbrt čtenáře v úvodu upozorňoval, že se jedná pouze o výčet náhražek, se kterými v kuchyni pracovali naši předkové. Knihu berte jako kulturně-historickou studii, ne jako kuchařku, vzkazoval jim alibisticky.

Chleba se na začátku války začal ve větší míře péct také z mouky ječné, čímž se obloukem vracíme ke scéně z úvodního válečného vtipu. Ječmen, který vytrhl trn z paty pekařům, chyběl pivovarníkům. Na tenčící se zásoby piva si museli zvykat i pijáci v jiných koutech Evropy. Denní tisk přinesl senzační zprávu o sebevraždách způsobených nedostatkem piva v Bavorsku i příběh mladého Angličana živícího se stopováním pivovarských povozů. Dopoledne dával dohromady seznam hospod, před nimiž se vůz zastavil, odpoledne pak mužům ve městě prodával adresy podniků. Pivovary nemohly pokrývat poptávku, a tak se v Čechách uvažovalo o zavedení poukázek na pivo nebo takzvaných abstinenčních dnů po vzoru dnů bezmasých. V září 1916 úřady přišly s dalším drakonickým nařízením – každý host měl v hostinci nárok na maximálně dva půllitry piva, muselo se dostat na všechny.

I do konzervativního pivovarnického světa se začaly tlačit náhražky. Mluvilo se o bramborovém škrobu, kukuřici, prosu, pohance, rýži, kaštanech, fazolích, sojových bobech, lipovém květu, medu nebo pýru. Dokud byly zásoby, přidával se do várek místo sladu ve velkém také cukr, v novinách narazíme na inzeráty propagující jako náhradu na nedostatkové a nekvalitní pivo jablečný cider. „Pijme pivo z pýru, jezme kopřivy, až do toho míru nás to uživí,“ zpívalo se v satirické písničce.

Druhou z cest, jak pivovar udržet při životě, byla výroba piv s nižší stupňovitostí. Válečná čtyř až sedmistupňová piva ale ještě zdaleka nebyla dnem, symbolem trudné doby se stala pivní náhražka pivolín. Ta se na území českých zemí příliš neujala, ale obohatila češtinu o dodnes používaný výraz pro nepoživatelné řídké pivo. V pivovarech se začaly vyrábět i sodovky nebo limonády. Jak se říkalo, namazaný pod stolem mohl tehdy v hospodě skončit tak maximálně krajíc chleba. Nejvíc trpěli pivaři ve velkých městech, na venkově, kde se dal ječmen sehnat pod rukou, byla situace o něco příznivější. Vaření piva podomácku bylo sice nelegální, ale mnohde sedláci raději riskovali postih, než aby v hostinci vysedávali nad pivolínem či sodovkou.

Když už se zdálo, že nemůže být hůř, vzpomněla si na hostinské také rekviziční komise. Zrekvírováno už bylo kovové nádobí nebo věšáky, koncem války se ale úředníci začali vážně zajímat taky o cínové pivní trubky. V čem je problém? Pivo se prostě nebude točit z pípy, ale hostinský pro něj bude chodit se džbánem do sklepa. Tak jako před sto lety. Co nám zabavíte příště, kulečníkové stoly? bouřili se hostinští a restauratéři. Výborný nápad, i stará guma z karambolových mantinelů by za určitých okolností mohla být pro stát, který je už přes tři roky ve válce, velice cennou surovinou. Kulečníkové rekvizice ale nejsou na pořadu dne, „uklidnily“ úřady podnikatele koncem roku 1917.

Pivovar Poutník drží vysokou kvalitu, přibyly další ceny

Publikováno:před měsícemZdroj:Město PelhřimovAutor:Bc. Andrea UnterfrancováPoutník

Pelhřimovský Pivovar Poutník, který se může pochlubit už řadou ocenění, přidal v posledních dnech další. Na Mezinárodním pivním festivalu, který se konal v polovině února v Českých Budějovicích, získalo speciální světlé pivo z produkce pivovaru Zlatou pivní pečeť (1. místo) a světlé výčepní pivo Bronzovou pivní pečeť (3. místo). Za pozornost stojí fakt, že ocenění získaly dva ze tří vorků, které pivovar na festivalu prezentoval.

Úplně nejčerstvějším oceněním je pak cena Golden Bohemia, která byla udělena mezinárodní komisí odborníků Pivovaru Poutník 22. února v Praze v soutěži Czech Draft Award (jedná se o součást soutěže České a moravské pivní koruny, pořádané časopisem Pivo, Beer & Ale).

„Těchto ocenění si samozřejmě velice vážím a mám z nich radost. Ceny z Mezinárodního pivního festivalu a cena Golden Bohemia nezávisle na sobě vypovídají o vysoké kvalitě piv, která máme v současné době na trhu,“ řekl k nejnovějším úspěchům pivovaru jeho vedoucí Vladimír Veselý. Ten mimo jiné připomněl velkou účast a množství vzorků, které byly posuzovány v rámci Mezinárodního pivního festivalu. Například výše zmíněné světlé výčepní pivo Pivovaru Poutník se zde prosadilo v konkurenci zhruba 70 vzorků.

Dvě zlaté koruny pro Náchodského PRIMÁTORA

Publikováno:před měsícemZdroj:Město NáchodPrimátor

Hned dvě cenné trofeje, Zlatou korunu a prestižní Golden Bohemia, převzal náchodský sládek Petr Kaluža koncem února na slavnostním vyhlášení vítězů dvou degustačních soutěží v Tereziánském sále Břevnovského kláštera v Praze.

Ceny v těchto soutěžích jsou pojaty trochu netradičně a udělovány konkrétní značce piva. Nehodnotí se tak jeden výrobek, jako je tomu na většině ostatních degustačních soutěží, ale posuzuje se kvalita podstatné části výrobního portfolia pivovaru. Do soutěže se přihlásilo vice než 80 pivovarů. V národní soutěži České a moravské pivní koruny 2018 produkci hodnotilo 45 domácích odborníků, soutěž Golden Bohemia Awards 2018 naopak rozhodovala degustační komise vyšperkovaná elitou pivních expertů a šéfů celosvětově uznávaných zahraničních soutěží.

Prestižní ocenění v obou soutěžích potvrdila kvalitu piv Náchodského pivovaru PRIMÁTOR a navázala na množství získaných cen z tuzemských i mezinárodních soutěží v posledních letech.

„Je to úžasná pocta pro pivovar, pro mě osobně a celý tým mých spolupracovníků. Opět se nám osvědčilo, že sázka na nejkvalitnější suroviny, poctivou práci a tradiční řemeslo je tou správnou cestou do srdcí všech milovníků piva", sdělil své bezprostřední dojmy po vyhlášení Náchodský sládek Petr Kaluža.

Velkopopovický pivovar vloni poprvé navštívilo přes 100 tisíc lidí

Publikováno:před měsícemZdroj:FeedIT.czVelké Popovice

Velkopopovický pivovar přilákal v loňském roce rekordní počet turistů. Ty nejvíce zaujaly akce, které byly uspořádané k loňskému výročí 200 let od narození zakladatele pivovaru, barona Františka Ringhoffera. Celkem do pivovaru poprvé v jeho historii zavítalo přes 100 tisíc lidí.

„Vůbec nejvíce návštěvníků v rámci oslav založení pivovaru přijelo na únorové ladovské vepřové hody. Podávala se tradiční jídla, k nim se čepoval nefiltrovaný Kozel, pořádali jsme masopustní rej a zorganizovali sraz automobilových veteránů značky Tatra,“ uvedla Eva Kršňáková z Velkopopovického Kozla. Velký zájem českých turistů byl i o dubnovou oslav baronových narozenin spojenou se speciálními prohlídkami.

Naprostou novinou letošního roku bude otevření speciální železniční linky z pražského Wilsonova nádraží přímo až do areálu pivovaru ve Velkých Popovicích. Pivovar kvůli tomu na vlastní náklady opravil starou železniční vlečku a celá trať je tak připravena k zahájení provozu.

„Vlaky budou ve spolupráci s Českými drahami turistům sloužit již tuto turistickou sezonu a to vždy o víkendech,“ doplnila Eva Kršňáková.

Pivařů ráj: Stovky druhů zlatavého moku tečou v Brně na Festivalu chutí

Publikováno:před měsícemZdroj:Blesk.czAutor:Markéta Malá

Pivní labužníci zažívají v Brně hody. Mohou na jednom místě ochutnat originální piva z téměř padesátky malých pivovarů. První ročník Festivalu chutí se právě teď koná v pavilonu C na brněnském výstavišti.

„U minipivovaru máte jistotu, že ochutnáte něco unikátního, originálního, neotřelého, často se navazuje na zaniklou tradici a stárci si vyhledávají v archivech dokumenty, etikety. Jejich velkou silou je možnost vařit třeba co měsíc nové speciály, což u velkých pivovarů není možné,“ domnívá se mluvčí Festivalu chutí Michal Svoboda.

Minipivovar nesmí vařit více než 10 tisíc hektolitrů moku za rok. „Momentálně víme asi o 360 takovýchto podnicích, další čtyřicítka čeká na poslední povolení,“ vypočítal Radovan Koudelka z Českomoravského svazu minipivovarů a dodává, že sládek je vlastně šéfkuchař. „Za jeho výtvory se stejně jako v restauraci zákazníci vrací,“ míní Koudelka.

Malé pivovary jsou často rodinným podnikem a výroba piva koníčkem. Například majitel pivovaru Faltus bere své chmelové výrobky opravdu osobně. „Pojmenovává produkty po svých blízkých. Nedivte se proto, když se setkáte s pivem Andrea, Kryštof nebo Viktor,“ usmívá se Svoboda.

Kromě piv lze na festivalu ochutnat chilli speciality, tradiční produkty z medu nebo různé druhy paštik. Na návštěvníky čeká 35 prodejců zajímavých pochutin a dobrot. Nechybí sýry, těstoviny, masné výrobky, cukrovinky nebo mošty.

„Jedinečné čokoládové výrobky přiveze 1. brněnská čokoládovna, která používá při výrobě jen ty nejkvalitnější suroviny. Ty, co si rádi zamlsají, potěší také stánek Karamelového snu,“ říká Svoboda.

Festival chutí doplňuje souběžně se konající mezinárodní potravinářské veletrhy, v čele s veletrhem SALIMA. „Je zaměřen vyloženě na širokou veřejnost – oproti Salimě, která oslovuje i tu odbornou,“ tvrdí mluvčí festivalu. Ochutnávka piv a jiných dobrot potrvá na brněnském výstavišti do soboty.

Jen pro gurmány: Britský pivovar staví pivní hotely. Každý pokoj bude mít výčep

Publikováno:před měsícemZdroj:Deník.czAutor:Andrea Gričová

Známý skotský pivovar BrewDog buduje pivní hotely. Nebude se však jednat o jen tak ledajaké. Každý pokoj totiž bude vybaven vlastním výčepem a hosté si tak budou moci užívat čerstvě natočeného piva, aniž by vůbec opustili apartmá. Informoval o tom britský list The Guardian.

Již v loňském roce zástupce pivovaru BrewDog oznámil, že historicky první hotel tohoto typu bude stát naproti jedné z jejich poboček v americkém Columbusu. Nyní se tak rozhodli o stejný typ hotelu i ve své domovině.

Každý hotel bude disponovat 26 pokoji, z nichž úplně každý bude mít svůj vlastní pivní výčep. Pivo má být také součástí sprch, kde budou prý instalovány ledničky vybavené lahvovými pivy. Milovníci hořkého nápoje tak zde zcela jistě žízní trpět nebudou.

Zatímco americká verze DogHouse (Psí bouda) má být otevřena na konci letošního roku, skotská verze začne s provozem údajně začátkem roku 2019. Oba však podle společnosti nabídnou „impozantní zážitek z pivního řemesla pokoje s výhledem na samotný pivovar.“

"DogHouse je náš dárek vášnivým fanouškům piva a pivního řemesla. Myšlenkou na otevření pivního hotelu jsme se zabývali dlouhodobě a teď jsme konečně schopni realizovat ten sen, právě tady v naší zemi," řekl James Watt, spoluzakladatel pivovaru BrewDog. "Bude to konečná destinace pro fanoušky chmelové dovolené. Taková nirvána," dodal.

Jak poznamenává Guardian, společnost BrewDog je známá svým agresivním marketingem a rychlou expanzí. Dále tak plánuje ještě více rozmnožit své pivní impérium a plánuje výstavbu pivovarů v Austrálii a v Číně. V Británii by pak dokonce měl vzniknout i televizní kanál věnovaný tomuto chmelovému nápoji.

Čeští výrobci piva a pivovarských technologií cítí příležitost v Brazílii

Publikováno:před měsícemZdroj:Technický týdeník

Za posledních dvanáct let se v Brazílii více než zdesetinásobil počet minipivovarů, obrovská poptávka po pivu v největší ekonomice Latinské Ameriky zavede české výrobce piva a pivovarských technologií hned do tří brazilských měst. Podnikatelská delegace v rámci mise Hospodářské komory odletí do Brazílie v sobotu.

Hlavním cílem podnikatelské mise je komplexní prezentace českého piva a firem z oboru pivovarnictví. Hospodářská komora ji připravuje v úzké spolupráci s Velvyslanectvím ČR v Brazílii.

Mise zaměřená na pivovarnictví i vinařství se uskuteční v bohatých regionech Brazílie - ve státech Santa Catarina a Paraná. Ve městech Florianópolis, Blumenau a Curitiba proběhnou Hospodářskou komorou České republiky zajištěná Česko-brazilská podnikatelská fóra i dvoustranná jednání mezi českými a brazilskými firmami.

Státy Santa Catarina a Paraná patří k vyspělejším a bohatším v rámci Brazílie, jsou zde velké komunity potomků evropských přistěhovalců, dobrá znalost kvalitního piva a povědomí o českém pivu a jeho kvalitě. Město Blumenau každoročně pořádá slavnosti Oktoberfest, které jsou po těch mnichovských druhou největší akcí tohoto druhu na světě.

Z hlediska českých dodavatelů minipivovarů a souvisejících technologií půjde o dobrou příležitost zapojit se do „boomu" tohoto odvětví v Brazílii, kde počet minipivovarů vzrostl mezi lety 2005 a 2017 ze 46 na 500, přičemž v posledních několika letech tento proces provázela hluboká hospodářská krize. Pivo a související technologie jsou již několik let identifikovány státem i Hospodářskou komorou jako perspektivní obor v aktuální Mapě globálních oborových příležitostí pro Brazílii.

Na brazilské straně jsou hlavními partnery akce radnice města Blumenau a svaz obchodu Fecomércio v Curitibě, které přislíbily dodat reprezentační prostory na prezentace a vhodné účastníky B2B jednání.

Znojemské pivo se dočkalo dalšího ocenění. Pivovar získal Zlatou korunu

Publikováno:před měsícemZdroj:Znojemský deníkAutor:Ilona PergrováZnojemský

Ocenění Zlatá koruna si z degustační národní soutěže Česká a moravská pivní koruna odnesl Znojemský městský pivovar. „Cenu za nejlepší pivovar určí odborná porota tak, že vezmou známky udělené jednotlivým pivům a vydělí je počtem vzorků, které pivovar dodá. Je to tedy cena za kvalitně a dobře vyrobená piva,“ sdělil Čestmír Benda, který má ve znojemském pivovaru na starosti marketing.

Doplnil, že diplom je pro pivovar ocenění, za který jsou vděční. Firma vaří pivo ve Znojmě třetím rokem. V areálu, který si dlouhodobě pronajala od města. Soutěž se konala již potřetí a přihlásilo se do ní čtyřiaosmdesát pivovarů.

Nynější cena není jediná, kterou Znojemský městský pivovar na soutěžích získal. „Časopis Pivo, Bier & Ale vybral náš adventní speciál jako nejlepší spodně kvašené pivo roku 2017 s přídavkem medu v limitované edici. Lidé je mohou mimo jiné ochutnat i na adventních trzích ve Znojmě,“ informovali před časem zástupci pivovaru.

Sbohem Nealko! Teď je tu Zlatý Bažant 0,0%

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Ak ste niekedy dostali chuť na dobré pivo, no z nejakého dôvodu ste si ho nemohli dopriať, pretože ste boli napríklad za volantom, mali by ste spozornieť. Spoločnosť HEINEKEN Slovensko prináša inováciu tohto roka, novinku Zlatý Bažant 0,0 %. Pivo, úplne bez alkoholu, ktoré v produktovom portfóliu po viac ako 20 rokoch nahrádza Zlatý Bažant Nealko, najobľúbenejšie nealkoholické pivo na Slovensku. Zlatý Bažant 0,0% je vôbec prvé slovenské pivo, ktoré neobsahuje ani kvapku alkoholu. Konzumenti piva Zlatý Bažant 0,0 % si tak môžu vychutnať plnú pivnú chuť a mať pritom 100 %-nú istotu vo všetkých situáciách, v ktorých je tolerancia alkoholu nulová alebo v ktorých spotrebitelia jednoducho alkohol piť nechcú.

Inovácia Zlatý Bažant 0,0 % je výsledkom viac ako dvojročnej snahy sládkov a pivovarníckych odborníkov z Hurbanova. Zlatý Bažant zároveň nadväzuje na úspechy širokého portfólia príchutí Zlatý Bažant Radler 0,0 % a teraz produkt bez jedinej kvapky alkoholu prináša aj v segmente nealkoholických pív. Spoločnosť HEINEKEN Slovensko uvedením novinky reaguje na meniaci sa životný štýl zákazníkov.

Pivo bez kompromisov
„Súčasní konzumenti a ich životný štýl sa mení, vedú oveľa dynamickejší život než pred dvoma či troma desaťročiami. Spotrebitelia oveľa viac dbajú na to, čo konzumujú, dodržiavajú zdravý životný štýl, robia uvedomelé a zodpovedné rozhodnutia a o to väčšie nároky kladú na produkty, ktoré kupujú. Zlatý Bažant vždy stál na čele inovácií v pivovarníctve a preto sme hrdí, že môžeme zákazníkom opäť priniesť priekopnícku inováciu, ktorá spĺňa ich očakávania,“ povedal Odin Goedhart, generálny riaditeľ spoločnosti HEINEKEN Slovensko. Zlatý Bažant 0,0 % je vhodný pre každého, kto nechce robiť kompromisy medzi plnou pivnou chuťou a obsahom alkoholu, ako sú napríklad vodiči, ľudia vyznávajúci zdravý životný štýl a striedmu konzumáciu alkoholu, športovci, ale aj zamestnanci, ktorí si po dobrom sýtom obede vždy chceli dopriať pohár piva, no pracovná kultúra im to neumožňuje. Teraz si už pivo môžu vychutnať kedykoľvek a kdekoľvek.

Vývoj a technológia
Novinka Zlatý Bažant 0,0 % je vyrobená metódou tzv. studenej, resp. riadenej fermentácie, ktorú v hurbanovskom pivovare zdokonaľovali viac ako dva roky. Kvasenie pri tejto metóde prebieha pri veľmi nízkej teplote, vďaka ktorej kvasinky neprodukujú žiadny alkohol a výsledné pivo si aj napriek tomu zachováva svoju plnú pivnú chuť. „Chuť piva Zlatý Bažant 0,0 % navyše vybrali spomedzi troch rôznych vývojových vzoriek samotní spotrebitelia v degustačnom teste. Pri pive sa nám podarilo docieliť jeho plnú a vyváženú chuť, ktorá obstála aj voči veľmi silnej konkurencii svojho obľúbeného predchodcu,“ povedal David Zappe, marketingový riaditeľ spoločnosti HEINEKEN Slovensko.

Začalo to Pitom
Zlatý Bažant 0,0 % je ďalším pokračovaním radu, ktorý odštartoval ešte v 80. rokoch nealkoholickým pivom Pito Bažant. Zlatý Bažant následne priniesol v roku 1997 na slovenský trh nealkoholické pivo Zlatý Bažant Nealko, ktorý bol viac ako dve desaťročia stabilnou súčasťou portfólia značky a veľmi obľúbeným vo svojej kategórii. Zozbieral viacero slovenských aj medzinárodných cien, ako je Slovenská pivná korunka (1. miesto v rokoch 2017, 2016, 2014) a Zlatá pivní pečeť v ČR (1. miesto v rokoch 2016, 2014, 2012). Na slovenský trh priniesol Zlatý Bažant Nealko ako prvý 0,33l fľašu s praktickým otočným uzáverom, v roku 2017 našli zákazníci na pultoch predajní tiež limitovanú edíciu Zlatý Bažant Tmavé Nealko.

Nový Zlatý Bažant 0,0% je reakciou pivovaru v Hurbanove na dostupnosť nových technológií, ako aj moderné trendy, ktorých súčasťou je obmedzovanie alkoholu, no bez kompromisov v chutiach. Je vhodný pre každého, kto si chce dať dobré pivo, no z najrôznejších dôvodov nechce alebo nemôže piť alkohol. „Mysleli sme najmä na šoférov, no moderný spôsob života s rastúcim trendom zdravého životného štýlu, ale aj rastúca spoločenská zodpovednosť prináša mnoho ďalších situácií, v ktorých spotrebitelia nechcú piť ani kvapku alkoholu alebo v ktorých je tolerancia alkoholu nulová. Je to napríklad počas pracovnej doby alebo počas obeda v práci, pred, počas alebo po aktívnom športe, prípadne vo všetkých situáciách, keď si chce spotrebiteľ zachovať triezvy úsudok,“ uviedol David Zappe. „Milovníci piva tak už nemusia robiť kompromisy, ani sa obmedzovať vo vychutnávaní si svojho obľúbeného nápoja,“ dodal marketingový riaditeľ spoločnosti HEINEKEN Slovensko.

Novinka z hurbanovského pivovaru, Zlatý Bažant 0,0%, bude dostupná na pultoch predajní v pollitrovej plechovke aj pollitrovej vratnej fľaši, rovnako aj v prevádzkach ako čapované pivo od marca 2018.

Velikonoční ležák z Volby sládků ode dneška v tisícovce restaurací. Pivo v postní době míří také k a

Publikováno:před měsícemZdroj:FeedIT.czPrazdroj

V tisícovce restaurací a pivnic po celé zemi si mohou ode dneška až do konce března lidé vychutnat velikonoční ležák Master Zlatá 13 z programu Volba sládků Plzeňského Prazdroje.

Sládci tento nefiltrovaný ležák z prvotřídních surovin připravili s přihlédnutím k tradičním recepturám výroby silnějších postních piv, které od středověku vařili mniši v klášterech. Sládková Lenka Straková, která nad výrobou ležáku dohlížela, dnes jeden sud s ležákem předala také řeholníkům z řádu augustiniánů. Ti se totiž vaření speciálního postního piva jako jedni z prvních v českých zemích věnovali už od poloviny čtrnáctého století a tuto tradici udržovali plných šest století až do roku 1950, kdy o vlastní pivovar přišli.

Velikonoční ležák z Volby sládků má mnichům, tak jako jejich speciály v minulosti, dodat sílu, potřebnou v předvelikonočním postním období. „Věřím, že jak augustiniánům, tak i návštěvníkům pivnic, nefiltrovaný velikonoční ležák zachutná a doplní jim v době končící zimy tolik potřebnou energii,“ říká sládková Lenka Straková.

Pro mnichy bylo pivo v postní době často jediným zdrojem kalorií. Proto se říkalo, že se jí, nikoli pije. Augustiniání vařili svůj speciál nejprve v pivovaru svatého Tomáše v pražské Valdštejnské ulici, a to už od roku 1353. „Původní recepturu postního speciálu vytvořili dva členové řádu a dodnes ji máme uchovanou v klášterním archivu. Pivo vařilo pět mnichů a bylo původně určené pouze pro potřeby našich bratrů,“ uvádí provinciál augustiniánů Juan Provecho.

V roce 1600 se pivovar přestěhoval, výroba se zvýšila a augustiniáni jej pronajali. „Vždy ale jeden z mnichů dohlížel na dodržování receptury a kvalitu piva,“ říká Juan Provecho. Pivo se také již začalo prodávat a mniši ze získaných peněz financovali provoz kláštera. Tato tradice pokračovala až do roku 1950. Po obnovení řádu již augustiniáni pivo nevyrábějí a místo něj si tak mohou vychutnat velikonoční Master. Toto pivo má zlatožlutou barvu s bílou pěnou, výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. „Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí, a toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ říká sládková Lenka Straková.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.04.2018 10:126.154/6.154