Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Malešov oslavil v sobotu 5. března své páté narozeniny. Kromě bohaté nabídky piv bylo připraveno i zajímavé narozeninové menu, kterým byly kiflicki s ořechovou a povidlovou náplní. Jedná se o tradiční ukrajinský moučník.
Výtěžek z jejich prodeje, ale i z prodeje várky pivní novinky, poputuje na pomoc lidem z Ukrajiny. Zmiňovanou pivní novinkou byl 13° speciál Marilyn. Ten po komentované prohlídce pivovaru a slavnostním proslovu pokřtila takřka dvojnice Marilyn Monroe.
O hudební program se postarala skupina K.G.B., což je zkratka Karlínského Grass Bandu.

Zelený čtvrtek je tu za pár dní, a pokud nemáte v plánu dát si špenát nebo nádivku s nějakou jarní bylinkou, vypravte se alespoň na zelené pivo. Ostatně Velký pátek je státním svátkem, takže přestože je toto pivo trošku silnější, nemusíte zůstat jen u jednoho a druhý den si můžete maličko pospat. Kde se zelené pivo letos čepuje a jaké má složení?

Zelené pivo je v Čechách populární posledních pár let. Má jasně zelenou barvu a vůni i chuť po bylinkách. Jde o speciální velikonoční edici, kterou v hospodách seženete jen pár dní v roce – právě kolem Velikonoc. Napadá vás snad něco lepšího, co si dát na Zelený čtvrtek, který letos vychází na 14. dubna?

Složení zeleného piva
Základ zeleného piva je stejný jako u tradičního zlatavého moku. Kvalitní voda, ječný slad a chmel. Během varu se však do piva přidává výluh z několika bylin včetně mladých kopřiv, a právě proto má zelené pivo nahořklou, bylinkovou chuť.

Zelené pivo vzniká spodním kvašením, a navíc se do něj jako poslední krok přidává likér. Také proto je silnější než klasické pivo. Až si budete objednávat další kousek, pamatujte, že má zhruba čtrnáct stupňů.

Zelené pivo v Brně i v Praze
Nejvíce zeleného piva se letos, jako každý rok, uvařilo v brněnském pivovaru Starobrno. I přestože se tento pivovar stává často terčem nelichotivých vtípků, jejich velikonoční speciál je velmi populární a na své zákazníky bude čekat v podnicích po celé České republice. Konkrétní hospody pak naleznete na webových stránkách zeleného piva.

Vedle Starobrna ale zelené pivo nabídnou letos také vyškovský pivovar Lišák nebo blanenská Černá hora spadající pod skupinu Lobkowicz. Velikonoční Krasličák, jak se jejich speciál jmenuje, má čtrnáct stupňů a výraznou hořkost.

Více na https://prozeny.blesk.cz/zelene-pivo-velikonoce?utm_source=prozeny.blesk.cz&utm_medium=copy

Suchý únor v Česku skončil a začal březen, neboli Měsíc ženské historie (Women's History Month) – tedy alespoň ve Spojených státech amerických, odkud se od roku 1987 šíří dál do světa. Každopádně brzký 8. březen je i u nás tradičně Mezinárodním dnem žen (MDŽ). MDŽ je mezinárodní svátek vzešlý z Organizace spojených národů (OSN) a stanovený na den výročí stávky newyorských švadlen v roce 1908. Dnes se den spojuje i s cíli udržitelného rozvoje, které OSN zaštiťuje a kam patří i rovnost žen a mužů.

Ženy pivo vařily stejně, jako pekly chleba
Za socialismu to u nás byl zprofanovaný svátek, který si však v dnešní době zaslouží o dost jinou perspektivu a obsah než stát se příležitostí pro pánskou „chlastačku“ ozdobenou povadlými karafiáty, které na MDŽ před rokem 1989 ženy klasicky dostávaly. Může být dobrou příležitostí k tomu, připomenout si podnikatelky i zaměstnankyně, které prorazily v oborech braných dříve jako typicky mužské.

Ovšem třeba u takového vaření piva dost neprávem. Jak se totiž ukazuje z etnografických a archeologických výzkumů, ženy měly ve vaření piva historicky vždycky významnou roli a pivo, čili „tekutý chleba“, vařily tak samozřejmě, jako pekly skutečný chléb. Nyní ženy v pivovarnictví připomíná 8. března i Pink Boots Collaboration Brew Day. Jde o mezinárodní akci Pink Boots Society, která podporuje v kariéře a vzdělává ženy a/nebo nebinární osoby pracující v sektoru alkoholických nápojů, včetně piva.

Lenka, Žaneta, Hana a jejich piva a likéry
K vaření piva na MDŽ v růžových holínkách se během Pink Boots Collaboration Brew Day připojují i tuzemské pivovary. Experimentální minipivovar Proud pod křídly Plzeňského Prazdroje se svou sládkovou Lenkou Strakovou byl vloni první, kdo se v Česku do akce zapojil (celkem šlo v roce 2021 o 413 pivovarů ve 23 zemích světa), letos se přidává například také rodinný pivovar Zlatá kráva z Nepomuku se svou sládkovou Žanetou Petružálkovou, která své řemeslo převzala od táty, a další pivovary, kde vaří pivo sládkové i sládci.

A mimochodem, když už je řeč o západních Čechách, jen přes kopec z Nepomuku, v Prádle, vede Hana Jenčíková rodinnou likérku Jenčík & dcery, kde vzniká mimo jiné Ďábelský Krvesaj, bylinný Elixír sv. Jana Nepomuckého nebo Fernet Černý baron.

Do pivovaru ji přivedla záliba v chemii, matice a biologii
Ale rychle zpět k pivu. Telefonuji si s Lenkou Strakovou, která se pivu věnuje už od školy, pomalu už dvacet let. Je Plzeňačka, ve škole ji bavila chemie, matematika a biologie, proto šla dál na potravinářskou školu, kde se začala věnovat právě pivu. Její hrubý odhad je, že sládkových je v tuzemských pivovarech kolem dvaceti procent. "Pivovar však potřebuje i spoustu jiných profesí, třeba v laboratořích, kde je žen tak 90 procent. Ženy jsou v administrativě pivovarů, v obchodu je to třeba tak půl na půl. Když to vezmu celkově, možná v pivovarství nakonec pracuje ženských víc než mužů," vypočítá Lenka.

Obecně se podle ní v oboru dokonce říká, že mají ženy v pivovarnictví jako degustátorky lepší výsledky než muži, jemně rozlišují aromata a chutě. "Ale samozřejmě znám také spoustu špičkových degustátorů chlapů, takže určitě nechci říct, že by degustování piva byla jen naše, ženská, doména," vysvětluje.

V práci Lenku motivuje samotný produkt, pivo. "Zajímá mě práce v malém pivovaru, kde máme v rozhodování a řízení svobodu, i když máme s Plzeňským Prazdrojem stejné IČO. Máme také svobodu vařit jakékoliv pivo. Vymyslíme si nějaké spojení, třeba pivo a koření, baví mě sestavit recept a těšit se na výsledek, to je pro mne v práci největší tahák," vypráví zkušená sládková, co jí ani po letech praxe neomrzí.

Důležitá je myšlenka rovných šancí
Letos na Pink Boots Collaboration Brew Day hostí pivovar Proud další ženy z pivovarství, které se tu setkají přímo při vaření piva. "Kromě toho si dámy prohlédnou pivovar a budeme sdílet informace a zkušenosti," říká Lenka a připomíná, že smyslem aktivit kolem celé Pink Boots Society je také vzdělávání. "Hlavně jde o myšlenku, že ženy mají stejnou šanci se v oboru něco naučit a pracovat v něm, což je důležité. Různá setkávání probíhají napříč oborem stále, bez ohledu na pohlaví, tohle je něco navíc," podotýká s tím, že tak při náboru přistupují v pivovaru i k talentovaným mladým lidem, které obor zajímá: kdokoliv má stejnou šanci prosadit se.

Mezinárodní den žen slavte nejen s tuplákem v ruce
Dnes už by byl výčet oborů, kde ženy uspěly, i když těmto odvětvím dominovali nebo dominují muži, nesmírně dlouhý. Ať už je to, namátkou, firma Trustav Jany Novákové, která vyrábí dřevěná okna a dveře, rekonstruuje fasády a byty.

Nebo rodinné železářství OC Kvartet v Kosmonosech vedené čtyřmi sestrami. Či speditérská firma Madasped, kterou založila a vede Markéta Hezinová. Samostatnou kapitolou jsou pak ženy v IT, které mají se ženami v pivovarnictví něco společného. Ač je, nebo ještě nedávno bylo, IT vnímáno více jako mužský obor, ve skutečnosti to nikdy nebyla tak úplně pravda. Obor totiž jde ve stopách Ady Lovelace (1815 až 1852), anglické matematičky považované za první programátorku (prvního programátora) v dějinách. Dnes na ni pomyslně navazují třeba ženy z wITches neboli studentky Fakulty elektrotechnické Českého vysokého učení technického v Praze, které učí děti Legoroboty, Ozoboty, programování ve Scratchi a další „kouzlení v IT“.

Jak tedy oslavit letošní MDŽ? Koupit květiny dovezené z vysychající Afriky? Ne, je tu lepší tip: nákupem podpořit byznys vlastněný nebo vedený ženami. A zapít to klidně tuplákem piva od některé z místních sládkových.

Objekt se nachází v bývalé továrně na kameninové a šamotové zboží. Areál ze severní strany vymezuje státní hranice ČR-SRN, z východní strany železniční trať Liberec – Hrádek n/N – Zittau - Varnsdorf – Seifhennersdorf, z jižní strany rozptýlená zástavba a na západní straně přechod do volné krajiny. Areál pivovaru má trojúhelníkový tvar, hlavní vstup je z ulice Rumburská, poblíž se nachází nová železniční zastávka Varnsdorf-Pivovar Kocour (první vlaková zastávka v soukromé správě v ČR). Dnes slouží areál pro provoz pivovaru Kocour s doprovodnými prostory pro turismus, gastronomii a kulturu, ubytování a skladové prostory. Řešený objekt slouží jako víceúčelový objekt – provoz gastronomického zařízení (restaurace), provoz výroby a skladování piva.

Z historie
Roku 1912 dokončil městský stavitel Anton Möller továrnu na kameninové a šamotové zboží coby pobočku firmy bratří Johannese, Paula a Alfreda Böttcherů, založené v Žitavě roku 1901 a od roku 1909 provozující také továrnu v Drážďanech. Budova má progresivní železobetonovou konstrukci, byla elektrifikovaná a napojená na železniční vlečku. O výrobním programu svědčí dodnes kameninové roury, zakomponované do čelní fasády. Strojní zařízení vyrobila nejspíše varnsdorfská továrna Raupach. Po roce 1948 firma ukončila svou činnost, v dalších letech zde byly sklady. Roku 2004 areál koupil místní podnikatel Josef Šusta a vytvořil zde sídlo své spediční firmy. Roku 2007 se v bývalé keramičce začalo vařit pivo na varně maďarské provenience. Ta však nesplňovala požadavky náročného pivovarníka a tak byla na přelomu roku 2010 a 2011 zprovozněna unikátní varna z bývalého výzkumného pivovaru v Braníku. Tento technologický unikát z počátku 50. let 20. století byl posledním výrobkem podobné řady varen plzeňské škodovky. Pivovarská restaurace byla dennímu provozu otevřena začátkem roku 2011.

Stav objektu před rekonstrukcí
Hlavní budova areálu má obdélníkový půdorys a sedlovou střechu s hřebenovými světlíky. Hlavní hmota je rozšířena severním směrem o rovnoběžnou jednopodlažní halu s pultovou střechou s provozem pivovaru a jižním směrem o kolmou sestavu montovaných skladovacích hal se sedlovými a pultovými střechami. Hlavní hmota je průmyslovou stavbou univerzálního typu s méně obvyklým uspořádáním – kombinace halového objektu a univerzální etážovky. 1. NP tvoří hala bývalého výrobního provozu o výšce 5,5 m. Na svou dobu má progresivní železobetonovou nosnou konstrukci a vestavěnou galerií v části půdorysu. V západní partii půdorysu je vestavěn provoz pivovarské restaurace včetně výčepu, hygienického zázemí, a restauračního zázemí. Východní partii půdorysu pak tvoří prostor víceúčelové haly. Druhé podlaží (řešený prostor) představuje typickou ukázku dispozičního řešení etážových výrobních či skladových objektů – masivní obvodovou obálku a vnitřní kontinuální prostor členěný rastrem dřevěného nosného skeletu. V západní partii půdorysu (cca 1/10) je situována část provozu restaurační kuchyně, zbývající část je využívána pouze utilitárně, jako sklad.

Architektonické řešení
Hlavní ideou řešení byla rehabilitace technické památky a její představení v nové technické a provozní funkci. Předmětem návrhu byla konverze prostorů na společenský sál s ubytovací kapacitou.
V původním nevyužitém prostoru v přízemí objektu, původně sloužícímu k umístění keramických pecí a následně pro skladování zboží, se nacházela dvojice poškozených „H“ sloupů. Prostor nového společenského sálu vznikl odstraněním těchto sloupů a vynesením navazujících konstrukcí táhly. Sál je dvoupodlažní s vloženou galerií, tanečním parketem, prostorem pro hudební produkci a přednášky, se společenským, hygienickým a technickým zázemím malého pivovaru.
Sál je přístupný přes předsálí, kterým v patře prochází ocelová lávka ze sklobetonových tvárnic se světelnou rampou, osvětlující stěnu z lahví s logem Kocoura. Předsálí je provozně propojeno s pivovarskou restaurací. Interiér sálu je materiálově navržen v industriální atmosféře – betonové konstrukce doplňují černé železo galerií, zábradlí z drátěných sítí, schodiště s perforovaným logem Kocoura. Podlaha je tvořena spárořezem ze šamotových cihel, hlazeným betonem a dubovým parketem, na galeriích ze slzičkového a hladkého plechu. V prostoru je dvojice barů s rozdílnou atmosférou – výčep je akcentovaný „nekonečným polem ječmene“, horní bar je digitálním displejem z pivních lahví s výhledem do pivovarské spilky. Podhledy barů tvoří zavěšené pivní tácky místního piva. Pro orientační systém byl vybrán motiv industriální žlutočerné šrafy.
Sál osvětlují fabrická okna, hlavní osvětlení je zajištěno repasovanými továrními svítidly, zavěšenými ze stropu. Prostory pro sezení hostů jsou nasvětleny světelnými rampami s flexibilně uspořádanými svítidly. LED pásky doplňují schodiště, výčep a horní bar.

Ubytování
Jedná se o vestavba penzionu do 3. NP pivovaru. Koncept řešení se opírá o vestavbu kontrastních boxů do prostor původního skladu v podkroví keramičky. Vložené boxy nově organizují podkrovní prostory, definují společná prostranství a hotelové pokoje. Vložené boxy respektují stavební strukturu objektu, vstupují v dialog s dřevěnou konstrukcí krovu a střeše dominujícími světlíky, v bílé barvě boxy plují po rezavé podlaze. Sloupy krovu byly ponechány v prostoru jako jakési sochy-objekty. Společnému komunikačnímu prostoru dominuje výhled na tovární komín a ocelové schodiště.
Materiálové řešení odkazuje na industriální atmosféru místa – obvodové stěny tvoří cihelné zdivo, podlaha byla řešena v barevném odstínu rzi, stěny v betonové šedé, přístupové schodiště s povrchem ze slzičkových plechů, vstupní část objektu pak v cortenovém plechu a dlažbě z původních keramických cihel. Interiér pokojů je jednoduchý s atypickým dřevěným nábytkem, boxy koupelen jsou s důsledně bílým interiérem a dřevěnými umyvadlovými deskami, někde dřevěným sloupem. Součástí návrhu je orientační systém, koncept označení pokojů se opírá a sortiment v pivovaru vyráběných piv, každý pokoj má název a číslo odpovídající typu a stupni piva, doplněný o jeho charakteristiku.

Stavební řešení
Vstupní partie byla upravena: snížen terén, navrženo nové schodiště, ztrácející se v dlážděné rampě. Vstupy do objektu jsou akcentovány lokálními pororoštovými plochami.
Při rekonstrukci se zasahovalo do stávajících nosných konstrukcí, železobetonovou konstrukci bylo třeba sanovat Na základě průzkumů byly odstraněny a nahrazeny vybrané sloupy, zbylé sloupy se zpevňovaly ocelovými příložkami. Největším zásahem bylo odstranění vnitřních H sloupů, jejichž funkci převzala nová konstrukce vyvěšení stávajících stropů objektu, nad nimiž se nachází stávající hotel. Odstraněny byly také nepůvodní konstrukce podlah a stěn.
Stávající stropní konstrukce je tvořena železobetonovým trámovým stropem. Do prostoru sálu byly vloženy nové galerie s ocelovou žebrovou konstrukcí, kotvenou k monolitické železobetonové konstrukci. Pochozí plochu galerií tvoří ocelový hladký i slzičkový plech, který funguje zároveň jako táhlo – zajišťuje spolupůsobení konstrukci galerie a stávající konstrukce.
Krov objektu byl v minulosti nově vystavěn.
V prostoru sálu je nové přímé schodiště z ocelové konstrukce, tvořené příhradovým nosníkem. Příhradový nosník je opláštěn černým plechem s funkci zábradlí, do kterého je umístěno perforované logo Kocoura. V severní části je druhé železobetonové schodiště na samostatném základu. Jeho konstrukce byla vložena do obvodové stěny. Stávající vnitřní schodiště při jižní fasádě slouží jako hlavní vertikální komunikace. Propojuje zádveří s předsálím a střední halou ubytování v podkroví. Jedná se o schodnicové schodiště s železobetonovou schodnicí a železobetonovými stupni. Byla odstraněna dvojice stávajících ramen a nově nahrazena vhodnějším tvarem. Nově se realizovaly povrchy schodišťových stupňů a podest – slzičkový plech. Kovové zábradlí bylo repasováno.
Nepůvodní okenní výplně jižní fasády (luxfery) byly vyměněny za nová okna s dělením v průmyslovém vzoru, s hliníkovými rámy v antracitové barvě. Do výklenků na severní stěně sálu byla symetricky umístěna ocelová fabrická „okna“ s podsvětlením, ukrývající vzduchotechnické výústky. Okna v podkroví do části ubytování zůstala stávající.
V předsálí byly pro finální podlahu využity původní šamotové cihly, které byly nalezeny pod konstrukcí nepůvodních podlah. Cihly byly očištěny, nařezány, obroušeny a nalakovány do výsledné podoby souvislé podlahy. V sálu byla podlaha řešena betonovým hlazeným povrchem s vloženým parketem ze světlého dřeva. Podlahy jsou členěny černým rastrem dilatací, navazujících na rastr sloupů.
Vnitřní povrchy stávajících stěn byly očištěny od omítky, poškození cihel byla vyspravena a cihly nyní tvoří pohledové povrchy stěn sálu. Ostatní povrchy jsou řešeny omítkou s výmalbou, obkladem antracitovým plechem.
Ocelové galerie jsou opatřeny zábradlím, jehož výplň tvoří pletivo z krepovaného drátu v černé barvě. Zábradlí nad předsálím tvoří skleněné desky, usazené v zámečnické konstrukci.

Nad předsálím je nový ocelový most s podlahou ze skleněných tvárnic – luxfer, recyklovaných z rekonstruované stavby.
Zdrojem tepla je odpadní technologické teplo z provozu pivovaru, které se distribuuje do deskových otopných těles po obvodu sálu. V podkroví je podlahové topení. Systém je doplněn o stávající tepelné čerpadlo vzduch/voda a plynové kotle. Ohřev teplé vody zajišťuje kombinace stávající zásobník a akumulační nádoba. Větrání sálu je nucené, pro přívod a odvod vzduchu slouží vzduchotechnická jednotka s rotačním rekuperátorem pro zpětné získávání tepla.

České pivovary bude ruská agrese bolet. Aktuálně to vypadá, že pomyslný pivovod mezi Českou republikou, Ruskem, Ukrajinou a Běloruskem téměř vyschnul. Pivo mířící tímto směrem přitom doteď představovalo desetinu českého pivního exportu.

Tři ze čtyř největších pivovarnických skupin už totiž oznámily, že zastavují vývoz piva do Ruska. Zády k válečnému štváči se tak obrátila jednička českého trhu Plzeňský Prazdroj, dvojka Pivovary Staropramen a čtyřka v podobě budějovického Budvaru.

Skupina Heineken, které s ohledem na velikost výstavu piva dlouhodobě patří třetí příčka na českém trhu a která má pod sebou pivovary Krušovice nebo Starobrno, svůj postoj zatím nevyjádřila.

„V současné krizové a velmi nepřehledné situaci jsme pozastavili veškerou výrobu a dodávky určené pro ruský trh. Zároveň vnímáme obchodní záležitosti jako druhořadé a jsme připraveni pomoci tam, kde to z naší strany bude možné,“ uvedla mluvčí Budvaru Barbora Bláhová.

Budvar přitom na export spoléhá ze všech velkých pivovarnických skupin nejvíc. V roce 2020 za hranice expedoval 69 procent výstavu. A Rusko vedle Německa, Polska, Slovenska a Velké Británie patří mezi země, kam jihočeské pivo mířilo nejčastěji.

Stejná situace panuje i v Plzni nebo na pražském Smíchově, kde sídlí Staropramen. „Aktuálně došlo k rozhodnutí nepřijímat žádné objednávky na naše produkty z Ruska, které patřilo mezi exportní trhy značek Pilsner Urquell a Kozel. To platí i pro Bělorusko,“ sdělil mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář.

Stejná zpráva zní i z úst mluvčí Pivovarů Staropramen Denisy Mylbachrové. „V souvislosti s válkou na Ukrajině pozastavujeme vývoz našich značek do Ruska,“ uvedla.

Nejde o žádnou malou věc. Rusko je podle výkonné ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové třetím největším trhem pro export českého piva a prvním mimo země Evropské unie. „Loni jsme do Ruska exportovali víc než 500 tisíc hektolitrů piva, což je deset procent z celkového vývozu,“ říká Ferencová.

Možná ztráta ruského trhu je bolestnější i proto, že loňské číslo je nejvyšší za posledních deset let. Například ještě před sedmi lety ruský export představoval jen tři procenta z celkového vývozu.

Rusko se díky tomu podstatně posunulo v žebříčku zemí, kam České pivo proudí. Přeskočilo tak Polsko a Maďarsko. Exportně nejzajímavějším trhem tak zůstává už jen Slovensko se zhruba 1,3 milionu hektolitrů vyvezeného piva, následované Německem, pro něž Češi stabilně vaří milion hektolitrů. Pro kompletní představu, v Česku se v roce 2020 uvařilo celkem 20,1 milionu hektolitrů piva.

Zastavení dodávek do Ruska má dva důvody. Může za tím být snaha vyjádřit podporu Ukrajině, ale faktem je, že pivovary aktuálně trápí především to, že neví, jak pivo na východ dostat a hlavně, jestli za něj dostanou zaplaceno. Ve vzduchu se také vznáší sankce, které na české produkty velmi pravděpodobně Rusko brzy uvalí.

„Celkovou situaci nyní analyzujeme s ohledem na další kroky,“ uvedl Zdeněk Kovář z Prazdroje s tím, že další informace související s východními trhy nemůže poskytnout.

O něco sdílnější byl však Jiří Kovář, ředitel pivovaru Bakalář. Tenhle rakovnický pivovar se sice s ročním výstavem 150 tisíc hektolitrů s tuzemskými pivními obry (Prazdroj loni uvařil 11,2 milionu hektolitrů) nemůže porovnávat, situace v Rusku má na něj ale mnohem větší dopad.

„Ze 150 tisíc uvařených hektolitrů míří zhruba polovina na export. A Rusko z té poloviny ukrajuje 55 tisíc hektolitrů,“ říká Kovář. Jednoduše řečeno – třetina rakovnické výroby doposud končila v Rusku. Jestli to tak bude i dál, se teď v Bakaláři snaží ze všech sil zjistit.

„Situace je extrémně nepřehledná. Jedním slovem nevíme. Nevíme, jestli seženeme auta, která by pivo odvezla, a nevím ani to, jestli za něj naši odběratelé budou schopni zaplatit. Žádné rozhodnutí nepadlo. Teď jsme hlavně na telefonech a mapujeme, jak bychom mohli směrem na východ fungovat dál,“ vysvětluje Kovář.

Orientace pivovaru Bakalář na Rusko je spojená s jeho vlastníky. Před dvanácti lety totiž několik let nefunkční pivovar koupila společnost Growthway Investments registrovaná na Kypru. V jejím čele stojí podnikatel Andrej Brajlovský.

Rus, který podle rok a půl starého vyjádření pro magazín Ekonom střídal život v Praze a Moskvě a podle svých slov usiloval o získání českého občanství, vyváží pivo prostřednictvím firmy SuperBeer od poloviny devadesátých let do Ruska, ale například i do USA, Velké Británie nebo Skandinávie.

V Rusku pak těží ze spolupráce se sítí restaurací Pražačka a Černovar rozmístěných v Moskvě, Petrohradu, Novosibirsku, Kazani nebo Tule. Pivo pro ně se vaří právě v Rakovníku.

Pokud tenhle byznys padne, dvanáct let vzkvétající pivovar čekají problémy. „Pokud jakákoli fabrika přijde o třetinu produkce, musí začít mnohem víc šetřit, možná snižovat počet zaměstnanců, omezit investice. To jsou kroky, které logicky musí přijít,“ připouští Jiří Kovář.

Pivovar Krušovice spouští svou první reklamní kampaň od agentury Saatchi & Saatchi. Představuje v ní nový komunikační koncept „Síla královského charakteru“, který vychází z upraveného positioningu značky. Ten vyzdvihuje vyzrálost cílové skupiny, která není sebestředná, dokáže se postavit za druhé a za své morální hodnoty je po zásluze odměněna. Kampaň je k vidění v televizi, tisku, outdooru, na internetu, sociálních sítích a její součástí je i PR podpora.

„Dříve se Krušovice soustředily na jednotlivce. Teď značku posouváme tak, aby se lidé více zajímali o to, co se kolem nich děje, vkládali do toho dění sami sebe, a přispívali tím k jeho rozvoji. Akcentujeme důležitost propojení se s ostatními lidmi, které má člověk kolem, protože jak víme, království netvoří jenom sám král. Naším cílem je, aby si na toto propojení naši zákazníci vzpomněli, ztotožnili se s ním, a přiblížili se tak ještě více k hodnotám značky,“ představuje group brand manažer značky Krušovice Jiří Coufal.

Kampaň posunutý positioning značky plně odráží. „Komunikační strategii jsme připravili tak, aby pomohla různým cílům, které značka sleduje. Zatímco televizní spot je emotivnější a primárně určen k podpoře značky a jejího positioningu, digitální výstupy budou využívat také produktové benefity a mediálně zacílí na definované persony a konzumní příležitosti,“ popisuje přístup Tomáš Preněk, Head of Strategy Publicis Groupe, do níž patří agentura Saatchi & Saatchi.

Jedním z hlavních brandových symbolů využitých napříč komunikací je korunka, která je ústředním motivem klíčového vizuálu a objevuje se i v televizním spotu. Ten přináší příběh hrdiny s královským charakterem v pomyslném souboji s jeho povahovým protějškem o půllitr krušovické dvanáctky. „Krušovice se po letech opět vracejí do prostředí hospody, kde je pivo vždy nejlepší. Pozornost diváků si získají zajímavé charaktery, ale třeba i malý magický moment, který ke královskému pivu a charakteru vždy patřil,“ popisuje nový komunikační koncept Petr Roth, kreativní ředitel Publicis Groupe / Saatchi & Saatchi. Produkci spotu zajistila společnost Boogie Films. Režie se ujal Karel Janák.

S tématem královského charakteru bude značka pracovat i na sociálních sítích. „V prostředí sociálních sítí vyzdvihujeme charakterové vlastnosti hodné králů, hrajeme si rovněž s kontrasty v chování hlavních postav. Odměňujeme vyzrálost, férovost, pevnou vůli a umění být tu pro druhé,“ uvádí Václav Blacký z agentury Bistro Social.

Posun od pomyslného „já“ k „my“ zohlední také píárová linka kampaně zastřešená agenturou Ogilvy. „Chceme lidi povzbudit, aby se odvážili a pustili se do zvelebování svého království, což může být třeba městská čtvrť, obec nebo vnitroblok. Produktová část komunikace s krušovickou dvanáctkou v hlavní roli se pak zaměří na to, jak pivovar v průběhu let pomáhal zlepšovat život v jeho okolí,“ doplňuje za Ogilvy Václav Rambousek.

Do Jemnice by se po více než 80 letech mohl vrátit pivovar, a dokonce do stejné budovy, kde pivo před válkou vařili zaměstnanci majitelů zámku Pallaviciniů.

Město Jemnice by tak získalo nejen své pivo, ale také novou restauraci, penzion a muzeum.

„Je to budova bývalého panského pivovaru. Byl součástí zámku už od druhé poloviny 16. století,“ říká místostarosta Jemnice Zdeněk Hošek a ukazuje na zchátralou stavbu, která stojí přímo na zámeckém nádvoří.

Před válkou…
Pivo se tam vařilo naposledy před druhou světovou válkou. Za války v ní majitelé panství Pallaviciniové zřídili prádelnu. Po válce se zámek i s pivovarem stal na základě Benešových dekretů majetkem státu. „Objekt obsadila armáda,“ dodává místostarosta.

V pivovaru jsou stále zachovalé ležácké sklepy i ledárna. „Místo toho je v plánu mít tady tanky,“ říká starosta Jemnice Miloň Slabý a dodává, že podle výsledků odborného průzkumu je objekt natolik v pořádku, že je připravený pro plánované využití.

„Obsazení armádou bylo štěstí v neštěstí. Tady v podstatě nedošlo k historickému nabourání, klenby, všechno zůstalo zachováno,“ říká místostarosta. Armáda využívala budovu k ubytování a skladování výstroje. V přízemí jsou tak dodnes vidět pozůstatky vykachličkované umývárny, patro je rozdělené na jednotlivé pokojíky. Sklad výstroje býval v bývalé sušárně sladu.

Pivovar
Pokud se podaří zrealizovat plány, vrátí se do budovy pivovar. Technologie bude, jak je v dnešní době zvykem, součástí restaurace, v patře vzniknou pokoje k ubytování hostů a v prostorách sušárny sladu a později skladu výstroje, vznikne muzeum pivovarnictví.

„Spolupracujeme s Janem Němečkem, který je profesně sládek. Je rodák z Jemnicka a zabývá se historií pivovarnictví,“ říká Miloň Slabý s tím, že badatel už teď nashromáždil množství informací i dobových předmětů, které budou využity v plánované expozici.

Kdyby velikonoční Zelený čtvrtek připadl na svátek sv. Patrika, byli byste osvobozeni od kopřivových, špenátových a jiných, nevábně zelených, dobrot. „Zelenou povinnost“ byste prostě spláchli mokem nevšední barvy a byl by klid. Ale letos to v kalendáři prostě nevychází. Takže pozor na silnější zelené pivo – po dnu Sv. Patrika není Velký pátek, tak ať nejdete do práce s bolehlavem. Víte, kdy a kde se zelené pivo letos čepuje a jaké má složení?

Zelené pivo 2022
Zelené pivo je spojeno se svátkem Svatého Patrika, patrona Irska, který má své místo v kalendáři 17. března. Navíc je to období jara a Velikonoc, což si se zelenou barvou vůbec neodporuje. Původně se sice slavilo tak, že se šlo do kostela a hospody byly zavřené, ale asi to nestačilo. A tak se k tradičnímu znaku tohoto dne - zelenému trojlístku (Otec, Syn a Duch svatý) – přidalo i pití zeleného piva. Marketingově to byl skvělý tah, protože se svátek rozšířil napříč kontinenty a i Češi se na něj těší.

Proč se vaří zelené pivo
Zelené pivo na někoho může působit lehce nevábně nebo minimálně umělým dojmem. Ve skutečnosti je to ovšem delikatesa, která se stala výzvou téměř pro všechny pivní značky. Jde sice o klasickou podobu piva, ale grál má ten, kdo je schopný jasnou zelenou barvu dosáhnout přírodními barvivy. Na klasických barvivech totiž v minulosti pohořel třeba i Heineken. Některé pivovary se zeleného piva hrdě zříkají s tím, že pivo kazit nebudou. Ale přírodně barvené pivo získá i lehce bylinnou příchuť, což zase někoho lákat může a nemusí.

A proč se zelené pivo vlastně vaří? Jeho výroba se pojí s obdobím Velikonoc a Zeleným čtvrtkem. Připomínáme si poslední večeři Ježíše Krista s učedníky a jeho poslední modlitbu. Z tohoto důvodu je čtvrtek před Velkým pátkem pietním dnem křesťanských věřících. V německých zemích se ujalo jeho označení “Greindonnerstag”, což v překladu znamená lkavý “čtvrtek“. Během dalších časů se název dne zkomolil na “Gründonnerstag” tedy Zelený čtvrtek. A tak ho známe už i u nás.

Jak chutná zelené pivo?
Zelené pivo chutná téměř stejně jako ostatní piva, ale je většinou silnější. Na chuti nic moc nepoznáte zvláště, pokud je barvené potravinářskými barvivy. Pokud si vychutnáte klenot lepších pivních značek, čekejte mírnou příchuť bylinek. K barvení totiž používají třeba kopřivu. Zelené pivo během roku spíš neseženete. Je to limitní edice, kterou restaurace a hospody nabízí vždy s příchodem jara.

Z čeho je a jak se vyrábí zelené pivo? Známe složení zeleného piva
Základ zeleného piva tvoří samozřejmě klasické oblíbené pivo z kvalitní vody, chmelu a ječného sladu. Ve fázi varu se receptura obohacuje o výluh ze zelených bylinek. Díky tomuto likéru, nebo sirupu získá nápoj nazelenalou barvu a mírně nahořklou chuť. Výsledkem 8denního spodního kvašení a rozšířením receptu o bylinky, má pivo zelené většinou větší množství alkoholu než pivo klasické. A tak je dobré na to při objednávání dalšího kousku myslet.

Tento výrobní recept je pouhý nástřel. Detailní recepty si pivovary samozřejmě bedlivě hlídají. Experimentují jak pivo obarvit, aby to bylo pro pivo přínosem a získali tak náskok před ostatními značkami.

Čím se barví zelené pivo?
S tím, jak roste oblíbenost zeleného piva, se sládci rozdělili do dvou táborů. Základním sporným bodem je zda barvit, či nebarvit pivo. Pokusy zákazníky ošálit použitím potravinářského barviva sice přinesly jasnou jiskřivou barvu, ale také pachuť umělosti. Někdo to po této zkušenosti vzdal, jiný se pustil do pokusů a vyvíjí recepturu zeleného piva, které sice nikdy nebude mít tak jasnou zelenou barvu, ale zato bude mít přidanou hodnotu v podobě bylinných likérů a bohatší chuti. Pivovary své konkrétní recepty na zelené pivo tají, pracují ovšem většinou s ryze přírodními složkami ve formě bylin.

Bylinky:
Kopřiva dvoudomá
Máta peprná
Mix mařinky a meduňky (typické pro Irsko)
Zelený ječmen

Barviva:
Chlorofyl – pivo má barvu spíše brčálově zelenou
Barvivo E133 – brilantní modř

Neonově zelená barva se v nejoblíbenějším českém nápoji dosahuje právě pomocí brilantní modré barvy E133. Tato barva se vyrábí z uhelného dehtu. Z větších pivovarů uvařily zelené várky s přídavkem modrého barviva například Primátor, Starobrno nebo třeba Chotěboř.

V některých minipivovarech naopak preferovali využití přírodních surovin. Taková piva mají brčálovější tmavší zelenou barvu. Tento odstín však pro lidské oko zase není tak lákavý. Ale určitě je v tomto případě lepší spíš přemýšlet a „zdravé“ pivo si vychutnat, než se jen dívat, jak zeleně jiskří.

Kam na zelené pivo – seznam hospod a restaurací, kde točí zelené pivo
Zelené pivo bylo nejdříve privilegiem Starobrna, Bernadru nebo pivovaru Lobkowicz. Ale další pivovary neusnuli na vavřínech a na paty jim svými vymazlenými recepturami úspěšně šlapou i malé rodinné pivovary. Češi mají rádi pivo a pivařské novinky rozhodně neodmítají.

I letos milovníci piva tradičně vítají Velikonoce půllitrem zeleného moku. Nemáte svou hospodu, kde ví, že židle vpravo u okna je vaše a nikdo jiný tam nesmí? Pak se podívejte, kam na zelené pivo v Praze, Brně a dalších městech. Pomoci vám mohou i weby Zelenépivo, Pivnídeníček nebo Pivníci.

Kam na zelené pivo – Praha 2022
Zelené pivo se většinou začíná prodávat na Zelený čtvrtek a v prodej pak je jen pár dnů, než dojdou zásoby. Někde se zeleným pivem můžete setkat už i kolem dne Sv. Patrika (17. 3).

V Praze je víc než 150 hospod, kde vám zelené pivo přinesou. Vy se jen rozhodněte, na jaký typ hospody máte zrovna náladu. Přímo meditační chvilku si se zeleným pivem užijete na Ladronce v parku.

Starobrno – zelené pivo v Praze
Interaktivní mapa nabízí celkem 67 pražských hospod, restaurací a kaváren, kde si na zeleném pivu můžete pochutnat. Z toho 34 je poblíž centra. Podrobný rozpis pražských hospod najdete i na webu Pivnídeníček.
Altán Grébovka, Havlíčkovi sady
Hostinec u Jendy, Vyšehradšká
Krušovická Chalupa, 5. května
Pizzerie Einstain u Kynských zahrad
Ladronka, ul. Tomanova

Kam na zelené pivo v Brně 2022
Dalo by se říct, že Starobrno vede a to hlavně v Brně. Někomu je po chuti, jinému ne, ale rostoucí čísla odbytu hovoří jasně. Zelené Starobrno si v moravské metropoli můžete dát ve 212 hospodách, kdy polovina je jich v centru. Hospod je to celkem 3x víc než v Praze. Konkrétní restaurace pak naleznete na webových stránkách zeleného piva:

U Bernardýna, Hybešova 1 (kousek od Vaňkovky)
Restaurace Sparta, Mariánské nám. 3 (Brno jih)
Restaurace Sokolovna, Benešova (kousek od Staré radnice)
Restaurace U kormidla – znají všichni z VUT
Restaurace Na Chatě – znají všichni z Mendelovy univerzity

Zelené pivo Ostrava
Starobrno asi není moc vítáno v Ostravě. Tady ale pomůže web Pivnídeníček, kde si vyfiltrujete (trefné), že chcete Moravskoslezký kraj, Ostravu a značku piva. Pokud váš oblíbený pivovar zelené pivo nabízí, najdete ho a s ním i hospody, kde se bude točit. Ale na první pohled to se zeleným pivem v Ostravě vypadá spíš bledě.

Zelené pivo Olomouc
V Olomouci si na zelené pivo můžete zajít do baru Black Stuff nebo do Bristolu. Na náměstí se určitě najdou další hospůdky, které budou nabízet zelené pivo ze soukromých pivovarů, tak jen mějte oči otevřené a sledujte nabídkové tabule.

Zelené pivo Třebíč
Třebíč je známá svým podnikem Centrum Lihovar. V rámci něj můžete navštívit restauraci, Podklášterní pivovar Urban i expozici aut značky Jaguar. Pivovar v minulosti zelené pivo Urban nabízel. Zda tomu tak bude i letos, je otázka přímo na sládka. S jistotou ale můžete nakráčet do irského baru s názvem Lucky´s, který slibuje zelené pivo značky Černá hora. Ovšem spěchejte, na všechny se nejspíš nedostane.

Zelené pivo Vyškov
Na zelené pivo si ve Vyškově zajděte například do Radniční vinárny. Dle majitele Oldřicha Synka se pořádně připravili a sudů mají dost. Lidé ve Vyškově si zelený mok mohou dát asi ve čtrnácti podnicích a většinou půjde o Starobrno. Černá Hora zase na Blanensku nabídne specialitu – Velikonoční Krasličák.

Zelené pivo Jihlava
AtlasPiv nám napovídá, že zelené pivo Velikonoční Krasličák pod skupinou Pivovary Lobkowicz vzniká právě v Jihlavě a to konkrétně v Pivovaru Ježek. Toto zelené pivo je dobarvováno výše zmíněným barvivem E133, takže rozhodnutí, zda si na pivo zajít nebo ne, je na každém.

Zelené pivo Hradec Králové (PET láhev, KEG sud)
V Hradci si na zelené pivo zajděte do vyhlášeného Měšťanského pivovaru - Hradecký Klenot. Pochutnáte si na nefiltrovaném Klenotu ve velikonočním provedení. Pivo zde barví chlorofylem a můžete si ho koupit v litrové lahvi nebo v sedmičce. Pokud máte větší splávek, pořiďte si rovnou 15, 30, nebo 50 litrový sud.

Zelené pivo Znojmo
I když se Znojmo už spíše červená díky vinicím, zeleného pivo tu také seženete. A to přímo v Pivnici u Šneka, kde se dočkáte zeleného Starobrna. Zkuste zajít i do klubu Gogo, Café Paris nebo hospody u Obří hlavy. I U Brázdů si poručte brčálově zelené na místo zlatavého moku.

Zelené pivo prodej – Lidl
Lidl čas od času naslouchá tradicím nebo zavádí speciální týdny dle zahraničních kuchyní. Zda nás i letos překvapí zeleným pivem se dočteme už brzy v akčním letáku.

Lidl zelené pivo lahvové - Argus
Lidl klasicky nabízí pivo značky Argus a to v různých variantách – od černého, přes polotmavé až po světlý ležák. Zelené pivo ovšem v minulosti pro Lidl připravil oproti českým pivovarům zahraniční Banks´s z Anglie. Pivo se prodávalo pod názvem Harherwood The Green Gecko a mělo 13 stupňů.

Sud zeleného piva nebo zelené pivo v pet lahvi?
Covid je covid a tak se vám možná do hospody a raději si uděláte pohodu na zahradě, balkoně nebo jen tak na gauči. Zelené pivo si můžete objednat třeba z e-shopu Svachovkadomu nebo v už zmíněném Hradeckém Klenotu.

Kdo vyrábí zelené pivo?
Zelené pivo může vyrábět každý, kdo vyrábí pivo klasické. V Česko ho nejvíce vyrábí Starobrno. Klasické pivo se dobarví barvivem nebo lépe bylinkami a velikonoční speciál jen na světě. Mezi další značky zeleného piva patří například skupina Lobkowicz, Litovel nebo Heineken.

Starobrno zelené pivo
Starobrno na svém marketingu odvedlo pořádný kus práce. Výklenkovému zboží, jakým zelené pivo určitě je, udělalo vlastní web. S mapou všech hospod, kde si jaro můžete pozelenu užít. Jak zní adresa? Jednoduše: ZelenéPivo.

Zelené pivo Lobkowicz (Černá Hora), Krasličák
Čtrnáctka Lobkowicz alias Zelený Krasličák je typický svou silou (14 stupňů) mírně nasládlou chutí, jemnou hořkostí a nediskutovatelnou plností. Jeho autorem blanenská Černá hora, která spadá Lobkowicz.

Zelené pivo Litovel
Litovel oslavuje zeleným pivem jak svátek Sv. Patrika tak velikonoční svátky jara. Litovel zelené pivo je barvené bylinkami, složení je tajné, ale v chutí můžete cítit i pomeranče a citróny. Obsah alkoholu v této sezónní limitce je 4,6 %.

Primátor zelené pivo – Jarní pivo
Primátorské Jarní pivo v podobě spodně kvašeného ležáku s výraznou zlatozelenou barvou si užijete už ode dne Sv. Patrika, přes Velikonoce a až do okamžiku, kdy se dopijí zásoby. Pivo je barveno přírodně – mladým zeleným ječmenem.

Heineken zelené pivo
Zelená piva v minulosti zaujala i Českou potravinářskou inspekci. V roce 2012 například pivovar Heineken klamal své zákazníky tím, že nabízel zelené pivo, které označoval jako bylinné. Výrazně zelené barvy však pivo dosáhlo pomocí modrého barviva, což nebylo při jeho koupi patrné.

The west – zelené pivo
The West je online hra vyvinutá a distribuovaná společností InnoGames GmbH. Hrát můžete na počítači, mobilu nebo tabletu. Hra se týká hospodského prostředí a drsných kovbojů. Otázka zní, jak vzniklo zelené pivo v této hře, když ho točil Nemocný sládek. Hra čistě pro fajnšmekry.

Více než čtyřicet minipivovarů z celé ČR se sejde na benefičním pivním festivalu Drink for Ukraine, který se bude odehrávat tuto sobotu 5. března v pražském Kongresovém centru od 11:00 hodin. Minipivovary na akci darují více než 100 druhů piv a veškerý výtěžek z prodeje půjde na konto neziskové organizace Člověk v tísni pro pomoc lidem zasaženým vpádem ruských vojsk na Ukrajinu.

Řemeslné minipivovary, jako například Zichovec, Raven, Chroust, Wild Creatures, Matuška, Vinohradský pivovar nebo Clock na benefiční festival přivezou zejména speciální piva typu IPA, stout, svrchně kvašené ale (ejly) nebo stále populárnější ovocné kyseláče. Pivovary přislíbily na akci poskytnout i jejich raritní lahvová piva, často stařená několik let v dubových sudech. Ty budou na akci dražit za nejvyšší nabídku.

„Nemohli jsme jen nečinně přihlížet ruské invazi na Ukrajinu. Rozhodli jsme se proto uspořádat benefiční pivní festival, kterého se budou účastnit ty nejlepší minipivovary v České republice a dovezou to nejzajímavější a nejčerstvější pivo, které ve svých sklepích mají. Pomáháme tím, co umíme nejlépe – dobrým pivem,“ říká spoluorganizátorka festivalu Karolína Chroustovská z pivovaru Chroust.

Pro festival se zvedla vysoká vlna podpory z celé republiky včetně větších pivovarů. Finančně i vlastní účastí ji podpoří Plzeňský Prazdroj a Rodinný pivovar Bernard. Hlavní město Praha poskytne prostory Kongresového centra. Firma manGoweb vytváří zdarma prezentaci festivalu na webu a sociálních sítích. MgA. Přemysl Zajíček přispěl vytvořením vizuální identity. „Podpora festivalu nám opravdu vyrazila dech. Je vidět, že svět je u nás ještě v pořádku,“ říká spoluorganizátor festivalu Ladislav Vrtiš z pivovaru Raven.

Nesouhlas se zabíjením na Ukrajině vyjádřil lídr Plzeňský Prazdroj, dvojka trhu Pivovary Staropramen, Budějovický Budvar nebo Bernard. České pivovary se tak v reakci na válku odstřihávají od dodávek do Ruska.
Článek

České pivovarnictví se otáčí zády ke svému třetímu největšímu exportnímu trhu. Loni se do Ruské federace vyvezlo, případně vyrobilo v licenci prostřednictvím místních pivovarů, přes 500 tisíc hektolitrů piva, tedy deset procent celého exportu.

K bojkotu se po Budějovickém Budvaru, který ovládá český stát, připojil lídr trhu Plzeňský Prazdroj i dvojka Pivovary Staropramen.

„V tomto týdnu došlo k rozhodnutí nepřijímat žádné objednávky na naše produkty z Ruska, které patřilo mezi exportní trhy značek Pilsner Urquell a Kozel. To platí i pro Bělorusko,“ uvedl mluvčí Zdeněk Kovář.

Nejúspěšnější českou značkou v Rusku je Kozel spadající pod Plzeňský Prazdroj. Také díky velké oblibě černého piva u místních obyvatel. Této značky se v Rusku licenčně vyrobí zhruba dvakrát víc než pro český trh. I na tento druh výroby se ale bude vztahovat embargo.

Nemyslitelný je momentálně také obchod s Ukrajinou, kde se v místních hospodách čepoval kromě zmíněných značek i Gambrinus.

Doprava vše komplikuje
Některé pivní značky navíc není možné do Ruska dopravit. Třeba Pilsner Urquell už se od roku 2018 vaří už jen v Plzni. Doprava by tak nyní kvůli válce na Ukrajině byla příliš složitá.

Potvrzuje to i humpolecký Bernard, který se při exportu do Ruska spoléhal na klasické dopravní cesty. „V aktuální situaci do Ruska pivo nevyvážíme. V podstatě to ani není možné, nelze jej tam dopravit ani za něj dostat zaplaceno,“ vysvětlil mluvčí Radek Tulis.

Do Ruska loni Bernard vyvezl 2 tisíce hektolitrů, na Ukrajinu 800 hektolitrů. O oba trhy sice rázem přišel, ale tvoří jen zlomek z výroby, která v minulém roce dosáhla přes 385 tisíc hektolitrů piva. Ruský trh byl čtvrtý největší v pořadí po Slovensku, Švédsku a Bulharsku.

„Tržby ani zisk z prodeje piva do Ruska nyní nepovažujeme za důležité. Zabýváme se možnostmi, jak pomoci lidem prchajícím z Ukrajiny,“ dodal mluvčí. Přispět na charitu plánují i ostatní.

Na zdraví už si Rusové nedají ani české značky Staropramen, Velvet a některá piva z nabídky Pardubického pivovaru. Také dvojka trhu podle informací SZ Byznys zakázky v Rusku minimálně na nějakou dobu stopla.

„V souvislosti s válkou na Ukrajině pozastavujeme vývoz našich značek do Ruska. Ochrana našich lidí je naší nejvyšší prioritou, zvláště pak v době, jako je tato. Poskytujeme podporu našim zaměstnancům ukrajinské národnosti, kteří žijí v České republice,“ uvedla mluvčí Denisa Mylbachrová. Jejich rodinným příslušníkům také poskytne ubytování. Firma založila sbírku pro organizaci Člověk v tísni, kam přispívá firma i zaměstnanci.

„Rusko je poměrně výrazný trh pro české pivovarství. Nebude to úplně jednoduchý náraz, ale pivovary to přežijí,“ říká expert na ekonomiku pivovarnictví z České zemědělské univerzity Tomáš Maier.

Vývoz piva do Ruska v posledních letech stoupal, loni byl nejvyšší za posledních deset let. Na druhou stranu do Německa míří dvakrát víc chmelového moku a na Slovensko ještě více.