Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Japonci přebírají Prazdroj, mají souhlas Bruselu. Asahi nastoupí v Plzni od dubna

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrPrazdroj

Japonská pivovarnická skupina Asahi, která loni vyhrála soutěž o nákup Plzeňského Prazdroje a několika dalších pivovarů ve střední Evropě, přebírá svá aktiva začátkem dubna. Dohodu o odprodeji z loňského prosince musela nejprve schválit Evropská komise, která podle informací LN v minulých dnech vydala kladné stanovisko.

Japonský pivovarnický koncern Asahi se tak od 3. dubna stane novým vlastníkem největšího producenta piva v Česku. Po vydání kladného stanoviska Evropské komise přebere Asahi neprodlenně svá nová aktiva.

„Mohu potvrdit, že souhlas byl udělen. Předpokládáme, že změna v ovládání se uskuteční v pátek 31. března. Prvním pracovním dnem nové organizace tedy bude pondělí 3. dubna,“ uvedla pro LN mluvčí Prazdroje Jitka Němečková.

Společně s Prazdrojem přebírají Japonci ještě maďarský Dreher, polskou společnost Kompania Piwowarska (značky Zubr, Tyskie, Lech), rumunský Ursus a slovenský Topvar (Šariš, Smädný Mních).

Asahi, které je 12. největším výrobcem piva na světě, kupuje balík zmíněných pivovarů v čele s Prazdrojem a prémiovou značkou Pilsner Urquell od koncernu Anheuser Busch – Inbev za 7,3 miliardy eur (197,3 miliardy korun).

Jedná se zřejmě o největší převzetí zahraničních pivovarnických aktivit ze strany některého z japonských pivovarů.

Zmíněná skupina středoevropských výrobců patřila původně světové dvojce koncernu SABMiller, který byl loni pohlcen globálním lídrem AB Inbev. Spojení dvou největších producentů piva na světě posvětily antimonopolní úřady, ten evropský však nařídil, že AB Inbev musí kvůli hrozící dominanci na evropském trhu část získaných aktiv prodat.

Loni v prosinci pak v konkurenci sedmi zájemců, ke kterým patřila i například česká investiční skupina PPF, zvítězil největší nabídkou koncern Asahi Group Holdings, který už předtím koupil od SABMiller také italský pivovar Peroni a nizozemský Grolsch.

Asahi prý českému pivu neuškodí
Analytici i lidé z pivovarnické branže hodnotí příchod Asahi do Česka pozitivně. Jedná se podle nich o lepší volbu než kdyby Prazdroj koupila nějaká investiční skupina nebo nějaký jiný zájemce, který nemá s vařením piva nic společného.

V podniku už měsíce panovala nejistota. Nejen z toho, kdo výrobu značek Pilsner Urquell, Gambrinus, Kozel a Radegast ovládne, ale hlavně jak si bude počínat.

Je zřejmé, že Japonci teď dosadí do vedení některé vlastní lidi. Nejméně jistou pozici má dosavadní generální ředitel Paolo Lanzarotti, dosazený ještě předchozími majiteli. Neočekává se ale, že by noví majitelé radikálně měnili technologii nebo portfolio vyráběných značek.

„V Japonsku má zejména plzeňský ležák vysoké renomé. Dá se očekávat, že naše piva bude nový majitel intenzivně podporovat,“ uvedl například pivovarnický expert a někdejší dlouholetý ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Dlouhodobě ziskový a pravidelně investující Prazdroj bude svou roční produkcí 10 milionů hektolitrů hektolitrů (včetně licenční výroby v Rusku) vítaným přilepším pro Asahi, které v roce 2015 prodalo 20,5 milionů hektolitrů piv. To je objem, který zhruba odpovídá celkové produkci všech pivovarů v Česku.

Jezdí po celé Evropě a učí chlapy čepovat pivo

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Alice Andryzková

Podle jména byste mohli hádat, že hraje tenis. Podle vizáže byste si mladou drobnou blondýnku představili třeba za pultem luxusního butiku. Jenže Martina Navrátilová stojí za výčepem. Aby ne, žije v Plzni.

Když někdo řekne „propadl jsem pivu“, zřejmě ho pošlou do protialkoholní léčebny. Tahle mladá žena to má jinak. Přestože původně měla o své profesní dráze jiné představy, zlákala ji výzva stát se nejlepší výčepní. „Ono totiž nejde jen o to, naplnit sklenici tekutinou. Výčepní může skvěle uvařené pivo úplně zkazit,“ říká sedmadvacetiletá Martina Navrátilová.

Jak tedy poznám dobrého výčepního?
Podle toho, že se o pivo stará, čepuje ho s láskou, takže si na něm pochutnáte. Češi se považují za pivní odborníky, ovšem odbornost často zaměňují za vypitý objem. Stále je více než kvalita a chuť zajímá míra a cena. A jestliže vám nevadí, že váš výčepní sebelepší pivo načepuje do suché, špinavé sklenice, je to smutné.

Ale situace se postupně zlepšuje, ne?
To ano, ale chtěla bych, aby bylo více podniků, kde pivo dělají výčepní. Ono totiž nejde jen o naplnění sklenice tekutinou. Jde o postupy, které ve výsledku zásadně ovlivňují vzhled a hlavně chuť piva. Není nic horšího, než když sládky skvěle uvařené pivo někdo za výčepem zkazí a vy si jako zákazník nepochutnáte.

Mluvíte o pivu s opravdovou láskou.
Přiznávám, pivo mi chutná a pohled na perfektně načepovanou sklenici mě baví. A mnohem víc, když je pro mne. Nejsem ale velký pijan, my výčepní spíš degustujeme, stačí pár šnytů.

Kdy a kde jste se zamilovala?
Už v průběhu magisterského studia pedagogiky jsem začala pracovat za výčepem a tahle profese si mě naprosto získala.

Co bylo nejtěžší se naučit?
V úplných začátcích mi dělal problém šnyt: v podstatě malé pivo ve velké sklenici, je skvělé pro degustaci, na dva prsty piva, na tři krémové pěny a prst při vrcholu sklenice zůstane prázdný, aby se tam vešel nos, když si k pivu přičichnete. Zákazníci v restauraci, kde jsem začínala, tento způsob čepování neznali a raději si dávali klasickou hladinku, tedy plný půllitr. Takže bylo těžké to na někom natrénovat a vysvětlit, že stejné pivo může chutnat několika způsoby.

Kdy jste zjistila, že pivo je opravdu váš osud?
V pivnici jsme chtěli mít to nejlepší pivo, byla to pro nás výzva. Pak přišla přihláška do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2015, já to zkusila a obsadila druhé místo. Následovala spousta aktivit, cestování a školení personálu.

Začala jste jezdit po celé Evropě a učit výčepní správně čepovat. Jak to muži brali?
Funguje to výborně, když to zvládne mladá holka, proč by nemohli oni. Chlapi jsou v práci přímější, víc nad věcí, ženy jsou zase větší pečlivky, ale pro mě je nejdůležitější, abych si se svými parťáky rozuměla, na pohlaví nezáleží.

Máte od nich nějakou zpětnou vazbu? Jak jsou úspěšní?
Někdy se ke mně dostane zpráva z podniku, kde jsem školila, že se jim daří líp, byznys se zvedl a zákazníci si pivo pochvalují. To je pocit k nezaplacení.

A jaká pochvala vás potěší od „pivaře“?
Když řekne: To pivo mi chutná, má říz, je správně hořké a pěna je jako šlehačka.

Zákazníky jste začala „školit“ přes sociální sítě. Funguje to?
Ano, přátelé a fanoušci mi píší, které podniky čepují dobré pivo a že v jejich domovské hospodě sami požadují vyšší kvalitu, jakou viděli na mých fotkách. To je totiž strašně důležité, aby zákazníci chtěli správně opečované pivo a nepili slejváky, kapáky, pokaždé samozřejmě s pokorou. A proto svoje poznatky, tipy a zkušenosti zveřejňuji na svém profilu, aby každý mohl vidět rozdíl. Těch příspěvků připravujeme do budoucna mnoho.

Lásku k pivu sdílíte se svým partnerem. Pracujete spolu?
Snoubenec mě toho o pivu hodně naučil. Pomáhá mi s projektem Holka za výčepem, který probíhá na sociálních sítích. Je tam vidět, kde zrovna školím, na čem právě děláme, veřejnost se tam dozví vše o správném čepování piva. A připravujeme program Můj výčepní, který představí tohle krásné řemeslo.

Které dnes zažívá znovuzrození...
Práce výčepních má staletou tradici jako pivo samo. Jen v minulých dobách se brala spíš jako obsluha hostů u stolů či na baru. Lidé si jí nevážili a vykonával ji kdekdo. A až nyní přes všechny známé kuchaře, sommeliéry a nás, výčepní, se znovu dostává do povědomí. Pomohly jí i různé soutěže, kterých se chce účastnit čím dál víc lidí. Počet schopných výčepních pomalu roste, stejně jako množství restaurací a pivnic s perfektním pivem.

Čekáte miminko, jste připraveni s partnerem vyměnit pivo za mléko?
Samozřejmě, už dávno jsem v rámci zodpovědné konzumace přešla z piva na nealkoholické nápoje, a mléko bude nová výzva. Složitější bude skloubit rodinu a školicí výjezdy. Musíme vše připravit tak, aby to fungovalo. Chtěla bych totiž časem v práci pokračovat: školit výčepní v různých koutech světa a jezdit po Česku s vlastní školou čepování. Aby vždycky bylo kam zajít na dobré pivo.

Jarní cena českých sládků: Nejúspěšnějším je Zámecký pivovar

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:První zprávyFrýdlant

V sobotu 18. března proběhl již jedenáctý ročník největší degustační soutěže piv z minipivovarů ve střední Evropě - Jarní cena českých sládků. Nejúspěšnějším pivovarem se stal Zámecký pivovar Frýdlant.

Pořadatelem soutěže je Českomoravský svaz minipivovarů a jeho prezident Jan Šuráň k akci říká: „Počet minipivovarů v České republice rapidně roste, v současné době jich je 350 a z této kvantity se rodí vynikající kvalita piva, což letošní soutěž potvrdila.“

V letošním roce se degustovalo 614 vzorků piva ze 144 pivovarů. Přitom akce začínala velmi skromně, za účasti 27 pivovarů a 40 vzorků piva.

V předvečer soutěže se také konala valná hromada Českomoravského svazu minipivovarů, na které se volili noví členové předsednictva. Prezidentovi Janu Šuráňovi a viceprezidentovi Janu Kočkovi totiž skončilo tříleté volební období. Novým viceprezidentem svazu byl zvolen Martin Hájek, zástupce přispívajících členů svazu a post prezidenta znovu obhájil Jan Šuráň. Přijímáni byli také noví členové. V současné době má svaz 120 činných členů a 14 přispívajících. Před valnou hromadou jako každý rok proběhly vzdělávací semináře pro sládky minipivovarů.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky byly zařazeny do 15 kategorií (světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo, speciální piva světlá, speciální piva tmavá, speciální piva silná, speciální piva polotmavá, piva typu Pale Ale, piva India Pale Ale, piva India Black Ale, pšeničná piva silná, silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout). Piva hodnotilo 94 degustátorů, kteří se střídali v 10 základních degustačních komisích (z nichž každá měla 5 členů) a ve 4 finálových komisích. Finálová degustační komise byla složena z degustátorů z velkých průmyslových pivovarů.

Nedostatek sládků má pomoci řešit rekvalifikační kurz

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Nedostatek sládků, především v minipivovarech, má pomoci řešit rekvalifikační kurz pivovarnické a sladovnické práce. V květnu ho spustí brněnská Beer Academy ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Řekl to zakladatel Beer Academy David Janda. V Česku je přes 300 minipivovarů a jejich počet vytrvale roste. Pro malé provozy je tak stále složitější sehnat vyškoleného sládka.

"Rekvalifikační kurz využijí ti, kteří si chtějí splnit svůj sen být sládkem, nebo chtějí provozovat vlastní pivovar. Účastníci projdou 300 hodinovým vzdělávacím programem a osvojí si znalosti ve výrobě a obsluze pivovaru," uvedl Janda.

Rekvalifikační kurz obsahuje 300 hodin, z toho 122 hodin teorie a 178 hodin praxe. Na praktické části výuky se podílí Mendelova univerzita a pivovar Lucky Bastard, který nedávno investoval několik milionů do nové varny a přesunutí výroby do větších prostor.

Podobný kurz nabízí aktuálně i Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze (VÚPS). Podle Jaromíra Fialy z VÚPS je zájem o kurz velký. Podle něj nelze dopředu tvrdit, že se po zdárném ukončení kurzu rekvalifikant stane sládkem. "Otevírá se mu však nové uplatnění na trhu práce a možnost zisku dalších praktických zkušeností v tomto oboru," uvedl Fiala.

Nenechte si ujít: V Praze jsou starší rodinné domy pětkrát dražší než na Vysočině

Počet minipivovarů v Česku roste, aktuálně je jich kolem 350. Vznikají většinou na místech zaniklých pivovarů, ale také na horských boudách, jako je například Luční v Krkonoších, nebo na lodích.

Počet minipivovarů se loni zvýšil i na jihu Moravy. Přibylo pět nových, z toho dva v Tišnově. Jeden minipivovar ale loni skončil, takže jich je nyní v kraji podle dostupných informací 41.

Naučí vařit pivo. Kurz má řešit nedostatek sládků

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Nedostatek sládků, především v minipivovarech, má pomoci řešit rekvalifikační kurz pivovarnické a sladovnické práce. V květnu ho spustí brněnská Beer Academy ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. Řekl to zakladatel Beer Academy David Janda. V Česku je přes 300 minipivovarů a jejich počet vytrvale roste. Pro malé provozy je tak stále složitější sehnat vyškoleného sládka.

"Rekvalifikační kurz využijí ti, kteří si chtějí splnit svůj sen být sládkem nebo chtějí provozovat vlastní pivovar. Účastníci projdou 300hodinovým vzdělávacím programem a osvojí si znalosti ve výrobě a obsluze pivovaru," uvedl Janda.

Rekvalifikační kurz obsahuje 122 hodin teorie a 178 hodin praxe. Na praktické části výuky se podílí Mendelova univerzita a pivovar Lucky Bastard, který nedávno investoval několik milionů do nové varny a přesunutí výroby do větších prostor.

Podobný kurz nabízí aktuálně i Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze (VÚPS). Podle Jaromíra Fialy z VÚPS je zájem velký. Podle něj nelze dopředu tvrdit, že se po zdárném ukončení kurzu rekvalifikant stane sládkem. "Otevírá se mu však nové uplatnění na trhu práce a možnost zisku dalších praktických zkušeností v tomto oboru," uvedl Fiala

Počet minipivovarů v Česku roste, aktuálně je jich kolem 350. Vznikají většinou na místech zaniklých pivovarů, ale také na horských boudách, jako je například Luční v Krkonoších, nebo na lodích.

Počet minipivovarů se loni zvýšil i na jihu Moravy. Přibylo pět nových, z toho dva v Tišnově. Jeden minipivovar však loni skončil, takže jich je nyní v kraji podle dostupných informací 41.

Nedostatek sládků má pomoci řešit nový rekvalifikační kurz

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Nedostatek sládků, především v minipivovarech, má pomoci řešit rekvalifikační kurz pivovarnické a sladovnické práce. V květnu ho spustí brněnská Beer Academy ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně. ČTK to řekl zakladatel Beer Academy David Janda. V Česku je přes 300 minipivovarů a jejich počet vytrvale roste. Pro malé provozy je tak stále složitější sehnat vyškoleného sládka. "Rekvalifikační kurz využijí ti, kteří si chtějí splnit svůj sen být sládkem, nebo chtějí provozovat vlastní pivovar. Účastníci projdou 300 hodinovým vzdělávacím programem a osvojí si znalosti ve výrobě a obsluze pivovaru," uvedl Janda.

Rekvalifikační kurz obsahuje 300 hodin, z toho 122 hodin teorie a 178 hodin praxe. Na praktické části výuky se podílí Mendelova univerzita a pivovar Lucky Bastard, který nedávno investoval několik milionů do nové varny a přesunutí výroby do větších prostor. Podobný kurz nabízí aktuálně i Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze (VÚPS). Podle Jaromíra Fialy z VÚPS je zájem o kurz velký. Podle něj nelze dopředu tvrdit, že se po zdárném ukončení kurzu rekvalifikant stane sládkem. "Otevírá se mu však nové uplatnění na trhu práce a možnost zisku dalších praktických zkušeností v tomto oboru," uvedl Fiala

Počet minipivovarů v Česku roste, aktuálně je jich kolem 350. Vznikají většinou na místech zaniklých pivovarů, ale také na horských boudách, jako je například Luční v Krkonoších, nebo na lodích. Počet minipivovarů se loni zvýšil i na jihu Moravy. Přibylo pět nových, z toho dva v Tišnově. Jeden minipivovar ale loni skončil, takže jich je nyní v kraji podle dostupných informací 41.

V Jarní ceně českých sládků zvítězil Zámecký pivovar Frýdlant

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Naše vodaAutor:ČMSMPFrýdlant

V sobotu 18. března proběhl již jedenáctý ročník největší degustační soutěže piv z minipivovarů ve střední Evropě – Jarní cena českých sládků. Jak přitom informovala mediální zástupkyně minipivovarů Tereza Melišová, nejúspěšnějším pivovarem se stal Zámecký pivovar Frýdlant.

Pořadatelem soutěže je Českomoravský svaz minipivovarů (ČMSMP) a jeho prezident Jan Šuráň k akci říká: „Počet minipivovarů v České republice rapidně roste, v současné době jich je 450 a z této kvantity se rodí vynikající kvalita piva, což letošní soutěž potvrdila.“ V letošním roce se degustovalo 614 vzorků piva ze 144 pivovarů. Přitom akce začínala velmi skromně, za účasti 27 pivovarů a 40 vzorků piva.

Soutěž je určena pro minipivovary, výzkumné a školní pivovary a jejich pivní vzorky byly zařazeny do 15 kategorií (světlé pivo výčepní, český světlý ležák, polotmavý ležák, tmavý ležák, pšeničné pivo, speciální piva světlá, speciální piva tmavá, speciální piva silná, speciální piva polotmavá, piva typu Pale Ale, piva India Pale Ale, piva India Black Ale, pšeničná piva silná, silná svrchně kvašená piva a piva typu Stout). Piva hodnotilo 94 degustátorů, kteří se střídali v 10 základních degustačních komisích (z nichž každá měla 5 členů) a ve 4 finálových komisích. Finálová degustační komise byla složena z degustátorů z velkých průmyslových pivovarů.

V předvečer soutěže se také konala valná hromada ČMSMP, na které se volili noví členové předsednictva. Prezidentovi Janu Šuráňovi a viceprezidentovi Janu Kočkovi totiž skončilo tříleté volební období. Novým viceprezidentem svazu byl zvolen Martin Hájek, zástupce přispívajících členů svazu a post prezidenta znovu obhájil Jan Šuráň. Přijímáni byli také noví členové. V současné době má svaz 120 činných členů a 14 přispívajících. Před valnou hromadou jako každý rok proběhly vzdělávací semináře pro sládky minipivovarů.

ČMSMP byl založen 16. dubna 2011, a to 32 minipivovary, jako reakce na neustále rostoucí počet restauračních a produkčních minipivovarů.

Pivovary se vyzbrojily speciály

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Třebíčský deníkAutor:Denisa Šimanová

Sládci z některých pivovarů na Pelhřimovsku se letos opět pustili do vaření velikonočních speciálů.

Milovníci zlatavého moku se tak mohou těšit například na piva vícestupňová, postní či pivo vídeňského typu.

Želivský klášterní pivovar si pro své návštěvníky připravil šestnáctistupňové polotmavé postní pivo vídeňského typu. „Pivo tohoto typu vařím už třetím rokem a zatím je o něj zájem. Letos jsem chtěl tento velikonoční speciál změnit, ale po zralé úvaze jsem usoudil, že bude dobré, když ho ještě jeden rok zopakuji," přemítal sládek Želivského klášterního pivovaru Jiří Kratochvíl, kolikátou sezonu zmíněný speciál lidem nabízejí.

Prozradil také, že příští Velikonoce by lidé mohli ochutnat pivo silné jak chuťově, tak množstvím alkoholu, které je hutné a plné chuti. „Na příští rok přemýšlím o jiném pivu, ale ještě uvidíme, jaké budou obchodní výsledky letošního velikonočního speciálu. V příštím roce bych udělal také šestnáctku, ale bylo by to pivo stout," nalákal příznivce piva Jiří Kratochvíl. Velikonoční speciál v podobě tradičního čtrnáctistupňového piva uvedl na trh pelhřimovský pivovar Poutník už začátkem tohoto týdne.

„Velikonoční speciál je u nás k dostání už od úterka. Čtrnáctku, kterou děláme každý rok na Velikonoce a Vánoce, si lidé oblíbili," pochvaloval si referent prodeje pivovaru Jiří Vacek.

Ti, kteří o Velikonocích vyrazí v Pelhřimově na pivo, však budou moci ochutnat ještě další speciál. „V naší restauraci si budou moci lidé dát černé pivo Bavorskou třináctku. Posledně jsme vařili dvanáctku a ta se pila poměrně dobře, takže předpokládám, že i toto pivo bude mít úspěch," řekl majitel tamního soukromého pivovaru Na Čtyrce Ladislav Taisler.

Naopak humpolecký Rodinný pivovar Bernard na Velikonoce žádné pivní speciály nepřipravuje.

„Naše speciály máme celoročně v rámci projektu Rotující pípa, jedná se například o černou lavinu, nefiltrovanou čtrnáctku nebo svrchně kvašená piva ale (ale je typ piva – poznámka redakce)," uvedl mluvčí pivovaru Bernard Zdeněk Mikulášek.

Rodinný pivovar Bernard vaří také nepasterovanou desítku, jedenáctku, dvanáctku, čtrnáctku, polotmavé, černé, to vše ve verzi lahvové, sudové, ale i filtrované a nefiltrované – sudové, a s přidáním čerstvých kvasnic ve verzi lahvové – kvasnicové.

Speciální velikonoční zlatavý mok letos svým zákazníkům nenabídne čerstvě vzniklý pivovar v Kamenici nad Lipou. „Na Velikonoce už mít pivo budeme, ale vařit velikonoční speciál nebudeme. První várku piva, konkrétně kamenické dvanáctky, jsme totiž uvařili teprve 1. března," řekl jednatel společnosti Pivovar Kamenice Milan Houška.

Nyní má pivovar připravenou také kamenickou dvanáctku, kamenickou desítku a kamenickou polotmavou třináctku.

Budějovický Budvar loni vystavil rekordní objem piva

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Regionální novinyBudvar

Budějovický Budvar vystavil v roce 2016 historicky rekordní objem piva. Celkem to bylo 1 615 000 hektolitrů, což je meziročně o 0,8% více. Loňský prodej piva mohl být ještě vyšší, ale pivovar již v roce 2015 dosáhl horní hranice svých výrobních i logistických kapacit. Proto musel v řadě případů odmítat požadavky zákazníků. Loňské zvýšení prodeje umožnil soubor interních organizačních opatření a maximální úsilí všech zaměstnanců. Další zvýšení prodeje piva bude možné až po dokončení rozsáhlých investic v předpokládané hodnotě dvě miliardy Kč do roku 2020. Očekávaný rozvoj pivovaru však může úplně zastavit zákon o registru smluv. Budějovický Budvar proto usiluje o získání výjimky.

Nárůst výroby je dlouhodobým trendem: v roce 2006 byl výstav pivovaru 1 151 000 hektolitrů a od té doby se tedy objem zvýšil o 40%. Přes navyšování objemu výroby je prioritou zachování vysoké kvality piva.

"Výsledky mohly být ještě lepší, ale pivovar je již od roku 2015 na horní hranici výrobních a logistických kapacit. Především v hlavní sezóně jsme dokonce bohužel museli v řadě případů odmítat objednávky našich zákazníků," říká Petr Žáček, ředitel Budějovického Budvaru. Zvýšení prodeje umožnila realizace souboru organizačních opatření, která umožnila najít drobné rezervy. To si vyžádalo také maximální úsilí všech zaměstnanců. "Pokud chceme vyrobit a prodat více piva, musíme co nejrychleji dokončit naplánované investice do rozšíření logistiky a následně také do výrobních kapacit," dodává Petr Žáček.

Ekonomický ředitel Petr Žáček v zastoupení ředitele podniku řídil pivovar od 1. 6. 2016, k 1. 1. 2017 byl ministrem zemědělství pověřen řízením pivovaru jako jeho ředitel.

Již v minulém roce byly zahájeny rozsáhlé rozvojové investice v řádu dvou miliard Kč, jejichž cílem je zvýšení logistických a následně i výrobních kapacit tak, aby po jejich dokončení výstav pivovaru dosáhl objemu dvou milionů hektolitrů. Mezi již dokončené projekty rozvoje patří nové přetlačné tanky pro pivo před stáčením o jmenovitém objemu 10 000 hektolitrů. V současné době probíhá upgrade centrálního informačního systému (ERP), výstavba automatizovaného skladu, technologického mostu (lávky) a silničního mostu. Dokončuje se projektová příprava k dalším etapám rozvoje: rozšíření kvasných kapacit, stavba třetí lahvové stáčecí linky včetně rozšíření kapacit varny.

"V této souvislosti máme vážné obavy, že do očekávaného rozvoje podniku negativně promítnou dopady zákona o registru smluv. Pokud nezískáme výjimku, ztratíme svou konkurenceschopnost, což samozřejmě přinese ztrátu rentability podniku plynoucí z poklesu tržeb a nárůstu nákladů. Výsledkem bude zhoršení výsledků hospodaření a v krajním případě dokonce propad do účetní ztráty," uzavírá Petr Žáček.

Hlavní rizika Zákonu o registru smluv pro Budějovický Budvar:
1. Ztráta obchodních partnerů.
2. Odhalení obchodně-strategických informací, které nepatří do obchodního tajemství.
3. Je sice možné začernit "obchodní tajemství", ale aby mohla být informace považována za obchodní tajemství, musí splnit všechny znaky vyjmenované v zákonné definici. Problém je tak aplikovatelnost v praxi, kdy působí různé okolnosti, které je nutné vzít v potaz. V případě sporu pak rozhodují soudy, které mohou věc posoudit jinak, než jak ji vidí ten, kdo má povinnost ke zveřejnění.
4. Zásadní omezení podnikání v zahraničí (Budvar loni vyvezl více než 60% produkce).
5. Zákon nařizuje písemnou formu smlouvy, což u podniku s rychloobrátkovým zbožím je nemyslitelné, řadu obchodů realizuje přes telefonické objednávky.
6. Zdražení nákupu surovin, materiálů a služeb, které vyplyne z toho, že i přes nesouhlas našich obchodních partnerů začneme zveřejňovat jejich smlouvy s jejich know-how.
7. Z povinně zveřejňovaných dokumentů se konkurence může nepřímo a zdarma dostat i k údajům, které ohrozí duševní vlastnictví podniku (zejména ochranné známky).
8. Zákon o registru smluv jde proti Budvaru a jeho základnímu právu na rovné podmínky podnikání, které má jako podnikatel zaručené Listinou základních práv a svobod.
9. Zveřejnění smluv Budvaru nebude mít přínos ve vztahu k veřejné kontrole, neboť laická veřejnosti nedokáže reálně posoudit, zda jsou podmínky v dané smlouvě nastaveny vyváženě, k tomu slouží současné kontrolní mechanismy (dozorčí rada, zakladatel), jejichž personální obsazení si řídí stát. Ve smlouvách se vyzná pouze konkurence, která je samozřejmě schopna získané informace využít ve svůj prospěch.
10. Statutární zástupce podniku se musí chovat jako řádný hospodář, ukládají mu to právně závazné předpisy a logicky tedy nemůže připustit, že svou firmu otevře konkurenci.

Strop pro cenu piva na Oktoberfestu? Hospodští se bouří

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Euro.cz

Mocenský diktát, populismus. Tak označují pivovary myšlenku zastropovat cenu mázu piva na největších oslavách piva na světě, Oktoberfestu. Politik CSU Josef Schmid navrhl maximální cenu 10,7 eur za tuplák piva. Při současném kurzu koruny k euru to je 289 korun.

Do sporu o cenu piva se zapojil i mnichovský starosta Dieter Reiter z SPD. Reaguje na návrh svého zástupce Josefa Schmida z bavorské konzervativní strany CSU.

Ten navrhl zastropovat cenu mázu piva na mnichovských slavnostech piva Oktoberfest na 10,7 eur až do roku 2019. Reiter návrh označil za nemístný s tím, že poškozuje pověst celého města. Vyzval Schmida, aby se všemi zúčastněnými navrhované změny projednal.

Schmid se obává toho, že hospodští v obřích stanech zvednou ceny piva kvůli zvýšeným nákladům na bezpečnostní opatření, ale také kvůli vyšším cenám za pronájem. Dodatečné náklady se odhadují na 5 milionů eur (135 milionů korun).

Jako kompenzaci navrhuje mnichovský politik pronajímatelům prodloužení slavností o jeden den. Ti to odmítají. Toni Roiderer, mluvčí zástupců zúčastněných pivovarů, návrh označil za čistý populismus a mocenský diktát.

Schmid kritiku starosty odmítl s tím, že nepotřebuje poučovat, jak vést dialog. Městská rada má o podmínkách pro Oktoberfest rozhodovat v květnu.

Cena piva se v Německu se od roku 2002 zvýšila o 19 procent, na Oktoberfestu ale o 65,1 procenta, upozornil Frankfurter Allgemeine Zeitung.

Zástupci pivovarů tvrdí, že pivo pro slavnosti je kvalitnější, více chmelené a silnější (speciály s obsahem přes 13,5 procenta extraktu původní mladiny) a proto i dražší.

Kritici regulace ceny varují, že si hospodští peníze vyberou jinde. Na nealkoholických nápojích a na jídle. Takže na cenový strop piva doplatí rodiny s dětmi, nikoliv pijáci piva, kteří se každoročně na přelomu září a října sjíždějí do bavorské metropole z celého světa.

Festival trvá minimálně 16 dnů a končí první neděli v říjnu. Koná se od roku 1810 na Tereziánské louce. Ze 70 procent je navštěvován místními návštěvníky.Tržby v posledních letech dosahují okolo jedné miliardy eur (27 miliard korun).

Návštěvnost nicméně poslední roky klesá. Loni to bylo 5,6 milionu návštěvníků, v roce 2015 5,9 milionu a o rok dříve 6,3 miliony. Jeden návštěvník slavností vypije v průměru jeden litr piva.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.02.2018 16:355.982/5.982