Novinky a zajímavosti ze světa piva

Komentované prohlídky pivovaru Proud v Plzni nabízejí mimořádně intenzivní zážitek. Současnost se v nich totiž prolíná s minulostí. Proud sídlí v bývalé elektrocentrále plzeňského pivovaru, návštěvníci tak uvidí nejen moderní provoz, ale také místa spojená s původními energetickými a vodními zdroji, které kdysi využíval Prazdroj. Prohlídky se po několika měsících omezení kvůli pandemii covidu-19 opět konají každý pátek v 16.30 a sobotu v 10.45 a 12.45 hodin.

Prohlídková trasa začíná v Návštěvnickém centru na nádvoří pivovaru Plzeňský Prazdroj. Během krátké jízdy autobusem k bednárně se návštěvníci dozví o nadčasovém Spalkově projektu, jehož zásluhou byl plzeňský pivovar již na počátku 20. století soběstačný a nezávislý na dodávkách pitné i užitkové vody a elektrické energie. Zjistí, jak dříve fungovala říční vodárna, úpravna vody, vodárenská věž, ale i samotná elektrárna postavená roku 1907. V závěru 2. světové války, v dubnu 1945, budovu těžce poničil nálet spojenců při bombardování Plzně. Trvalo více než půl roku, než byla elektrárna opravena a znovu uvedena do provozu. Svoji funkci poté plnila ještě několik dalších desítek let, výroba vlastní energie pro pivovar však začala být postupně nahrazována odběrem z veřejné sítě. Rozsáhlá rekonstrukce chátrající budovy se rozjela v srpnu 2019, první várku piva tady uvařili 29. 9. 2020.

Do budovy bývalé elektrocentrály, dnes pivovaru Proud, návštěvníky zavede ředitel pivovaru Michal Škoda nebo sládková Lenka Straková. Přiblíží nejen proces vaření piva, ale vysvětlí i co se skrývá pod názvem Proud. Během devadesátiminutové prohlídky se lidé dostanou přímo do srdce pivovaru, tedy na varnu o objemu 30 hektolitrů, ochutnají slady potřebné k výrobě piva a na závěr všechny dospělé návštěvníky čeká degustace tří piv z portfolia pivovaru Proud přímo z kvasných ležáckých tanků.

I letos na jaře chystá Pivovar Litovel do vybraných restaurací a hospod zelený speciál Litovel Patrik. Litovelští pivovarníci jej uvařili k příležitosti Dne svatého Patrika a bude dostupný ve dvou termínech: nyní v březnu a v dubnu před Velikonocemi.

Nefiltrovaný ležák nabídne Pivovar Litovel k příležitosti Dne svatého Patrika a období Velikonoc. Zelenou barvu a specifickou vůni získal kombinací pečlivě vybraných bylin, jejichž poměr tvoří jedinečnou a svěží chuť. „Jsme opravdu velmi rádi, že letos jsou už opět otevřené hospody a naši příznivci budou mít možnost vychutnat si zelený speciál Litovel Patrik tak, jak jej mají nejraději, tedy na čepu ve své oblíbené hospodě,“ říká Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. Zelený speciál bude k dispozici jak na čepu, tak i v pětilitrových soudcích, které si lidé oblíbili v době pandemie.
Pivovar Litovel letos speciál stáčí hned ve dvou termínech. „Litovel Patrik je k dispozici již v březnu na oslavu Dne svatého Patrika, podruhé jej budeme stáčet v dubnu před Velikonocemi, aby si jej lidé mohli vychutnat na Zelený čtvrtek,“ doplňuje sládek Petr Kostelecký.

Tradiční české pivovary Holba, Litovel a Zubr společně patří skupiny Pivovary CZ Group a.s. Roční objem výstavu piva této skupiny se dlouhodobě pohybuje okolo 700 tis. hl, přičemž téměř třetina produkce směřuje na zahraniční trhy. Tyto regionální pivovary s celostátním dosahem vyvážejí pivo např. na Slovensko, do Německa, Polska, Maďarska, Itálie, Finska, Švédska, Litvy, Estonska nebo Ruska, ale třeba i do Kolumbie.

Pivovar Litovel – tradice trvající již 129 let, úcta k poctivému řemeslu, ruční práci a kvalitním surovinám. To jsou hlavní zásady, kterých se dodnes drží pracovníci Pivovaru Litovel, jenž byl slavnostně otevřen v roce 1893 jako ryze český vlastenecký Rolnický akciový pivovar se sladovnou v Litovli. Historie pivovaru je lemována četnými úspěchy a oceněními z mnoha výstav a gastronomických soutěží v tuzemsku a zahraničí. Portfolio Pivovaru Litovel tvoří piva vařená tradičními postupy na předem danou stupňovitost, otevřeným kvašením a dlouhým dozráváním v ležáckém sklepě. Zaměřuje se také na pivní speciály a nechybějí ani pivní mixy.

Pomoc přes pivo. Břeclavský minipivovar Frankies se rozhodl podpořit Ukrajinu v boji proti ruské armádě, která už déle než dva týdny útočí na jejím území. Břeclavští pro zákazníky uvařili nový pivní speciál Idi nahui, Putin! „Název vyjadřuje naše nejbližší emoce, v jakém rozpoložení jsme se tehdy cítili,“ říká majitel pivovaru Štěpán Přikryl.

Ve volném překladu je to vulgární vzkaz: Jdi do p***le, Putine. Jde o narážku na ruský útok na Hadí ostrov v Černém moři, kdy se ukrajinští pohraničníci odmítli vzdát a reagovali odpovědí: „Ruská válečná lodi, jdi do p***le.“ „Převzali jsme to a předělali na Putina, kterého bereme jako hlavního strůjce konfliktu,“ zmiňuje majitel pivovaru.

Přiznává, že tento speciál chtěli původně vydat pod jiným názvem, ale nakonec se rozhodli pro změnu. „Je to dark ale. Tmavé pivo, třináctka, studeně chmelená, svěží. Něco, co si u nás možná běžný člověk pod tmavým pivem nepředstaví,“ říká Přikryl.

Z každých padesáti prodaných litrů věnuje Frankies na Ukrajinu tisíc korun. „Zájem je veliký. V současné chvíli jsme prodali celou uvařenou várku piva, to znamená asi 450 litrů,“ uvádí Přikryl.

Je přesvědčený, že by toho prodali ještě více. Vařit další várku ale nebudou. Jedna je podle Přikryla dar, který je v možnostech pivovaru. Zájemci pivo se vzkazem pro Putina mohou ochutnat v různých podnicích, včetně Brna. „V naší hospodě bude ještě určitě. Speciál si bral i Klub cestovatelů v Brně a další hospody,“ dodává Přikryl.

Na tchajwanském trhu je k mání další z českých piv. BrouCzech, světlé pivo z pivovaru Nová Paka, je k dostání v síti obchodů Simple Mart v půllitrových plechovkách. Novopacký ležák tak doplní sortiment českých piv, která se v zemi již dají koupit.

Simple Mart, kde se BrouCzech bude prodávat, má na Tchaj-wanu více než 800 obchodů. Pro novopacký pivovar je Tchaj-wan nová exportní destinace, BrouCzech se tak zařadí po bok zemí jako USA, Kanada, Čína či Itálie.

BrouCzech však není jedinou značkou českého piva, kterou lze na Tchaj-wanu zakoupit. Mezi další známá jména patří Plzeňský Prazdroj, Kozel či Budějovický Budvar. Rozmanitá nabídka jde ruku v ruce s rostoucí chutí Tchajwanců experimentovat a zkoušet nové druhy. Potenciál uspět na trhu mají prémiová, a především nealkoholická piva. Popularitu v posledních letech získávají i minipivovary.

Místní trh byl pro dovoz piva otevřen v roce 2002. Mezi hlavní dovozce patří Čína, Nizozemsko, Japonsko a USA. Dovoz z těchto zemí tvoří až 85 % z celkového objemu. Dle statistik se spotřeba piva na Tchaj-wanu v posledních letech pohybovala mezi 5,5-5,7 mil. hektolitrů ročně, tento trend byl částečně narušen striktními opatřeními proti koronaviru. Objem importovaného piva má vzrůstající tendenci s ročním tempem růstu v průměru ve výši 5 %, dovoz zahraničních značek tvoří 30-40 % z celkové spotřeby. Domácí výroba je zcela závislá na dovozu vstupních surovin, což může být zajímavou příležitostí pro české producenty. Dominantní pozici při dovozu chmele drží Německo, hlavním dodavatelem ječmene je Austrálie.

Objem dovezeného piva z ČR na Tchaj-wan v „předcovidovém“ roce 2019 tvořil 5 090 hektolitrů, v meziročním srovnání se jedná téměř o 100% nárůst. Věříme, že na tento se podaří navázat i v období „postcovidovém“ a česká piva si najdou nové zákazníky i na Tchaj-wanu.

Nejen za potraviny, ale také za pivo si Jihomoravané připlatí kvůli válce na Ukrajině. Potvrdil to obchodní ředitel Slavkovského pivovaru Zdeněk Vlček. Zdražuje totiž ječmen, který je klíčový pro výrobu sladu, a především pohonné hmoty. „Dopad na cenu piva je nevyhnutelný. Pomyslete už pouze na přepravu surovin nebo v rozvozu zásob piva,“ potvrdil Vlček.

Následky krize se podle něj naplno teprve projeví. „Například u nás už máme avizované zdražení piva od jara. Počítali jsme s tím hlavně v souvislosti s většími náklady na energie, ale nyní do toho zasahuje ještě válka na východě. V tuto chvíli tedy plné dopady ještě nemám vyčíslené,“ dodal obchodní ředitel pivovaru na Vyškovsku.

Velké změny čekají Žatecký pivovar. Opustí tradiční způsob výroby piva a propustí většinu zaměstnanců. Na podnik s 220letou tradicí dopadla dvouletá pandemie koronaviru a současné drastické zdražení cen energií, především plynu a elektřiny.

Pivovar vlastní dánská společnost Carlsberg. Ke změnám vedly majitele ekonomické důvody. Žateckému pivovaru se podle jeho ředitele nedařilo již několik let, ale držel se. Citelnou ranou pak ale byla pandemie koronaviru a růst cen energií.

„Na základě rozhodnutí vlastníka ukončujeme výrobu ve staré výrobní části, to znamená spilko-sklepové hospodářství. Poslední dvouletá covidová doba a zároveň drastické zvýšení cen energií mělo na nás takový dopad, že nejsme schopni v tomto prostředí konkurenčně vyrábět pivo. Tradiční výroba je tak energeticky náročná, že při současných cenách budeme okamžitě v červených číslech,“ uvedl výkonný ředitel Žateckého pivovaru Martin Kec.

Podnik přejde na trend, který v období před pandemií zažíval obrovský boom. „Začínáme stavebně připravovat instalaci malého pivovaru s kapacitou okolo tří tisíc hektolitrů, takže se vlastně jedná o minipivovar,“ upozornil Kec.

Pro srovnání, před covidem byla produkce pivovaru přes 30 tisíc hektolitrů ročně, minulý rok to bylo okolo 24 tisíc hektolitrů.

Stávající provoz Žatecký pivovar ukončí za několik týdnů, následná přestavba a instalace nové technologie bude trvat zhruba tři měsíce. Má jít o investice v řádu nižších desítek milionů korun. Nový provoz plánuje podnik spustit v říjnu. Přijde tak o letní sezonu, která bývá nejsilnější z celého roku.

Změna se výrazně dotkne počtu zaměstnanců. Ze stávajících 43 pracovníků dostane výpověď čtyřicet. Výrazně se také změní nabízený sortiment, omezí se na sudové pivo a limitované dárkové lahve. Končí lahvová a plechovková produkce.

Využití opuštěných prostor není jasné
„Musíme se domluvit na tom, jaké značky zachováme a které vyřadíme. Ovšem tím, že budeme mít možnost dělat piva svrchně kvašená a mít uzavřené hospodářství, tak si můžeme dovolit experimentovat a přijít i s jinými značkami,“ popsal ředitel pivovaru.

Nová produkce bude podle něj mířit především do hospod a restaurací. „Myslím, že přijdeme o spoustu stávajících zákazníků, ale doufám, že budeme s novými výrobky schopni oslovit i nové,“ věří Kec.

Pomyslnou vlajkovou lodí pivovaru se má stát žatecká restaurace U Orloje, která je součástí městského turistického areálu Chrám chmele a piva a kterou si Martin Kec před časem pronajal od města a připravuje její otevření. Kromě chrámových piv z tamního minipivovaru bude nabízet všechna piva, která se ve městě Žatec vaří.

Opuštěné prostory podnik zakonzervuje, aby nedocházelo k jejich chátrání. Jaké bude jejich budoucí využití, není v tuto chvíli jasné. Změna se nedotkne provozu Muzea pivovarnictví, které podnik vybudoval v opraveném historickém domě na rohu Žižkova náměstí a Horovy ulice a jež funguje od srpna 2020.

Prohlídka pivovaru Plzeňský Prazdroj, která patří dlouhodobě k nejoblíbenějším cílům návštěvníků z celého světa, je od 1. března přístupná včetně stáčírny. Prohlédnout si jednu z nejmodernějších stáčíren v Evropě s kapacitou úctyhodných 120 000 lahví za hodinu je tak opět možné po 106 dnech, kdy vstup omezila protiepidemická opatření související s šířením covidu-19.

Návštěva stáčírny je součástí vstupenky na prohlídku pivovaru Plzeňský Prazdroj, která atraktivní formou představuje jedinečný příběh legendárního piva. Kromě stáčírny navštívíte také varnu z 30. let minulého století nebo historické sklepy, kde se dodnes vyrábí pivo Pilsner Urquell tradiční metodou jako za dob prvního sládka – kvašením v dřevěných otevřených kádích a zráním v dubových ležáckých sudech. O unikátním postupu vaření, který je identický s tím, jak jej v roce 1842 zavedl Josef Groll, se dozvíte leccos zajímavého. Věděli jste například, že tenhle legendární ležák je dodnes vzorem pro více než 80 % všech pivních značek? Uvidíte také „srdce pivovaru“ – moderní varnu z roku 2004. Vrcholem prohlídky je degustace nefiltrovaného a nepasterizovaného piva Pilsner Urquell načepovaného přímo z ležáckých dubových sudů v historických sklepech, což je skutečná rarita.

Aktuálně nese název Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha a je umístěn v areálu Břevnovského kláštera na Praze 6. Své umění zde předvádějí sládkové již od roku 993, kdy byl Břevnovský pivovar založen. Výroba pivo byla několikrát přerušována až do roku 2011. Ochutnat zde můžete klasická česká piva i různé pivní speciály.

Pivovar vznikl jako součást hospodářského zázemí. Za husitských válek byl kompletně zničen a k výstavbě nového došlo až na sklonku 17.století v roce 1720. O čtyřiadvacet let později byl za válek silně poškozen a roce 1889 byl zrušen.

„Klášter neprovozoval pivovar sám, ale pronajímal jej různým pachtýřům na dobu obvykle 6 let. V 19. století se zde vystřídala řada sládků, jmenujme například Václava Nebeského, Vratislava Kuchtu, který byl již absolventem roční sladovnické školy, Josefa Haška a posledního sládka Josefa Káru. Vyráběl se tu slad pšeničný i ječný, z piv pak lehčí méně hořké pivo pšeničné a později i silnější hodně chmelený ležák z ječného sladu. Maximální výroba piva byla okolo 5 tisíc hektolitrů piva ročně,“ píše se na webových stránkách pivovaru.

Na pivovarskou tradici navázala až roku 2011 společnost Břevnovský klášterní pivovar svatého Vojtěcha, která zde pivo vaří dodnes. Aktuálně je nabízeno jedenáct druhů lahvových piv, některé z nich můžou návštěvníci ochutnat i jako točené. Všechna piva se zde vaří pod značkou Břevnovský Benedict.

Na návštěvě v Břevnovském pivovaru
Navštívit pivovar a detailně se seznámit s pivovarnickým uměním může každý. Pivovar pořádá prohlídky, kde se návštěvníci seznámí s historií i současností, podívají se do výrobních prostor, vyslechnou si přednášku o historii a výrobě piva.

Součástí prohlídky je také návštěva pivovarského muzea a expozice pivního skla. Prohlídkou dlouhou 45 minut provází pivovarsky erudovaná osoba, a kdo by měl zájem, může si zařídit extra degustaci 4 až 6 druhů piva pod vedením sládka.

Do Břevnovského pivovaru se nejlépe dostanete tramvají číslo 22 nebo 25 do zastávky Břevnovský klášter, která je na Bělohorské ulici.

Růžové holínky jsou nepřehlédnutelným symbolem celosvětové akce Pink Boots Collaboration Brew Day, jejímž cílem je podpořit a oslavit ženy v pivovarnictví. Limitovanou edicí piva Raise Your Glass APA se k mezinárodní iniciativě 8. března připojí také plzeňský minipivovar Proud. Vařit se bude v růžových holínkách, podle receptury zdejší sládkové Lenky Strakové, ze speciální směsi chmelů od Yakima Chief Hops.

„V rámci Pink Boots Collaboration Brew Day chceme vyjádřit podporu a připít na zdraví všem ženám v pivovarství! A věříme, že tahle krásně chmelená APA je pro to ideální. Navíc tento pivní styl jsme u nás v Proudu ještě nevařili a moc se na to těšíme,“ konstatuje ředitel pivovaru Proud Michal Škoda.

„Projekty jako Pink Boots Collaboration Brew Day mě baví, protože spojují lidi, kteří pivo prostě milují. Vnímám jej jako velmi přínosný i proto, že obrací pozornost k ženám v pivovarnictví. Tento obor už totiž dávno není doménou mužů. Přestože to mnohé lidi stále překvapuje, žen profesně spojených s pivovarnictvím přibývá, například jenom v Plzni jsme asi tři sládkové – ženy. Vloni jsme za speciál Proud Nealko Hazy IPA uvařený v rámci Pink Boots Collaboration Brew Day 2021 získali zlatou medaili na světové pivní degustační soutěži Meininger's International Craft Beer Award, tak jsem moc zvědavá, jak se nám podaří letošní APA – Raise Your Glass,“ dodává vrchní sládková pivovaru Proud Lenka Straková.

Pink Boots Collaboration Brew Day je iniciativou mezinárodní neziskové organizace Pink Boots Society, která byla založena v roce 2017 v USA s cílem podpořit profesionálky v oboru pivovarnictví v profesním růstu a vzdělávání. Symbolicky na Mezinárodní den žen 8. března v pivovarech po celém světě, které se myšlenku Pink Boots rozhodly podpořit, obují ženy i muži růžové boty a uvaří vybraný styl piva ze směsi chmele nazvané Pink Boots Hop Blend. Složení exkluzivní chmelové směsi se každým rokem mění, ale vždy pochází od partnera iniciativy, renomované americké společnosti Yakima Chief Hops, proslulé chmelovými produkty špičkové kvality. Letošní Pink Boots Hop Blend je výsledkem výběru, na kterém se spolu s více než 60 pivovary na podzim podílel také pivovar Proud.

„Dostali jsme vzorky asi 12 druhů chmele od Yakima Chief Hops spolu s formulářem a návodem na tvorbu vlastního blendu. Následně se z celého světa sešly ´dream blendy´, které se zpracovaly a o vítězi se hlasovalo. Část výtěžku z prodeje vítězného chmele pak putuje skrze organizaci Pink Boots Society na vzdělávací programy určené ženám v pivovarnictví,“ říká Lenka Straková a ještě upřesňuje charakteristiku letošní chmelové směsi: „Letošní ročník bude hodně voňavý s výrazným aroma citrusů, tropického i sladkého ovoce a obsahem hořkých látek 11 %. Ve směsi se nacházejí již známé chmelové odrůdy Idaho Gem, Talus, Triumph a Loral, které jsou doplněny jedním novošlechtěncem, který nese označení šlechtitelského programu HBC 630. Naše APA, tedy styl american pale ale, bude studeně chmelené světlé svrchně kvašené pivo, které bude mít stupňovitost 12 %, obsah alkoholu 5,3 % obj. a hořkost přibližně 55 MJH.“

Zájem o účast na Pink Boots Collaboration Brew Day s každým ročníkem roste. V roce 2018 se zúčastnilo 260 pivovarů z 10 zemí, vloni už se vařilo v 413 pivovarech v 23 zemích napříč kontinenty. A stejný trend je patrný i v České republice. Zatímco v roce 2021 se Proud do tohoto prospěšného projektu zapojil jako první tuzemský pivovar, letos jej následují další spřátelené pivovary, kterým Proud pomohl zprostředkovat nákup chmele. Vlastní „Pink Boots“ speciály tak uvaří pivovary Chroust, Zlatá kráva, Clock, Matuška, Trilobit, Antoš, Červený vlk, Madcat, pokusný pivovar Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského a také tři plzeňští domovarníci. Přidá se i pivovar Kos a pivovar Zichovec. V půlce dubna je v plánu společná ochutnávka hotových piv uvařených u nás v rámci Pink Boots Collaboration Brew Day 2022.

Hanušovický pivovar Holba otevřel zcela novou expozici Pivovarského muzea Holba. Návštěvníci si mohou prohlídku projít jak po vlastní ose, tak s výkladem průvodce. Expozice poskytuje náhled do historie pivovaru.

V nově otevřené expozici pivovarského muzea v Hanušovicích se návštěvníci mohou podívat na historii nejen pivovaru v Hanušovicích, ale také Wlachova pivovaru v Šumperku nebo pivovaru na Třemešku. Ty se připojily v roce 1906 k pivovaru v Hanušovicích.

„Časová osa nás provede hanušovickým pivovarem až do konce druhé světové války. Z této doby se dochovaly sklenice, lahve, bednářské hoblíky, palice, křiváky, sudy a mosazné pípy, které jsou u nás vystaveny,“ láká na novou výstavu Blanka Strnadová, vedoucí Pivovarského muzea v Hanušovicích.

Ve druhé části výstavy jsou dochované především osobní listy zaměstnanců pivovaru, nebo deputátní značky pro ně určené. Součástí jsou také historické fotografie, které jsou z velké části kopie pohlednic od sběratele Ladislava Matějčka. Další fotografie zachycují nedávné akce, jako je Holbyáda, sázení stromků nebo setkání Holbáků a Šeráků.

„Prohlídku expozice v muzeu zakončujeme v naší historické hospůdce v takzvaném foto koutku, kterému vévodí zrekonstruovaný výčepní pult z období 1. republiky a kde na vás čeká pan hospodský se štamgastem,“ dodává Strnadová. Po prohlídce bude ke zhlédnutí připravený film o pivovaru Holba.