Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Víme, proč muži chodí do hospody. Máte jim v tom bránit?

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:WomanOnlyAutor:Adéla Lišková

I my ženy si občas rády s kamarádkami posedíme u kafíčka či vínka, ovšem mnohým mužům nedělá problém strávit v hospodě i několik večerů do týdne. Proč muži vlastně chodí do hospody? A mají jim v tom jejich partnerky bránit?

Proč muži chodí do hospody?
Pro ženy bývá mužská záliba v trávení času v těch obludných zařízeních, kterým říkají hospody, často nepochopitelná. I mnoho žen si rádo večer někam vyrazí, ovšem alespoň do nějakého podniku na úrovni. Většina mužů oproti tomu nedá dopustit na zakouřené krčmy, kde se to jen hemží podivnými existencemi, které do sebe klopí jedno pivo (nebo kořalku) za druhým. Tato záliba však má svůj jasný původ v historii.

Hospoda jako mužský symbol
Ještě dávno když lidé žili v jednotlivých kmenech, kterým obvykle náležela jedna vesnice, se mezi obytnými staveními nacházela specifická stavba, která se četnými dřevořezbami a dalšími dekoracemi odlišovala od jiných. Tato stavba však nesloužila k bydlení, nýbrž ke schůzkám starších mužů, kteří byli vůdci rodiny a zároveň do jisté míry i vůdci celého kmene.

Do těchto prostor měly ženy vstup zakázán. A mladíci sem směli jen výjimečně, často výměnou za to, že budou starší pány obsluhovat. Tato “mužská doupata” měla mnoho významů, které časem přebraly speciální instituce – kromě trávení volného času se zde konaly společenská setkání a oslavy, na základě rozprav se zde činily důležitá rozhodnutí, pořádaly se zde náboženské obřady a podobně.
Proč muži chodí do hospody dnes

Analogie s historickými mužskými sruby a dnešními hospodami je jasná i co se týče interiéru. Dříve tam byly zvířecí kůže a parohy, dnes jsou tam kořisti v podobě fotbalových pohárů, medailí a dalších sportovních úspěchů. Chození do hospody dává mužům pocit, že náleží ke skupině pánů tvorstva. Hospoda jim pomáhá udržovat sociální vztahy, popovídat si s kamarády o “mužských” věcech, zažít trochu “mužské” zábavy a odpočnout si od povinností.

Manžel chodí do hospody – co dělat?
To, že váš manžel či přítel chodí do hospody není samo o sobě nic špatného. Vám to možná připadá jako ztráta času, ovšem pro něj je to způsob relaxace a zábavy. Než mu začnete pivo s kamarády odpírat, představte si, jaké by pro vás bylo, kdyby vám váš partner zakazoval chodit na jógu či kurz vaření. Možná se vám to zdá jako špatné srovnání, ovšem věřte tomu, že váš muž taky nechápe, proč to děláte.

Každý má zkrátka své “koníčky” a když má každý z partnerů nějaký ten čas pro sebe, vztahu to jen prospívá. Muži, kteří netráví dost času se svými kamarády si nepřipadají dost mužně. Nepomůžou ani dýchánky s vašimi společnými přáteli, proto svého partnera ve vlastním zájmu do hospody pouštějte. Neměl by samozřejmě do hospody chodit pořád a příliš často. Ovšem co to znamená, to záleží na okolnostech – neměl by kvůli hospodě zapomínat na trávení času s vámi či na vás nechat všechny starosti o domácnost.

Pilsner Fest oslaví první várku plzeňského piva, uvařenou v roce 1842.

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Krajské listyPrazdroj

Pilsner Fest jako oslava 174. výročí uvaření první várky plzeňského piva se v areálu plzeňského pivovaru uskuteční již tuto sobotu 1. října, program začne v 11 hodin. Připomene důležitý okamžik, kdy 5. října 1842 uvařil sládek Josef Groll historicky první várku zlatého ležáku, jenž si velmi rychle získal slávu po celém světě.

Narozeniny Pilsner Urquell budou výjimečné zejména nefiltrovaným plzeňským pivem, které se čepuje jen při zvláštních příležitostech. Jeden z nejnavštěvovanějších festivalů u nás doplní kvalitní gastronomie a ukázky tradičních pivovarských řemesel. V rámci prohlídek pivovaru se letos poprvé veřejnost podívá do takzvaného podsvětí. Celodenní program podpoří svým vystoupením několik hudebních interpretů a kapel, vstup na festival je zcela zdarma.

Podle dramaturga festivalu Pavla Anděla je Pilsner Fest velmi speciální událostí, protože se nejedná o klasický hudební festival: „Je to oslava výročí piva, které změnilo svět, a tak je třeba ty osobnosti a nástroje, které jeho narozeniny zpestří, vybírat velmi pečlivě.“ Festival zahájí tradiční česká kapela Čechomor, na scénách se pak vystřídají Chinaski, Tata Bojs, Bára Poláková nebo slovenský zpěvák Miroslav Žbirka. Kromě dvou hlavních pódií pak ožijí narozeninovou hudbou i některé pivní stany.

Hromadný přípitek na počest a slávu plzeňského piva se odehraje na obou pódiích v symbolickém čase 18:42 hodin. Slavnostní přípitek s překvapením pronesou hlavní představitelé pivovaru a města Plzně, které je významným partnerem akce. Naražen bude i 174litrový dřevěný sud piva a od 18 hodin se začnou v areálu rozdávat piva, určená k hromadnému přípitku.

K oslavě plzeňského ležáku patří i skvělá gastronomie, a tak na Pilsner Festu lidé najdou tu nejlepší českou tradiční kuchyni, ale také něco z kuchyně americké, francouzské či italské, něco z Mexika, Vietnamu či Středomoří. Na bulváru před pivovarem se objeví i několik v současné době populárních food trucků.

Hudební a gastronomický program doplní ukázky tradičních pivovarských řemesel. Svůj um předvedou v bednárně i ve speciálním stanu na nádvoří pivovaru bednáři, kteří se stále ještě postaru starají o dubové pivovarské sudy a kádě v plzeňských sklepích. Přiblíží postupy při výrobě sudů a naučí vypalovat tradičním způsobem logo Pilsner Urquell do dřevěného základu. Připraveny jsou i soutěže, jedna z hlavních cen je soukromá prohlídka pivovaru. Klasické prohlídky, které letos zájemce zavedou i do 'podsvětí', tedy zázemí historické varny, která dá nahlédnout pod varné pánve a kádě, se během dne uskuteční v patnáctiminutových intervalech od 10 do 21 hodin.

Z důvodu oslav bude pro dopravu uzavřena ulice U Prazdroje, kde vznikne jedna z festivalových scén. Lokalita proto bude od půlnoci z pátku 30. září do neděle 2. října 5 hodin ráno neprůjezdná. Nejbližší objízdná trasa povede Šumavskou ulicí. Dopravní omezení se dotknou také městské hromadné dopravy, konkrétně trolejbusových linek č. 13 a 28. Přehled náhradních zastávek je k dispozici na www.pmdp.cz.

Ručně dělané pivo do Tesca? Proč ne, říká majitel pivovaru

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Vitalia.czAutor:Lenka Krbcová

Se slovenským pivem vstupuje na český trh, navíc pod hlavičkou Tesca. Nebojíme se, říká majitel Karpatu Andrej Sabovčík.

Výstavem, tedy produkcí piva, se řadí mezi malé slovenské pivovary, zkušenostmi a přístupem je to velký profesionál. Pivovar Karpat vznikl před rokem, u jeho zrodu stáli mimo jiné manželé Sabovčíkovi, spolumajitelé společnosti, která pivovar na západním Slovensku vybudovala. Slovenský obchodník Andrej Sabovčík má profesně s pivem letité zkušenosti, stejně tak jeho žena Miriam. „Uvařili jsme první pivo a zároveň jsme již řešili obchodní strategii,“ považuje za důležitý krok k úspěchu Andrej Sabovčík. Nestačí umět pivo uvařit, musíte vědět, co s ním dál. Jak upozorňuje spolumajitelka pivovaru, zásadní rozdíl mezi nimi a dalšími malými pivovary na Slovensku (a možná nejen tam) je, že lidé z Karpatu dělají s pivem roky, mají distribuci, vědí, kam pivo dát a za kolik. „Když si pivovar otevře ajťák, neví, co s ním,“ říká Miriam Sabovčíková.

V pivovaru Karpat se již na počátku rozhodli, že nebudou mít pivo jen v sudech, jak to preferovaly ostatní malé pivovary, ale také v lahvích. A ty že dostanou do velkého maloobchodního řetězce. Povedlo se. Slovenská jednička Tesco nejprve začala svým zákazníkům nabízet piva značky Karpat, od léta má v nabídce šest řemeslných piv pod prémiovou privátní řadou Tesco Finest, které pro ni v Karpatu vaří. „Do jiné než prémiové řady bychom nešli,“ komentuje Andrej Sabovčík. Tesco navíc zhruba před rokem transformovalo svoji strukturu a nyní řeší obchody v rámci střední Evropy pro čtyři země naráz: Polsko, Maďarsko, Českou republiku a Slovensko. Znamená to mj. sjednocení sortimentu v těchto zemích včetně piva a to pak včetně tzv. privátních značek, tedy produktů vyráběných speciálně pro daný řetězec. „Většina řetězců prezentuje svým zákazníkům privátní piva v těch nejlevnějších cenových kategoriích. Tesco staví privátní značku od nejlevnějších až po prémiová piva. Jako jediní nabízíme privátní značku v tzv. řemeslných pivech,“ říká Jaromír Koudelík, manažer nákupu piv v rámci střední Evropy pro obchody Tesco.

Těmi jsou právě piva z pivovaru Karpat. „Jedná se o piva svrchně kvašená a v Tescu najdete šest klasických zástupců této řady: jsou to ALE, IPA, ležák LAGER, WHEAT neboli pšeničné pivo a tmavá piva STOUT a PORTER,“ vyjmenovává Andrej Sabovčík.

Češi jsou dost hrdí na svoje pivo, samozřejmě ho umíme nejlíp na světě. Nebojíte se přijít na český trh se slovenským pivem?
Jsme pivovar, který má vrchního sládka z České republiky, Moravy, Tomáše Hubu, jednoho z nejlepších, takže se nebojíme. My jsme takový česko-slovenský produkt. Dokonce jsme chvíli uvažovali nad tím, že bychom používali značku Made in Czechoslovakia.

Vy vlastně používáte i chmel a slad z České republiky? Proč?
V těchto zeměpisných šířkách je moravský slad a žatecký chmel pro český ležák určitě to nejlepší. Je jasné, že do ostatních piv, svrchně kvašených, ještě dodáváme zahraniční suroviny.

Vaše pivo označujete jako „craft beer“, tzv. řemeslné pivo. Co si pod tím máme představit?
Znamená to „urobený rukou“, takže důležité je, že u tohoto piva je vysoký podíl ruční práce. To znamená, že nezapnete počítač, který vám všechno přesně nadávkuje, uvaří, smíchá. U nás každých deset, dvacet minut vaření piva je pod přímým dohledem „ruky a oka“ našich sládků. Ručně dělají rozbory, ochutnávají… podíl ručního vaření piva je neporovnatelný s průmyslovým pivem. Ve velkém pivovaru se piva lidská ruka téměř nedotkne. U nás je ruka sládka u vaření každou minutu.

V České republice raketově roste počet minipivovarů, které podle definice „uvaří“ do deseti tisíc hektolitrů ročně. Jak se dělí pivovary na Slovensku a kam byste spadali vy?
Na Slovensku se pivovary dělí pouze na malé a velké. Malé jsou do dvou set tisíc a velké nad dvě stě tisíc hektolitrů piva za rok. V tomto jsme dost pozadu za Českou republikou. Kdybychom byli u vás, spadáme do deseti tisíc hektolitrů.

Jak se malý pivovar ze Slovenska dostane do nabídky Tesca?
Malým slovenským pivovarům se často vyčítá, že neumí dělat obchod a marketing. My jsme dali dohromady skupinu profesionálů. Naši sládci vaří pivo a já obchoduji. A tím, že už mám určité zkušenosti a znalosti, které jsem z velkého pivovaru přinesl do rodinné firmy, věděl jsem, že chci být úspěšný i v maloobchodních sítích. Tak jsme oslovili Tesco, které je na Slovensku jednička. S Karpatem jsme byli nejprve jen na Slovensku, a když to bylo podle lidí z Tesca úspěšné, začali jsme řešit projekt privátní řady a ta už šla do celé střední Evropy. Nebáli jsme se a máme poměrně přesné kalkulace, což je poměrně častý problém malých pivovarů, že ani nevědí, za kolik pivo vyrobí. Někteří „domovařiči“, ze kterých se staly malé pivovary, mají vůči nám někdy i předsudky. Snesla se na nás velká vlna kritiky, proč dáváme craft pivo do Tesca. Já jsem se jich zeptal, v čem je to jiné, když si člověk může koupit to pivo třeba v Tescu v Michalovcích, proč by to měla smět prodávat jen pivotéka v Košicích? Proč bychom Tesco nemohli použít jako distribuční kanál pro to, aby se naše pivo dostalo k co největšímu množství zákazníků?

Slyšela jsem, že jste zpočátku chtěli navařit několik druhů piv a až podle ohlasu a zájmu o ně se rozhodnout, co bude váš hlavní sortiment. Už jste se rozhodli?
Ano, to je pravda. Jako každý nový pivovar jsme začali zkoušet. Věděli jsme, že s ležákem nic nepokazíme a že ho budeme mít v portfoliu, ten byl na varně jako první. Věděli jsme, že budeme rovněž vařit IPA-u patnáctistupňovou (svrchně kvašené pivo z Anglie). Nakonec všechna piva, která jsme navařili, zůstala ve varném plánu, jen se sezónně rozdělila. Jediné pivo, které se neujalo, byla desítka, uvařili jsme jednu várku a ani tu jsme nedokázali celou prodat, lidé ji od nás zkrátka neočekávali. Naše nejnižší stupňovitost je tedy dnes jedenáctka.

Jaký podíl vaší produkce teď připadá na Tesco? Kolik piva mu dodáváte?
Je to zhruba padesát procent naší produkce.

Hospodská tradice pohání marketing Dnů českého piva

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:E15.cz

Svátkem svatého Václava vyvrcholily marketingové aktivity českých pivovarů. Pivovarští mají totiž oblíbeného svatého za svého patrona a oslavy českého piva letos protáhli na dobu od 23. září do 1. října.

Akce Dny českého piva, do jejíž doby trvání se koncentrují marketingové a komunikační akce Českého svazu pivovarů a sladoven, se z původní jednodenní Svatováclavské slavnosti českého piva rozšířila na devět dní a přitáhla většinu českých pivovarů i hospod.

Její PR zajišťuje nová partnerská agentura svazu Native PR. Kampaň sází i na spojení se stále oblíbenější gastronomií, a doporučuje tak letos pít pivo spolu s oblíbenou, byť málokde podávanou specialitou – kančím se šípkovou omáčkou.

Slavnostní naražení sudu piva ŠPRINGL

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Město NáchodPrimátor

Ve čtvrtek odpoledne 22. října slavnostně narazil na náchodském náměstí sládek pivovaru Petr Kaluža spolu se starostou města Náchod Janem Birke sud s pivní novinkou ŠPRINGL ... fakt dost dobrý ležák. Sudy jsme přepravili z pivovaru stylově koňským povozem za doprovodu skupiny Klapeto. Všichni příchozí, kteří na náměstí dorazili, vytvořili skvělou atmosféru. A ti, kteří ochutnali jistě ani nelitovali, protože ŠPRINGL - chmelený zeleným hlávkovým chmelem je fakt dost dobrý.

Sládek Petr Kaluža ještě v předvečer zahájení Dnů českého piva osobně navštívil čtyři náchodské hospody, kde pivo ŠPRINGL místním štamgastům představil a několik prvních půllitrů sám načepoval. Pivní novinku čepuje po celé republice více než 150 restaurací, barů, hospůdek a pivnic.

Přímo v areálu pivovaru, v návštěvnickém centru budeme světlý ležák ŠPRINGL čepovat v sobotu 1. října, kdy pořádáme Den a noc otevřeného pivovaru. Zájemci o exkurzi zdarma rezervujte se a pište na e-mail: marketa.flouskova@primator.cz nebo volejte: 732 154 955.

Pivo pomáhá rozeznávat některé emoce

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:21století.czAutor:Pavel Škopek

Konzumace alkoholu obecně narušuje úsudek, podle nové studie však má pití piva přesně opačný účinek. Švýcarští vědci z univerzity v Basileji zjistili, že může zlepšit schopnost lidí rozpoznat určité emoce, jako je štěstí.

Během studie měla skupina 60 osob ve věku od 18 do 50 let za úkol vypít přibližně půl litru alkoholického nebo nealkoholického piva. Množství přitom bylo stanoveno s ohledem na to, aby byla potenciálně ovlivněna jejich schopnost rozeznávat emoce, ale zároveň neměli být opilí natolik, aby nemohli plnit úkoly ve studii.

V jednom z experimentů ukázali výzkumníci účastníkům fotografie tváří, které vyjadřovaly šest základních emocí – strach, smutek, znechucení, štěstí, hněv a překvapení – a požádali je, aby přiřadili ke každému obličeji příslušnou emoci. Ukázalo se, že lidé, kteří pili alkoholické pivo, byli lepší v rozpoznání obličeje vyjadřující štěstí, než ti, kteří pili nealkoholické pivo. Další experimenty pak ukázaly, že lidé pijící alkoholické pivo mají rovněž větší touhu trávit čas ve společnosti jiných lidí. Ten účinek byl přitom výraznější u žen než u mužů.

Podzim? Nastává doba pivních speciálů. Sládci chystají novinky

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Brněnský deník

Nejvíc piva se vypije v horkém létě, s podzimními měsíci a chladnějším počasím přichází propad. Sládci však chystají speciály.

V letním vedru dává přednost malinovce nebo cideru, na podzim se vrací k pivu. „Většinou chodím do podniků, kde mají vždy nějaký pivní speciál, který rád vyzkouším," svěřil se Brňan Václav Orava.

Právě pro něho a další fanoušky chmelového nápoje je podzim v Brně ideální období. Minipivovary totiž chystají novinky.

Například Líšeňský pivovar. „V nejbližších dnech představíme čtrnáctistupňový India Pale Ale. Naposledy jsme uvedli bavorský ležák z německých kvasnic. Další speciály budeme představovat zhruba po měsíci," uvedl sládek Jiří Čejka.

Také Petr Hauskrech ve svém pivovaru chystá novou nabídku. „V říjnu uvedeme limitovanou edici Brněnské dvanáctky, která bude dvakrát chmelená z čerstvého chmele ze Žatecka. Také připravíme tmavou třináctku Black Flek," odhalil plány Hauskrecht.

Zvýšit výstav se nyní snaží v minipivovaru Lucky Bastard. „Sedminásobně zvětšujeme pivovar, protože jsme kvůli kapacitě nemohli vařit všechna piva, která jsme měli v nabídce," vysvětlil Jan Grmela. Na podzim však i napříč přestavbě chystají světlou výrazně chmelenou dvanáctku a speciál Virgin Ale.

Problém s kapacitou má také pivovar Charlie's Square. „Chtěli bychom kromě naší jedenáctky připravovat i další druhy piv. Protože ale vaříme přímo v restauraci, nemáme na to potřebné místo," informoval za podnik Petr Barták. Na podzim proto na rozdíl od jiných žádné novinky na trh neuvedou.

To však není případ pivovaru U Richarda v brněnském Žebětíně. „Na podzim chystáme tmavý svrchně kvašený Staut a do Vánoc Vídeňský speciál, který si lidé loni pochvalovali. Proto jsme se rozhodli u něj zůstat i letos," uvedl sládek Milan Trávníček.

V České republice je přes tři sta minipivovarů. Podle viceprezidenta jejich svazu Jana Kočky ale nejde o přímou konkurenci velkým výrobcům. „Spíše zpestřují nabídku na trhu. Konkurovat ani nemohou, protože mají omezenou roční produkci," uvedl Kočka.

Návštěvníky Pilsner Festu přepraví z Prahy do Plzně speciální vlak Pilsner Expres

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Plzeň.cz

Ty, kdo se chystají 1. října oslavit v plzeňském pivovaru 174 let od uvaření první várky ležáku, sveze z Prahy do Plzně speciální Pilsner Expres. Vlak vypraví Plzeňský Prazdroj společně s Českými drahami a na Pilsner Fest, tedy narozeninovou oslavu plzeňského piva, doveze cestující zdarma. Už cestou navíc zažijí tu pravou festivalovou atmosféru.

Narozeninový vlak Pilsner Expres vyrazí na Pilsner Fest v sobotu 1. října ze zastávky Praha hlavní nádraží, a to v 10:30. Vlak zastaví ještě v dalších 4 zastávkách a jeho finální stanicí bude Plzeň, místo vzniku tradičního ležáku. Už cestou se o pivní a narozeninový zážitek všech cestujících postarají šenkýřky v dobových kostýmech s hudebním doprovodem. Ty také doprovodí všechny gratulanty z plzeňského nádraží až k branám pivovaru na oslavu.

„Oslava výročí uvaření první várky plzeňského piva je pro náš pivovar každoročně největší událostí. Chceme, aby ho společně s námi oslavili i lidé ze vzdálenějších míst, proto jsme, letos poprvé, pro milovníky dobrého piva z Prahy, Berouna a dalších měst připravili speciální narozeninový vlak. Už v něm se můžou naladit na festival a taky si třeba zasoutěžit o zajímavé pivní ceny,“ říká Stanislav Pekárek z Plzeňského Prazdroje.

Vlak odveze návštěvníky Pilsner Festu také zpět z oslavy. Z Plzně vyrazí na cestu z hlavního nádraží ve 23:30 a do Prahy dorazí v 01:00 v neděli 2. října.

Kdo by chtěl být na Pilsner Festu už se zahájením hlavního dopoledního programu a zároveň dává přednost pohodlnému a rychlému cestování vlakem před automobilovou dopravou, může využít některou z klasických linek Českých drah, které odjíždí z Prahy do Plzně v 9:12 nebo 10:12.

Zraje pivo z čerstvě sklizeného chmele

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Třebíčský deníkDalešice

Ladislav Němeček dělá v dalešickém pivovaru sládka dva a půl roku, předtím byl čtyři roky podsládkem. Na jeho práci ho nejvíc baví, když lidem pivo chutná. Jeho Dalešické májové získalo letos ocenění Nejlepší pivo roku 2016 v Českých Budějovicích u laické i profesionální poroty a také punc Regionální potraviny.

Pivo se vyrábí, nebo vaří? Jak to je?
Vyrábí. V některých fázích výroby se i vaří.

Jaká technologie je tedy k výrobě potřeba?
V Dalešicích máme klasické technologické vybavení, tedy varnu, otevřené kvasné kádě na spilce a ležácký sklep. Většina zařízení pochází z roku 2011, jde tedy zároveň o zařízení moderní, na kterém se dá proces výroby výborně kontrolovat.

Existuje recept na dalešické pivo? Podle čeho se vlastně dělá?
Obecná technologie výroby piva není nic tajného, ta se vyučuje ve školách, máme spoustu pivovarské literatury. Potom už je na každém sládkovi, jak s tím naloží. V pivovaru je však technologický postup, který musí každý dodržovat.

Platí u piva to stejné jako u vína, že každý rok může mít stejná odrůda trochu jinou chuť?
Za rok máme asi osm šarží sladu, chmel bereme od dvou dodavatelů, nové kvasnice vozíme každé čtyři týdny. Určité rozdíly na vstupech jsou. Na tyto změny je potřeba reagovat, aby bylo pivo pořád stejné, tak jak ho mají rádi naši zákazníci.

Podle čeho a jak vybíráte chmel? Odkud ho vozíte?
Chmel vybírám podle konkrétních chuťových a aromatických vlastností, převážně Žatecký poloraný červeňák, který je na výrobu českých ležáků nejlepší. Nakupujeme ho v Žatci.

Co dodává pivu chuť?
Celý proces výroby. Nejde vyzdvihnout jednu věc. Pro dobré pivo je potřeba mít spolehlivé lidi, dobře nastavený proces výroby, kvalitní zařízení pivovaru, prvotřídní suroviny. Tady je důležitá dlouhodobá spolupráce a důvěra. Pivovarský pozdrav je Dej Bůh štěstí, to je potřeba vždycky a všude.

Kolik piva se letos v Dalešicích uvařilo? A jak je to ve srovnání s loňským rokem?
Letos uvaříme kolem 8 500 hl, minulý rok to bylo cca 7 500 hl.

Jaká piva jste letos vařili? Prozradíte, jaká piva do konce roku ještě budete vyrábět a na co se můžeme těšit?
Náš stálý sortiment je Dalešická 11°, Dalešické Májové 13°, Fledermaus 13° a Kouřící králík 12°. K tomu přidáváme během roku speciály. Letos jsme uvařili dvě speciální dvanáctky, Wiener, což je za studena chmelené pivo, dále Anton Dreher, extra hořké, a k tomu nové pivo na letošní sezonu Osvald 10°, to je pivo chmelené všemi deseti běžně dostupnými odrůdami chmele. Ve sklepě nám zraje další nové pivo, dvanáctka z čerstvě sklizeného zeleného chmele. Na konec roku chystáme stejně jako minulý rok Bock 16°, a to ve dvou variantách. Každé pivo nabízíme všem našim restauracím a hospodám, kterých máme zhruba stovku.

Jak vybíráte názvy piv?
Společně a dlouho (smích). Vždycky doufám, že někoho něco napadne. Inspirujeme se významnými jmény, která jsou spjatá s pivovarnictvím. Například Osvald má název podle šlechtitele chmele z první republiky Karla Osvalda.

Před vypitím piva je potřeba udělat důležitý krok. Pivo stočit do sudů nebo do lahví. Jak se děje v dalešickém pivovaru?
Stáčení piva je důležitý úsek ve výrobě. Sudové pivo stáčíme na KEG lince o výkonu třicet sudů za hodinu. Tuto linku jsme zprovoznili na jaře minulého roku, jsem s ní maximálně spokojený. Od loňského léta máme taky ruční stáčení lahví, v drtivé většině jen pro potřebu naší pivovarské restaurace v Dalešicích.

Pivovar, lázně a restaurace. Vítejte v Panském Dvoře v pražských Dolních Počernicích

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Ekonom.czAutor:Libor BudinskýPočernický

● Komplex Panského dvora v Dolních Počernicích byl po kompletní rekonstrukci otevřen letos v létě.
● V krásném prostředí zámeckého parku nyní fungují nejen lázně a rodinný penzion, ale především tři zajímavé restaurace s nabídkou české a italské kuchyně.

Komplex Panského Dvora v Dolních Počernicích byl po kompletní rekonstrukci otevřen letos v létě. V krásném prostředí zámeckého parku nyní fungují nejen lázně a rodinný penzion, ale především tři zajímavé restaurace s nabídkou české a italské kuchyně.

V budově bývalého mlýna je umístěna italská restaurace Al Mulino, v prostorech počernického pivovaru našla domov jak příjemná pivnice s názvem Počernický pivovar, tak i česká restaurace Léta Páně zaměřená na moderně pojatou českou kuchyni (ta sídlí v bývalé sladovně). Všechny tři restaurace mají vedle vnitřních prostor také příjemné a prostorné zahrádky. Na poslední z nich se podíváme podrobně.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.08.2017 12:085.330/5.330