Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Japonci v Prazdroji? Oboustranně výhodný obchod

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Česká poziceAutor:Miroslav PetrPrazdroj

Vítězství japonského pivovarnického koncernu Asahi v boji o Plzeňský Prazdroj a další pivovary ve střední Evropě je skutečností. Prazdroji to přinese lepší exportní možnosti na asijském trhu a stabilitu významného akcionáře. Japoncům pak rozšíření trhu v Evropě, kde měl tento pivovarnický koncern jen marginální výrobní kapacitu.

Je rozhodnuto. Plzeňský Prazdroj a sesterské pivovary v Polsku, Maďarsku, Slovensku a Rumunsku koupí od společnosti AB Inbev japonská skupina Asahi. Přidá je k italskému Peroni a nizozemskému Grolschi, které koupila už před časem. A získá tak významné postavení v Evropě, kde měl dosud tento japonský pivovarnický koncern jen marginální výrobní kapacitu.

Transakce evidentně prospěje i české jedničce Plzeňskému Prazdroji, který má na domácím trhu podíl přes 40 procent. Zejména světoznámá značka Pilsner Urquell posílí své distribuční kanály v Asii. Na druhé straně přijde o podporu v Americe a dalších trzích od dosavadního akcionáře, kterým je světová pivovarnická dvojka SABMiller.

K největší evropské pivovarnické transakci mnoha posledních let – Asahi zaplatí 7,3 miliardy eur, tedy necelých 200 miliard korun – dochází v souvislosti s ovládnutím SABMilleru světovým lídrem Anheuser Busch – Inbev (AB Inbev). Evropská komise s ohledem na hrozící dominantní firmu a antimonopolní regule nařídila prodej části aktiv, která AB Inbev získal. Volba padla na Plzeňský Prazdroj a další středoevropské pivovary.

Od velkého k menšímu
Prazdroj a spol. v podstatě přecházejí z majetku světové pivovarnické dvojky do majetku koncernu, který je globálně z hlediska produkce na 13. místě.

„Akvizice středoevropských pivovarů skupiny SABMiller nebude znamenat nic zásadního. Spotřebitel tuto změnu nepozná vůbec,“ komentuje transakci odborník Tomáš Maier, který přednáší na České zemědělské univerzitě Praha o ekonomice pivovarů. „Spíš lze ze střednědobého až dlouhodobého hlediska vyhlížet spuštění licenční výroby v Asii. Jistým otazníkem může být nynější licenční výroba zejména kozla v Rusku, kde se ho dnes vyrobí už výrazně více než u nás. Ale lze se domnívat, že tato výroba zůstane zachována,“ dodal Maier.

Zájemců o koupi byla celá řada, ale jednalo se vesměs o finanční investory, včetně českých skupin PPF a J&T, které nemají s pivovarnictvím nic společného, nerozumí mu a viděly v transakci jen dobrou investiční příležitost. Navíc, pokud by čistě Plzeňský Prazdroj získal třeba nejbohatší Čech a majitel impéria PPF Petr Kellner, mělo by to jistý nacionální bonus – Kellner by se stal národním hrdinou, získal by rodinné stříbro zpět do českých rukou.

Nestalo se. A Plzeňský Prazdroj skončí po schválení transakce evropskými antimonopolními úřady v rukou Japonců, se kterými má už jednu zkušenost. Nepříliš dobrou: před 17 lety japonská banka Nomura za podivných okolností koupila a posléze prodala Prazdroj koncernu SABMiller. Japonci tehdy sehráli roli pochybného překupníka. Teď se však vrací s lepší pověstí.

Asahi, co to je?
Skupina Asahi vyrábí nejen pivo, ale i víno, lihoviny a nealkoholické nápoje. Loni tento koncern uvařil 20,5 milionu hektolitrů piva, což je o trochu víc, než kolik loni uvařily všechny pivovary v Česku dohromady. Provozní zisk Asahi loni po letech růstu dosáhl sumy přes 135 miliard jenů, tedy kolem 29 miliard korun, při tržbách v přepočtu více než 400 miliard korun.

Asahi nevaří jen v Japonsku. Jeho pivo vyrábí v licenci především řada pivovarů v Asii. Pak ještě v Montrealu tamní pivovar Molson Canada. V Evropě vaří na základě licenční smlouvy pivo Asahi v ruském Petrohradě pivovar Baltika, v britském Kentu pivovar Shepher Neame a v Praze Staropramen – výhradně pro export.

Snaha o posílení pozice v Evropě je tedy evidentní. Tím spíš, že pro Japonsko je české pivo doslova šlágrem. Ve velkém dováží český slad a je absolutně největším zahraničním odběratelem českého chmelu. Japonci se doma zkrátka v mnohém snaží napodobovat český ležák.

„Celý Prazdroj má velký exportní potenciál. Nejen značka Pilsner Urquell, ale především Kozel. Kdyby Prazdroj získal některý ze zájemců z řad finančních skupin, které žádnou distribuční síť nemají, byl by to problém. S Asahi, které má po světě několik distribučních center, bude rozšíření exportu snazší,“ uvedl pro LN pivovarnický expert Jan Veselý.

V loňském roce přibylo v ČR celkem 58 nových minipivovarů

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Naše voda

Zatímco v roce 2015 přibývaly v Česku minipivovary tempem necelý jeden subjekt za týden, loni se toto tempo ještě zvýšilo. Na základě údajů Českomoravského svazu minipivovarů o tom informoval server lidovky.cz.

Podle uvedených údajů přibylo loni v ČR 58 minipivovarů, o tři víc než než předloni. Koncem loňského roku tak v naší zemi fungovalo 340 minipivovarů. Od začátku devadesátých let, kdy u nás vznikly první (s výjimkou po staletí fungujícího pivovaru U Fleků v Praze) ukončilo činnost 36 minipivovarů. A čtyři naopak rostly tak rychle, že překročily hranici 10 tisíc ročně uvařených hektolitrů a dostaly se do kategorie průmyslových. „Nové rychle přibývají, ale současně i některé krachují. Je vidět, že náš obor už není doménou jen nadšenců, ale stal se z něj úplně normální byznys jako v každém jiném odvětví,“ říká šéf svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Z těch nejnovějších, které zahájily provoz v posledních měsících, je například pivovar Moucha (v areálu bývalého pivovaru Braník) nebo pražský pivovar U Supa, na Plzeňsku pak pivovar v Radobyčicích nebo Beer Factory přímo v centru krajského města.Dále také letos vznikl Zámecký pivovar a palírna v Blatné v jižních Čechách, Pivovar Cestář v Ostružné na Olomoucku nebo Zlosin z Velkých Losin nebo kromě dalších Černý Medvěd v Jablonném nad Orlicí.

Před válkou fungovala u nás zhruba tisícovka pivovarů a k tomuto číslu podle Šuráně jejich počet v budoucnu možná znovu doroste. Jen malá část – aktuálně 48 – jich připadá na průmyslové pivovary menších regionálních vlastníků i velké v majetku nadnárodních koncernů. Minipivovary si přitom mezi sebou ani vůči velkým hráčům prakticky vůbec nekonkurují. A to ani v městech, kde jich vzniká nejvíc. Třeba taková Praha jich už má přes 30 a další se chystají. Ani přes rychle rostoucí počet nemají zásadní vliv na roční pivovarnickou produkci v Česku – minipivovary tvoří kolem 1,5 procenta z celkem 20 milionů hektolitrů u nás uvařeného objemu všech piv.

Rok 2016 byl rekordní. Přibylo 58 nových minipivovarů

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Celkem 340 minipivovarů fungovalo na konci loňska v Česku. Přibývají dosud nevídaným tempem, přestože řada z nich už také ukončila činnost a některé vlivem rostoucí produkce přecházejí do kategorie průmyslových.

Co týden, to jeden nový minipivovar na území Česka. Tohle tempo platilo skoro přesně pro rok 2015. Loňský přírůstek ale byl ještě o něco vyšší a rekordní. Přibylo 58 minipivovarů, o tři víc než než předloni.

Vyplývá to z údajů Českomoravského svazu minipivovarů, který vede zatím nejpřesnější statistiku fungujících nejmenších výrobců piva.

Některé končí, jiné začínají
Za dobu od začátku devadesátých let, kdy u nás vznikly první (s výjimkou po staletí fungujícího pivovaru U Fleků v Praze) ukončilo činnost 36 minipivovarů. A čtyři naopak rostly tak rychle, že překročily hranici 10 tisíc ročně uvařených hektolitrů a dostaly se do kategorie průmyslových.

„Nové rychle přibývají, ale současně i některé krachují. Je vidět, že náš obor už není doménou jen nadšenců, ale stal se z něj úplně normální byznys jako v každém jiném odvětví,“ říká šéf svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Z těch nejnovějších, které zahájily provoz v posledních měsících, je například pivovar Moucha (v areálu bývalého pivovaru Braník) nebo pražský pivovar U Supa, na Plzeňsku pak pivovar v Radobyčicích nebo Beer Factory přímo v centru krajského města.

Dále také letos vznikl Zámecký pivovar a palírna v Blatné v jižních Čechách, Pivovar Cestář v Ostružné na Olomoucku nebo Zlosin z Velkých Losin nebo kromě dalších Černý Medvěd v Jablonném nad Orlicí.

Tisícovka byla a znovu bude
Před válkou fungovala u nás zhruba tisícovka pivovarů a k tomuto číslu podle Šuráně jejich počet v budoucnu možná znovu doroste. Jen malá část – aktuálně 48 – jich připadá na průmyslové pivovary menších regionálních vlastníků i velké v majetku nadnárodních koncernů.

Minipivovary si přitom mezi sebou ani vůči velkým hráčům prakticky vůbec nekonkurují. A to ani v městech, kde jich vzniká nejvíc. Třeba taková Praha jich už má přes 30 a další se chystají.

Ani přes rychle rostoucí počet nemají zásadní vliv na roční pivovarnickou produkci v Česku - minipivovary tvoří kolem 1,5 procenta z celkem 20 milionů hektolitrů u nás uvařeného objemu všech piv.

„Pořídit a provozovat pivovar už ale není tak úplně snadné. Dneska je důležité ho propojit s gastronomií, zkrátka provozovat současně pivovar a restauraci,“ přidává svou zkušenost sládek a stavitel pivovarů Josef Krýsl, který stojí mimo jiné i za v listopadu otevřeným plzeňským pivovarem Beer Factory.

Novou ředitelkou Českého svazu pivovarů a sladoven bude Martina Ferencová

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Hana Novotná

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) má novou výkonnou ředitelku. Stala se jí dosavadní projektová manažerka ČSPS Martina Ferencová, která rovněž zastávala funkci pověřené výkonné ředitelky. V pivovarnickém oboru má Ferencová dlouholeté zkušenosti, řadu let působila v Pivovarech Staropramen. Ve svých prioritách se zaměří především na podporu pozitivního vnímání piva, informování o přínosech českého pivovarnictví a rovněž budování pověsti odvětví jako odpovědného člena společnosti. Výběrového řízení se zúčastnilo dvanáct kandidátů.
Předsednictvo ČSPS jmenovalo Martinu Ferencovou do funkce výkonné ředitelky s účinností od 1. ledna 2017. Ferencová pracuje pro svaz přes šest let, kdy se zaměřovala především na projekty z oblasti společenské odpovědnosti a vztahy s regulátory. Z pozice pověřené výkonné ředitelky pak úspěšně realizovala Dny českého piva či Svatováclavskou slavnost a rovněž se podílela na vedení pracovních a odborných skupin při ČSPS.
„Mezi hlavní úkoly nové výkonné ředitelky bude patřit naplňování strategických cílů svazu, tedy především zvyšování pozitivního vnímání a popularity českého piva, informování o přínosech českého pivovarnictví pro rozvoj české ekonomiky a v neposlední řadě budování pověsti odvětví coby odpovědného člena společnosti se zaměřením na podporu zodpovědné konzumace piva,“ uvádí ke jmenování Ferencové předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
V pivovarnickém oboru se Martina Ferencová pohybuje již sedmnáct let, od ukončení studií na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity. Profesní dráhu odstartovala v Pivovarech Staropramen, kde během svého jedenáctiletého působení postupně zastávala několik funkcí v rámci finančního oddělení, mimo jiné vedoucí oddělení pohledávek a investic. Odtud se přesunula do funkce vedoucí sekretariátu a koordinátorky zodpovědnostních projektů Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2011 je zároveň předsedkyní Komise společenské zodpovědnosti pivovarů.

Vysokomýtský pivovar bude opět vařit pivo, vznikne zde i škola

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Po obnovení výroby ve starém pivovaru poblíž centra Vysokého Mýta by v areálu mohla fungovat i škola zaměřená na pivovarnictví. Podobná v regionu zatím chybí. Podmínkou je ale získání evropské dotace na celkovou opravu objektu, zatím se dala do pořádku jen střecha zchátralé budovy.

"Škola by i pro lidi mimo obor vyučovala technologie a postupy při vaření piva, zřejmě formou kurzů a seminářů. Rád bych ale dosáhl toho, že by nás nějaká odborná škola zaštiťovala a poskytovala středoškolské a vysokoškolské lektory," uvedl majitel pivovaru František Richter. Podle něj je spojení výroby piva a školství výhodné.

Pivovar Richter koupil v roce 2015. V Praze již provozuje Jihoměstský pivovar, Vinohradský pivovar a Pivovar u Bulovky s restauracemi. Část areálu v Mýtě by chtěl majitel přeměnit na prostory pro kulturní akce nebo na byty.

Pivem plánuje zásobovat nejen vlastní restauraci v areálu, ale i další zařízení ve městě a okolí. Výstav by podle něj mohl dosáhnout zhruba 5000 hektolitrů ročně. Sází přitom na lokální patriotismus místních konzumentů.

Předchozí majitel areál vlastnil od ledna 2008, měl v plánu v něm vybudovat obytný komplex Nový pivovar. Začal s demolicí některých zchátralých budov a postavil první bytový dům, ale pak jeho stavební aktivity kvůli malému zájmu kupujících ustaly. V roce 2012 zastupitelé města odmítli pivovar odkoupit. Místní sdružení Kujebák se v minulosti snažilo vlastníkovi zabránit v bourání budov a chtělo, aby opravil nejcennější objekty. Návrh na prohlášení pivovaru kulturní památkou však ministerstvo kultury odmítlo.

Areál pochází z let 1898 až 1900. Do první světové války vařil 20 tisíc hektolitrů piva ročně. Během války kvůli nedostatku surovin poklesl roční výstav na 1000 hektolitrů. V roce 1951 výroba, tehdy už lihovin, v Mýtě skončila. Později objekty sloužily jako sklady hnojiv zemědělské firmy.

Budvar má po čtvrtstoletí nového šéfa. Bočka nahradil Žáček

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkAutor:ČTKBudvar

Dlouholetý ředitel českobudějovického národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček oficiálně skončil ke konci roku ve funkci. Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (67).

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí je právě Žáček, následoval by obchodní ředitel a výrobně-technický ředitel. "Prvním zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," sdělil agentuře ČTK mluvčí Budvaru Petr Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK před Vánocemi řekl, že se nyní připravuje výběrové řízení na ředitelské místo. Mezi požadavky, které bude muset ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka. Přemýšlí i o tom, že by stát oslovil soukromou firmu, aby mu s výběrovým řízením pomohla. Ministr doufá v to, že se nový ředitel osvědčí a bude ve funkci alespoň stejně dlouho jako Boček.

Jiří Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Trautenberk má své sídlo v krkonošské Malé Úpě. Je to pivo horalů!

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Jiřina MužíkováTrautenberk

Krkonošská obec Horní Malá Úpa se může pyšnit hned několika nej. Najdete tam třeba nejvýše položený obecní úřad nebo kostel. Nyní k turistickým lákadlům přibyl i minipivovar. Není sice nejvyšší, ale zajímavostí má dost.

Při jeho slavnostním otevření a ochutnávání piva Trautenberk zastihla Jiřina Mužíková předsedu představenstva pivovaru Martina Kulíka i starostu Karla Engliše.

„Při rekonstrukci jsme objevili spoustu nádherných původních prvků. Byli jsme úplně nadšení. Narazili jsme na 105 let starou původní ocelovou konstrukci. dokonce jsou na ní i německé nápisy. Vše jsme se snažili v tom interiéru zachovat. Máme tu krásnou parketovou podlahu, která byla překryta několika vrstvami lina a koberců. Původní pískovcové schody a dřevěné vyřezávané osvětlení, které se nám také podařilo zachránit," usmívá se Martin Kulík.

Ve výšce 1045 metrů nad mořem a pět metrů pod zemí ve sklepení starém sto tři roků se začalo vařit pivo. To je začátek příběhu o Pivovaru Trautenberk, nejmladším přírůstku do rodiny krkonošských minipivovarů.

Pivovar Trautenberk vznikl v bývalé Tippeltově boudě (hotel Družba) a pivo se tu vaří přibližně rok
Rozsáhlou rekonstrukcí celého objektu vznikly prostory pro pivovar, jehož ostrý provoz právě začal, včetně pivovarské hospody.

Pivovar je akciovou společností, s podporou obce na jeho vznik přispěli zdejší boudaři a místní lyžařský areál SKiMU.

Ti všichni také nové pivo čepují, a protože je „jejich", všichni se o něj hezky starají.

Na kvalitu piva Trautenberk dohlížejí sládci Vojtěch Kaprálek a Tomáš Ďuríček. Kromě čepovaného piva je k dispozici i v pet lahvích atypického tvaru a v dárkovém balení se čtyřmi třetinkovými lahvemi, které jsou nejen díky skvělému obsahu jedinečným suvenýrem.

Ředitel Budvaru Boček skončil ve funkci, podnik dočasně povede Žáček

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTKBudvar

Dlouholetý ředitel českobudějovického národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček oficiálně skončil ke konci roku ve funkci. Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (67). ČTK to dnes sdělil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí je právě Žáček, následoval by obchodní ředitel a výrobně-technický ředitel.

"První zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," řekl Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK před Vánocemi řekl, že se nyní připravuje výběrové řízení na ředitelské místo. Mezi požadavky, které bude muset ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka. Přemýšlí i o tom, že by stát oslovil soukromou firmu, aby mu s výběrovým řízením pomohla. Ministr doufá v to, že se nový ředitel osvědčí a bude ve funkci alespoň stejně dlouho jako Boček.

Jiří Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Ředitel Budvaru Boček skončil, pivovar dočasně povede Žáček

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKBudvar

Dlouholetý ředitel českobudějovického národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček oficiálně skončil ke konci roku ve funkci. Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (67). Sdělil to mluvčí Budvaru Petr Samec.

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí je právě Žáček, následoval by obchodní ředitel a výrobně-technický ředitel. "První zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," řekl Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK před Vánocemi řekl, že se nyní připravuje výběrové řízení na ředitelské místo. Mezi požadavky, které bude muset ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka. Přemýšlí i o tom, že by stát oslovil soukromou firmu, aby mu s výběrovým řízením pomohla. Ministr doufá v to, že se nový ředitel osvědčí a bude ve funkci alespoň stejně dlouho jako Boček.

Jiří Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Pivovar Svijany chce ve svijanském zámku otevřít hotel

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Liberecký deníkAutor:ČTKSvijany

Hotel s 45 lůžky a restaurací chce v nově rekonstruovaném zámku ve Svijanech na Liberecku vybudovat Pivovar Svijany. Do obnovy zchátralé památky už společnost investovala 60 milionů korun, z toho polovinu získala z takzvaných norských fondů. Druhá etapa rekonstrukce, která zahrnuje vybudování 22 pokojů a jednoho apartmá a také restaurace přijde na dalších 30 milionů. První hosté by sem měli zavítat už v květnu ještě před zahájením letní sezony, řekla mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji a výstavem kolem 620.000 hektolitrů ročně se řadí mezi desítku největších v zemi.

Zchátralý areál zámku nedaleko pivovaru koupila společnost před třemi lety a letos v létě ho otevřela návštěvníkům. Tamní expozice představuje unikátní nálezy z blízkého okolí i zajímavosti odhalené při opravě zámku. K těm patří třeba více než 3000 let stará bronzová jehlice, středověká pec na chleba nebo tajná chodba. Nejcennějším exponátem je zřejmě bronzový poklad takzvaných svijanských labutěk, umělecky zpracovaných kultovních předmětů z 9. a 10. století před naším letopočtem.

S využitím zámku i pro ubytování počítal Pivovar Svijany od začátku rekonstrukce. Zájem o památku od jejího otevření podle Winklerové roste. "Již nyní je relativně velká poptávka po svatbách na zámku, věříme, že ji od příštího roku budeme schopni uspokojit," poznamenala. Vedení pivovaru uvažuje, že v zámku zřídí i minipivovar. "Přemýšlíme i o zážitkovém a školním minipivovaru. Pokud přijede parta lidí, tak by si tady mohli pod vedením našeho zkušeného sládka uvařit pivo a za měsíc si ho pak přijet vypít," doplnil ředitel pivovaru Roman Havlík. To je ale podle něj záležitost budoucnosti.

Liberecký kraj patří k turistickým regionům s největší kapacitou ubytování v Česku. Na začátku loňského roku bylo v kraji 892 hromadných ubytovacích zařízení, což představuje desetinu těchto zařízení v zemi. Víc ubytovacích zařízení mají jen Jihočeský a Královéhradecký kraj. V přepočtu na 10.000 obyvatel má ale Liberecký kraj nejvíc lůžek v Česku. I když je co do rozlohy po Praze nejmenším krajem v republice, má pro turisty 14.500 pokojů se 43.650 lůžky. Okolí Svijan je turisticky zajímavou lokalitou, která ale mnoho možností k ubytování nenabízí. Mezeru chce zámecký hotel ve Svijanech vyplnit.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613