Novinky a zajímavosti ze světa piva

Pivovar Ostravar dnes přináší dobrou zprávu všem milovníkům piva. “Od dnešního dne začínáme pivní značky Mustang a Černá Barbora dodávat do maloobchodu. Spotřebitelé si naše nejlepší pivní speciály budou poprvé moci vychutnat i jinak. Při sledování oblíbeného filmu, při posezení s přáteli doma na zah-radě, nebo třeba u jídla doručeného domů,” uvedl vrchní sládek pivovaru Ostravar Jan Řehůřek. Dopo-sud Ostravar dodával Mustang s Černou Barboru pouze do hospod a restaurací.

Mustang a Černá Barbora jsou považovány za nejlepší pivní speciály ostravského pivovaru a jedny z nejlepších na trhu vůbec. “Mustang sice není speciálem v pravém slova smyslu, neboť stupňovitostí spadá do kategorie světlých ležáků, ale pro nás i spotřebitele, je to velmi speciální . K jeho přípravě používáme speciální odrůdu chmele jménem Kazbek, který je vypěstovaný z divokého chmele a navíc je na spilce” vysvětluje Jan Řehůřek.

Mustang v současné době patří na tuzemském trhu k nejrychleji rostoucím značkám. Prodeje piva před vypuknutím pandemie koronaviru exponenciálně rostly a dobře si vedla i Černá Barbora, která byla v roce 2018 vyhlášená nejlepší tmavým pivním speciálem v Česku. Výstav obou značek dohromady se dnes podle Ostravaru počítá v desítkách tisíc hektolitrů. “Mustang s Černou Barborou by celoročně uživily několik malých pivovarů dohromady,” prozrazuje ostravský vrchní sládek.

Výjimečná piva pro mladší generaci konzumentů
Ostravar je na úspěch svých pivních speciálů patřičně hrdý. “V dnešním pivovarském světě je velmi těžké prosadit se s úplně novými značkami,” říká senior marketing manažerka Zuzana Cieciotková. “Bez vysokých marketingových investic to je takřka nemožné. Nám se to ale podařilo. Je vlastně zázrak, že hned se dvěma značkami najednou. Chtěla bych při této příležitosti proto moc poděkovat všem lidem, kteří se na nich podíleli.”

Příběh Mustanga a Černé Barbory má podobné kořeny. “Obě naše značky odráží touhu dělat věci jinak. Přesně v duchu motta našeho pivovaru Nás nezkrotíte. Mustang a Černá Barbora navíc skvěle oslovují zejména mladší generaci milovníků piva, takže věřím, že před sebou mají dlouhou budoucnost.”

Obě značky mají společné i to, že vyzrávaly postupně. Vedení ostravského pivovaru jim podle Cieciotkové dopřávalo dostatek času k jejich růstu, aniž by na ně nějak strhávalo pozornost. “Hodili jsme je do vody, a nechali je plavat. Teprve když jsme viděli, že je o ně zájem, přišla nějaká marketingová podpora. Základem Mustangu a Černé Barbory tak vždy byla jejich výjimečná chuť.”

Černá Barbora. Příběh prvního opravdu hořkého černého piva
Příběh Černé Barbory se začal psát v roce 2013. “Na trhu v té době byla k dostání pouze černá piva s nasládlou chutí, která více oslovovala ženy. My jsme si položili otázku, zda dokážeme uvařit černé pivo dostatečně hořké a zároveň dostatečně pitelné, aby oslovilo i muže a mohli jste u něho sedět celý večer. A odpověď našich sládků zněla, zkusíme to,” vzpomíná Zuzana Cieciotková. V Ostravaru vymysleli unikátní recepturu založenou na kombinaci čtyř sladů a tří chmelů. K výjimečnému pivu vymysleli v Ostravě také výjimečný název. Černá Barbora.

Ostravar se novým pivem přihlásil ke dvanácti generacím ostravských a karvinských havířů, kteří se navždy zapsali do dějin kraje na severovýchodě republiky. Název a příběh nového piva byl stejně jako jeho skvělá chuť trefou do černého. Pivo si postupně začalo razit cestu do hospod a restaurací. “Během pár sezón se o pivu začalo mluvit i za hranicemi kraje a Bára, jak všichni pivu v Ostravaru říkáme, se začala prodávat i na druhém konci republiky. V roce 2018 si Bára získala i respekt odborné veřejnosti když byla vyhlášena nejlepším tmavým pivní speciálem v České republice,” připomíná Zuzana Cieciotková.

Mustang, chuťově nadupaná jedenáctka|
Po úspěchu Černá Barbory přišel Mustang. V roce 2015 začali ostravští sládci experimentovat s divokou odrůdou chmele Kazbek. “I v případě značky Mustang jsme hledali díru na trhu. Něco, co tady nebylo,” říká Zuzana Cieciotková. “V době, kdy se pivovary snažily šetřit na surovinách, jsme se vydali úplně opačnou cestou. Snažili jsme se použít ty nejlepší dostupné suroviny na trhu. A ne jen v nějakém marginálním množství. Vzpomínám si, že na první degustaci byli všichni z tohohle piva úplně vedle.”

Ostravar uvedl Mustang na trh v roce 2016. Vybalancovaná chuť a správně zvolené suroviny společně s unikátním pivním sklem okamžitě udělaly z nového piva v hospodách a restauracích velmi atraktivní zboží. “Samovolně začaly dokonce vznikat hospody, které chtěly mít Mustang jako své hlavní pivo a naši značku si sami dávali do svého názvu. To už nám bylo jasné, že jsme na dobré cestě,” směje se senior manažerka Ostravaru. Silnou stránkou Mustangu je podle Cieciotkové, že se jedná o klasický ležák českého typu, takže spadá přesně do kategorie toho, co lidé, od dobrého českého piva očekávají. Zároveň ale pivo konzumentům přináší nový chuťový zážitek. Marketingovým sloganem značky zní: Mustang chutná jak bič.

Distribuce startuje dnes
Od uvedení na trh byly Mustang i Černá Barbora k dispozici jen majitelům gastroprovozoven. “Po určitou dobu jsme chtěli dát hospodám a restauracím jistou exkluzivitu. Ta nyní končí. V úterý 5.dubna začínáme s distribucí do maloobchodu,” říká Zuzana Cieciotková. Obě značky bude Ostravar do obchodů dodávat v plechovkovém balení o objemu 0,5 l. Volba typu obalu byla podle Zuzany Cieciotkové jednoduchá. “Mladí spotřebitelé, na které Mustang i Černá Barbora cílí, upřednostňují plechovková balení piva, protože jsou uživatelsky komfortnější. Jsou lehčí, odolnější a také rychleji vychladitelná,” říká závěrem senior marketing manažerka Zuzana Cieciotková.

Velké české nápojářské ikony Mattoni 1873 a Budějovický Budvar oznámily spolupráci. Společnosti chtějí do pěti let získat dvouciferný podíl na trhu nealko ochucených piv. Kromě nového nealkoholického produktu je také spojuje společný přístup k cirkularitě v nápojovém průmyslu, jenž dotváří vstup pivovaru do iniciativy Zálohujme.cz.

„Spolupráce s Budějovickým Budvarem mi dává obrovský smysl. Nejenže jsme společně vyvinuli skvěle chutnající produkt, ale máme i stejné názory na udržitelné podnikání a věříme, že je potřeba zavést cirkulární principy do praxe. Jsem rád, že se k nám kolegové z Budvaru přidali v iniciativě Zálohujme.cz,“ řekl na úterní tiskové konferenci generální ředitel Mattoni 1873.

Strategická spolupráce dvou českých ikon na novém výrobku má přesah i do oblasti udržitelného podnikání. Nealkoholický nápoj Birgo se vyrábí výhradně v Budějovickém Budvaru na nové moderní lince s hodinou kapacitou až 50 tisíc plechovek, jejíž provoz pivovar zahájil na konci března. Vyspělé technologické vybavení linky přispívá k výrazně efektivnějšímu využití vody, tepla a elektrické energie.

„Spojili jsme se s tradiční českou značkou, která na věci nahlíží stejně a sdílí tytéž hodnoty. Navíc jsme se stali součástí iniciativy týkající se zálohování,“ doplnil generální ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák.

Společný nový nealkoholický nápoj je balený do papírových multipacků, které navíc neobsahují lepidlo. Jedná se o technologii tzv. wrap-around s obsahem recyklovaného papíru, jehož použití ušetří 16 procentní uhlíkové stopy oproti klasickým plastovým fóliím. Samotný materiál pak obsahuje 74 procent recyklovaného hliníku. Již nyní se prodává na Slovensku, na český trh dorazí během několika týdnů. Cena zatím není stanovena.

Rakovnický pivovar Bakalář letos očekává kvůli pozastavení vývozu do Ruska a na Ukrajinu nižší výstav. Loni činila produkce téměř 160 000 hektolitrů piva. Dopad na pivovar bude mít také ukončení objednávání výrobků na tuzemském trhu ze strany jednoho pro pivovar významného obchodního řetězce, uvedl ředitel Tradičního pivovaru v Rakovníku Jiří Kovář. Mezi značky pivovaru patří kromě Bakaláře ještě Černovar a Pražačka. Pivovar patří ruské investiční skupině. Ředitel zveřejnil na webu prohlášení, ve kterém odsuzuje porušení mezinárodního práva a násilí na Ukrajině, kterou koncem únor napadlo Rusko.

Přibližně polovinu produkce rakovnického piva tvoří vývoz. Minulý rok pivovar nejvíce exportoval do Ruska, Slovenska, Ukrajiny, významnými trhy jsou pro něj i Maďarsko, Kazachstán a Francie. "Bohužel momentálně se pivovar bude muset vyrovnávat se ztíženou ekonomickou situací. Nejen z důvodu ztráty exportních a tuzemských prodejů, ale také z pohledu enormního nárůstu cen energie, pohonných hmot, obalového materiálu, chemie a dalších vstupních položek," popsal Kovář. Podíl produkce pivovaru nyní činí přibližně 1 : 2 ve prospěch lahvového piva. "Je to právě mimo jiné i důsledek pandemie, která tento novodobý trend ještě zintenzivnila," doplnil ředitel.*

Velikonoční zelené je od minulého týdne v prodeji v Pivovarské prodejně na strakonickém Podskalí, ve vybraných prodejnách COOP, kde se bude pivo nabízet v zelených půllitrových lahvích a hlavně v restauracích a hospodách, kde mají na čepu pivo ze Strakonic. Velikonoční speciál bude možné zakoupit i v exkluzivním dárkovém balení po třech lahvích.

„Jedná se o zelený ležák dominantní hořké chuti. Jde o dvanáctistupňové pivo s obsahem alkoholu 4,8 procenta," uvádí sládek pivovaru DUDÁK Vlastimil Matej.

Strakonický pivovar ho bude letos prodávat již po osmé a dá se očekávat, že prodej bude atakovat rekordní hranici z předcovidového roku 2019, kdy se vypilo celkem 420 hektolitrů piva, což představuje 84.000 piv. Letos se bude prodávat ve více než 150 podnicích na jihozápadě Čech, také v Praze, středních Čechách, na Brněnsku, ale i v několika restauracích v Maďarsku a na Slovensku, a to až do vyprodání zásob.

„V předcovidových časech se Velikonoční zelené těšilo každoročně narůstající oblibě nejen v lahvové, ale i čepované podobě. Věříme, že i letos pomůže našim odběratelům přilákat do svých restaurací a hospod nejen štamgasty, ale i sváteční návštěvníky," uvedl sládek Matej.

Pro jeho vaření byl použit moravský slad z humnové sladovny a upravený žatecký chmel. Stejně jako ostatní strakonická piva i Velikonoční zelené kvasilo v otevřených kádích na spilce a dozrávalo 40 dnů v ležáckém tanku. Základem zelené báze, která se do piva přidává před jeho zfiltrováním, je bylina - kopřiva dvoudomá, díky níž má Velikonoční zelené svěží zelenou barvu a současně si pivo zachovává svoji původní chuť.

Ekonomická krize, pandemie koronaviru, neustále zdražování surovin, energií a v neposlední řadě i pohonných hmot se podepsaly na existenci mnoha firem. Řada z nich ukončila svoji existenci. Jednou ze společností, která neustála toto náročné období je i Žatecký pivovar. Po 220 letech končí s tradičním vařením piva a mění sortiment.

„Několik posledních let bylo pro Žatecký pivovar velice náročných s ohledem na vysoce konkurenční prostředí a používanou technologii Tradičního vaření piva. Bylo proto rozhodnuto zmenšit a zmodernizovat stávající provoz včetně změny sortimentu tak, aby odpovídal aktuálním požadavkům současného trhu. Bohužel to znamená, že do budoucna bude v novém provozu zapotřebí výrazně nižší počet lidí, takže většina smluv se zaměstnanci bude ukončena v průběhu roku 2022. Do nového provozu bude investováno s cílem spuštění během října 2022. Provoz nového Mini-pivovaru by měli zajišťovat někteří za současných zaměstnanců tak, aby byla zaručena konzistence a vysoká kvalita piva značky Žatec,“ tak zní prohlášení na facebookovém profilu Žateckého pivovaru.

V souvislosti s ukončením provozu se už nebudou od 1. května 2022 organizovat ani prohlídky pivovaru.

Malí i velcí pivovarníci se chystají na Velikonoce. Ve spilce již nyní vedle klasických piv dozrávají i speciály. Milovníci zlatavého moku se tak i letos mohou těšit na netradiční piva a jejich barvy. Od „tradiční“ zelené přes bílou až po polotmavé.

Na zelenou barvu velikonočního piva již léta sází jihomoravské Starobrno. „Toto pivo vaříme již sedmnáct let. Jeho zelená barva je docílena kombinací několika faktorů, technologií, surovinami, výluhy a likérem,“ uvedla k pivu, které bude na čepu od 14. dubna, mluvčí pivovaru Ludmila Čechová.

Na Zelený čtvrtek přichystal chmelový mok stejné barvy pod názvem Jarní pivo i náchodský pivovar Primátor. „Letos jsme vyrobili přibližně 470 hektolitrů a věříme, že po dvou uplynulých letech zasažených množstvím restrikcí přijdou lidem na Zelený čtvrtek k chuti,“ nalákal ředitel pivovaru Petr Kaluža.

Na odstín svátečního čtvrtku odkazuje svým speciálem i pivovar Lobkowitz, který na čep připravil Velikonoční Krasličák. „Naše speciální 14procentní zelené pivo, které symbolizuje svátky jara, obsahuje přírodní bylinné aroma,“ uvedla mluvčí pivovaru Martina Husková.

Velikonoční zelený ležák 11%, bude mít na pípě od čtvrtka 14. dubna i jihočeský minipivovar Zvíkov. „Na Velikonoce se vaří velké množství speciálů. Ležáky počínaje, barevnými pivy konče. Jedná se o pivo sudové. Minipivovary jsou založeny právě pro speciály v malých šaržích. Proto každý na Velikonoce něčím překvapí,“ řekl majitel pivovaru a zároveň prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Rodinný pivovar Bernard se inspiroval Bílou sobotou a v její barvě navařil svrchně kvašený ležák Bernard Pšenice. „Je to světlé pivo s krásnou vůní, ve které jsou cítit tóny hřebíčku a banánu,“ představil novinku vrchní sládek pivovaru Josef Vávra.

Bez barevné symboliky
Bez barevné sváteční symboliky se obešly pivovary Staropramen, Plzeňský Prazdroj či Svijany.

Posledně jmenovaný pivovar však kromě svého „klasického“ speciálu vsadil na jiný velikonoční odkaz – kraslice. „Máme ležák Svátek. Nikdo však od nás nemůže očekávat, že pojedeme na vlně zelených piv. Do piva nedáváme žádné ingredience, které do něj nepatří. Ale hospodyňkám jsme naším novým designem ušetřili starost o zdobení kraslic. Tuto práci jsme udělali za ně,“ řekl s úsměvem sládek Svijan Petr Menšík.

Plzeňský Prazdroj se v rámci Volby sládků spojil s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha a společně uvařili speciál Popeleční Benedict, který odkazuje ke svatému Benedictu z Nursie, zakladateli benediktinského řádu, ke kterému patří i Břevnovský klášter. „Jedná se o polotmavou třináctku s lehkým zákalem a čtyřmi druhy sladu,“ informoval manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Milovníci moků z Pivovarů Staropramen si o Velikonocích budou moci vychutnat speciál Bard z edice Speciály ze spilky. Toto pivo navařil Ostravar. „Jedná se o hořké kvasnicové pivo připravené speciální metodou kroužkování. Výsledkem netradičního postupu je výjimečně hořké kvasnicové pivo s mnohem silnějším chmelovým aroma,“ uvedla ke speciálu mluvčí Pivovarů Staropramen Denisa Mylbachrová.

Rakovnický pivovar Bakalář letos očekává kvůli pozastavení vývozu do Ruska a na Ukrajinu nižší výstav. Loni činila produkce téměř 160.000 hektolitrů piva.

Dopad na pivovar bude mít také ukončení objednávání výrobků na tuzemském trhu ze strany jednoho pro pivovar významného obchodního řetězce, uvedl na dotaz ČTK ředitel Tradičního pivovaru v Rakovníku Jiří Kovář. Mezi značky pivovaru patří kromě Bakaláře ještě Černovar a Pražačka. Pivovar patří ruské investiční skupině. Ředitel zveřejnil na webu prohlášení, ve kterém odsuzuje porušení mezinárodního práva a násilí na Ukrajině, kterou koncem únor napadlo Rusko.

Přibližně polovinu produkce rakovnického piva tvoří vývoz. Minulý rok pivovar nejvíce exportoval do Ruska, Slovenska, Ukrajiny, významnými trhy jsou pro něj i Maďarsko, Kazachstán a Francie. "Bohužel momentálně se pivovar bude muset vyrovnávat se ztíženou ekonomickou situací. Nejen z důvodu ztráty exportních a tuzemských prodejů, ale také z pohledu enormního nárůstu cen energie, pohonných hmot, obalového materiálu, chemie a dalších vstupních položek," popsal Kovář.

Podíl produkce pivovaru nyní činí přibližně 1:2 ve prospěch lahvového piva. "Je to právě mimo jiné i důsledek pandemie, která tento novodobý trend ještě zintenzivnila," doplnil ředitel.

Pivovar plánuje podpořit lidi zasažené válkou výtěžkem z velikonočního jarmarku, už dříve finančně podpořil i další charitativní akce na podporu Ukrajiny. Zaměstnání dalších pracovníků z řad uprchlíků podle ředitele není kvůli aktuální ekonomické situaci pivovaru, kdy se bude snažit udržet stávající pracovní pozice, možné, ale pokud se nějaké místo uvolní a jeho charakter to dovolí, nabídne ho i pro ukrajinské uprchlíky.

Česká pivní kultura patří mezi naše národní poklady a právem jí náleží uznání. Přesto zatím není na seznamu světového dědictví UNESCO. Český svaz pivovarů a sladoven proto podal návrh na zapsání „Pivní kultury jako fenoménu české lidové kultury“ do Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Plzeňského kraje.

České pivovarnictví má nejen bohatou tradici, ale i současnost. Je inovativní. Je s ním navíc spojený i živý společenský život. Ve světě je známá jak unikátní tradice výroby českého ležáku, tak používání českého sladu a žateckého chmele. Pověstný je rovněž um našich sládků i pivovarské profese jako takové. To vše spolu s českou hospodou definuje českou pivní kulturu.

„Pivo totiž již dávno není pouze nápoj. České hospody jsou odjakživa centry kulturního a společenského života. Zde se psaly dějiny. Zde se slaví výročí, navazují vztahy, fandí se fotbalu a hokeji nebo hledají řemeslníci. Představují naši minulost, současnost i budoucnost. Potvrdil to i průzkum agentury Nielsen Admosphere z loňského prosince. 97 procent všech respondentů považuje českou pivní kulturu za součást naší historie a tradice,“ říká předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Český svaz pivovarů a sladoven proto podal přihlášku v Plzeňském kraji jako kolébce vzniku českého ležáku, který zde poprvé uvařili před 180 lety. Další přihláška je už připravena pro kraj Jihočeský. K tomu, abychom se stali součástí rodiny celosvětového nehmotného kulturního dědictví UNESCO, však vede ještě dlouhá cesta. Považujeme však za důležité se o tento zápis zasadit.

K iniciativě zápisu na seznam nehmotného kulturního dědictví se připojil také Českomoravský svaz minipivovarů. Ten sdružuje ty nejmenší pivovary, které jsou v regionech celé České republiky.

„Velký rozmach malého pivovarnictví je jasným důkazem hrdosti a tradice pivovarství v naší zemi. Pivo, které je vyrobeno a vypito na stejném místě, tedy v místní hospodě, utužuje společenský a kulturní život v regionu,“ potvrzuje Michal Voldřich, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

Přihláška - Pivovarnictví a pivní kultura v české lidové kultuře
V našem pojetí je pivní kultura neutrálním označením souboru různých entit, které dohromady tvoří specifické vztahy a znaky, a kromě hmotné podstaty zahrnují také mnoho autentických a stále živých zvyklostí a tradic, které můžeme zařadit do kategorie nemateriální lidové kultury.

Český svaz pivovarů a sladoven
Svaz sdružuje pivovary, sladovny a další instituce, které se přímo či nepřímo podílejí na výrobě piva v České republice. Mezi členy jsou rovněž chmelaři, výrobci pivního skla, etiket, technologických a technických zařízení pro pivovarský sektor, vzdělávací instituce a další subjekty. Svaz navazuje na tradici, která sahá až do druhé poloviny 19. století. Hlavním cílem je prosazování a obhajování práv a společných zájmů členů. Je rovněž členem evropského pivovarnického sdružení The Brewers of Europe.

Tento alkoholický nápoj se čepuje skoro v každé hospodě na celém světě. První známky o vaření piva již byly zaznamenány před tisíci lety u starých Egypťanů. Ovšem první lahvové pivo bylo stočeno až v 19. století a začalo se prodávat komerčně.

Výrobci piva si uvědomili, že své pivo musí udržet čerstvé a musí si také zachovat vzhled kvůli spokojenosti svých zákazníků. Než dosáhal tehdejší průmysl plného proudu, pivo bylo prodáváno v čirém skle. Toto řešení bylo možné pouze v zimě, protože když vystavili pivo slunci, začalo se s pivem dít něco zvláštního a pivo se začalo velmi rychle kazit. Podle Business Insider pivo v průhledných láhvích začíná smrdět jako skunk, opravdu jako skunk, což opravdu není příjemná vůně! Tento zápach přicházel vždy poté, co do čirého skla pálilo UV záření a tím se měnila i chuť.

Odpověď na tento problém? Uchovávat pivo vždy v zelených nebo hnědých lahvích. Tmavší barva skla totiž blokuje škodlivé UV záření a poskytuje větší ochranu pro chuť piva i samotnou vůni.

Možná se divíte, proč jsou pivní láhve mnohem častěji vnímána jako zelená nebo hnědá? To proto, že byl po 2. světové válce nedostatek hnědého skla. Od té doby se zelená barva skla začala považovat za více tradiční barvu pivních lahví, proto hnědá není tak častá jako zelená.

S uzavřením hospod a restaurací na jaře 2020 se prodeje sudového piva ze dne na den propadly takřka na nulu. Nyní po jejich znovuotevření se pivovarníci soustřeďují na samotné hospody a kvalitně čepované pivo. K tomu ovšem potřebují kvalifikovaný a motivovaný personál, který po pandemii žalostně chybí.

Pandemie před dvěma lety ovlivnila celé pivovarnictví. Většina pivovarů zastavila své plánované investice, zrušila eventy, odsunula vlastní novinky na neurčito. Zisky se propadaly a ani po rozvolnění se dosud nevrátily na původní hodnoty.