Novinky a zajímavosti ze světa piva

Jako každý rok zahájí festivalovou sezónu v Přerově narozeninová oslava pivovaru Zubr, která proběhne v pátek 22. dubna 2022 od 15:30 hodin v areálu pivovaru. Letos bude výjimečná tím, že pivovar Zubr slaví 150. výročí od svého založení. Návštěvníci se mohou těšit na novinku v podobě tmavého piva Zubr Výroční speciál 15,0 %, který byl uvařen k příležitosti 150. narozenin. Kromě širokého sortimentu piv z produkce pivovaru na ně čekají také soutěže a bohatý hudební program, který zakončí koncert populární kapely Rybičky 48.

Brány pivovaru se návštěvníkům otevřou v pátek 22. dubna 2022 v 15:30 hodin. O hudební program se letos postarají oblíbené skupiny Kameron, Stará dobrá ruční práce, Penzistor a zlatým hřebem večera budou Rybičky 48.

„Letošní kulaté 150. výročí položení základního kamene pivovaru oslavíme tradičně s našimi fanoušky a příznivci dobrého piva. Kromě široké nabídky piv, včetně těch čerstvě oceněných na degustační soutěži o Zlatý pohár PIVEX, a bohatého hudebního programu jsme pro návštěvníky opět přichystali narozeninový dárek v podobě neomezené konzumace alkoholických a nealkoholických nápojů z produkce pivovaru, která je již zahrnuta v ceně vstupenky,“ zve na oslavu Kateřina Vilímová, brand manager značky Zubr.

Vstupenky lze zakoupit v předprodeji za 350 Kč v podnikové prodejně pivovaru nebo online a na místě pak za 400 Kč. „Navíc máme pro návštěvníky připravený ještě jeden speciální dárek. U příležitosti tohoto významného jubilea vylosujeme ze všech vstupenek tři výherní, jejichž šťastní majitelé od nás získají 150 piv zdarma,“ dodává Kateřina Vilímová.

Kromě piv ze stálého sortimentu si mohou návštěvníci vychutnat také novinku v podobě tmavého piva Zubr Výroční speciál 15,0 %, který byl uvařený pouze pro tuto výjimečnou příležitost oslavy 150 let výročí pivovaru a je dosud nejsilnějším speciálem z jeho produkce.

„Protože je pro nás 150. výročí výjimečnou událostí, přáli jsme si, aby byl také náš narozeninový speciál výjimečný. Jedná se o silné tmavé pivo typu porter, které zaujme svou plností s charakteristickými rysy jednotlivých druhů sladů – českého, mnichovského, karamelového a barevného. Právě ty dodávají pivu výraznou tmavou barvu a spolu s několika odrůdami českého chmele i harmonickou chuť, hustou pěnu a dobrý říz. Tento jedinečný speciál s 6,5 % alkoholu kvasí v otevřených kádích a zraje v ležáckém sklepě 100 dní při nízké teplotě, což mu dodává jeho lahodnou a plnou chuť,“ popisuje novinku v nabídce Nataša Rousková, sládková pivovaru Zubr.

Zubr Výroční speciál 15,0 % právě míří do distribuce a bylo ho uvařeno 750 hektolitrů. K dostání bude v čepované podobě ve vybraných pivnicích a restauracích zejména na střední Moravě až do vyprodání zásob. V podnikové prodejně pivovaru si lze zakoupit také limitovanou edici dárkového balení tohoto speciálu v 0,75 l lahvi s patentním uzávěrem.

Plzeňský Prazdroj loni zaznamenal v důsledku covidové pandemie druhý rok po sobě pokles celkových prodejů piva na domácím trhu, meziročně o 3 procenta na 6,5 milionu hektolitrů. Trvalá podpora a výrazné investice do hospod a rozvoje české pivní kultury se ale promítly do rostoucích prodejů čepovaných piv. Méně se dařilo baleným pivům v obchodech.

Dopady pandemie na pivovar jsou nejlépe patrné při porovnání prodejů s předkoronavirovým obdobím. Oproti roku 2019 prodal Prazdroj loni na domácím trhu o desetinu produkce méně, což znamená mínus 145 milionů piv.

Prodeje čepovaných piv v Česku Prazdroj meziročně navýšil o 2 procenta, a to i přesto, že gastrosektor byl uzavřený dokonce déle než v roce 2020. Do výsledku se promítá intenzivní podpora, kterou Prazdroj hospodám dlouhodobě věnuje. Jen za poslední dva roky pivovar na podporu gastra vyčlenil přes půl miliardy korun. Část pomoci přímo souvisela s pandemií, výrazně se Prazdroj ale zaměřuje i na dlouhodobější investice do vybavení hospod nebo do vylepšení jejich interiérů a exteriérů. Vedle toho nabízí propracovaný systém poradenství pro rozvoj hospod. „Pořádáme školení hospodských i jejich personálu. Nabízíme kurzy, kde si mohou zlepšit své znalosti v ekonomice provozu, dozví se jak vést a motivovat zaměstnance, zlepšit servis, propagaci podniku nebo jak používat moderní technologie. Covid zájem o tuhle formu pomoci výrazně akceleroval, naše kurzy jsou dlouho dopředu rezervované. Je vidět, že hospodští se chtějí s covidovou situací vypořádat, mají dost energie a díky nám vidí, že občas stačí změnit jen málo, a podnik začne šlapat. Potvrzuje se, že náš ucelený systém péče o hospody funguje a přináší jim pozitivní efekt. Nejsme pro ně jen dodavatel, jsme pro ně partner, který se o ně stará od piva, přes vybavení až po poradenství, jak úspěšně a dlouhodobě podnikat. Díky tomu se na nás obracejí i další hospodští, což se propisuje i do celkových prodejních výsledků,“ říká obchodní ředitel Prazdroje Tomáš Mráz.

Aktuálně Prazdroj pomáhá hospodským s nastartováním byznysu pro hlavní sezonu a poradenství má cílené na jednotlivé segmenty gastrosektoru, nejen na velké restaurace a pivnice ve městech. Příkladem je program Vesnice, v jehož rámci pivovar pomáhá hospodám v obcích a malých městech udržet si svou atraktivitu pro místní obyvatele. Nyní se ho účastní přes 800 vesnických provozoven.

Na rozdíl od hospod prodeje v obchodech loni v důsledku krize klesly meziročně o pět procent. V porovnání s obdobím před pandemií jsou ale vyšší.

Kromě absolutních čísel ukazují loňské výsledky zajímavé trendy. Výrazně se mění preference spotřebitelů, kteří stále častěji vyhledávají chuťově výrazná piva, zejména ležáky. Jejich prodeje se loni zvýšily o 2 procenta. Růst znovu potvrdila vlajková loď pivovaru – ležák Pilsner Urquell, největší podíl na růstu ležácké kategorie pak má pivovar Radegast se stále populárnější Ryze Hořkou 12. „Spotřebitelé preferují chuťové vlastnosti ležáků. Chtějí si užít větší hořkost nebo vyzkoušet nové chutě. Tenhle trend se ale promítá i do dalších kategorií, do desítek a dokonce i do nealko piv,“ říká Tomáš Mráz.

To potvrzuje i zájem lidí o předloňskou novinku, Radegast Ratar. Výčepní speciál, který je nejvíc hořkým pivem v historii Radegastu, meziročně narost o dvě třetiny, zájem je ale i o výčepní speciál Radegastu ROG IPA nebo Extra Hořkou 15.

Důraz spotřebitelů na výraznější chuť piva se projevil i v segmentu toho nealkoholického, prodeje Birellu loni táhly dvě novinky – Birell Za studena chmelený a Birell stylu IPA. Prodeje neochuceného Birellu tak loni celkově vzrostly o procento. „Druhým tahounem našich nealkoholických piv jsou ochucené nealkoradlery, jejichž prodeje se loni zvýšily o 4 procenta. Nejvíce rostl Birell Pomelo & Grep, a to především v čepované variantě. V hospodách a restauracích jsme ho loni prodali o 23 % víc než v roce 2020,“ doplňuje Tomáš Mráz.

Zároveň Prazdroj investuje intenzivně do výroby, aby zajistil dlouhodobě dostatečnou kapacitu svých vysoce kvalitních produktů. „Modernizujeme naše pivovary, abychom mohli i v budoucnu držet maximální kvalitu našich piv a dokázali je dodávat včas všem, kteří je mají rádi,“ dodává Tomáš Mráz. V loňském roce došlo ke zvýšení výrobní kapacity v Pivovaru Radegast o pětinu na více než 72 000 hektolitrů piva týdně. Umožnila to investice ve výši 250 milionů korun, která zahrnovala stavbu nové varny, pořízení čtyř kvasných tanků a nový sladinový filtr. Pokročily i práce na rozšíření skladovacích kapacit v Plzni a investice do dalších inovací, které vedou ke snižování spotřeby vody, energií i produkce CO2. Ve Velkých Popovicích pak letos dojde ke zprovoznění 14 nových cylindrokonických tanků pro kvašení a zrání piva.

Přesně na Zelený čtvrtek narazí hostinští v celé České republice sudy se Zeleným pivem – nejslavnější speciální třináctkou, která se v pivovaru Starobrno vaří už sedmnáct let. Zelené půllitry tak znova přivítají svátky jara. Letos mají milovníci Zeleného piva v Čechách a na Moravě k dispozici 3 435 hektolitrů. Na Slovensko, kde si ho pivaři taky oblíbili, putuje celkem 350 hektolitrů.

Starobrněnští sládci pivo vaří už sedmnáctým rokem bez přerušení, počítaje v to i dva uplynulé roky, které poznamenaly opatření kvůli epidemiologické situaci. Zelené pivo si však cestu ke svým příznivcům přece jen nakonec našlo, i když si je nemohli užít, jak byli zvyklí dříve – prodávalo se tak se zpožděním nebo z okýnek v PET lahvích. „Jsem opravdu rád, že letos už si všichni Zelené pivo vychutnají se vší parádou, v restauracích, s rodinou či přáteli,“ uvedl výrobní ředitel HEINEKENU Milan Schramm, který se letos v únoru osobně účastnil vaření Zeleného piva a byl tak i při lití bylinného výluhu, který je jednou z důležitých složek Zeleného piva.

Zelené pivo 13 se celou dobu připravuje podle stále stejné receptury. Vaří se z kvalitní vody, speciálního světlého ječného sladu z Moravy a Žateckého poloraného červeňáku (chmele) tradičním způsobem na dva rmuty. V přesně daný okamžik se při vaření do mladinové pánve přidává speciální bylinný výluh z několika druhů bylin, jehož receptura po celou dobu existence Zeleného piva zůstává tajná. Při přípravě koncentrovaného a silného výluhu přímo v pivovaru Starobrno se pečivě hlídá doba kontaktu bylin s vroucí vodou. Svou sílu Zelené pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia několik týdnů dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Do piva se přidává i likér. „Zelená barva našeho piva je tedy kombinací několika důležitých faktorů. Používáme světlý ječný slad, vyráběný pouze pro tuto příležitost ve sladovně v Prostějově. Nezbytností jsou i bylinný výluh a likér. Suroviny a ingredience spolu s unikátní technologií dělají Zelené pivo tím, čím je,“ konstatoval sládek pivovaru Starobrno Jiří Brňovják.

Velikonoční tradici pití Zeleného piva provází doprovodný program. Na terase Pivovarské restaurace na Mendlově náměstí v bezprostředním sousedství pivovaru se letos chystá diskotéka (od 14:00 do 18:00 hodin) a koncert skupiny Zelená pára (od 18:00 do 22:00 hodin). Zájemci se po několika letech mohou svézt i speciální tramvají tzv. Šalina pubem. Ze smyčky na Mendlově náměstí vyjede na okružní jízdu Brnem celkem dvakrát, v 17:00 a 18:30 hodin. Jízdné činí 60 korun a platí se na místě. Zelené pivo na palubě není v ceně jízdenky a účtuje se zvlášť.

Informace o doprovodném programu zájemci najdou na FB. Seznam všech provozoven, kde se bude Zelené pivo v celé republice čepovat, visí na webových stránkách www.zelenepivo.cz

Načervenalou až jantarovou barvu zapadajícího slunce má pivo, které si jako speciál pro letošní Velikonoce nachystali v Biskupském pivovaru v Litoměřicích. Novinka doplní nabídku zeleného piva, které v posledních letech nejen v tomto pivovaru sládci na Litoměřicku na svátky jara připravují.

Jak přiblížil jednatel Biskupského pivovaru Richard Kirbs, šestnáctistupňový Velikonoční speciál je svrchně kvašeným pivem typu Red Ale s vyváženou chutí krémového a silného aroma snoubící se s ovocnou příchutí. „Uvařili jsme ho na konci ledna, takže opravdu hodně dlouho zrálo. Obsahuje čtyři druhy sladu a tři druhy chmele. Piva typu Red Ale občas vaříme, ale ještě nikdy jsme neměli šestnáctku,“ popsal Kirbs s tím, že speciál bude v nabídce od poloviny tohoto týdne až do té doby, než se várka vypije. Vzhledem k tomu, že jí mají přibližně 900 litrů, je předpoklad takový, že k mání bude zhruba měsíc.

Jak už pojmenování Zelený čtvrtek napovídá, tento den je spojován se zelenými pokrmy - od zeleniny až po byliny. Tak proč neokusit i zelené pivo? Těch velikonočních speciálů, třeba i barvy žluté slámové či granátové, je ale určitě více a pivní fajnšmekři se jich každoročně nemohou dočkat.

Na zelené pivo v lahvích v restauraci a pivnici a na Zelený čtvrtek též na čepu láká pivovar Hradecký klenot na Velkém náměstí. Jarní pivo s výraznou zlatozelenou barvou a přídavkem mladého zeleného ječmene vaří rovněž náchodský pivovar. Ochutnat však můžete také speciály z Orlických hor a jejich podhůří.

"Tradici velikonočních speciálů držíme v našem Rodinného pivovaru asi už šest let. Speciály připravujeme každý rok hned dva. Oba se pojí s příchodem jarního období a jeden také přímo s Orlickými horami," upozorňuje Milan Vedra, hlavní sládek a majitel Rodinného Pivovaru Rampušák v Dobrušce.

Pivovar a pivovarnictví v Dobrušce se honosí dlouholetou tradicí. Právo vařit pivo dostali zdejší měšťané už roku 1320.

"Novodobá historie pivovaru se však začíná psát rokem 2007, kdy jsme odkoupili nevyužívané a chátrající objekty dobrušského pivovaru a sladovny a začali s budováním Rodinného pivovaru Rampušák tak, jak ho znáte dnes," připomíná dále hlavní sládek.

A protože podle tradice Rampušák na jaře předává vládu nad Orlickými horami princezně Kačence, jarní speciál nemohl dostat jiné jméno. "Kačenčina 14 je spodně kvašené světlé silné pivo uvařené ze čtyř druhů sladů a chmelené třemi druhy českých chmelů. Jde o velmi oblíbené pivo které se vyznačuje plným sladovým tělem, vyšší hořkostí a dobrým řízem. Ve sklepě odpočívá už od listopadu. Jarní pšenka je klasické světlé pšeničné pivo z pšeničného a plzeňského sladu. Žlutá slámová barva, nižší hořkost a aroma banánů a hřebíčku je to, co je pro pšeničné pivo charakteristické. Velikonoční speciály se těší velkému zájmu v širokém okolí. Pivo lze zakoupit v naší pivovarské prodejně, hospůdce, ale také v řadě prodejen či pivotek po celé republice," dodává Milan Vedra.

Měšťanský pivovar v Rychnově nad Kněžnou má také svůj sváteční speciál - patnáctistupňového Habrováka. Vaří se dvakrát do roka. Kdo si ho chce stihnout pořídit ještě do Velikonoc, měl by si pospíšit, zajít si pro něj do pivovaru může ještě do čtvrtka do půl čtvrté odpoledne. K dostání je tu v litrových lahvích s patentním uzávěrem.

Každý rok jiná chuť Velikonoc z Neratova
Neratovský pivovar je sice trochu z ruky, ale nabízí závoz velikonočních speciálů. Návštěvu tamního pivovaru pak lidé spojují většinou s výletem do poutního místa, které se vypíná jen kousek od něj.

"Na Velikonoce jsme uvařili pšeničného Proroka 11 a Ipu 12 s přídavkem žitného sladu. Zájem je jako o každý speciál, každý rok připravujeme jiné," říká neratovský sládek Dominik Malík.

Mimochodem v Neratově vznikl v poslední době také benefiční speciál pro Ukrajinu ze spřáteleného pivovaru Chříč. Nese jméno a podobiznu svatého Vladimíra. Patrona Ukrajiny a Ruska, osvíceného vládce Kyjevské Rusi, který vládl a je pochován v Kyjevě. Každá lahev je opatřena etiketami v češtině i ukrajinštině. Výtěžek z prodeje poslouží jako podpora uprchlíkům z Ukrajiny, kteří tu našli dočasné přístřeší.

Velikonoční Migula i rychle mizející Hněv z Kremlu
Velikonoční speciál pivovaru Agent v Olešnici v Orlických horách je poctou a vzpomínkou na Oskara Migulu, který v roce 1869 založil a provozoval zdejší pivovar, a to až do své smrti v roce 1929, tehdy se stali jeho pokračovateli synové Richard a Walbert. S koncem války se však historie pivovaru uzavřela. Dvanáctistupňový speciál Migula je ležák bavorského typu a sládek prozrazuje: "Při jeho výrobě jsme použili, kromě plzeňského světlého sladu také slady bavorský a vídeňský. Chmelili jsme čtyřikrát odrůdami SAAZ a Perle, vařili na dva rmuty a nechali ho v našich sklepích ležet osm týdnů. A jak chutná? Má jemně karamelovou chuť, nižší hořkost, jemný říz, plnější tělo a bohatou krémovou pěnu."

"Speciál Migula vaříme každý rok a je o něj velký zájem," dodává sládek a majitel pivovaru v jedné osobě Martin Nauš.

Každé ze zdejších piv má svůj příběh navázaný na název pivovaru Agent. Ochutnat byste tak mohli dokonce Hněv z Kremlu: "Poté co se Agentovi podařilo infiltrovat do samotného vedení ruské rozvědky, odeslat nejutajovanější informace svým lidem, a po skončení svého úkolu se ztratit, se v Kremlu strhlo hotové peklo. Jejich výrazně hořkou zkušenost jsme promítli do této Red IPY, stejně jako hlubokou rudou barvu moskevského nebe."

Je však nutno dodat, že Hněv z Kremlu se tu vařil už před ruskou invazí na Ukrajinu. Fanoušci na toto pivo na facebooku pějí chválu a řadí ho k těm nejlepším. "Jen teď ve světle posledních událostí trochu hořkne na jazyku," podotkl jeden z nich Michal Tomeš.

Řemeslný Pivovar Záhora v Kněžičkách na Nymbursku ročně vystaví 1000 hektolitrů piva. Bratři Záhorovi ho založili před pěti lety, dnes pro pivovar v obci s necelými 180 obyvateli pracují tři zaměstnanci.

Oproti loňsku ztrojnásobili kapacitu výroby, pivo stáčejí do lahví, plechovek a sudů. V období covidové pandemie, kdy byly hospody zavřené, dočasně zprovoznili e-shop a se slevou prodávali přímo koncovým zákazníkům. ČTK to řekl jeden z majitelů pivovaru Vojtěch Záhora.

Prvotní investice do pivovaru byla kolem dvou milionů korun, varnu umístili v bývalém zahradnickém obchodě své matky. "Na začátku jsme šetřili, dimenzovali jsme to na jednu várku týdně, teď jich jede až šest," uvedl Záhora. První tři pivní tanky si Záhorovi nechali přivézt z Číny ještě před vypuknutím pandemie, dnes jich mají 17.

Záhora se svým otcem zároveň hospodaří v rostlinné zemědělské výrobě na 400 hektarech půdy. Na výrobu piva používá některé plodiny vypěstované na farmě, například oves a pšenici. Původně používali pro výrobu sladu i svůj ječmen, ale kvůli přísným parametrům ze strany sladovny od toho upustili.

Záhorovi se specializují na ležáky. "Osmdesát procent toho, co prodáme, jsou vlastně tři naše základní piva, desítka s americkým chmelem, jedenáctka s novozélandským chmelem a klasická česká jedenáctka. Občas vymyslíme něco úplně nového, jindy zase uvaříme klasickou IPA nebo ovocné kyseláče. Česká dvanáctka je pro nás poměrně okrajové pivo," doplnil Záhora, který je profesí chemik.

Od malého pivovaru podle Záhory zákazníci očekávají zajímavé pivo, zároveň si díky stálým odběratelům mohou dovolit občas experimentovat. "Děláme řemeslné pivo bez zásadního investorského záměru, veškerý zisk rozpustíme zpátky do pivovaru," doplnil Záhora.

Pivovar Záhora dodává více než 100 restaurací a hospod v okolí zhruba 60 kilometrů od pivovaru, aby pivo zůstalo čerstvé, protože se nepasteruje. Polovina produkce končí v pražských podnicích, další ve větších městech v regionu. Jejich pivo je zhruba dvakrát dražší než ostatní. Díky zvýšení výrobní kapacity poklesly fixní náklady a zdražovat letos neplánují.

V období covidu se ubránili úpadku díky provozování e-shopu, na kterém nabízeli pivo s devatenáctiprocentní slevou. "Bylo to proti všem ekonomický poučkám, ale nás to v podstatě zachránilo," doplnil Záhora.

Podle Terezy Melišové z Českomoravského svazu minipivovarů od začátku pandemie ukončilo nebo přerušilo svoji činnost téměř 30 pivovarů. "S kompenzacemi se totiž na nás jaksi pozapomnělo. Nové pivovary sice vznikly, ale jsou to dokončované projekty z doby před pandemií," uvedla Melišová. Největší rozmach minipivovarů byl v letech 2018 až 2019, kdy jich v Česku bylo 450, další rozvoj přerušila pandemie covidu a uzavření restaurací.

Členství v Českomoravském svazu minipivovarů má ve Středočeském kraji 16 minipivovarů, jediným z nich na Nymbursku je Pivovar Záhora.

Plzeňský experimentální pivovar Proud vítá jaro hned několika svěžími novinkami. Úspěšná řada Proud Barrel Aged se rozrostla o Barrel Aged Brut IPA – BATCH #08, silné pivo stařené 10 měsíců v dubových sudech po červeném víně z oblasti Bordeaux. A Barrel Aged Brut IPA – BATCH #09, silné pivo stařené 10 měsíců v dubových sudech po bílém víně Pinot Blanc z vinařství Gurdau. „V Proudu nás baví experimentovat s různými pivními styly a postupy výroby. S cíleným stařením piva v dubových sudech po různých alkoholech si hrajeme prakticky už od začátku existence našeho pivovaru. Snažíme se vybírat si sudy od konkrétních výrobců a získat tak více informací o daném sudu a o tom, co v něm bylo původně, ať už jde o víno, whisky nebo třeba pálenku. Z našich dosavadních zkušeností vyplývá, že hlavní chuťová změna při staření piv v dubových sudech probíhá mezi 6. až 12. měsícem, chuť se pak dále zakulacuje a vytváří komplexní charakter. Výsledek je vždy mimořádně zajímavý,“ říká ředitel pivovaru Proud Michal Škoda.

„V případě našich novinek Barrel Aged Brut IPA – BATCH #08 a Barrel Aged Brut IPA – BATCH #09 byla silná chmelově květinová Brut IPA stařena v sudu po bílém a červeném víně. Máme tak jedinečnou příležitost ochutnat nejen, kam se pivo samotné posunulo díky kontaktu se dřevem, ale také porovnat, jak se změní charakter daného piva v závislosti na nápoji, který byl v sudu před ním,“ dodává vrchní sládková pivovaru Proud Lenka Straková.

Čtvrtou sezónní novinkou z Proudu je Veer – West Coast IPA s dominantní vůní citrusů a tropického ovoce. West Coast IPA je klasický zástupce stylu IPA, přesněji americká verze původního anglického stylu IPA, která ale nechává vyniknout odrůdy chmele pocházející právě z Ameriky. V pivu jednoznačně dominuje chmelové aroma i chuť doplněné suchým dozníváním a čistým sladovým profilem. Příjemně hořkou limitku Veer – West Coast IPA z Proudu charakterizuje alkohol: 6,0 % obj., stupňovitost: 14 % EPM, hořkost: 66 IBU a také profil na etiketě: „Vůně citrusů a tropického ovoce je znamení, že západní pobřeží je blízko. Divoké víření chutí vás unáší tam, kde jste to možná neměli v plánu, ale jen proto, že jste neznali ten hořce opojný pocit.“

O pivovaru Proud
Experimentální pivovar Proud, který sídlí v bývalé elektrárně v areálu Plzeňského Prazdroje, uvařil první várku 29. 9. 2020. Ve stálé nabídce pivovaru Proud je nyní TheMže – English Pale Ale 10, Ventill – ležák 11, Soutock – žitná IPA 13, Cotel – Stout 14 a nealkoholické pivo Proovan.

Celkem čtyři ocenění získal Birell v prestižní soutěži Zlatý pohár Pivex včetně zlaté medaile mezi nealkoholickými pivy. Výsledky letošního ročníku degustační soutěže potvrzují skutečnost, že je Birell nejen oblíbeným nápojem a synonymem pro nealkoholické pivo mezi spotřebiteli, ale také uznávaný předními českými pivovarskými odborníky.

V brněnském hotelu Orea Congress se sešli sládci a degustátoři českých a moravských pivovarů, aby odborně posoudili kvalitu piv přihlášených do soutěže Pivex. Velký úspěch zaznamenal v letošním jubilejním 30. ročníku soutěže lídr mezi tuzemskými nealkoholickými pivy Birell. V kategorii nealkoholických lahvových piv získala absolutní prvenství loňská novinka Birell Za Studena chmelený, na jehož receptuře se podíleli sládci z nošovického i plzeňského pivovaru. Na třetím místě ve stejné kategorii se umístil Birell Světlý.

V kategorii nízkoalkoholických a nealkoholických míchaných nápojů z piva získal stříbro Birell Pomelo&Grep. Ten vede v oblíbenosti i mezi spotřebiteli. „Naše příchuť Pomelo&Grep patří dlouhodobě mezi nejvyhledávanější ochucená nealkoholická piva na trhu, a to nejen v plechovce. Dlouhodobě se mu daří také v hospodách a restauracích v čepované variantě. Stále víc hospodských ho odebírá. Mezi roky 2019 a 2020 se prodeje čepovaného Birellu Pomeloc&Grep zvýšily o 5 % a počet restaurací, které jej během letní sezóny nabízely, se zvedl dokonce o 16,5 %,“ říká Lenka Králová, marketingová manažerka Plzeňského Prazdroje.

Birell bodoval i v kategorii speciálních piv, v níž spolu soutěžila piva alkoholická i nealkoholická. Na třetím místě se umístila loňská novinka Birell stylu IPA. „Z tohoto ocenění máme obzvlášť radost, protože se potvrzuje, že naše nealkoholické pivo obstojí svou chutí mezi alkoholickými. Je skvělé, že ho milovníci a znalci piva neberou jen jako nealkoholickou variantu k normálnímu pivu, ale jako opravdové pivo, které jim chutná, ale navíc si ho lze užít i v práci nebo na cestách,“ doplňuje Lenka Králová.

V trendu plnější chutě pokračuje Birell i letos. Již počátkem roku změnili sládci po 30 letech recepturu Birellu Světlého a uvedli na trh jeho vylepšenou verzi s chutí a vzhledem ještě bližší klasickým českým ležákům. Od března je k dostání ve většině obchodů i na čepu některých hospod a restaurací. Na novinky od Birellu se mohou brzy těšit také příznivci ochucených nealkoholických piv.

“Birell se stal synonymem pro kvalitní nealkoholické pivo, což svědčí o jeho dlouhodobé oblibě mezi českými spotřebiteli. Jsme ale velmi rádi, že naše piva a radlery hodnotí pozitivně taky pivovarští odborníci. Úspěchy našich nápojů ve všech kategoriích jsou pro nás potvrzením, že novinky, které přinášíme spotřebitelům, jsou skutečně kvalitní,“ dodává Lenka Králová.

Rodinný pivovar Bernard uvařil pro letošní Velikonoce „bílé“, svrchně kvašené pivo Bernard Pšenice. „Je to světlé pivo s krásnou vůní, ve které jsou cítit tóny hřebíčku a banánu. Nižší hořkost vyvažuje vyšší říz a osvěžující lehká kyselost,“ představuje novinku vrchní sládek pivovaru Josef Vávra. Nový sezónní speciál je dvanáctka o obsahu 5,6 % alkoholu.

Pšeničné pivo je uvařeno v limitovaném množství. Část bude k dostání v lahvích ve značkových prodejnách Bernard, čepované bude v době Velikonoc v hospodách a restauracích především na tzv. Rotující pípě, na které hostinští vedle stálé nabídky představují některé z celkem 16 druhů piv z nabídky Rodinného pivovaru Bernard.

Toto pivo vzniklo ve spolupráci brněnským sládkem Petrem Hauskrechtem, spolumajitelem Parního pivovaru Hauskrecht, který pro výrobu piva dodal kvasnice a recepturu, vrchní sládek Josef Vávra ji dopracoval podle svých představ. S novým pivem se zatím počítá jako se sezónním speciálem. „Pokud bude naše nové pivo chutnat, rádi bychom ho nabízeli také na vánoční trh,“ dodává Josef Vávra.

Bílé pivo, v Německu nazývané weiss, weizen nebo také weiße, je původní název (nejen díky jasně bílé dece, kterou svrchní kvasnice na povrchu kvasné kádě vytvářejí), označující od 16. století piva pšeničná, rozšířená tehdy v Bavorsku, ale i v Čechách.

Pětadvacet tras od tisícimetrové až po padesátikilometrovou, dohromady okolo sedmi set kilometrů, čtrnáct pivovarů a asi sto druhů pěnivého moku. To je výzva, jež se turistům nabízí od druhé dubnové soboty.

Ukrajinská státní vlajka na domě, ukrajinské speciality (boršč, soljanka, vareniki, šašlik, nalysnyky) ve víkendovém menu. Tak to vypadá v Kunčicích pod Ondřejníkem, kde sídlí Ogar, jeden z pivovarů zapojených do Beskydské pivní stezky. „Tento týden na čepu máme i speciál Mosaic Apa s americkým chmelem a příští to bude pšeničný Hopfen Weizen bavorského typu,“ popsal majitel Martin Chalupa.

Ogarovští pivovarníci si podle něj zakládají na přísném dodržování technologických postupů – když pivo v belgickém nebo americkém stylu, tak upravují vodu, ať má parametry jako v Belgii či USA. „Do týmu přichází nová posila, podsládková Iva Morisová, která sice o víkendu vařit nebude, ale v sobotu od dvanácti do patnácti hodin v rámci stezky provede po našem provoze zájemce o exkurzi,“ uvedl Chalupa.

Monika Konvičná coby spoluorganizátorka Beskydské pivní stezky míní, že třeba Kunčice pod Ondřejníkem představují ideální cíl pro výlet: „Ogar je snadno dosažitelný po cyklotrase 59 z Ostravy přes Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí a Čeladnou. Je tady krásný dřevěný kostel svatých Prokopa a Barbory, může se odtud vyjít na Ondřejník i Skalku.“ Místní pivovar stojí navíc u nádraží a domů se dá vlakem.

Beskydská pivní stezka totiž není jen o putování za „chmelovinou“, ať v alkoholické či nealkoholické podobě. „Ochutnávky piva a jídla jsou třešinkou na dortu. Na všech trasách jsou totiž vždy zajímavá místa lákající k prohlídce a poznávání,“ upozornila Konvičná. Pro výběr správné cesty i atraktivních zastávek slouží webová stránka beskydyportal.cz. A nechybí na ní informace o akcích partnerských pivovarů.

„My stezku zahájíme naražením suché a hořké třináctky Magnum,“ řekl Rostislav Březina provozující „ruční“ minipivovar Kohutka nacházející se ve Vyšních Lhotách pod vrchem Prašivá. Stojí zde unikátní dřevěný kostel sv. Antonína Paduánského, známá turistická chata i rozhledna. Ve výčtu návštěvyhodných míst v okolí nechybí přehrady Morávka a Žermanice, či přírodní památka Profil Morávky.

Kohutka se vyznačuje také experimentálními pivy, což je doménou Březinova syna Ondřeje.. „Ještě v dubnu bude dvanáctka Kokrhell obsahující chilli,“ poznamenal k tomu mladší z pivovarníků, jenž pomalu a jistě přebírá celý proces vaření. Restaurace s pivovarem pod Prašivou, kde se křižují tři cyklostezky, nabídne cestovatelům navíc možnost osvěžení ve vlastním bazénu. Jen musí být počasí ke koupání.

Mapa stezky čítá minipivovary i pivovary od Šenova po Ostravici a od Kopřivnice po Vojkovice: Morava, Ogar, Koníček, Radegast i Radegastův šenk, Beskydský, Krmelínský, Hukvaldský, Valašský, Štrabmerský, Rožnovský, Brabčák, Polivar, Kohutka. U každého je na webu beskydyportal.cz seznam pamětihodností a vzdáleností k jinému nejbližšímu producentu piva (a to jak pro cyklisty, tak pěší i motoristy).

Beskydská pivní stezka od května spouští soutěž o nejlepší pivo na trasách, ale i nejchutnější lokální gastronomickou specialitu. „Turisté mohou vyrazit podle svých preferencí i kondice pěšky nebo na kole. Cyklisté najdou v mnoha pivovarech chutná nealko piva. A pakliže chtějí degustovat alkoholické nápoje, není problém kombinovat cykloturistiku a ubytování ve vybrané lokalitě,“ dodala Konvičná.