Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Chátrající vsetínský pivovar, kde se vařil Vsacan a Portáš, je na prodej

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Viktor ChrástVsacan

Zchátralý areál vsetínského pivovaru, který byl léta spojený se značkami Vsacan a Portáš, je znovu na prodej. Historicky cenná stavba v ulici 4. května je k mání za 10 milionů korun. Pivo se v budově nevaří od ledna 1998.

Přes několik vlastníků se areál vsetínského pivovaru před pěti lety dostal až do majetku společnosti Tonercentrum. Ta chtěla vše zbourat a postavit zde moderní dům s prodejnou kancelářské techniky, předváděcí místností, školicím střediskem a skladišti pro jednu ze svých dceřiných společností.

„Ve firmě i v mém osobním životě se ale nyní změnily priority, proto jsme od plánů ustoupili,“ vysvětlil Miroslav Menšík, jednatel společnosti Tonercentrum.

Přesto šly v uplynulých letech k zemi dvě menší budovy, ve kterých původně fungovaly šatny a laboratoře. Cenné prostory, jako například místnosti pro zrání piva s vysokými stropy nebo pivovarské sklepy, na místě vydržely.

Přesto je budova ve velmi špatném stavu. Přes rozbité střechy do ní na několika místech zatéká, zvenčí jsou patrné popraskané okenní tabulky a odlupující se fasáda. Ani z vnitřního vybavení se dodnes prakticky nic nedochovalo.

„Původní ráz pivovaru ale zůstal téměř nedotčený. Bylo by dobré, kdyby areál někdo opravil a zůstal tak zachovaný. I proto, že Vsetín příliš historických budov nemá,“ poznamenal historik Muzea regionu Valašsko Pavel Mašláň.

Čunek: Jen ať areál nekoupí spekulant
Případný nový kupec by prostory mohl využít ke skladování, případně jako dílny. Vyloučené není ani znovuobnovení vaření piva.

Pravděpodobněji se ale stále jeví varianta demolice budovy, na jejímž místě by mohl vzniknout jak nový průmyslový areál, tak i supermarket nebo dům s kancelářemi a byty.

„Důležité je, aby pivovar nekoupil nějaký spekulant, který bude čekat jen na to, až hodnota nemovitostí stoupne. Namísto toho, aby areál začal znovu sloužit, by pak jen nadále hyzdil město,“ podotkl starosta Jiří Čunek.

Pivovar byl založen v roce 1663 a pivo vařil až do 90. let. V silné konkurenci, která tehdy na trhu panovala, však vsetínské pivo neuspělo. V roce 1997 pivovar uvařil pouze 10 tisíc hektolitrů, přestože jeho kapacita byla více než devítinásobná. Poslední várka piva opustila areál v prosinci roku 1997.

Ve Vsetíně však výroba piva pokračuje, minipivovar Valášek dokonce drží i značku Vsacan - nepasterizované a nefiltrované světlé pivo vaří klasickou metodou podle původní receptury.

Minipivovar na Ždársku nesehnal sládka, a tak mu vaří pivo počítač

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jiří BártaRadešín

Zakladatel původního pivovaru Samuel Radešínský by se asi divil, jak se dnes v Radešíně na Žďársku vaří pivo. V Balonovém pivovaru totiž vůbec nepotřebují sládka. Od června se chlubí prvním „chytrým pivovarem“ v Evropě. Místo sládka totiž vaří pivo počítač. Obsluha ho umí řídit i přes telefon.

„Počítačové technologie jsou dnes v pivovarech už běžnou praxí. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco v ostatních převládá lidský faktor, který zadává příkazy do počítače, u nás je hlavou právě počítač a ten zadává práci lidem,“ popisuje Adam Škorpík, syn majitele pivovaru a zároveň vývojář řídicích jednotek UniPi.

„Sládci z toho asi nebudou mít radost, ale my jsme na začátku měli problém nějakého sehnat,“ vysvětluje.

Škorpíkovi jsou nadšenci do moderních technologií, v tomhle oboru také podnikají. A naplno toho využívají i ve svém novém koníčku. „Otec vaří pivo od dubna, já od května,“ usmívá se.

Pivovarnictví má v Radešíně tradici od roku 1597. Po několika přestávkách, z nichž ta poslední trvala osmdesát let, už tam zase voní slad a chmel.

Zřejmě nejmodernější malý pivovar v Česku je plně automatický, varna má objem 10 hektolitrů.

Páčky na varně zůstaly. Jsou tu ale jen na ozdobu
„Báli jsme se toho, ale díky přesnému řízení na desetiny stupně zvládáme kvašení i ležení. Zamezili jsme neduhům, že bychom měli rozdíl mezi jednotlivými várkami. Jak se něco páčkuje, sládek se může zapomenout a pivo ‚přejet‘. Nám hned počítač vynadá a počká, než uděláme obsluhu. Páky na varně jsme si nechali udělat jen kvůli tradici,“ líčí Adam Škorpík.

A jak to tedy vypadá v praxi? „Počítač řekne, jde se rmutovat. V tu chvíli průtokoměr začne počítat, čerpadlo se pustí přesně na frekvenci. Čekám, dokud mi počítač nenabídne další krok,“ líčí Adam Škorpík.

V chytrém pivovaru se veškerá naměřená data zaznamenávají do databáze. Jejich analýza poté pomůže zvýšit efektivitu procesu vaření piva a ušetřit náklady.

Tepelnou energii dokážou majitelé opakovaně využít jak v pivovaru, tak v celém objektu Balonového hotelu. „Například teplo vzniklé při vaření piva odvádíme do ústředního topení a do sprch,“ popisuje.

I když jsou Škorpíkovi ve vaření piva začátečníci, nebojí se experimentovat, a dokonce už se pustili vedle tradičních českých ležáků také do svrchně kvašených piv.

„Tahle piva nás baví. Takovou místní královnou je patnáctistupňová IPA (India Pale Ale). Pro hasiče vaříme Floriána. A vzhledem k tomu, že je Radešín základnou balonářů, tak i dvanáctku Aviatik,“ představuje sortiment.

Celkem se v Radešíně vaří (zatím) jedenáct druhů piva, nejvíc na odbyt jde jedenáctka Samuel.

Dvacítky vaří pivo: Kdyby existoval pivní parfém, koupila bych si ho

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Vladimír Ševela

● V pivovaru nemusí šéfovat jen chlap jako hora, nebo aspoň sud.
● Svět chmelu a sladu se stává sexy i pro mladé ženy.
● Sládková z Varnsdorfu věří, že úplně první pivo začaly kdysi vařit právě ženy.

Z měděných varných kádí stoupá pára a typická vůně. Do jedné z nich nahlíží drobná mladá žena s vlasy sepnutými do culíku. "Musím přidat sladu," hlásí Alena Marie Dančová. "Tohle mám ráda, je to nejvoňavější fáze výroby piva, říká se jí vystírka," vysvětluje. Je jí 26 let, v pivovaru Kocour v severočeském Varnsdorfu, postaveném jen sto metrů od německé hranice, pracuje dva a půl roku. A stejně jako na začátku své kariéry i dnes musí odpovídat na překvapené dotazy lidí, kteří sem chodí na pivo nebo na prohlídku a svou otázku pokládají v několika jazycích: "A co že tady vlastně děláte?"

"Vařím pivo, jsem sládková, říkám jim. No a oni jsou z toho pořád u vytržení," usmívá se Alena Dančová v nejaromatičtější části pivovaru propojeného s hospodou. Obojí se nachází v budově bývalé keramičky.

I v pokročilém 21. století jsou povolání, která jsou považována téměř výhradně za mužská. V představách mnoha lidí k nim patří i sládek. Slečna Dančová je ale důkazem, že časy se mění také v pivovarnictví. Ostatně v oboru není první sládkovou. V Kocourovi, který uvaří 4800 hektolitrů ročně, a patří tedy mezi "minipivovary", měla svou předchůdkyni Nikol Krmenčíkovou, jež ale před několika lety přešla z této malé pohraniční firmy do velké v metropoli a dnes působí ve Staropramenu. Ženy vaří pivo také v několika dalších pivovarech, i když je to stále spíše vzácný úkaz. "Ale úplně první pivo začaly určitě vařit ženy, protože muži byli přece na lovu," je přesvědčena Alena Dančová. Z pravěku nejsou žádné záznamy, ale zdokumentovaný je rozkvět výroby piva na českém území ve 12. století. Tehdy pivo v domácnostech vařily ženy, byť velmi primitivním postupem. Pivní mok nesloužil jen jako nápoj, ale připravovaly se z něj různé pokrmy jako polévky, kaše a omáčky.

Budějovický Budvar staví nový areál, zvýší výrobu piva až o pětinu

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Romana LehmannováBudvar

Českobudějovický Budvar se rozroste. Národní podnik začíná se stavbou nového areálu, který bude v těsné blízkosti pivovaru v Kněžskodvorské ulici.

„Jedná se o stavbu logistického centra a výstavbu silničního mostu mezi areály nad Kněžskodvorskou ulicí. Veškeré kamiony mezi dvěma areály budou jezdit po mostě,“ vysvětluje sládek Adam Brož. Teď parkují kamiony v centru hlavního areálu.

V uvolněných prostorách pak pivovar rozšíří i všechny části výroby, například stáčírnu nebo místo na kvašení. Investice bude podle ekonomického ředitele Budějovického Budvaru Petra Žáčka přesahovat jeden a půl miliardy korun.

Nový areál by měl pivovar postavit během tří let, svou produkci pak zvýší přibližně o pětinu.

Pěnivá Květnice zpod Klucaniny

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Tišnovské novinyAutor:Václav SeyfertKvětnice

V našem květnovém vydání byl publikován článek o Tišnovském pivu, který končil konstatováním, že po sto letech klidu nastaly v našem městě zřejmě pivní žně, neboť se tu téměř současně objevili hned čtyři různí výrobci tohoto úctyhodného pěnivého moku. Je tedy načase, abychom představili dalšího z nich.
Když jsem výše zmiňovaný materiál zhruba před čtvrt rokem připravoval, ptal jsem se ředitele Pivovaru Tišnov, proč svůj první produkt pojmenovali Tišnovan, a ne nějakým zajímavějším zeměpisným názvem z našeho regionu, například Květnice. To jsem ovšem vůbec netušil, že právě pod názvem Pivovar Květnice je tu zaregistrována úplně jiná společnost, která se dokonce v obchodním rejstříku objevila už 6. října loňského roku, tedy o deset dnů dříve než firma, o níž jsme psali minule.
Její duší i tělem současně je Ing. Miloslav Polák. Před patnácti lety se přistěhoval z Brna do Předklášteří a o tom, jak se v něm vůbec zrodil nápad věnovat se produkci piva, říká: „Již nějaký čas si vařím pivo doma a zajímá mne jak samotný proces jeho vzniku z technologického pohledu, tak kultura, která je v našich zemích s ním spojená. Protože ohlasy lidí, kteří měli možnost výsledky mého snažení ochutnat, byly velmi pozitivní, začal jsem časem uvažovat, jak si udělat z koníčka profesi. Po téměř třiceti letech práce v oblasti informačních technologií jsem už opravdu potřeboval změnu. Pivovarnictví je pro mne novou výzvou. Jelikož se jedná o řemeslo, přistupuji k němu s respektem, ale věřím, že obstojím.“
Po nezbytných administrativních úkonech přišel čas hledání vhodných prostor. Protože firma má své sídlo v Předklášteří, zajímal se Miloslav Polák nejprve o možnosti ve své obci, ale jelikož v tu dobu „doma“ v nabídce nic nebylo, začal pátrat i v širším okolí. Shodou okolností bylo na podzim 2015 městem Tišnov vypsáno výběrové řízení na nájemce prostoru bývalé sauny (a poté i prodejny potravin) u letního kina. Celý objekt byl sice ve velmi neutěšeném stavu, ale pro umístění minipivovaru se zdál být dispozičně vhodný a plošnou výměrou dokonce ještě o něco větší, než bylo nezbytně potřebné. „Podali jsme proto svoji cenovou nabídku a uspěli jsme. Od 1. ledna letošního roku jsme tu nájemci a mohl se tedy rozběhnout koloběh vyřizování potřebných povolování a hlavně příprav pro montáž technologie.“ Ta byla dodána na klíč od spolehlivého a mnohými pivovary ověřeného výrobce, takže nic nebrání tomu, aby paradoxně od úpatí Klucaniny dodával Pivovar Květnice chuťovým buňkám svých zákazníků produkt v té nejvyšší kvalitě.
Varna je dvounádobová s elektrickým ohřevem, díky čemuž je možné dodržet přesné teploty i jejich sled, přesně jak to technologický postup pro dekokční způsob vaření vyžaduje. Varnu doplňuje velký bojler na teplou vodu a také výkonný chladič, umožňující po uvaření mladinu rychle zchladit na zákvasnou teplotu. Spilky i ležácké tanky jsou dvouplášťové, chlazené směsí vody a glykolu. Součástí ležáckého sklepa je i velký izolovaný box, prostorově chlazený na teplotu těsně nad nulou. V boxu budou kromě jednoplášťového přetlačného tanku uchovávány i nerezové sudy a PET lahve naplněné hotovým pivem těsně před distribucí. Tím pádem se pivo dostane k odběrateli vždy čerstvé a v perfektní kondici. Provoz kromě běžného zázemí obsahuje i místnost pro uskladnění prázdných sudů, kde je umístěna automatická myčka pro jejich vymytí před naplněním.
Do kategorie minipivovarů patří výrobci, jejichž produkce představuje maximálně 10 tisíc hektolitrů piva ročně. Pivovar Květnice se hodlá pohybovat poblíž hranice 1 500 hl za rok. A jaké pivo se v bývalé sauně bude vařit? Hlavním produktem bude světlý jedenáctistupňový Květnický ležák, jehož základem je tzv. plzeňský slad, ve velmi malé míře doplněný světlým karamelovým sladem. Ležák je natřikrát chmelen českými chmely, přičemž ten poslední, poloraný žatecký červeňák, mu dodává příjemné aroma. Tmavším bratříčkem bude polotmavá jedenáctka a pro sváteční chvilky se několikrát do roka objeví i polotmavý třináctistupňový speciál. „Postup budeme dodržovat přísně tradiční, tedy dekokční dvourmutový, u speciálu pak třírmutový, bez jakéhokoliv urychlování při ležení. Díky velkému sortimentu jak ve sladech, tak chmelech je vždy možné jejich kombinací uvařit pivo, které je poněkud odlišné od těch ostatních, a právě to dělá minipivovary atraktivními,“ doplňuje informaci Miloslav Polák.
Pivovaru Květnice přálo štěstí i v tom, že v jeho bezprostřední blízkosti byla zásadně rekonstruována hospůdka „Na Terase“, která bude pochopitelně pivo od svého souseda odebírat. „Pivo ale budeme prodávat i takzvaně přes ulici ve formě PET lahví, malých i větších KEG sudů pro zahradní párty, oslavy a podobně a také ve formě pětilitrových soudků, které v případě zájmu budeme zákazníkům i opakovaně plnit.“
Na přelomu května a června byla uvařena první várka. V době, kdy jsem měl možnost prostory pivovaru navštívit, leželo pivo v tancích a v tichosti zde pracovalo na své správné chuti. „Prodej bude zahájen v den, kdy děti budou nosit domů vysvědčení, aby to jejich rodiče a prarodiče mohli oslavit nebo si naopak uklidnit pocuchané nervy,“ říká s úsměvem Miloslav Polák a zve všechny zájemce, aby ve čtvrtek 30. června přišli ochutnat Květnický ležák buď přímo na místo činu, tedy do areálu pod letním kinem, anebo do restaurace Sklep na Jungmannově ulici.
A jak vnímá šéf mladého minipivovaru náhlou konkurenci dalších místních výrobců, o nichž v době zakládání firmy vůbec nevěděl? „Věřím, že pokud je pivo poctivě uvařené a z kvalitních surovin, tak si svého zákazníka najde. Minipivovarů sice každým rokem přibývá, ale přibývá také jejich příznivců, takže do budoucnosti hledím s optimismem.“

Brusel poslal českým pivovarům skoro půl miliardy korun

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Deník.cz

Pivo patří k nejvíce podporovaným potravinářským produktům.

Když v hospodách Češi s gustem nadávají na bruselské úředníky 
a jejich výmysly, nevidí druhou stranu mince. Evropská unie za poslední roky nalila do tuzemských pivovarů skoro půl miliardy korun.

V takzvaném programovém období pro roky 2007–2013, které se protáhlo až do loňska, dostalo české pivovarnictví z unijní pokladny přes 470 milionů korun, spočítal magazín Dotyk. Další desítky milionů přidal český rozpočet jako povinnou spoluúčast.

Nejčiperněji se k čerpání eurofondů postavil Pivovar Svijany. Na 13 projektů čerpal 126 milionů korun. Největší sumu – 15,6 milionu korun – dostal na zvyšování energetické účinnosti a využívání obnovitelných zdrojů při výrobě piva.

Majitelem „Svijan" je Liberecký investiční fond rodiny Kučerových, který stojí také za pivovary Rohozec 
a náchodským Primátorem. Dohromady tato trojice obdržela 188 milionů korun.

I pro minipivovary
Na peníze z Bruselu dosáhly i malé řemeslné varny. Kupříkladu 1. Selský pivovárek z Kroměříže a Křinický pivovar Falkenštejn z Krásné Lípy dostaly po necelých 4 milionech. Pivovar Zbraslavice na Kutnohorsku zase ze zemědělského Programu rozvoje venkova získal loni na rozjezd 4,6 milionu. Milion přišel do pivovaru Heřman ve Vladislavi na Vysočině.

Českému pivovarnictví se teď daří. Budějovický Budvar včera oznámil rekordní výsledky za loňský rok, uvařil nejvíce piva ve své historii, objem se meziročně zvýšil 
o 9,9 procenta a dosáhl 
1 601 938 hektolitrů. Zisk před zdaněním meziročně stoupl o 13,8 procenta na 349,8 milionu korun.

V Plzni naopak řeší budoucnost Prazdroje, který je možná na prodej. Primátor Martin Zrzavecký vyzval stát, aby pivovar koupil. Premiér Bohuslav Sobotka to ale pro Deník odmítl: „Mě ta výzva překvapila, protože koupě pivovaru by nebyla levnou záležitostí. Nicméně vláda v tuto chvíli nemá disponibilní zdroje a nemá ani žádný závažný hospodářský důvod, aby se do takovéto věci pouštěla."

Na Lapači ochutnají dvacet druhů piva, narážejí v pátek

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Michal Burda

Rájem pro milovníky zlatavého moku se na tři dny počínaje pátkem 22. července stane Music Club Lapač na zimním stadionu ve Vsetíně. Uskuteční se tady přehlídka nazvaná Víkend malých pivovarů.

Pivní festival začíná v pátek v 17 hodin. Příchozí ochutnají dvacet druhů piva z produkce šesti malých pivovarů. Představí se pivovary Hrádek Slavičín, Rodinný pivovar Vraník z Trnavy, Karlovský minipivovar Pod Pralesem, Beskydský pivovárek Ostravice, meziříčský Holendr a Pivovar Kelč.

„Točit budeme na jedenácti pípách najednou," prozradil provozovatel Music Baru Lapač Miroslav Vokulič.

K pivu samozřejmě bude patřit také bohaté občerstvení v podobě pečených kolen a žeber, grilovaných kuřecích křídel a paliček, makrel, klobás či tvarůžků v pivním těstíčku.

Chybět nebudou ani hudební vystoupení. V pátek večer se představí kapely Blues Street Band z Valašského Meziříčí a Filip Vítů Trio ze Zlína, v sobotu zahraje dívčí rocková kapela Young Lighters z Fulneku a valašská rocková legenda Koridor ze Zubří.

Víkend malých pivovarů začíná v Music Clubu Lapač ve Vsetíně v pátek 22. července od 17 hodin. V sobotu bude otevřeno od 11 hodin a v neděli opět od 17 hodin.

Národní podnik Budějovický Budvar si vede skvěle

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Haló novinyBudvar

Budějovický Budvar chce do roku 2020 investovat do svého rozvoje 1,5 miliardy korun. Pivovar tím reaguje na fakt, že se jeho produkce přiblížila výrobním i logistickým hranicím.

Budvar vloni prodal více než 1,6 milionu hektolitru piva, což je nejvíce v historii podniku. Za deset let zvýšil pivovar výstav o 39 procent. Ukázaly to auditované obchodní a hospodářské výsledky národního podniku, které Budějovický Budvar zveřejnil. Pivovar meziročně zvýšil výstav o deset procent. Na celkovém exportu piva z České republiky se vloni Budvar podílel téměř 22 procenty.

Podle odhadů by plánované investice ve výši 1,5 miliardy korun měly do roku 2019 zvýšit výrobní kapacitu pivovaru o 20 procent. »Byl už ukončen první projekt strategie rozvoje podniku - přetlačné tanky. Nyní zahajujeme výstavbu logistického centra,« řekl sládek Budvaru Adam Brož. Dodal, že pivovar rovněž začal projektovou přípravu k rozšíření sklepů a stáčírny lahví. V roce 2020 by výroba měla překonat dva miliony hektolitrů piva.

Brož věří, že i větší množství piva si najde na trhu své nové kupce. »Pokud se podívám do krátké historie na růst, který byl trh schopen ukázat, tak věřím, že ta čísla na úrovni přes dva miliony hektolitrů piva nejsou nereálná,« řekl Brož. Budvar zvýšil jen za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na stávajících 1,6 milionu hektolitrů.

Loňské výsledky ve všech směrech překonaly plánované očekávání vedení podniku. »Výkony dosáhly hodnoty 2,47 miliardy korun - meziročně o 5,6 procenta více. Zisk před zdaněním pak meziročně stoupnul o téměř 14 procent na téměř 350 milionů korun,« uvedl ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček.

Pivovar větší část své produkce prodává na zahraničním trhu. Loni to bylo přibližně 898 000 hektolitrů piva, zatímco v tuzemsku šlo o zhruba 703 000 hektolitrů. »V poslední době poklesla roční spotřeba piva na osobu. Loni to bylo 143 litrů, přitom v minulosti toto číslo dosahovalo až 160 litrů. Dá se očekávat, že tento trend bude asi pokračovat,« uvedl obchodní ředitel pivovaru Robert Chrt.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí světa. Vzhledem k politické situaci mírně oslabil export do Ruska a na Ukrajinu. Z celkového prodeje představují 85 procent produkty značky Budweiser Budvar. Zbytek pak patří Pardálu.

Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, je posledním českým pivovarem, který vlastní stát. A důkazem, že společenská forma vlastnictví má perspektivu.

Plni energie poznáváme pivní svět, říká Vrtiš před Mikulovským pivobraním

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Břeclavský deníkAutor:Lukáš IvánekRaven

Vypráví, že se pro něj Pálava stala srdeční záležitostí. Za vínem tam jezdí déle než dvacet let. A není sám. „Otec si Mikulovsko zamiloval natolik, že se tam přestěhoval." Přestože víno miluje, přijede Ladislav Vrtiš s pivem. Společně s kolegy je vaří v novém plzeňském pivovaru Raven, který se v Mikulově zúčastní letošního ročníku Mikulovského pivobraní.

„Fungujeme teprve šest měsíců, a tak plni energie poznáváme pivní svět. Nedávno jsme se například vrátili z Bratislavy," říká Vrtiš.

Ten v Ravenu, který se na pivobraní stane nováčkem, spolupracuje s vrchním sládkem Filipem Millerem pocházejícím z australského Sydney. „Do České republiky přijel v roce 2006," líčí Vrtiš.

A pokračuje. „Rozhodl se zůstat. Před založením pivovaru Fil vařil pivo dvacet let doma. Zároveň ohodnotil kolem deseti tisíc vzorků z celého světa. S vařením nám pomáhá i sládek Sky, který pochází z New Yorku a uvařil naše první a nejprodávanější pivo – Sky Apa."

V Mikulově se v jejich podání lidé dočkají dvanáctky, třináctky a čtrnáctky. Vrtiš a spol připravují zejména piva typu Ale. „V České republice se pijí především světlé ležáky plzeňského typu, které po roce 1842 zcela ovládly trh. Piva typu Ale, která vaříme, jsou mnohem starší a jsou typická zejména pro Anglii a Spojené státy. Kromě základních ingrediencí se liší téměř ve všem," tvrdí Vrtiš.

Takže slad, chmel, voda a kvasnice. Co je tedy jinak? Rozdíl je podle Vrtiše v původu, varném postupu a teplotách. „Používáme kolem čtyřiceti druhů chmele z celého světa. Tím dosahujeme chutě a vůně, které připomínají byliny a ovoce, aniž bychom do piva přidávali cokoliv dalšího. Naše piva jsou též výrazně silnější. Běžně vaříme třeba dvacítku s devíti procenty alkoholu," dodává Vrtiš.

Mikulovské pivobraní se uskuteční třináctého srpna, program doplněný hudebními kapelami bude hostit tamní amfiteátr. Jde o šestý ročník.

Budějovický Budvar irituje pivaře i diváky svých „NE“ reklam

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Reflex.czAutor:Jiří ŠtefekBudvar

Budějovický Budvar šlape jako dobře promazaný stroj. Podle auditovaných výsledků společnost loni utržila 2,47 miliardy korun, hrubý zisk činil 349 milionů korun a celkový výstav překročil hranici 1,6 milionu hektolitrů. Pro úplnost je potřeba dodat, že všechny tři ukazatele jsou historicky rekordní. Přesto se při vyslovení jméno Budvar člověk nezbaví dojmu, že tento podnik je tak trochu jiný, takový trošku mimozemšťan z jiné planety.

Z velké části je to způsobeno samotnou DNA podniku a dění kolem něj. Budějovický Budvar je jediný pivovar v zemi, který vlastní stát. Podnik vedl a stále vede (a to víceméně úspěšně) celou řadu sporů po celém světě o ochrannou známku. Řadě tuzemských politiků je Budvar tak trošku osinkou v zadnici, a to kvůli tomu, že hromadí spoustu peněz ze zisků a ne všechny odevzdá státu. Opakovaně se na přetřes dostává možnost jeho privatizace. Výslednou odpovědí vždy však je „NE“. Ostatně není se čemu divit, že ono „ne“ jako i hlavním motivem reklam, které patří lepšímu co se v pivní a reklamní branži produkuje.

Současný způsob řízení Budvaru má samozřejmě i mnoho odpůrců, kteří poukazují na anomálii státního vlastnictví. Argumentují, že pokud by podnik získal nějaký světový pivovarnický gigant, nalil by nemalé peníze do modernizace, technologií nebo by ještě zintenzivnil export piva do zahraničí. Podnik by více vydělával a vzrostla by jeho hodnota.

Samozřejmě pokud by stát chtěl Budvar prodat, s hledáním kupce by asi dlouho čas neztrácel. Výnos by nebyl nikterak závratný (kdysi se hovořilo o zisku kolem pěti miliard, vedení podniku jej nikdy nekomentovalo), takže by to ve státním rozpočtu jen zasyčelo. Mnozí by potom naopak namítali, že stát rozprodává „cizákům“ poslední zbytky toho, co mu po předcích zbylo.

Chtěl-li stát Budvar prodat, měl to udělat už dávno. Teď pro to není vůbec žádný důvod. Podnik nestojí stát ani jednu korunu, spíš mu občas posílá všimné. Je spíš sympatické jak ředitel Jiří Boček a jeho tým s buldočí vytrvalostí svůj podnik brání i za cenu toho, že občas musí přijet do Prahy na kobereček vysvětlovat svoje kroky. Ono je to stejné jako se samotným pivem, které Budvar vaří. Někdo na něj nedá dopustit, jiní zase lamentují, že je po něm ráno bolí hlava. Řešení je jednoduché (obzvlášť během současného parného léta): „ne“ Budvaru může říct dobrovolně každý. Alternativ na výběr má více než dost.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:354.997/4.997