Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

ON-LINE rozhovor s emeritním ředitelem Budějovického Budvaru Jiřím Bočkem

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkBudvar

Na vaše dotazy odpovídala osobnost, která svůj profesní život spojila s naším Budějovickým Budvarem. Za dobu, kdy stál Jiří Boček v čele národního podniku, se výstav pivovaru zvýšil o 226 procent. Jak nesnadná to byla cesta? Měl by stát zřizovat sesterské pivovary Budvaru mimo Budějovice, dokonce i v zemích, kde je nebezpečno? Hrozí Budvaru, že ho koupí silný konkurent a začne vařit pivo, které u nás nemá tradici? Má Budvar podporovat budějovický hokej, postoupí-li do vyšší soutěže? Měl by se emeritní ředitel národního podniku podílet na výběru svého nástupce? Bude umět příští ředitel, stejně jako Jiří Boček, říci NE?

Ministerstvo zemědělství zvažuje zvýšení kapacity Budvaru a rozšíření jeho výrobního portfolia. Uvažuje proto, že by se výroba mohla rozšířit i za hranice Českých Budějovic. Není to začátek cesty, jak Budvar přetransformovat z národního podniku a na soukromý subjekt?
Dobrý den, Karle. Rozhodně to není začátek cesty, jak Budvar přetransformovat z národního podniku na soukromý subjekt.

Vážený pane ing. Bočku. Moc si Vás vážím a Vaše působení v Budějovickém Budvaru považuji doslova za vlastenecký čin. Moc rád bych Vás viděl v politice. Uvažujete s touto aktivitou? V jaké straně a nebo hnutí?
S pozdravem a přáním pevného zdraví Vlastimil Votřel,
Hospoda Na Louži, Český Krumlov

Dobrý den, pane Votřele. S touto aktivitou nepočítám. Děkuji za přání pevného zdraví, to je teď můj hlavní cíl.

Dobrý den pane Bočku. Umíte si představit, že by se Budvar - i když pod jiným názvem, třeba Pardál - někdy vyráběl i jinde než v Českých Budějovicích? Děkuji za odpověď a přeji pevné zdraví. Jarda
Dobrý den. Představit si to neumím, protože značka Budweiser Budvar a chráněné zeměpisné označení českobudějovické pivo je přísně vázáno na výrobu v Českých Budějovicích, a tudíž nemůže být vyráběno někde jinde - ani v Čechách, ani za hranicemi. Značka Pardál nemá chráněné zeměpisné označení, a tudíž by mohla být vyráběna mimo České Budějovice, ale tato záležitost má více negativních stránek než pozitivních, což jsem vysvětlil Ministerstvu zemědělství i panu ministrovi.

Máte raději Budvar dvanáctku, nebo Pardál Echt? Díky za odpověď :)
Dobrý den, Honzo, upřímně řečeno, upřednostňuji Budvar dvanáctku, protože jsem byl na ní odkojen. Pardál Echt si však dávám, když pracuji na zahrádce - pro osvěžení.

Dobrý den pane řediteli,
mám rád Budvar a rád se do Budvaru vracím, to co jste vybudoval je opravdu fenomenální. Nechci se na nic ptát, chci Vám jen popřát všechno dobré. Držte se a bojujte ať tu svini porazíte!

Dobrý den, pane Sedlecký, děkuji Vám za Vaše osobní přání i za Vaše slova uznání.

Vážený pane Bočku. Prosím, může ředitel pivovaru v pracovní době popíjet alkoholické nápoje? :)
Dobrý den, Jirko. Ředitel nemůže popíjet v pracovní době alkoholické nápoje, ať už se jedná o víno či o destiláty, ale ochutnávat pivo musí. Navíc pivo není alkoholickým nápojem, protože se jedná o mírně zkvašený sladový nápoj, který obsahuje především nezbytnou vodu, celou řadu prospěšných látek pro lidské tělo, vitamíny a trochu alkoholu (maximálně 5,5 procenta). Pivo je nejlepší izotonický nápoj pro lidský organizmus.

Hezký den, pane řediteli. Znáte nějaký zdravější nápoj než pivo? Mějte se hezky.
Dobrý den, paní Janová. Opravdu neznám zdravější nápoj, než je pivo. Na toto téma je zpracována celá řada vědeckých pojednání, která dokazují prospěšnost konzumace piva pro lidský organizmus. Z hlediska spotřebitele se jedná pouze o otázku rozumné konzumace piva. A pokud konzumace rozumná je, tak platí začátek mé odpovědi. Děkuji Vám za tak hezký dotaz.

Dobrý den pane řediteli,
jak se díváte na zákon o registru smluv? Ten byl loni oceněn jako počin roku, ale osobně mi připadá jako pravý opak...v případě Budvaru tedy rozhodně.

Dobrý den, Arnošte. Citlivá otázka. Dle mého názoru je registr smluv pro firmy, které se pohybují v konkurenčním prostředí a nehospodaří s veřejnými finančními prostředky, tj. nejsou napojeny na státní rozpočet a nedostávají dotace od státu nebo od Evropské unie, zcela hloupý a vražedný nástroj. Představte si firmu, která má za úkol zvyšovat prodej v segmentu rychloobrátkového zboží, zvyšovat zisk a navíc to má dělat zcela odkrytými kartami. Pro ještě jednodušší představu je to podobné, jako když nahý skočíte do trní. Stát má celou řadu kontrolních mechanismů, jak provádět kontrolu hospodaření Budějovického Budvaru, n. p. Navíc je Budvar ve specifické situaci tím, že stojí v soudních sporech s největší pivovarnickou společností světa AB Inbev, a tudíž registr smluv zhoršuje i jeho postavení v boji o zahraniční trhy a ochrannou známku Budweiser a obhajobu originálního budějovického piva.

Pane Bočku, dočetl jsem se, že ministr financí Babiš předložil vládě Strategii vlastnické politiky státu, ve které navrhuje i prodej Budvaru. Co si o tom myslíte? Děkuji.
Dobrý den, pane Janovský. Bohužel jsem tento materiál nečetl, a tudíž nemůžu přesně odpovědět na Vaši otázku. Přesto mohu říci, že prodej Budvaru v podobě národního podniku není proveditelný, nejprve by musel proběhnout proces transformace národního podniku na akciovou společnost stoprocentně vlastněnou státem a poté by mohl stát uvažovat o případném odprodeji akcií této společnosti. O tomto případném procesu by musela rozhodnout vláda na základě společného stanoviska Ministerstva financí a Ministerstva zemědělství.

Dobrý den, uhájil jste podnik před privatizací,vyhrál soudy o značku atd.atd., za co Vám patří velké díky!! Myslíte si, že nový ředitel bude stejný "srdcař" a Budvar zůstane nadále národním podnikem a chloubou našeho města? Děkuji za odpověď a přeji Vám pevné zdraví !!! Libor Tichý ČB
Dobrý den, pane Tichý, děkuji Vám za Vaše slova uznání. Výběr nového ředitele je momentálně plně v režii Ministerstva zemědělství, které zahájilo výběrové řízení kandidátů, kteří mají předložit svoje životopisy do 8. února 2017, a následně bude probíhat vyhodnocování a pohovory s těmito kandidáty. Pochopitelně bych byl rád, kdyby někdo pokračoval v tom, co jsme doposud udělali a připravili i pro další rozvoj pivovaru. Takže preferuji odborníka a srdcaře.

Vážený pane řediteli, ministerstvo zemědělství zvažuje výrobu piva Budvar i mimo Budějovice. Může to mít podle Vás vliv na spory s americkou firmou Anheuser (dnes část InBev)? A v té souvislosti. Máte pocit, že se něco změnilo ve známkoprávních sporech poté, co Anheuser převzal nový majitel? A jak důležité je pro Budvar zachování známky třeba i na menších trzích? Děkuji za odpovědi.
Dobrý den, pane Šimku. Ani vedení podniku, ani Ministerstvo zemědělství neuvažuje o výrobě piva pod značkou Budweiser Budvar mimo České Budějovice s ohledem na skutečnost, že se jedná o produkt, který má evropskou ochranu chráněného zeměpisného označení. Tudíž se nesmí vyrábět nikde jinde než v Českých Budějovicích. Na základě této skutečnosti se naše situace ve sporech s americkou firmou Anheuser nemění a ani neoslabuje.
Převzetí společnosti Anheuser Bush novým majitelem (InBev) nemělo a nemá žádný vliv na naše známkoprávní spory.
K poslední části Vaší otázky můžu pouze odpovědět, že není menších trhů. Každý trh je zajímavý.

Dobrý den pane řediteli. Budějovický Budvar už několik let nereprezentuje jen ležák nebo desítka. Zavedli jste i jiná piva s dalšími označeními. Dokonce i Pardála, který pivo Budvar nepřipomíná ani chutí ani jménem. Proč není u výrobků z Budvaru všude nějak zachovaná jednotná linie označení, nebylo by to možné? Jak zákazníci novinky přijímají, dovedou je spojit s Budějovickým Budvarem? A jak dlouho třeba trval vývoj "ledového" piva?
Dobrý den, pane Svobodo. Cílem uvedení značky Pardál na český trh rozhodně nebylo to, že bude mít stejnou chuť jako pivo pod značkou Budweiser Budvar. Naopak. Základním cílem bylo odlišení tohoto piva v charakteru chuti od piva Budvar jak v barvě piva, tak v jeho plnosti i v jeho hořkosti. Z tohoto důvodu je odlišení provedeno i odlišnými obalovými materiály pro značku Pardál. Značku Pardál přijali spotřebitelé, kteří preferují piva s vyšší plností a s vyšší hořkostí. Navíc značka Pardál patří na českém trhu mezi ty nejmladší a za dobu od jejího zavedení (deset let) si našla svoje spotřebitele. Pokud máte namysli pivo pod značkou Budweiser Budvar B:Cryo, tak vývoj této gastronomické speciality trval minimálně rok a půl.

Pane řediteli, v poslední době jste dali na trh i bezové nebo višňové pivo. Višňové se ale shání mnohem hůř než bezové. Čím to je? A chystá pivovar nějakou podobnou novinku? Jinak chci pochválit Budvar, je to sladší pivo, mám ho raději, než hořká piva a je Vaší velkou zásluhou, že Budvar je dnes takový jaký je.
Dobrý den, paní Michlová. Děkuji za pochvalu našeho tmavého ležáku s višní Budweiser Budvar B:Cherry a jsem rád, že Vám chutná. To, že se špatně shání, je dané tím, že se jedná o limitovanou edici, která se připravuje pro gastronomii vždy každým rokem pro podzimní období. Těšte se na září a říjen letošního roku. Vzhledem k tomu, že už sedm měsíců jsem mimo operativu pivovaru, tak Vám nemohu bohužel odpovědět na Vaši zvídavou otázku ohledně připravovaných novinek.

Dobrý den pane řediteli. Odcházíte z Budvaru, velkou módou jsou teď ale minipivovary. Nemáte chuť nějaký si také založit a provozovat, jen pro zábavu? Nebo si chcete od piva "úplně" odpočinout? A neláká Vás občas někdo z branže, třeba i jen na konzultace, teď už byste nebyl ve střetu zájmů... :)
Dobrý den, pane Novotný. Momentálně opravdu nemám ani chuť a ani zájem se pustit do provozování malého pivovaru, přestože je to momentálně moderní. S ohledem na můj zdravotní stav mám pouze jediný cíl, a to uzdravit se. A pokud toto nastane, tak se můžu rozmýšlet, co dál. Tím pádem u mě střet zájmů opravdu nehrozí.

Dobry den, chtel bych se zeptat zda bude nejak figurovat pri vyberu vaseho nastupce?
Dobrý den, Pavle. Byl jsem osloven Ministerstvem zemědělství, abych se stal členem komise, která bude vybírat nového ředitele Budějovického Budvaru. Tuto nabídku jsem přijal.

Dobrý den.
Kolik lidí se zúčastnilo výběrového řízení na post ředitele a kdo to byl? Jmenuje ministr a vybírá kdo ?
Děkuji.

Dobrý den, pane Kladrubský, Váš dotaz je bohužel předčasný. Uzávěrka pro zasílání životopisů zájemců o post ředitele Budějovického Budvaru je až 8. 2., a tudíž není ani znám počet, popřípadě jména účastníků. Je předpoklad, že výběrová komise doporučí několik kandidátů a o jmenování nového ředitele s konečnou platností rozhodne ministr zemědělství České republiky.

Pane Bocku jak pocitil vas pivovar zacatek EET, zaznamenali jste ubytek restauraci? Dekuji
Dobrý den, Kláro. Bohužel Vám nemohu odpovědět přesně na Vaši otázku, neboť už jsem sedm měsíců mimo operativu pivovaru a nemám tyto údaje k dispozici.

Vážený pane Bočku přeji dobrý den, nejprve bych Vám chtěl poděkovat za sebe i jménem svých pivních kamarádů za to co jste pro Budvar udělal. A teď k dotazu: když jdete se svou rodinnou nebo přáteli na oběd či večeři nebo jen tak posedět do restaurace / pivnice vybíráte si primárně podnik kde se točí Budvar nebo naopak jdete ke konkurenci? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, pane Chrte. Děkuji Vám za Vaše slova uznání. No, hádejte, kam to asi bude? Pochopitelně tam, kde je Budvar a dobré jídlo.

Dobrý den pane Bočku,
chtěl bych se zeptat zda navštěvujete domácí zápasy HC Motor České Budějovice a zda byste přijal pozvání vhodit čestnou buly při prvním extraligovém zápasu :-)
Děkuji Vám za odpověd i za pomoc při záchraně hokeje v ČB.

Dobrý den, bohužel jsem v současné době v pracovní neschopnosti a režim vycházek mi neumožňuje navštěvovat domácí zápasy HC Motor České Budějovice, přestože mám hokej moc rád. Takže momentálně fandím on-line. Jakmile skončí moje pracovní neschopnost, určitě se rád zajdu podívat na nejbližší domácí zápas.

Ještě jednou dobrý den pane řediteli,
děkuji za odpověď na mojí otázku. Držím palce, ať vše zvládnete a věřím, že vše dobře dopadne. Jak pro Vás, tak i pro Budvar a zároveň doufám v další podporu ze strany pivovaru českobudějovickému hokejovému Motoru. Hodně štěstí.

Díky.

Dobrý den pane řediteli,
bydlím v J.Hradci kde se čepuje v restaurací a hospodách převážně pivo dvou konkurečních značek a myslím si, že situace v jiných městech jihčeského kraje je dost podobná. Budvar je moje oblíbené pivo, ale do hospody na točené si dojít nemůžu.
Je to Vaše strategie, nebo je to tím, že konkurence je dravější a lidi včetně hospodských více ovlivňuje ?
Děkuji za odpověď.

Dobrý den, pane Štěpáne. Váš dotaz mě mrzí. Je to naše chyba. Určitě se musíme polepšit a prosadit se s naším pivem i v Jindřichově Hradci. Zeptám se kolegů v pivovaru na aktuální situaci a pokud mi pošlete Vaši adresu prostřednictvím redakce Deníku (redakce.ceskobudejovicky@denik.cz), pošlu Vám informace o ní.

Pane rediteli, jak to bude s licenci na extraligu? Po meste se rikalo, ze Budvar zaplati pokutu za cepovani sveho piva v arene, ale co bude ted, s novym reditelem?
Dobrý den, Jaroslave. Na Vaši otázku už bohužel nemohu přesně odpovědět, protože nevím, kdo bude novým ředitelem. Ani nevíme, zda se podaří HC Motor postoupit do extraligy. Musíme vydržet až do dubna letošního roku, pak už budeme moudřejší. Rozhodně bych byl rád, kdyby se to hokejistům podařilo. Zasloužili by si to jak hokejisté, tak vedení klubu, tak fanoušci, tak sponzoři, ale i všichni Jihočeši.

Dobry den pane rediteli, co rikate na vyrok ministra financi Babise a jeho namestka ze nechapou proc by mel stat varit pivo? Dekuji za odpoved...
Dobrý den, Stanislave. Tento výrok politiků není nový a už jej slyším nejméně 25 let. Přesto jsem přesvědčen, že stát o nic nepřišel, když pivovar vlastní. Nemusí jej finančně dotovat, naopak může čerpat i jeho zisky do státního rozpočtu a zároveň se podílí na zachování tradice originálního budějovického piva a českého piva, která se pomalu a jistě rozmělňuje po vstupu zahraničních pivovarů do českých pivovarů.

Chmel potěšil rekordními výnosy

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Šárka Hoblíková

Jako velmi příznivý hodnotí chmelaři na Rakovnicku loňský rok z hlediska výnosů chmele. Jak na Rakovnicku, tak i v celé ČR padl rekordní výnos za několik posledních let. Rakovničtí chmelaři sklidili 2090 tun chmele, což je o téměř 82 procent více, než v roce 2015, který byl velkým propadákem s produkcí pouze 1150 tun chmele.

Průměrný výnos vyšel rovněž rekordní, a to 1,60 t chmele z hektaru, což je pouze o jednu setinu nižší než v celé ČR, kde dosáhla produkce v roce 2016 rekordních 7712 tun (r. 2015 4843 tun). „To tady dlouho nebylo a možná, že ani dlouho nebude. Předběhli jsme i Lounsko (1,57 t/ha), které spolu s Rakovnickem patří do žatecké oblasti," zkonstatoval Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky. Sedmitisícová hranice sice padla už v roce 2010, ale to bylo ještě s vyšší výměrou chmelnic.

Rekordní výnosy přisuzují chmelaři dostatku vody během celé vegetace. I když rok nezačal příliš dobře květnovým přísuškem, čehož se chmelaři po zkušenostech v minulém roce velmi obávali. Vše zachránily srážky v červnu i během celé vegetace, přesně v době, kdy je chmel nejvíce potřeboval. Dařilo se i ostatním komoditám, ale chmelu dvojnásob. Chmelaři berou rekordní výnosy jako zadostiučinění za předloňský propadák, kdy chmel velmi poškodilo sucho a nepodařilo se jim získat žádnou náhradu z ministerstva zemědělství.

Nejvíce pěstovanou odrůdou chmele je v celé ČR i na Rakovnicku žatecký poloraný červeňák. Na Žatecku, kam Rakovnicko patří, se ho v roce 2016 vyprodukovalo 4954 tuny s krásným průměrným výnosem 1,5 tuny z hektaru, v celé ČR 6366 tun se stejným výnosem. Za červeňákem následuje v produkci odrůda Sládek, Premiant, Agnus, Kazbek. Žateckého poloraného červeňáku si musíme podle Luboše Hejdy, předsedy Svazu pěstitelů chmele ČR, vážit: „Je to jemný aromatický chmel. K této odrůdě se porovnává vůně ostatních odrůd jako ke světovému standardu."

Kvalita chmele měřená obsahem alfa hořkých kyselin je také výborná. Předloni byla s nízkým výnosem i velmi špatná kvalita, alfa hořké kyseliny dosáhly jen něco přes dvě procenta. Loni 3,5 procenta v celé ČR, (ŽPČ 3,26 procenta). Toto číslo je důležité zejména pro pivovary. Výsledek v roce 2016 nahradil ztrátu předloňského roku. Další dobrou zprávou je, že od roku 2013 roste plocha chmele. V roce 2015 se chmel pěstoval v celé ČR na 4622 hektarech, v loňském roce už na 4775 hektarech. „Snažíme se tento trend podpořit, abychom se dostali na pět tisíc hektarů," podotkl Hejda. Podle něj je důležité, aby si české chmelařství minimálně udrželo svoji pozici, protože je hlad po jemně aromatickém žateckém poloraném červeňáku.

Chmel v r. 2016:

Produkce chmele
ČR: 7 712 t (r.2015 4 843 t) Rakovnicko: 2 090 t      (r. 2015 1550 t)
Německo: 42 776 t
USA: 40 156 t
Svět: 107 881 t
Výnos
ČR: 1,61 t/ha
Rakovnicko: 1,60 t/ha
Výměra chmelnic:
ČR: 4 775 ha (r. 2015 4622)
USA: 21 500 ha (16 000)
Nejvíce se pěstuje v ČR žatecký poloraný červeňák.
Produkce
Žatecko: 4 954 t
ČR: 6 366 t
Výnos
Žatecko: 1,5 t/ha
ČR: 1,5 t/ha
Zdroj: http://www.denik.cz/ekonomika/chmel-potesil-rekordnimi-vynosy-20170126.html

Pivo šité na míru podle vaší DNA, dnes už je to možné, jen to stojí balík

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Extrastory.cz

Češi jakožto národ pivařů by mohli ocenit novinku, se kterou přišel jeden londýnský pivovar. Zákazníkům nabízí, že jim uvaří "personalizované" pivo, které bude vyrobeno na základě studie jejich DNA. Bohužel to není úplně levná záležitost.

Ciaran Giblin, sládek v Menatime Brewery v Londýně, uvařil pivo přesně šité na míru sám sobě, podle své DNA. Byl ze svého výtvoru tak nadšen, že založil společnost 23 and Me (23 a já), která nabízí, že i vám udělá pivo podle vaší DNA. Ovšem musíte na to obětovat 25 000 dolarů, takže nic, co byste jen tak vysypali z prasátka.

Jak to celé funguje a co za své peníze zákazníci dostanou? Napřed odevzdají vzorek slin. Ten obsahuje DNA, se kterým se dá pracovat. Pomocí rozboru se zjistí, jak je daný člověk citlivý na propylthiouracil, který má hořkou chuť a je součástí například brokolice nebo toniku a samozřejmě také piva. Další gen TAS2R38 má vliv na chuť, jakou vnímáme v ústech, a i ten se samozřejmě zkoumá, zejména jeho schopnost detekovat propylthiouracil. Kolem této látky se vůbec točí celý proces.

Pivo je tak ve výsledku buď sladší, nebo má naopak více hořkou chuť. Ovšem mezitím, co probíhají testy, odborníci ze společnosti hledají nejvhodnější pivo podle genetického profilu zákazníka. Když je takový druh piva nalezen, je pozván zákazník k osobní konzultaci s Giblinem. Tam dostane zákazník toto pivo ochutnat, zda mu vyhovuje. A pak už následuje alchymie, kdy se vaří nové pivo, které je tomu testovacímu podobné, ale současně je zcela jiné.

Za 25 000 dolarů zákazník dostane 12 hektolitrů tohoto piva. Součástí je také možnost pivo si pojmenovat libovolným názvem. Pivo je v lahvích připraveno ke konzumaci. Zákazník ještě dostane certifikát, ve kterém je popsáno, z jakých ingrediencí a jakým způsobem bylo unikátní pivo uvařeno. Za malý poplatek vám grafik navrhne a vytvoří logo nebo stylový obal lahví. A pak už se může začít degustovat a popíjet. Takže pokud nevíte, co s penězi, a chtěli byste mít své vlastní pivo, víte kam se obrátit.

Budvar vzkazuje do sněmovny: Zveřejňování smluv nás poškodí, stát přijde o miliardy

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKBudvar

Poslanci projednávají výjimky ze zákona, podle kterého mají i státní firmy zveřejňovat smlouvy na internetu. Zákon zatím funguje ve zkušebním režimu bez sankcí, pivovar proto dosud nemusel zveřejnit obchodně nejcitlivější smlouvy. Budvar vyhodnotil nový zákon a obává se dopadů na hospodaření.

Budějovický Budvar může kvůli povinnému zveřejňování smluv v internetovém registru přijít o zahraniční trhy. Agentuře ČTK to řekl Petr Žáček, pověřený řízením Budvaru. Loni pivovar vyvezl přes 60 procent své produkce.

Ústavně-právní výbor Sněmovny dnes jednal o novele zákona, která má Budvaru dát výjimku z povinnosti zveřejňování smluv. Výbor doporučil poslancům, aby předlohu KDU-ČSL vrátili do druhého čtení, takže schvalování případných výjimek se ve Sněmovně asi opět oddálí.

Národní podnik Budějovický Budvar je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Zákon o registru smluv dopadl od července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zákon zatím funguje ve zkušebním režimu bez sankcí, pivovar proto dosud nemusel zveřejnit obchodně nejcitlivější smlouvy. Zveřejňovány mají být smlouvy s plněním nad 50 000 korun. Od letošního července má být zavedeno pravidlo, že nezveřejněná smlouva není platná.

"Jedno z rizik je zásadní omezení podnikání v zahraničí. Naši obchodní partneři bez výjimek nesouhlasí se zveřejněním jakýchkoli informací o spolupráci a raději takovou smlouvu vůbec neuzavřou. Pivovar tím přijde o trh. Bude ohroženo dosud ziskové hospodaření našeho podniku," řekl Žáček.

Budvar vyhodnotil fungování zákona ve zkušebním režimu. Zkušenosti po sedmi měsících podle Žáčka potvrzují, že dopady zákona po 1. červenci poškodí obchodní i finanční oblast a negativně se projeví v hospodaření. "Dosavadní finanční stabilita podniku je tím zásadně ohrožena," dodal.

Mluvčí Budvaru Petr Samec uvedl, že ve vysoce konkurenčním prostředí je hlavním nebezpečím to, že Budvar konkurenci odkryje smlouvy s odběrateli i dodavateli.

Do státního rozpočtu odvedl pivovar za poslední tři roky 1,3 miliardy zisku a dalších asi 1,2 miliardy na daních a poplatcích. "Registr smluv tyto příjmy státního rozpočtu sníží a v tom nejhorším scénáři zcela zastaví," dodal Žáček.

Další rizika vidí v tom, že se odhalí obchodně strategické informace, jež nepatří do obchodního tajemství, jako know-how; zdraží se nákup surovin, materiálů a konkurence se nepřímo dostane k údajům, které ohrozí duševní vlastnictví podniku, což jsou zejména ochranné známky. "Toho nepochybně využije dlouholetý rival Anheuser-Busch InBev," řekl Žáček.

Hospodaření Budvaru podle něj již nyní hlídá stát pomocí více než 20 právních předpisů a průběžně ho kontroluje ministerstvo zemědělství. Za posledních šest let zvýšil Budvar výstav z 1,25 milionu na 1,6 milionu hektolitrů.

Povinné zveřejňování smluv nás připraví o trhy, varuje Budvar a žádá výjimku

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:ČTKBudvar

● "Jedno z rizik je zásadní omezení podnikání v zahraničí. Naši obchodní partneři bez výjimek nesouhlasí se zveřejněním jakýchkoli informací o spolupráci a raději takovou smlouvu vůbec neuzavřou," řekl pověřený ředitel Budvaru Petr Žáček.
● Další rizika vidí v tom, že se odhalí obchodně strategické informace, jež nepatří do obchodního tajemství, jako know-how.
● Hospodaření Budvaru podle něj již nyní hlídá stát pomocí více než 20 právních předpisů a průběžně ho kontroluje ministerstvo zemědělství.

Budějovický Budvar může kvůli povinnému zveřejňování smluv v internetovém registru přijít o zahraniční trhy. Řekl to Petr Žáček, pověřený řízením Budvaru. Loni pivovar vyvezl přes 60 procent své produkce. Ústavně-právní výbor Poslanecké sněmovny jednal ve čtvrtek o novele zákona, která má Budvaru dát výjimku z povinnosti zveřejňování smluv. Výbor doporučil poslancům, aby předlohu KDU-ČSL vrátili do druhého čtení, takže schvalování případných výjimek se ve Sněmovně asi opět oddálí.

Národní podnik Budějovický Budvar je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Zákon o registru smluv dopadl od července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zákon zatím funguje ve zkušebním režimu bez sankcí, pivovar proto dosud nemusel zveřejnit obchodně nejcitlivější smlouvy. Zveřejňovány mají být smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. Od letošního července má být zavedeno pravidlo, že nezveřejněná smlouva není platná.

"Jedno z rizik je zásadní omezení podnikání v zahraničí. Naši obchodní partneři bez výjimek nesouhlasí se zveřejněním jakýchkoli informací o spolupráci a raději takovou smlouvu vůbec neuzavřou. Pivovar tím přijde o trh. Bude ohroženo dosud ziskové hospodaření našeho podniku," řekl Žáček.

Budvar vyhodnotil fungování zákona ve zkušebním režimu. Zkušenosti po sedmi měsících podle Žáčka potvrzují, že dopady zákona po 1. červenci poškodí obchodní i finanční oblast a negativně se projeví v hospodaření. "Dosavadní finanční stabilita podniku je tím zásadně ohrožena," dodal.

Mluvčí Budvaru Petr Samec uvedl, že ve vysoce konkurenčním prostředí je hlavním nebezpečím to, že Budvar konkurenci odkryje smlouvy s odběrateli i dodavateli.

Do státního rozpočtu odvedl pivovar za poslední tři roky 1,3 miliardy zisku a dalších asi 1,2 miliardy na daních a poplatcích. "Registr smluv tyto příjmy státního rozpočtu sníží a v tom nejhorším scénáři zcela zastaví," dodal Žáček. Další rizika vidí v tom, že se odhalí obchodně strategické informace, jež nepatří do obchodního tajemství, jako know-how; zdraží se nákup surovin, materiálů a konkurence se nepřímo dostane k údajům, které ohrozí duševní vlastnictví podniku, což jsou zejména ochranné známky. "Toho nepochybně využije dlouholetý rival Anheuser-Busch InBev," řekl Žáček.

Hospodaření Budvaru podle něj již nyní hlídá stát pomocí více než 20 právních předpisů a průběžně ho kontroluje ministerstvo zemědělství. Za posledních šest let zvýšil Budvar výstav z 1,25 milionu na 1,6 milionu hektolitrů.

Nezavřelo 104 hospod, ale víc než 420, tvrdí pivovary. Čísla jsou průkazná, stojí si Babiš

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Petr Jadrný

edno téma, dvě různá čísla. Tak momentálně vypadá porovnání odpovědí ministra financí Andreje Babiše z ANO a pivovarů na otázku, kolik hospod v Česku skončilo od 1. prosince 2016. Právně tehdy správci daní naostro spustili EET. Zatímco Babiš mluví o 104 hospodách, pivovary, jak zjistil Zpravodajský web Českého rozhlasu, hlásí minimálně čtyřnásobný počet.

„V souvislosti s EET svou činnost k dnešnímu datu ukončilo necelých sto provozoven (našich zákazníků, pozn. red.),“ vypočítala Denisa Mylbachrová z pivovaru Staropramen. „V novém roce evidujeme téměř sto uzavřených hospod a restaurací z důvodu zavedení EET,“ doplnila ji Jana Pikardová z koncernu Heineken, který v Česku vlastní pivovary Krušovice, Starobrno, Zlatopramen a další.

Zavřené restaurace, které skončily v době, kdy ministerstvo financí spustilo elektronickou evidenci tržeb, však nepočítají jen největší hráči na pivním trhu. „Pokles byl od zavedení EET asi 70 hospod,“ potvrdil Zdeněk Mikulášek z Rodinného pivovaru Bernard. „Za poslední měsíce ukončilo svou činnost cca 150 podniků, do kterých jsme dodávali pivo,“ dodala mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

Celkem tak oslovené pivovary mluví o zhruba 420 zavřených provozovnách. Je samozřejmě možné, že některé restaurace odebíraly pivo od dvou citovaných pivovarů najednou, a tak by ve statistice místo jednou figurovaly dvakrát, ale je nepravděpodobné, že by se jednalo o větší počet zařízení.

Přestože se Zpravodajskému webu Českého rozhlasu podařilo získat data pouze ze čtyř pivovarů - ostatní neměly čísla zatím k dispozici-, je jasné, že od zavedení elektronické evidence tržeb 1. prosince 2016 zavřelo více hospod a restaurací, než kolik prezentoval ministr financí.

Pro připomenutí, zde je týden staré prohlášení Andreje Babiše: „Zavřelo 104 hospod, ale vzniklo 370 nových hospod.“

Čísla, která se podařilo shromáždit, ukazují, že za poslední dva necelé měsíce zavřelo minimálně čtyřikrát víc hospod, restaurací, barů či výčepů, než tvrdil ministr financí Babiš. V anketě přitom chybí data od největšího českého pivovaru - Plzeňského Prazdroje, který zatím nemá podobná čísla k dispozici. Přesné počty zatím nemají momentálně ani v Budějovickém Budvaru či koncernu Lobkowicz, který produkuje značky jako Rychtář, Černá Hora či Protivín.

Průzkum založený na přesných datech
Ministr financí však považuje čísla od Finanční správy, která hovoří pouze o stovce zavřených hospod, za průkazná. Za zavírání hospod podle něj nemůže EET, ale pivovary. „Místo toho, aby pivovary nějakou lepší cenovou politikou podpořily EET, tak některé mají miliardové zisky a v podstatě se k tomu staví způsobem, že některé kasírují dopředu, takže ten trh je velice nestandardní,“ reagoval na rozpor ve statistikách svého úřadu a pivovarů pro Zpravodajský web Českého rozhlasu Babiš.

Babiš ve svém týden starém vyjádření podle náměstkyně ministra financí Aleny Schillerové skutečně vycházel z čísel od Finanční správy. „Finanční správa vybrala subjekty, které provozují pouze restaurační zařízení. Vyselektovali z toho ještě ty, které mají přerušení (třeba sezonní, pozn. red.),“ vysvětlila Schillerová.

„Finanční úřad vybral 1559 subjektů ze všech krajů. Jsou to asi čtyři procenta z první vlny. Je to průzkum založený na přesných datech,“ zastal se ministerské statistiky i poslanec za ANO a předseda hospodářského výboru sněmovny Ivan Pilný.

„Měli bychom ukončit diskuzi nad tím, jestli jsou čísla přesná. Je to naprosto přesná evidence obou úřadů. Ta panika, jak se bude zavírat kvůli EET, se nekoná. Ta čísla jsou extrémně malá,“ apeloval ve čtvrtek Pilný v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus.

Problém ve vlastních statistikách nevidí ani Finanční správa. Analýza databází je podle úřadu průkazná, zopakovala mluvčí Petra Petlachová.

Za uzavřením hospod nemůže jen EET
Je důležité zmínit, že ne všechny z více než 400 zavřených hospod neskončily pouze kvůli zavedení elektronické evidence tržeb. „Většinou se jednalo o kombinaci důvodů, proč hostinský ukončil činnost. Nebylo to tedy pouze z důvodů zavedení EET, ale rozhodoval například i věk či nemoc…,“ zdůraznil Mikulášek z pivovaru Bernard.

„Jako důvod uvádějí odběratelé EET i třeba i zákaz provozu hracích automatů v restauracích, plánovaný zákaz kouření, kontrolní hlášení, limitování otvírací doby a řadu dalších,“ doplnila ho zástupkyně Svijan Winklerová, která se domnívá, že to nejhorší restaurace ještě čeká: „Je zapotřebí brát v úvahu, že pro provozovny bude kritický první kvartál.“

Krásnobřezenský pivovar koupila ústecká společnost. Co s ním udělá, není jasné.

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Ústecký deníkAutor:Janni VorlíčekKrásné Březno

Pivovar v Krásném Březně má nového vlastníka. Od Heinekenu ČR jej koupila společnost Docklock. Prodej zprostředkovala realitní kancelář Naxos.

Heineken výrobu ukončil v roce 2011 kvůli technickému stavu areálu. Pivo značky Zlatopramen poté vařil v pivovaru Velké Březno. „Objekt v Krásném Březně jsme několik let nevyužívali, a proto naše společnost rozhodla o jeho prodeji," potvrdila mluvčí Heinekenu Jana Pikardová.

Martin Stibor z realitní kanceláře Naxos, který měl prodej na starosti, uvedl, že kupec chce nemovitost rekonstruovat. „Zvažují prý vícero variant, ale žádné bližší informace nesdělili," řekl Stibor.

DESÍTKY MILIONŮ?
Předběžná cena uvedená na webových stránkách, zabývajících se prodejem realit, činila 20 milionů korun. „V zájmu kupujícího nejsme oprávněni prodejní cenu sdělit," pokračovala Pikardová.

V současnosti trvá dvacetidenní lhůta pro úřední zpracování prodeje, související se změnou vlastníka pivovaru. Společnost Docklock sídlí v ústecké Palachově ulici. Vznikla teprve loni v září. Vlastní ji další zdejší firma, Fowilo. Ta se zaobírá pronájmem nemovitostí. Její jednatelkou je podle rejstříku Martina Šoltová, ale není na ni dostupný kontakt.

Pivovar, kde vznikla regionální značka Zlatopramen, se rozkládá na třech hektarech. Skládá se z osmi budov a patří na seznam významných průmyslových staveb Ústeckého kraje. Po jeho uzavření zbylo šestatřicet zaměstnanců. Společnost jim nabídla jiné uplatnění, část odešla.

Pivovarnická tradice v Ústí sahá do roku 1249. Existenci pivovaru v Krásném Březně neboli v Březnici potvrzuje odběratelská smlouva z roku 1510 a od roku 1642 tu existoval šlechtický pivovar. Na začátku 20. století tu vařili šestnáct značek a sto tisíc hektolitrů zlatavého moku. Pivo dodávali i na císařský stůl ve Vídni.

Kraj piva? Jižní Morava má nejvíc pivovarů

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Brněnský deníkAutor:Michal Rapco

Nevadí jí piva průmyslových pivovarů, ale když narazí na nějaké z minipivovarů, dá mu přednost. Podle takového klíče si v hospodách vybírá například Iveta Karousová. „Ráda zkouším nové chutě. Navíc třeba v Brně se mi líbí, že si mohu dát na každém rohu něco jiného," vyzdvihla Karousová.

Podobně jako ona smýšlí i řada dalších Jihomoravanů. Svědčí o tom i rostoucí počet pivovarů v kraji. Čtyři velké průmyslové totiž doplňuje třiačtyřicet malých. Jako poslední začal vařit mi-nipivovar Grádo u penzionu Červený mlýn v Tišnově. „Vaříme pro vlastní restauraci a plánujeme i prodej dále, ale jsme na začátku. Naši hosté jsou s pivem vlastní výroby spokojení a vítají ho," sdělila vedoucí penzionu Zdeňka Fialová.

Podle viceprezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Kočky nejsou minipivovary konkurence velkým výrobcům. „Doplňují jejich sortiment a zpestřují nabídku. Přibývá jich také proto, že se o nich více píše a více podnikatelů je považuje za zajímavou investici," zdůvodnil Kočka.

Pro založení minipivovaru musí podnikatel splnit podmínky pro potravinářský provoz a vyhovět předpisům celníků a hasičů. „Také musí najít člověka s patřičným vzděláním, který provoz odborně zaštítí. Naopak třeba pro sládka není potřeba kvalifikace," vysvětlil.

Za rozmachem malovýroby piva vidí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda módní vlnu, která přišla ze Spojených států amerických. „Ještě před půl stoletím v Americe nebyl žádný malý pivovar, dnes jsou jich tisíce. Lidé v ekonomicky vyspělých zemích nalézají čím dál více zalíbení v místních produktech a pivu z lokálního malého pivovaru. Minipivovary díky malým objemům výroby mohou experimentovat a věnovat se výrobě pivních speciálů podle chuti zákazníků. Klesly i ceny pivovarských technologií, za posledních dvacet let asi o pětinu," vysvětlil Kovanda.

Touhu po pivu dle své vlastní chuti má také řada Jihomoravanů, kteří se rozhodnou si vařit sami pivo doma. Jedním z nich je například Petr Biedermann z Vranovic na Brněnsku. „Začal jsem si doma vařit v červenci roku 2010. Aktuálně dělám svrchně kvašená piva. Používám hlávkový chmel a přizpůsobuji tomu i přípravu receptů, podle kterých pivo vařím," řekl Biedermann.

Suroviny na vaření Biedermann nakupuje v kamenných obchodech i e-shopech. „Převažují spíše internetové obchody. Když chci ale například hlávkový chmel, ze kterého teď vařím, musím přímo k pěstiteli. U nás minipivovary vaří spíše z chmelových pelet," vysvětlil.

Rozšiřuje se také fenomén takzvaných kočovných pivovarů. Nemají vlastní varnu, ale využívají kapacity jiných. K průkopníkům patřil brněnský Albert. Jedním z dalších je Schrott Brewing Company ze stejného města. „Měsíčně uvaříme tři až tři a půl tisíce litrů piva, které prodáváme do dvou brněnských klubů," vypočetl sládek Tomáš Březina. Zatím poslední várku uvařila společnost například v Hradním pivovaru v Hustopečích na Břeclavsku.

Pro Rodinný pivovar BERNARD je klíčová kvalita piva

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:ČIA NEWSAutor:Josef VávraBernard

Rodinný pivovar BERNARD čeká v budoucnu rozhodnutí, zda rozšířit svoji činnost do nových prostor. Pokud by se rozhodl přemístit např. lahvovnu, bude se prvotní investice pohybovat nejméně ve výši 300 mil. Kč. Výstav pivovaru v roce 2016 přesáhl 315 tis. hl, což je meziroční nárůst zhruba o čtyři procenta. Prodej na Slovensku se také dlouhodobě zvyšuje, loni bylo prodáno přes 39 tis. hl, což představuje více než šestiprocentní nárůst. Pro ČIANEWS to uvedl generální ředitel a spolumajitel Rodinného pivovaru BERNARD Josef Vávra s tím, že klíčové je dlouhodobě udržet co nejlepší kvalitu piva. Loni na podzim pivovar uvedl např. nové, svrchně kvašené pivo Bernard IPA, o které je velký zájem, proto se zvažuje i uvedení čepovaná verze.

Za rok 2016 očekáváte vyšší výstav, takže překonáte loňský rekordní výstav 301 tis. hl. Které faktory nejvíce ovlivňují váš růst?
Výstav v roce 2016 přesáhl 315 tis. hl, což je meziroční nárůst zhruba o čtyři procenta. Pro nás je klíčové dlouhodobě udržet co nejlepší kvalitu piva, to ostatní přijde s tím, že pokud nás zákazník ochutná a je spokojený, koupí si naše pivo i opakovaně.

*****
Český pivní trh kopíruje ten evropský, kde je zřetelný pokles prodeje sudového piva. Poměr bývá 40 procent sudy, 60 procent lahve, ve většině států ještě zřetelněji větší prodej lahví. Bernard má poměr zatím obrácený a děláme vše, aby to tak zůstalo. Je to však velmi náročné.
*****

Jaká jsou vaše očekávání ohledně výstavu a dalších výsledků na rok 2017? Kde vidíte největší příležitosti a rizika pro další vývoj vašeho pivovaru – i celého oboru?
Rizik je mnoho a mnoho z nich ani nedokážeme ovlivnit. Česká republika je exportní zemí, je plně napojena na evropský a světový obchod. Když dojde k přepálení ekonomiky, může se to projevit kdekoli, důsledky se projeví u všech. Příležitostí je právě to, že děláme pivo, jak nejlépe umíme a vytváříme si pro to i co nejlepší podmínky.

Co nejvíce ovlivňuje podle vás úspěch u zákazníků? Je těžké uspět na tak konkurenčním trhu?
Český pivní trh je extrémně přesycen nabídkou. Vycházíme především z toho, že český zákazník je moudrý a stále častěji bude požadovat především kvalitu. Doba kvantity již snad odezněla... I proto jsme se do samého začátku podnikání zaměřili na to, abychom vařili co nejkvalitnější nepasterované pivo, a současně s tím jsme rozvíjeli a budovali značku. Základem úspěchu je být v restauracích.

V současnosti nejvíce vyvážíte na Slovensko, do Polska, Slovinska, Švédska, Maďarska a Ruska. Plánujete rozšiřování exportních trhů? Případně navyšování 22% podílu vývozu na celkovém výstavu?
V současné době se nejvíce prodáváme ve Slovinsku, velký nárůst máme v Maďarsku. Vyvážíme přibližně se do 36 států celého světa a samozřejmě nás zajímají i nové trhy, např. v Jižní Americe. V prosinci jsme se vrátili i na americký trh.

Zaznamenáváte změny ve vašem podnikání v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb? Kde se to projevilo nejvíce? Přišli jste o některé podniky, kterým jste dodávali své produkty?
Provoz ukončilo zhruba 70 restaurací, spíše malé, vesnické či horské. To jsou asi dvě procenta z našich smluvních restaurací, ale většinou se jednalo vždy o kombinaci důvodů, které vedly k ukončení. Např. věk, nemoc…
Je možné, že ještě některé restaurace svoji činnost ukončí, neboť majitel nyní zjistí, že podnikání za těchto podmínek není pro něj zajímavé.

Jaký je podíl prodeje sudového a lahvového piva včetně meziročního srovnání? Očekáváte změny v tomto poměru?
Český pivní trh kopíruje ten evropský, kde je zřetelný pokles prodeje sudového piva. Poměr bývá 40 procent sudy, 60 procent lahve, ve většině států ještě zřetelněji větší prodej lahví. Bernard má poměr zatím obrácený a děláme vše, aby to tak zůstalo. Je to však velmi náročné.

Kolik jste letos investovali do marketingu – a na které oblasti a marketingové kanály se zaměřujete? Kolik chcete investovat v roce 2017?
Do marketingu a propagace značky investujeme mnohem méně, než by se na první pohled mohlo zdát. Naší snahou je dělat pouze takové věci, které značku vhodně zviditelní a nestojí velké peníze. Snažíme se u toho bavit a být současně vtipní. Zatím se nám to celkem daří.

Kolik zaměstnáváte v současné době lidí? Plánujete změny v počtech vašich zaměstnanců?
V pivovaru je zaměstnáno 190 lidí, 23 ve sladovně Bernard v Rajhradě u Brna. Lidi přijímáme podle potřeby, jak roste prodej. Případně nárazově, v době konání různých prodejních akcí.

Chybí vám některé profese? Spolupracujete kvůli tomu se středními nebo vysokými školami?
O práci v našem pivovaru je velký zájem, pokud je třeba, vypíšeme výběrové řízení. Bohužel, některé školy a jejich absolventi však nesplňují kvalitativní požadavky.

V našem pivovaru je velmi silná firemní kultura. Hlavním kritériem pro přijetí zaměstnance je vedle odborných znalostí i to, že musí zapadnout do kolektivu a respektovat firemní kulturu. V roce 2016 jsme přijali 14 zaměstnanců, z toho 29 procent jsou čerství absolventi škol.

Nyní máte devět značkových prodejen. Plánujete jejich navyšování. Pokud ano, kde budete další otevírat a kolik do této oblasti investujete?
Otvíráme značkové prodejny v městech, kde býval pivovar a už není. Je to dlouhodobý proces, který vždy průběžně vyhodnocujeme. Budeme otvírat i další provozovny, ale oznámit kdy a kde je předčasné. Prodejny si na sebe musí vydělat.

Jaké očekáváte prodeje na Slovensku za rok 2016? Jaké bude meziroční srovnání?
Prodej na Slovensku dlouhodobě stoupá, loni jsme prodali přes 39 tis. hl, což je meziroční nárůst přes šest procent.

V současné době uvádíte nové pivo Bernard IPA. Jaký o něj očekáváte zájem? Připravujete další nové produkty?
Na podzim loňského roku jsme přišli na trh s novým svrchně kvašeným pivem Bernard IPA a zatím jsme s jeho prodejem spokojeni, pokud zájem bude pokračovat, je možné, že přijdeme i s čepovanou verzí. S další novinkou nespěcháme, už nyní máme velmi široký sortiment.

Plánujete rozšířit svoji činnost do nových prostor. Jak tyto plány postoupily? Kolik v tomto směru chcete investovat?
To vše ještě čeká na rozhodnutí. Ale pokud bychom se rozhodli přemístit v budoucnu např. lahvovnu, bude se prvotní investice pohybovat nejméně ve výši 300 mil. Kč. I proto musíme vše dobře zvážit.

*****
Josef Vávra je od roku 2016 generálním ředitelem Rodinného pivovaru BERNARD v Humpolci a také již od roku 1991 spolumajitelem a vrchním sládkem. V roce 2000 se stal generálním ředitelem Sladovny BERNARD v Rajhradě u Brna. Svoji profesní kariéru začal v závodu Humpolec, který patřil Jihočeským pivovarům České Budějovice, poté působil z závodě Ostrava Severomoravských pivovarů Přerov a v Pivovaru Ostravar. Je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, oboro kvasná chemie a bioinženýrství. Od roku 2011 je členem předsednictva Českého svazu pivovarů a sladoven. V roce 2016 získal ocenění Za dlouhodobou kvalitu piva od Pivo, Bier & Ale, v roce 2014 získal ocenění Manažer roku 2013 v oboru Gastronomie.

*****
Rodinný pivovar BERNARD působí od roku 2000 jako akciová společnost a v červenci 2001 do ní jako strategický partner vstoupil pivovar Duvel Moortgat z Belgického království, který získal 50% podíl. Českými majiteli jsou s 25% podíly Stanislav Bernard a Josef Vávra.

Ležák nebo plné pivo? Vyhláška o pivu se v Bruselu zasekla

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Nové označování piv se odkládá. Česko musí změnit část vyhlášky, která upřesňuje definici ležáku a některé parametry dalších nápojů. Pivovary tak zatím musejí dál označovat některá svrchně kvašená piva za ležáky.

Už v tomto roce měly začít platit pivovarníky dlouho očekávaná nová pravidla pro označování kategorií piv. Návrh změny vyhlášky o požadavcích na nápoje, kvasný ocet a droždí, kterou loni ministerstvo zemědělství poslalo ke schválení (notifikaci) k Evropské komisi, je však nutné na základě připomínek členských zemí upravit.

Platit tak začne nejspíš až příští rok. Do té doby budou muset pivovarníci dál mást zákazníky - označovat v souladu s dosud platnou vyhláškou na etiketách za klasické české ležáky i některá piva anglosaského stylu, vařená naprosto odlišnou technologií a chutnající úplně jinak než ležák.

Ve Sbírce do půlky roku. Možná
Pivovarníci si musejí na regulerní pravidla počkat, přestože výhrady se netýkají nové úpravy kategorií pro piva, ale podle informací LN nealkoholických nápojů. Vyhláška totiž jako celek upravuje řadu parametrů pro chemické složení, uchovávání, způsob výroby nejen piva, ale i dalších alkoholických a nealkoholických nápojů, octu a droždí.

„Nyní probíhá vypořádání těchto připomínek a po jejich vypořádání bude možno vyhlášku vydat ve Sbírce zákonů,“ odpověděla na dotaz LN mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Vyhláška by mohla vyjít ve Sbírce zákonů v půlce roku, pak ale ještě budou mít pivovary 9 měsíců na doprodání piv se starými etiketami.

K rozporu se stávající normou dochází už několik let v souvislosti s tím, jak se u nás pivovary stále častěji pouštějí do výroby piv jako je tmavý typ stout (příkladem je irský Guinness), pšeničné, ALE (ejl), IPA (India Pale Ale), vyráběných jednodušší a rychlejší technologií svrchního kvašení. Jejich obliba a tedy i výroba u nás výrazně roste, dosavadní vyhláška však s nimi nepočítá.

Odborný renonc
akže pokud tato piva mají stupňovitost v rozmezí 11 až 12 stupňů, což je dosud podle platné legislativy pouze kategorie s označením ležák, musejí pivovarníci na etikety také slovo ležák používat.

Jde o odborný renonc a matení zákazníků. Ležák je totiž chuťově odlišné tradiční české pivo (nejčastěji světlého typu pils), vařené spodním kvašením při nižších teplotách, které dlouho zraje.

Dnes tak dochází k tomu, že například Pivovary Lobkowicz musejí na etiketě své loňské svrchně kvašené novinky „Lobkowicz ALE premium“ uvádět nesmyslný protimluv „pivo světlý ležák svrchně kvašený“. Krušovice musejí označovat za ležák své svrchně kvašené pšeničné.

Podobně jsou na tom některá svrchně kvašená piva z Pivovaru Náchod a nesmyslné označení musejí používat i další výrobci, včetně minipivovarů. Třeba brněnský Lucky Bastartd musí například svou svrchně kvašenou jedenáctku Lucky Bastard Blonde (pale ale s českými a americkými chmely) také označovat jako ležák.

Nové znění vyhlášky už specifikuje, že ležákem může být jen spodně kvašené pivo a pro ta ostatní v rozmezí 11 až 12 stupňů zavádí označení „plná“ piva. Třináctky a všechna vícestupňová piva pak budou bez rozdílu označovaná jako „silná“.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628