Novinky a zajímavosti ze světa piva

Sládek Adam Matuška nedávno také otevřel pivovar Dva kohouti v pražském Karlíně společně s mistrem ve výčepu Lukášem Svobodou. Otázku, zda si doma můžeš uvařit pivo i ty, nám zodpověděl sládek Lukáš Tomsa, který u Dvou kohoutů vaří místní pivo.

Před třinácti lety na Velikonoční pondělí uvařil Martin Matuška, sládek a zakladatel stejnojmenného pivovaru, první várku speciálního tmavého piva. Dnes se synem, známým sládkem Adamem Matuškou, sklízí již s několika druhy piv jeden úspěch za druhým. Zlatá raketa patří mezi jeden z nejopěvovanějších druhů Matuškova repertoáru.

Jejich točenou raketu, speciály i ležáky, můžeš ochutnat po celé České republice, a to hlavně v Praze, kde před pár lety vznikl i pivovar Dva kohouti pod hlavičkou Ambiente. Za projektem stojí sládek Adam Matuška a mistr v čepování piva Lukáš Svoboda, místní pivo zde vaří sládek Lukáš Tomsa.

Z garáže do světa
Matuška patří bez pochyb mezi nejznámější malé pivovary v České republice. Založil jej sládek Martin Matuška, který se v pivovarnickém oboru pohybuje už přes třicet let. Na první pohled jen nenápadný pivovar v domku, který původně sloužil jako rekreační chalupa, se nachází malé obci Broumy, která leží v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko.

Svou velikostí se pivovar řadí do kategorie minipivovarů. Prvním uvařeným pivem v garáži na Velikonoční pondělí v roce 2009 se stal tmavý, čtrnácti stupňový speciál. Realizace pivovaru trvala dva roky a podařila se za finanční podpory celé rodiny.

U Matušků se pivo vaří řemeslným způsobem bez filtrace či pasterizace, pouze z pitné vody, sladu, chmelu a pivovarských kvasinek, to si díky tomu uchovává vlastnosti čerstvého piva točeného přímo z pivního sklepa. Na vaření nepoužívají cukr, sirupy ani chmelový extrakt. Ve zlatavém moku pak zůstávají ve větší míře pivovarské kvasinky, které obsahují vitamíny B a další zdraví prospěšné látky.

Před 150 lety, 25. dubna 1872, byl položen základní kámen současného pivovaru Zubr v Přerově. Původní jméno pivovaru znělo První moravský pivovar akciový se sladovnou v Přerově.

Pivo se začalo v pivovaru vyrábět již o rok později. Pivovar Zubr ročně uvaří zhruba 255.000 hektolitrů piva, z toho 60 procent v předchozích letech směřovalo do sudů určených hlavně pro odběratele z restaurací. Podíl exportu se pohybuje přes 20 procent.

Po roce 1948 byl spolu s několika dalšími pivovary začleněn do národního podniku Hanácké pivovary, poté následovaly další organizační změny. Jedním z milníků v historii pivovaru byl rok 1970, kdy produkce piva poprvé překročila 500.000 hektolitrů.

V současnosti pivovar patří do společnosti Pivovary CZ Group, která sdružuje pivovary v Litovli, Přerově a Hanušovicích. Společnost Pivovary CZ Group loni zvýšila prodej piva o deset procent na 727.000 hektolitrů. Za rokem 2019, kdy situaci na trhu ještě neovlivnila pandemie koronaviru, loňský výstav zaostával o necelá tři procenta. O více než devět procent loni vzrostl výstav Pivovaru Holba v Hanušovicích, Pivovar Litovel vykázal pětiprocentní růst a Pivovar Zubr udržel produkci piva na úrovni roku 2020.

Pivo se v Přerově začalo vařit v roce 1480 v panském pivovaru, který nechal postavit Vilém z Pernštejna. Od té doby přibyla do znaku Přerova černá zubří hlava se zlatou houžví v nozdrách, rodový erb pánů z Pernštejna. A zubr se tak dostal i do názvu dnešního pivovaru.

Devětadvacetiletá Tamara Dolníčková má práci, kterou by jí kdekdo mohl jen závidět. Každý den tráví v hospodě, pije tam pivo a ještě je za to placená. Není přitom žádný prominentní štamgast, ale sládková, která ví o výrobě piva doslova první poslední a pod palcem má výrobu pěnivého moku v celém pivovaru.

Šichta začíná pro královnu pěnivého moku brzy ráno. Po šesté na sebe navléká pracovní montérky, pustí si metalové nášlapy a míří k pivním kotlům, ve kterých vaří ležáky, svrchně kvašené speciály nebo ochucené chmelové nápoje.

„Dělám práci, která mě baví, takže mi vstávání nevadí. Naopak člověk toho daleko více stihne. Mám tu klid a můžu si pustit oblíbené písničky, i když mi tam kolegové občas naschvál naladí Karla Gotta, což mě tedy od práce spíše odrazuje. Navíc vaření piva zabere průměrně osm hodin a je při tom občas dost velký hluk, který ruší i návštěvníky,“ vysvětluje hlavní sládková brněnského pivovaru Harry, který se nachází v budově bývalé pošty v centru moravské metropole.

Pivo vyhrálo nad fildou
Příběh Dolníčkové je v mnohých ohledech ojedinělý. Ve svém oboru, jemuž dominují muži, patří stále mezi výjimky. V České republice působí zhruba dvacítka vrchních sládkových. Ani absolventka brněnské Mendelovy univerzity přitom původně k řemeslu vůbec neměla namířeno.

„Po absolvování gymnázia jsem studovala pedagogiku na filozofické fakultě, ale nebylo to nic pro mě. Rodiče chtěli, abych byla učitelka nebo ekonomka, i když mě to táhlo vždy k pivu,“ vzpomíná na studentskou epizodu sládková, která zrovna leje kvasnice do kvasných tanků.

Zlom nastal u rodačky z Velké Bíteše po návštěvě Plzně. Jako milovnice piva nemohla při putování západočeským městem minout tamní areál Prazdroje. Celý proces výroby oblíbeného nápoje mnohých Čechů jí tam doslova uchvátil. Fildě dala sbohem a zamířila na „hnojárnu“, odkud si odnesla diplom z oboru technologie potravin a také si tam poprvé vyzkoušela profesionální techniku pivovarníků. Po chvíli přišly i první nabídky, a tak se milovnice stěhovala za prací do Olomouce, Tišnova, Prahy a nakonec do Brna, kde působí od minulého roku.

Pivní národ pije z petky
Specializací se po čase mladé mistryni stala řemeslná výroba piva, takzvaný craft beer, který se oproti průmyslové výrobě snaží dbát na původní pivní styly. Na čepu brněnského pivovaru se tak například objevují svrchně kvašená piva označována jako Ale, Ipa nebo tmavé Stouty, které se těší velké oblibě převážně v Západní Evropě nebo USA. Nyní se snaží na „novinky“ naučit zákazníky i Dolníčková, což je mnohdy u konzervativních českých pivařů, kteří se s oblibou označují k pivním znalcům, oříšek.

„Českou pivní kulturu degradují mnohé věcí. Například Češi jsou zvyklí pít převážně ležáky, jejichž výroba je na suroviny nejméně nákladová. Mnohdy si je ale kupují v pet lahvi za dvacet korun a mají pocit, že rozumí pivu. Přitom petky jsou spotřební obal, který produkt většinou degradují. Najednou přijdou k nám, vidí Ipu za stovku a hned je z toho negativní recenze. Je přitom logické, že výroba speciálu je delší, náročnější na suroviny, a tedy i půllitr dražší,“ vysvětluje znalkyně, která denně uvaří tisíc litrů piva.

Pijte, co vám chutná
Dolníčková se snaží svá piva neustále vylepšovat. Inspiraci hledá v literatuře a především v pivovarských podnicích, kde si vyměňuje poznatky se sládky. Čas od času vyráží také na odborné kurzy nebo zahraniční exkurze. V minulosti procestovala třeba belgické i holandské pivovary a brzy se chystá do Spojených států, které patří ke kolébce řemeslně vyráběných piv.

I díky tomu nachází talentovaná pracovnice ideální kombinaci, které potěší muže i ženy. Pracuje například se zázvorem, který zvláště v horkých letních dnech dodává pivu nevšední a osvěžující aspekt. „Neexistuje univerzální recept na dobré pivo. Záleží na spoustě faktorů, například na chmelu nebo tvrdosti vody i počtu iontů v ní. Každý by se měl řídit především tím, co mu chutná,“ radí sládková.

V Coloradu vyrobili pivo bez alkoholu, kalorií, cukru, dokonce bez sladu (!) a tím pádem bez lepku. Takže, je to jen chmelová voda?
Přesně tahle otázka nás napadla, když jsme se dočetli o pivu Hoplark 0.0, které je označováno za "první pivo bez alkoholu, kalorií, bez cukru a lepku".

Společnost Hoplark, která sídlí v Boulderu ve státě Colorado v USA, zahájila svou činnost v roce 2018 a na svém kontě má již řadu různých chmelených nealkoholických nápojů, včetně HopTea, tedy jakéhosi chmelového ledového čaje a chmelových limonád a chmelových perlivých vod. Tyto nápoje nejsou kvašené, takže při pátrání po tom jak asi chutnají lze říci, že minimálně určitě ne jako kombucha. Díky bohu.

Ale pojďme k tomu nealku. Pokud jde o Hoplark 0.0, společnost tvrdí, že má patentovaný postup, jak dosáhnout chuti bez všech těch věcí, které byste na svém pivu normálně milovali - jako jsou kalorie a alkohol. "Víme, jak moc lidé milují pivo, ale chtějí mít více možností, pokud jde o to zda pít či nepít," říká k tomu Dean Eberhardt, spoluzakladatel a generální ředitel společnosti Hoplark. "Ať už se chcete vyhnout vedlejším účinkům alkoholu následujícího dne, nebo se zaměřujete na své zdraví, Hoplark 0.0 je pro každého. Polovina Američanů nyní říká, že by chtěla pít méně alkoholu. Jsem hrdý na to, že můžeme spotřebitelům nabídnout další možnost volby s pivem Hoplark 0.0, které nabízí aromaticky plnou chmelovou chuť řemeslného piva, ale bez alkoholu, kalorií a bez cukru."

U Hoplarků tomu ale záměrně neříkají pivo. Což opravdu není, neobsahuje slad. Podle složení se zdá, že Hoplark 0.0 je z hlediska složek velmi podobný jejich předchozímu produktu - chmelové vodě Hoplark Water Zástupce značky vysvětlil, že nová verze je "dramaticky více chmelená" - zatímco Hop Water používá k získání chuti chmelové extrakty, Hoplark 0.0 se konkrétně snaží vytvořit chuť řemeslného piva s něčím, čemu říkají "zážitek ze suchého chmelení". Klasická verze obsahuje chmel odrůdy Citra, silnější verze, která má připomínat piva IPA s názvem Hoplark 0.0 Really Hoppy je navíc chmelená i kultivarem Simcoe a má tak navodit hořkost a kyselost těchto silných piv.

Tak se napijme.
Pivní znalec Kirk Miller popsal nápoj takto: Hoplark 0.0 je dvakrát chmelený chmelem Citra. Vzhledově se jedná o zakalenou a světlou tekutinu slámové barvy, kterou je patrně nejlepší nechat v plechovce a nepřelévat. Čichem lze cítit hlavně chmel - je zde velmi, velmi silně zastoupen - ale na patře už vyniknou citrusové, travnaté a květinové tóny. Chybí mu síla a říz (na vině je nedostatek alkoholu), ale pokud máte rádi chmel Citra a nechcete se picnout, je to slušné letní popíjení. Pokud máte rádi hořkost chmele, nebudete zklamáni, ale klasické nealko pivo to nenahradí.

Výkonný redaktor Mike Conklin webu InsideHook, ze kterého čerpáme, ho ochutnal a poznamenal: "Chutná přesně tak, jak když se nadechnete při exkurzi v pivovaru, má takový ten syrový chmelový tón, který převažuje, protože tam není žádný slad, který by to kompenzoval. Je to trochu zvláštní, trochu osvěžující." Podle jiných recenzentů by se dal označit za chmelový seltzer.

U nás se seltzery příliš neprosadily, i když trend snižování spotřeby alkoholických nápojů je zřejmý i v ČR. Nočekáváme, že by se tady Hoplark někdy prodával, ale chmelový nápoj s nulovým obsahem cukru, alkoholu nebo lepku by rozhodně byla zajímavá alternativa pro ty, kteří chtějí žít zdravě a nyní v restauracích mnoho možností nemají.

Ještě donedávna bylo prostě jen poslední v abecedě. Už druhý měsíc je však písmeno Z vnímáno jako symbol ruské agrese na Ukrajině, který je vidět nejen na vojenské technice. Některé firmy nyní kvůli tomu mají potíže, například Znojemský městský pivovar. Ten má přetřásané písmeno ve svém logu, které se objevuje zkrátka na všem – od půllitrů až po dodávky.

„Honem si nechte vyměnit pracovní mundúry, to Z tam být nesmí, nebo vás všechny pozavírají.“

„Myslel jsem si, že je to podpora, a ono ejhle – znojemské pivo.“

„S tím zetkem trochu provokujete, nemyslíte?“

To je jen zlomek komentářů ze sociálních sítí pivovaru. „Zetko“ přitom odkazuje na místo původu, pivo se ve Znojmě vaří už skoro sedm let.

Dvaašedesátiletého ředitele rakovnického pivovaru Bakalář Jiřího Kováře čekají v čele podniku už jen čtyři měsíce, než v září zamíří do penze. Přesto právě v těchto dnech zažívá jedno z nejkrušnějších období v byznysu. „Závěr svých pracovních aktivit jsem si představoval jinak,“ přiznává. „Nejdříve dva roky covidu se zavřenými restauracemi a omezenými možnostmi prodejů a nyní válka na Ukrajině, kde umírají nevinní lidé. Poklesy výroby nebo zvýšená inflace, to vše lze dohnat či nahradit, ale ztracený lidský život ne a z toho mi je smutno,“ říká Kovář.

Společnost Anheuser-Busch InBev prodává svůj podíl v ruském společném podniku, což ji bude stát 1,1 miliardy dolarů. Tím se tento největší světový pivovar připojuje ke globálnímu odchodu z Ruska po invazi na Ukrajinu. Akcie AB InBev klesají o 3 %.

AB InBev dnes uvedla, že se zbaví svého podílu v podniku AB InBev Efes, a dodala, že již „aktivně jedná“ s partnerským tureckým pivovarem Anadolu Efes o jeho koupi. Součástí potenciální transakce pro ruský společný podnik bude také žádost o pozastavení licence na výrobu a prodej značky Bud v Rusku. A za první čtvrtletí vykáže výsledné nepeněžní znehodnocení ve výši 1,1 miliardy USD.

Tento krok přichází v návaznosti na rozhodnutí zastavit operace v Rusku v celém pivním průmyslu. Dánský pivovar Carlsberg ve čtvrtek snížil výhled na zisk a uvedl, že kvůli odchodu z Ruska odepíše 1,4 miliardy dolarů a Heineken koncem března uvedl, že plánuje prodat své podnikání v této zemi.

Odpis aktiv společnosti AB InBev ve výši 1,1 miliardy dolarů po prodeji společného podniku na výrobu ruského piva tureckému partnerovi Anadolu Efes představuje pouze 0,5 % celkových aktiv společnosti, uvedl Duncan Fox, analytik pro spotřební zboží u Bloomberg Intelligence. Managementu to umožňuje se lépe soustředit na svou strategii prémiového piva na klíčových trzích v severní a jižní Americe, kde má dominantní pozici, dodal analytik s tím, že Rusko bylo dříve pro prémiová piva potenciálním růstovým trhem.

Anadolu Efes byla založena v roce 1969 a dnes je pátým největším evropským pivovarem podle objemu výroby. Společný podnik s AB InBev má podle webových stránek společnosti 11 pivovarů a 3 sladovny v Rusku a 3 pivovary na Ukrajině. Turecká společnost potvrdila, že pracuje na odsouhlasení závazných podmínek pro odkoupení podílu svého belgického partnera, a v prohlášení dodala, že „hlavním cílem je nadále zajišťovat zdraví a pohodu našich lidí, zatímco my si přejeme mír“.

Ruská invaze spustila nejhorší bezpečnostní krizi v Evropě za poslední desetiletí a přinesla podnikům, které se právě zotavují z pandemie, novou řadu výzev. Plánovaný odchod AB InBev z Ruska přichází jen několik týdnů poté, co tento pivovar předpověděl, že růst zisků v roce 2021 zpomalí z prudkého tempa kvůli vyšším nákladům na suroviny. Pivovary čelí nejhorší inflaci za posledních deset let a musí stále více přenášet náklady na spotřebitele.

V pravý bavorský Bierfest se od pátku do neděle promění plzeňská kreativní zóna DEPO2015. Uskuteční se tu česko-bavorský multižánrový festival Treffpunkt:kontakt. Zve na hudbu, filmy, výstavy, umělecká představení i bavorské tupláky.

Pátek a sobota budou patřit především hudbě, v areálu se vystřídá celkem 18 kapel různých žánrů. Na neděli jsou připravené výtvarné workshopy pro děti i dospělé, divadelní představení, česko-německá jazyková animace nebo prezentace institucí činných v česko-německých projektech. Vstup na festival je zdarma.

„Náš festival si za léta konání vysloužil přezdívku plzeňský Oktoberfest, ale taková nálepka zapomíná na kvalitní umění, kterým do programu přispívají tvůrci z obou stran. Myslíme i na dětské návštěvníky a ty, kdo pivu neholdují. ‚Treffpunkt‘ v němčině znamená místo setkávání, a festival tak má být především o pohodě a setkávání,“ vysvětlil ředitel DEPO2015 Jiří Suchánek.

Festival bude patřit především hudbě různých žánrů – od tradiční české dechovky, která festival zahájí v pátek odpoledne, přes rock’n’roll či flétnový koncert, až po jódlovací vystoupení. Největším tahákem bude proslulá bavorská party kapela The Heimatdamisch, která ve velké autobusové hale vystoupí v sobotu večer.

Kromě zmíněných kapel se představí mladí tvůrci, kteří se v rámci rezidenčního programu zúčastnili několikatýdenních výjezdů do sousední země. Během tří let trvání projektu to bylo 22 rezidentů tvořících v nejrůznějších žánrech – od hudebníků, fotografů, přes výtvarné umělce a spisovatele až po performery. A protože při tanci vyhládne, počítá se s českými i bavorskými pochutinami a napěněným pivem, a to nejen plzeňským. Chybět nebudou ani oblíbené bavorské tupláky.

Připomínku položení základního kamene 25. dubna 1872 plánuje na tento pátek v podobě speciální festivalové akce přerovský pivovar. Pro příznivce chmelu a sladu připravil Zubr výroční tmavý speciál 15,0 %. Narozeninová novinka je nejsilnějším pivem z portfolia společnosti. Ve svém areálu nabídne pivovar na své 150. výročí také hudební program, který zakončí populární kapela Rybičky 48.

Vstupenka na akci 22. dubna vyjde v předprodeji na 350 korun, na místě pak návštěvníci zaplatí čtyři sta. V areálu je pak čeká možnost neomezené konzumace piva a nealkoholických nápojů v ceně vstupenky.

Kromě piv ze stálého sortimentu budou lidé moct ochutnat také novinku v podobě tmavého piva Zubr Výroční speciál 15,0 %. Toho uvařili v pivovaru 750 hektolitrů, na festivalu a ve vybraných podnicích bude k dostání do vyprodání zásob. „Protože je pro nás 150. výročí výjimečnou událostí, přáli jsme si, aby byl také náš narozeninový speciál výjimečný. Jedná se o silné tmavé pivo typu porter, které zaujme svou plností s charakteristickými rysy jednotlivých druhů sladů – českého, mnichovského, karamelového a barevného. Právě ty dodávají pivu výraznou tmavou barvu a spolu s několika odrůdami českého chmele i harmonickou chuť, hustou pěnu a dobrý říz. Tento jedinečný speciál s 6,5 % alkoholu kvasí v otevřených kádích a zraje v ležáckém sklepě 100 dní při nízké teplotě, což mu dodává jeho lahodnou a plnou chuť,“ popsala Nataša Rousková, která již 24 let působí jako sládková pivovaru Zubr.

Brány pivovaru se otevřou od půl čtvrté odpoledne. „Letošní kulaté 150. výročí oslavíme tradičně s našimi fanoušky a příznivci dobrého piva. Kromě široké nabídky piv, včetně těch čerstvě oceněných na degustační soutěži o Zlatý pohár PIVEX, a bohatého hudebního programu jsme pro návštěvníky opět přichystali narozeninový dárek v podobě neomezené konzumace alkoholických a nealkoholických nápojů z produkce pivovaru, která je již zahrnuta v ceně vstupenky,“ podotkla Kateřina Vilímová z marketingového oddělení značky Zubr s tím, že v rámci hudebního programu se mohou lidé těšit také na skupiny Kameron, Stará dobrá ruční práce či Penzistor.

Roční spotřeba piva v Česku se v roce 2021 propadla na historicky pátou nejnižší úroveň od roku 1950. Ta byla loni 129 litrů na obyvatele. Pivovary zaznamenaly celkový pokles výstavu o 2,8 procenta. Dařilo se naopak exportu, který téměř dosáhl rekordní úrovně.

Celkový výstav pivovarů, které vaří pivo v Česku, meziročně poklesl o 563 tisíc na 19,6 milionu hektolitrů. V hospodách a restauracích se loni vypila čtvrtina z celkového objemu prodaného piva určeného pro český trh.

„Za dva roky covidu už každý obyvatel vypil o 30 půllitrů méně a s 129 litry jsme se dostali na historicky páté nejnižší číslo. Výstav piva a celkovou tuzemskou spotřebu ovlivnila hlavně dlouhotrvající protiepidemická opatření, omezování gastronomických provozů a turismu,“ uvedl předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.

Nejprodávanějším zůstalo pivo v lahvích, a to s podílem 45 procent z celkového výstavu. Pivo v sudech si zachovalo stejně jako v roce předchozím čtvrtinový podíl. Zásadně však vzrostl zájem o pivo v plechovkách, a to v meziročním srovnání o 33 procent. Pivo v plechovkách tvoří již 18procentní podíl. Pivo v PET lahvích zaznamenalo další pokles z 11 na 10 procent.

Nejoblíbenějším druhem piva zůstává ležák, tedy spodně kvašené pivo. Jeho podíl dosáhl 55 procent. Podíl výčepního piva byl téměř 41 procent. Na předpandemickou úroveň se vrátila kategorie ostatních piv s podílem čtyři procenta. Pivaři si totiž oblíbili nové spodně kvašené speciály.

V meziročním srovnání byl o 236 tisících hektolitrů vyšší export, což představuje celkově 5,2 milionu hektolitrů piva. Podíl exportu na celkovém výstavu tak dosáhl na téměř 27 procent.