Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Benešovský pivovar přemýšlí o replikách deputátních mincí

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKFerdinand

Benešovský Pivovar Ferdinand zvažuje výrobu replik deputátních mincí z první republiky. Originály dostal od jednoho z bývalých zaměstnanců k letošnímu 120. výročí založení podniku arcivévodou Františkem Ferdinandem d́ Este. Takzvanou deputátku dostávali pracovníci na přilepšenou, vyzvednout si za ni mohli litr piva. Hodnota mincí může dnes být jen pár stokorun, ale pro pivovar má cenu velkou, především historickou, sdělila firma.

"Přemýšlíme o tom, že bychom nechali vyrobit například repliky nebo nějaké upomínkové předměty," uvedl Václav Vyvadil z obchodního oddělení pivovaru. Na rubu je napsáno Státní pivovar Benešov, což znamená, že se mince používaly v období první republiky. Pivovar byl roku 1921 zestátněn, až po okupaci v roce 1939 spadl pod přímou správu protektorátních orgánů s dosazeným německým dohledem.

Čtyři mince předal vedení firmy Zdeněk Kovářík, který nedávno odešel do důchodu. Našel je před lety zapadlé v pivovaru a dosud je měl u sebe doma. "Asi před 15 lety, když se opravovala laboratoř, tak se vyměňoval nábytek, skříně, stoly, a tam byly schované," uvedl Kovářík, který si však sám na jejich používání nepamatuje. Začal se proto pídit po tom, jak v pivovaru žetony fungovaly. Od pamětníků zjistil, že se deputát vydával ze dvou okének na rampě, po níž se jde dnes do kanceláří a do šaten. Stáčel se do dvoulitrových lahví s patentem anebo uzavíral korkovým špuntem. Deputáty ve formě mincí nebo papírových stvrzenek měla většina pivovarů. Zvyk byl zrušen až v 50. letech minulého století.

Novodobá historie vaření piva v Benešově sahá do roku 1897, kdy dal majitel nedalekého konopišťského panství František Ferdinand d'Este postavit sladovnu a pivovar, který s menšími změnami v technologickém zařízení funguje dodnes. Jeho vlastníkem je česká společnost bez zahraniční účasti. Předloni benešovský pivovar vyrobil 24 tisíc hektolitrů piva, údaje za loňský rok zatím nezveřejnil.

Litovel sedmkrát úspěšný na Pivexu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

Na letošním ročníku prestižní degustační soutěže PIVEX 2017 opět bodoval Pivovar Litovel. Šest jeho pivních receptur získalo ocenění a poté byl vyhlášen druhým nejlepším pivovarem za uplynulé čtvrt století.

Zlatým pohárem PIVEX 2017 se chlubí Litovel Dark v kategorii tmavých piv, třetí místo obsadila Litovel Dark Premium. První příčku získala i Litovel Pomelo v kategorii míchaných piv doprovázené bronzem pro Litovel Červený Pomeranč. Tradiční receptura piva Litovel Moravan zabodovala v sekci světlá výčepní piva a odnesla si stříbro. Mezi světlými ležáky se na třetím místě vyznamenala Litovel Premium.

Slavnostní vyhlášení výsledků se uskutečnilo v brněnském hotelu Voroněž, kde se soutěž tradičně koná. „Získali jsme skvělých sedm cen, z nichž jsou dvě ocenění zlatá. Naše pivovarnické umění odborníci korunovali druhým umístěním v kategorii nejlepší pivovar za posledních 25 let,“ říká sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký. A dodává, že úspěch na soutěži PIVEX je pro pivovar o to prestižnější, že toto klání se řadí mezi ta nejrespektovanější u nás. Vzorky piv navíc oceňují nejen odborníci, ale také samotní zástupci jednotlivých pivovarů, proto má tato slepá degustační soutěž ve střední Evropě opravdový punc.

Kromě tradičních tahounů litovelské síně slávy, mezi které patří Litovel Moravan, Litovel Premium, či Litovel Dark letošní soutěž reflektuje i vzrůstající trend oblíbenosti pivních mixů. „Nejen v tuzemsku, jsou čím dál tím víc oblíbená silnější vícestupňová piva, různé pivní speciály, ale v teplejších měsících i pivní mixy,“ komentuje ředitel Pivovaru Litovel, Lumír Hyneček. „I proto jsme hrdí na ocenění pivních variant s příchutí pomela a červeného pomeranče.“

O soutěži Pivex
Zlatý pohár Pivex, který se dělí na soutěž lahvových a sudových piv, se řadí mezi nejprestižnější degustační soutěže u nás. Neoznačené vzorky posuzuje porota, kterou tvoří zástupci soutěžních pivovarů a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a další odborníci. Hlavními hodnoticími kritérii anonymní degustace jsou chuť, plnost, vůně, barva, říz a hořkost.

Pivo za komunistů bylo lepší! Opravdu?

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Blesk.cz

Okřídlené úsloví, že dnešní pivo není, co bývávalo, známe všichni. Jak to tedy ve skutečnosti je? Tady jsou čtyři argumenty, které potvrzují, že kvalita piva tehdy a dnes se opravdu často nedá srovnat. Akorát je to možná jinak, než si myslíte!

Bývávalo zvykem dávat si velkého bacha při kupování piva v láhvích. Bylo snad na každodenním pořádku, že si člověk domů přinesl už zkažené pivo. Mělo totiž tak krátkou trvanlivost, že se již po několika dnech v obchodech kazilo.

Tenkrát: „Kdo kupoval pivo za komunistů, jistě si vzpomene, jak se otáčely lahve, neboť s velkou pravděpodobností mohl koupit pivo již mikrobiologicky znehodnocené,“ říká Věra Hönigová z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.

Dnes: Pokud se vám v dnešní době podařilo zakoupit zkažené pivo, tak je to naprostá výjimka. Pivovary se snaží hlídat kvalitu svého piva od počátku výroby až po distribuci. „Kvalita piva, technologie, poznatky o tom, jak pivo vařit i jak ho ošetřovat, aby ho lidi dostávali v té nejlepší kondici, ať už v lahvích, plechovkách nebo sudech nesmírně pokročila, dnes se zkazí pivo výhradně nedodržením lhůty spotřeby,“ říká Prof. Pavel Dostálek, který učí pivovarství a sladařství na Vysoké škole chemicko-technické v Praze.

2. Ne vždy v minulosti vařili sládci z pořádného sladu

Tohle už neví jen tak někdo. Pivo bývalo v Čechách odjakživa politické téma a muselo ho být za každou cenu dost. Tomu ale ne vždy odpovídaly kapacity pivovarů, množství dostupného chmele nebo sladu, bez kterého se správné české pivo neobejde. Občas taky přišlo politické rozhodnutí a v pivovarech se do várek přidávaly suroviny z „bratrských zemí“. Pivařům se pak do rukou dostal mok, který by dnes v kvalitě neobstál.

Tenkrát: „Běžná představa o tom, že se pivo vařilo pouze z kvalitního sladu a nepoužívaly se náhražky, je zcela mimo realitu. Pokud nebyl dostatek sladovnického ječmene, byla vydána výjimka z takzvané technicko – hospodářské normy a používal se ječmen potravinářský. Další oblíbenou sladovou náhražkou byl kubánský cukr z cukrové třtiny, který přicházel do pivovarů v jutových pytlích. „Ten během přepravy přes oceán vždy nasál vodu a před výsypem do mladinové pánve se musel roztloukat tyčí. Což je dnes nemyslitelné,“ upozorňuje Věra Hönigová.

Dnes: „Při dnešní konkurenci by pivovar, který by nepoužíval kvalitní suroviny, neobstál. My si slad vyrábíme vlastní na míru našim pivům z nejlepších českých a moravských ječmenů. Je dobře že CHZO České pivo jasně stanoví, z čeho může být správné a poctivé české pivo vařeno,“ říká sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

3. Modernizace pivovarů dopadla na jedničku

Zatímco v zahraničních pivovarech probíhaly inovace výrobních zařízení, u nás se po „vítězném únoru 1948“ zastavil čas. Pivovarství nepatřilo mezi preferované obory a tak se do něj příliš neinvestovalo. Budovy pivovarů ostatně jako většina ostatních chátraly, zařízení stárlo, pivovary se spíše zavíraly, než že by se stavěly nové. Zanedbanost pivovarů se projevovala na kvalitě piva především v letním období, kdy pivovary mnohdy nebyly schopny uchladit kvašení a zrání a taky z důvodu nedostatečných kapacit vedly pivo záměrně při vyšších teplotách. Do devadesátých let se používaly většinou technologie z předválečných let. Nicméně negativum komunistické éry mělo paradoxně i své výhody – modernizace pivovarů přišla totiž tak akorát.

Tenkrát: „České pivovary se začaly modernizovat až po revoluci v 90. letech, když již byly známy negativní zkušenosti západních sousedů. Ti pod ekonomickým tlakem rychle modernizovali výrobu bez ohledu na potřebu zachovat tradiční chuť svých značek,“ vysvětlila Věra Hönigová s tím, že takovou chybu čeští pivovarníci neudělali, a proto od roku 2008 tak jako jediná na světě mohou být naše piva chráněna evropskou legislativou zeměpisným označením České pivo (zkráceně CHZO České pivo).

Dnes: „Chmel, slad, špičkové a zároveň šetrné moderní technologie umožňují zachovat jedinečnost našeho piva. Mezi námi jsou sládci, kteří jsou v pivovaru celá desetiletí, ale shodneme se všichni, že nejlíp se nám vaří pivo teď,“ přiznal sládek Gambrinusu Pavel Zítek.

4. A jaké pivo je tedy nejlepší?

Tenkrát: Kdysi to bylo tak, že jen pivo přímo z pivovarského sklepa, tedy nefiltrované, bylo čerstvé a nejlepší, ale koupit se nedalo.

Dnes: „Pivovary se dnes snaží dostat pivo k zákazníkovi co nejčerstvější. To se týká piva sudového, tankového, které je převážně nepasterované a rovněž i piv kvasnicových nebo nefiltrovaných. Lidé tak v hospodách, kde se o pivo dobře starají, dostávají čepované pivo čerstvé, v té nejlepší kondici,“ uzavřel Prof. Pavel Dostálek z VŠCHT.

Benešovský Pivovar Ferdinand kdysi rozdával žetony, teď se mu vrátily

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Benešovský deníkAutor:Zdeněk KellnerFerdinand

Kovové ražené žetony, které v první republice rozdával benešovský Pivovar Ferdinand svým zaměstnancům jako deputát, se mu po mnoha desetiletích vrátily zpátky. Tedy, jen jejich malá část, čtyři kusy.

Do pivovaru je přinesl Zdeněk Kovářík, který po třiceti letech práce v pivovaru, nedávno odešel do důchodu. Pivovar letos slaví 120 let od založení arcivévodou Františkem Ferdinandem d´ Este a muž si při té příležitosti na deputátní mince vzpomněl.

„Říkal jsem si, že by se to mohlo k tomuto výročí hodit," uvedl Zdeněk Kovářík.

Za jednu minci raženou z obou stran si jejich držitel, zaměstnanec firmy, mohl vyzvednout litr piva. Hodnota mincí se dnes možná šplhá na několik set korun, ale pro samotný pivovar má cenu zlata a především hodnotu historickou.

Na rubu žetonů je napsáno Státní pivovar Benešov, což potvrzuje jejich užívání v meziválečném období. Líc zase ukazuje množství piva, které za něj lze odebrat. Soukromý benešovský pivovar byl zestátněný v roce 1921, ale po obsazení Čech nacisty, si ho pod přímou správu přebraly protektorátní orgány kontrolované Němci.

„Z historie se toho moc nezachovalo. Máme velkou radost, že se k nám mince dostaly a děkujeme za to panu Kováříkovi. Jsou čtyři a nechali jsme je vyčistit. Přemýšlíme o tom, že bychom nechali vyrobit například repliky nebo nějaké upomínkové předměty," řekl Václav Vyvadil z obchodního oddělení benešovského pivovaru.

A jak se Zdeněk Kovářík k mincím dostal? Našel je před lety zapadlé na svém pracovišti v pivovaru. A tím je zachránil.

Úředníci a dělníci měli dávku piva až tři litry denně
„Asi před patnácti lety, když se opravovala laboratoř a vyměňoval nábytek – skříně, stoly, a tam byly schované," vzpomíná Kovářík.

Sám si na jejich používání už nepamatuje, ale u manželů Vávrových, kteří také v pivovaru pracovali, se to dozvěděl. Paní Vávrová totiž mincemi platila pivo pro svého otce. Deputát se vydával ze dvou okének na rampě.

„Rampa vypadala trochu jinak než dnes, ale právě tam se stáčel deputát do dvoulitrových lahví uzavíraných patentem nebo korkovým špuntem," popsala pamětnice. Deputátku, jak se minci hovorově říkalo, dostával zaměstnanec na přilepšenou. V německy mluvících zemích má tento druh odměny dlouhou tradici jako haustrunk, neboli domácí pití nebo také pivo na doma.

„Měla to většina pivovarů nejen ve formě mincí, ale i papírových stvrzenek. Je to pěkný kousek do pivovarské historie," poznamenal Miroslav Hrubeš, sběratel pivních suvenýrů, i když při nedostatku drobných mincí na konci první světové války a těsně po ní mohly plnit firemní žetony v omezené míře i funkci oběživa.

Zaměstnanci oblíbený zvyk v Československu zrušili až komunisté v roce 1952 „dělnickou" vládou jako přežitek. Tím skončila éra, kdy byl nárok na známky zahrnutý také v kolektivních smlouvách zaměstnanců, jimž na nich byla vypočítávána i spotřeba piva na osobu. Pivovarské úřednice tak měly nárok na jeden litr denně, úředníci a dělníci ale až na denní dávku tři litry denně.

Na Stanfordu ochutnali staročínské pivo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:SCIENCEmag.czAutor:Pavel Houser

Jak jsme zde již informovali, dávnou tradici má pivo nejen v Sumeru, Egyptě nebo neolitické Evropě. Pochutnávali si na něm i staří Číňané.

Experimentální archeologové nyní na Stanfordu pivo podle známého složení jeho zbytků na stěnách staročínských nádob také uvařili. Jak rekonstrukce dopadla? Profesorka archeologie Li Liu se svými studenty vytvořila kašovitý nápoj, který obsahoval slad z ječmene a prosa či pšenice a dále např. tzv. Jobovy slzy a přísady v podobě jamu a kořenu lilie. Výsledné pivo bylo husté, chutnalo a vonělo sladce (samozřejmě v něm nebyl chmel) a po ovoci (testeři uváděli příchuť citrusů či jablečného moštu) a plné mechanických nečistot. Studenti ho proto pili slámkou – brčka na pivo známe i ze Sumeru. Vedle byl pro kontrolu uvařen nápoj známý z předkolumbovské (i pokolumbovské) Jižní Ameriky, tedy „pivo“ z manioku, který se před kvašením žvýkal, aby enzym amyláza ve slinách rozložil škrob a zpřístupnil ho kvasinkám. Obilné staročínské pivo přišlo nikoliv překvapivě testerům jako podstatně pitelnější, nápoj z manioku prý voněl spíš jako sýr.
Výsledky mají mj. potvrzovat názor, že se ječmen v Číně začal pěstovat, respektive sem byl přinesen z Blízkého východu kvůli pivu, ne jako plodina pro výživu. Další nálezy zrn ječmene jsou v Číně známy až z doby kolem roku 2000 př. n. l., přitom rekonstruované pivo je asi o 1 000 let starší. (Poznámka: Možná se sem ječmen dokonce původně dovážel jako součást pivního know-how?) Civilizace vznikající na severu Číny byla založena hlavně na pěstování pšenice a prosa.
Na odkazu výše se diskutuje i v poslední době oblíbená teorie, že totiž samotné zemědělství vzniklo kvůli pivu. Mimochodem, má-li ale v Číně pivo tak dlouhou tradici, proč mají obyvatelé východní Asie tak často sníženou schopnost alkohol metabolizovat? Neprobíhala zde snad na rozdíl od Evropy selekce v tomto smyslu?

Do Kazachstánu na Budvar. Na výstavě EXPO se bude točit pivo z Budvaru

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Info.czAutor:Lucie BednárováBudvar

V restauraci v národním pavilonu České republiky v kazašské Astaně, kde letos v červnu odstartuje mezinárodní specializovaná výstava EXPO 2017, si návštěvníci nenačepují vychlazenou Plzeň jako v Miláně před dvěma lety, ale podle exkluzivních informací INFO.CZ pivo vařené ve státním podniku Budějovický Budvar. Naposledy jej bylo možné ochutnat na EXPO v roce 2010 v čínské Šanghaji.

„Žádné jiné naše pivovary neprojevily o kazašskou Astanu zájem,“ řekl redakci INFO.CZ jednatel společnosti Arteo CZ, která vyhrála výběrové řízení na generálního dodavatele českého pavilonu, Bohumil Bochňák. Podle komisaře české účasti na výstavě EXPO 2017 Jana Krse bylo jednou z podmínek výběrového řízení čepování originálního českého piva.

Jednání s Budějovickým Budvarem, která nyní probíhají, by podle informací redakce měla být dokončena během měsíce. „Nyní se bavíme o přesných podmínkách. Není to jednoduché, protože v současné době se do Kazachstánu kvůli celním restrikcím a nízkému kurzu místní měny v podstatě neimportuje z celého světa žádné pivo,“ vysvětlil Bochňák.

Oficiálním partnerem Světové výstavy EXPO, která proběhla v roce 2015 v italském Miláně, byl Plzeňský prazdroj. Budvar zase mohli návštěvníci ochutnávat o pět let dříve v čínské Šanghaji a pivo z Krušovic v roce 2005 na EXPO v japonském Aichi.

EXPO je mezinárodní výstava, na které se prezentují vždy na zadané téma země prakticky z celého světa. Pořádá se každých několik let od poloviny 19. století. Rozlišují se dvě kategorie výsta. Světová výstava (World EXPO) se koná každých pět let a trvá šest měsíců. Mezinárodní specializovaná výstava (International Specialized EXPO) se zaměřuje také na specifické téma a koná se v termínu mezi světovými výstavami. Trvá tři měsíce.

Od zabíjačky prošel Chodovou Planou průvod masek s hudbou

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Tachovský deníkAutor:Antonín HříbalChodovar

Prase určené k zabíjačce sice museli porazit a naporcovat na jatkách, ale ukázku, jak se dělají jitrnice či prejt předvedli na veřejnosti.

V Chodové Plané se v sobotu konala tradiční zabíjačka. „Vše se naporcuje na jatkách, vezmou se hlavy a další kusy a vše z čeho se dělá zabíjačka a přiveze se to sem,“ sdělila Hana Zápotočná, která spolu s řezníkem Lukášem Kohutkem předváděla přípravu zabíjačkových pochutin. „A teprve tady maso zpracujeme,“ poukázala.

Nádvoří rodinného pivovaru tak provoněly vůně zabíjačky. „Připravovali jsme polévku, guláš, jitrnice, prostě vše ze zabíjačky,“ podotkla Zápotočná.

Vše vychází z tradice. „Už byla Popeleční středa a my bychom zde měli dnes tedy podávat jen pivo a mrkev,“ řekl s úsměvem Jiří Plevka z pivovaru. Ale tady je tradiční zabíjačka vždy po Popeleční středě. V našem regionu říkáme, že jeto zabíjačka pro všechny, kteří byli nemocní, unikl jim jinde masopust a tak, aby i oni dostali šanci,“ vysvětlil obchodní ředitel pivovaru.

Z nádvoří se pak průvod masek v čele s muzikou vydal k místní škole a pak pokračoval ulicemi Chodové Plané zpět do pivovaru, kde návštěvníci mohli využít možnost prohlídky s vysvětlením, jak se pivo vaří.

Legendární sládek vaří pivo v 600 let starém hostinci. V centru ožila restaurace U Supa

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Reflex.czAutor:Martin BartkovskýU Supa

První zlatavý mok tu natočili už v roce 1431. V Celetné ulici v centru Prahy se na začátku roku 2017 opět otevřel vyhlášený staroměstský pivovar a restaurace „U Supa“. Je umístěn v přízemních prostorách domu, který byl dříve nazýván Dům U supa, Dům U Kindlů, Dům U Kaplířů, Dům U Kondlů nebo Dům U zlatého supa. Mimo pivovar se sladovnou zde sídlila v roce 1804 fabrika na bižuterii a roce 1861 světoznámá tiskárna Mercy a zlatník Gindl. Dnes tu vaří pivo asi nejznámější český sládek Ivan Chramosil, který pracoval téměř půl století jako vrchní sládek v pivovaru U Fleků. Varna, tedy hlavní část celého zařízení, je prosklená a umožňuje hostům sledovat proces vaření piva. Toto unikátní zařízení nenajdete nikde jinde v Čechách a v Evropě pouze na 4 místech včetně Pivovaru U Supa.

Ve Znojmě vzniká expozice pivovarnictví, k vidění bude varna z roku 1930

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Expozice pivovarnictví vzniká v areálu bývalého pivovaru ve Znojmě. Slavnostní otevření je v plánu 28. dubna, řekl dnes novinářům starosta Znojma Vlastimil Gabrhel (ČSSD). Expozici otevře Národní zemědělské muzeum ve spolupráci s městem. Hlavním exponátem bude původní technologické zařízení varny z roku 1930.

Expozice bude v prostorách bývalé varny areálu pivovaru. Město dalo do oprav prostor pět milionů korun, expozici připravuje muzeum. "Hlavním exponátem bude původní technologické zařízení varny z roku 1930, které bylo vyrobeno ve Škodových závodech v Plzni. V roce 2010 bylo prohlášeno za kulturní památku," uvedl Gabrhel.

Podle něj se zařízení skládá z vystírací kádě, rmutového kotle, mladinového kotle, scezovací kádě a scezovacího korýtka. "Majitelem unikátního vybavení je společnost Heineken, se kterou město Znojmo uzavřelo smlouvu o výpůjčce," doplnil starosta. Expozice bude přístupná přímo z ulice Hradní stávajícím vstupem a původní přístupovou chodbou. "Bude nejen mapovat historii a tradici pivovarnictví ve Znojmě, ale také seznámí návštěvníky s hlavními pivovarskými surovinami, kterými je voda, slad a chmel, a dále se způsobem vaření piva od nejstarších dob až po dnešek," řekl Gabrhel.

Město podle něj investuje 12 milionů korun do areálu bývalého pivovaru na inženýrské sítě. V budoucnu se má totiž areál stát jedním z nových společenských center. Kromě Národního zemědělského muzea a jeho expozice v něm už sídlí Znojemský městský pivovar. Podle Gabrhela město bude hledat další investory, a proto je dostavba funkčních inženýrských sítí nezbytnou podmínkou pro další rozvoj. Ve Znojmě se vyrábělo pivo několik staletí, avšak Heineken, který v minulosti koupil tamní Hostan, výrobu v roce 2009 ukončil. Znojemský městský pivovar otevřel před více než rokem.

Zlatý Bažant Světlý Bock 16% - jarní speciál

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápojeAutor:Richard Chodora

Zlatý Bažant vstupuje do druhého desaťročia svojej tradície sezónnych pivných špecialít, a na začiatok tohtoročnej jari prináša pivárom šestnásťstupňový sladový špeciál Zlatý Bažant Svetlý Bock. Tento typ piva je vo svete známy ako Helles Bock alebo MaiBock – tradičný zlatistý nemecký ležiak, ktorý je považovaný za silné jarné, prechodné pivo. Vyznačuje sa robustným sladovým telom s príjemnou chmeľovou horkosťou a výraznou sladovou vôňou, a vďaka svojim charakteristikám je predurčené na vychutnávanie si pri výnimočných príležitostiach.

Sladový špeciál Zlatý Bažant Svetlý Bock 16% zároveň otvára tohtoročnú pivnú sezónu značky Zlatý Bažant, ktorá sa ponesie v znamení oslavy 50. výročia sladovne v Hurbanove a pocty sladovníckemu remeslu a kvalitnému hurbanovskému sladu z domácich zdrojov. Zlatý Bažant Svetlý Bock je od konca februára dostupný ako limitovaná edícia na pultoch maloobchodných predajní v štvorbalení 4x0,33l fliaš, a vo vybraných puboch aj v obľúbenej čapovanej podobe.

„Sme nesmierne hrdí na našu tradíciu pivných špecialít značky Zlatý Bažant, ktorá už druhé desaťročie prináša milovníkom zlatého moku na celom Slovensku pestrosť pivných chutí z celého sveta,“ hovorí Marcel Malý, brand manager značky Zlatý Bažant a dodáva: „V roku 2017 oslavuje naša sladovňa v Hurbanove 50 rokov od svojho spustenia, a toto jubileum sme sa rozhodli s pivom Zlatý Bažant patrične osláviť. Sladový špeciál Zlatý Bažant Svetlý Bock 16% je prvým symbolickým darčekom, ktorý pri tejto príležitosti uvádzame, a už dnes môžeme našim fanúšikom prezradiť, že ich bude viac.“

Jarný sladový špeciál Zlatý Bažant Svetlý Bock je vyrobený zo 100% jačmenného sladu plzenského typu z hurbanovskej sladovne. Pivo má zlatú až tmavozlatú farbu a výraznú sladovú až chlebovú vôňu. Sladovú chuť piva balansuje príjemná chmeľová horkosť, ktorá sa odhaľuje hlavne po dopití. Príjemne sa vychutnáva ako špecialita, keď má pivár chuťna plné a robustné sladové telo a vyšší obsah alkoholu.

Na etikete piva Zlatý Bažant Svetlý Bock sa zároveň objavuje pod logom značky označenie 100% hurbanovský slad – Oslavujeme 50. výročie hurbanovskej sladovne. Týmto označením Zlatý Bažant komunikuje významný míľnik v histórii sladovne Hurbanovo, a zároveň zdôrazňuje kvalitu a pôvod sladu použitého pri výrobe tohto piva. Označenie bude značka používať na etiketách fliaš a plechoviek pív vyrobených výhradne z domáceho sladu – Zlatý Bažant 10% a 12%, ako aj Zlatý Bažant Nealko, a to počas celého roku 2017. Od začiatku marca sa produkty s novými etiketami postupne dostávajú na pulty predajní.

Slad je najdôležitejšou ingredienciou na výrobu piva, ktorá zásadne ovplyvňuje jeho charakter a tvorí jeho telo. „Pri varení piva Zlatý Bažant je pomer medzi použitými surovinami chmeľom a sladom až približne 1:99, a mnohí konzumenti o tomto fakte nevedia. Preto sme sa pri príležitosti výročia založenia našej sladovne rozhodli tému sladu viac priblížiť našim zákazníkom, a najmä zdôrazniť fakt, že Zlatý Bažant je vyrobený výhradne zo sladu z našej vlastnej sladovne, hovorí Marcel Malý. Dopĺňa ho Karol France, obchodný sládok z hurbanovského pivovaru: „Majstri pivovarníci zvyknú hovoriť, že slad tvorí dušu piva, a chmeľ je jeho korením.“ Kvalita použitého sladu je tak pre kvalitatívne parametre, chuťové a senzorické vlastnosti piva absolútne kľúčová. Vďaka vlastnej sladovni v Hurbanove má Zlatý Bažant 100%-nú kontrolu nad kvalitou základnej vstupnej suroviny, čo pre výrobu piva predstavuje významnú výhodu. „Hovorí sa, že pivovar bez sladovne je ako vinár bez vinice. Sme veľmi hrdí na to, že u nás v Hurbanove spájame pivovarnícke majstrovstvo aj s poctivým sladovníckym remeslom,“ dodáva Karol France.

Sladovňa v Hurbanove bola založená v roku 1967, a pri rozhodovaní o jej umiestnení rozhodli najmä priaznivé klimatické podmienky v regióne. Hurbanovo je najteplejším miestom v bývalom Československu s úrodou vysoko kvalitného jačmeňa a zároveň so zdrojmi veľmi kvalitnej vody. K pôvodnej sladovni v roku 2002 pribudla nová sladovňa, ktorá pomohla významne zvýšiť ročnú kapacitu výroby sladu v Hurbanove. V súčasnosti je sladovňa Hurbanovo s ročnou kapacitou výroby sladu 111.000 ton najväčšou a najmodernejšou sladovňou nielen na Slovensku, ale aj v celom stredoeurópskom regióne. Patrí k významným podporovateľom slovenských poľnohospodárov, keďže každoročne nakupuje približne 50 % celkovej slovenskej produkcie sladovníckeho jačmeňa. Navyše s takmer 90-percentným podielom exportu vyrobeného sladu výrazne prispieva k exportnej výkonnosti Slovenska. Vďaka tomuto faktu je slad je najvýznamnejšou exportnou komoditou Slovenska spomedzi výrobkov po prvom spracovaní.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819