Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Pivovar v Březně završí devět let modernizace stavbou své vlastní haly

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Mirka SalavováVelké Březno

V areálu pivovaru Heineken ve Velkém Březně se staví hala nového distribučního centra, které nahradí stávající sklad v Ústí nad Labem. V rámci pivovarů, které na českém území Heineken provozuje, bude ten březenský unikátem. V žádném dalším totiž není distribuční centrum jeho součástí.

„Za ústeckou halu platíme nájemné, tím, že si vybudujeme vlastní, budeme ve svém a ušetříme, návratnost této investice je nižší než deset let,“ říká ředitel a vrchní sládek pivovaru Michal Rouč.

„Práce na hale začaly v lednu letošního roku, spustit v ní plný provoz plánujeme od přelomu září a října,“ poznamenal vedoucí projektového týmu Jaroslav Horáček.

Stavbou haly za několik desítek milionů korun bude zároveň završena téměř devítiletá rekonstrukce pivovaru, jehož tradice sahá až do roku 1753.

Statisíce hektolitrů ročně
„Zrekonstruovali jsme už veškeré prostory a vybudovali tak pivovar jednadvacátého století, který navazuje na historické tradice,“ uvedl Rouč.

V současné době se vaří ve Velkém Březně řada piv značky Březňák, Zlatopramen a pivní speciály.

Každoročně pivovar vyprodukuje okolo dvou set tisíc hektolitrů piva.

Zelené pivo je brněnským unikátem, ale především nápojem svátečním

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Jaroslav ŠtěpaníkStarobrno

Zelené pivo, vařené podle originální receptury a podávané jedenkrát v roce na Zelený čtvrtek, je v Brně, i na jiných místech, již tradicí. Poprvé se čepovalo v roce 2006

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky. Na Zelený čtvrtek si věřící připomínají Poslední večeři Páně, zradu Jidáše a zajetí Ježíše při modlitbě na Getsemanské hoře. Příchod spasitele, ukřižování a následné zmrtvýchvstání, patří nejen k základům víry, jsou i neodmyslitelnou součástí evropské kultury. I ten, kdo nenavštěvoval náboženství, vyrůstal však v daném kulturním prostředí, má v sobě povědomí o tomto smyslu Velikonoc. Že Kristus vstal z mrtvých, možno vnímat i jako obecný symbol vítězství života nad smrtí.

Nejstarším původem jsou Velikonoce svátky jara, které symbolizuje zelená barva. Dává znát, že zima pominula, do přírody se navrací život. Tak jsou sváteční jarní dny pojímány všemi bez rozdílu. Stávají se radostnou oslavou jara a života.

V Brně je pro mnohé již tradicí přivítat jaro přípitkem zeleným pivem. Zvyk se ujal, rozšířil i za hradby města. Zelené pivo je brněnským primátem, současně nejen pivem běžným, ani pouze zajímavým speciálem. Je nápojem pro výjimečný den, pivem svátečním.

Zelený čtvrtek se bude opět v restauračních prostorách pivovaru Starobrno, ale i na dalších místech, čepovat originální zelené pivo podle speciální receptury. Uvnitř restauračních provozů, na terase i volném prostranství v blízkosti, se setká množství, zejména mladých lidí. Jako vždy je přichystán atraktivní program.

Letošní novinkou jsou „zelené“ exkurze do pivovaru. Provádět budou nejlepší pivovarníci, včetně sládka pivovaru. Ve svátečně vyzdobené restauraci budou v pohotovosti fotohostesky. Mnohý z návštěvníků si odnese snímek z polaroidu, připraveno je pamětní razítko či tvarovací balonky.

Na okružní jízdu se vydá populární šalina pub, se zeleným výčepem na palubě. Centrem Brna od smyčky na Mendlově náměstí v 17, 18, 19 a 20 hod. Mladí jistě nevynechají „after party“ v šesti známých brněnských klubech. Předtím si užijí bohatý hudební i doprovodný program v pivovaru. Uvidí a uslyší např. Lauru a její tygry v 19 hod. či Michala Hrůzu (21:00 hodin).

Bez rozdílu věku se nabízí procházka večerním jarním městem s pohledem na zelení osvícené památky a dominanty. Už loni zaujaly. Jarně se rozsvítí Špilberk, jezdecká socha Jošta na Moravském náměstí, orloj na náměstí Svobody, a premiérově průčelí Mahenova divadla na Malinovského náměstí.

Není radler jako radler. Heineken se soudí o ochrannou známku

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Nárokem na používání označení radler pro mix piva a limonády se bude zabývat soud. Pivovarnická skupina Heineken ČR totiž podala správní žalobu proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví, který zneplatnil její dříve přihlášenou ochrannou známku radler.cz. Podle úřadu vnímají čeští spotřebitelé označení radler jako obecný typ nízkoalkoholického nápoje, a známka tak postrádala schopnost rozlišit konkrétní výrobky Heinekenu od jiných.

Heineken v žalobě uvádí, že se rozhodnutím úřadu cítí být "zcela zásadním způsobem dotčen na svých právech". Podle pivovaru instituce porušila jak zákon o ochranných známkách, tak i správní řád. Domáhá se proto zrušení pravomocného rozhodnutí a vrácení věci úřadu k dalšímu řízení. Z rozpisů soudních jednání vyplývá, že pražský městský soud se bude žalobou zabývat 27. dubna.

Předchůdce Heinekenu přihlásil známku radler.cz už na sklonku roku 2001, úřad ji v roce 2002 zapsal do rejstříku ochranných známek. Když pivní mixy později získaly v Česku popularitu a několik podniků je po vzoru německy mluvících zemí pojmenovalo jako radler, inicioval Heineken předběžné soudní opatření, na jehož základě musely ostatní pivovary přestat název používat. Poté však Úřad průmyslového vlastnictví prohlásil v roce 2013 ochrannou známku za od počátku neplatnou.

Heineken nyní argumentuje tím, že zapsáním známky získal výlučné právo označovat své výrobky slovem radler, a vzhledem k postoji úřadu byl přesvědčen, že známka je právně v pořádku. Mimo jiné upozorňuje na to, že ke dni zápisu známky do rejstříku neobsahovaly slovníky ani encyklopedie popis nebo vysvětlení pojmu radler, z čehož dovozuje, že v českém prostředí nešlo o obvyklé slovo v běžném jazyce. Známka tak podle pivovaru měla rozlišovací způsobilost.

Rozkvět míchaných nápojů na bázi piva dosáhl v Česku vrcholu v roce 2012. Tehdy se jich podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven vypilo 434 tisíc hektolitrů. I tak šlo ale oproti vyrobeným 19,2 milionu hektolitrů piva o nízký údaj. V dalším roce již klesla spotřeba mixů zhruba o 40 procent na 260 tisíc hektolitrů, předloni činila 281 tisíc hektolitrů.

U pijáků sladkých alkoholických nápojů radlerům konkurují částečně zkvašené jablečné mošty (cidery), které si v posledních letech získaly oblibu díky lepší dostupnosti a klesající ceně. Loňské výsledky zatím svaz nezveřejnil, měl by tak učinit na tiskové konferenci v druhé polovině dubna.

Zelené pivo opět přivítá Velikonoce

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:České nápoje

Na Zelený čtvrtek 13. dubna se opět zazelenají půllitry. „Může“ za to pivovar Starobrno v ulici Hlinky v Brně, který už podvanácté milovníkům piva v celé České republice posílá slavné Zelené pivo. Bez nadsázky lze konstatovat, že se už stalo součástí velikonočních tradic a především v Brně si bez něj svátky jara snad nikdo nedovede představit. Celkem je letos pro celou Českou republiku k dispozici 4700 hektolitrů, přičemž 350 hektolitrů z uvedeného množství půjde na export na Slovensko.

Po celou dobu existence se třináctka Zelené pivo vaří podle receptury, která se za uplynulých dvanáct let ani jednou nezměnila. Klíčovou roli v receptuře hraje světlý ječný slad, který speciálně pro Zelené pivo tradičně připravují ve sladovně v Hodonicích. Výroba i parametry tohoto sladu se totiž trochu liší od těch běžně používaných pro ostatní druhy piv. Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, uvedeného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinového kotle přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia dlouho dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Posledním krokem ve výrobě je přidání likéru. Nezaměnitelné zelené zbarvení piva je tedy kombinací několika faktorů: unikátní technologie, použitých surovin, bylinného výluhu a likéru.

Jednou z důležitých složek Zeleného piva je bylinný výluh. Jeho přesné složení zná jen několik lidí. Výluh se připravuje z několika bylin (jednou z nich je kopřiva dvoudomá). „Výluh je koncentrovaný a silný. Přesné dávkování je výrobním tajemstvím. Čas kontaktu bylin s vroucí vodou se pečlivě hlídá kvůli požadované koncentraci i kvalitě,“ konstatoval manažer kvality Jiří Brňovják. Každoročně jsou podle něj potřeba řádově litry výluhu.

Velikonoční tradici pití Zeleného piva na Zelený čtvrtek každoročně provází i atraktivní doprovodný program v Pivovarské restauraci, Pivnici a přilehlé terase na Mendlově náměstí v Brně v bezprostřední blízkosti pivovaru. Letos se návštěvníci mimo jiné mohou těšit na koncerty skupiny Laura a její tygři a Michala Hrůzu. Každoročně přibývají i další atrakce, takže užít si Zelené pivo v Brně opravdu stojí zato. „Vloni jsme všechny překvapili zeleně nasvícenými památkami a sochami. Letos ke hradu Špilberku, jezdecké soše Jošta a orloji na náměstí Svobody přibude i zelené průčelí Mahenova divadla. Poprvé na tento den chystáme i speciální termíny exkurzí v pivovaru, které budou zdarma. Provádět budou naši nejlepší pivovarníci, včetně sládka pivovaru,“ konstatovala manažerka značky Starobrno Zdeňka Mindlová. Jako každoročně se mohou lidé svézt Šalina pubem, tedy speciální tramvají, na jejíž palubě se čepuje pivo. Odjezdy z Mendlova náměstí na okružní jízdu centrem Brna se uskuteční v 17:00, 18:00, 19:00 a 20 hodin. Jízdenka (bez konzumace piva, platí se zvlášť) stojí 60 korun.

Velikonoční Zlatá 13 od Masteru navazuje na tradici postního piva

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

K velikonočním oslavám se již od středověku váže i tradice pití silnějších piv. Tehdy se však vařilo především za zdmi klášterů, kde mělo mnichům pomoci překlenout těžké období předvelikonočního půstu. Letos chtějí sládkové z Plzeňského Prazdroje tuto tradici připomenout velikonočním Masterem Zlatá 13, který mohou milovníci piva v průběhu dubna exkluzivně ochutnat ve vybraných podnicích po celé republice.

V 17. století si nefiltrované již tehdy spodně kvašené pivo plné přírodních látek začali vařit mniši z řádu svatého Františka z Pauly, aby jim v období šestitýdenního půstu mezi Popeleční středou a Velikonocemi dodávalo potřebnou energii. „Nefiltrovaná Velikonoční Zlatá 13 od značky Master vychází z této dávné tradice. Pivo zlatožluté barvy s bílou pěnou má výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí, a toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ popisuje velikonoční speciál vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Enge.

Jiné typy velikonočních piv se ale vařily v klášterech ještě dříve. „Vypravuje se tradice, že potom co augustiniánům povolil vaření piva samotný otec vlasti Karel IV., vyslali do Itálie posla, aby získali povolení i ve Vatikánu. Nejvyšší představený řádu augustiniánů v Itálii byl chutí a silou piva, které na cestě do Itálie kvasilo několik týdnů, nejprve zaskočen, ale nakonec mnichům jeho pravidelnou konzumaci v období půstů nejen povolil, ale dokonce nařídil,“ připomíná počátky vaření velikonočního piva v českých klášterech Juan Provecho, představený augustiniánů z Malé Strany. Nejdříve si jej vychutnávali jen mniši, později se však dostalo i k ostatním Pražanům. Augustiniáni tuto tradici udržovali až do roku 1950.

Mapu se všemi zapojenými hospodami a restauracemi, kde lze Zlatou 13 ochutnat, zájemci najdou na adrese www.volbasladku.cz.

Skvělé „plzeňské“ se vaří v Ekvádoru. Už sto let

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Martin Zeman

Pokud se chystáte navštívit jedinečné ostrovy Galapágy, možná k nim budete vyrážet právě z ekvádorského města Guayaquil. Dopřejte si tady krátkou zastávku, během níž si užijete krásné pláže, krotké leguány v parcích – a doušek úžasného „plzeňského“ z místního pivovaru.

Guayaquil (celým názvem Santiago de Guayaquil) se nachází v deltě řeky Guayas nedaleko Tichého oceánu, je největším přístavem a zároveň největším městem celého Ekvádoru. Své sídlo tady má většina z velkých mezinárodních firem působících v Ekvádoru, a tak Guayaquil láká k životu čím dál více místních obyvatel. Věří, že jim poskytne pracovní příležitosti, kterých v této jihoamerické zemi bývá poskrovnu. Ne náhodou se mu přezdívá ekonomický motor Ekvádoru.

Za návštěvu stojí centrum Guayaquilu, především několik kilometrů dlouhá promenáda Malecón 2000 podél řeky Guayas. Byla vyhlášena jako nejlepší urbanistický projekt celé Jižní Ameriky posledních let. Prolínají se zde parky s fontánami, kde si můžete odpočinout ve stínu, skryti před silným rovníkovým sluncem. K zastavení lákají také spousty restaurací, kavárniček či stánků s výtečnou místní zmrzlinou. Jen se nelekněte, pokud na vás z koruny stromů bude vykukovat leguán, který je oblíbeným mazlíčkem v městských parcích. Přímo v centru jich žije spousta, na lidi už si zvykli, nechají se pohladit i krmit kousky ovoce.

Zážitkem je pro turisty i projížďka na replice pirátské lodi Kapitán Morgan, která odkazuje na bouřlivé období 16. a 17. století. Tehdy především angličtí, francouzští či holandští piráti při svých útocích nejednou podpálili celé město. I to je důkazem toho, jak významným strategickým přístavem Guayaquil býval během španělské nadvlády.

Na severní konec promenády Malecón navazuje historická čtvrť Las Penas a její pestrobarevné domečky rozeseté po jednom z nemnoha kopců Guayaquilu.

Kdo zvládne výstup až na vrchol ke kostelíku Sv. Anny, tomu bude odměnou nádherný výhled na město. A kdo zatouží po oáze klidu, může navštívit Parque Histórico, kde jsou k vidění zástupci místní flóry a fauny, a především zrenovované překrásné koloniální domy s výstavou dobové výbavy či tradičních řemesel a zemědělských produktů.

Guayaquil leží v pobřežní oblasti zvané Costa, takže nejvíce si zde pochutnáte na mořských plodech. Tím nejtypičtějším jídlem jsou ceviche de camarones, krevety s rajčatovou omáčkou a limetkou, které se podávají s rýží a patagones neboli osmahnutým banánem.

Dalším gurmánským zážitkem je encebollado, hustá polévka s čerstvou rybou, limetkou a jukou. Pokud mořským plodům neholdujete, jistě nepohrdnete churrascem, grilovaným hovězím masem s pikantní omáčkou a vejcem, či velmi populárním pokrmem s kuřecím masem seco de pollo.

Vývoz piva je rekordní, štamgasti stále častěji dávají přednost minipivovarům

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Ondřej Luštinec

České pivovary uvaří téměř 20 milionů hektolitrů pěnivého moku ročně. Domácí spotřeba však stále klesá a pivovary exportují za hranice nejvíce v historii. Preference konzumentů se totiž změnily, raději zkouší nové pivní speciály a produkci minipivovarů.

Večerní posezení u piva s přáteli si dopřává stále méně Čechů. Dokazují to statistiky Celní správy o tuzemských prodejích. Pivovarům se navzdory tomu daří. Pomáhá jim rostoucí export.

Zatímco v roce 2011 vyvezly zhruba tři miliony hektolitrů piva, loni to bylo nejvíce v historii – více než 4,3 milionu hektolitrů, což potvrzují i zástupci největších pivovarů.

„V roce 2016 Plzeňský Prazdroj zvýšil celkový objem prodeje svých značek v zahraničí o deset procent. Více piva z Prazdroje se prodalo zejména na evropských trzích jako například v Německu, Slovensku a Maďarsku, ale výrazně Prazdroj rostl také na asijských trzích," říká mluvčí Prazdroje Jitka Němečková, který je největším výrobcem piva u nás.

Loňský rok si pochvaluje i Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, které jsou dvojkou na českém trhu. „Na trzích Chorvatska, Rumunska, Bulharska, Maďarska a Polska jsme celkově meziročně vzrostli o 20 procent,“ dodává.

Právě blízké evropské země budou i do budoucna pro české pivovary nejdůležitějšími vývozními trhy.

„Pivo obsahuje nějak přes 90 procent vody a prostě vozit vodu přes půl zeměkoule není úplně ekonomicky zajímavé. Takže já bych tady spíš viděl tu cestu se držet evropského regionu, právě z hlediska transportních a transakčních nákladů,“ vysvětluje Tomáš Maier z České zemědělské univerzity, který se pivovarnictvím dlouhodobě zabývá.

Export do vzdálenějších zemí jako Čína nebo Spojené státy je sice pro pivovary zajímavý, nikdy ale nebude pro jejich byznys podle Maiera zásadní. Navzdory tomu vyvážejí největší čeští výrobci do desítek států.

„Krušovické pivo se prodává na trzích tří kontinentů, v 32 zemích světa, což je o pět trhů více, než tomu bylo na začátku loňského roku,“ říká mluvčí skupiny Heineken Česká republika Jana Pikardová.

Čím dál větší část trhu navíc ukrajují velkým výrobcům minipivovary. Na konci loňského roku jich bylo v Česku 350 a dále přibývají. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně zhruba tempem jednoho nového minipivovaru za týden.

„Podíl minipivovarů v Česku na objemu výroby je v současné době mezi 1,5 až 2 procenta. Když to porovnám se světem, s okolím, nezdá se, že by ten boom ochaboval. Já si troufám tvrdit, že do nějakých třeba deseti let tady těch 700, 800 až tisíc pivovarů bude,“ dodává.

To by podle Tomáše Maiera znamenalo, že minipivovary dosáhnou zhruba šesti až sedmiprocentního podílu na trhu. Malí výrobci se přitom specializují především na prodej točeného piva, které je dražší než lahvové – tedy i výnosnější. Z poznávání minipivovarů se také stává specifické odvětví turistiky.

„Já jsem byl už v Čechách ve víc než 50, 70 pivovarech malých,“ počítá v jednom z pražských minipivovarů Dan Kozera. Na boom minipivovarů začínají reagovat i velcí výrobci, kteří stále častěji připravují nejrůznější pivní speciály.

„Díky minipivovarům se můžeme zaměřit i na speciální piva, která se v České republice prosazují relativně pomalu,“ říká za Heineken Jana Pikardová.

Vzrůstající oblibu speciálních, často silnějších piv, dokazují i statistiky Celní správy. Zatímco v roce 2011 se v Česku vypilo zhruba 23 tisíc hektolitrů patnáctistupňového piva, loni to bylo už dvakrát tolik. Naopak obliba nejslabších piv výrazně klesla.

Sládkové z Prazdroje připomínají tradici postního piva

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:První zprávyPrazdroj

K velikonočním oslavám se již od středověku váže i tradice pití silnějších piv. Tehdy se však vařilo především za zdmi klášterů, kde mělo mnichům pomoci překlenout těžké období předvelikonočního půstu.

Letos chtějí sládkové z Plzeňského Prazdroje tuto tradici připomenout velikonočním Masterem Zlatá 13, který mohou milovníci piva v průběhu dubna exkluzivně ochutnat ve vybraných podnicích po celé republice.

V 17. století si nefiltrované již tehdy spodně kvašené pivo plné přírodních látek začali vařit mniši z řádu svatého Františka z Pauly, aby jim v období šestitýdenního půstu mezi Popeleční středou a Velikonocemi dodávalo potřebnou energii.

„Nefiltrovaná Velikonoční Zlatá 13 od značky Master vychází z této dávné tradice. Pivo zlatožluté barvy s bílou pěnou má výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí, a toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ popisuje velikonoční speciál vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Enge.

Jiné typy velikonočních piv se ale vařily v klášterech ještě dříve. „Vypravuje se tradice, že potom co augustiniánům povolil vaření piva samotný otec vlasti Karel IV., vyslali do Itálie posla, aby získali povolení i ve Vatikánu. Nejvyšší představený řádu augustiniánů v Itálii byl chutí a silou piva, které na cestě do Itálie kvasilo několik týdnů, nejprve zaskočen, ale nakonec mnichům jeho pravidelnou konzumaci v období půstů nejen povolil, ale dokonce nařídil,“ připomíná počátky vaření velikonočního piva v českých klášterech Juan Provecho, představený augustiniánů z Malé Strany.

Nejdříve si jej vychutnávali jen mniši, později se však dostalo i k ostatním Pražanům. Augustiniáni tuto tradici udržovali až do roku 1950.

Plzenskenovinky.cz informovala Jitka Němečková, tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Do Hořic se po čtyřiceti letech vrací pivo

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Jičínský deníkAutor:Pavla FranzkiováJungBerg

Do budovy bývalého pivovaru se po více jak čtyřiceti letech vrací výroba piva. Už v květnu by tu mohlo být uvařeno první pivo. A to díky dvěma nadšencům, kteří se dávnou hořickou tradici rozhodli po letech obnovit.

Tomáš Jung a Didi Hohberg se jednoho dne rozhodli, že si splní svůj sen a zkusí uvařit vlastní pivo. Bylo ho tehdy pouhých třicet litrů. Úspěch měli velký. Kladné reakce okolí jim byly motivací a dva kamarádi ve výrobě piva pokračovali. Stále ho ale bylo málo a muži chtěli, aby jejich zlatavý mok mohlo ochutnat více lidí. Jejich kroky tedy vedly k menším pivovarům, kde začali své pivo vařit ve větším množství a následně ho distribuovat do restaurací. „Chtěli jsme víc, svoji technologii, svoje prostory. Přeci jenom pak máte mnohem větší možnosti a volnost výroby. Proto jsme se rozhodli vybudovat vlastní pivovar," popisuje začátky Tomáš Jung, pro kterého byly Hořice jasnou volbou.

„Pocházím z Hořic, stejně tak jako má i kolegova manželka. Navíc jsme při pátrání v minulosti zjistili, že jeden z Didiho předků kdysi bojoval v bitvě u Sadové, kde přišel o ruku a poté byl hospitalizován ve zdejší nemocnici. Je to zvláštní souhra náhod, když si uvědomíte, že Didi pochází z Německa, ale jeho životní cesta ho zavedla právě do Hořic," říká s úsměvem Jung a prozrazuje, že původně chtěli postavit úplně nový pivovar. „Ano, uvažovali jsme nad výstavbou objektu, ale pak jsme si řekli proč, když už tady jeden je. Sešli jsme se s jeho majitelem a padli jsme si do oka. Prostory nás naprosto uchvátily. Vyzařují takovou zvláštní atmosféru," konstatuje Jung.

Soubor staveb pivovaru je od roku 2002 kulturní památkou, a tak bylo potřeba získat i posvěcení od památkářů. Ti kroky dvou nadšenců vítají. „Památkový ústav nám vyšel vstříc. Projekt vůbec nezasahuje do samotné stavby, nepřestavujeme ani nic nechceme měnit. Pivovar zjednodušeně řečeno vložíme do původních prostor, i když do jiného místa, než tomu bylo původně," vysvětluje podnikatel a upřesňuje, že nyní se bude nacházet v objektu bývalé tak zvané malé lednice, tedy místnosti o výšce něco okolo třinácti metrů, která byla v minulosti až po strop zaplněna ledem.

Tomáš Jung by v budoucnosti rád navázal spolupráci s hořickým muzeem, aby se lidé mohli seznámit s historií zdejšího pivovarnictví. Proto pátrá a sbírá informace především od lidí, kteří byli například v pivovaru před jeho uzavřením zaměstnáni. „V oblasti státního archívu v Zámrsku se nám podařilo dopátrat dokumenty jen do roku 1948, pak už jako by pivovar neexistoval. To, co se dělo poté už vědí jen pamětníci. Stále hledám osoby, které by nám pomohly poskládat střípky minulosti dohromady," prosí o pomoc pamětníky Jung.

I když nadšenci znají původní recepturu hořického piva přiznávají, že uvařit pivo jako před padesáti lety nebude vůbec snadné. „Technologie, jakou se vařilo pivo v minulosti a teď je velmi odlišná, stejně jako složení surovin. Myslím si, že těžko můžeme docílit úplně stejné receptury jako tenkrát, ale budeme se snažit," slibuje Jung.

Po znovu zprovoznění pivovaru se zájemci mohou těšit na tři druhy piva, jež budou postupně doplňovány o různé sezonní speciály, ale také na pravidelné exkurze.

HISTORIE
Pivo se v Hořicích vařilo už za císaře pána v době, kdy Česká republika ještě ani neexistovala. Místní na sebe tehdy byli velmi hrdí a české pivo patřilo k nejlepším. Proč se s jeho výrobou v roce 1976 přestalo není zcela jasné. Příčinou mohla být údajně špatná voda, za kterou prý mohla továrna stojící nad pivovarem. Podle místních povídaček z ní unikla chemikálie a došlo ke kontaminaci spodních vod. Svůj podíl na uzavření pivovaru má pravděpodobně i tehdejší režim.

S pivovarem je spojena i jedna tragická událost. Ve varní nádobě se tu údajně měl utopit sládek. A tak Jung pátral a snažil se zjistit pravdu. „Ano, opravdu tu v šedesátých letech došlo k nešťastnému úmrtí. Vařič uklouzl a bohužel spadl do nádoby s horkou mladinou, které tam bylo zhruba něco okolo půl metru. Ještě se dokázal dostat ven, dojít do kanceláře, kde pak zkolaboval. Následně byl převezen do nemocnice, kde svým těžkým zraněním podlehl," objasňuje záhadu pivovarník.

Stavbu haly v bývalém pivovaru zablokovalo řízení o památkové ochraně

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Markéta Machačová

Místo bývalého pivovaru plánoval Chýnov sportovní halu. Nakonec ale musí čekat na vyjádření ministerstva kultury, které může areál vyhlásit za kulturní památku. Řízení potrvá několik let. Do té doby nesmí město do budovy zasáhnout.

Na místě ruiny někdejšího pivovaru měla vzniknout sportovní hala za desítky milionů korun. Město mělo dokonce vysoutěženou i firmu na zbourání části budovy.

Velkolepé plány musely jít k ledu proto, že v lednu jeden z místních chatařů zaslal žádost ministerstvu kultury, aby vyhlásilo pivovar za kulturní památku.

Znepokojení vyjadřuje nejen vedení města, ale i mnoho místních. Prohlášení, že jsou proti, aby byla ruina pod kulturní ochranou, podepsalo už více než 500 lidí.

Městské zastupitelstvo rozhodlo o koupi pivovaru loni v prosinci a chystalo se místo něj vybudovat novou tělocvičnu.

„Přes dvacet pět let chybí městu pořádná tělocvična. Za tu dobu jsme vytipovali několik lokalit a hovořili i s různými vlastníky nemovitostí. Nikdy jsme ale neuspěli. Máme tady k dispozici jenom malou tělocvičnu ve škole, která byla postavená před více než sto lety. Nedostačuje ani z časových důvodů, těžko tu prostřídáte 16 tříd, když každá má dvě hodiny tělocviku za týden,“ vysvětlil chýnovský starosta Pavel Eybert.

Do současné školní tělocvičny se podle ředitelky Marie Hánové vejde jen něco málo přes dvacet dětí. U žáků z druhého stupně, kteří jsou větší, to už je problém.

„Když jezdí naši studenti na soutěže, tak je pro ně nevýhoda, když se pak dostanou do větší tělocvičny, na kterou nejsou zvyklí. Školní inspekce nás pravidelně upozorňuje na nevyhovující stav této místnosti,“ uvedla Hánová.

Nová sportovní hala o rozměrech 20 krát 40 metrů a výškou 12 metrů měla nahradit starou výrobní část pivovaru a zvenku měla být replikou původní budovy. Chátrající stavbu město koupilo na konci loňského roku za 3,6 milionu korun od soukromého vlastníka, který nechával objekt roky chátrat.

Pivovar je už mnoho let v havarijním stavu, například v roce 2010 se zde zhroutila část střechy. „Máme dva statické posudky, které tvrdí, že výrobní část je nestabilní. Propadá se tam horní strop a každý týden padají další klenby,“ upřesnil starosta.

Podle původních plánů město nechtělo zbořit celý pivovar. Část s bývalými kancelářemi zemědělského družstva mělo v úmyslu zachránit a využít ji buď jako ubytování pro sportovce, posilovnu, nebo výstavní síň. Jenže čáru přes rozpočet udělal místním David Javorský z Tábora, který má v Chýnově chatu a podal podnět k vyhlášení pivovaru kulturní památkou.

„Všechny dochované prvky budovy, její koncepce a způsob provedení už nikdy neokopírujete. Jde zejména o střídání kamenného a režného cihelného zdiva například na nárožích, římsách a záklencích oken včetně úžasné profilace architektonických detailů,“ tvrdí Javorský, který pracuje jako projektant se zaměřením na historické stavby.

Nejvíc mu vadí, že by část pivovaru město srovnalo se zemí, a památku by tak definitivně pohřbilo.

„Obec velikosti Chýnova nepotřebuje tak velkou halu a ani ji zcela nevyužije, bude zbytečně plýtvat finančními prostředky na její údržbu. Město sice potřebuje tělocvičnu pro základní školu, ale pro tu se dají určitě najít i jiné prostory, než je taková vzácná budova. A že za 25 let není město schopné najít nic jiného pro stavbu haly než historický pivovar? To je trochu smutné,“ myslí si mladý projektant.

Sám dává za příklad jiné pivovary, u nichž se obnova historického objektu podařila. „Pivovar Lobeč, pivovar v Plasích nebo probíhající záchrana vily Fiala v Blatné. Leckdy za tím stojí i různá občanská sdružení a místní obyvatelé,“ vyjmenoval Javorský. Jenže v tomto případě je projektant spíše solitérem.

Mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková potvrdila, že bylo zahájeno správní řízení. „Vyžádali jsme si stanoviska obce s rozšířenou působností, krajského úřadu, Národního památkového ústavu a i sám účastník řízení bude ještě podklady doplňovat,“ informovala Cigánková s tím, že řízení může trvat i několik let.

Do té doby nesmí město jakožto vlastník bývalého pivovaru do budovy nijak zasáhnout. Hrozí tak, že se objekt bude dál hroutit. „Pokud se ruina stane kulturní památkou, navrhoval bych, abychom ji věnovali státu, ať si ji opraví sám na vlastní náklady,“ podotkl Eybert.

Jestliže by spadal bývalý pivovar mezi kulturně chráněné památky, rekonstrukce by se mnohonásobně prodražila. Město na plánovanou tělocvičnu už přitom vyčlenilo přibližně 50 milionů korun.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.02.2018 08:465.991/5.991