Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Dokázal, že to jde. Pivovar Koníček ve Vojkovicích vesele „řehtá“ už deset let

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaU Koníčka

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Představě, že pokud se nic zvláštního nestane, tak bude po celý svůj profesní život chodit na tři směny do nošovického pivovaru, se před lety rozhodl vzepřít sládek Mojmír Velký. A to způsobem vskutku rázným. V nedalekých Vojkovicích totiž založil v roce 2006 vlastní minipivovar, což v té době byla pořád ještě spíše rarita. Boom malých výrobců přišel až v posledních zhruba třech letech.

„Nechtěl jsem být až do důchodu zavřený v provozu, kde člověk fakticky nemůže ovlivnit receptury a vařit pivo po svém. Dospěl jsem k tomu, že chci zkusit udělat něco pro svůj odborný i životní rozvoj v pivovarnictví,“ vrací se náš průvodce dnešním 21. dílem seriálu „Pivní mapa“ k prvotním pohnutkám, které stály za zrodem pivovaru Koníček.

Začínal jako sládek i údržbář v jednom
To, že je z něj dneska jeden z vůbec nejpopulárnějších minipivovarů na severní Moravě, se však nestalo samo sebou. Jasně, základ znalostí o pivu měl díky práci ve velkém podniku, ale jinak bylo třeba sbírat inspiraci a postupně prošlapávat svoji vlastní cestičku. „Asi jako řada dalších lidí jsem věděl, že už fungují malé pivovárky. V tu dobu byly hlavně v Čechách, ale mě motivoval třeba i ten na Hukvaldech, který vaří od roku 2003,“ zmiňuje sládek jeden z klasických vesnických pivovárků.

Fungování „v malém“ se tedy nezdálo až tak nedostižnou metou a jak Mojmír Velký přiznává, větší ambice v počátcích ani neměl. „Nikdy nevíte, jak to půjde. Máte v hlavě myšlenku, ať vás to uživí a dokážete bývalým kolegům, že jste se nemýlil. I kdybych vytvořil jen jedno pracovní místo, byl by to úspěch, protože jsem si mohl dělat pivo po svém a nebýt na nikom závislý,“ říká majitel nyní už zavedeného pivovaru.

Začátky však byly krušné stejně jako u všeho, co se člověk musí teprve naučit. „Nebylo to tak, že bych uvařil pivo a byl z toho nadšený. Ani zařízení nefungovalo tak, jak mělo, takže jsem byl nejen sládkem, ale i údržbářem pivovaru. Moje pomůcky byly šroubovák, kleště a kombinačky. Tak jsem vařil pivo v počátcích,“ usmívá se nad časy, kdy pro něj byla profesionální technologie jen vysněnou vidinou, k níž se musel propracovat.

Prvními várkami začal vojkovický hostinec U Koníčka ze svého stejnojmenného pivovaru zásobovat od června roku 2006. Navázal tak na rodinnou tradici, kterou na tomtéž místě představoval dřívější grunt pradědy Koníčka. „První várky byly 250 litrové, což byla kapacita, která nás omezovala ve větším vaření. Týdně jsme vařili dvě tři várky, které, i když nebyly podle mých představ, se vypily. Člověk se to učil. Bylo to bojové, ale během zhruba třiceti várek se všechno vychytalo,“ pokračuje Mojmír Velký.

Bez cizího piva tak za 5 let? Kdepak, stačilo půlroku!
Díky „zaučení“ na světlé jedenáctce se pak už nastartovalo tempo, které, s nadsázkou řečeno, nelze dodnes zastavit. Ještě do konce roku si mohli dovolit uvařit tmavé pivo a pak i polotmavé na Vánoce. „Do půlroku jsme byli schopni odstavit z naší restaurace cizí pivo z velkého pivovaru. Původně jsem si přitom myslel, že to zvládneme tak za pět let. Bylo to hodně odvážné, ale povedlo se,“ vzpomíná sládek na jeden z prvních zlomových momentů.

Jeden z dalších vidí v tom, že zůstali věrni „koňskému“ názvu, který umožňoval hrát si se jmény jednotlivých značek piv. Ve Vojkovicích se tak vaří nejen suverénně nejoblíbenější Ryzák, ale taky Grošák, Vraník nebo Klusáček, které později podle hojně vyhledávaného medového piva doplnil Čmelák, Sršeň či Vosa. O všech těchto „zvířatech“ se občas píše v pivovarských novinách, které se jmenují jak jinak než „Koniny“ tu a tam propagující třeba přidruženou stavební divizi „Koňostav“.

Jak je vidět, smysl pro recesi a humor patří ve Vojkovicích k nezbytným součástem všedních dnů, což se promítá i do vztahu k pivu a zákazníkům. „Pokud máte pivo rád, děláte ho tak, aby chutnalo a aby se lidem podalo pozitivně. Zkrátka kvalitní výrobek bez reklamy. Myslím si, že není třeba tlačit na pilu, ale taky není možné některé věci podceňovat,“ podotýká Mojmír Velký, který sice už pivo nevaří sám, ale v provozu se každodenně pohybuje.

„Majitel nemůže být někde zalezlý v kanceláři. Musí běhat po pivovaru. Lidé pak vidí, že to člověk nedělá kvůli penězům, ale hlavně proto, že ho to baví. Nakonec máme i takové heslo, že naše práce je naším koníčkem,“ navazuje zakladatel pivovaru, který letos oslavil deset let existence.

Zvýšili kapacitu a už jsou (zase) na hraně…
S tím, jak každý rok o něco navyšovali výrobní kapacitu, rostl i počet hospod, ve kterých se piva od „Koníčka“ čepují. Aktuálně je jich osmdesát, přičemž centrum odbytu tvoří Havířov a Frýdek-Místek. Domovský hostinec ve Vojkovicích je pak doslova okupován hlavně přes léto, kdy je v provozu zahrádka, na které rádi degustují (nejen) žízniví cyklisté. Pivovar se stal v širokém okolí pojmem, což se přece jenom nečekalo.

„Nemysleli jsme si, že to půjde tak dobře. Za těch deset let se však udělalo hodně práce. Na hosty jsme nemohli čekat, ale šli jim naproti kvalitou piva, což souvisí s modernizací zařízení. Bylo to u nás o permanentních investicích a taky o dobré shodě náhod, kdy jsem potkal lidi, kteří mi pomohli,“ hodnotí vrchní sládek dekádu, pro jejíž pozitivní završení byla mimořádně důležitá modernizace pivovaru v roce 2013.

Prostory, které v areálu U Koníčka měli, se hodily pro postavení pivovarského zázemí s větší kapacitou. Na novém místě a s novou technologií mohli začít vařit tak, aby stačili stále rostoucí poptávce. Varna o objemu 2 000 litrů se tenkrát zdála tak akorát.

„Po třech letech můžu říct, že kapacitně je nový pivovar opět na hraně. Je to prostě málo pro naši potřebu. Pokud budeme mít sílu a chuť do dalšího rozvoje, asi nás nemine další rozšíření,“ naznačuje Mojmír Velký s tím, že už by šlo o stěhování výroby do většího objektu.

Jak ukazuje kapacita varny, pivovar Koníček se brzy přehoupne z kategorie minipivovarů o stupeň výše. Předpoklad je takový, že už letošní výrobní čísla překročí hranici 10 000 hektolitrů a od příštího roku tedy „poskočí“ mezi tzv. malé průmyslové pivovary. Přinese to mimo jiné větší zátěž daňovou i byrokratickou, ale na to jsou připraveni.

Nebojí se inovací, příkladem budiž filtrované pivo
Když si dáme dohromady fakta, pivovar Koníček je aktuálně největším mezi minipivovary v našem kraji, a to díky síti hospod, která sahá i na Slovensko a do Polska. Stabilně dává práci dvanácti lidem a dalším během letní sezóny. Aby se stále držel na špici oboru, bude chtít dál investovat a přicházet na trh s novinkami, jako jsou třeba svrchně kvašená piva z aromatických chmelů.

Velkou letošní inovací je ovšem filtrované pivo, které sice zůstává podobně jako u dalších malých výrobců nepasterizované, ale přece jen je odbočkou od původního principu „poctivě“ zakaleného moku. Jaké jsou ohlasy?

„Zatím očekávání nesplnilo, protože lidé k nám tradičně chodí na pivo nefiltrované. Tak to někdy v životě je, že to nejde, jak si myslíte. Ale hospody, kde filtrovanou desítku a dvanáctku čepují, už máme. Teď je třeba pracovat na tom, aby se lidé nebáli ochutnat. Všechno chce svůj čas,“ zůstává Mojmír Velký věrný svému stylu „netlačit na pilu“.

Zdánlivě volný průběh proto nechává i tomu, zda bude Koníčka za nějaký čas čepovat sto nebo dvě stě hospod. „Chceme se soustředit hlavně na to, abychom byli schopni dál kvalitně pokrývat, co je třeba. Koníček nám zatím stačí, pak už by to byl velký kůň,“ komentuje na závěr náš průvodce, jehož řehtající se Koníček bude chtít dál cválat směrem vpřed s rozvahou a vírou v to, že vydělané peníze je vždy nejlepší investovat zpět.

Milovníci piva to jistě ocení, a o to jde především, ne? Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Pivovar Koníček
Místo: Vojkovice 10, Dobrá
Druhy piv: celoročně je v nabídce Ryzák 11° světlý ležák, Vraník 12° tmavý ležák a Grošák 14° polotmavý speciál a také filtrovaná piva Poník 10° světlé výčepní a Vojkovjan 12° světlý ležák, podle sezóny jsou to pak jednotlivé speciály, aktuálně to je americký Ale Pony Pejl 13°, do konce roku to bude např. polotmavý speciál Sametová 17° nebo extra silný vánoční speciál Štědrok 24°
Stáčení a prodej: v pivovarském hostinci čepují čerstvé pivo přímo z tanků, dále stabilně plní KEG sudy o objemu 15, 30 a 50 litrů a také pet lahve o objemu 1,5 litru a skleněné lahve 0,5 litru
Výstav: zhruba 10 000 hektolitrů za rok

Pivovar zkrachovalého hokejisty Čechmánka se vydražil za 7,7 milionu

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iDNES.czČechmánek

Budova minipivovaru a restaurace zkrachovalého hokejového brankáře Romana Čechmánka získala nového majitele. V rámci insolvenčního řízení byly zlínské nemovitosti v úterý vydraženy na internetu. Identita vlastníka zatím známá není.

Aukce trvala hodinu, jediný příhoz přišel hned 55 vteřin po jejím startu.

„Bylo učiněno jediné podání a tomuto zájemci byla budova přidělena. Jde o fyzickou osobu z České republiky,“ nastínil Petr Bartoš z realitní společnosti Gaute.

Konkrétnější nebyl s tím, že majitel musí do 45 dnů zaplatit cenu, pak na něj bude nemovitost přepsaná.

Vydražená byla za 7 777 777 milionu korun, přičemž vyvolávací cena byla jen o něco málo nižší, a to 7 715 053 korun. Minimální příhoz byl 10 tisíc korun.

Součástí budovy je nekompletní technologie pivovaru, nábytek i pozemky, na kterých stojí.

Vybavení ale dávno není takové jako po uzavření podniku. Opakovaně se do objektu vloupali zloději, kteří si odsud postupně odnesli myčky, sporáky, mikrovlnné trouby, nerezové stoly, stoly, židle, lavice.

Insolvenční správce zpeněžuje Čechmánkův majetek, aby alespoň částečně uhradil dluh zhruba sto milionů korun, který po neúspěšném podnikání kdysi slavného hokejisty zbyl.

Část majetku už koupila společnost Synot, například rozestavěný bytový dům v centru Holešova či vilu a byt na Jižních Svazích ve Zlíně.

Ve středu šla do dražby i stavba v Prostějově, kde kromě restaurace měly fungovat i zdravotní služby. Vyvolávací cena byla něco přes 6 milionů korun, do dražby se však během hodiny nikdo nepřihlásil.

Mezi Čechmánkovými věřiteli jsou například bývalý známý hokejista Petr Čajánek nebo někdejší šéf vsetínského hokeje a současný sportovní manažer Slovanu Bratislava Oldřich Štefl.

Česká hospodská matematika: jít „na jedno“ = 3 velká piva

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Budvar HospodografieAutor:Lukáš JungbauerBudvar

Průměrný Čech chodí do hospody jednou týdně. Posedí v ní 2 až 3 hodiny a vypije 3 piva. S přáteli se v hospodě nejčastěji baví o životě a řeší drby. Do své oblíbené hospody to má půl kilometru. Na jukebox, obsluhu „nahoře bez“ a živou hudbu si příliš nepotrpí. Dobré pivo je základ, ale není nejdůležitější. Do hospody chodí za lidmi. Ty totiž ani pivo nenahradí.

Toto jsou některá ze zjištění exkluzivního průzkumu Budvar Hospodografie (www.hospodografie.cz). Budějovický Budvar si jako specialista na české hospody nechal nezávislý výzkum zpracovat ve chvíli, kdy tato tradiční česká společenská místa nezažívají zrovna ideální období. Hospodografie mapuje českou hospodu z pohledu hosta a odpovídá na otázku, proč my Češi do hospody vůbec chodíme.

Mužům stačí kamarádi, televize a sexy obsluha. Ženy jsou náročnější
Budvar Hospodografie ukázala, že si obecně spíše hledáme hospodu, kde se potkáme s lidmi sobě podobnými. Ve vesnických hospodách jsou sociální aspekty menší překážkou. Zatímco na vesnici si 68 % hostů často během pobytu v hospodě pohovoří s každým dalším hostem, ve městě se to stává jen zřídka. V městských hospodách totiž vede pomyslná sociální dělící hranice přímo mezi jednotlivými stoly.

Nejvíce navštěvujeme a nejraději máme hospodu, která je 0,5 km od našeho bydliště. Třetinou oblíbených hospod jsou „běžné restaurace“ s poledním menu, druhou třetinu tvoří pivnice a výčepy. Na vesnici jsou oblíbené také hospody při místním sportovišti a sezónní stánky, velmi často nesoucí název „Na hřišti“. Jak je patrné, mladí lidé a muži jsou ochotni jít za svým oblíbeným pivem dál. A čím je hospoda blíže, tím častěji do ní chodíme.

Mužští štamgasti jsou obecně skromnější. Z hlavních důvodů návštěvy pouze více dbají na svou oblíbenou značku piva. Ve své hospodě také chtějí kamarády, sport a koukat se na pěkné ženy.

Ženy jsou náročnější, do své oblíbené hospody chodí kvůli 24 nejrůznějším důvodům. Více než muži dbají na čistotu, je pro ně důležitější čisté sklo, čisté toalety a celkově jsou náročnější co do kvality hospodského prostředí. Více například ocení prostředí klimatizované a nekuřácké.

Největší českou lží je „jít na jedno“
Češi ve své oblíbené hospodě vypijí v průměru 3 piva (1,62 l) bez ohledu na to, zda jsou místními štamgasty nebo ne, zda jsou na vesnici nebo ve městě či zda jsou mladí nebo starší. Ovšem mužské „na jedno“ je spíše necelých 5 piv, zatímco ženské „na jedno“ je něco málo přes 3 velká piva. Zajímavé je zjištění, že štamgast ve své oblíbené hospodě obvykle vypije stejný počet piv jako každý jiný host.

Do hospody se typicky chodí na dvě až tři hodiny. Vesnice se liší v tom, že se do oblíbené hospody chodí spíše na kratší dobu a klidně i samostatně. Lidé se zde vídají častěji, a tak si rychleji poví, co je nového. Zatímco ve městech pobývá v hospodě 4 a více hodin 31 % respondentů, na vesnicích je to jen 24 %.

„Překvapivě o tom, zda chodíme do hospody více nebo méně, nerozhodují peníze, ale druhá životní veličina – čas. S příchodem rodinných povinností ochota trávit čas v hospodě klesá. Naopak v momentě, kdy děti odrostou, se do hospody opět vracíme,“ vysvětluje Jaroslav Cír z výzkumné agentury Perfect Crowd.

Pijeme rychlostí jedno a půl piva za hodinu
Obecně je během návštěvy oblíbené hospody průměrná česká výtoč jeden a půl piva za hodinu (0,84 litrů) na osobu. Bez překvapení je vyšší mezi muži, kteří pijí rychlostí téměř dvě piva za hodinu (0,96 litrů), zatímco ženy jedno a půl piva za hodinu (0,81 litrů). Na vesnici je průměrná průtočnost hosta skoro dvě piva za hodinu (0,98 litrů), ve městě je nižší – jeden a půl piva za hodinu (0,80 litrů). Důvodem může být právě fakt, že lidé z měst tráví v hospodách více času, a proto v druhé polovině večera může jejich výkon klesat.

V oblíbené hospodě probíráme sport a běžný život spíše než politiku
Vesnická hospoda musí mít atmosféru domácího pohodlí. Na rozdíl od města lidé na vesnici obsluhu a výčepního často znají (83 % si s nimi tyká!) „Vesnická hospoda je jako zasedačka, úřad práce a kavárna. Na vesnici totiž hraje hospoda i důležitou roli místa, kde lze sehnat práci. 58 % respondentů z vesnic uvádí, že se v hospodě dozvídá o nabídce práce, a dokonce 45 % uvádí, že jdou do hospody hledat pomocnou sílu,“ dodává Jaroslav Cír. Na vesnici je hospoda mnohem více zároveň informačním médiem, až 3/4 štamgastů tvrdí, že se tam dozví vše potřebné.

Hospodské konverzaci vévodí obecně téma života. U piva probíráme sousedy, řešíme známé a hodně se u toho nasmějeme. Spíše než třeba o politice (53 %), se témata točí kolem sportu (65 %) nebo dokonce kultury (63 %).

A s kým chodíme do hospody? Lidé z měst častěji se svými kamarády, protože jinak hrozí, že kromě nich tam nebudou nikoho znát, zatímco na vesnici chodí lidé častěji sami. V hospodě se pere zanedbatelných 7 % Čechů.

Hospody se nevzdáme!
Jakmile je hospoda jednou oblíbená, těžko nás od její návštěvy něco odradí, a tak by
pro 65 % štamgastů nebyl překážkou ani zákaz kouření. Ten by na vesnici vadil ještě méně než ve městě. Zajímavostí je, že každý 10. host vesnické hospody je ochoten na její provoz přispět v případě, že by byl ohrožen.

Konce české hospody se tedy není třeba obávat. Její tradice se zejména na venkově zdá být stále ještě velmi silná a jen tak nezmizí, i když se životní styl Čechů mění. Sociální funkce hospod je nenahraditelná a Budějovickému Budvaru není osud našich oblíbených hostinců, knajp a putyk lhostejný. Proto – se 700letou tradicí výroby budějovického piva v zádech – podporuje české hostinské.

***

Exkluzivní průzkum Budvar Hospodografie realizovala pro Budějovický Budvar agentura Perfect Crowd. Online sběr dat proběhl ve dnech 2. až 4. září 2016 na vzorku 1 151 respondentů, kteří deklarovali, že chodí do hospody alespoň jednou za 14 dní a pijí pivo alespoň jednou za měsíc. Vzorek je reprezentativní podle věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu.

Jarošovský pivovar otevře do Vánoc, ve sklepech už zraje Šohaj

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Dobrý denAutor:Petr ČechJarošovský

Jarošovský pivovar povstává z „trosek“ bývalé dřevovýroby v Uherském Hradišti, výroba piva se na adrese Pivovarská 303 rozjede ještě letos. Role hlavního sládka se chopí Jan Vasil, který má za sebou třicetiletou praxi v oboru. Aktuálně už v ležáckých sklepech zraje čtrnáctistupňové světlé speciální pivo Šohaj, vánoční dárek pro pivní znalce.

„Pivo jsme navařili ve Znojmě na velmi podobné technologii, kterou chystáme pro Jarošov. Název Šohaj je dán historií výroby piva v Jarošově. Pivo je to silné, „bytelná“ čtrnáctka bude opravdu jen pro pořádné šohaje z Hradišťska,“ potvrdil s úsměvem horkou novinku Miroslav Harašta, ředitel Jarošovského pivovaru. Receptura Šohaje? Plzeňský a mnichovský slad, čtveré chmelení (třikrát v průběhu várky a počtvrté za studena přímo v ležáckém tanku - pozn. autora) a český chmel. „Pivo má plné tělo, vyšší hořkost a aromatičtější chmelovou vůni,“ prozradil ještě Harašta. Ochutnávku Šohaje pivovar připravuje na slavnostní otevření v prosinci, přesný termín zatím tají. Tradice vaření piva tak v Jarošově ožije po dlouhých 19 letech, jen o 600 metrů dál od areálu proslaveného rockovou kapelou Argema.

Stavební firma už dokončila demoliční práce a rozjela rekonstrukci zadní části objektu, kde vyroste výrobní „jádro“ pivovaru. „Už jsme položili vnitřní kanalizace, betonujeme a opravujeme podlahy, pracujeme na obkladech výrobních provozů a upravujeme prostor pro instalaci pivovarských technologií. A ještě jsme zahájili přístavbu chladicí komory pro uskladnění piva v sudech,“ komentoval stavební ruch Harašta. I když s kolaudací pivovaru počítá začátkem prosince, stavební práce se ještě zdaleka nezastaví. Skončí jen jedna etapa. „Hned se pustíme do rekonstrukce boční části areálu, kde zřídíme reprezentační prostory pivovaru, včetně místnosti pro pohodlnou degustaci našich piv a sociálního zázemí pro návštěvníky. Třetí fází je už vyprojektovaná rekonstrukce firemní prodejny,“ dodal ředitel. Využití přední části budovy, situované do ulice Pivovarská, je zatím ve hvězdách. „Hledáme a vymýšlíme možnosti, nabízí se kanceláře nebo skladové prostory jiných firem,“ zamyslel se Harašta.

O vaření Jarošovského piva se postarají hned tři sládci. Vedle emeritního sládka Josefa Braunera, bývalého sládka pivovaru v Jarošově, ponese hlavní odpovědnost Jan Vasil, který se pyšní třicetiletou praxí v oboru. „Pochází z Uherského Brodu a k nám přichází z pivovaru Rebel v Havlíčkově Brodě. Jeho role? Hlavní tahoun fungování Jarošovského pivovaru,“ má jasno Harašta. Třetím do party sládků je Milan Esender z Uherského Hradiště, který sbíral zkušenosti v pivovaru Chotěboř. „Věřím, že ještě letos vyrobíme první várku Jarošovského piva v novém pivovaru. Děláme pro to maximum,“ zdůraznil ředitel s tím, že už jedná s několika restauracemi, které mají zájem Jarošovské pivo čepovat.

Pivovar Bernard uvařil do září o 7,9 procenta víc piva než loni

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTKBernard

Rodinný pivovar Bernard v Humpolci uvařil od ledna do konce září 244.488 hektolitrů piva. V porovnání se stejným loňským obdobím produkce stoupla o 7,9 procenta, sdělil mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek. Kvůli rostoucí výrobě pivovar upravuje kapacity na lahvování piva, do příštího léta bude rozšířena varna.

"Investujeme hlavně proto, abychom při růstu prodeje zachovali kvalitu piva Bernard," uvedl Mikulášek. V pivovaru teď dělníci pracují na přístavbě provozu na lahvování piva, v němž bude instalován nový plnič s dopravníky. Jde o akci zhruba za 20 milionů korun. "V nejbližší době bude zahájena realizace rozšíření varny," doplnil mluvčí. Tato investice umožní pivovaru od léta 2017 uvařit více várek piva za směnu.

Výstav Rodinného pivovaru Bernard stoupá v posledních letech pravidelně, za minulý rok činil rekordních 302.200 hektolitrů. Podnik zároveň modernizuje výrobní zázemí. Zjara skončily práce na rozšíření ležáckého sklepa o pětinu. Osazeno do něj bylo 14 nových tanků, tedy velkých nerezových nádob na zrání piva.

Pivovar prodává 61 procent produkce piva v sudech, zatímco celorepublikově se podle Mikuláška sudové pivo podílí na prodeji přibližně 40 procenty. Bernard zásobuje restaurace v Česku i na Slovensku. Nejprodávanějším pivem Bernard je jedenáctistupňový světlý ležák, jehož výroba od ledna do konce září převýšila 72.600 hektolitrů.

Pivovar zaměstnává 192 lidí. Jeho celkové tržby za letošní tři čtvrtletí meziročně stouply o 6,9 procenta na 496 milionů korun.

Zchátralý pivovar v Broumově je na prodej, u kláštera může vyrůst Billa

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Štěpánka Tůmová

Za posledních patnáct let už měl být opuštěný pivovar v Broumově kulturním centrem i víceúčelovým sportovištěm s bazénem. Před čtyřmi lety se uvažovalo o přestavbě pro uměleckou školu a knihovnu, ale nyní je možné, že přímo v sousedství benediktinského kláštera vznikne supermarket.

Zastupitelé Broumova mají znovu nabídku na prodej zchátralého měšťanského pivovaru pro supermarket Billa. S podobným záměrem už přitom jiná firma neuspěla před devíti lety.

V září společnost Probus Real vyslovila zájem o parcely pivovaru o rozloze téměř 5 200 metrů čtverečných a kvůli uvažované demolici za ně nabídla částku 6 milionů korun. V minulosti tu přitom jiný developer usiloval za sedm milionů o stavbu typového supermarketu Billa, ale tehdy to zastupitelstvem o jediný hlas neprošlo hlavně kvůli argumentům, že jde o významný městský pozemek .

„Firma hledá v našem městě pozemek pro výstavbu supermarketu Billa a tento pozemek jim padl do oka. Nabídka je stručná, o podmínkách případného prodeje se teprve jedná,“ říká starosta Broumova Jaroslav Bitnar (Volba pro Broumov).

Osobně by si prý dovedl představit úplnou demolici, propojení prostoru s parkem a rozšíření možnosti parkování ve městě. Přestavba pivovaru by podle něj město jen zruinovala a pochybná je i památková ochrana nefunkčního pivovaru.

Prodat, či neprodat nemovitosti pro Billu?
Firma přišla s plánem postavit jednu rozlehlejší a další menší budovu a k tomu parkoviště pro 63 aut, k němuž by se daly připojit parkovací plochy u městského úřadu se 47 místy. Do Pivovarské ulice, kudy se jde ke klášteru, mají mít budovy atypický členěný tvar s dřevěným obkladem, štukovou fasádou a rustikálním zdivem. V Broumově už přitom fungují dva supermarkety.

Zastupitelé si už vyslechli zástupce firmy na pracovním i veřejném jednání. Starosta ustanovil pracovní skupinu, do které přizval pouze zastupitele, i když někteří by v ní rádi viděli i odborníky. Zdůvodňuje to tím, že nyní se hledá odpověď, zda prodat, či neprodat nemovitosti pro Billu, nikoli nějaké jiné využití pivovaru. A za případný prodej budou odpovědní zastupitelé, ne veřejnost.

Pivovar dosud chátrá a nemá žádné využití. „Jsem proti prodeji. V pracovní skupině jsme mluvili, zda by šlo prostor dlouhodobě pronajmout a udělit právo stavby, ale jak přesně to bude vypadat, záleží na jednáních s památkáři, stavebním odborem a dalšími. Původně firma požadovala všechna parkovací místa i komunikace v okolí pivovaru, ale tím bychom si uzavřeli přístup do klášterní zahrady. Nyní z tohoto rozsahu developer ustoupil pouze na pozemek pod budovou a řeší se, co dál,“ přibližuje opoziční zastupitel Lukáš Plachta (Stěnava a Východočeši), který by v případě pronájmu parcel pro Billu trval na parkovacích místech i pro veřejnost.

Proti prodeji se ozval občanský aktivista Petr Bergmann. Jiní míní, že zastupitelé neměli bránit dřívějším záměrům.

„Ten objekt měl být už dávno opravený z dotací, bylo několik návrhů. Teď je to akorát pro smích. Podívejte se na Centrum Walzel v Meziměstí, má parádní marketing, jezdí tam lidé z širokého okolí,“ poukazuje jeden z debatérů na webu.

Ponechá si město vliv na výslednou podobu místa?
Zastupitel z radniční koalice Jiří Veselý nechce u kláštera typický supermarket, ale debatu o nedořešeném prostoru vítá. Jde o cenné území a jeho cena stoupla po částečné opravě kláštera (více čtěte zde). Proto žádá koncepční řešení.

„V tomto prostoru je nutné zabezpečit i parkovací místa pro návštěvníky kláštera, proto by plánované aktivity kolem Billy neměly tuto možnost omezovat. Před rozhodnutím by měli mít zastupitelé jasno, kde si představují v dalších desetiletích fungování základní umělecké školy. Dovedu si představit, že z budovy pivovaru se k obchodním aktivitám využije jen část, a to za podmínek, které městu umožní mít na výslednou podobu místa zásadní vliv,“ míní Veselý (KDU-ČSL).

Kritikem bazénu i dřívějšího prodeje pro Billu byl tehdejší zastupitel a historik umění Petr Staněk. Neprodával by ani teď.

„Ne kvůli samotné stavbě, s níž si momentálně nevíme rady a je tedy horkým bramborem, ale kvůli daleko podstatnější otázce: Máme prodat luxusní veřejný prostor v centru města? Zdá se mi, že každý vidí nevyužívanou a pomalu chátrající stavbu, ale fakt, že rozlehlý pivovarský komplex stojí na krásném, nadmíru strategickém místě s obrovským potenciálem, a tudíž neprodejném, jako by zastáncům prodeje tak trochu unikal,“ tvrdí Staněk

S Tamborem na Les království

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:ČpČzAutor:ČpČzTambor

Po několika letech jsem se v tomto prozatím přívětivém podzimu rozhodl navštívit jednu z našich nejkrásnějších přehrad Les Království. Startovním bodem mé cesty bylo již standardně vlakové nádraží ve Dvoře Králové. Na cestu jsem se chtěl náležitě připravit, a tak jsem v rámci mého pivního putování zamířil k nedalekému místnímu Pivovaru Tambor. I přes brzkou ranní hodinu jsem měl štěstí. Před ještě uzavřenou pivovarskou prodejnou jsem potkal vedoucího marketingu Pivovaru Tambor, pana Machka. Ten mě s ochotou na cestu vybavil světlým a polotmavým ležákem Tambor 11°. Takto připraven jsem již bez okolků vyrazil k zhruba 7 km vzdálené přehradě.

První občerstvovací zastávkou se stala vesnička Filířovice s několika domky rozkládajícími se kolem malé čekárny s lavičkou vedle. Pravé místo pro krátký odpočinek a okoštování světlého Tambora 11° J.Jakoubek. Tak jsem poseděl, popil chuťově fajnové pivo a sledoval vesnický kolorit. V našich končinách bych byl v těchto dopoledních hodinách jistě považován za místního vesnického pobudu a povaleče. Nu což. Mám rád tyto momentky, kdy jdete starou polní cestou, předdrkotá vás několik desítek let starý gáz a ještě starší řidič pamatující si jistě válku vás zdraví jako místního starousedlíka. V další osadě procházím kolem baráčku s anténním vybavením jako u kosmické agentury 60.let a na jednoduchý dotaz "Co to tady vlastně chytáte?" dostávám od důchodce opřeného o plot vše vypovídající odpověď "Chytám celý svět".

Jdu dál a říkám si, jak krásně je na tom světě. A po spatření opravdu pohádkové přehrady Les království jsem o tom ještě více přesvědčen, což jistě nejlépe vypovídají fotografie. V těchto úžasně barevných podzimních dnech již bez živáčka a otevřeného občerstvení. A tak tuto klidnou půlhodinku s pohledem na přehradu trávím vychutnáváním polotmavého Tambora, snad ještě chutnějšího než byl jeho světlý bratr.

Cesta zpět do Dvora proběhla v podzimním až hromovém klidu. Prvního kolemjdoucího za Filířovicemi jsem potkal až po 4km na předměstí Dvora Králové v satelitním městečku.

Po klasické odměně jídlem a pivkem v restauraci na náměstí jsem již zamířil z centra na dosti vzdálené vlakové nádraží. Jenže to nebyl závěr cesty!

Při cestě zpět jsem se rozhodl ještě obnovit zásobu lahvového piva, tentokrát o další piva ze sortimentu pivovaru, a to světlou výčepní Tambor 10° a světlého „plnotučného“ ležáka Tambor 12° R.A.Dvorský . Měl jsem i tentokrát štěstí na pana Machka. S překvapením, tentokrát ochotně vyhověl i mé prosbě o nahlédnutí do provozních prostor Pivovaru Tambor, čímž jsem zažil další osobní prohlídku pivovaru.

Po prohlídce jsem neminul i ochutnání točeného piva v malém výčepu podnikové prodejny a při debatě s hostinským jsem pominul i odjezd vlaku. A tak cesta zpět dalším „nerychlým“ vlakem byla obohacena zastávkou v klasické nádražní restauraci v Jaroměři (miluji tyto nádražní prostory, kde se mnohdy zastavil čas) a nakonec v cílových Pardubicích.
Co na závěr? Les Království je opravdu kousek pohádkového světa, který stojí za to navštívit. Pivo Tambor mě ve všech stupňovitostech překvapilo, a to i v lahvovém provedení. Neváhejte a ochutnejte! Celkový příjemný dojem z Pivovaru Tambor u mě ještě vzrostl vstřícným a ochotným přístupem pana Machka a i zaměstnanců ve varně. Proto vše má u mě Pivovar Tambor velký palec nahoru.


Fotky ZDE na našem Facebooku

Levnější pivo u poslanců neprošlo. Koalice se neshodla na snížení DPH

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Vládní koalice se v pondělí neshodla na podobě snížení daně z přidané hodnoty, do voleb už nechce téma otevírat. Po jednání koaliční rady to potvrdili předsedové sněmovních klubů ANO, ČSSD a KDU-ČSL.

Koaliční strany nenašly shodu ani na návrzích v sociální oblasti, o nich bude koalice dál jednat. Do sněmovních voleb chce ještě například řešit situaci rodičů samoživitelů, spory o zálohové výživné, jak ho navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), má řešit pracovní skupina podobně jako zákon o sociálním bydlení.

„Trošku se obávám, že nastává doba, kdy budou přibývat pracovní skupiny a vzdalovat se reálné výsledky,“ uvedl šéf lidoveckého klubu Jiří Mihola. Předseda sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák řekl, že jednoznačná shoda je na pomoci samoživitelům. „Není jisté, zda se dohodneme na podobě zákona, nebo přijmeme nějaké exekutivní opatření,“ podotknul.

O snížení DPH u čepovaného piva z 21 procent na 15 procent od příštího roku a u základních potravin ze současných 15 procent na deset procent od roku 2018 hovořili vládní politici před krajskými a senátními volbami. Snížením daně na čepované pivo chtěl ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš kompenzovat restauracím ztráty se zavedením elektronické evidence tržeb. Ke shodě ale koalice nedospěla.

Téma snížené daně z přidané hodnoty je podle místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka tak „pro tuto chvíli už uzavřeno“. Jiří Mihola připustil, že se může znovu objevit před volbami. Základní tezí, která vzešla z pondělní schůzky, nicméně podle něj bylo to, že s DPH už by se nemělo nehýbat.

Naopak koalice chce dál debatovat o zvýšení platů ve vysokém školství.

„Volby jsme vůbec neřešili,“ uvedl Faltýnek na dotaz, zda se vládní politici vrátili k ostrým slovním střetům z kampaně před krajskými volbami, jak avizovali. Debatu stejně jako další aktéři popsal jako vcelku dobrou a věcnou až „na jeden zvýšený hlas“. Tím bylo podle Miholy vyjádření Babiše k zákonu o střetu zájmů, který Senát se změnami posílá zpět Sněmovně. „Lex Babiš“ bude hlavním tématem příští koaliční schůzky, která se uskuteční před novou schůzí Sněmovny.

Pivo se zatím zlevňovat nebude. Koalice se neshodla na nižší DPH

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Vládní koalice už do příštích parlamentních voleb nebude hýbat s výší daně z přidané hodnoty. Šéfové sněmovních klubů ČSSD, ANO a KDU-ČSL se v pondělí neshodli na snížení DPH u čepovaného piva nebo základních potravin. Vláda by naopak ještě chtěla stihnout prosadit změny v sociální oblasti.

O snížení DPH u čepovaného piva z 21 procent na 15 procent od příštího roku a u základních potravin ze současných 15 procent na deset procent od roku 2018 hovořili vládní politici v čele s ministrem financí Andrejem Babišem, který tím chtěl kompenzovat restauracím ztráty se zavedením elektronické evidence tržeb.

Prozatím je ale téma uzavřeno. „Koaliční shoda v tom není, nemělo by to úspěch. Nemůžu zaručit, že to znovu někoho před volbami nenapadne,“ uvedl na dotaz iDNES.cz šéf lidoveckého klubu Jiří Mihola. Podobně se vyjádřil pro iDNES.cz také předseda sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák.

Základní tezí, která vzešla z pondělní schůzky, nicméně podle nich bylo to, že s DPH už by se nemělo hýbat.

Hlas zvýšil jen Babiš
Sklenák řekl, že jednoznačná shoda je naopak na pomoci samoživitelkám. „Není jisté, zda se dohodneme na podobě zákona, nebo přijmeme nějaké exekutivní opatření,“ podotknul. Koalice bude také dál debatovat o zvýšení platů ve vysokém školství.

„Trošku se obávám, že nastává doba, kdy budou přibývat pracovní skupiny a vzdalovat se reálné výsledky,“ uvedl Mihola.

„Volby jsme vůbec neřešili,“ uvedl Faltýnek na dotaz, zda se vládní politici vrátili k ostrým slovním střetům z kampaně před krajskými volbami, jak avizovali. Debatu stejně jako další aktéři popsal jako vcelku dobrou a věcnou až „na jeden zvýšený hlas“. Tím bylo podle Miholy vyjádření Babiše k zákonu o střetu zájmů, který Senát se změnami posílá zpět Sněmovně (více jsme psali zde). „Lex Babiš“ bude hlavním tématem příští koaliční schůzky, která se uskuteční před novou schůzí Sněmovny.

Nižší DPH na pivo a potraviny nebude, rozhodla koalice

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTK

Vládní koalice se dnes neshodla na podobě snížení daně z přidané hodnoty, do voleb už nechce téma otevírat. Po jednání koaliční rady to potvrdili předsedové sněmovních klubů ANO, ČSSD a KDU-ČSL.

Koaliční strany nenašly shodu ani na návrzích v sociální oblasti, o nich bude koalice dál jednat. Do sněmovních voleb chce ještě například řešit situaci rodičů samoživitelů, spory o zálohové výživné, jak ho navrhuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), má řešit pracovní skupina.

"Trošku se obávám, že nastává doba, kdy budou přibývat pracovní skupiny a vzdalovat se reálné výsledky," uvedl šéf lidoveckého klubu Jiří Mihola. Předseda sociálnědemokratických poslanců Roman Sklenák řekl, že jednoznačná shoda je na pomoci samoživitelům. "Není jisté, zda se dohodneme na podobě zákona, nebo přijmeme nějaké exekutivní opatření," podotknul.

O snížení DPH u čepovaného piva z 21 procent na 15 procent od příštího roku a u základních potravin ze současných 15 procent na deset procent od roku 2018 hovořili vládní politici před krajskými a senátními volbami. Snížením daně na čepované pivo chtěl ministr financí a předseda hnutí ANO Andrej Babiš kompenzovat restauracím ztráty se zavedením elektronické evidence účtů.

Ke shodě ale koalice nedospěla. Téma je podle místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka "pro tuto chvíli už uzavřeno". Šéf lidovecké frakce Jiří Mihola připustil, že se může znovu objevit před volbami.

Koalice chce dál debatovat o zvýšení platů ve vysokém školství. "Volby jsme vůbec neřešili," uvedl Faltýnek na dotaz, zda se vládní politici vrátili k ostrým slovním střetům z kampaně před krajskými volbami, jak avizovali. Debatu stejně jako další aktéři popsal jako vcelku dobrou a věcnou až "na jeden zvýšený hlas". Tím bylo podle Miholy vyjádření Babiše k zákonu o střetu zájmů, který Senát se změnami posílá zpět Sněmovně. "Lex Babiš" bude hlavním tématem příští koaliční schůzky, která se uskuteční před novou schůzí Sněmovny.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314