Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Kapacita Budvaru nestačí, stát zvažuje nový pivovar pro značku Pardál

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan BrožBudvar

Státní pivovar Budějovický Budvar jede na maximální výkon a nestačí pokrývat poptávku. Ministerstvo zemědělství proto přemýšlí o nákupu nového pivovaru mimo České Budějovice, kde by se vařila značka Pardál.

Úterní rezignace dlouholetého ředitele Budějovického Budvaru Jiřího Bočka ze zdravotních důvodů znamená pro národní podnik ránu. Boček vedl pivovar 25 let a přivedl ho k rekordní produkci i tržbám. Jen málokdo se navíc vyzná v komplikovaných známkoprávních sporech s největším světovým pivovarem Anheuser Busch InBev tak jako Boček.

Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky, pod jehož působnost Budvar spadá, přesto Bočkův odchod neznamená konec rozvoje pivovaru. Ministr naopak zvažuje, že by se výroba národního podniku mohla rozšířit i za hranice jihočeského krajského města, nebo dokonce za hranice České republiky.

„Chceme dál podnik rozvíjet, investujeme do zvýšení kapacity, rozšíření výrobního portfolia a případně zvažujeme i možnost rozšíření výroby mimo České Budějovice,“ řekl MF DNES Jurečka.

Čtvrtý největší český pivovar, který loni dosáhl rekordního výstavu 1,6 milionu hektolitrů, v současnosti vyrábí na absolutním maximu svých kapacit. Podle Jurečky tak v některých dnech musí výroba prémiového ležáku ustoupit levnější značce Pardál a poptávku po dvanáctce s vyšší přidanou hodnotou se nedaří uspokojit.

Ministr proto zadal dozorčí radě za úkol vypracování analýzy, která má zahrnovat i možnost akvizice nových výrobních kapacit v Česku nebo blízkém zahraničí. Tam by se výroba pardálu mohla přesunout. „Pardál můžeme vařit kdekoliv jinde, ale budějovickou dvanáctku můžeme vařit pouze v Českých Budějovicích,“ vysvětlil Jurečka.

Značky Budweiser Budvar představují celkem 85 procent produkce pivovaru, na pardál připadá zbytek. Plány nijak nesouvisí s Bočkovým odchodem oznámeným v úterý, ten se naopak na jejich zrodu podílel.

Budvar chce dobýt exotické trhy v Africe a Asii
Vedle toho v současnosti startuje modernizace a rozšíření výroby v samotných Budějovicích. Díky investici za 1,5 miliardy korun má postupně narůst kapacita pivovaru do roku 2018 o 50 procent. Ta by měla uspokojit především poptávku na nových perspektivních trzích v Asii a Africe, kde logicky panuje zájem především o známou značku Budweiser, a nikoliv o značku Pardál.

„V Evropě je Budvar už tradičně velmi silný, ale třeba do Indie vyváží objemy, které v součtu dávají jeden kamion. Je tam přitom velký potenciál k růstu a panuje tedy zájem být dynamičtější na zahraničních trzích,“ uvedl zdroj blízký Budvaru.

Export Budvaru je už dnes velmi vysoký. Pivovar vyváží do 76 zemí, do zahraničí směřuje více než polovina produkce. Spotřeba piva v Česku je sice stabilní, ale neroste. V posledních letech proto táhne tuzemské pivovarnictví nahoru stále více zahraničí. Ale protože se trendy v Evropě podobají těm českým, musí se Budvar zaměřit na trhy až za hranicemi kontinentu.

Najít odbyt pro navýšenou kapacitu bude také hlavním úkolem Bočkova nástupce. Jmenovací pravomoc je čistě v Jurečkových rukou, ten však plánuje na uvolněnou pozici vypsat výběrové řízení.

Boček odchází ke konci roku a příliš času na výběr nového vrchního státního pivovarníka proto už nezbývá. Třeba volba ředitele Lesů České republiky, dalšího důležitého státního podniku spadajícího pod ministerstvo zemědělství, trvala téměř dva roky, během kterých se ve funkci vystřídali tři ministři. Celý výběr provázely neprůhledné politické tlaky a k volbě současného šéfa LČR Daniela Szóráda se odhodlal až Jurečka.

I kdyby se však hledání ředitele Budvaru mělo protáhnout až do příštího roku, neznamená to podle Jurečky problém. Podle jeho slov by vedením dočasně pověřil někoho z nejvyššího vedení.

Konkrétní jméno nechce prozradit, ale zřejmě by se jednalo o dosavadního ekonomického ředitele Petra Žáčka. Ten podle informací MF DNES pivovar řídil už v uplynulých měsících, kdy byl Boček na dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Prodej pivovaru nehrozí, ujišťuje Jurečka
S Bočkovým odchodem se také znovu otevírá téma privatizace Budvaru a prodeje jeho nejcennějšího majetku – ochranných známek. Odcházející ředitel byl totiž vnímán jako garant uchování pivovaru ve státních rukou.

S myšlenkou na privatizaci nebo vstupu na burzu si pohrával naposledy ministr financí Andrej Babiš, podle kterého provoz pivovaru nepatří mezi úkoly, které by měl zajišťovat stát. Jurečka, ale i premiér Bohuslav Sobotka či prezident Miloš Zeman však prodej Budvaru vždy ostře odmítali.

Privatizace „rodinného stříbra“ by navíc vyvolala i velkou nevoli veřejnosti. Rok před sněmovními volbami je proto málo pravděpodobné, že by se privatizace státního podniku dostala opět na pořad dne.

Budvar by se mohl vyrábět i mimo Budějovice, plánuje Jurečka

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKBudvar

Ministerstvo zemědělství zvažuje zvýšení kapacity českobudějovického pivovaru Budvar a rozšíření jeho výrobního portfolia. Uvažuje proto, že by se výroba jediného pivovarského národního podniku mohla rozšířit i za hranice rodných Českých Budějovic. Vedení pivovaru tuto možnost nevylučuje.

"Budvar chceme rozvíjet. Kapacita se za poslední tři roky zvýšila o zhruba 30 procent, pivovar vyrábí na maximu svých kapacit. V posledních měsících dokonce nestíháme uspokojit poptávku," uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dozorčí radě proto podle svých slov zadal úkol vypracovat analýzu, která zahrnuje i možnost nových výrobních kapacit v Česku nebo v zahraničí.

Pivovar začal v Budějovicích s modernizací a rozšířením výroby. "Kapacita pivovaru do roku 2018 naroste přibližně o 50 procent. Díky tomu uspokojíme trhy v Asii a v Africe kde je zájem hlavně o značku Budweiser. Nyní vyvážíme do více než 80 zemí světa," dodal Jurečka.

Podle ekonomického ředitele a prvního zástupce ředitele podniku Petra Žáčka se Budvar v roce 2015 díky rostoucí poptávce přiblížil hranici svých výrobních i logistických kapacit. "Výkony pivovaru pokračují v růstu i letos. Zájem o naše pivo nás těší a motivuje k tomu, abychom hledali řešení, jak pokrýt tuto rostoucí poptávku do doby, než uvedeme do provozu již zahájené rozsáhlé investice, které zvýší náš výrobní potenciál už v roce 2018," řekl Žáček.

Vedení podle něj zvažuje celou řadu možností. "V první řadě samozřejmě hledáme vnitřní rezervy v rámci našich výrobních kapacit a také v organizaci práce logistiky. Jednou ze zvažovaných možností je také výroba piva značky Pardál v jiném pivovaru," dodal Žáček.

Jurečka přichází s plány jen dva dny poté, co přijal rezignaci dlouholetého ředitele českobudějovického pivovaru Budvar Jiřího Bočka, ke konci roku Boček opustí svou funkci. Důvodem je jeho zdravotní stav.

Devětapadesátiletý Boček vede pivovar od roku 1991. V sobotu kvůli tomu obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Letos Boček získal Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie za rok 2015.

Ve svém statusu na facebooku ministr uvedl, že ho rozhodnutí ředitele Bočka mrzí. "Je to výrazná ztráta, ale chápu a respektuji toto rozhodnutí. Jiří Boček 25 let vedl Budvar, celý život od vyučení v něm pracoval, a dokázal tento podnik vypracovat na špičkovou úroveň. Za veškerou činnost pro Budvar a pivovarnictví v ČR patří řediteli Bočkovi velký dík a respekt!" napsal na facebooku Jurečka.

Sdružení přátel piva: Pivovarem roku už podruhé Hubertus Kácov

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:České novinyHubertus

Pivovarem roku se letos stal podle Sdružení přátel piva už podruhé Pivovar Hubertus z Kácova na Kutnohorsku a ohájil tak svůj loňský primát. Minipivovarem roku je pražský Klášterní pivovar Strahov. V dalších kategoriích podle druhů piv uspěl Rodinný pivovar Bernard a Klášterní pivovar Strahov známý svou bohatou nabídkou sezonních piv. Sládkem roku se stal Bohumil Valenta z Hrabalova Postřižinského pivovaru. Výsledky ankety dnes zveřejnili pořadatelé v Zámeckém pivovaru Frýdlant na Liberecku.

V případě kácovského pivovaru ocenili hodnotitelé nejen kvalitu piva, které tam vaří, ale i rostoucí výstav. Pivovar patří přitom k těm, které byly po druhé světové válce násilím uzavřeny. Výroba v něm byla obnovena v roce 1993. Do roku 2007, kdy se roční výstav přehoupl přes magickou hranici 10.000 hektolitrů piva, patřil k minipivovarům. Tuto kategorii v minulosti i vyhrál. "V letošním roce uvaříme 40.000 hektolitrů a do dvou let bychom chtěli překonat hranici 50.000 hektolitrů piva," řekl ředitel pivovaru David Hořejší, když ocenění přebíral.

Raketovým tempem přibývá v Česku zejména minipivovarů, ročně kolem 50. Podle Českomoravského svazu minipivovarů jich je už přes 350 a Česko je tak zřejmě zemí s největším počtem minipivovarů v přepočtu na obyvatele. Unikátem je Praha s 31 funkčními minipivovary a dalšími ve výstavbě. "Ne všechny minipivovary ale vaří dobré pivo," řekl předseda Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Pro letošní jedničku to však neplatí. Už popáté se minipivovarem roku stal Klášterní pivovar Strahov, vyhrál už v letech 2007, 2008, 2011 a 2012.

Nejlepší světlé výčepní pivo, tedy desítku, uvařili letos v Únětickém pivovaru ve středních Čechách. Pivovar v roce 2011 obnovil výrobu a právě svou desítkou je proslavený. Cenu pro nejlepší světlý ležák si odnesl Rodinný pivovar Bernard a zvítězil i mezi polotmavými pivy. Nejlepší světlý speciál uvařili v Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha. Za tmavé pivo si hlavní ocenění odnesl Měšťanský pivovar v Poličce. Klášterní pivovar Strahov si odnesl ocenění za své pšeničné pivo. Dalšími oceněnými jsou Clock, Řemeslný pivovar Potštejn, a Pivovar Zhůřák.

Anketa Sdružení přátel piva o nejlepší piva, pivovary a pivovarské osobnosti roku se letos konala pošestadvacáté a je nejstarší novodobou soutěží na českém pivním trhu. Sdružení přátel piva mělo k dnešku 1402 registrovaných členů. Právě členové sdružení o vítězích rozhodují, letos se hlasování zúčastnilo 41 procent z nich. Ocenění si odnesl i hostitelský Zámecký pivovar Frýdlant, který výrobu obnovil v roce 2014. Získal třetí místo v kategorii tmavého piva a třetí skončil i mezi minipivovary. "Podobná ocenění hodně pomáhají prodeji, i proto jsme museli rozšířit výrobu," řekl ČTK majitel pivovaru Marek Vávra.

Čepujeme klasiku: Pivovar v Kozlovicích vzdává hold časům valašských Vojvodů

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaKozlovice

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Jen si představte ty kulisy. Citlivě zrekonstruované prostory hospodářských budov starého fojtství z počátků 19. století, kterým dominují kamenné stěny, klenuté cihlové stropy, masivní dřevěné trámy, stoly i židle a k tomu spousta drobných pivních artefaktů, jako jsou třeba dobové etikety, zvýrazňujících nostalgii po tak trochu zapomenutém světě.

To všechno jsou prvky, díky kterým si člověk s celkem klidným svědomím může říct: tady by to šlo. Ptáte se, kde? Ve Valašském pivovaru v Kozlovicích, který je jedním z důležitých center třítisícové obce ležící na rozhraní historických regionů Valašska a Lašska. Jak vidno, sám pivovar, který je v provozu už od roku 2008, se jasně hlásí k prvnímu z nich a my si kromě jiného pojďme říct, proč.

Někdy stačí málo, třeba málo piva…
Ještě než se dostaneme k ukotvení identity, čeká nás aspoň krátké přiblížení okolností jeho vzniku. „Majitel pan Šmíra začal během roku 2006 s rozsáhlou přestavbou areálu, který byl ve zdevastovaném stavu. Snažil se zachovat historickou hodnotu budov a k opravě použil dobové stavební materiály, tedy hlavně kámen a dřevo, a to včetně šindelové střechy,“ říká sládek Petr Krpec.

Náš průvodce ovšem hned vzápětí upozorňuje na další souvislost, kterou mohou tušit snad jen opravdoví znalci regionálních poměrů. „Důležitým podnětem byl i firemní pivovar ve Štramberku, který už tři roky fungoval, ale potýkal se s akutním nedostatkem piva. Poptávka převyšovala nabídku. Takže i díky tomu vznikl náš druhý pivovar tady v Kozlovicích,“ vysvětluje kozlovický rodák, že pivovarské podnikání tady spadá do širšího konceptu projektů v oblasti restauratérství a turismu.

Zkrátka máme k dispozici příklad, kdy činorodý majitel pochopil, že rozhodně nebude na škodu otevřít nový pivovar, když si lidé řemeslně vařené nefiltrované a nepasterizované pivo tolik oblíbili. Navíc dostali možnost sami rozhodnout o tom, jaké názvy budou pro zlatavý mok z Kozlovic nejlepší.

„Udělala se anketa mezi občany a pak se vybraly tři názvy, které se používají dodneška,“ pokračuje sládek a my se už záhy dozvíme, odkud se vzala náklonnost k Valašsku. Světlý ležák plzeňského typu nese jméno Valašský vojvoda, neboť Kozlovice samotné se nazývají dědinou valašských vojvodů, kteří na jejich území kdysi sídlili a spravovali majetky pánů z Hukvald.

V obci navíc působí stejnojmenný folklorní soubor. Abychom se však seznámili kompletně, musíme si představit ještě tmavý ležák flekovského typu, což je Kozlovický fojt, který je typický sladší chutí a lehce kávovým aroma, a to díky praženému sladu. Třetí název je pak Kozlovjan, který používají pro různé speciály.

Turista míří na Lysou…
Právě u speciálů se na chvíli zastavíme, protože i tady zůstávají ve Valašském pivovaru věrni klasice, tedy spodně kvašeným pivům inspirovaným většinou německými recepturami.

„Speciály děláme od podzimu do jara. Většinou je mezi nimi nakuřovaný speciál, tzv. Rauchbier, který jsme nazvali Dým. Dále pivo Bock, opět německý typ, který nazýváme Valašský cap. Potom je to vídeňský speciál patnáctka a hodně oblíbená je taky třináctka Märzen. Kdysi se na našem území vařila, více se chmelila a měla více alkoholu, aby vydržela přes léto,“ připomíná Krpec časy, kdy pivovary neměly strojní chlazení.

Vcelku logickým zpestřením pivní sezóny se za poslední dva roky stal také Turista, neboli světlé výčepní pivo, které v Kozlovicích vaří na přímý popud cyklisticko-turistického lobbingu. Tomu se prostě nevyhnete, náš zákazník, náš pán. „Prodává se hlavně v létě na našich provozovnách, ale pokud vše dobře dopadne, měli bychom jej dodávat i na Lysou horu do Bezručovy chaty,“ navazuje náš průvodce.

Jeho poslední slova nás pomalu vedou k „obchodnímu modelu“ kozlovického pivovaru, který je postaven na zásobování vlastní restaurace a dalších podniků z firemní sítě, které jsou kromě Kozlovic a Štramberku také ve Frýdlantu nad Ostravicí a na Čeladné. Když klapne rozumná dohoda, zavezou pivo taky „mimo svůj komín“, a to třeba do ochutnávkových pivnic v Ostravě.

Ruční práci věrni zůstaneme!
Přestože jsou docela spokojeni s tím, jak jim jde výstav každoročně nahoru, rozhodně nechtějí „honit“ hektolitry. Ostatně, už duch místa s pivovarským srdcem v podobě unikátní měděné varny s ručně kovanými „klobouky“ napovídá, že řemeslo a ruční práce tady zůstává prioritou.

„Nemáme žádné digitální řízení jako moderní varny, které už jsou automatizované. My vaříme ručně zhruba osm až deset hodin jednu várku, což je 500 litrů piva. Když je sezóna, vaříme i osmkrát týdně. Máme tisícilitrové tanky, takže spojujeme dvě várky,“ doplňuje sládek, který musí být stále v akci, aby si byl jistý, že došlo ke správnému kvašení, aby byl správný objem, pohlídalo se chmelení a tak dále.

Úctu ke starým zvykům hospodaření projevují i tím, že suroviny z výrobního procesu využívají pro další účely. Kvasnice vozí do pivních lázní a pro mláto si zase jezdí zemědělci. Odpad je tedy minimální a ekologové mohou zajásat. K veselým projevům ovšem mají často blízko také hosté pivovaru, protože ten se využívá nejen k nejrůznějším exkurzím, ale taky k oslavám, k čemuž slouží samostatný sál.

„Proto bych neřekl, že jsme sezónní pivovar. Funguje to tady po celý rok. Jezdí k nám zájezdy, exkurze, chodí lidé z místních spolků a navíc máme v areálu muzeum obecné školy z přelomu 19. a 20. století,“ jmenuje Krpec další zajímavost, kterou skrývá areál v atraktivním beskydském podhůří.

Vyšší kapacita, nebo nový pivovar?
Když si nakonec začneme povídat o tom, jakou vizi mají v Kozlovicích pro další léta, je obvyklá otázka na zvyšování kapacity trochu zbytečná. Valašský pivovar už je svým způsobem tradiční značkou, která má svoji výrobu vytíženou a chce se věnovat především klasickým spodně kvašeným pivům, mezi nimiž hraje prim oblíbený světlý ležák „Vojvoda“.

Pro experimenty se však prostor najde. „Budeme se rozvíjet jinou cestou. Během jednoho až dvou let bychom měli otevřít nový pivovar na zámku v Rychvaldě u Ostravy, kde chceme mít jeden tank jenom na svrchně kvašená piva. Už tam máme dokončenou varnu,“ přiznává sládek, že se nadále chtějí držet originální filozofie oživování historických míst napříč regionem.

Vypadá to, že se mu už brzy splní výzva uvařit svrchně kvašené pivo z amerických chmelů. Přestože je zastáncem ležáků, tvrdí, že je třeba zkoušet i nové styly, které si také nacházejí své zákazníky. Ale všechno chce svůj čas. Teď, když se nám blíží zima, začínají být v kurzu jiná piva.

„Na zimu už to chce aspoň čtrnáctku, hutné pivo, které zahřeje na těle i na duši,“ loučí se s námi zástupce Valašského pivovaru.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Valašský pivovar v Kozlovicích
Místo: Kozlovice 1, areál starého fojtství
Druhy piv: celoročně je v nabídce světlý ležák Valašský vojvoda 12° a tmavý ležák Kozlovický fojt 12°, dále je to během léta světlé výčepní pivo Turista 10° a podle sezóny speciály pod názvem Kozlovjan a také celá škála ochucených piv
Stáčení a prodej: v pivovarské restauraci čepují čerstvé pivo přímo z tanků, dále plní KEG sudy o objemu 10, 15, 30 a 50 litrů a také pet lahve o objemu 1,5 litru
Výstav: zhruba 800 až 900 hektolitrů za rok

Dobré pivo je jako krásná žena, říká emeritní sládek plzeňského pivovaru

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Plzeň.cz

V pivovarnictví se emeritní sládek Pavel Průcha pohybuje už téměř půl století. Za celoživotní přínos české pivní kultuře dostal letos ocenění od Českého svazu pivovarů a sladoven a byl uveden do Síně slávy českého pivovarství a sladařství.

Když popisuje své začátky v plzeňském pivovaru, čiší z nich Hrabalova a Menzelova postřižínská poetika. Zároveň i neskutečná fyzická dřina v extrémních podmínkách roztopené varny či chladu a vlhku pivovarských sklepů. „Při pohledu na historické záběry, promítané na návštěvnické trase Plzeňského Prazdroje, si pokaždé kladu otázku, jak je vůbec možné, že jsme za necelých 50 let učinili takový pokrok,“ kroutí nevěřícně hlavou a dodává, že ještě na začátku 70. let sám přikládal pod kotel uhlí lopatou a vyvážel popel a mláto v kolečku.

Pavel Průcha vystudoval vysokou školu chemicko-technologickou a poté několik let působil v podniku Lachema Kaznějov, která vyráběla mimo jiné legendární Vitacit. V roce 1970 však přesedlal na pivovarnický obor, který mu přirostl k srdci a zůstal mu věrný dodnes. O pivovarství a sladařství říká: „Je to profese, která člověku přináší naprosté uspokojení z jeho práce. Je to objevování a poznávání stále něčeho nového. Každý rok má totiž sládek trochu jiný chmel a kvasinky jsou živé organismy, reagující na stovky podnětů z okolního prostředí. Přesto musí docílit toho, aby pivo chutnalo vždy stejně.“

V pivovaru začínal jako pomocník vařiče a přes práci vrchního sládka, hlavního technologa a vedoucího kontroly kvality se stal členem týmu obchodních sládků Václava Berky, kde působí dodnes. Legendární tým zkušených odborníků, takzvaných agentů kvality, objíždí všechny země, kde se čepuje Pilsner Urquell a proškoluje tamní partnery i veřejnost v tom, jak ho správně ošetřovat, skladovat i čepovat. „Pivo Pilsner Urquell by mělo chutnat stejně v Praze U Pinkasů jako na Time Square v New Yorku nebo kdekoli jinde na světě. Obchodní sládci proto učí hostinský personál, jaké má plzeňský ležák vlastnosti, jak by měl skutečně chutnat a jak toho docílit správnou péčí a zacházením.“

Oblibu českého piva ve světě vysvětluje plzeňský emeritní sládek tím, že oproti zahraničním pivům má vyšší pitelnost, což znamená, že po napití láká dát si další. Druhým faktorem úspěchu jsou pak unikátní české suroviny vysoké kvality. „Plzeňské pivo je v pivovarském světě stále uznávaným nápojem díky své kvalitě a charakteristické chuti, a nedostižným vzorem pro světlá spodně kvašená piva. Ve všech zemích se liší od místních, byť kvalitních piv,“ říká.

Jako konzultant a emeritní sládek plzeňského pivovaru. Předává své celoživotně nabyté zkušenosti svým následovníkům, je zapojen do řady vzdělávacích programů, které podporují šíření kultury čepování českého piva v tuzemsku i zahraničí a podílí se na vzdělávání nových zaměstnanců Prazdroje. „Společně s dalšími bývalými sládky Plzeňského Prazdroje mám možnost zajít do zvláštního oddělení pivovarských sklepů, kde probíhá srovnávací výroba malého množství piva Pilsner Urquell. Mladina zde kvasí v dřevěných kádích a mladé pivo zraje ve dřevěných ležáckých sudech jako před 174 lety. Jsme určitou lidskou kontrolou, aby dnešní následovníci věděli, že jejich pivo „uvařené nahoře“ chutná opravdu pořád jako kdysi,“ popisuje Průcha úlohu emeritních sládků.

A jaké vlastnosti tedy podle Pavla Průchy nesmí pivu chybět, aby bylo dobré? „To je jako ptát se co nesmí chybět ženě, abychom o ní řekli, že je krásná. Pivo je nápoj, který by měl nejenom ukojit žízeň, ale i být dokonale chuťově vyladěný.

Češi pozvali Švédy před zápasem do pivovaru. Jak čepovala vybraná trojice?

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Sport.czPrazdroj

Než se čeští hokejisté se Švédy potkají na ledě v zahajovacím utkání Karjaly, navštívili plzeňský pivovar, kde měli všichni od hokeje na chvíli pauzu. Prohlídka výroby, historických sklepů a také samotné točení hořkého moku. K pípě se postavili Milan Doudera, Richard Jarůšek a Lukáš Radil. Kdo z nich byl lepší?

Češi jsou národem pivařů, o trojici vybraných českých hokejistů to ale zrovna neplatí. A kde se potkali reprezentanti s českým točeným pivem nejdále, v jaké zemi? Padly tři odpovědi - Rusko, Amerika a překvapivě i Třinec.

A jak to mají hokejisté s konzumací piva po zápasech? "Když se zeptají trenéra, tak jo," byla první reakce od Jarůška. "Povolené není, ale občas si dáme," usmíval se Radil. Třetí byla typicky česká. "Když se vyhraje a je dobrá nálada, tak jedno určitě není zakázané," dodal Doudera.

Svatomartinský speciál je jako stvořený k dozlatova upečené huse

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iLuxus.czKrušovice

Milovníci speciálních piv se po roce opět dočkali: už za pár dnů mohou ve své oblíbené hospodě ochutnat Svatomartinský speciál 13. Jak sám název napovídá, pivovarníci ho uvařili k oslavám svátku svatého Martina. Po loňské dobré zkušenosti si na něm pochutnají i na Slovensku, kam míří celkem 520 hektolitrů. Štamgasti v Čechách a na Moravě budou mít k dispozici 750 hektolitrů, což je o padesát více než vloni.

Svatomartinské pivo se letos vyrobilo už po čtvrté v řadě. Jde o nefiltrovaný extra hořký světlý speciál s objemem alkoholu 5,9 %, který se vařil začátkem září a pět týdnů zrál při teplotách kolem nuly. Žatecký chmel, který pivu dodává jedinečnou chuť, pochází z letošní sklizně. Při výrobě speciálu sládci použili technologii studeného chmelení – to znamená, že se pivo dochmeluje i během ležení, takže se do něj postupně uvolňují aromatické látky. Proto se vyznačuje výrazným chmelovým aroma.

„Svatomartinské pivo posíláme zhruba do tisícovky provozoven v Čechách i na Moravě. I já sám se těším, až si ho půjdu vychutnat s kamarády do naší oblíbené restaurace společně se svatomartinskou husou. Budu rád, když si na ně zajdete také, Svatomartinský speciál si nesmíte nechat ujít,“ konstatoval obchodní ředitel pro gastronomii z českého HEINEKENU František Čermák.

Svatý Martin, který slaví svátek 11. listopadu, má podle lidových pranostik přijet na bílém koni a přivézt první sníh, což signalizuje, že definitivně přišla zima. I proto naši předkové svátek spojovali s odpočinkem po celoroční práci, kdy byla úroda pod střechou, a těšili se na svatomartinské hodování. Na stole nechyběla vykrmená a do zlatova upečená husa. Podle legendy na pekáči mohla skončit také proto, že světce Martina, který žil ve čtvrtém století, husy svým kejháním rušily při jeho kázání. Podle druhé legendy se skromný Martin před tím, než byl zvolen biskupem, schoval do kurníku, ale husy ho prozradily. Ať už to bylo jakkoli, tato oblíbená tradice se udržela do dnešních dnů. Pořádnou husu je třeba zapít pořádným pivem a Svatomartinský speciál je pro to jako stvořený.

Effie 2016: Reklama na vymyšlené pivo Patron fungovala nejlépe

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:MarketingSales.czGambrinus

Plzeňský Prazdroj společně s agenturou McCann dosáhl toho, že víc než polovina českých pivařů už nic nemá proti pivu Gambrinus a tržní podíl desetistupňového piva této značky v hospodách a restauracích stoupl o 5 procent. To je výkon hodný ceny Grand Prix!

V sále kina Lucerna dnes Asociace komunikačních agentur (AKA) rozdělila ceny za efektivitu reklamy Effie 2016.

Celkem se do soutěže Effie přihlásilo 65 kampaní, cenu dostalo 25 z nich. Nejvíce cen posbíraly agentury Ogilvy a McCann. Grand Prix za výjimečnou práci v oboru si odnesla kampaň značky Gambrinus od agentury McCann, která úspěšně zabojovala s předpojatostí pivních fandů.

Stejná agentura vyhrála s kampaní Raiffeisenbank i kategorii finančních služeb.

Pivní značka Březňák z portfolia Heineken získala zlato za kampaň od agentury VCCP představující táty jako hrdiny.

V kategorii spotřebního zboží si zlato odnesla Indulona, tradiční značka kosmetiky, která prošla oživením. Pro Saneca Trade CZ kampaň připravila agentura Leo Burnett Advertising.

Nejsilněji obsazenými soutěžními kategoriemi byly Malý rozpočet, kde zlato získal Vodafone s kampaní od McCann "Nečekám, žiju!", a kategorie Ostatní služby, kde bodovala RWE s kampaní Y&R na pronájem LED žárovek.

Tuzemskou podobu této celosvětové soutěže pořádá AKA letos podevatenácté. Práce posuzuje porota složená z marketérů významných společností, odborníků z výzkumných agentur, publicistů a respektovaných osobností agenturního trhu. Členkou poroty byla také Lucie Vaníčková, redaktorka MarketingSalesMedia.

Effie potřebuje zadavatele
Poprvé se akce letos konala pod záštitou prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého. "To nepokládáme za formalitu. Je to první krok k uznání komerční komunikace jako odvětví, které roztáčí ekonomiku, stimuluje poptávku a zaměstnává tisíce vzdělaných lidí," říká předseda pořádající AKA Marek Hlavica.

Poprvé se objevila nová kategorie, která zkoumá efektivitu kampaní vedených státem, samosprávou a jimi zřizovanými organizacemi. Historicky první zlatou Effie si v této kategorii odnesly Ministerstvo pro místní rozvoj a agentura Momentum za kampaň na podporu evropských fondů.

"Effie se celosvětově posouvá k otevřenému fóru zadavatelů a agentur, na kterém nejvýznamnější hráči na trhu sdílejí svoje know how s jediným cílem - co nejlepší výsledek za co nejlepší cenu. Klíčovým slovem ale není úspora, nýbrž výkon," říká Marek Hlavica a dodává, že česká Effie by se měla vydat stejným směrem. Překážkou je podle něj zatím absence silné a aktivní komunity zadavatelů, která je v západních zemí motorem proměny Effie ze soutěže v profesní fórum.

Šestý český Adman
Martin Štěpánek dostal prestižní cenu Adman za přínos českému reklamnímu trhu. Pod jeho vedením a spoluvlastnictvím se tuzemská pobočka agentury Publicis rozrostla v holding Lion Communication sdružující další slavné značky jako Leo Burnett, Saatchi & Saatchi, Fallon. Když letos oznámil svůj odchod z reklamní branže, zaměstnával Lion Group 200 odborníků a obsluhoval stovku klientů. Štěpánek se tak připojil k dalším českým Admanům, které jsme dosud mohli spočítat jen na prstech jedné ruky. Jsou jimi Jiří Mikeš, Marek Šebesťák, Josef Havelka, Evžen Hart a Vladimír Zeman (in memoriam).

Najít náhradu za šéfa Budvaru nebude snadné, Boček vedl pivovar 25 let

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iDNES.czBudvar

Jiří Boček stál v čele Budějovického Budvaru 25 let, pivovar přivedl k rekordním výsledkům i úspěchům v mezinárodních sporech o značku. V úterý pivovarník s platností k poslednímu dni roku na funkci rezignoval.

Rezignační dopis nejdéle sloužícího ředitele státního podniku Jiřího Bočka, adresovaný ministerstvu zemědělství, obsahoval jedinou větu. Pro pivovar však znamenala nemilé překvapení.

Boček stál v čele národního podniku Budějovický Budvar 25 let. I když byl v poslední době v dlouhodobé pracovní neschopnosti a o jeho vážném zdravotním stavu se vědělo, ještě před deseti dny dorazil na zasedání dozorčí rady, což vyvolalo dojem, že se jeho zdraví lepší.

Až v úterý vyšlo najevo, že kvůli vážné nemoci Boček definitivně končí, jak jako první upozornily zprávy Seznam.cz. Respektovaný pivovarník byl vnímán jako protiváha tlakům na privatizaci národního podniku a především rozprodeji ochranných známek, které tvoří nejcennější majetek podniku - mají vyšší hodnotu než samotný pivovar.

Zároveň byl také tím, kdo se ve složitých známko-právních sporech s konkurencí z Anheuser-Busch nejlépe vyznal. „Musím říct, že nikdo v podniku tomu nerozumí tolik jako ředitel Boček. On se všeho účastní, jezdil po celém světě, aby u toho byl,“ řekl jeho dlouholetý kolega a bývalý sládek Budvaru Josef Tolar.

Najít kvalifikovanou náhradu proto nebude pro ministerstvo jednoduché, i když podle lidí blízkých pivovaru společnost funguje dobře a nastavenou strategii není potřeba radikálně měnit.

Privatizace? Ministři se neshodnou
Odchod Bočka přesto otvírá spekulace, zda se příznivci privatizace nepokusí opět využít příležitosti a „rodinné stříbro“ rozprodat. Prezident Miloš Zeman, premiér Bohuslav Sobotka i ministr zemědělství Marian Jurečka ovšem privatizaci stáního podniku vždy vehementně odmítali.

„Od začátku říkám, že nebudeme dělat žádné kroky, které by vedly k privatizaci Budvaru. Jde nám o to, aby zůstala forma národní podnik a na něj navázané veškeré známko-právní záležitosti,“ řekl iDNES.cz Jurečka

Například podle ministra financí Andreje Babiše však nemá smysl, aby stát ovládal podnik, jako je pivovar, a prodej Budvaru podporoval. „Nevím, proč stát vlastní pivovar Budvar nebo karlovarský hotel Thermal,“ citovaly Babiše před rokem Hospodářské noviny.

Boček přivedl Budvar k rekordnímu výstavu, který loni dosáhl 1,6 milionu hektolitrů. Budvar je čtvrtým největším výrobcem piva v Česku. Více než polovina produkce jde na export, například v Německu je Budvar nejvýznamnějším importovaným pivem. To vedlo k tomu, že pivovar je na maximu svých kapacit a více piva už vyprodukovat nedokáže.

Odcházející ředitel však ještě stihl zahájit rozsáhlou modernizaci a rozšíření závodu (více zde). To by mělo zvýšit kapacitu pivovaru o 50 procent a umožnit tak Budvaru proniknout na nové perspektivní trhy v Africe a Asii. A to i přesto, že má Boček pověst konzervativního manažera, který se do rozsáhlých zámořských dobrodružství příliš nehrnul.

Najít odbyt pro pivo z rozšířeného závodu však už bude úkolem nového šéfa, který vzejde z chystaného výběrového řízení.

Pivovarské muzeum v Plzni nabízí program plný inspirace

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Alena Lochmannová

Pro ty, kteří hledají nápad na to, jak zajímavě strávit sychravé dny, chystá bohatý program Pivovarské muzeum v Plzni. Nadcházející soboty muzeum zasvětí workshopům s názvem Podzimní inspirace.

Tvořivé dílny se ponesou v duchu řemesel spjatých s pivovarnictvím. Na konci listopadu na ně naváže tradiční Soutěž o nejkrásnější perníček. Do konce roku je v Plzeňském historickém podzemí k vidění také výstava prací studentů sochařství SUPŠ Zámeček.

Každou sobotu od 5. listopadu do 3. prosince jsou návštěvníci zváni do tvořivých dílen pod vedením zkušených lektorů. Pivovarské muzeum v Plzni, které sídlí v původní podobě dochovaném právovárečném domě, bude otevřeno vždy od 10 do 16 hodin.

„Návštěvníci všech věkových kategorií si mohou během pěti sobot postupně vyzkoušet některou z řemeslných a výtvarných technik, které je zároveň pomyslně provedou postupem výroby piva. První sobotu si vyzkouší tkaní pytle na ječmen a provaznictví. Při dalších si osahají bednářské řemeslo a sestaví pivní soudek, ozdobí pivní lahev, vyrobí bedýnku na pivo a na posledním workshopu v prosinci se budou věnovat kovařině a drátenictví. Oblíbenou a léty prověřenou aktivitou je zdobení voňavých perníčků, které mohou na místě přihlásit do tradiční Soutěže o nejkrásnější vánoční perníček,” zve Rudolf Šlehofer, manažer turismu a tradic z Plzeňského Prazdroje.

Na tvořivé Podzimní inspirace naváže již 13. ročník tradiční Soutěže o nejkrásnější perníček. Soutěžící mohou od 26. listopadu do 21. prosince přinášet své nejpovedenější kousky přímo na recepci Pivovarského muzea v Plzni. Soutěží se ve třech kategoriích: Tradiční vánoční perníček, Dětský perníček a Perníkový model s pivovarskou tématikou.

Vyhlášení vítězů proběhne ve čtvrtek 22. prosince a oceněny budou první tři místa jednotlivých kategorií. Vánoční perníčky budou vystaveny v muzeu do 6. ledna 2017.

Od 1. listopadu do 1. května 2017 zve Pivovarské muzeum v Plzni také na novou výstavu připravenou Západočeským muzeem v Plzni, která představuje Zaniklý svět stolních společností. Výstava představuje fenomén minulého století, stolní společnosti, které fungovaly vlastně jako tehdejší sociální síť a ze kterých vzešly významné osobnosti regionální politiky, ale i kultury a sportu.

Spletitá síť chodeb Plzeňského historického podzemí hostí až do 31. prosince unikátní výstavu soch V kameni, sádře a pod zemí. Sochy a modely vytvořili studenti sochařského oboru Střední uměleckoprůmyslové školy Zámeček. Výstava je tvořena výběrem soch, které vznikly na půdě školy v několika posledních letech a práce byly vybrány tak, aby harmonicky doplnily prostory a atmosféru Plzeňského historického podzemí.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.17.08.2017 07:355.314/5.314