Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Milovníci piva míří do Českých Budějovic

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Bc. Šárka Ničová

27. Mezinárodní festival piva, tradiční pivovárenská a zároveň největší událost svého druhu v České republice, se bude konat ve dnech 13. až 18. února 2017 v rámci areálu Výstaviště České Budějovice a.s.. Více než 200 pivovarů bude usilovat o zisk Zlaté pivní pečeti ve 30 kategoriích a úplní vítězové budou soutěžit o hlavní cenu WORLD BEER SEAL 2017, která se udělí poprvé nejlepšímu pivu ze všech soutěžních vzorků. Speciální pivní sortiment přitom představí návštěvníkům a hostům festivalu více než 60 výrobců pěnivého moku.

CO VÍC SI PŘÁT?
„Velkou radost máme z představení irského Guinnesse, bavorských pivovarů z Bayeruthu, z Ruské federace, Severní Osetie, z Kazachstánu či Izraele. Poprvé se v České republice představí také pivo z Řecka. Celkem se zúčastní pivovary z 20 zemí celého světa, tradičně z Japonska, Velké Británie, Ruska, Irska, Španělska, Belgie, Rakouska nebo Ukrajiny. Kvalitně jsou zastoupeny pivovary ze Slovenské republiky, Polska, Maďarska a Německa,“ zmiňuje ředitel Mezinárodního pivního festivalu a organizátor neveřejné degustační části Alois Srb.

UNIKÁTNÍ PIVNÍ POUŤ
V Českých Budějovicích se na jednom místě sejde pivní elita v podobě skvělé prezentace Budějovického Budvaru, Plzeňského Prazdroje, Staropramenu, Heinekenu ČR, mimořádných výrobců z Holby, Svijan, Náchoda, Zubru a všech dalších významných a nenahraditelných velkých a středních pivovarů z České republiky, Polska, Německa a z dalších zemí a pivovarských domů. Chybět samozřejmě nebude ani vítěz roku 2016 Pivovar Jílovice pana Ing. Wünsche. Na festivalu se bude pivovarským hostům a našim návštěvníků prezentovat i dnes velice zajímavý segment, a to nápoje Cider.

Ve dvou soutěžích producentů minerálních vod o ocenění Zlatý český pramen budou usilovat o ocenění výrobci ze Slovenské republiky, Ukrajiny, Ruska, Maďarska, Itálie, Belgie a naši výrobci našich skvělých minerálních vod. Všechny odborné soutěže proběhnou od pondělí 13. února do pátku 17. února 2017 v pavilonu R2.

Pivovar Litovel chce kvůli velké poptávce rozšířit kapacitu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Zemědělec.czAutor:ČTKLitovel minipivovar

Pivovar Litovel chce kvůli velké poptávce více než zdvojnásobit kapacitu svého minipivovaru, ve kterém si zájemci mohou uvařit vlastní pivo. Minipivovar byl zprovozněn v roce 2011, nyní se v něm ročně uvaří zhruba 15 000 litrů piva, což odpovídá stovce dávek piva. Uvedl to sládek Pivovaru Litovel Petr Kostelecký.

„Minipivovar nejčastěji slouží pro komerční vaření piva, které tvoří až 60 procent uvařených dávek. Je oblíbené jako dárek pro muže, k výročím, ale třeba i pro vaření svatebních speciálů. Vlastní pivo si objednávají také skupiny přátel, různé kluby či firmy pro své obchodní partnery,“ uvedl Kostelecký. Kapacita minipivovaru už ale přestává stačit rostoucí poptávce. „Letos plánujeme rozšířit kvasné a ležácké kapacity a zvýšit tak roční kapacitu minipivovaru,“ řekl ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček. V minipivovaru se podle Kosteleckého vaří hlavně spodně kvašená piva a ležáky, ale i vícestupňové speciály. „V poslední době také roste zájem o svrchně kvašená piva typu ale a ipa a jejich speciály. Už jsme tak vařili například medovou ipu či medové pšeničné pivo,“ podotkl.

Osvobodit minipivovary od spotřební daně? Jednoznačně ANO!

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Tomáš Maier

Zákonodárci řeší téma snížení spotřební daně z piva. Pokud jim ale skutečně leží na srdci snaha ušetřit státní kase nějaké peníze a zároveň podpořit podnikání, měli by zrušit celou spotřební daň pro nejmenší pivovary. Vydělali by všichni, píše Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze.

Poslanci první únorový den pustili do druhého čtení návrh z dílny ODS ohledně snížení spotřební daně na pivo, vláda jako celek je proti a protinávrh k zamítnutí v Poslanecké sněmovně podal poslanec za ANO.
Spotřební daň na pivo se naposledy zvyšovala (o 50 %) v lednu 2010 v rámci daňového balíčku úřednické vlády. Poslanecký návrh se tak z hlediska sazeb výrazně přibližuje stavu před rokem 2010.

Aktuálně platná základní spotřební daň z půllitru desítky je 1,60 koruny - tu platí největší pivovary s roční produkcí piva vyšší něž 200 000 hektolitrů a čím je pivovar menší, tak platí z půllitru více sníženou sazbu. Pivovary jsou dle výše produkce rozděleny do šesti skupin a ty nejmenší - minipivovary - s roční produkcí do 10 000 hektolitrů platí z půllitru desítky sníženou sazbu ve výši 80 haléřů.

Evropská unie v tomto smyslu nařizuje pouze minimální sazbu spotřební daně, která aktuálně činí rovnou 1 korunu (přesně 0,0374 €) na půllitr desítky, a tak je zřejmé, že snížené sazby se tato minimální úroveň vůbec netýká.

Úředník to hlídá. Ale je drahý...
Kontrolou, jestli pivovary stát nešidí, a výběrem spotřební daně jsou u nás pověřeni úředníci Celní správy a dlužno dodat, že pivovar je kontrolován úředníkem dle místa své obchodní adresy a nikoliv dle toho, kde se pivovar fyzicky nachází. Takže cesta takového úředníka na kontrolu se může i pěkně podražit.

Oněch největších pivovarských společností je u nás osm (Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken Česká republika, Budějovický Budvar, Pivovary Lobkowicz, PMS Přerov, Pivovar Svijany (resp. LIF) a Rodinný Pivovar Bernard) a průměrně každý měsíc v roce 2016 do státního rozpočtu odvedly dohromady 365 milionů korun.

Minipivovarů je zhruba 350 a ony průměrně každý měsíc v roce 2016 do státního rozpočtu odvedly dohromady pouze 4,4 milionu, což na jeden průměrný minipivovar a měsíc činí v průměru asi 12,5 tisíce korun.

...je dražší než daň od minipivovarů
Je tak na místě položit si otázku, zdali byrokratické náklady na výběr této spotřební daně od minipivovarů nepřevyšují vlastní výběr spotřební daně. Odpověď zní, že jednoznačně ano!

Náklady na úředníka zdaleka nejsou jen jeho superhrubá mzda, takový úředník musí někde sedět, má k dispozici počítač, jezdí do terénu a podobně, což vše stojí nemalé peníze.

Zrušením spotřební daně pro nejmenší pivovary by tak stát jednoznačně ušetřil, a to se bavíme jen o výhodách pro stát, potažmo pro všechny občany. Pro jednotlivé minipivovary by to pak mělo za následek výrazné snížení administrativní zátěže. Už dnes sládkové tráví papírováním více času než na varně či na spilce.

Levný stát? Tak do toho!
Uvedený krok by pak znamenal další výhody, podpořila by se v sektoru minipivovarů podnikatelská aktivita, mělo by to pozitivní vliv na turistický ruch, zaměstnanost, pivní kulturu a rozmanitost a výhod by bylo ještě mnohem více.

Alespoň ty nejmenší subjekty z pivovarského sektoru by tak přestaly být diskriminovány ve srovnání s vinařským sektorem - ani ti největší vinaři totiž neplatí žádnou spotřební daň.

Návrh na zamítnutí snížení spotřební daně na pivo onen první únorový den v Poslanecké sněmovně podal poslanec vládního hnutí ANO Bronislav Schwarz. Bylo by hezké, kdyby ten samý poslanec v rámci druhého čtení navrhnul, aby minipivovary byly osvobozeny od placení spotřební daně, vždyť přece ve volebním programu ANO se doslovně uvádí „Naším cílem je stát, který bude štíhlý, levný a bude dobře sloužit občanům.“.

Liberland má druhé pivo. Patnáctistupňový Liberbeer vytvořil sládek z Krušných hor

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovky.cz

Samozvaný stát Liberland představil v týdnu další vlastní pivo. Patnáctistupňový ale nesoucí název Liberbeer je po loni prezentovaném Liberalovi již druhým v pořadí. Zástupci mikronároda by jej rádi vyváželi do celého světa.

„Jde o svrchně kvašené pivo excelentní kvality z těch nejlepších přísad, jaké se dají na světě koupit. Je dělaný opravdovými profesionály,“ přiblížil serveru Lidovky.cz Vít Jedlička, který nový stát předloni v dubnu vyhlásil na sporném území mezi Srbskem a Chorvatskem.

Liberbeer produkoval sládek z Krušných hor. Podle Jedličky je ještě kvalitnější než pivo značky Liberal, které pod národními barvami Liberlandu vzniklo v loňském roce. „Speciální je v tom, že má spoustu ovocných chutí a nemá žádný takzvaný ocásek. Ani jsem po něm neměl takový bolehlav, který obvykle po třech kouscích mívám,“ uvedl.

Jedlička by chtěl v budoucnu spolupracovat s lokálními pivovary jak na chorvatské, tak i srbské straně. Pivo by mimo jiné rád exportoval do celého světa.

Lokalita, na níž byl Liberland vyhlášen, je předmětem hraničního sporu mezi Srbskem a Chorvatskem. Podle Chorvatů patří Srbsku, které to však odmítá, protože by jinak přišlo o řadu další sporných území kolem Dunaje. Experti na mezinárodní právo se shodují v tom, že stát vznikl na území, kde nejsou přesně vytyčené hranice, neznamená to ale, že nikomu nepatří.

V Belgii vyrobili první úplně nealkoholické pivo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Sputnik

Noviny Soir informovaly, že společnost AB InBev po několika letech výzkumů patentovala a zavedla inovativní technologii vaření piva, která umožňuje vyrábět stoprocentně nealkoholické světlé pivo značky Pils. Jeho chuťové vlastnosti nezaostávají za originálním nápojem.

Do to doby byl obsah alkoholu v takzvaném „nealkoholickém" pivě 0,5% — 1,2% a chutí se odlišovalo od originálu, říkají belgičtí pivovarníci.

Bezplatná degustace jednoho milionu lahví tohoto nového piva bude provedena v belgických síťových obchodech již během nejbližších týdnů, říkají noviny.

Belgičané se chvástají tím, že v království vaří okolo 450 druhů piva, mnoho z nich je experty každý rok přiznáváno za nejlepší na světě.

Minipivovar vyrobil jedinečné uzené pivo. Lahve mu ale v komíně nevisí

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martin VokáčEden

Centrum Eden v Bystřici nad Pernštejnem hostí o víkendu uzené slavnosti. Nádvořím voní stovky kilogramů masa, klobás a salámů. „K tomu by se výtečně hodilo i uzené pivo,“ řekl si sládek zdejšího minipivovaru Vladimír Vecheta. A tak vymyslel unikát, který pivař jinde nesežene.

„Pivo se normálně uvaří, dá do flašek a pak se na čtrnáct dní, nebo jak je potřeba, pověsí do komína,“ se smíchem vysvětluje sládek minipivovaru Eden.

Samozřejmě si dělá legraci. „Ale této legendě tu věří skoro všichni, kdo nikdy nebyli v pivovaru. Kdo jsou zasvěcení, samozřejmě vědí, že to je nesmysl a dělá se to trochu jinak,“ říká už o něco vážněji.

Jeho minipivovar Eden se na nejrůznější speciály zaměřuje. Kromě klasických piv od jedenáctistupňového po čtrnáctistupňové vaří i tmavou osmnáctku.

„Když jsme areál otevírali, měli jsme ideu, že zdejší pivovar bude vařit speciály a že bude takovou experimentální laboratoří,“ vypráví Vecheta. „Cílem bylo, když se tu koná nějak zaměřená akce, abychom uvařili i speciál, který těm slavnostem bude odpovídat,“ dodává.

Uzeným slavnostem logicky odpovídá pivo uzené. Minipivovar ho na víkend připravil zhruba 700 litrů. Protože je vázán dotačními podmínkami, může ho vařit jen pro sebe a právě pro tyto speciální příležitosti. „Jinde nemůže být k dostání. Proto má svého ducha a je to unikát,“ upozornil sládek.

Echt česká verze. Jako byste jedli sušenou kotletku
Jeho uzené pivo se vyrábí podle starých bavorských receptur. Zejména v okolí Bambergu je takzvané nakouřené pivo, neboli „rauchbier“, velmi oblíbené. Dělá se prakticky stejně jako pivo klasické, k výrobě se ale používá část sladu, který se suší nad kouřící rašelinou. Ten vůni nasákne.

„Recepty jsme si upravili tím způsobem, že uzené je z piva cítit tak markantně, jako kdybyste skutečně jedli sušenou kotletku. Je to dáno tím, že pivo vaříme ze sta procent nakouřeného sladu, což německé recepty nemají. Nakuřované pivo ho obsahuje méně,“ objasňuje Vecheta.

Německé receptury, které našel na internetu, doplnil o poznatky českých pivovarníků. „Zvolil jsem echt českou verzi. Protože jak se sníží poměr uzeného sladu, chuť uzena výrazně mizí,“ dodává sládek.

Pivovar vyrobil speciálu dvě verze. V lahvích se objevilo polotmavé s podílem karamelového sladu, u výčepu bylo k dostání světlé. „Zkusil jsem obě. To světlé je ale lepší. Asi proto, že obecně tmavší piva moc nevyhledávám. Ale i proto, že točené bylo na chuť takové uzenější,“ porovnával jeden z návštěvníků slavností Luboš Křivánek.

Pivo už uvařili z brambor i dýní, na Velikonoce zkusí čokoládu
Na podobné speciály je minipivovar Eden specialista. Vyrobili tu už i pivo z brambor nebo z dýní. To na bramborové a dýňové slavnosti.

„Bramborové pivo nikdo kromě nás v republice nedělá, při tom receptura je asi 300 let stará a pochází také z Německa. Pivo dýňové je oblíbené v Severní Americe a v Mexiku,“ poznamenal. Sládek zkouší i piva ovocná.

A o Velikonocích budou moci labužníci v Edenu ochutnat další výjimečnou raritu. Minipivovar připraví pivo čokoládové.

„To bude opravdový experiment. Nejen, že bude z čokoládového sladu, ale použijeme při výrobě i skutečnou čokoládu,“ nemůže se dočkat dalšího pokusu Vladimír Vecheta.

Zlevní Čechům za „útrapy“ s kouřením a EET pivo? ODS brnká na alkoholovou strunu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Blesk.czAutor:Jakub Veinlich

Projde nakonec Sněmovnou návrh ODS na snížení spotřební daně u piva? Šanci má. I když vláda s plánem loni v prosinci nesouhlasila a podobné stanovisko drželi ve Sněmovně i vládní poslanci. Ministr financí přitom takový krok u sudového piva navrhoval už v roce 2015. Občanští demokraté chtějí nižší sazbou kompenzovat hospodským náklady spojené na zavedení EET.

Češi jsou národ pivařů. To je všeobecně známé. A když politici chtějí před volbami zaujmout, zahrají třeba i na alkoholovou strunu. Aktuálně proto v Poslanecké sněmovně opět ožilo téma snížení spotřební daně u piva z nynějších 32 korun na 26,80 Kč za hektolitr. Do roku 2010 byla sazba daně u piva 24 Kč. S návrhem ODS už v prosinci vláda nesouhlasila.

„Já jenom připomínám, že když klub KSČM navrhoval podobné návrhy na snížení nepřímých daní, zejména tedy DPH, například na základní potraviny a další a další věci, tak se tady šířeji u potřebných věcí s podporou nesetkal, a to ani u ODS,“ mluvil k poslancům předseda klubu KSČM Pavel Kováčik a dodal, že z mnoha návrhů ve Sněmovně je vidět, že je tu „doba těhotná předvolebními událostmi“. Narážel tak na blížící se volby do Poslanecké sněmovny, které budou na podzim.

Snížení sazeb navrhla ODS i u malých nezávislých pivovarů, čímž chtěla podpořit i rozvoj měst a okolních regionů. „Je čas snížit daně, můžeme to udělat, tento návrh má podporu celého trhu, všech profesních organizací,“ argumentoval za předkladatele předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura.

A bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) k tomu doplnil, že snížení daně má být mimo jiné kompenzace pro hospodské, kterým stát nařídil zavedení EET, od května zakáže kouření a podobně.

„Já bych vás prosil, abyste toto vzali také jako částečnou kompenzaci a pomoc těm, na které jste navalili zbytečné náklady,“ žádal poslance Bendl.

I přes dohady prošel zákon do druhého čtení. Řešit ho bude rozpočtový výbor. I když pokus o jeho shození ze stolu tu byl.

„Vidím ho jako nesystémový, takže dávám procedurální návrh na zamítnutí tohoto zákona,“ navrhoval Bronislav Schwarz z hnutí ANO. Pro hlasovala většina vládních poslanců, kteří tou dobou byli ve Sněmovně, ale na zamítnutí to nestačilo.

Do voleb se to nemusí stihnout
Neprošlo ani zkrácení doby na projednávání ve výboru na třicet dní. Poslanci se jím tak budou ve druhém čtení zabývat až v březnu. Že se zákon nemusí stihnout projednat, připouštějí politici napříč stranami.

„Zda je to stihatelné, záleží na dohodě těch, kteří ho podpořili a na průběhu projednávání. V optimálním případě si myslím, že ano,“ řekl Blesk.cz předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jiří Mihola. Jak se vládní poslanci z KDU-ČSL k zákonu postaví v závěrečném hlasování, zatím nechtěl odhadovat. „Hodně bude záležet, jak bude zákon ve finále vypadat,“ dodal Mihola.

Zpravodajem zákona je bývalý ministr financí a šéf TOP 09 Miroslav Kalousek. Vládní zamítavé stanovisko nenechal bez povšimnutí a označil ho za nekvalifikované, účelové a hloupé. „Hledat rovnost a nerovnost ve zdanění spotřebních daní mezi cigaretami a pivem, to pardon jako, takovýhle nesmysl by snad nemohla napsat ani ‚zkorumpovaná pakáž‘,“ prohlásil Kalousek. A věří, že zákon nakonec projde ještě do voleb. Podle šéfa TOP 09 byla vidět po prvním čtení k zákonu rozmrzelost na předsedech vládních poslaneckých klubů. „Z té rozmrzelosti soudím, že se budou snažit k mobilizování svých klubů, aby ten zákon neprošel, což by byla škoda,“ dodal pro Blesk.cz Kalousek.

Pro budou hlasovat také poslanci hnutí Úsvit. „Je to pobídka pro podnikatele, kterou vítáme,“ řekl Blesk.cz předseda klubu Marek Černoch.

Pivo a redukční dieta? Jde to, ale opatrně!

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Doma.cz

Co dělat, když máte rádi pivo, ale přitom chcete zhubnout?
Pozitivní vztah Čechů a Češek k pivu je známý. Stále se ještě roční spotřeba pohybuje okolo 160 litrů na osobu, což nám stačí, abychom zaujímali první místo na celém světě.

Další statistiky také hovoří jasně: "Přibývá Čechů, kteří si neudrží svou optimální tělesnou hmotnosti, tedy Čechů s nadváhou a obezitou,“ říká nutriční terapeutka Věra Boháčová.

Jak je to s konzumací piva právě při redukční dietě?
Snad každá žena má nějakou zkušenost s hubnutím (ať už vlastní nebo u svých nejbližších). A když patříme mezi přívrženkyně zlatavého moku? Je nutné ho při hubnutí plně vyloučit nebo existuje možnost, jak ho do svého režimu zařadit?

V čem nám pivo pomáhá?
• Pivo je "iontový nápoj“ obsahující řadu vitaminů, minerálních a dalších látek s pozitivním vlivem na náš organizmus
• S výhodou se mírná konzumace piva využívá pro lepší trávení a při některých ledvinných onemocněních
• Nealkoholické pivo je vhodnou součástí celodenního pitného režimu
• Malé množství alkoholu může mít pozitivní vliv na srdečně-cévní systém (individuálně posouzeno)

V čem nám pivo škodí?
• I pivo je alkohol, který je pro organizmus toxický (negativní vliv zejména pro játra, mozek)
• Nadměrná konzumace piva může výrazně zvyšovat příjem energie
• U pijáků piva se častěji objevuje rizikový typ obezity (typu jablko, kdy se tuk hromadí v oblasti břicha a hrudníku)
• Konzumaci piva nemůžeme doporučit všem (dětem, dospívajícím, těhotným a kojícím ženám, lidem s onemocněním jater a slinivky, lidem s nutností dodržovat některá striktní dietní doporučení, lidem závislým).

Veškeré výše popsané pozitivní vlivy piva na nás organizmus se týkají pravidelné umírněné konzumace (1-2 piva denně), pokud se snažíme celotýdenní "deficit“ dohnat v pátek večer, veškerá pozitiva jsou fuč.

A závěr?
Chceme-li hubnout, jednou ze základních zásad je dodržování pitného režimu. Jeho součástí může být i pivo, nejlépe v nealkoholické variantě. Několik sklenek piva může podpořit trávení, dodat důležité vitaminy a minerální látky.

Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že pivo je nápoj alkoholický, tedy i energetický a bylo by velkou chybou kvůli energii z piva vytěsňovat z diety jiné potraviny, které tam mají své důležité místo. Pivo v alkoholické formě navíc nemůžeme doporučit všem, vždy je potřeba vhodnost/nevhodnost posuzovat individuálně.

Ze Samsonu se možná stane Budweiser

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Česká poziceAutor:Miroslav PetrSamson

AB Inbev chce do modernizace Samsona, jednoho z nejmenších průmyslových pivovarů v Česku, investovat 380 milionů. Možná dojde i na nová piva.

Roky upadající českobudějovický pivovar Samson prochází modernizací. Jedna z největších pivovarnických investic v Česku má několikanásobně zvýšit produkci. A není vyloučeno, že v Českých Budějovicích dojde na nová piva, třeba i se značkou Budweiser.

Samson totiž vlastní americkobelgický světový gigant Anheuser Busch Inbev (AB Inbev), který má k této značce práva stejně jako Budějovický Budvar a už sto let se o ně po světě s českým národním podnikem soudí.

Čtyři sta tisíc hektolitrů
AB Inbev hodlá v Samsonu utratit podle mluvčí koncernu Kathleen van Boxelaerové na 15 milionů dolarů (asi 380 milionů korun), což je nejvíc od privatizace na začátku 90. let. To má umožnit výrazné zvýšení roční produkce z nynějších sotva 90 tisíc hektolitrů k objemu podle informací LN dosahujícímu až 400 tisíc hektolitrů. Samson například ruší tradiční otevřené kvasné kádě, instaloval místo nich objemné CK tanky, inovuje sklady, pasterizaci, filtraci, rozšíří činnost obchodního oddělení.

Jedná se o pokračování dočasně přerušeného projektu, který AB Inbev zahájil v Samsonu krátce poté, kdy ho před necelými třemi lety koupil od firmy Taurus One Limited ovládané stíhaným podnikatelem Františkem Savovem.

František Savov je podnikatel spojovaný s kontroverzními obchody kolem někdejšího svazáckého majetku. Mimo jiné ale ovládá i knižní vydavatelství Mladá Fronta a některá média. V současnosti jej stíhá policie pro podezření z daňových úniků.

„První fáze modernizace“
AB Inbev má evidentně se Samsonem, který patří k nejmenším průmyslovým pivovarům u nás (a má sotva půlprocentní podíl na celkové produkci v Česku), velké plány. Světový pivovarnický lídr, který se loni dohodl na převzetí globální dvojky SABMiller, ale víc podrobností nesděluje. V koncernu tají, o kolik přesně chtějí v Samsonu zvýšit produkci, zda tam přesunou ze smíchovského Staropramenu výrobu své značky Stella Artois, nebo zda začnou v Budějovicích vyrábět vlastní Budweiser.

„První fáze modernizace v Samsonu, která začala po integraci s AB Inbev ve druhé polovině roku 2014, pokračuje bez problémů. Více budeme komentovat až s odstupem,“ uvedla pro LN mluvčí Kathleen Van Boxelaer.

V roce 2015 vyrobil Samson necelých 84 tisíc hektolitrů piva, z toho přes polovinu exportoval. Sedm let předtím produkce dosahovala téměř 150 tisíc hektolitrů. Navýšení výroby o 200 nebo až 300 tisíc hektolitrů, jaké nyní plánuje, nemá podle lidí z branže šanci na tuzemském stagnujícím a silně konkurenčním trhu se značkou Samson uplatnit. Většina by tedy putovala za hranice.

„Český pivovarnický trh už nemá příliš rostoucí potenciál. Z toho pohledu mi přijde tak výrazné navýšení produkce Samsonu jako ekonomický nesmysl. Vyrobit to sice mohou, ale těžko prodají,“ soudí Tomáš Maier, který je členem Beeronomics Society (společnosti ekonomů, zabývajících se pivem a pivovarstvím) a na České zemědělské univerzitě v Praze přednáší ekonomiku pivovarů.

Dá se očekávat, že AB Inbev přesune do svého Samsona zdejší výrobu své značky Stella Artois, kterou si dosud licenčně nechává vařit ve smíchovském Staropramenu. Jenže to je řádově jen několik desítek tisíc hektolitrů ročně.

Příznivá bilance sporů
Velká část navýšené produkce by tedy připadla na jinou značku. Nabízí se například Budvaru konkurenční Budweiser nebo Bud. Výroba „nepřátelského“ piva by se rozšířila z druhého konce Atlantického oceánu na vzdálenost pouhých čtyř kilometrů od Budvaru. A nemusí se jednat jen o psychologický tlak na jediný český národní podnik, kterému se americkobelgický gigant snaží zabrat co největší část trhu.

Budvar má totiž dosud poměrně příznivou bilanci známkoprávních sporů s AB Inbev. V letech 2000 až 2016 bylo definitivně ukončeno 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál 136 případů a deset sporů skončilo smírem nebo remízou.

Za posledních 25 let Budvar skoro čtyřikrát navýšil roční produkci na nynějších 1,6 milionu hektolitrů (loni zahájil investiční akci za 1,5 miliardy korun, která má zvýšit kapacitu výroby o 20 procent), a rozšířil export a registraci ochranných známek Budweiser z 18 do 76 států. Leckde právě na úkor mnohonásobně většího AB Inbevu, který se i tak dál snaží českobudějovického rivala z pozic vytlačit.

„Momentálně zvažujeme možnosti expanze pod značkou Samson Budweiser,“ uvedla v roce 2014 krátce po koupi Samsonu tehdejší mluvčí AB Inbev Karen Couck.

Budweiser z varny Samsonu
Podle odborníků na autorské právo a duševní vlastnictví by za určitých okolností mohl AB Inbev v Samsonu piva se značkou Bud nebo Budweiser skutečně vyrábět. Prodávat by je prý ale mohl jen tam, kde má sám známková práva. Budvar mu je ale ve svůj prospěch blokuje v rámci Evropy ve většině zemí, včetně Česka a okolních států.

„O komplikaci ve známkoprávní situaci vůči Budějovickému Budvaru bych nemluvil. Vařit v Samsonu například Budweiser by nedávalo ekonomický ani jiný smysl. Ale i kdyby, tak na pozici Budvaru by to nemělo žádný vliv,“ tvrdí například právník Lukáš Lorenc z kanceláře Čermák a spol, která národní podnik dlouhodobě zastupuje ve známkoprávních sporech po světě.

Jiní právníci usuzují, že vzhledem k právní ochraně Budvarského „Budweiseru“ by AB Inbev zřejmě ani nemohl v Samsonu své pivo s etiketou „Budweiser“ vařit. A pokud ano, vinětu by měl lepit na lahve až v zemi, kam práva Budvaru nesahají.

Podle další odbornice – právničky Denisy Assefové z mezinárodní kanceláře Schönherr –, může u nás dojít ke sporům o použití výrazu Budweiser na etiketách. Samson smí už léta užívat Budweiser Bier jako Evropskou unií chráněné zeměpisné označení místa, kde se vyrábí. Může ale dojít na etiketě k záměně za značku piva (ochrannou známku). Sesterská společnost Samsonu – Budějovický měšťanský pivovar (také ovládaná AB Inbevem) si loni a předloni zaregistrovala tři nové ochranné známky, ve kterých se slovo Budweiser vyskytuje.

„Celkově to spíš hodnotím jako pro veřejnost zajímavé zdramatizování situace, v praxi si však nemyslím, že je pozice Budvaru zásadně ohrožena co se týče práv k užívání označení Budweiser Bier,“ uvedla pro LN Assefová.

AB Inbev už Budvar nechce?
Jako možné zdůvodnění koupě Samsonu a rozšíření jeho produkce v Česku se tak jeví spíš snaha AB Inbev vylepšit si u nás pozici pro případ, že se stát rozhodne Budvar prodat. Zájemce, který má ochranné známky Budweiser a ještě ke všemu u nás pivo vaří, by mohl mít lepší vyjednávací pozici. AB Inbev sice v poslední době tvrdí, že o Budvar už nemá zájem, ale případnou koupí by si tak jednou pro vždy vyřešil vleklé známkoprávní tahanice a obsadil všechny trhy Budvaru.

Stát mohl komplikaci s působením AB Inbev zabránit tím, že by pivovar koupil před tím, než ho získal Savov a kdy ho tehdejší majitelé Miroslav Leština a Jan Diviš v roce 2009 nabízeli ministerstvu zemědělství k prodeji. Za tento malý a zadlužený pivovar na pokraji insolvence chtěli až přehnaně vysokou cenu 1,5 miliardy korun (včetně ochranných známek s označením Budweiser, které pivovar už tehdy také držel).

Vedení Budvaru doporučilo o nabídce jednat, ale tehdejší ministr zemědělství Petr Gandalovič koupi zamítl. „Úředníci tehdy nebyli evidentně na takovouto situaci připraveni. Ale na druhé straně, proč by to měl stát kupovat? Samson ani pod vládou AB Inbevu český národní Budvar neohrožuje,“ soudí nezávislý pivovarnický expert Jan Veselý, někdejší prezident Evropského svazu pivovarů.

Pivo vařil doma v kuchyni, teď chystá v Albrechticích nový pivovárek

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaAlbrechtický

Rozvoj malých pivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a nezadržitelně se blíží ke čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT je pravidelně mapuje prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude i v roce 2017 pro čtenáře objevnou cestou za poznáním tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

To, že nové pivovárky poslední dobou vznikají, lidově řečeno, i v malých dědinách, není žádnou novinkou, ale prostě faktem. Potvrzuje to i náš dnešní 32. díl seriálu Pivní mapa, který nás zavede do Albrechtic u Českého Těšína. Čtyřtisícové obce, která již brzy bude mít nový unikát. Tím hlavním je zatím dřevěný kostel svatého Petra a Pavla postavený v roce 1766.

Právě kolem něj musíte projet, když chcete zavítat do Albrechtického pivovaru, který sídlí v malém průmyslovém areálu na konci vesnice. Tam na nás čekal pan Lukasz Niemiec, se kterým jsme se domluvili na prohlídce aktuálně dokončovaného „fungl“ nového pivovárku.

Začínali doma v kuchyni
Jeho vznik je vyústěním nadšeneckých snah o vlastní moderní výrobu, která bude schopna vyjít vstříc stále rostoucí poptávce žíznivých pivařů. Na počátku přitom bylo klasické domácí vaření.

„Začínali jsme jako domovarníci v kuchyni, odkud nás ale ženy velmi rychle vyhnaly. Postupně jsme s kolegou podle knížek, internetu a prvních pokusů zjistili, že i tak lze uvařit pivo, které lidem z okolí celkem chutnalo, a my nestíhali vařit,“ směje se Lukasz při vzpomínce na zhruba sedm let staré pivní kořeny.

Jelikož časem stále zvyšovali počty várek, sehnali si po známostech první varnu, kterou po úpravách dostali na kapacitu 250 litrů. To už ale nemohli dál zůstat doma, a tak se na dva roky přesunuli do Karviné, kde našli dočasný „azyl.“

„Řekli jsme si, že už by bylo na čase se konečně vrátit domů do Albrechtic, kde nám kolega mohl poskytnout volnou halu, kterou jsme předělávali. Teď v ní máme nainstalovanou novou dvounádobovou varnu a k tomu ještě cedící a vířivou káď. Kapacita je deset hektolitrů na jednu várku,“ říká náš průvodce.

Tisíc litrů je minimum
Věří, že právě takové množství piva bude tak akorát, i když v počátcích zřejmě nebudou naplno využívat zázemí ležáckého sklepa, kde mají připravených deset tanků.

„Dřív jsme vaření pořád nestíhali, což nás hnalo dopředu a chtěli jsme pro lidi vařit víc a víc. Došli jsme k tomu, že tisícilitrová varna je minimum. Jestli se bude dařit, budeme chtít do pivovárku dál investovat, ale to zatím jen výhledově,“ upozorňuje Lukasz.

Pivovar je zatím v přípravě, takže stále zbývá dost času na plánování, jak bude vše fungovat během hlavní sezóny, která odstartuje s jarním oteplením. Zima je totiž pro všechny pivovarníky trochu „odpočinková“, což ale v Albrechticích tak úplně neplatí.

Tři měsíce v kuse tady pracovali na tom, aby varna stála a mohlo se v ní začít vařit. „Teď bude důležité to hlavně dobře rozjet, aby bylo pivo z nové technologie v pořádku. Bude to chtít cvičné várky, abychom zjistili, jak na tom jsme,“ podotýká pivovarník.

Nejvíc letí polotmavá třináctka
U pivovárku by chtěli mít během léta malou prodejnu lahví a sudů, jinak budou pivo stejně jako dosud zavážet do hospod v okolí a také do ochutnávkových pivnic. Kontakty jim fungují třeba i směrem na Brno či Prahu a nové možnosti jsou taky v nedalekém Polsku.

„Doufejme, že se nám podaří přilákat i turisty. Kousek od nás vede cyklostezka, takže možná v létě tady postavíme i malý stánek s výčepem a občerstvením. Bylo by to i takové zpestření pro místní lidi. Uvidíme, jak to bude fungovat,“ doplňuje Lukasz, který pochopitelně věří, že všechno půjde podle představ.

Jaké pivo se vlastně v Albrechticích bude vařit? „Zabýváme se všemi styly počínaje českým ležákem, který je na severní Moravě klasika. Vaříme tedy ležáky jedenáctku a dvanáctku a pak i polotmavý speciál, což je třináctka, která letí asi nejvíce,“ vysvětluje zakladatel pivovaru, jaká je základní nabídka.

Během každé sezóny se ji snaží doplňovat speciály, takže je v sortimentu taky Ale, Ipa nebo „pšenice“. S jistotou můžete počítat s tím, že každé jejich pivo se nazývá od písmene P, což se váže k místu k původu.

„Bydlíme v části, která se jmenuje Pacalůvka, takže podle ní vzniklo první pivo s názvem Pacan, pak přišla Pszenka a všechny ostatní už jsme nechali ve stejném stylu,“ vykládá Lukasz s odkazem na názvy jako Pius, Pierun nebo Pipa.

Když má na závěr vyslovit svoji vizi dalšího působení na stále rostoucím trhu malých pivovarů, zůstává u skromného přístupu.

„Určitě bychom rádi časem pivovar vytížili na sto procent. Hlavně ale nic nechceme uspěchat. Pivo musí pořádně ležet a my nechceme hrát na kvantitu. Ležáky zkrátka potřebují svůj čas, aby měly tu správnou chuť,“ dodává mladý pivovarník, pro kterého se koníček stal prací na plný úvazek.

Tak „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Albrechtický pivovar
Místo: Osvobození 42, Albrechtice u Českého Těšína
Druhy piv: vaří piva spodně i svrchně kvašená nefiltrovaná a nepasterizovaná, celoročně je v nabídce světlý ležák 11° Pius a 12° Pacan, dále také polotmavý speciál Pierun 13° a sezónně další speciály, například svrchně kvašená Pipa 15° nebo letní pšeničné pivo Pszenka 11°
Stáčení a prodej: v pivovaru standardně plní KEG sudy a pet lahve
Výstav: předpokládá se do 1 000 hektolitrů za rok

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.20.10.2017 16:105.628/5.628