Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Obří jeřáb usadil most, kterým budou proudit lahve mezi areály Budvaru

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Ludmila MlsováBudvar

Montáž mostu mezi areály pivovaru Budvar v Českých Budějovicích uzavřela v sobotu část Kněžskodvorské ulice. Největší jeřáb dostupný v republice, který unese až 500 tun, usadil ocelovou konstrukci na dvanáctimetrové pilíře za necelou hodinu. Mostem budou proudit lahve z výrobních linek do nového skladu.

Někteří řidiči, kteří chtěli v sobotu ráno projet českobudějovickou Kněžskodvorskou ulicí, odmítali vzít na vědomí vyznačenou objížďku i přenosnou značku s označením slepé ulice. Do ulice vedoucí kolem Budějovického Budvaru se po osmé hodině marně snažilo vjet nákladní auto s míchačkou následované škodovkou s přívěsem.

Uzavírku si vyřídili zástupci Budvaru kvůli montáži mostu na pivo přímo nad Kněžskodvorskou silnicí. Ten v budoucnu spojí výrobní areál Budvaru s nově budovaným automatizovaným skladem. Tubus mostu se skládá ze čtyř částí, celkem měří 164 metrů.

Prostřední část ocelové konstrukce o váze 50 tun a délce 46 metrů připravovali technici na zemi na dvoře pivovaru na zdvižení několik hodin. Na pilíře vysoké dvanáct metrů ji pak za necelou hodinu posadil největší jeřáb dostupný v republice, který unese až 500 tun.

Ve velmi omezeném manévrovacím prostoru mezi pivovarskými budovami si musel jeřábník nejdřív dlouhé břemeno správně natočit a poté přesně posadit do připravených patek na pilířích.

Pro zaměstnance pivovaru, kteří si mimořádnou podívanou nenechali ujít, bylo zážitkem sledovat sehraný koncert jeřábníka se čtyřmi spolupracovníky na malých výsuvných plošinách.

Kvarteto ve svítících žlutých přilbách a kombinézách bylo rozestavěné u obou pilířů na všech čtyřech rozích usazovaného mostního tubusu a s jeřábníkem se dorozumívalo pomocí vysílaček. Poté, co konstrukce přesně dosedla na své místo, dokončili celou operaci z výsuvných plošin svářeči.

„Nejtěžší bylo připravit celou akci tak, abychom neomezili provoz pivovaru, a naplánovat vše tak, aby tu projely všechny ty nadměrně velké kusy. Navíc tady bylo náročné vejít se do poměrně stísněného prostoru,“ popisoval technik Martin Bubák z dodavatelské firmy.

Samotná práce jeřábníka pak podle Bubáka není náročná. „Jeřáb nastavíme tak, aby pracoval jemně, a jde spíš o to umět konstrukci dobře navést. Musí to být dobře vyrobené, aby všechno padlo, jak má. Milimetry jsou spíš otázka stavitelů, aby měli všechno v pořádku. My se jeřábem přizpůsobíme a pracujeme, jak je potřeba,“ vysvětlil technik, který je zvyklý se svým týmem usazovat velké mosty, nádrže do lodí i větrné elektrárny.

Na ocelový tubus budvarského mostu na pivo namontují v následujících týdnech řemeslníci opláštění. A koncem května začne instalace vnitřního dopravního systému. Kompletně má být nový most dokončený příští rok v únoru.

„Závěsná jednokolejnicová dráha bude přepravovat přes dva tisíce lahví piva za minutu z výrobních linek do velkého automatizovaného skladu přes ulici Kněžskodvorskou,“ říká sládek Budějovického Budvaru Adam Brož.

V opačném směru budou ke stáčírnám lahví proudit palety s prázdnými obaly.
Hlavním přínosem nového mostu na pivo bude odlehčení provozu v Kněžskodvorské ulici, protože dosud musí pivovar vozit pivo i prázdné lahve mezi svými dvěma areály nákladními auty.

Dopravní situace na Kněžskodvorské se ještě zlepší po výstavbě silničního mostu mezi areály pivovaru, který z veřejné vozovky odvede i zbývající vnitropodnikovou dopravu. Oba mosty jsou součástí dvoumiliardové investice do rozvoje Budvaru, pivovar postaví i novou stáčírnu lahví, sklepy, to znamená kvasné kapacity, a varnu.

Kraj prodloužil spolupráci s Plzeňským Prazdrojem

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard a generální ředitel Plzeňského Prazdroje Tom Verhaegen ve čtvrtek 2. března 2017 podepsali deklaraci o pokračování vzájemné spolupráce. Plzeňský kraj s Plzeňským Prazdrojem úspěšně spolupracuje od roku 2004.

"Vnímáme Plzeňský Prazdroj jako významného partnera pro naše akce, spolupracujeme především v oblasti cestovního ruchu a marketingu. Deklarací jsme potvrdili spolupráci i na konkrétních projektech, které organizuje kraj či Plzeňský Prazdroj," uvedl hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard.

"Vážíme si dlouhodobé spolupráce s Plzeňským krajem, nyní plánujeme společné aktivity v oblasti marketingu, propagace, cestovního ruchu, kulturních a společenských vztahů a společenské odpovědnosti," dodává Tom Verhaegen, generální ředitel Plzeňského Prazdroje. Spolupráce se týká například Festivalu regionálních potravin PK, Pilsner Festu, Gambrinus Dne, Dožínek Plzeňského kraje nebo Krajského půlmaratonu Plzeňského kraje. Zároveň si bude kraj s pivovarem vyměňovat informace z oblasti veřejné správy a budou spolupracovat při prezentaci kraje jak v České republice, tak v zahraničí.

Plzeňský kraj a Prazdroj podpisem deklarují spolupráci při přípravě a prezentaci obou stran v České republice a zahraničí, na tuzemských a zahraničních prezentacích, veletrzích, sympoziích, konferencích a dalších významných akcích, např. při návštěvách zástupců z partnerských regionů, prezentacích v zahraničí a přeshraničních aktivitách s Bavorskem.

Předmětem spolupráce je také výměna informací z oblasti EU, do níž bude zapojena Evropská kancelář kraje v Bruselu. Zde se předpokládá společná koordinace prezentace aktivit a také využití k těmto účelům Plzeňského domu v Bruselu.

Zúčastněné strany se též dohodly na spolupráci při přípravě a realizaci aktivit v oblasti prevence nezodpovědné konzumace alkoholu. Důraz bude kladen na aktivity omezující konzumaci alkoholu nezletilými a jinými rizikovými skupinami (např. řidiči). Sem patří například projekt Respektuj 18.

Spolupráce obou subjektů je za celou dobu trvání přínosem nejen v konkrétních oblastech (kultura, cestovní ruch, regionální rozvoj), ale i v posílení celkových znalostí a pozitivním vnímání Plzeňského kraje doma i v zahraničí.

Uvařte si s námi domácí pivo (5. díl): Lahvování, dokvašování a pár tipů na závěr

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Alkoholium.czAutor:Martin Urban

V minulém díle našeho seriálu o vaření piva jsme nechali mladinu prokvasit. V dnešním díle studenou fázi výroby zakončíme – nalahvujeme mladé pivo, které ještě před samotnou konzumací necháme v lahvích dokvasit a zrát. Jako malý bonus si ukážeme jak jednoduše lepit na lahve etikety. A jelikož je dnešní díl seriálu poslední, pokusím se vás v závěru nasměrovat jak svůj koníček případně dále rozvíjet. Opět zdůrazňuji, že během studené fáze výroby musíme až do okamžiku nalahvování piva dodržovat úzkostlivou čistotu a vše co přijde do kontaktu s pivem důkladně desinfikovat.

Jaké v dnešním díle využijeme suroviny?
Priming sugar / cukr na nasycení – ve fázi dokvašování poslouží pro nasycení piva – vytvoření řízu.

Cca 120 g dextrózy – Dextróza neboli glukóza, hroznový cukr či glukopur. V případě nouze může být použit i obyčejný cukr (sacharóza) – nicméně platí, že dextróza je pro kvasinky snadněji zkvasitelná, a tudíž je jako tzv. priming sugar vhodnější.

Krok 7: Lahvování a dokvašování
Po skončení hlavního kvašení, při kterém kvasinky přeměnily zkvasitelné cukry na alkohol, CO2 a řadu dalších žádoucích i nežádoucích látek následuje fáze dokvašování. Co se týká názvosloví, hlavní kvašení se někdy též označuje jako primární kvašení a dokvašování jako sekundární kvašení.

Při cold crashingu značná část kvasnic sedimentovala na dno kvasné nádoby, ve vznosu jich však zůstalo dostatečné množství na to, aby dokázaly zajistit dokvašování piva.

Při dokvašování po sobě kvasinky uklidí (zmetabolizují) látky, které zejména v počátku kvašení vytvořily, a které jim samotným vadí (např. již několikrát zmíněný diacetyl nebo acetaldehyd). Pivo se čiří, chutě se zakulacují, tóny mladého (zeleného) piva ustupují a vytváří se buket a chuť zralého piva.

Dokvašování bude probíhat na rozdíl od hlavního kvašení pod tlakem v lahvích, vznikající CO2 tudíž nebude mít kam unikat, rozpustí se v pivu, pivo se nasytí, vznikne říz.

Hlavní kvašení jsme provedli až „na doraz“, „do sucha“ – v mladém pivu tak nezůstaly žádné zkvasitelné cukry. Pro vytvoření řízu musíme proto před samotným dokvašováním (resp. lahvováním) kvasinkám určité množství cukru dodat. Jako tzv. „priming sugar“ nám poslouží dextróza neboli glukóza, což je plně zkvasitelný cukr. Kvasinky ho zpracují, vznikne CO2, které pivo nasytí, a samozřejmě i určité malé množství alkoholu navíc. Lze též konstatovat, že přidáním cukru (tzv. surogací) ex post zvýšíme stupňovitost piva.

Sycení piva pomocí pomocí „priming sugar“ není jedinou možností, je však zejména pro začátečníky nejvhodnější. Další variantou, kterou (bohužel) začátečníci často zvažují, je stáčení piva se zbytkovým zkvasitelným cukrem (tj. před tím než dílo dosáhne FG). Začátečníci pak často pláčou, že se jim pivo pořádně nenasytilo nebo mají pivo naopak přesycené. Na diskuzních fórech jsou s železnou pravidelností kladeny dotazy při jaké hustotě stočit, aby se pivo přirozeně dosytilo. Bohužel se zde často vyskytují i zaručené odpovědi „stáčej při xxx“. Pravdou však je, že univerzální konkrétní hodnota, při kolika stáčet neexistuje – je to odvislé od mnoha faktorů, jako je postup rmutování, skladba sladů, počáteční stupňovitost, kmen kvasnic, jejich dávkování, teplota kvašení. Nechme proto tuto možnost sládkům, kteří opakovaně vaří stejný recept, mají zkušenosti, případně si umí udělat zrychlený test prokvašení.

Stáčení se zbytkovým zkvasitelným cukrem má též za důsledek větší vrstvu kvasnic, které se usadí na dnech našich lahví (pozn.: cold crashing před stáčením by byl sice teoreticky možný, ale správně ho načasovat by bylo docela umění). Z výše zmíněných důvodů proto dle mého názoru není tato metoda v případě stáčení piva do lahví až na výjimky příliš vhodná. Naopak je na místě tehdy, stáčíme-li pivo do sudů/tanků, ve kterých můžeme nasycení korigovat (odpuštěním, dofouknutím, nebo nejlépe hradícím ventilem) a nadbytečné kvasnice ze dna sudu odpustit.

Při provádění dry hoppingu je navíc metoda stáčení do lahví se zbytkovým zkvasitelným cukrem z pragmatických důvodů neuskutečnitelná.

V případě nechuti využít pro nasycení piva přídavek cukru, se při stáčení piva přímo do lahví nabízí možnost surogace mladého piva nezkvašenou mladinou (např. je možné si ji uskladnit v mrazáku).
Postupů jak „dostat do piva bublinky“ je zkrátka více. Kromě již zmíněných je to dále např. ještě nucené sycení nebo kroužkování. V případě stáčení piva do sudů máme při volbě postupu méně svázané ruce. Stáčíme-li však pivo do lahví, je z praktického hlediska nejvýhodnější a nejjistější zvolit metodu dodatečné surogace (ať již dextrózou nebo nezkvašenou mladinou).


Lahvování
1.S předstihem provedeme důkladnou sanitaci pomocné nádoby s výpustním ventilem, hadičky / hadiček, stáčeče, plastové měchačky, lahví a zátek. Postup sanitace perkarbonátem sodným byl již popsán ve třetím díle seriálu u Kroku 5: Spílání. Předem důkladně vymyté lahve plníme zhruba do 1/3 roztokem perkarbonátu sodného, který jsme si rozmíchali v pomocné nádobě, zatřepeme a necháme působit. Vše nakonec opláchneme čistou vodou.
2.Předem si též připravíme vodný roztok dextrózy. Univerzální množství dextrózy je 6 g na 1 litr mladého piva. V našem případě předpokládáme stočení 18 až 20 l mladého piva (objem zakvašené mladiny byl 20 až 21 l, a od něho odečteme ztrátu 1 až 2 l piva ve kvasnicích a při dry hoppingu). Odvážíme příslušné množství dextrózy (bude to něco mezi 108 a 120 gramy), převaříme malé množství vody (cca 0,1-0,2 l) a dextrózu v ní rozmícháme. Následně roztok necháme vychladnout. Alternativou by bylo přidávat dextrózu v pevném skupenství odměrkou přímo do lahví – docházelo by však k rozpěnění piva a proto tuto možnost nedoporučuji.

Množství dextrózy přidávané na surogaci je možné určit i sofistikovaněji. Je odvislé od požadované míry nasycení a též od množství CO2, které se již navázalo do piva během hlavního kvašení (a to závisí na teplotě hlavního kvašení). Vzoreček je implementován i v řadě on-line kalkulaček – stačí do googlu zadat „beer priming calculator“. Běžně dostupná dextróza, tj. dextróza monohydrát, je bývá v těchto kalkulačkách označována jako „corn sugar“. Skvělou pomůckou pro výpočet množství dextrózy nám může být též nomogram

3.Nyní před sebou máme mladé pivo prokvašené na doraz, hodnota jeho hustoty se dva dny nepohnula. Pokud jsme provedli dry hopping, tak se v něm nacházejí silonky s chmelem. Pokud jsme měli možnost provést cold crashing, tak je mladé pivo v tento moment podchlazené.
4.Kvasnou nádobu umístíme na vyvýšené místo a otevřeme ji. Pokud se na hladině nacházejí kvasnice, sebereme je vydesinfikovanou lžící . Nad hladinou se na stěnách nádoby vyskytuje šedo-hnědý povlak ze zaschlých kvasnic a kalů – tzv. nápalky. Nijak se jich nelekáme a neodstraňujeme je.
5.Do pomocné nádoby s dolní výpustí nalijeme roztok dextrózy a nádobu umístíme pod úroveň kvasné nádoby plné mladého piva. Roztok dextrózy se při následném plnění nádoby sám promíchá s mladým pivem.
6.Nyní ponoříme jeden konec hadičky do mladého piva. Druhý konec přiložíme k ústům, nasajeme a na principu sifonu (násosky) začneme mladé pivo přepouštět do pomocné nádoby. Do hadičky při nasávání neslintáme, nasátí provádíme suchou stranou rtů (nebo přes kapesník), abychom minimalizovali množství zavlečených mikroorganismů. Aseptickou alternativou je zakoupení tzv. auto-sifonu, při jehož použití kontakt s ústy odpadá.
7.Hadičku držíme u stěny kvasné nádoby a posouváme ji tak, abychom stále viděli její konec blízko pod hladinou mladého piva. Druhý konec hadičky sahá až na dno pomocné nádoby, tak aby nedocházelo k žádnému rozstřikování nebo šplouchání. K zabránění vzniku nežádoucích chutí a aromat je totiž maximálně nutné omezit kontakt piva s kyslíkem. Téma oxidace považuji v této části výrobního procesu za nejvýznamnější!
8.Až se přiblížíme ke dnu kvasné nádoby ke koláči ze sedimentovaných kvasnic, dbáme větší pozornosti, abychom je zbytečně nenasáli do pomocné nádoby. Určitá část mladého piva zkrátka zůstane v kvasnicích. Při dry hoppingu jsou navíc další ztráty v punčochách s chmelem, který značně nabobtnal.
9.Nyní odložíme kvasnou nádobu s usazenými kvasnicemi bokem, dále s ní již nebudeme pracovat. Pomocnou nádobu položíme na stůl, na její ventil nasadíme hadičku a stáčeč. Mladé pivo pro jistotu krátce jemně promícháme vydesinfikovanou plastovou měchačkou, tak abychom měli jistotu, že se s ním roztok dextrózy dostatečně promísil.
10.Pivo stáčíme do připravených lahví stáčečem až po okraj. Stáčeč s dolní výpustí omezuje oxidaci i pěnění piva. Po vyjmutí stáčeče z lahve se vytvoří dostatečný prostor mezi hladinou piva a vrchem lahve. Tento prostor se nazývá head space a jeho účelem je kompenzovat změny tlaku a objemu piva v důsledku teplotní roztažnosti. Příliš velký head space není vhodný, jelikož je (v našem případě) tvořen vzduchem, tj. bavíme se opět o oxidaci.
11.I pokud stáčíme do skleněných lahví, tak vždy stočme jednu kontrolní PET lahev. Bude nám sloužit ke kontrole nasycení. Tu budeme po dobu dalšího týdne provádět pohmatem – PETka tvrdne/netvrdne.
12.Uzavřením lahve končí část výroby, při které je kriticky nutné dodržovat přísné nároky na sanitaci a aseptické chování.

Dokvašování a zrání

Výrazy „dokvašování“ a „zrání“ jsou někdy používány jako synonyma. Já osobně slovo „dokvašování“ používám hlavně do okamžiku, než pivo získá říz, pak už většinou hovořím o „zrání“. Ve stejném smyslu je pojednáváno i v řadě publikací – 100% jednotnou terminologii jsem však nezaznamenal. Zrání (ve smyslu organoleptické zrání) probíhá samozřejmě i během dokvašování (dokvašování ve smyslu zpracovávání zbytkového extraktu). Nebudeme to ale zamotávat a zbytečně filozofovat – myslím, že si rozumíme, a tak jdeme raději na věc

1.Po nalahvování pivo necháme ještě cca týden při stejné teplotě, jako probíhalo hlavní kvašení – tj. při 17-20°C. Během této doby kvasinky zpracují dodanou dextrózu, tj. dojde k spolehlivému nasycení piva/vytvoření řízu. Tento týden se dá též považovat za diacetylovou pauzu – kvasinky za zmíněné teploty poměrně rychle zmetabolizují diacetyl, který natvořily zejména v počátku hlavního kvašení. Kontrolu nasycení provádíme pohmatem kontrolní PET lahve. V případě, že jsme před samotným stáčením provedli cold crashing, bude kvasinkám trvat déle, než se vzpamatují a nasycení bude pomalejší. Týden by však měl i v tomto případě stačit. Pokud ne, tak nepanikaříme a necháme lahve v teple o pár dní déle.
2.Za týden, případně déle (pokud ještě pivo není nasycené) přesuneme lahve do chladu, kde bude probíhat zrání piva. Často bývá doporučována klasická „ledničková teplota“ 4-7°C. Můžeme se ale dočíst i o přístupech, kdy se např. prvních 14 dní pivo nechává zrát při servírovací teplotě charakteristické pro daný pivní styl (v našem případě 8-12°C ) a až poté se přesune do většího chladu. Jiný přístup dokonce doporučuje skladování piva při servírovací teplotě po celou dobu až do konzumace. Piva pak mají více aromatických látek.
3.Pivo během zrání pracuje a uhlazuje se. Uhlazení je pomalejší, ale zato vytříbenější za nízkých teplot. A naopak, zrání je rychlejší čím je větší teplota, ale pivu se tím samozřejmě i zkracuje trvanlivost. Zrací procesy se u nepasterovaného a nefiltrovaného piva ukončí až jeho konzumací. Naše pivo zkrátka zraje neustále až do jeho vypití.
4.Pivo se během zrání postupně vyčeří. V případě chmelení za studena zůstane většinou trochu kalné, bez něho bude po cca 3 týdnech zrání čiré. Pěna piva se též postupem zrání zlepšuje, stává se hustší a stabilnější. Chmelení za studena má na kvalitu pěny pozitivní vliv.
5.Stejně jako hlavní kvašení, tak i dokvašování a zrání, resp. skladování, provádíme v temnu. Světlo, resp. modrá část jeho spektra, má na kvalitu piva negativní vliv a způsobuje skunkovou pachuť.
6.Lahve skladujeme ve svislé poloze, aby kvasnice sedimentovaly na dně, a nikoli na stěně. Méně se pak budou vířit při nalévání.
7.Cca po 14 dnech zrání, tj. po 3 týdnech od stočení do lahví bude pivo připravené ke konzumaci. Servírovací teplota doporučená pro styl American Pale Ale je 8-12°C.
8.Na zdraví!:-)

To, že pivo nebude zkažené, však neznamená, že bude stále v ideální kondici. Naše APA bude (dle mých subjektivních měřítek a mého aktuálního pivního vkusu) nejlepší cca v prvních 2-3 týdnech konzumace. Poté se začne aroma chmelů postupně vytrácet a chutě až příliš zakulacovat. Řada lidí to preferuje, já mám však APA nejraději čerstvou – když chmel při popíjení obrazně řečeno „stříká ušima“

Bonus: Etiketování
Celkový dojem z domácího piva zcela jistě pozvedne vaše vlastní etiketa.

A vidíte, na etiketu je vhodné uvést i objemové procento alkoholu. Přiznám se, že je to údaj, který je (spolu s počtem kalorií) takřka poslední, který mne u piva zajímá, a i proto jsem na uvedení jeho výpočtu skoro zapomněl. A víte co, já ho ani uvádět nebudu a odkážu vás na on-line kalkulačku na brewersfriend.com a jen dodám, že přídavek dextrózy ve výši 6 g/l přidá k vypočtené hodnotě dalších cca 0,35 pct. bodu objemového množství alkoholu.
Trvanlivost piva se zvyšuje s kvalitou sanitace, obsahem alkoholu, množstvím použitého chmele a snižuje se zákalem piva (přítomností bílkovin), oxidací v průběhu výroby, vyšší teplotou skladování, přítomností světla, vibracemi (např. nadměrnou manipulací a převážením), atd. Orientačně se pohybuje od 3 měsíců až do několika let.

Etikety je samozřejmě možné přilepit klasickým lepidlem. Já si však oblíbil postup lepení etiket pomocí mléka, uvedený na inspirativním webu domácího pivovaru Francek.

1.Do misky si připravíme malé množství polotučného mléka.
2.Etiketu protáhneme po povrchu mléka, přebytečné mléko necháme odkápnout, přiložíme ji na lahev a přitiskneme ji.
3.Etiketa se při použití běžného kancelářského papíru lehce zkrabatí, ale toho se nezalekneme a vyhladíme ji utěrkou.

Etikety nalepené mlékem jdou z lahví velice dobře odmočit, což při opakovaném používání lahví pomůže ušetřit čas.

Lahve po vypití piva rovněž doporučuji co nejdříve vypláchnout a zbavit sedimentu kvasnic. Značně si tím zjednodušíte jejich další sanitaci.

Kam dál? Jak se rozvíjet?
Napadlo mne takových 5 bodů. Mísí se zde více pohledů, ale proč ne.

1. LEGISLATIVA A ZÁJMOVÉ SDRUŽENÍ
Dle zákona o spotřebních daních, musí každý domácí výrobce piva ohlásit svůj záměr vařit pivo na celní úřad. Hlášení provádíme každoročně na celní úřad, pod který spadá adresa našeho trvalého bydliště (nikoli adresa místa, kde provádíme vlastní vaření). Více se o této problematice, včetně vzoru dokumentu, který je nutné předložit.

Množství uvařeného piva dle zákona nesmí překročit 200 l na domácnost a rok. Pokud se vám to nelíbí (a určitě nejen proto!), budeme velice rádi, pokud vstoupíte mezi nás do zájmového sdružení Cech domácích pivovarníků. V jednotě je síla, a početná členská základna je proto klíčovým faktorem úspěchu k prosazení změny legislativy, která není k domovarníkům příliš vstřícná. Změna zákona o spotřební dani však není v žádném případě jediným cílem cechu. Cech usiluje o vzájemné předávání a vyměňování znalostí a zkušeností domácích pivovarníků. Snaží se o zvyšování úrovně kvality doma vařených piv, podporu akcí zaměřených na domácí pivovarnictví a vzdělávání zájemců o vaření piva v domácích podmínkách. Vyvíjí osvětovou činnost směřující k udržení a rozvoji domovarnické tradice a pivní kultury. Získal též již několik partnerů z řad e-shopů zaměřených na homebrewing, které poskytují členům Cechu slevy na nákup. To vše za členský příspěvek mrzkých 50 Kč za rok.

2. STUDIUM A PRAXE
Tento seriál jsem sepsal jen jako takový odrazový můstek. Pokud chcete vědět o homebrewingu více, doporučuji číst, číst a číst. Z knih doporučuji např. českou pivovarnickou učebnici Technologie výroby sladu a piva a anglicky psanou, v podstatě kultovní, knihu How to Brew od Johna Palmera. Z on-line zdrojů uvádím hrubý výčet svých oblíbených stránek www.byo.com, beersmith.com/blog/, www.braukaiser.com, www.howtobrew.com, learn.kegerator.com a dále české weby www.fotozapisnik.eu/gradys, diversity-pivo.blogspot.cz, www.tourdebier.cz/francek/, a diskuzní servery www.varimpivo.cz a mladší www.homebrewmap.com/forum. Na Facebooku se pak homebreweři koncentrují ve skupině www.facebook.com/groups/domacipivo. Na vznášení dotazů však není Facebook příliš vhodná platforma, jednotlivé příspěvky se rychle ztrácí v propadlišti dějin a ochota zkušených členů skupiny odpovídat stále do kola na ty samé dotazy se snižuje.

Dělejte si poznámky – nejen o vaření, ale i o kvašení a výsledné chuti piva a jejím vývoji v čase. Časem tak získáte nedocenitelnou znalostní bázi. Z kvantitativních údajů si zaznamenávejte objemy, hustoty, teploty a časy. Poznejte tím parametry své varny a naučte se vymyslet a vypočítat recept – v tomto směru vás velice dobře navede kniha Pivařka, která vyjde na jaře roku 2017.

Stejně jako v gastronomii, dbejte na kvalitu a čerstvost používaných surovin.

Až budete opiti chválou degustátorů z řad vaší rodiny a přátel, přihlašte své pivo na nějakou domovarnickou soutěž. Z neúspěchu nebuďte zklamáni, ale snažte se z něho poučit. A při úspěchu neusněte na vavřínech.

3. POZNÁVÁNÍ ROZMANITOSTI PIVNÍHO SVĚTA
Pijte – naučte se rozpoznat kvalitu, piva dobrá a havarovaná, trénujte senzoriku. Porovnávejte své vjemy a pocity z piva s hodnocením odborníků a edukovaných laiků (např. weby www.pivnici.cz nebo www.ratebeer.com). Nemějte předsudky. Poznávejte piva rozličných pivních stylů. Vodítkem vám může být např. kategorizace „BJCP 2015“. Tuto příručku, která vás světem pivních stylů, jejich kvalitativními i kvantitativními vlastnostmi provede si lze jednoduše vygooglit a legálně stáhnout ve formě PDF nebo mobilní aplikace.

4. TECHNOLOGICKÝ ROZVOJ
V rámci procesu výroby piva považuji za klíčový faktor úspěchu zejména správné vedení kvašení a vše co s tím souvisí. Z diskuzních skupin mám zkušenost, že tyto body jsou často domácími sládky bagatelizovány, podceňovány a pozornost je upínána jinam.

Máte-li na to prostorové možnosti, začněte řídit teplotu kvašení, např. pomocí lednice a externího termostatu STC-1000. Zajištění správných podmínek kvašení výsledné pivo ovlivní výrazně více než jiné technologické vychytávky (např. typu míchadlo rmutu), na které řada začátečníků upíná svoji pozornost a neracionálně je prioritizuje.

Stejně tak je nezřídka podceňována (ne)vhodnost používaných materiálů. Pokud jste záměrně před svým prvním vařením na nějakém vybavení šetřili s tím, že jste nevěděli, „jestli vás to vaření piva vůbec chytne“, tak až si budete jisti, „že vás chytlo“, v zájmu svého zdraví upgradujte. Z obyčejných hadiček na silikonové. Z plastu na nerez případně lepší plast (HDPE). Z gumového těsnění na silikonové/vitonové/teflonové. A tak dál.

Vařit se dá sice i v jednom velkém hrnci, tak jak jsme si ukázali. Pohodlnější však je vlastnit velké hrnce tři. V případě používání manifoldu budou plnit roli 1. „rmutovací pánve“, 2. „boileru na vyslazovací vodu“ a 3. „mladinové pánve“. V případě scezování pomocí jalového dna budou jejich role 1. „rmuto-mladinová pánev“, 2. „scezovací káď“, 3. „boiler na vyslazovací vodu“.

Dalšími příklady technologického vylepšení budiž např. KEGy/kyvety a s nimi související příslušenství nebo míchadlo rmutu.

5. RADOST
Různá technologická vylepšení nemusí být vždy úplně racionální např. ve vztahu k velikosti várek, které vaříme. V dimenzi racionality a ekonomičnosti asi není vždy úplně relevantní přemýšlet – neděláme přeci business, ale vaření piva je náš koníček, tudíž jde především o radost.

A proto, pokud to není podle vašeho naturelu, klidně škrtněte většinu mých výše uvedených přechytralých rad o tom, jak se rozvíjet a klidně zamrzněte na místě – proč ne?! Nikdy hlavně nedopusťte, aby vám přes všechna vylepšení a pro člověka přirozenou honbu za co nejdokonalejším výsledkem, váš koníček přestal dělat radost – o tu jde především!

Rovněž nečiňte cokoli, co není vaší vlastní prioritou a pouze si myslíte, že je to od vás očekáváno. Chcete jít jinou cestou, než jakou je zažitá představa o křišťálově čirém pivu nebo jakou vymezují mantinely pivních stylů? Tak jděte! Jen do toho, homebrewing je svoboda.
Závěr

Tak a jsme u konce.
Stejně jako už jsem psal v úvodu prvního dílu, tak i zde v závěru opakuji, že popsaný postup vaření piva není jediný správný a nelze ho brát jako dogma. Stejně jako je pivní svět rozmanitý a neexistuje jedno jediné nejlepší pivo, tak mnohdy ani neexistuje jeden nejlepší postup, ale zkrátka více různých postupů. Taktéž se může snadno stát, že postup, který vykazuje řadu chyb a nelogičností, povede ve výsledku ke skvělému pivu.

V celém seriálu jsem se rozepsal více, než původně bylo mým úmyslem – nechtěl jsem však pouze popsat JAK, ale v řadě případů i vysvětlit PROČ. Tak aby čtenář jednak danou látku pochopil, a druhak nebyl zmaten a byl schopen si kriticky srovnat, jestli je můj postup v porovnání s jiným návodem lepší, ekvivalentní nebo horší. Tímto obšírnějším popisem a též používáním „patřičných nástrojů“ (jako manifold/scezovačka a nikoli kuchyňský cedník, chladič a nikoli vana napuštěná studenou vodou) seriál možná trochu vybočil z původního zacílení na úplné začátečníky. Resp. stále ho považuji za seriál pro začátečníky (sám se též cítím jako začátečník), ale pro ty, kteří nechtějí dělat moc velké kompromisy. Není pro ty, kteří se dneska rozhodli, že by si mohli zkusit uvařit pivo a zítra chtějí mít uvařeno.

Já osobně strávil před svým prvním vařením cca 2-3 měsíce studiem jak na to, nákupem a výrobou vybavení, ale uznávám, že jsem v tomto směru asi trochu výjimka. Nicméně věřím, že s mým návodem 2-3 měsíce na přípravu potřebovat nebudete.

Pokud bude můj návod pro někoho užitečný, tak budu velice rád. O své dojmy ze seriálu nebo přímo z piva, jehož výrobu jsem vás krok za krokem prováděl, se můžete podělit v komentářích pod článkem. Stejně tak se budu těšit na vaše případné dotazy, poznámky či připomínky. Kontaktovat mne můžete i přímo – ať už přes Facebook mého domácího pivovaru 3NOHEJ JELEN nebo v příslušném vláknu na fóru na homebrewmap.com.

Celý seriál vycházel pod záštitou Cechu domácích pivovarníků, kterému děkuji za poskytnutou příležitost a hozenou rukavici. Za revizi všech článků patří mé obrovské díky Petru Novotnému, jehož pivovarnický blog všem vřele doporučuji! A ještě naposledy „product placement“. Na jaře 2017 si nezapomeňte koupit Pivařku – knihu, ve které naleznete nejen řadu receptů na piva rozličných pivních stylů, ale i průvodce, jak recepty vytvářet, a ucelený popis technologie, surovin a výpočtů používaných v pivovarnictví, resp. homebrewingu. Ač nejsem jejím autorem, měl jsem tu čest podílet se na revizi části knihy a věřte mi, že doopravdy bude stát za to! Kniha vyjde 5. dubna u nakladatelství JOTA.

Nebojte se ochutnávat! Minipivovary umí nabídnout pivo tísíců chutí i vůní

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Pavel Maurer

Podle současných zpráv se v našem malém Česku nachází asi 400 pivovarů, z toho je 350 minipivovarů. Co to vlastně je za kategorii ten mini? Je to, že někdo si vaří pivo doma v garáži a pak dá občas ochutnat pár přátelům? To asi už nebude minipivovar, ale spíše mikropivovar, to je pivo určené v podstatě pro soukromou spotřebu.

Minipivovar už je dnes seriózní kategoie, se kterou musí počítat i ta největší slavná piva. Minipivovary jim pomalu ale jistě „lezou do zelí“. Zatím sice malou, přesto konkurenci vytvářejí. Velká piva nijak obchodně neohrožují, spíše intelektuálně, morálně a koncepčně. Pivní odborníci dokonce tvrdí, že právě minipivovarníci jsou ti hlavní, kdo určují trendy do budoucna, prošlapávají nové cesty, testují neznámá piva a zkoumají dosud neobjevené chutě našich pivařů!

Minipivovary jsou totiž rychlé, laciné a pružně dokáží reagovat na touhy spotřebitelů. Jejich průzkum pivařských přání a nálad není drahý. Když vymyslí nějaké nové pivo, tak se často stává, že velké kolosy pak tento nápad rády následují.

Pokud jste alespoň trochu dobrodruzi, určitě jste ochutnali pivo třešňové, velikonoční zelené, kopřivové, jantarové či ořechové. Vedle klasického pivního konzumenta, který je velmi konzervativní ve svých chutích, vzniká generace experimentátorů, kteří milují neustálé změny. A těm hrají minipivovary krásně do noty!

Zlínský švec, malešický ležák nebo Důlní permon! To jsou trendy dnešní doby. Piva neprobádaná a dosud neochutnaná. Ernest Hemingway, když ve svém životě dosáhl úplně všeho, řekl, že jej už baví pouze „ochutnávat nová jídla a nové nápoje“. Myslím, že je to dobrý bonmot od nositele Nobelovy ceny za literaturu!

Unikátní stavba: Budvar buduje most pro palety plné piva

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Hana SvítilováBudvar

Kostra technologického mostu kříží od uplynulého víkendu ve výšce 12 metrů nad vozovkou Kněžskodvorskou ulici v Českých Budějovicích.

Už příští rok začne tubus sloužit k přepravě hotového piva z výrobního areálu Budějovického Budvaru do logistického centra, které vzniká na protější straně ulice.

Dostat čtyři segmenty mostu, který ve výsledku měří 164 metrů, na připravené železobetonové věže a prefabrikované sloupy, nebyla žádná legrace. Akce vyžadovala na milimetry přesné manévry s obrovskými břemeny jak mezi jednotlivými objekty pivovaru tak nad Kněžskodvorkou ulicí. Jenom díl, který vede od sobotního dopoledne nad vozovkou, měří 43 m a váží 50 tun. Největší jeřáb dostupný v České republice s nosností 500 tun zahájil práci už v pátek a dokončil ji v neděli.

Než ale novým přemostěním profrčí první lahve se zlatavým mokem, uplyne ještě bezmála rok. První využití plánujeme v únoru roku 2018 s tím, že kompletně funkční bude v polovině roku 2018,“ naznačuje sládek Budějovického budvaru Adam Brož. To ale už po mostě bude každou hodinu proudit 162 palet. „Chronologicky vzato nejprve poputují prázdné lahve směrem do stáčíren a plné palety s lahvemi a plechovkami piva opačným směrem do plně automatizovaného skladu,“ vysvětluje Adam Brož.

Ulehčí dopravě
Jak dodává mluvčí podniku Petr Samec, pohybovat se budou zcela automaticky díky jednokolejnicové závěsné dráze se zavěšenými speciálními vozíky s vlastním pohonem.

„Bude to velice důležitá spojnice mezi dvěma areály pivovaru. Technologie výrazně odlehčí dopravě na Kněžskodvorské ulici, po které dosud musíme veškeré obaly a zboží převážet v nákladních autech,“ vyzdvihuje sládek význam celé konstrukce. V souvislosti s provozem pivovaru projede v současnosti zmíněnou ulicí sto kamionů denně. Zhruba polovina z nich právě díky unikátnímu mostu, ale také po výstavbě silničního mostu mezi oběma areály zmizí. „Kamiony, které přijíždějí vyložit obaly a odvážejí hotové pivo, budou do logistického areálu proudit i nadále, byť už ne v celé délce dosavadní trasy,“ doplňuje Adam Brož.

Vznikem moderního logistického centra si pivovar uvolní prostory pro novou stáčírnu lahví. „Areál je v současnosti jak výrobou tak logistikou přetížen a aby se pivovar mohl do budoucna rozvíjet, je potřeba logistické kapacity, jak přepravní tak skladové a expediční, posílit,“ zdůrazňuje sládek Budějovického Budvaru Adam Brož. Do budoucna se plánuje, že výstav pivovaru dosáhne hranice dvou milionů hektolitrů. Neobejde se ale bez řádově dvoumiliardové investice do svého rozvoje, jehož součástí je i právě budovaný most.

Místo aut "pivovod". Budvar v Budějovicích začal se stavbou přepravního tubusu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:ČTKBudvar

Technologická lávka povede přes Kněžskodvorskou ulici. Celková délka tubusu bude 164 metrů, zatím je nainstalovaná čtvrtina. Budvar rozšiřuje svůj areál kvůli tomu, aby mohl navýšit výrobu.

Přibližně čtyřicetimetrový přepravní tubus technologické lávky instaloval jeřáb u Budějovického Budvar. Jde o část tubusu, jenž propojí výrobní část pivovaru s logistickým centrem.

Technologická lávka vede přes Kněžskodvorskou ulici. Celková délka tubusu bude 164 metrů, pracovníci zatím instalovali jeho jednu čtvrtinu. Budvar rozšiřuje svůj areál kvůli tomu, aby mohl navýšit výrobu. V roce 2015 vyrobil 1,6 milionu hektolitrů piva, což je ve stávajících prostorech maximum.

Most povede ve výšce 12 metrů nad zemí. "Závěsná jednokolejnicová dráha bude přepravovat více než 2000 lahví piva za minutu. V opačném směru budou ke stáčírnám lahví proudit palety s prázdnými obaly. Nový most zásadním způsobem odlehčí provozu v Kněžskodvorské ulici, neboť dosud musíme hotové pivo i obaly převážet mezi našimi dvěma areály nákladními auty," uvedl výrobně-technický ředitel Budějovického Budvaru Adam Brož.

Budvar zatím nezveřejnil, kolik piva uvařil loni. Do roku 2018 chce postavit novou část areálu podniku. Budvar usiluje o to, aby v budoucnosti dosáhl roční produkce překonávající hranici dvou milionů hektolitrů piva.

Do roku 2020 investuje Budvar do svého rozvoje dvě miliardy korun. První projekt zaměřený na přetlačné tanky - tlakové nádoby určené pro přípravu piva - o objemu 10 000 hektolitrů už skončil, nyní se staví nové logistické centrum s kapacitou téměř 20 000 paletových míst. Do roku 2021 dále vznikne nová stáčírna lahví, zvětší se kapacita sklepů a varny. Investice zrychlí distribuci piva v Česku i v zahraničí.

Budvar vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Budějovický Budvar postavil unikátní most pro pivo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Regionální novinyBudvar

Kněžskodvorskou ulici v Českých Budějovicích dnes dopoledne překlenul tubus technologického mostu, který v budoucnu spojí výrobní areál Budějovického Budvaru s nově budovaným logistickým centrem. Tubus mostu se skládá celkem ze čtyř částí o celkové délce 164 metrů. Dnes byla zdvižena střední část mostu nad Kněžskodvorskou ulicí o délce 43 metrů a hmotnosti 50 tun. Na pilíře vysoké 12 metrů ji zvedl jeřád LTM 1500. Ten je s nosností 500 tun největším jeřábem dostupným v České republice. Na ocelový tubus bude v následujících týdnech namontováno opláštění. Koncem května pak začne instalace vnitřního dopravního systému, kterým bude závěsná kolejnicová dráha. V únoru 2018 by měl být tento most kompletně dokončen. Dodavatelem stavební části mostu je společnost EDIKT a. s., dodavatelem stavby celého logistického centra je společnost Porr a. s.

"Závěsná jednokolejnicová dráha bude přepravovat více než dva tisíce lahví piva za minutu. V opačném směru budou ke stáčírnám lahví proudit palety s prázdnými obaly. Nový most zásadním způsobem odlehčí provozu v Kněžskodvorské ulici, neboť dosu musíme hotové pivo i obaly převážet mezi našimi dvěma areály nákladními auty," řekl Adama Brož, sládek Budějovického Budvaru.

Dopravní situace na Kněžskodvorské ulici se ještě zlepší po výstavbě silničního mostu mezi areály pivovaru, který mimo veřejnou komunikaci odvede veškerou zbývající vnitropodnikovou dopravu. "Uvnitř logistického areálu navíc postavíme sedmdesát parkovacích míst pro naše zaměstnance a uvolníme tak parkovací plochy v nejbližším okolí pivovaru," dodal Brož.

Budvar instaloval první část přepravního tubusu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKBudvar

Přibližně čtyřicetimetrový přepravní tubus technologické lávky dnes instaloval jeřáb u Budějovického Budvaru. Jde o část tubusu, jenž propojí výrobní část pivovaru s logistickým centrem. Technologická lávka vede přes Kněžskodvorskou ulici. Celková délka tubusu bude 164 metrů, dnes pracovníci instalovali jeho jednu čtvrtinu. Budvar rozšiřuje svůj areál kvůli tomu, aby mohl navýšit výrobu. V roce 2015 vyrobil 1,6 milionu hektolitrů piva, což je ve stávajících prostorech maximum.

Most povede ve výšce 12 metrů nad zemí. "Závěsná jednokolejnicová dráha bude přepravovat více než 2000 lahví piva za minutu. V opačném směru budou ke stáčírnám lahví proudit palety s prázdnými obaly. Nový most zásadním způsobem odlehčí provozu v Kněžskodvorské ulici, neboť dosud musíme hotové pivo i obaly převážet mezi našimi dvěma areály nákladními auty," uvedl výrobně-technický ředitel Budějovického Budvaru Adam Brož.

Budvar zatím nezveřejnil, kolik piva uvařil loni. Do roku 2018 chce postavit novou část areálu podniku. Budvar usiluje o to, aby v budoucnosti dosáhl roční produkce překonávající hranici dvou milionů hektolitrů piva. Do roku 2020 investuje Budvar do svého rozvoje dvě miliardy korun. První projekt zaměřený na přetlačné tanky - tlakové nádoby určené pro přípravu piva - o objemu 10.000 hektolitrů už skončil, nyní se staví nové logistické centrum s kapacitou téměř 20.000 paletových míst.

Do roku 2021 dále vznikne nová stáčírna lahví, zvětší se kapacita sklepů a varny. Investice zrychlí distribuci piva v Česku i v zahraničí. Budvar vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, nese od roku 1967 název národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Minipivovary žádají stát: upravte nám daně, oba na tom ušetříme

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Stát by mohl zavést minipivovarům paušální úhradu spotřební daně a snížit tak byrokracii těmto nejmenším výrobcům piva, často provozujícím pivovar v jedné restauraci. Navrhuje to Českomoravský svaz minipivovarů, podle kterého by nový režim, který se liší od léta fungujícího způsobu výpočtu této daně, neovlivnil výši daňového inkasa.

Místo měsíční platby zálohy, vykazování uvařeného množství piv zvlášť podle stupňovitosti, případného zvyšování záloh či následných vratek daně a častých kontrol ze strany celní správy by stačila jedna paušální platba, stanovená celníky u zavedených minipivovarů průměrem záloh za poslední dva roky.

„Stát dostane, co jeho jest, a obě strany ušetří na nákladech a administrativní zátěži,“ shrnuje šéf svazu Jan Šuráň návrh, který chce předložit zástupcům celní správy a ministerstva financí.

Nejmenší výrobci piva, tedy ti s roční produkcí do 10 tisíc hektolitrů (pro porovnání – lídr trhu Plzeňský Prazdroj uvařil předloni v Česku necelých 8 milionů hektolitrů), musejí dnes stejně jako všechny jiné pivovary u nás vykazovat a platit výši daně podle množství hektolitrů – zvlášť uvařených desítek, jedenáctek, dvanáctek a dalších piv podle jednotlivých stupňů.

V devadesátých letech prosadil pivovarník Stanislav Bernard odstupňované sazby podle velikosti pivovaru. Od základní ve výši 32 korun za každý hektolitr a dosažený stupeň piva pro pivovary s ročním výstavem nad 200 tisíc hektolitrů až postupně k nejmenším s výrobou do deseti tisíc hektolitrů ročně, kteří mají sazbu poloviční.

Ti nejmenší tedy přinášejí státu výrazně méně. V roce 2015 to bylo necelých 42 milionů korun. Daňové inkaso od všech pivovarů však činilo 4,6 miliardy korun. To znamená, že od 285 minipivovarů vybral stát necelé procento celkového daňového příjmu, zatímco přes 99 procent příjmu pochází od 47 zbylých průmyslových pivovarů.

„Návrh na paušální daň by nepřispěl ke zlevnění piva, ale pomohl by alespoň ulevit od té obří byrokratické zátěže, kterou musí každý obyčejný živnostník v našem oboru podstupovat,“ reaguje majitel Pivovarského dvora Zvíkov Michal Voldřich.

„Nejde o to, že bychom nechtěli daň platit, z nás nikdy nebudou mafiáni, kteří ukrývají daně někde v Panamě, ale o to, zjednodušit způsob její úhrady,“ přidává se sládek a stavitel pivovarů Josef Krýsl.

Podporu tradičně nacházejí pivovarníci u ministra zemědělství Mariana Jurečky. „Jsme připraveni podporovat smysluplné návrhy, které pomohou snížit administrativní zátěž minipivovarů v případě vykazování spotřební daně,“ reagoval pro LN Jurečka. Sám před časem přišel s nápadem na snížení spotřební daně z piva.

Finance jsou proti
Snížit daň všem pivovarům navrhli nedávno i poslanci ODS. U ministerstva financí, které má při posuzování rozhodující vliv, však podobné návrhy zřejmě narazí.

Výše zmíněná paušální platba je podle tvrzení ministerstva v rozporu s příslušnými evropskými směrnicemi. „Ministr financí Andrej Babiš dlouhodobě usiluje o snížení DPH na točené pivo, což je na rozdíl od návrhu na snížení spotřební daně opatření, které by mělo přímý příznivý vliv na hospody a restaurace,“ reagovala Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení ministerstva.

SPOTŘEBNÍ DAŇ
■ 32 Kč – základní sazba za každý vyrobený hektolitr a každý stupeň piva (pro pivovary s roční produkcí nad 200 tisíc hl – např. humpolecký Bernard a všichni větší výrobci)
■ 16 až 28,8 Kč – snížené sazby za každý hl a stupeň piva (pro další kategorie pivovarů s roční produkcí od 10 tisíc do 200 tisíc hl)

Český pivovarnický trh v roce 2017
■ 350 minipivovarů (produkce do 10 tisíc hl/rok)
■ 49 průmyslových pivovarů
■ 4,594 mld. Kč vybral stát v roce 2015 od všech pivovarů, z toho 41,75 milionu Kč od minipivovarů
■ 140 až 180 tisíc Kč platí v průměru jeden minipivovar měsíčně spotřební daň

Počernický pivovar

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Kudy z nudyPočernický

očernický pivovar je součástí unikátního areálu Panský dvůr v Dolních Počernicích, který v sobě ukrývá krásné přírodní scenérie zámeckého parku, kvalitní gastronomii i kulturní akce a relaxaci.
Ochutnat zde můžete 12° stupňový Počernický ležák, který je vařen podle původní receptury z 19. století a další druhy piva.

V Počernickém pivovaru se podává česká a staročeská kuchyně, která si zakládá na tradičním způsobu přípravy, domácí kuchyni a oblíbených specialitách grilovaných na speciálním grilu s otevřeným ohněm. Mezi nejoblíbenější pokrm patří Pivovarská vepřová žebra upravená na několik způsobů.

Objekt je rozdělen do několika částí. Hlavní část pivovaru se nachází v přízemí, jsou zde umístěny měděné varny a klasický pivní výčep. Kapacita prostoru je 80 míst k sezení. Při pěkném počasí je možné využít letní zahrádku pod stoletým javorem o kapacitě 120 míst s výčepem, grilem a udírnou. Součástí pivovaru je také pět původních ledových sklepů s kapacitou 300 míst k sezení.

Návštěvníci mohou proniknout do tajemství výroby piva, a zároveň vidět současné moderní pivovarnické technologie umístěné v pozdně barokních klenutých sklepeních. V suterénu pivovaru naleznete tematický pivní obchůdek, kde je možné si nakoupit pivo pro domácí užívání, včetně řady pivních doplňků a suvenýrů.

Ze široké nabídky piv zmíníme například světlý ležák Počernická jedenáctka, I.P.A. neboli India Pale Ale s jemnými tóny tropického ovoce či Cyklistickou osmičku, světlé výčepní pivo s nižší až střední hořkostí a lehce bylinně chmelovými tóny.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.11.12.2017 22:335.819/5.819