Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Svijany jsou opět na rekordu. Meziročně o tisíc hektolitrů

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovkz.czAutor:ČTKSvijany

Pivovar z Liberecka rostl loni pomaleji než v některých minulých letech. Hlavním důvodem je podle mluvčí Petry Winklerové pokles prodeje sudového piva.

Rekordních 624.890 hektolitrů piva dodal loni na trh soukromý Pivovar Svijany na Liberecku. Je to zhruba o tisíc hektolitrů víc než předloni, kdy v největším pivovaru v Libereckém kraji uvařili 623.800 hektolitrů.

Hlavním důvodem, proč výroba nerostla tak výrazně jako v minulosti, byl pokles prodeje sudového piva.

„Dopad na odběr piva mělo i zavedení elektronické evidence tržeb (EET) v závěru roku. Firma přišla po celé zemi zhruba o stovku odběratelů, hlavně na vesnicích,“ řekla mluvčí Pivovaru Svijany Petra Winklerová.

Lahvové vede nad čepovaným
Podle Winklerové zaznamenávají ve Svijanech pokles odbytu sudového piva v posledních šesti letech. Zatímco v minulosti se víc piva prodávalo v sudech, teď je větší zájem o pivo lahvové.

Rostoucí zájem o lahvové pivo potvrzuje i konkurenční Pivovar Hols Vratislavice.
„Ještě předloni jsme 70 procent piva prodali v sudech, loni byl poměr sudového a lahvového už 50:50,“ uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení vratislavického pivovaru.

Celkový výstav byl podle něj loni díky vyššímu prodeji lahvového piva zhruba o pětinu vyšší než v roce 2015. Ve Vratislavicích loni uvařili přes 100.000 hektolitrů, zhruba 30 procent piva vyvezli do zahraničí.

Pivovar Svijany patří do desítky největších pivovarů v zemi. Ještě v roce 1997 mu přitom hrozilo uzavření, když podnik převzaly Pražské pivovary. Před likvidací ho tehdy zachránila skupina lidí kolem sládka Františka Horáka, který pak dlouhá léta podnik také vedl.

Tržby přes miliardu
V roce 2015 už podle informací z obchodního rejstříku tržby společnosti překročily 1,1 miliardy korun a meziročně vzrostly o osm procent. Hospodaření skončilo ziskem bezmála 258 milionů korun, o polovinu vyšším než o rok dříve.

Od obnovení výroby v roce 1998 se podařilo produkci pivovaru zvýšit více než čtrnáctinásobně především díky investicím za více než půl miliardy korun.

Degustační soutěže roku 2016: Nejúspěšnější velké a malé pivovary

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovky.cz

Piva od skupiny PMS (Zubr, Holba, Litovel) a v kategorii minipivovarů pak Zámeckého pivovaru Frýdlant byla loni nejčastěji oceňovaná v rámci šestice nejvýznamnějších degustačních soutěží. Souhrnný přehled medailistů za rok 2016 sestavil Výzkumný ústav pivovarský a sladařský.

Pivovarnická skupina PMS (patří do ní Zubr, Holba, Litovel), Pivovary Lobkowicz (sdružuje 7 regionálních pivovarů - Protivín, Jihlava, Černá Hora, Vysoký Chlumec, Uherský Brod, Hlinsko, Klášter Hradiště) a Heineken (Zlatopramen, Březňák, Krušovice, Starobrno). Takové je pořadí nejlepších pivovarů u nás, sestavené podle počtu medailí, udělených za celý rok soutěžícím pivům ve skupině průmyslových pivovarů.

Ve skupině minipivovarů (s ročním výstavem do 10 tisíc hektolitrů) si vedla nejlépe piva ze Zámeckého pivovaru Frýdlant, Pivovaru Clock Potštejn a Rožnovského pivovaru,

Metály ze šesti soutěží
Výzkumák ve své aktuální ročence Pivovarský kalendář 2017 sestavil žebříček pivovarů na základě souhrnu všech výsledků jejich piv, přihlášených do šesti nejvýznamnějších degustačních soutěží roku 2016 u nás.

Vyhodnocovala se tedy celková úspěšnost pivovarů (zvlášť průmyslových a zvlášť minipivovarů), které se zúčastnily soutěží Zlatá pivní pečeť (v rámci Mezinárodního pivního festivalu České Budějovice - dříve v Táboře), Zlatý pohár Pivex (Brno), Jarní cena českých sládků (na Zvíkově - výhradně pro minipivovary), Pivo České republiky (v rámci Slavností piva v Českých Budějovicích), Dočesná (Žatec) a České pivo (vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven).

V tabulkách je souhrn bodů, přidělených pivovarům za umístění jejich piv na prvních třech místech (6-3-1 bod) v jednotlivých soutěžích a desítkách kategorií v roce 2016. Prostý součet někde nevychází - započtením dvojnásobku bodů byla zvýhodněna piva v kategorii výčepních (7 až 10%) a ležáků (11 - 12%) - jakožto tradiční český styl bývají početněji zastoupena, v soutěži je větší konkurence a vítězství je tedy zaslouženější.

Uvádíme pořadí prvních 10 z celkem 21 vyhodnocených průmyslových pivovarů a 49 minipivovarů.

Medailisté roku 2016 - průmyslové pivovarypivovar počet medailí 1.-2.-3. místo bodů celkem
PMS 25 10-9-6 134
Pivovary Lobkowicz 15 6-5-4 68
Heineken 15 5-5-5 66
Rodinný pivovar Bernard 9 4-2-3 50
Tradiční pivovar v Rakovníku 10 3-3-4 44
Plzeňský Prazdroj 7 2-3-2 32
Primátor, Náchod 10 3-3-4 31
Pivovar Svijany 7 2-3-2 27
Pivovary Staropramen 5 1-2-2 18
Pivovar Nymburk 7 1-2-4 17

Medailisté roku 2016 - minipivovarypivovar počet medailí 1.-2.-3. místo bodů celkem
Zámecký pivovar Frýdlant 8 4-1-3 30
Pivovar Clock, Potštejn 6 3-2-1 25
Rožnovský pivovar, Rožnov 4 3-0-1 19
U Tří Růží, Praha 4 3-0-1 19
Modrá hvězda, Dobřany 5 2-2-1 19
Holendr, Valašské Meziříčí 5 2-1-2 17
Podřipský pivovar, Ctiněves 4 2-1-1 16
Černý orel, Kroměříž 4 1-3-0 15
Pivovar Jílovice 2 2-0-0 12
Rodinný pivovar Zichovec 3 1-2-0 12
Pivovarský dvůr Zvíkov 3 1-2-0 12

Pivovar Starobrno loni uvařil znovu přes milion hektolitrů piva

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTKStarobrno

Starobrněnský pivovar v loňském roce uvařil znovu více než milion hektolitrů piva. ČTK to řekla mluvčí skupiny Heineken Jana Pikardová. Poprvé překonalo Starobrno milionovou hranici výstavu v roce 2010. Důvodem byla instalace linky na plnění piva do plastových lahví, která v té době byla jediná v České republice. "Začátek loňského léta byl oproti roku 2015 deštivější a chladnější, což bývá na spotřebě piva znát. Teplejší a přívětivější konec léta i podzim nám ale zase naopak přál. Výsledkem je uvedený výstav, který se tak drží na úrovni předešlých let," uvedla k loňskému roku Pikardová. Linka na pet lahve dodnes pomáhá brněnskému provozu k výrobě nad zmíněnou hranici. Heineken do ní stáčí v Brně i piva jiných svých značek, například Březňáku.

Starobrno je dnes spíše regionální značkou, která se prosazuje na Moravě a zejména v okolí Brna. Její marketing je často spojován s hokejovou Kometou Brno. Pivovar kromě tradičních piv vyrábí i speciály, například zelené pivo. Kromě značek Starobrna se v brněnském pivovaru vyrábějí i piva jiných značek, například Hostanu, jehož pivovar ve Znojmě Heineken v minulosti zavřel.
Do skupiny Heineken v České republice ještě patří pivovar v Krušovicích a Velké Březno u Ústí nad Labem. Ostatní provozy, které Heineken v České republice měl, už skončily.

Skupina Heineken je dlouhodobě trojkou na českém trhu po plzeňském Prazdroji a Pivovarech Staropramen. Heineken v roce 2015 vyrobil v Česku 2,167 milionu hektolitrů piv. Čísla za loňský rok ještě nezveřejnil. Stejně tak skupina nezveřejňuje přesné výstavy jednotlivých pivovarů.

Japonci v Prazdroji? Oboustranně výhodný obchod

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Česká poziceAutor:Miroslav PetrPrazdroj

Vítězství japonského pivovarnického koncernu Asahi v boji o Plzeňský Prazdroj a další pivovary ve střední Evropě je skutečností. Prazdroji to přinese lepší exportní možnosti na asijském trhu a stabilitu významného akcionáře. Japoncům pak rozšíření trhu v Evropě, kde měl tento pivovarnický koncern jen marginální výrobní kapacitu.

Je rozhodnuto. Plzeňský Prazdroj a sesterské pivovary v Polsku, Maďarsku, Slovensku a Rumunsku koupí od společnosti AB Inbev japonská skupina Asahi. Přidá je k italskému Peroni a nizozemskému Grolschi, které koupila už před časem. A získá tak významné postavení v Evropě, kde měl dosud tento japonský pivovarnický koncern jen marginální výrobní kapacitu.

Transakce evidentně prospěje i české jedničce Plzeňskému Prazdroji, který má na domácím trhu podíl přes 40 procent. Zejména světoznámá značka Pilsner Urquell posílí své distribuční kanály v Asii. Na druhé straně přijde o podporu v Americe a dalších trzích od dosavadního akcionáře, kterým je světová pivovarnická dvojka SABMiller.

K největší evropské pivovarnické transakci mnoha posledních let – Asahi zaplatí 7,3 miliardy eur, tedy necelých 200 miliard korun – dochází v souvislosti s ovládnutím SABMilleru světovým lídrem Anheuser Busch – Inbev (AB Inbev). Evropská komise s ohledem na hrozící dominantní firmu a antimonopolní regule nařídila prodej části aktiv, která AB Inbev získal. Volba padla na Plzeňský Prazdroj a další středoevropské pivovary.

Od velkého k menšímu
Prazdroj a spol. v podstatě přecházejí z majetku světové pivovarnické dvojky do majetku koncernu, který je globálně z hlediska produkce na 13. místě.

„Akvizice středoevropských pivovarů skupiny SABMiller nebude znamenat nic zásadního. Spotřebitel tuto změnu nepozná vůbec,“ komentuje transakci odborník Tomáš Maier, který přednáší na České zemědělské univerzitě Praha o ekonomice pivovarů. „Spíš lze ze střednědobého až dlouhodobého hlediska vyhlížet spuštění licenční výroby v Asii. Jistým otazníkem může být nynější licenční výroba zejména kozla v Rusku, kde se ho dnes vyrobí už výrazně více než u nás. Ale lze se domnívat, že tato výroba zůstane zachována,“ dodal Maier.

Zájemců o koupi byla celá řada, ale jednalo se vesměs o finanční investory, včetně českých skupin PPF a J&T, které nemají s pivovarnictvím nic společného, nerozumí mu a viděly v transakci jen dobrou investiční příležitost. Navíc, pokud by čistě Plzeňský Prazdroj získal třeba nejbohatší Čech a majitel impéria PPF Petr Kellner, mělo by to jistý nacionální bonus – Kellner by se stal národním hrdinou, získal by rodinné stříbro zpět do českých rukou.

Nestalo se. A Plzeňský Prazdroj skončí po schválení transakce evropskými antimonopolními úřady v rukou Japonců, se kterými má už jednu zkušenost. Nepříliš dobrou: před 17 lety japonská banka Nomura za podivných okolností koupila a posléze prodala Prazdroj koncernu SABMiller. Japonci tehdy sehráli roli pochybného překupníka. Teď se však vrací s lepší pověstí.

Asahi, co to je?
Skupina Asahi vyrábí nejen pivo, ale i víno, lihoviny a nealkoholické nápoje. Loni tento koncern uvařil 20,5 milionu hektolitrů piva, což je o trochu víc, než kolik loni uvařily všechny pivovary v Česku dohromady. Provozní zisk Asahi loni po letech růstu dosáhl sumy přes 135 miliard jenů, tedy kolem 29 miliard korun, při tržbách v přepočtu více než 400 miliard korun.

Asahi nevaří jen v Japonsku. Jeho pivo vyrábí v licenci především řada pivovarů v Asii. Pak ještě v Montrealu tamní pivovar Molson Canada. V Evropě vaří na základě licenční smlouvy pivo Asahi v ruském Petrohradě pivovar Baltika, v britském Kentu pivovar Shepher Neame a v Praze Staropramen – výhradně pro export.

Snaha o posílení pozice v Evropě je tedy evidentní. Tím spíš, že pro Japonsko je české pivo doslova šlágrem. Ve velkém dováží český slad a je absolutně největším zahraničním odběratelem českého chmelu. Japonci se doma zkrátka v mnohém snaží napodobovat český ležák.

„Celý Prazdroj má velký exportní potenciál. Nejen značka Pilsner Urquell, ale především Kozel. Kdyby Prazdroj získal některý ze zájemců z řad finančních skupin, které žádnou distribuční síť nemají, byl by to problém. S Asahi, které má po světě několik distribučních center, bude rozšíření exportu snazší,“ uvedl pro LN pivovarnický expert Jan Veselý.

V loňském roce přibylo v ČR celkem 58 nových minipivovarů

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Naše voda

Zatímco v roce 2015 přibývaly v Česku minipivovary tempem necelý jeden subjekt za týden, loni se toto tempo ještě zvýšilo. Na základě údajů Českomoravského svazu minipivovarů o tom informoval server lidovky.cz.

Podle uvedených údajů přibylo loni v ČR 58 minipivovarů, o tři víc než než předloni. Koncem loňského roku tak v naší zemi fungovalo 340 minipivovarů. Od začátku devadesátých let, kdy u nás vznikly první (s výjimkou po staletí fungujícího pivovaru U Fleků v Praze) ukončilo činnost 36 minipivovarů. A čtyři naopak rostly tak rychle, že překročily hranici 10 tisíc ročně uvařených hektolitrů a dostaly se do kategorie průmyslových. „Nové rychle přibývají, ale současně i některé krachují. Je vidět, že náš obor už není doménou jen nadšenců, ale stal se z něj úplně normální byznys jako v každém jiném odvětví,“ říká šéf svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Z těch nejnovějších, které zahájily provoz v posledních měsících, je například pivovar Moucha (v areálu bývalého pivovaru Braník) nebo pražský pivovar U Supa, na Plzeňsku pak pivovar v Radobyčicích nebo Beer Factory přímo v centru krajského města.Dále také letos vznikl Zámecký pivovar a palírna v Blatné v jižních Čechách, Pivovar Cestář v Ostružné na Olomoucku nebo Zlosin z Velkých Losin nebo kromě dalších Černý Medvěd v Jablonném nad Orlicí.

Před válkou fungovala u nás zhruba tisícovka pivovarů a k tomuto číslu podle Šuráně jejich počet v budoucnu možná znovu doroste. Jen malá část – aktuálně 48 – jich připadá na průmyslové pivovary menších regionálních vlastníků i velké v majetku nadnárodních koncernů. Minipivovary si přitom mezi sebou ani vůči velkým hráčům prakticky vůbec nekonkurují. A to ani v městech, kde jich vzniká nejvíc. Třeba taková Praha jich už má přes 30 a další se chystají. Ani přes rychle rostoucí počet nemají zásadní vliv na roční pivovarnickou produkci v Česku – minipivovary tvoří kolem 1,5 procenta z celkem 20 milionů hektolitrů u nás uvařeného objemu všech piv.

Rok 2016 byl rekordní. Přibylo 58 nových minipivovarů

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Celkem 340 minipivovarů fungovalo na konci loňska v Česku. Přibývají dosud nevídaným tempem, přestože řada z nich už také ukončila činnost a některé vlivem rostoucí produkce přecházejí do kategorie průmyslových.

Co týden, to jeden nový minipivovar na území Česka. Tohle tempo platilo skoro přesně pro rok 2015. Loňský přírůstek ale byl ještě o něco vyšší a rekordní. Přibylo 58 minipivovarů, o tři víc než než předloni.

Vyplývá to z údajů Českomoravského svazu minipivovarů, který vede zatím nejpřesnější statistiku fungujících nejmenších výrobců piva.

Některé končí, jiné začínají
Za dobu od začátku devadesátých let, kdy u nás vznikly první (s výjimkou po staletí fungujícího pivovaru U Fleků v Praze) ukončilo činnost 36 minipivovarů. A čtyři naopak rostly tak rychle, že překročily hranici 10 tisíc ročně uvařených hektolitrů a dostaly se do kategorie průmyslových.

„Nové rychle přibývají, ale současně i některé krachují. Je vidět, že náš obor už není doménou jen nadšenců, ale stal se z něj úplně normální byznys jako v každém jiném odvětví,“ říká šéf svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Z těch nejnovějších, které zahájily provoz v posledních měsících, je například pivovar Moucha (v areálu bývalého pivovaru Braník) nebo pražský pivovar U Supa, na Plzeňsku pak pivovar v Radobyčicích nebo Beer Factory přímo v centru krajského města.

Dále také letos vznikl Zámecký pivovar a palírna v Blatné v jižních Čechách, Pivovar Cestář v Ostružné na Olomoucku nebo Zlosin z Velkých Losin nebo kromě dalších Černý Medvěd v Jablonném nad Orlicí.

Tisícovka byla a znovu bude
Před válkou fungovala u nás zhruba tisícovka pivovarů a k tomuto číslu podle Šuráně jejich počet v budoucnu možná znovu doroste. Jen malá část – aktuálně 48 – jich připadá na průmyslové pivovary menších regionálních vlastníků i velké v majetku nadnárodních koncernů.

Minipivovary si přitom mezi sebou ani vůči velkým hráčům prakticky vůbec nekonkurují. A to ani v městech, kde jich vzniká nejvíc. Třeba taková Praha jich už má přes 30 a další se chystají.

Ani přes rychle rostoucí počet nemají zásadní vliv na roční pivovarnickou produkci v Česku - minipivovary tvoří kolem 1,5 procenta z celkem 20 milionů hektolitrů u nás uvařeného objemu všech piv.

„Pořídit a provozovat pivovar už ale není tak úplně snadné. Dneska je důležité ho propojit s gastronomií, zkrátka provozovat současně pivovar a restauraci,“ přidává svou zkušenost sládek a stavitel pivovarů Josef Krýsl, který stojí mimo jiné i za v listopadu otevřeným plzeňským pivovarem Beer Factory.

Novou ředitelkou Českého svazu pivovarů a sladoven bude Martina Ferencová

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:ČSPSAutor:Hana Novotná

Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) má novou výkonnou ředitelku. Stala se jí dosavadní projektová manažerka ČSPS Martina Ferencová, která rovněž zastávala funkci pověřené výkonné ředitelky. V pivovarnickém oboru má Ferencová dlouholeté zkušenosti, řadu let působila v Pivovarech Staropramen. Ve svých prioritách se zaměří především na podporu pozitivního vnímání piva, informování o přínosech českého pivovarnictví a rovněž budování pověsti odvětví jako odpovědného člena společnosti. Výběrového řízení se zúčastnilo dvanáct kandidátů.
Předsednictvo ČSPS jmenovalo Martinu Ferencovou do funkce výkonné ředitelky s účinností od 1. ledna 2017. Ferencová pracuje pro svaz přes šest let, kdy se zaměřovala především na projekty z oblasti společenské odpovědnosti a vztahy s regulátory. Z pozice pověřené výkonné ředitelky pak úspěšně realizovala Dny českého piva či Svatováclavskou slavnost a rovněž se podílela na vedení pracovních a odborných skupin při ČSPS.
„Mezi hlavní úkoly nové výkonné ředitelky bude patřit naplňování strategických cílů svazu, tedy především zvyšování pozitivního vnímání a popularity českého piva, informování o přínosech českého pivovarnictví pro rozvoj české ekonomiky a v neposlední řadě budování pověsti odvětví coby odpovědného člena společnosti se zaměřením na podporu zodpovědné konzumace piva,“ uvádí ke jmenování Ferencové předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal.
V pivovarnickém oboru se Martina Ferencová pohybuje již sedmnáct let, od ukončení studií na Provozně ekonomické fakultě České zemědělské univerzity. Profesní dráhu odstartovala v Pivovarech Staropramen, kde během svého jedenáctiletého působení postupně zastávala několik funkcí v rámci finančního oddělení, mimo jiné vedoucí oddělení pohledávek a investic. Odtud se přesunula do funkce vedoucí sekretariátu a koordinátorky zodpovědnostních projektů Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2011 je zároveň předsedkyní Komise společenské zodpovědnosti pivovarů.

Vysokomýtský pivovar bude opět vařit pivo, vznikne zde i škola

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Po obnovení výroby ve starém pivovaru poblíž centra Vysokého Mýta by v areálu mohla fungovat i škola zaměřená na pivovarnictví. Podobná v regionu zatím chybí. Podmínkou je ale získání evropské dotace na celkovou opravu objektu, zatím se dala do pořádku jen střecha zchátralé budovy.

"Škola by i pro lidi mimo obor vyučovala technologie a postupy při vaření piva, zřejmě formou kurzů a seminářů. Rád bych ale dosáhl toho, že by nás nějaká odborná škola zaštiťovala a poskytovala středoškolské a vysokoškolské lektory," uvedl majitel pivovaru František Richter. Podle něj je spojení výroby piva a školství výhodné.

Pivovar Richter koupil v roce 2015. V Praze již provozuje Jihoměstský pivovar, Vinohradský pivovar a Pivovar u Bulovky s restauracemi. Část areálu v Mýtě by chtěl majitel přeměnit na prostory pro kulturní akce nebo na byty.

Pivem plánuje zásobovat nejen vlastní restauraci v areálu, ale i další zařízení ve městě a okolí. Výstav by podle něj mohl dosáhnout zhruba 5000 hektolitrů ročně. Sází přitom na lokální patriotismus místních konzumentů.

Předchozí majitel areál vlastnil od ledna 2008, měl v plánu v něm vybudovat obytný komplex Nový pivovar. Začal s demolicí některých zchátralých budov a postavil první bytový dům, ale pak jeho stavební aktivity kvůli malému zájmu kupujících ustaly. V roce 2012 zastupitelé města odmítli pivovar odkoupit. Místní sdružení Kujebák se v minulosti snažilo vlastníkovi zabránit v bourání budov a chtělo, aby opravil nejcennější objekty. Návrh na prohlášení pivovaru kulturní památkou však ministerstvo kultury odmítlo.

Areál pochází z let 1898 až 1900. Do první světové války vařil 20 tisíc hektolitrů piva ročně. Během války kvůli nedostatku surovin poklesl roční výstav na 1000 hektolitrů. V roce 1951 výroba, tehdy už lihovin, v Mýtě skončila. Později objekty sloužily jako sklady hnojiv zemědělské firmy.

Budvar má po čtvrtstoletí nového šéfa. Bočka nahradil Žáček

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Českobudějovický deníkAutor:ČTKBudvar

Dlouholetý ředitel českobudějovického národního podniku Budějovický Budvar Jiří Boček oficiálně skončil ke konci roku ve funkci. Do výběru nového šéfa povede podnik ekonomický ředitel Petr Žáček (67).

Ve chvíli, kdy není přítomný ředitel, jsou za podnik oprávnění jednat jeho statutární zástupci, tedy odborní ředitelé. Jako první v pořadí je právě Žáček, následoval by obchodní ředitel a výrobně-technický ředitel. "Prvním zástupcem je Petr Žáček, který de facto řídí pivovar již od loňského 1. června, tedy od doby, kdy pan Boček nastoupil do pracovní neschopnosti. V praktickém řízení firmy tak nyní nedochází k žádné změně," sdělil agentuře ČTK mluvčí Budvaru Petr Samec. Žáček pracuje v Budvaru na pozici ekonomického ředitele od září 2005. "V době nepřítomnosti ředitele podniku ho v uplynulých 11 letech vždy zastupoval," podotkl mluvčí.

Zřizovatelem podniku je ministerstvo zemědělství. Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) ČTK před Vánocemi řekl, že se nyní připravuje výběrové řízení na ředitelské místo. Mezi požadavky, které bude muset ředitel splňovat, bude i znalost pivovarského oboru. "S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno," řekl Jurečka. Přemýšlí i o tom, že by stát oslovil soukromou firmu, aby mu s výběrovým řízením pomohla. Ministr doufá v to, že se nový ředitel osvědčí a bude ve funkci alespoň stejně dlouho jako Boček.

Jiří Boček vedl pivovar od roku 1991. Loni obdržel od prezidenta Miloše Zemana státní vyznamenání. Boček v Budvaru strávil více než 30 let, do národního podniku nastoupil v roce 1984 jako technolog. Loni získal i Výroční cenu České a moravské pivovarnické akademie.

Budvar zvýšil za posledních šest let výstav z 1,25 milionu na nynějších 1,6 milionu hektolitrů. Vyváží pivo do 76 zemí. Pivovar, který byl založen 15. dubna 1895, se od roku 1967 nazývá národní podnik Budějovický Budvar. Je posledním českým pivovarem, který vlastní stát.

Trautenberk má své sídlo v krkonošské Malé Úpě. Je to pivo horalů!

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Jiřina MužíkováTrautenberk

Krkonošská obec Horní Malá Úpa se může pyšnit hned několika nej. Najdete tam třeba nejvýše položený obecní úřad nebo kostel. Nyní k turistickým lákadlům přibyl i minipivovar. Není sice nejvyšší, ale zajímavostí má dost.

Při jeho slavnostním otevření a ochutnávání piva Trautenberk zastihla Jiřina Mužíková předsedu představenstva pivovaru Martina Kulíka i starostu Karla Engliše.

„Při rekonstrukci jsme objevili spoustu nádherných původních prvků. Byli jsme úplně nadšení. Narazili jsme na 105 let starou původní ocelovou konstrukci. dokonce jsou na ní i německé nápisy. Vše jsme se snažili v tom interiéru zachovat. Máme tu krásnou parketovou podlahu, která byla překryta několika vrstvami lina a koberců. Původní pískovcové schody a dřevěné vyřezávané osvětlení, které se nám také podařilo zachránit," usmívá se Martin Kulík.

Ve výšce 1045 metrů nad mořem a pět metrů pod zemí ve sklepení starém sto tři roků se začalo vařit pivo. To je začátek příběhu o Pivovaru Trautenberk, nejmladším přírůstku do rodiny krkonošských minipivovarů.

Pivovar Trautenberk vznikl v bývalé Tippeltově boudě (hotel Družba) a pivo se tu vaří přibližně rok
Rozsáhlou rekonstrukcí celého objektu vznikly prostory pro pivovar, jehož ostrý provoz právě začal, včetně pivovarské hospody.

Pivovar je akciovou společností, s podporou obce na jeho vznik přispěli zdejší boudaři a místní lyžařský areál SKiMU.

Ti všichni také nové pivo čepují, a protože je „jejich", všichni se o něj hezky starají.

Na kvalitu piva Trautenberk dohlížejí sládci Vojtěch Kaprálek a Tomáš Ďuríček. Kromě čepovaného piva je k dispozici i v pet lahvích atypického tvaru a v dárkovém balení se čtyřmi třetinkovými lahvemi, které jsou nejen díky skvělému obsahu jedinečným suvenýrem.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.09.2017 20:115.506/5.506