Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

V Beskydech se o víkendu oficiálně otevře další minipivovar

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaKunčický

Pivo sice už několik měsíců vaří, ale až v sobotu jej budou poprvé čepovat také ve vlastní hospůdce. Kde? V Kunčicích pod Ondřejníkem. Právě tam totiž díky přestavbě bývalého kina vznikl Kunčický pivovar.

S pivy jednoho z nejmladších minipivovarů Moravskoslezského kraje se dosud pivaři mohli setkávat v nejrůznějších regionálních pivnicích, pivotékách či na festivalech.

V sobotu 22. července v 16:00 však již bude oficiálně otevřena také jeho pivovarská hospůdka přímo v Kunčicích pod Ondřejníkem. Naplňují se tak slova zakladatele pivovaru Martina Chalupy, se kterým Magazín PATRIOT v rámci seriálu „Pivní mapa“ dělal reportáž o přípravách nového minipivovaru v listopadu loňského roku.

S jakou vizí chtěl vstoupit na stále pestřejší trh? „Náš výstav by se měl pohybovat kolem 2 500 hektolitrů. Kapacitu a prostory však máme připraveny i na další rozvoj. Nechceme se ale hnát za kvantitou. Chceme vařit nejlepší pivo na severní Moravě, to je moje vize,“ uvedl majitel Kunčického pivovaru.

Jeho působení mezi beskydskými kopci začalo de facto už během roku 2015, kdy na základě spolupráce se značkou Richard začali dovážet piva vařená v Žebětíně a Račíně. Od konce minulého roku už mají k dispozici vlastní zázemí s moderní pivovarskou technologií.

Při příležitosti oficiálního otevření budou moci lidé ochutnat celkem devět druhů řemeslně vařených nefiltrovaných a nepasterizovaných piv. K tomu budou mít zájemci možnost projít si pivovar po boku sládka. Součástí programu je i hudební vystoupení, gastronomická část bude v režii grilovaných klobás a pivovarského guláše.

Český Heineken má nového obchodního ředitele on-trade (sudového piva)

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:České nápoje

Novým obchodním ředitelem zodpovědným za restaurace a hospody se od července stal Pavel Slavík, dosavadní regionální obchodní ředitel na Moravě. Zároveň bude součástí management týmu, tedy nejvyššího vedení společnosti HEINEKEN Česká republika.

Cesta, kterou Pavel Slavík ve společnosti HEINEKEN Česká republika doposud prošel, je bohatá na nejrůznější zkušenosti. Do společnosti nastoupil v roce 2004 na pozici obchodního zástupce. O rok později se stal členem nově vzniklého oddělení trade marketingu, které pomáhal od základu budovat. Nejprve jako exekutivní pracovník, posléze jako specialista a od roku 2007 jako trade marketing manažer. V této funkci převzal zodpovědnost za strategii on-trade kanálu, nastavování obchodních standardů, plánování rozpočtu, spolupráci s dodavateli, zavádění nových produktů, technologií a mnohé další. V roce 2011 se Pavel Slavík vrátil do obchodního oddělení jako oblastní manažer prodeje pro akviziční tým středních Čech. Ještě téhož roku se mu naskytla příležitost přesunout se do moravského regionu a získat tak další zkušenosti jako oblastní manažer prodeje. Od roku 2012 až doposud působí v naší společnosti na pozici regionálního manažera prodeje. V této funkci převzal zodpovědnost za řízení všech on-trade obchodů moravského regionu, které představují více než polovinu z celkového objemu on-trade prodejů českého HEINEKENu.

Pavel Slavík se vyjádřil i k dlouhodobé vizi a cílům do budoucna. „Pro naplnění naší strategie je důležité stavět na tom, co se nám daří, a pokusit se nacházet příležitosti v tom, v čem můžeme být lepší. To se týká všech našich každodenních činností od efektivity, přes procesy, nástroje, výsledky (podíl na trhu, hektolitry, profit) až po motivaci a to, abychom měli být na co hrdí. Ve společnosti pracuji již dlouho, a proto vím, jak skvěle se spolupracuje s lidmi, které práce baví. Z tohoto důvodu je pro mě prioritou, abychom fungovali jako jeden tým zapojených a motivovaných lidí, kteří chtějí a vědí, co je naší misí. Včetně otevřené komunikace mezi ostatními odděleními. Tato nová role je pro mě výzvou, na kterou se velice těším.

V moravském regionu se zatím nic nezměnilo, Pavel Slavík současně povede svůj tým do doby, než bude oznámen jeho nástupce. Ten vzejde z externího nebo interního výběrového řízení.

Setkání malých pivovarů Rosice

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Pivovar RosiceAutor:Jiří Volánek

Stěžejní akcí pivovarského léta v Rosicích je Setkání malých pivovarů. Dovolíme si neskromně poznamenat, že se řadíme mezi průkopníky této oblíbené akce. Letos se bude konat již jedenáctý ročník v nezměněném a osvědčeném formátu ochutnávkové akce s bohatou kulturní pěnou.

12. ročník se uskuteční v sobotu 22. července 2017. Brána zámeckého nádvoří se otevře ve 13:00 a hudební hosté se budou na hlavním pódiu střídat od 13:00 do 01:00 následujícího dne. Program bude doplněn o netradiční pivnísoutěže a anketu o nejoblíbenější pivovar.

K ochutnání budou pivní vzorky z jedenácti malých pivovarů. Bude otevřena chilloutová zóna s kavárnou a atrakcemi pro děti, atd. V 01:00 bude následovat after party s Nočním proudem.

Pelhřimovský pivovar od pátku stojí. Kvůli požáru vývěvy

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Milan KopeckýPoutník

Pivovar v Pelhřimově stojí. Dnes měli jeho pracovníci připravovat další várku pěnivého nápoje, kvůli pátečnímu požáru ale musí celý provoz projít kontrolou a proto se aktuálně nevaří. Požár způsobila pravděpodobně vývěva, která má za úkol odsávat vzduch. Odhadnutá škoda se blíží třem čtvrtinám milionu korun.

V pelhřimovském pivovaru v pátek ráno hořelo. S plameny bojovaly jak profesionální, tak dobrovolné hasičské jednotky. Provoz od té doby stojí.

Výroba od té doby stojí a bude stát patrně ještě další dva až tři dny. Poničená vývěva je totiž na cestě. Českému rozhlasu to řekl referent Jiří Vacek: „Pokud mám informaci, tak ji mají pro nás připravenou, chystá se doprava. Teď už bude akorát montáž, což není nic složitého.“

Hostinští výpadek pivovar nepoznají, podle Jiřího Vacka jsou dostatečné zásoby ve sklepích.

Na Slavnostech svijanského piva se letos vypilo 55 tisíc půllitrů piva

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Tradiční jednodenní Slavnosti svijanského piva přitáhly včera do areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě na osm tisíc návštěvníků, které neodradila ani nepříznivá předpověď počasí. Letos totiž poprvé v osmadvacetileté historii akce hrozilo, že by mohl organizaci festivalu narušit déšť. Nakonec je počasí odměnilo - hudební produkci téměř dvaceti skupin a interpretů, včetně skupin Mňága a Žďorp, Traktor, Dymytry nebo Mandrage, či zpěvačky Evy Pilarové, si po pouhých několika přeprškách v úvodu programu mohli užít naplno a bez jediné kapky.

Vedle hudby se na Slavnosti chodí především za pivem, a to opět teklo plným proudem: všech dvanáct svijanských piv se za lidovou cenu točilo z celkem 160 píp. „Letos poprvé jsme pivo čepovali do nových, ekologických vratných kelímků, které se nám velice osvědčily. Celkem z nich žízniví hosté vypili 55 tisíc půllitrů piva. V důsledku horšího počasí v úvodu festivalu a nižší návštěvnosti se sice nepodařilo překonat loňský rekord, ale i tak můžeme být spokojeni. Hlavně nás těší, že se všichni při hudební produkci na třech pódiích skvěle bavili,“ řekl Roman Havlík, ředitel Pivovaru Svijany, který akci ve spolupráci s obcí pořádá.

Dramaturgie festivalu návštěvníkům nabídla celkem 18 interpretů s širokým žánrovým záběrem. Pamětníci si zavzpomínali na osvědčenou produkci skupiny Mňága a Žďorp a stálice české populární hudby Evy Pilarové, mladší posluchače oslovili Mandrage nebo Pavel Callta a příznivce metalových riffů třeba Krucipüsk nebo Dymytry. Kulturní program letos podpořil i Liberecký kraj, jedno ze tří kvalitně ozvučených pódií proto neslo jeho jméno. „Cením si dlouholeté vzájemné spolupráce obce Svijanský újezd a regionálního Pivovaru Svijany, ze které vzešly již dvacáté osmé slavnosti, které dnes již patří mezi tradiční a hojně navštěvovanou akci v našem kraji,“ řekl liberecký hejtman Martin Půta.

O tom, že význam akce již přesahuje hranice regionu, svědčí například účast bývalého ministra financí Andreje Babiše či prezidentského kandidáta Marka Hilšera. „Jsme hrdí na to, že se můžeme podílet na pořádání tak pestré akce, která se už stala pevným bodem kulturní nabídky v celém regionu. Účast Andreje Babiše jsme využili k diskuzi o rozšiřování EET. V rozhovoru se stánkaři si totiž mohl sám udělat názor na to, jaký dopad může mít plánovaná třetí fáze elektronické evidence tržeb na prodejce na podobných akcích a jak by se mohlo její necitlivé zavádění negativně podepsat na životě v menších obcích,“ poznamenal Roman Havlík.

V rámci doprovodného programu si mohli návštěvníci vyzkoušet, jak náročné je být pivním degustátorem, nebo využít řadu různých atrakcí. Z nabídky stánků s dárkovými předměty slavily největší úspěch speciální „slavnostní" Plechovky pro chlapy, ale i pivní sklo, některé z mnoha druhů triček, kraťasů nebo cyklodresů a další speciální svijanské pivařské drobnosti.

Obec byla i letos na oblíbenou akci skvěle připravena. Díky dobrému značení místa konání slavností, dopravním úpravám a velkokapacitnímu parkovišti nebyly hlášeny žádné větší dopravní komplikace. Také konec akce a ubytování ve stanovém městečku se obešly bez větších problémů.
Příští, devětadvacátý ročník Slavností svijanského piva se ve Svijanském Újezdě uskuteční 14. července 2018.

Pivovary stále rozšiřují sítě koncepčních hospod

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTK

Pivovary stále rozšiřují síť koncepčních hospod a restaurací, kde se snaží o naladění provozu do určitého stylu. Největší pivovar Plzeňský Prazdroj jich má již 111, za poslední rok a půl se jich otevřelo 30. Nyní nejrychleji otevírá tzv. Radegastovny, kterých se za poslední rok a půl objevilo devět. Pivovary Staropramen se pak snaží zabodovat s konceptem Potrefená husa, kterých v je v ČR kolem 30. ČTK to sdělili zástupci pivovarů. Rozvoj sítě plánuje například i společnost Ambi CZ, provozující Ambiente a Lokály.

"Nejrozšířenějšími koncepty jsou Kozlovna a Pilsner Urquell Original Restaurant, nejdynamičtěji se však rozvíjejí nové Radegastovny," řekla ČTK mluvčí Plzeňského prazdroje Jitka Němečková. Koncepty se snaží rozšiřovat i v zahraničí. "Například čerstvě jsme otevřeli dvě nové Kozlovny na Slovensku," dodala mluvčí.

Prazdroj aktuálně rozjíždí i nový koncept, první hospoda "Gambrinus Srdcovka" by měla být otevřena v srpnu. "Budou vybaveny novou technologií vertikálních interiérových tanků s velmi krátkým pivním vedením. V kombinaci s ´chlazenou´ rychlou logistikou tankového piva a vzhledem interiéru by tak měl mít návštěvník pocit, že ochutnává čerstvé pivo přímo v pivovaru," vysvětlila mluvčí.

Koncept konkurenčních podniků Potrefená husa letos slaví 18. narozeniny. "Tím úplně prvním podnikem byla restaurace v Praze na Vinohradské třídě, která zde funguje dodnes. Že sázka na tehdy revoluční myšlenku spočívající ve vybudování sítě moderních restaurací s širokou nabídkou piv v čele se Staropramenem, kvalitní gastronomií a obsluhou byla úspěšná, potvrzuje skutečnost, že dnes je Potrefených hus téměř 30 a podobný koncept v různých obměnách po vzoru Staropramenu začaly provozovat i konkurenční pivovarnické značky," sdělila ČTK mluvčí pivovaru Denisa Mylbachrová. Některou z "hus" navštíví ročně tři miliony lidí, tržby rostou zhruba o pět procent ročně.

"Stále registrujeme velký zájem nových franšízantů o náš koncept, ale ne všechny zájemce můžeme uspokojit. Koncept Potrefená husa je totiž svým charakterem určen pro větší města a ve většině z nich už jedna či dvě Potrefené husy fungují. Proto jsme začali pracovat na projektu, který umožní vznik Potrefených hus i v menších městech," dodala Mylbachrová.

Pivovar provozuje i další koncepty, například loni otevřel první Ostravarnu. "V letošním roce plánujeme otevřít ještě další dvě Ostravarny, jednu v Ostravě, druhou v Opavě," uvedla mluvčí.

Rozvoj plánuje také majitel konceptů Ambiente a Lokál, společnost Ambi CZ. V blízké budoucnosti chce otevřít novou restauraci zaměřenou na grilovaná kuřata v pražském Karlíně a novou podobu známé cukrárny u Myšáka v pražské Vodičkově ulici. Firma využije nabídku majitele pasáže, kterým je tuzemský výrobce psacích a malířských potřeb Koh-i-noor. Nově otevřená cukrárna se má stát plnoprávným členem rodiny Ambiente, uvedl výkonný ředitel Ambi CZ Miroslav Bouchal.

Nápad na založení restaurace zaměřené na grilovaná kuřata vymyslel zakladatel první restaurace Ambiente Tomáš Karpíšek. Hosty bude zvát na grilované kuře ve třech velikostech, ke kterému budou servírovány různé přílohy, omáčky, dezerty i nápoje. Kuřata plánuje podnik odebírat z rodinné farmy v Rašovicích.

Rozvoj plánuje i majitel konceptu Výtopna Petr Fridrich. K jeho třem tuzemským restauracím, kde hostům rozvážejí nápoje modelové vláčky, mají přibýt další v cizině. Jedna by se měla otevírat v Kantonu a druhá v Chicagu.

Pivovar Poutník zachvátil požár: Škoda je 750 000 Kč

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:Blesk.czAutor:ČTKPoutník

Požár v pelhřimovském pivovaru Poutník likvidovali hasiči v pátek od ranních hodin až do odpoledne. Škoda je 750 000 korun, příčinou byla technická závada na vývěvě, tedy zařízení, které odčerpává vzduch. Na výrobu piva nebude mít požár vliv.

Hořet začalo po 08:00 na půdě pivovaru. Hasiči během hašení požáru kontrolovali střechu pomocí termokamery. „Na místě byly čtyři jednotky, zásah trval celé dopoledne a dohašovací práce ještě po obědě,“ řekl operační důstojník hasičů Tomáš Pešl. Oheň hasiči dohašovali pomocí vysokotlakého proudu.

Na provoz pivovaru nebude mít požár dopad. „Výroba piva ani expedice nebude přerušena, rozsah škod řeší pojišťovny. Každá taková událost je nepříjemná. Požár byl mimo sklady základních surovin, to znamená mimo sklady chmele, sladu, tyto suroviny nebyly žádným způsobem poškozeny, můžeme dál pokračovat. Co se týká technologických částí, je to otázka revizí, elektriky a strojů, to musí udělat odborné firmy, v jakém rozsahu byly tyto stroje zasaženy,“ řekl vedoucí pivovaru Vladimír Veselý.

Dubové dřevo a šikovné ruce. Plzeňští bednáři chtějí na seznam UNESCO

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Barbora NěmcováPrazdroj

Tradici bednářského řemesla drží Plzeňský Prazdroj jako jediný na světě a usiluje o jeho zapsání na seznam nehmotných památek UNESCO. První krok už má za sebou, ale celý proces potrvá ještě nejméně tři roky.

Osmičlenná parta plzeňských bednářů, která je poslední pokračovatelkou tohoto slavného řemesla spadající pod některý z pivovarů, byla zapsána do krajského seznamu kulturních a historických dědictví.

„Následující rok budeme pracovat na tom, abychom získali zápis do národního seznamu. Díky tomu bychom se mohli snažit o finální a zřejmě nejnáročnější, krok,“ uvedl vedoucí úseku historických řemesel Plzeňského Prazdroje Petr Tůma.

Kdy by se plzeňští bednáři mohli dostat na seznam UNESCO, nechtěl Tůma předjímat. Určitě to však podle něj nebude doba kratší tří let.

Nehmotné památky UNESCO
Plzeňský pivovar se začal nápadem zabývat zhruba před rokem a půl. „Vnímáme bednářství jako součást české historie,“ osvětluje Tůma.

Bednářství má v Plzni dlouhou tradici, v dobách největšího rozkvětu na začátku minulého století pracovalo v Plzeňském Prazdroji zhruba 150 bednářů.

Tradici tohoto řemesla drží plzeňský pivovar jako jediný na světě. Bednáři vyrábějí malé sudy o objemech od 17 do 25 litrů pro různé slavnostní příležitosti, zároveň se starají o ležácké sudy a dubové kádě, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo.

K tomu, aby se plzeňští bednáři do elitní společnosti dostali, by měly přispět i zkušenosti jejich kolegů z Francie.

V Plzni nyní končí svou výměnnou stáž bednářští učni nejstarší učňovské školy tovaryšského společenství Compagnons du Devoir.

Její tradice sahá do středověku a díky své dlouhé historii už v seznamu UNESCO figuruje. S vedením tovaryšské školy chtějí odborníci z Plzně konzultovat své další kroky.

Na stáži v Plzni bylo šest bednářských učňů a jeden učitel. Od českých kolegů dostali mimo jiné takzvané vandrovní knížky.

„Přijeli se k nám naučit, jak se vyrábějí pivní sudy. Sami ve své rodné zemi vyrábějí sudy na víno, a byť princip práce zůstává shodný, přece jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně,“ vysvětlil mistr bednář Josef Hrůza. Plzeňské sudy se vyrábí ze dřeva pomalu rostoucích českých dubů z křivoklátských lesů.

Po stopách pivovarčičů: Kde se v Čechách vařilo první pivo?

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:100+1

Češi jsou považováni za nejvášnivější milce zlatavého moku a jeho spotřeba je u nás jedna z nejvyšších na světě. Kde se vzala domácí tradice výroby piva?

Historie piva je už od počátku své existence spjatá s historií národa českého. Už první Češi dorazili s měchy plnými chmeleného piva. Svědky dávného pivovarnictví jsou dodnes názvy některých obcí, jež nesou pojmenování po chmelu případně po chmelnicích.

Každému jeho Pivín
Oproti tomu vesnice ani města se jmény odvozenými od podstatného jména „pivo“ vlastně neexistují, což se jeví jako malá záhada. Výjimkou je obec Pivín u Prostějova. Nabízí se však vcelku logické vysvětlení: slovo „pivo“ totiž bylo příliš obecným názvem a každá domácnost si ho vlastně připravovala sama. Jinak by se to na našich mapách Pivíny jen hemžilo!

Pivovarčiči Sobík, Šesůra a Častoň
Jednu z nejstarších zmínek o pivovarnictví v Čechách najdeme už v Zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088. V pozdně středověkém dokumentu se dokonce dočteme jména sládků, kterým se tehdy říkalo „pivovarčiči". A příjmení prvních doložených pivovarnických mistrů? Sobík, Šešůra a Častoň z osady Trávník. Je nepochybné, že pivo patřilo k životním potřebám mnoha lidí už tehdy.

Sám kníže Soběslav I. dokonce přidělí týdně každému z kanovníků po jednom vědru medu a jednom soudku piva. A duchovním od svatého Jiří v Praze se dostane každé Vánoce bezesporu výhodné nabídky; mohou si pořídit dvě pinty piva za velmi příznivých šest haléřů! A na Tři krále se klérus vydává na koledu k abatyši, která každému panáčkovi daruje piva a vína bez odměření. České knížecí dvory a statky vaří v nejstarších dobách nejen pivo, ale také tehdy masově oblíbenou medovinu. Ve středověkých podhradních župách bychom našli várečné krčmy, takzvané taberna braxatilis, které čepovaly hradní pivo domácím i pocestným.

Nejdůležitější živnost v zemi: pivovarnictví!
Ránu pivovarnictví zasadí svatý Vojtěch, který pod pohrůžkou vyobcování z církve vaření piva úplně zakáže. Velký fanoušek piva, Václav I., za tekutý chleba neváhá orodovat až u papeže, a naštěstí slaví úspěch. Lidé si mohou pivem zase legálně prolévat hrdla v celé zemi. A když se v Čechách a na Moravě zakládají města, nezmiňuje se v listinách městských privilegií žádná živnost v takové míře, jako pivovarnictví.

Důvod? Tato živnost přinášela královské komoře vůbec největší zisk. Roku 1330 je v Praze vydána listina, dle které se může pivo vařit pouze uvnitř hradeb města, což respektují i další města a menší obce v zemi. Jednotlivá města se od této chvíle začínají rozlišovat na takzvané právovárečné s právem vaření a výčepu piva a na nákladnické, kde se připravoval pouze slad, ale pivo se nevařilo.

Pivovarnické cechy
Během 14. století se zakládají cechy a sladovnictví se stává právoplatným a uznávaným řemeslem. Pivovarnictví nikoli. Cechy mají na starost ochranu práv měšťanů proti šlechtě, ale určují také pořadí vaření a kolik si kdo smí piva uvařit. Dohlíží také na pivovarnické učně a jejich vzdělávání, kontrolují kvalitu piva a hodnotí morálku svých členů. Zkrátka na dobré jméno klade mimořádný důraz.

Významným dokumentem v historii piva se stala Smlouva svatováclavská, která měšťanům povoluje vařit pivo po dobu šesti let, ale pouze pro vlastní potřebu. Nařízení má za následek to, že pivo nesmí prodávat o výročních městských trzích. Oproti tomu šlechtické usedlosti dostanou výhradní právo vařit pivo natrvalo. Pro měšťany značně nevýhodné!

Poupětova revoluce
V druhé polovině 18. století dojde k významné pivovarnické reformě, která umožní vyniknout typickým vlastnostem českých piv. Onu revoluci má na svědomí sládek František Ondřej Poupě (1753—1805). Konstruoval totiž nová zařízení pro výrobu sladu a piva. Přesvědčoval sládky, aby používali výhradně ječný slad. Snížil poměr přidávaného chmele, čímž pivo výrazně zesvětlalo. Původně totiž šlo o velmi tmavý mok. Poupě ve své pivní reformě kráčí srdnatě dál a v Brně zakládá pivovarnickou školu, první svého druhu v Evropě! Brněnskou pivní akademii absolvovala řádka tuzemských i zahraničních sládků.

Bednáři Prazdroje chtějí své řemeslo na seznam UNESCO

Publikováno:před 11 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKPrazdroj

Osmičlenná parta bednářů Plzeňského Prazdroje, která je údajně poslední pokračovatelkou slavného řemesla spadající pod některý světový pivovar, usiluje o zapsání této tradiční dovednosti na seznam kulturního dědictví UNESCO. Zkušenosti jim předali kolegové z Francie, kteří dlouhodobě vyrábějí stovky sudů na víno a jsou v Plzni na stáži do 14. července. ČTK to řekl Petr Tůma z Prazdroje, od něhož dostali Francouzi vandrovní knížky.

První krok na cestě do prestižního společenství má Prazdroj za sebou. Bednáři byli zapsáni do krajského seznamu kulturních a historických dědictví a nyní usilují o zápis do seznamu celonárodního. Poradí jim dlouhodobě spolupracující francouzské bednářské tovaryšstvo, nejstarší učňovská škola, která už v UNESCO je. Její tradice sahá až do středověku. Pivovar s nimi bude kroky konzultovat.

Celkem je v Prazdroji na stáži šest bednářských učňů z Francie. "V rodné zemi vyrábějí sudy na víno, a byť princip práce zůstává shodný, přeci jsou v obou postupech rozdíly. Oni více používají stroje, naši bednáři pracují ručně," řekl Tůma. Učni dvouletého oboru jsou v prvním ročníku. Na rozdíl od Čechů jsou vždy dva týdny ve škole a šest týdnů na praxi ve firmách, které je od prvního ročníku vychovávají.

Plzeňští bednáři jsou pokračovateli slavné tradice. V dobách největšího rozkvětu na začátku 20. století jich pracovalo v Prazdroji kolem 150. "Tradici řemesla drží Prazdroj jako jediný pivovar na světě," řekl Tůma. Bednáři vyrábějí malé pivní sudy o objemech od 17 do 25 litrů, zároveň se starají o stovku ležáckých sudů a o stejný počet dubových kádí, v nichž ve sklepích kvasí a zraje pivo. S francouzskými kolegy teď vyráběli 25litrové soudky ke 175 letům pivovaru.

"Pivní sud musí vydržet tlak a je o hodně silnější. Ve vinném sudu (také dubovém, asi o dva centimetry silnějším než pivním) nápoj jenom leží a dozrává, kdežto pivo je živý organizmus a pracuje," uvedl vedoucí plzeňských bednářů Josef Hrůza. Bednáři vyrobí za měsíc 20 nebo 30 sudů, Francouzi z oblasti Dijonu dva kamiony za den. Vinné sudy se použijí jen třikrát, pivní sudy se po každé várce smolí a mohou vydržet, pokud se o ně výrobci nápojů dobře starají, i 200 let.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.19.06.2018 16:546.365/6.365