Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Ve Znojmě vzniká expozice pivovarnictví, k vidění bude varna z roku 1930

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Expozice pivovarnictví vzniká v areálu bývalého pivovaru ve Znojmě. Slavnostní otevření je v plánu 28. dubna, řekl dnes novinářům starosta Znojma Vlastimil Gabrhel (ČSSD). Expozici otevře Národní zemědělské muzeum ve spolupráci s městem. Hlavním exponátem bude původní technologické zařízení varny z roku 1930.

Expozice bude v prostorách bývalé varny areálu pivovaru. Město dalo do oprav prostor pět milionů korun, expozici připravuje muzeum. "Hlavním exponátem bude původní technologické zařízení varny z roku 1930, které bylo vyrobeno ve Škodových závodech v Plzni. V roce 2010 bylo prohlášeno za kulturní památku," uvedl Gabrhel.

Podle něj se zařízení skládá z vystírací kádě, rmutového kotle, mladinového kotle, scezovací kádě a scezovacího korýtka. "Majitelem unikátního vybavení je společnost Heineken, se kterou město Znojmo uzavřelo smlouvu o výpůjčce," doplnil starosta. Expozice bude přístupná přímo z ulice Hradní stávajícím vstupem a původní přístupovou chodbou. "Bude nejen mapovat historii a tradici pivovarnictví ve Znojmě, ale také seznámí návštěvníky s hlavními pivovarskými surovinami, kterými je voda, slad a chmel, a dále se způsobem vaření piva od nejstarších dob až po dnešek," řekl Gabrhel.

Město podle něj investuje 12 milionů korun do areálu bývalého pivovaru na inženýrské sítě. V budoucnu se má totiž areál stát jedním z nových společenských center. Kromě Národního zemědělského muzea a jeho expozice v něm už sídlí Znojemský městský pivovar. Podle Gabrhela město bude hledat další investory, a proto je dostavba funkčních inženýrských sítí nezbytnou podmínkou pro další rozvoj. Ve Znojmě se vyrábělo pivo několik staletí, avšak Heineken, který v minulosti koupil tamní Hostan, výrobu v roce 2009 ukončil. Znojemský městský pivovar otevřel před více než rokem.

Zlatý Bažant Světlý Bock 16% - jarní speciál

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápojeAutor:Richard Chodora

Zlatý Bažant vstupuje do druhého desaťročia svojej tradície sezónnych pivných špecialít, a na začiatok tohtoročnej jari prináša pivárom šestnásťstupňový sladový špeciál Zlatý Bažant Svetlý Bock. Tento typ piva je vo svete známy ako Helles Bock alebo MaiBock – tradičný zlatistý nemecký ležiak, ktorý je považovaný za silné jarné, prechodné pivo. Vyznačuje sa robustným sladovým telom s príjemnou chmeľovou horkosťou a výraznou sladovou vôňou, a vďaka svojim charakteristikám je predurčené na vychutnávanie si pri výnimočných príležitostiach.

Sladový špeciál Zlatý Bažant Svetlý Bock 16% zároveň otvára tohtoročnú pivnú sezónu značky Zlatý Bažant, ktorá sa ponesie v znamení oslavy 50. výročia sladovne v Hurbanove a pocty sladovníckemu remeslu a kvalitnému hurbanovskému sladu z domácich zdrojov. Zlatý Bažant Svetlý Bock je od konca februára dostupný ako limitovaná edícia na pultoch maloobchodných predajní v štvorbalení 4x0,33l fliaš, a vo vybraných puboch aj v obľúbenej čapovanej podobe.

„Sme nesmierne hrdí na našu tradíciu pivných špecialít značky Zlatý Bažant, ktorá už druhé desaťročie prináša milovníkom zlatého moku na celom Slovensku pestrosť pivných chutí z celého sveta,“ hovorí Marcel Malý, brand manager značky Zlatý Bažant a dodáva: „V roku 2017 oslavuje naša sladovňa v Hurbanove 50 rokov od svojho spustenia, a toto jubileum sme sa rozhodli s pivom Zlatý Bažant patrične osláviť. Sladový špeciál Zlatý Bažant Svetlý Bock 16% je prvým symbolickým darčekom, ktorý pri tejto príležitosti uvádzame, a už dnes môžeme našim fanúšikom prezradiť, že ich bude viac.“

Jarný sladový špeciál Zlatý Bažant Svetlý Bock je vyrobený zo 100% jačmenného sladu plzenského typu z hurbanovskej sladovne. Pivo má zlatú až tmavozlatú farbu a výraznú sladovú až chlebovú vôňu. Sladovú chuť piva balansuje príjemná chmeľová horkosť, ktorá sa odhaľuje hlavne po dopití. Príjemne sa vychutnáva ako špecialita, keď má pivár chuťna plné a robustné sladové telo a vyšší obsah alkoholu.

Na etikete piva Zlatý Bažant Svetlý Bock sa zároveň objavuje pod logom značky označenie 100% hurbanovský slad – Oslavujeme 50. výročie hurbanovskej sladovne. Týmto označením Zlatý Bažant komunikuje významný míľnik v histórii sladovne Hurbanovo, a zároveň zdôrazňuje kvalitu a pôvod sladu použitého pri výrobe tohto piva. Označenie bude značka používať na etiketách fliaš a plechoviek pív vyrobených výhradne z domáceho sladu – Zlatý Bažant 10% a 12%, ako aj Zlatý Bažant Nealko, a to počas celého roku 2017. Od začiatku marca sa produkty s novými etiketami postupne dostávajú na pulty predajní.

Slad je najdôležitejšou ingredienciou na výrobu piva, ktorá zásadne ovplyvňuje jeho charakter a tvorí jeho telo. „Pri varení piva Zlatý Bažant je pomer medzi použitými surovinami chmeľom a sladom až približne 1:99, a mnohí konzumenti o tomto fakte nevedia. Preto sme sa pri príležitosti výročia založenia našej sladovne rozhodli tému sladu viac priblížiť našim zákazníkom, a najmä zdôrazniť fakt, že Zlatý Bažant je vyrobený výhradne zo sladu z našej vlastnej sladovne, hovorí Marcel Malý. Dopĺňa ho Karol France, obchodný sládok z hurbanovského pivovaru: „Majstri pivovarníci zvyknú hovoriť, že slad tvorí dušu piva, a chmeľ je jeho korením.“ Kvalita použitého sladu je tak pre kvalitatívne parametre, chuťové a senzorické vlastnosti piva absolútne kľúčová. Vďaka vlastnej sladovni v Hurbanove má Zlatý Bažant 100%-nú kontrolu nad kvalitou základnej vstupnej suroviny, čo pre výrobu piva predstavuje významnú výhodu. „Hovorí sa, že pivovar bez sladovne je ako vinár bez vinice. Sme veľmi hrdí na to, že u nás v Hurbanove spájame pivovarnícke majstrovstvo aj s poctivým sladovníckym remeslom,“ dodáva Karol France.

Sladovňa v Hurbanove bola založená v roku 1967, a pri rozhodovaní o jej umiestnení rozhodli najmä priaznivé klimatické podmienky v regióne. Hurbanovo je najteplejším miestom v bývalom Československu s úrodou vysoko kvalitného jačmeňa a zároveň so zdrojmi veľmi kvalitnej vody. K pôvodnej sladovni v roku 2002 pribudla nová sladovňa, ktorá pomohla významne zvýšiť ročnú kapacitu výroby sladu v Hurbanove. V súčasnosti je sladovňa Hurbanovo s ročnou kapacitou výroby sladu 111.000 ton najväčšou a najmodernejšou sladovňou nielen na Slovensku, ale aj v celom stredoeurópskom regióne. Patrí k významným podporovateľom slovenských poľnohospodárov, keďže každoročne nakupuje približne 50 % celkovej slovenskej produkcie sladovníckeho jačmeňa. Navyše s takmer 90-percentným podielom exportu vyrobeného sladu výrazne prispieva k exportnej výkonnosti Slovenska. Vďaka tomuto faktu je slad je najvýznamnejšou exportnou komoditou Slovenska spomedzi výrobkov po prvom spracovaní.

Medaile pro Holbu Horskou na Pivexu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápojeHolba

Holba Horská 10 přesvědčila degustátory a získala bronz v soutěži Zlatý soudek PIVEX 2017. První soudky naplnila loni na podzim a do konce roku dosáhla na prvních 10 tisíc hl. Je to pivo s jiskrou horského pramene, vůní čerstvého chmele a mohutným tělem, které krásně zažene žízeň.

Přitom o degustační blaho vás rozhodně neošidí. Naopak. Po napití překvapí svou plnou chutí, které předchází vábivé chmelové aroma. A budou spokojeni i ti, kteří očekávají vyšší, v ústech se krásně rozvíjející hořkost. Jde o tradiční české pivo, ve kterém se snoubí tradiční receptura a prvotřídní kvality surovin s fortelem hanušovických sládků. V Holbě totiž dobře vědí, co přináší zlatému moku jeho jedinečnost. Surovin od regionálních pěstitelů si tady obzvlášť cení a mají štěstí, že jim ty nejlepší rostou takřka kolem komína. Díky svému pivovarnickému fortelu, poctivosti a snažení je pak dokážou proměnit v jedinečný zlatý mok z hor.

Velkoobchod Jona Drinks Vrchlabí nově nabízí pivo Tambor

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápojeTambor

Královédvorský pivovar Tambor má od března nové obchodní zastoupení pro oblast Vrchlabí, Špindlerův Mlýn, Benecko, Jilemnice, Černý Důl. Stal se jím velkoobchod Jona Drinks Vrchlabí. Společnost JONA DRINKS – Velkoobchod nápojů se zabývá velkoobchodním prodejem nápojů a potravin od roku 1992.

Nabízet bude lahvové a sudové pivo v plném sortimentu, tedy všech šest druhů. Zájemci si pivo Tambor mohou koupit jak v prodejně, tak v rámci závozu velkoobchodu. Královédvorské pivo tedy nakoupí jak maloobchodníci, tak i majitelé restaurací, penzionů nebo hotelů.

„Snažíme se našim zákazníkům nabídnout široké spektrum tradičních českých piv, tedy s dlouhou dobou ležení, z českého žateckého chmele a pivovarských kvasnic, českého sladu a vody z vlastního artézského vrtu s parametry kojenecké vody. V nabídce máme poctivou světlou desítku, která zejména v letních měsících potěší pivaře svou plností. Naše tři kvalitní ležáky tvoří jedenáctka ozdobená řadou cen, prémiová dvanáctka, která nese jméno skvělého skladatele a královédvorského rodáka R. A. Dvorského a konečně specificky hořká polotmavá jedenáctka J. Jakoubek. Vše doplňují dva chuťově mimořádné pivní speciály,“ říká majitel pivovaru Tambor Nasik Kiriakovský. Těmi speciály je tmavá třináctka s bohatou pěnou a polotmavá čtrnáctka pojmenovaná Klazar, na počest majitele původního královédvorského pivovaru.

Pivovar tímto krokem reagoval na zájem návštěvníků nejvyšších českých hor. Směřuje sem mnoho zákazníků z Prahy, kde je královédvorské pivo známým pojmem.

V březnu začíná Tambor a Jona Drinks spolupráci akcí se světlým ležákem 11%, v sudech i v lahvích.

Pivovarský svaz varuje, hospody čeká letos kritické období

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:ČTK

Souběh kontrolních hlášení, EET a protikuřáckého zákona letos podstatnou měrou poškodí hospody v Česku. Některé nápor administrativy a vyšších nákladů nepřežijí. Český svaz pivovarů a sladoven chce zjistit skutečný stav věci.

Restaurace a hospody si letos prochází podle Českého svazu pivovarů a sladoven kritickým obdobím. Kromě elektronické evidence tržeb (EET) řeší i v květnu zahájený zákaz kouření a administrativní těžkosti, například povinná kontrolní hlášení, platná od loňska.

Kombinace všech těchto faktorů může hospodským zasadit těžkou ekonomickou ránu. Přichází totiž v nejméně vhodnou dobu, kdy hospodám klesá odbyt piva, lidé omezují návštěvy pohostinských zařízení a častěji si už kupují na doma lahvové pivo v obchodech.

Podle ředitelky svazu Martiny Ferencové hodlá svaz přesněji vyhodnotit dopady samotného EET a počty hospod, které ukončily činnost, po letošním prvním kvartálu.

Svaz požádal všechny členské pivovary, aby mu za období letošních prvních měsíců nahlásily počty odběratelů, kteří ukončili a na druhé straně zahájili obchodní spolupráci. Některé pivovary už loni mluvily o stovkách hospod, které se chystají kvůli vyšším a nerentabilním nákladům ukončit provoz.

Někteří končí, jiní začínají
„Pohostinských podniků končí v průběhu roku několik tisíc a znovu jich je obnovováno také několik tisíc. Restaurace a hospody, kterých je v Česku více než čtyřicet tisíc, procházejí velmi náročným obdobím. Zejména ty nejmenší v malých obcích a vesnicích,“ sdělila Ferencová.

Pivovary se podle ní snaží hospodám pomáhat, například výhodnějšími podmínkami pro řešení EET nebo se školením na nové povinnosti.

Podobně mluví i jednotlivé pivovary. „Význam jakékoliv statistiky se z našeho pohledu přeceňuje. Pouze čísla totiž nevysvětlují důvody změn v celkovém fungování sektoru pohostinství, vyvolaných jak společenským vývojem, tak i narůstající administrativní a regulatorní zátěží,“ řekla mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková. Připomněla, že sektoru by pomohlo snížení DPH na pivo a na stravovací služby.

Kdo nezavřel, zdražil
Například podle mluvčí Pivovarů Staropramen Denisy Mylbachrové ukončila v souvislosti se zavedením EET provoz zhruba stovka zákazníků pivovaru. „Uvidíme, jaká bude bilance po prvním čtvrtletí tohoto roku,“ dodala.

EET začala loni 1. prosince pro hotely a restaurace. Podle Českého statistického úřadu ceny jídel a pití v restauracích po zavedení evidence vzrostly o zhruba tři procenta.

Řada restaurací, které zdražily, to zdůvodňovala vyššími náklady za pokladny, software a poplatky.

Assmannův plakát, který velebí krnovské pivo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Bruntálský deníkAutor:František Kuba, Barbora Němcov

Sběratelé kupují nejen originální díla, ale utrácí i za staré reklamy, komiksy nebo plakáty.

O propagaci krnovského pivovaru se staral svými plakáty opavský rodák Richard Ludwig Adam Assmann. Jeho plakát „Znalec krnovského piva" představuje blahobytného tlouštíka, jak s rozkoší vychutnává krnovské pivo.

Kdo vlastně byl tento malíř, který žil v letech 1887-1965? „Ilustroval knihy Život zvířat od Brehma a Romantische Garten od Bruna Hanse Wittetse, spolupracoval s novinami v Lipsku a v Krnově, maloval pohlednice a obrázky pro učebnice, soubor kalendářů vydávaných opavským tiskařem Drechslerem, byl autorem mnoha plakátů a diplomů.

Pro farní kostel v Bruntále namaloval čtyři obrazy. Jestliže se jeho kresby vyznačují svižností a vtipem, jsou jeho olejomalby provedeny v duchu strohého naturalizmu," referuje o Assmannově díle ve svém článku historik Josef Gebauer.

Dílo Richarda Ludwiga Adama Assmanna a především jeho ceněné meziválečné plakáty v roce 2015 představila výstava v opavském Domě umění. Výstava s názvem Assmann – obraz opavské každodennosti představila například jeho propagaci koupaliště nebo tehdejších pivovarů.

Jde o všeobecně dobře známé plakáty a ilustrace, které si ale jen málokdo dokáže spojit s osobou konkrétního výtvarníka. Malířův projev, který v sobě snoubí secesní stylizaci s expresí, reflektuje také jeho německé nacionální smýšlení. Narodil se v opavské rodině výtvarníků, kde ze začátku tvořil se svým bratrem.

„Za války působil jako frontový malíř, kdy vytvořil asi sto kreseb a obrazů s válečnou tematikou," referuje ve svém článku historik Josef Gebauer. Po skončení války se Richard Assmann usadil v Opavě.

Utají Budějovický Budvar smlouvy před konkurencí? Rozhodne Senát

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Martin BenešBudvar

Novela zákona o registru smluv míří do Senátu. Na výsledek hlasování netrpělivě čeká národní podnik Budějovický Budvar, kterého zveřejňování smluv v tvrdém konkurenčním prostředí poškozuje.

Budvar ještě rozhodně nemá vyhráno. Poslanci sice nejtěsnější většinou schválili vyjmutí pivovaru z registru smluv, jenž mu přináší velké problémy a do budoucna i stamilionové ztráty, ale novela zákona jde ještě do Senátu. Tam to podle všeho bude opět těsné.

Poslanci totiž původní návrh novely úplně změnili. Podle kritiků se Budvar stal záminkou, jak registr smluv ‚vykostit‘, aby přestal plnit funkci. Protože na začátku byla iniciativa ministra zemědělství, jehož resort je zřizovatelem Budvaru, aby byl národní podnik spolu s vysokými školami z povinnosti vyjmut.

Následně se však na tuto výjimku nabalily další. A ve výsledku 80 poslanců ze 159 přítomných schválilo takovou verzi, která by znamenala, že by se 70 procent smluv státních firem zveřejňování vyhnulo.

„Jsme velmi rádi, že novela prošla Sněmovnou a v legislativním procesu se posunula o krok dál. Z praktického pohledu se pro nás zatím nemění nic - dokud nebude novela účinná, zákon platí v původním znění a stále nám hrozí riziko, že od 1. července 2017 se naplno projeví jeho negativní dopady,“ řekl pověřený ředitel Budvaru Petr Žáček. Právě od července má začít ostrý provoz registru. Smlouva, která nebude správně zveřejněná, bude neplatná.

Řada senátorů se nechala slyšet, že pro novelu, jak ji schválila Sněmovna, hlasovat nebudou. Naopak se chtějí vrátit k původnímu návrhu, aby výjimku dostal jen Budvar. A věc vrátit poslancům, což by novelu zase odložilo. A povinnost zveřejňovat smlouvy pro Budvar tak dál trvá.

„Určitě budu hlasovat pro původní úpravu registru. Tedy, že kromě Budvaru musí pro všechny podniky s většinovou účastí státu a obcí platit povinnost v registru zveřejňovat smlouvy. Jsem přesvědčený, že Senát to vrátí zpátky tak, aby tento protikorupční nástroj opět plnil svůj účel,“ poukázal táborský senátor Jaroslav Větrovský z hnutí ANO.

Podobný názor má i senátor za obvod České Budějovice Jiří Šesták (TOP 09). „Budu podporovat návrat k návrhu ministra zemědělství, aby zákon neměl výjimek mimo jediné, týkající se Budvaru. Aby měl zákon smysl, musí se týkat všech institucí hospodařících s veřejnými prostředky,“ zdůraznil Šesták s tím, že Budvar nehospodaří s veřejnými prostředky, je finančně nezávislý na státním rozpočtu a naopak do něj výrazně přispívá.

Naopak senátor Tomáš Jirsa (ODS), který zastupuje obvod Český Krumlov, za schválenou verzí novely stojí. A bude pro ni hlasovat v Senátu. Podle něj je totiž vyjmutí řady státních firem nutné.

„Jedná se o firmy ve vlastnictví státu, které mají průmyslovou či obchodní povahu, tedy ty, které se pohybují v konkurenčním prostředí a zveřejňování smluv je poškozuje v konkurenčním boji,“ zdůraznil Jirsa s tím, že logické je také vyjmutí vysokých škol a České televize i Českého rozhlasu.

Vše nad 50 tisíc korun bez DPH
Aktuálně je v registru 620 smluv Budvaru a přibývají další. Ty už patrně zveřejněné zůstanou, i kdyby podnik výjimku dostal. „Samozřejmě by pro Budvar bylo lepší, aby se doposud zveřejněné smlouvy z registru vyjmuly,“ upozornil ředitel Žáček.

Registr ukládá podniku povinnost zveřejňovat veškeré smlouvy nad 50 tisíc korun bez DPH. V dokumentech může začernit údaje, které pivovar považuje za obchodní tajemství. „My nyní smlouvy zveřejňujeme a zaškrtáváme to, o čem se domníváme, že jsou citlivé údaje. Tedy prakticky všechno,“ řekla právnička Budvaru Helena Votřelová.

I tak ale podniku vznikají ztráty, které jsou těžko vyčíslitelné. Pivovar například odkryl plán na posílení pozice na Balkáně, když objednal sklo do restaurací v tomto regionu. Pro běžného smrtelníka je to informace bez užitku, pro konkurenci je to odtajnění strategie, kterou hráči na daném trhu mohou zhatit.

„Zveřejňování přineslo závažné dopady do našich obchodů i do ekonomiky podniku. Navíc, soudy si vykládají pojem obchodní tajemství nejednoznačně a riziko zpětného zneplatnění smlouvy bude neustále viset nad každou začerněnou pasáží ve smlouvě jako Damoklův meč. To nemluvíme o smlouvách uzavíraných podle zahraničního práva. Naši obchodní partneři v zahraničí nebudou mít pochopení pro to, že podle našeho zákona bude smlouva neplatná, když za dodané pivo řádně zaplatili. Pochybuji, že je někdo donutí zboží vrátit,“ upozornil Žáček.

Právě se otevírá Šalanda v Praze - Karlíně

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:České nápojeKrušovice

Krušovice letos otevírají v pořadí druhou Šalandu, tentokrát v Praze. Příjemnou restauraci, která ctí pivo i tradiční technologii, najdou všichni milovníci pěnivého moku a kulinářských specialit - včetně těch, které se na jídelním lístku běžně nevyskytují - v Thámově ulici 166/18 v Praze-Karlíně. Kromě krušovického Mušketýra Šalanda mimo jiné láká na dalších sedm druhů krušovických piv i příležitost odnést si s sebou domů pivo na ochutnání.

Stylový interiér Šalandy i tentokrát vytvořili designéři Roman Vrtiška a Vladimír Žák. Jejich rukopis (stejně jako u některých předchozích Šaland) vychází z propojení restaurace přímo s pivovarem. Základem zůstává důraz na čerstvé krušovické královské pivo z nejkvalitnějších surovin. „Krušovice jsou poctivý pivovar s poctivým pivem. V Šalandách musíte mít důvěru v poctivost použitého materiálu, a tak v nich nenajdete lino ani tapety. Všechno je fortelný, dřevo je dřevo, není to laminát,“ konstatoval Vladimír Žák. Stěny všech Šaland podle nového konceptu zdobí podrobná ruční kresba vzniku krušovického piva od ječmene přes výrobu sladu až po výsledek – plný půllitr na stole. „Ilustrace námi osloveného Michala Bačáka dávají prostoru osobitý vtisk. Má svůj rukopis, je autentický a přitom ilustraci vůbec nestudoval. Tak vznikly kresby procesu výroby piva,“ dodal Žák.

Hosté karlínské Šalandy vidí i do těch míst restaurace, která většinou zůstávají jejich očím skryta. V tomto případě přes zábaří do boxu s tanky. Z tanku se čepuje krušovický Mušketýr. Otevřená je ovšem i kuchyně, kde se připravují kulinářské speciality. Mezi ty patří i netradiční pochoutky: k pivu si návštěvníci mohou objednat například gratinované morkové kosti, z hlavních jídel upoutají v současnosti velmi oblíbená vepřová líčka, dušená v Malvazu, podávaná s tuřínem a mačkaným bramborem. Milovníci masa uvítají i vepřový steak s kostí marinovaný v hrubozrnné hořčici, medu a pšeničnému pivu. Jak je z nabídky patrné, pivo se v Šalandě nejen čepuje, ale současně je jednou z ingrediencí některých podávaných jídel. Otevřená kuchyně zaujala i Vladimíra Žáka: „V karlínské Šalandě není nic špatně, zároveň je to první Šalanda, která má otevřenou kuchyň. V tomhle jsme koncept Šaland přizpůsobili přání provozovatele, který je pyšný na své zaměstnance. Je navíc krásně prosvětlená, jdete po chodníku a vidíte skrz velké skleněné tabule až na dvorek, ta restaurace pak má úplně jinou atmosféru. Podařilo se tam zakomponovat i vysoké a nízké sezení, které je k vidění ještě v Šalandě v Mladé Boleslavi.“

Do konceptu Šaland se podařilo „zakomponovat“ i studenty Ateliéru designu nábytku a interiéru na pražské UMPRUM, který Vrtiška se Žákem od loňského roku vedou. Chtěli své „nové“ studenty poznat, a tak pro ně v rámci konceptu 3xR (Redukuj, renovuj, recykluj) vymysleli úkol. „Zašel jsem do Šalandy, kde jsem potkal výborného truhláře, pana Laštovičku. V krabici měl zbytky dřevěného materiálu používaného na klenbu, krásné, poctivé dřevo. Dvě krabice odnesl do školky, další dva pytle jsem si odvezl s tím, že něco vymyslím! Občas řešíte nesmyslné projekty, takže se člověk rád zabývá i jinými věcmi. Jeden student odřezku vdechl nový život a zároveň ho propojil s Krušovicemi tak, že vznikla slánka a pepřenka. Další vymyslel klínek pod dveře, což je pro mě nejlepší zpracovaní úkolu, vyžaduje jen málo úkonů a je rychle a levně vyrobený. Bylo by škoda, aby takhle dobré nápady ležely ladem, takže jsme je nabídli Krušovicím,“ dodává Žák.

Další příjemnou zprávou je dostupnost Šalandy, kam lze snadno dojít ze stanice metra Křižíkova. Restaurace má bezbariérový přístup, lákadlem pro hosty se jistě stanou i pravidelně pořádané soutěže. V Šalandě lze zakoupit malé pivo ve skleněné lahvičce, uzavřené pomocí zátkovačky. Obsluha je vysoce profesionální, přičemž v nejbližší době začne pracovat s mobilními kasami Orderman.

Věk nehraje roli: Legendární český sládek se opět vrací na scénu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Novinky.czU Supa

Je to jen něco málo přes rok, co 71letý sládek Ivan Chramosil završil svou 44letou kariéru emeritního sládka u známého pivovaru U Fleků. S titulem nejdéle sloužícího člověka se odebral do zaslouženého důchodu. Nevydržel ale dlouho. Neodolal pivovarnickému mámení a vrací se k fochu. Tentokrát však vaří v pivovaru U Supa. Nalákala ho luxusní varna.

Štamgasti z populární hospůdky U Fleků mají asi důvod k přemýšlení. Do pivovarnictví se totiž vrátila jejich dlouholetá ikona - sládek Ivan Chramosil. Co na tom, že nyní vaří v Celetné ulici u konkurence. Je zpět. A proto jsou samozřejmě očekávání extrémně velká. Pivovarský podnik otevřel své brány v listopadu a teprve v druhé polovině února začal točit své první vlastní pivo. Nefiltrovanou a pořádně hořkou dvanáctku. A Chramosil je opět ve svém živlu.

„Zajímalo mě to. Je to ojedinělá varna, která je zatím první v České republice. Už jsem v důchodu, ale řekl jsem, že jim to tady rozjedu a postarám se o to, aby tu bylo dobré pivo. Jde o pětihektolitrovou skleněnou varnu, což znamená, že kotel na vaření piva je skleněný,” popsal unikát Chramosil, který přiznává, že nikdy na takové varně nepracoval a je z jeho pohledu opravdu luxusní.

Rolls Royce mezi pivovary
„Skleněné varny od německé firmy Joh.Albrecht jsou právem označovány jako Rolls Royce mezi pivovary, ale ta cena je tomu také adekvátní. V Evropě jsou nějaké tři, čtyři. Cenově to vyjde na dvojnásobek až trojnásobek standardní varny. Výstav to má 1100 hektolitrů ročně. V tuhle chvíli tu chceme vařit dva druhy piva - světlou dvanáctku a tmavou čtrnáctku,” informoval Novinky manažer restaurace Tomáš Skuhrovec.

„Osobu pana Chramosila nám doporučil dodavatel celé technologie, tedy Pacovské strojírny, když jsme chtěli tip na nejlepšího člověka v oboru. Sice je už v důchodu, ale myslím, že ho přesvědčila právě ta ojedinělá technologie, na které si u nás může zavařit. K tomu by se asi už jen tak nedostal. A jak dlouho u nás zůstane? To záleží jen na něm, jak mu to dovolí zdraví a chuť k řemeslu,” dodal Skuhrovec.

Pivovar v Malešově se otevřel veřejnosti, po 72 letech vaří pivo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Kutnohorský deníkAutor:Hana KratochvílováMalešov

Významný den zažívají dnes v Malešově. Poprvé po 72 letech zde veřejnost může ochutnat pivo uvařené přímo v Přátelském pivovaru Malešov. V nově zrekonstruovaných prostorách se dnes čepuje Ležák 12° a India Pale Ale 14°, premiéru má nová Desítka 10°, stejně jako zdejší bar.

"Vařit pivo tady v Malešově jsme začali v lednu a zatím se ho podařilo uvařit sto hektolitrů," uvedl spolumajitel Přátelského pivovaru Malešov Pavel Franěk.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.21.11.2017 11:125.760/5.760