Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

V Zámeckém pivovaru Chyše dostanete českou kuchyni jako od maminky

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Aneta ŠtefánkováChyše

● Pivo se v Chyších vařilo od 16. století, manželé Lažanští se tuto tradici rozhodli obnovit.
● Už deset let na zdejším zrekonstruovaném zámku můžete ochutnat zlatavý mok podle staročeské receptury.
● K tomu se přidává poctivá česká kuchyně - přesně taková, jak má být.

Šlechtická rodina Lažanských vlastnila nejen stejnojmenný pražský palác, v kterém dnes sídlí FAMU nebo vyhlášená kavárna Slavia, ale také novorenesanční zámeček v Chyších na Karlovarsku. Za komunismu zámek chátral, v roce 1996 ho koupil potomek rodu Vladimír Lažanský s manželkou a kompletně ho zrekonstruovali. Posledních 10 let v něm také vaří pivo. Vždyť pivovar fungoval v Chyších od 16. století. Součástí areálu je i pivovarská restaurace, kde dostanete českou kuchyni jako od maminky. A to skoro doslova, vaří tu totiž žena, šéfkuchařka Jaroslava Stenglová. Pokud budete mít štěstí, potkáte i žokeje Josefa Váňu, který ve městečku žije a u Lažanských je častým hostem.

Chcete vědět, kdo ovládá trh s pivem?

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Roklen24.czAutor:Jaroslav Průcha

Světový trh s pivem ovládá pět firem. Dohromady vlastní stovky nejznámějších značek zlatého moku z celého světa. Ať už je to ležák, světlé pivo, tmavé pivo, stout nebo jakékoli jiné pivo, tento nadnárodní oligopol poptávku určitě pokryje. V infografice serveru Visual Capitalist jsou i tři čeští zástupci – Plzeňský Prazdroj, Krušovice a Staropramen.

Až do nedávna světový pivní trh ovládalo šest značek – AB InBev, SABMiller, Molson Coors, Heineken, Diageo a Carlsberg. Za několik týdnů to ale nebude pravda. Dvě největší firmy, AB InBev a SAB Miller, se sloučí do jedné pivní megafirmy. Obchod, jehož hodnota je kolem 107 miliardy dolarů, má být uzavřen letos v říjnu.

Až bude vše černé na bílém, bude mít sloučený podnik portfolio značek, které mu budou ostatní závidět. Namátkou je to třeba Budweiser, Corona, Stella Artois, Hoegaarden, Pilsner Urquell, Foster´s, Shock Top, Elysian, a Beck. To jsou jen některé ze značek, které budu tvořit vlajkovou loď nové firmy.

Největší světový pivovar AB InBev se na převzetí svého hlavního rivala SABMiller dohodl již loni. Transakci v květnu schválila Evropská komise. Podmínkou jejího souhlasu je ale prodej pivovarnických aktivit SABMilleru v Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj.

Jak se připravit k provozování minipivovaru

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:ČeskéMinipivovary.cz

Od rozhodnutí o pořízení vlastního minipivovaru až po uvaření Vašeho prvního piva neuběhne více než půl roku. Ještě předtím je ale potřeba připravit se na výrobu vlastního piva několika legislativními kroky.

Jak probíhá nákup minipivovaru ?
1.Sdělíte nám Váš záměr – stačí vyplnit jednoduchý poptávkový formulář
2.Zašleme Vám k vyplnění podrobný dotazník, v němž nám sdělíte podstatné údaje, důležité pro správný návrh minipivovaru
3.Zpracujeme pro Vás optimální nabídku, respektující Vaše provozní dispozice, prostorové, ekonomické a personální možnosti
4.Uzavřeme s Vámi smlouvu o výrobě a prodeji pivovaru, uhradíte zálohu 50% ceny
5.Vyrobíme minipivovar v naší výrobní továrně
6.Mezitím připravíte místo k instalaci pivovaru (úprava terénu, přípojná místa elektřiny, vody a kanalizace, příjezdová cesta)
7.Zkontrolujete vyrobený komplet pivovarské technologie a zaplatíte dalších 40% ceny.
8.Dovezeme, namontujeme a oživíme pivovar
9.Uvaříme společně s Vámi první várku vašeho piva
10.Uhradíte zbylých 10% ceny
11.Vaříte si vlastní pivo ve vlastním pivovaru

Co budete muset zařídit pro legální provoz minipivovaru ?
Pro provoz minipivovaru musíte splnit a zajistit několik legislativních a organizačních náležitostí. Je již na Vašem rozhodnutí, zda je zařídíte sami, anebo je svěříte nám a využijete některé z našich.

Musíte zajistit především tyto povinnosti :
1.Získání živnostenského oprávnění pro řemeslnou živnost „pivovarnictví a sladovnictví“. Nesplňujete-li předpoklady pro získání této živnosti, využijte naší služby garanční servis.
2.Získání stavebního povolení nebo územního rozhodnutí pro umístění pivovaru anebo přestavbu objektu restaurace na minipivovar.
3.Zajištění pitné vody, splňující parametry vyhlášky č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů. Při použití vody z vlastního zdroje je nutná četnost a rozsah kontroly vody dle §4 výše jmenované vyhlášky.
4.Kontaktovat Generální ředitelství cel, kvůli spotřební dani z alkoholu. Informace lze získat přes webové stránky Celní správy http://www.celnisprava.cz/cz/Stranky/default.aspx
5.Při výrobě musí být dodrženy hygienické požadavkydle nařízení 852/2004, v platném znění – nařízení stanoví, mimo jiné, požadavky na potravinářské prostory a jejich vybavení. Seznam základních právních předpisů :
●nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny, v platném znění
●nařízení Evropského parlamentu a Rady 178/2002/ES ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění
●nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 ze dne 19. prosince 2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách, v platném znění
●nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008, o potravinářských přídatných látkách, v platném znění
●nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008, o látkách určených k aromatizaci, v platném znění
6.Pokud bude pivo i stáčeno a prodáváno, musí být splněn i požadavek na označování. Všechny potraviny uváděné na trh v rámci EU musí splňovat obecné požadavky na označování dané směrnicí 2000/13/ES, v platném znění. V České republice byly požadavky směrnice na označování zapracovány do zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Dále komoditní vyhlášky č. 335/1997 Sb., pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů.
7.Výsledné pivo musí splnit požadavky na pivo dle již zmiňované vyhlášky č. 335/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8.Při výrobě i prodeji piva musí být použity materiály vhodné pro styk s potravinami. Obaly řeší: Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dále vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů.
9.V zájmu splnění všech výše uvedených předpisů se doporučujeme obrátit na místně příslušný inspektorát SZPI

Kašperský pivovar

Publikováno:před 10 měsíciAutor:František KohoutKašperskohorský

Kašperské Hory jsou známé především jako východisko k návštěvě hradu Kašperk, který převyšuje ostatní okolní kopce. Od letošní letní sezóny je v tomto šumavském městečku obnoveno právo várečné. Na adrese Náměstí 5 naleznete restaurační pivovar - Kašperskohorský pivovar . Navštívili jsme ho včera v podvečerních hodinách. Zrovna začalo pršet, takže ostatní kašperskohorská lákadla zůstala nepovšimnuta.

Před restaurací se nachází zahrádka, stejně tak pak krytá zahrádka ve vnitrobloku. My volíme posezení uvnitř. Moc místa tu ale nemají, ve spodní části jsou jen tři stoly hned vedle kuchyně, kam lze bez problémů nahlédnout - někde je to pohled nevábný, zde je však vše nové a čisté a vůně by mohla navodit chuť k nějakému tomu soustu. My tu ale dnes jíst nebudeme, nemáme to naplánováno a ani jídelní lístek nás neoslovil - dnes - jindy to může být jinak.

Na čepu jsou zatím dva druhy piva - Kašperk 10% EPM a Cikánka 13% EPM. Přesně takto jsou piva definována v jídelním lístku. Já bych snad doplnil, že desítka je světlá a třináctka, jak už název napovídá, tmavá. Osobní dojem? Desítka naprosto luxusní pivo, krásně jemné, voňavé. Tohle pivo bych mohl pít celý večer. Cikánka byla podobná, ale samozřejmě v těle silnější a byla zde dost patrná "černá příchuť". Navařen je již 12% Šibeničák, ale ten ještě na čepu není. Pro mne tedy jasný vítěz - Kašperk.

Mají zde nastavenu zajímavou cenovou politiku. Kašperk v půllitru pořídíte za 29 Kč, třetinku pak za korun 24. Cikánka je na tom podobně (36 - 32 Kč). Třetinka se tady tedy opravu nevyplatí :( V nabídce jsou i dva druhy balení s sebou - 1l zřejmě v PET (neověřeno) a 0, 4l v kelímku. V nealko nápojích vévodí nabídce módní domácí limonády - ochutnal jsem sladovou a už to opakovat nebudu (zlatá Sládkova od Staropramenu ). Jinak prý používají regionální suroviny od místního pekaře, řezníka, mlékárny a pražírny kávy. Ostatní prý vlastní výroba. Pokud je tomu opravdu tak, pak palec nahoru.

Pod pivo jsou připravené keramické tácky bez loga. Ptáme se i na tácky papírové. Na jejich cenu slečna reaguje nechápavě a každému přináší tři druhy zdarma. To jim asi moc dlouho nevydrží, protože nájezdy sběratelů jsou jistě již za humny.
Interiér ještě není úplně do detailů dokončen, ale dojem na mne tento nový pivovárek zanechal, zejména svým zlatavým mokem, velmi kladný. Určitě se sem rád někdy vrátím. Třeba i na návštěvu hradu Kašperk.
Podle čeho jsou pojmenována kašperskohorská piva se dozvíte z rubu tácků.

Kašperk: Naše desítka nese název po nejznámějším turistickém cíli v okolí města. Hrad byl založen Karlem IV. a dnes patří městu. Od našeho pivovaru se k němu přiblížíte autem nebo zkratkou přes les po zelené; není to ani hodinka a půl :) (3, 2 km a kousek do kopce lesem). S naším Kašperkem v batohu tam budete cobydup
Šibeničák: 805 m.n.m. má kopec krásně viditelný z náměstí směrem na jihozápad. Na jeho vrcholu stávala šibenice. Město získalo právo hrdelní již roku 1345 a popravy oběšením se vykonávaly právě zde. Dnes je to místo s krásným výhledem na město i okolí a na cestu sebou i pro lepší rozhled doporučujeme náš chlazený Šibeničák
Cikánka: Část města ležící po levé straně silnice směrem na Vimperk nedaleko kaple dvanácti apoštolů - zde měli cikáni po příjezdu do Kašperských Hor právo nocovat. Místní říkají, že díky specifickému proudění vzduchu je to v zimě jedno z nejchladnějších míst ve městě; oproti tomu je naše Cikánka nachlazená tak akorát.

Centrum Litoměřic patří pivu

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Litoměřický deníkAutor:Pavla Jiřičová

Již sedmý ročník Pivních slavností se uskuteční v sobotu 6. července na Mírovém náměstí v Litoměřicích.

Návštěvníci budou mít možnost ochutnat desítky lahodných moků. Na slavnosti je zatím přihlášeno 27 pivovarů, z nichž některé se představí vůbec poprvé. Jde například o pivovar Žichovec, Raven či Zloun. Žádný z pivovarů se nebude představovat pouze s jedním druhem piva. Návštěvníci tak budou mít možnost ochutnat různá ovocná, ochucená, svrchně či spodně kvašená nebo pšeničná piva.

Chybět nebudou ani ležáky. Každý rok se počet pivovarů, které se pivních slavností účastní zvyšuje. Je tedy pravděpodobné, že počet 27 pivovarů ještě není konečný. V minulém roce navštívily Pivní slavnosti necelé čtyři tisíce návštěvníků. Ti loni zvolili nejlahodnějším speciálem teplický Monopol.

I pro letošní rok má moderátor programu Olda Burda přiravenu řadu soutěží o nejlahodnější speciál. Součástí programu slavností bude také výstava artefaktů litoměčického pivovarnictví a komentovaná ukázka pivních kuriozit. Návštěvníci budou mít zároveň příležitost zakoupit si skleněný půllitr s logem slavností, do kterého si následně budou moci nechat u stánků čepovat pivo.

Tato novinka by měla přispět ke snížení množství odpadů o plastové kelímky. Parkování na náměstí bude kvůli slavnostem v sobotu omezeno.

Program:
12.00 hod. SEBASTIAN
13.30 hod. O5 A RADEČEK
15.00 hod. ARGEMA
16.30 hod. LETY MIMO
18.00 hod. OTHER WAY
19.30 hod. PETR KALANDRA MEMORY BAND
21.00 hod. JOHN DOVANNI
22.30 hod. BLUE ROCKET

Velký test nealko piv: Kolik jich můžete vypít a nenadýcháte?

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Auto.cz

Prodeje nealkoholického piva stoupají. Rozhodli jsme se s odbornou porotou prověřit kvalitu zlatavého moku nabízeného českým řidičům.

Minulý rok oslavila výroba nealkoholického piva na našem území čtyřicetiny. Spojení pivo a auto není tabu už od roku 1975, kdy vznikl nápoj jménem Pito. Obliba tekutého chleba pro automobilisty přitom roste – vždyť v současnosti naleznete na trhu přes čtyři desítky tuzemských produktů a další se k nám dovážejí. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven se u nás jen v loňském roce vyrobilo 54 milionu litrů nealka. Jen pro porovnání – proti roku 2000 to představuje bezmála pětinásobný nárůst. Rozhodli jsme se proto oslovit odborníky, kteří by nám pomohli otestovat kvalitu nabídky na trhu.

Půl procenta je v pořádku
Podle legislativy se za nealkoholická piva mohou označovat sladové nápoje s obsahem alkoholu maximálně do půl procenta. „V alkoholu se rozpouštějí některé chuťově aktivní látky,“ vysvětluje Jaromír Fiala z Českého svazu pivovarů a sladoven, proč je i malá část lihu pro výslednou chuť důležitá.

„Jeho obsah je však spíše než chutí dán technologií výroby. Zatím neexistuje postup, který by jej zcela odstranil. I u destilačních metod vždy nějaký alkohol zůstane,“ popisuje Martin Slabý z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (více o výrobě i porotě v boxu vpravo). Nealko tak většinou není zcela bez alkoholu. Nejen v arabských zemích koupíte nápoj tvářící se jako pivo, kde není po lihu ani památky. Jenže chuťově už se hodně vzdaluje našemu pojetí zlatavého moku a liší se i technologie výroby.

Není to pouze obsah etanolu, čím se liší alkoholické a nealkoholické pivo. „Během kvasného procesu vzniká například spousta těkavých a dalších látek spoluvytvářejících typickou chuť,“ vysvětluje Jaromír Fiala, proč nemůže nealko zcela věrně napodobit běžné ležáky.

Patnáct masových
Hospodské spory se většinou točí spíše kolem točeného alkoholického piva.My jsme však pozvali odbornou porotu, abychom zjistili, jak si stojí nealka.

Jak degustace čtrnácti tuzemských a jednoho dovezeného piva dopadla, zjistíte na následující v další kapitole.

Důležité však je, že se celá komise nakonec shodla na zvyšující se kvalitě produktů. „V minulých degustacích jsem narazil i na podstatně slabší vzorky. Dnes nebylo nic vyloženě špatné,“ podělil se s námi Jaromír Fiala ze svazu pivovarů. „Trend toho, co jsme zde pili, byl velice slušný,“ souhlasil s kolegou Aleš Potěšil – sládek nejstaršího pražského pivovaru v břevnovském klášteře. „Také jsem většinou zažil výrazně slabší vzorky. Nevím, jestli to způsobil výběr láhví, protože předtím šlo o vzorky před koncem trvanlivosti, nebo byly opravdu horší,“ popsal po degustaci výzkumník Martin Slabý. Ostatně odborníci se shodli, že u nealkoholických piv více než kde jinde ovlivňuje chuť stáří vzorku a hlavně správné skladování. A to může být u masově vyráběných a prodávaných piv problém. Proto při nákupu jako my hledejte mladší láhve, ať není pití nealkoholického piva zklamáním. Jak říká otřepaná hláška: „Pijme pivo, dokud žijeme, po smrti se nenapijeme.“ Na zdraví!

Pivo + Auto = Pito
Zrod nealko piva v tehdejším Československu byl úzce spojený s rozvojem automobilismu. Aut na silnicích v sedmdesátých letech přibývalo a mezi řidiči byl stále větší hlad, tedy přesněji žízeň, po pivu bez alkoholu. Jako první se roku 1975 v regálech samoobsluh objevil produkt pivovaru Most jménem Pito. Jeho název vycházel ze záměru, pro který byl nápoj vyroben: „PIvo a auTO“. S vařením nealkoholického piva se začaly přidávat další pivovary až v 80. letech. I když spotřeba nealko piva rostla, jeho podíl na pivním trhu byl zanedbatelný.

Změny přišly s rokem 1989. Nabídka nealkoholických piv se výrazně rozšířila a se změnou životního stylu začala přicházet i větší poptávka. Například v roce 1992 byl v nošovickém pivovaru uvařen první mok Birell, který v roce 2009 ovládal přes 60 procent trhu

Jak se vaří nealko pivo
1. Receptury omezující tvorbu alkoholu
Při tomto způsobu vaření probíhá kvašení při nízkých teplotách, nebo je pivo smícháno s nezkvašenou sladinou či mladinou. Používá se i oddělené zakvašení dvou mladin různých koncentrací a následné smíchání podílů mladého piva z obou várek. Výhodou je rychlý proces vaření a nízké náklady. Nevýhodou může být silná mladinová příchuť nevyzrálého piva. V Česku receptury omezující tvorbu alkoholu používá většina pivovarů.

2. Postupy odstraňující alkohol z běžného piva
Alkohol se z klasického piva odebírá pomocí fyzikálně-chemických procesů – například destilací, osmózou, dialýzou, extrakcí fluidním oxidem uhličitým či frakční krystalizací. Výhodou je, že nealko pivo neztrácí látky obsažené v klasickém pivu. Nevýhodou pak, že náročné fyzikální procesy mohou ovlivnit výslednou chuť. Náklady jsou ve srovnání s předchozí metodou o dost vyšší. I proto se v Česku příliš nepoužívá.

3. Užití speciálních kvasinek
Nealko pivo prochází stejným varným procesem jako klasické pivo. Speciální kvasinky jsou citlivé na alkohol a při jeho vzniku kvašení ukončí. Proces vaření je tak úplný. Výhodu představuje plná chuť velmi blízká klasickému pivu. Nevýhodu pak náročná péče o kvasinky i složitý proces jejich získání. V Česku tuto metodu používá například Birell.

Honosný žďárský hotel Veliš ožívá. Budou v něm byty i pivovar

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Impuls.czAutor:Jiří BártaRevolta

Hotel Veliš býval jedním z nejhonosnějších domů na náměstí ve Žďáru nad Sázavou. Noví majitelé nyní chtějí z barů a hospod udělat atraktivní bydlení. Ze všeho nejdřív se však otevře kavárna a malý pivovar.

Bývalý slavný hotel Veliš čeká velká rekonstrukce. Největší od doby, kdy měšťanský dům na žďárském náměstí do secesní podoby upravil jeho tehdejší majitel Otokar Veliš, který zde hostil i profesora T. G. Masaryka.

Noví vlastníci mají po 110 letech velké plány - hospoda, bar i většina dalších provozoven už je zavřená, budoucnost bude víc nóbl. Majitelé lesnické firmy Ulrich-Šplíchal z Poličky, kteří koupili chátrající nemovitost před rokem a půl, v Rezidenci Veliš chtějí vybudovat čtrnáct bytů a jedno studio, v přízemí zůstanou komerční prostory. Ve hře je navíc využití velkých podkrovních prostor.

Stavební práce by měly začít ještě letos. „Máme architektonickou studii, stavební povolení i prováděcí dokumentaci, vybíráme dodavatele,“ řekl k aktuálnímu stavu spolumajitel Veliše Zdeněk Ulrich.

„Rádi bychom začali na podzim, přes zimu budeme pracovat uvnitř, celá rekonstrukce by měla trvat rok,“ nastínil. Příští podzim by se mohli stěhovat noví nájemníci.

Dům vyniká na první pohled fasádou, do které národovec Veliš promítl svůj politický názor. Na průčelí jsou vyobrazení Jan Amos Komenský, Petr Chelčický i Karel Havlíček Borovský a také Jan Hus na hranici. Štítu dominuje lev trhající řetězy jako symbol vzdoru proti rakousko-uherské monarchii.

„Víme, že omítka byla smetanově bílá, zdobné prvky byly okrové, okna měla secesní zelenou barvu a některé prvky byly pozlacené. Chceme se vrátit k původní barevnosti z roku 1906,“ řekl Ulrich.

Secesní prvky se v určitém množství obnoví také uvnitř. „Budeme například vracet identické zábradlí, jehož část se zachovala. V jedné plzeňské slévárně dokonce objevili původní formu, připadal jsem si, jako bychom našli poklad,“ podotkl majitel. Restaurovat se budou i vrata pasáže.

Dům je kulturní památkou, proto noví majitelé od začátku spolupracují s památkáři. „Hodně jsme probírali restaurování fasády, ještě řešíme nějaké interiérové dispozice v patře,“ uvedl Zdeněk Ulrich.

Majitele uchvátil příběh
Není to poprvé, co majitelé lesnické firmy investují do nemovitostí. Rekonstruovali například dům v Plzni.

Proč si vybrali zrovna žďárský Veliš? „Kromě podnikatelského záměru jsme tady viděli nadstavbu v historii domu. Je úžasná. Měli jsme vytipovaný měšťanský dům v Hradci Králové, ale to byl dům bez příběhu, ten žďárský nás uchvátil, má něco navíc,“ líčí nadšeně Ulrich.

Hodně času strávili majitelé v archivu, muzeu i sháněním historických fotografií. Další dokumenty získali od posledních majitelů - rodiny Pličžkovy a Karenovy.

Nový záměr zaujal i znalce místních dějin. „Asi každého historika potěší, pokud majitelé přistoupí k rekonstrukci s citem pro historii a zachovají ducha budovy,“ poznamenal Stanislav Mikule z Regionálního muzea.

Bar ani hospoda už nějaký čas nefungují. Co bude se zbývajícími nájemci?

„Dům jsme koupili i se závazky. Herna v přízemí má být v provozu do roku 2021. Jinak už je v provozu jen psí salon ve druhém patře. Když jsme objekt přebírali, byla většina prostor prázdná. Bývalí majitelé už na takový objekt neměli sílu a nájemci odcházeli,“ popisuje nový vlastník.

Ve městě platí sice zákaz hazardu, ale podle radnice jsou v klubu Rubi’s takzvané „kvízomaty“, na které se omezení nevztahuje.

Místo herny by mohla v budoucnu fungovat stylová restaurace, Velišovi v těch místech za první republiky provozovali oblíbenou výletní restauraci, před kterou měli „štafl“ taxikáři.

Prvně pivo a káva
Veliš však ožije mnohem dříve než po celkové rekonstrukci. První komerční prostory se oficiálně otevřou už letos. V zadním traktu za pasáží se dokončuje kavárna (naposledy tu byla cukrárna), nový minipivovar Revolta už dokonce jede ve zkušebním provozu.

Jeho zakladatel David Dvořák se snaží po devadesát let trvající pauze zařadit Žďár na mapu malých pivovarů. Na území dnešního Žďáru nad Sázavou bývaly v minulosti dokonce dva pivovary. „Jsem patriot a nechci, aby se nám v jiných městech smáli, že nemáme v Šakalově (hanlivé označení Žďáru – pozn. red.) vlastní pivo,“ říká s úsměvem David Dvořák.

Točit vlastní nefiltrované a nepasterizované pivo chce i v protější kavárně podle konceptu „beer café“.

Bydlení na náměstí přibývá
První nájemníci do bytů by se mohli stěhovat za rok na podzim. „Zatím registrujeme předběžný zájem, dělali jsme si předem průzkum, podle nás nebude problém s obsazeností,“ věří majitelé.

Na náměstí se vrací život. Nedávno vznikly byty také v bývalé první základní škole na horním konci náměstí. Rozlehlý objekt, který dlouho ležel ladem, koupil od města za 4,5 milionu korun brněnský podnikatel Marek Žák. Během dvou a půl roku jej postupně přestavěl na obchody, kanceláře a také byty. „Zájem byl velmi dobrý, všech čtrnáct bytů je obsazeno,“ řekl Žák, který objekt nedávno zkolaudoval. Obsazené jsou i všechny další prostory.

Na náměstí je ještě jedno problematické místo - „díra“ vzniklá zbouráním Bílého lva hned vedle Veliše. K demolici ruiny došlo na konci roku 2014. „Ještě letos se začne stavět,“ uvedl předseda představenstva VHS Bohemia Libor Havlík.

Podrobnosti prozradit nechtěl, takže není jasné, nakolik se změní původní záměr. V případě Lva se naposledy mluvilo o projektu podnikatelského inkubátoru s kancelářemi, restaurací či zasedací místností a terasou.

Pivovary v Olomouckém kraji si zatím letošní prodeje pochvalují

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Pivovary v Olomouckém kraji letos zatím hlásí stejný nebo i vyšší prodej piva než v loňském roce, který byl z pohledu tuzemské produkce piva úspěšný. Spotřebě piva letos pomohly inovace a také příznivé počasí, shodují se ředitelé pivovarů v Přerově, Litovli a Hanušovicích.

Více než šestiprocentní nárůst prodeje měl za prvních šest letošních měsíců Pivovar Litovel. V prvním pololetí prodal 86.300 hektolitrů piva, meziročně o 5100 hektolitrů více. "K tomuto příznivému vývoji přispěl nový design našich lahví i přepravek, které jsou aktuálně moderní a lehčí. Ale i to, že lidé stále častěji kupují regionální výrobky s tradicí, ke kterým litovelské pivo patří. Konzumaci piva navíc nahrávalo i počasí," řekl ředitel Pivovaru Litovel Lumír Hyneček.

Vyšší prodej má také Pivovar Holba z Hanušovic na Šumpersku. Za prvních pět měsíců letošního roku prodal 125.489 hektolitrů piva, meziročně o pět procent více. "Teplé počasí zaplnilo zahrádky a provozovatelé restaurací ve výletních místech prodávají až několikanásobně piva více," řekla mluvčí Pivovar Holba Hana Matulová.

Holba, Litovel, Zubr aspol.
Prodej Pivovaru Holba vzrostl i v červnu. V závěru šestého měsíce pivovar denně prodal přes 2000 hektolitrů piva, což je více než dvojnásobek ročního průměru. Majitelé restaurací si totiž vytvářeli zásoby na zahájení hlavní sezony. "Podařilo se navýšit prodeje nejen Holby stáčené do sudů, ale i lahví a plechovek," podotkla Matulová.

Zhruba stejný prodej piva jako loni má zatím Pivovar Zubr z Přerova, který za celý rok 2015 zvýšil výstav o šest procent z 240.000 hektolitrů v roce 2014 na 255.000 hektolitrů. Loňská produkce přerovského pivovaru tak byla nejvyšší za posledních několik let, vzrostl i prodej sudového piva.

"Letos bychom chtěli na tento pozitivní trend navázat a udržet minimálně stejný výstav piva. Čísla za první pololetí ukazují, že jsou to reálné cíle, jelikož výstav piva je v meziročním srovnání zhruba srovnatelný. Spotřeba piva je do velké míry závislá na počasí. Letos jsme zatím zhruba v polovině hlavní pivní sezony, která se z tohoto hlediska vyvíjí poměrně pozitivně," uvedl ředitel Pivovaru Zubr Tomáš Pluháček.

Pivovary v Přerově, Litovli a Hanušovicích patří do pivovarnické skupiny PMS Přerov
Jejich celkový roční výstav je do jednoho milionu hektolitrů piva. Závody prodávají svá piva hlavně na Moravě a ve východních Čechách.

Tuzemské pivovary loni vyrobily nejvíce piva v historii, produkce dosáhla skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholického piva tak činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu ale klesla o litr na 143 litrů.

V Berlíně začal pivní festival. Nabízí 2 400 druhů piv od 344 výrobců

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTK

Slavnostním naražením dvou pivních sudů začal po poledni v Berlíně rozsáhlý pivní festival, během něhož mohou návštěvníci vybírat z více než 2 400 druhů piv. Již krátce po otevření festivalu piva z celého světa degustovaly stovky lidí. Celkem jich pořadatelé ode dneška do neděle očekávají na 800 tisíc.

Prostranství podél východoberlínské třídy Karl-Marx-Allee se díky festivalu na víkend proměnilo v nejdelší pivní zahradu světa posetou stánky a lavičkami k posezení. Na 2,2 kilometru návštěvníkům nabízí různorodá piva 344 pivovarů z 87 zemí světa. Pivo z Česka představuje na 25 pivovarů.

Už kolem poledne se i přes nepříliš příznivé počasí nechávaly pivem u stánků obsloužit stovky lidí, kterých rychle přibývalo. Vedle zlatavého moku mají návštěvníci jubilejního 20. ročníku festivalu, jehož začátek se nesl v uvolněné atmosféře, možnost ochutnat také řadu typicky německých pochutin, včetně tradičních klobás, uzenin nebo preclíků.

Na průběh festivalu, kde návštěvníkům na 19 pódiích bude od odpoledne hrát živá hudba, dohlíží vedle pořadatelů i policie. Její přítomnost na místě ale nebyla na první pohled navzdory útokům v Německu z poslední doby příliš patrná.

Tak jako každý rok je festival zaměřen na určité téma. Zatímco v roce 2008 byl festival věnovaný České republice a českému pivu, letos se soustředí na 500. výročí bavorského nařízení, které stanovilo, že se na výrobu piva směl užívat jen chmel, ječmen, slad a voda. Při této příležitosti mohou návštěvníci ochutnat i dvojici piv podle receptur starých několik století.

Vstup na festival, jehož brány se zavřou v neděli ve 22 hodin, je bezplatný. Návštěvníkům nejsou k dispozici piva jen v půllitrech, ale také v degustačním množství. „Za 3,5 eura (95 korun) si můžete koupit degustační džbánek, který lze využívat i v dalších letech. Za dvě deci piva, kterých tak můžete ochutnat celou řadu, pak dáte vždy dvě eura (54 korun),“ řekl mluvčí festivalu Frank-Peter Bürger. Ze 344 pivovarů se jich do degustační akce zapojilo asi 70 procent.

V Karviné ožila pivovarnická sláva z časů rodu Laryšů

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaKarvinský

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Panství hrabat Laryšů (později Larisch a Larisch-Mönnich), které je přímo spjato s dějinami Karvinska, bylo bohaté nejen díky těžbě černého uhlí, jehož objevení se datuje do druhé poloviny 18. století. Už o dobrých dvě stě let dříve byla totiž podle archivních pramenů známá činnost panského pivovaru, jehož produkce údajně dosahovala až 850 hektolitrů za rok.

Spotřeba se pochopitelně razantně zvedla díky rozmachu hornictví, a tak od roku 1860 začal fungovat pivovar nový, který patřil k nejmodernějším své doby a expandoval až na 120 000 hektolitrů za rok. To už se svět ovšem chystal na první strašlivou válku, která roztočila kola dějin závratným stylem.

Sláva pivovarnictví z časů hraběcího rodu nakonec musela ustoupit těžbě. Pivovar byl v letech 1952 až 1954 zbourán a prostor, na kterém stával, se dnes nachází pod hladinou odkalovací nádrže dolu Darkov…

Tři roky už se zase chodí na „Larische“…
Tradice ožila příznačně v karvinské restauraci Ovečka, která v městské části Ráj stojí od roku 1901. Jmenuje se tak prý pro to, že hospodský svolával kolemjdoucí horníky slovy „Pojďte, vy moje ovečky!“. Dnes je sice jiná doba, ale přesto hosty láká dovnitř jeden silný hlas. Patří pivu z restauračního pivovaru, který vznikl v září roku 2013.

„Vaříme pivo, pro které jsme si půjčili jméno hraběcího rodu, ale s éčkem na konci, takže se jmenuje Larische. V nabídce máme standardně jedenáctku, dvanáctku a třináctku polotmavou,“ uvádí nás do dění provozní Janina Rigová.

Na její slova navazuje sládek Jan Piskoř, který nám blíže představí chuťové vlastnosti karvinského piva. „Respektuju správnou hořkost, což je vlastnost, která způsobuje chuť na další pivo. Chmelíme dvěma druhy chmele, sládek dává základ a žatecký poloraný červeňák dodává zase vůni a příjemnou hořkost. Taková chuť musí být,“ popisuje sládek.

Asi nepřekvapí, že většinu spotřeby u nich představuje jedenáctka, tedy světlý ležák plzeňského typu. Další piva jsou v oblibě podle toho, jak velká je zrovna zvědavost ochutnávat něco nového.

„Z dalších piv logicky převažuje spotřeba dvanáctky a třináctky, ale lidská zvědavost je obrovský motor. Každý má tendenci zkusit pivo, které je nově v nabídce. Ať už je to medové, citronové nebo borůvkové,“ říká sládek, který považuje za přirozené, že si lidé dnes chtějí vybírat z celé škály piv. Doba jednoho piva je nenávratně pryč.

Pivovárky jsou lákadlo, třeba pro turisty (nejen) z Polska…
Štamgast zvyklý na to „svoje“ sice kolikrát remcá, ale piva vyráběná řemeslně bez průmyslových úprav jsou chtě nechtě fenomén, který rozhýbal pivní kulturu a dokonce i turistický ruch. Potvrdit to mohou i v Karviné.

„Jezdí k nám hodně hostů z Polska. Dá se říct, že to mají jako atrakci. Ale jsou to i turisté, co jezdí po celé republice. Zajímají se o pivovárky. Je to pro ně lákadlo,“ doplňuje provozní pivovaru, ve kterém se snaží pivní chutě vnést i do jídelníčku.

Z procesu vaření piva využívají mláto, z kterého dělají třeba domácí housky na hamburgery. „Kromě toho jsou to i lívanečky s přidaným mlátem, pivovarský gulášek nebo salát s pivním dresinkem. Je to oživení jídelníčku, které si lidi chválí,“ upozorňuje Rigová na pivní speciality.

Sládek ctí naše pivo
Na závěr jsme se ještě znova dali do řeči s panem sládkem, který strávil v mládí studiem piva deset roků, od učňáku až po Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Díky bohatým zkušenostem tvrdí, že nejvíce mu daly první roky v učení.

Nasál ještě tradice staré školy, což je možná hlavní důvod, proč jej příliš neoslovují třeba trendy svrchně kvašených piv ze zahraničí. „Abych přiznal, nechci experimentovat s tím, co je ve světě. Budu vždy ctít pivo českého typu. Pořád jsou kolem něj věci, které jsou neznámé, a vlastnosti, které nejsou prozkoumané,“ loučí se s námi jeden z našich průvodců s tím, že i v klasice je pořád co objevovat.

Zaplaťpánbůh, nebo ještě lépe „Dej Bůh štěstí!“ a za týden u piva zase na shledanou…

Karvinský pivovar
Místo: Restaurace Ovečka, Karviná – Ráj (Polská 117/8)
Druhy piv: Larische světlý ležák 11°, Larische světlý ležák 12°, Larische polotmavý speciál 13° a další speciály dle sezónní nabídky
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, dále pivo stáčí do sudů a také do pet lahví
Výstav: odhadem asi 500 hektolitrů za rok

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983