Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Podřipsko má nový minipivovar, již druhý

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Litoměřický deníkAutor:Václav SedlákPánů z Růže

Už přes půl roku vzniká v obci Židovice nová podnikatelská aktivita, společnost Bureš – sdružení upravuje prostory usedlosti na hospůdku s minipivovarem. Po Podřipském rodinném pivovaru ve Ctiněvsi je to druhý minipivovar na Podřipsku.

Pivo už vaří a po krátké zkušenosti si sládek Miroslav Bureš „troufl" a přihlásil do 27. mezinárodní soutěže Zlatá pivní soutěž, která začíná za týden v Českých Budějovicích, hned osm vzorků pěnivého moku. Od léta loňského roku minipivovar otočil v technologii 34 várek po 500 litrech, tedy zhruba 16 000 litrů piva.

„O založení minipivovaru jsme v rodině začali uvažovat už před pěti lety, věděli jsme, že ani v Roudnici nad Labem, která byla pivovarnictvím známá, podobné zařízení chybí. Nahrála nám příležitost, kdy se ozval kamarád z Jindřichova Hradce, který chtěl ve městě postavit minipivovar, měl už nakoupenou technologii, ale dostal se do sporu se sousedy, a nakonec svůj záměr vzdal. Odkoupili jsme od něho zařízení a seznámili se i s recepturou, kterou jsem ale nakonec upravil podle svých záměrů," říká Miroslav Bureš.

Zdálo by se, že název Pivo z Roudnicka Pánů z Růže víc tíhne k jižním Čechám, ale není to zcela pravda, protože Rožmberkové nebyli jen pány na Jindřichově Hradci, ale před Lobkowiczi také na Roudnici. Sládek několik názvů piva pocházejícíchz Jindřichova Hradce ponechal, ale sortiment výrazně rozšířil. V současné době uspokojí zájemce od sedmistupňového světlého výčepního piva po čtrnáctistupňovou Hraběnku či Alexandra. Jedenáctistupňový světlý ležák dostal název od nedalekého kopce Bulf.

„Vycházíme vstříc turistům lehkým letním pivem, které je osvěží a neunaví, připravujeme i jeden druh piva svrchním kvašením anglického typu a na Vánoce chceme vařit silnější speciál. Zatím sbíráme zkušenosti, veškerou produkci jsme prodali doma, část na různých kulturních a společenských akcích, ale už jsme navázali kontakt s jedním větším pivovarem. Pro jaro bude hotová hospůdka s vnitřním i venkovním posezením," dodává sládek.

Vedle židoveckého minipivovaru budou o Zlatou pivní pečeť usilovat například Biskupský pivovar sv. Štěpána z Litoměřic, Podřipský pivovar Ctiněves, děčínský pivovar, Kocour Varnsdorf, Falkenštejn Krásná Lípa, Monopol Teplice, z Ústí nad Labem Milenium a Na Rychtě, Žatecký pivovar či Velké Březno. Hodnotit se bude 883 vzorků piva z 219 pivovarů z celého světa.

Kyjovský pivovar chátrá dál. Město a bývalý majitel se za rok nedohodli

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Místo toho, aby byl areál bývalého pivovaru v Kyjově nově využívaný, dál stojí nedotčený na svém místě. Klíče k budově má totiž stále jeho bývalý majitel a město, kterému objekt vrátil soud, ji zatím nevyužívá. Navíc vedení obce dřívějšímu vlastníkovi nezaplatilo peníze, za které pivovar před téměř 25 lety koupil. Při jeho prodeji totiž chybovali kyjovští úředníci.

Bohumil Žandovský koupil areál v 90. letech a investoval do něj několik milionů korun. Tehdy výhodná koupě se pro něj ale později proměnila v dlouhodobé spory s městem. Zatímco obec od něj požaduje klíče od pivovaru, který jí soud před rokem vrátil, Žandovský naopak čeká, až radnice vyplatí peníze.

„Od té doby jsou tahanice. Město ještě nezaplatilo a ani neukázalo nějakou snahu zaplatit, a když se stalo vlastníkem, zůstaly na pivovaru zástavy, které na něj přešly a obec by se s věřiteli měla vypořádat,“ uvedl Žandovský.

Kyjov zatím jedná, nevylučuje ale ani soud
Jenže se obě strany nemohou dohodnout na ceně za opuštěný areál a jejich komunikace se omezila na vyměňování e-mailů. Spor se tak nyní zasekl na mrtvém bodě. Přestože je město nyní majitelem objektu, vrtat zámky nechce a vyčkává.

„Pokud rozsudek zní tak, že něco není pana Žandovského, tak jsme předpokládali, že to vrátí. Prozatím máme zato, že je lepší jednat a třeba se nám podaří nalézt rychlejší řešení, než je soudní spor nebo trestní řízení,“ okomentoval současný postup řešení advokát Kyjova Zdeněk Joukl. Doplnil, že město nyní čeká na znalecký posudek, který by měli znalci zpracovat nejpozději do tří měsíců. Na jeho základě pak zastupitelstvo rozhodne, zda se Kyjov bude dále ubírat smírnou cestou, nebo se obrátí na soud.

Nakonec čeká pivovar nejpíše bourání
Mezitím v centru města stojí nevzhledná budova dál a vedle ní navíc opuštěná bývalá mlékárna. Po ukončení sporů půjdou nesjpíše obě budovy k zemi a na jejich místě by mohl vyrůst například polyfunkční dům. „Město obnovilo funkci architekta, který teď s představiteli města dává dohromady možnosti využití této lokality,“ uvedl mluvčí Kyjova Filip Zdražil.

O konkrétních možnostech pak chce radnice obyvatele Kyjova seznámit prostřednictvím dotazníku. Kvůli dlouhotrvajícímu sporu je ale možné, že se neshody mezi oběma stranami jen tak rychle nevyřeší a dotaz na nové využití areálu tak bude předčasné. Pokud totiž doputuje spor opět k soudu, jeho řešení může zabrat ještě roky.

Pivovar Svijany od února zastupuje PR agentura Temper Communication

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Luboš SpálovskýSvijany

Od začátku února spolupracuje Pivovar Svijany s PR agenturou Temper Communication. Ta bude mít na starosti nejen kompletní PR servis, ale bude pivovaru zajišťovat i komunikaci na sociálních sítích.

„Dospěli jsme k závěru, že po několika letech opět nastal čas dát komunikaci pivovaru nový impuls. Změnu PR agentury považujeme za další krok k zviditelnění pivovaru a upevňování dobrého jména značky Svijany. Věříme, že právě zkušený tým agentury Temper Communication dokáže pivovar a dění v něm co nejlépe přiblížit našim zákazníkům,“ komentuje změnu agentury Roman Havlík, ředitel pivovaru.

Temper Communication bude pro pivovar zajišťovat komunikaci s médii, PR a marketingové poradenství, ale také kompletní správu sociálních sítí. Plánuje mimo jiné vizuálně a obsahově sjednotit formu komunikace na sociálních sítích, více do ní zapojit fanoušky pivovaru a prohlubovat tak pozitivní vztah zákazníků ke značce Svijany.

„Jsme velice rádi, že si Pivovar Svijany zvolil právě naši agenturu a to nejen kvůli tomu, že máme pozitivní vztah k jejich pivu, ale i proto, že máme mnoho společného, co se týče firemní filozofie. Jsme rovněž česká firma, zakládáme si na rodinné atmosféře a sdílíme přístup, že k úspěchu vede pouze dobře a poctivě odvedená práce,“ dodává Jindřich Jindřich, výkonný ředitel agentury Temper Communication.

Vojkovický pivovar Koníček dál roste a stěhuje se do většího

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaU Koníčka

Mezi úspěšné podnikatelské projekty se v našem kraji v posledních letech řadí také ty z pivovarnické branže. Vzorovým příkladem je vojkovický pivovar Koníček, který nedávno oznámil další rozšíření výroby a stěhování do nových prostor.

Jelikož současný areál pivovaru už nedisponuje dostatkem prostoru pro další rozvoj a navýšení výroby, rozhodl se jeho majitel a sládek Mojmír Velký k nové investici. Zakoupil areál stojící přímo v centru obce Vojkovice. Právě tam má vzniknout nový „Koníčkův dvůr“.

„Rozvoj a uspokojení stále se zvyšující poptávky po vojkovickém pivu, to je hlavní impuls této investice. V první fázi hodláme vyrobené pivo a pomocný materiál přemístit ze stávajících a nevyhovujících prostor do nových,“ uvedl sládek na facebookových stránkách pivovaru Koníček.

Jak dále potvrdil, v areálu postupně vznikne pivní prodejna zvaná jak jinak než „Koňotéka“, kde bude možné koupit nejen pivo, ale také pivní kosmetiku či nejrůznější suvenýry. Celá vize má však širší souvislosti.

Součástí nového pivovarského dvora bude i pivnice, která v místě kdysi fungovala. „Pro občany chystám nejen rekonstruované a stylové prostory, ale také obměněný a kvalitnější sortiment potravin. Občané si u nás zvykli i na prodej masa, takže tato služba bude zachována a věřím, že změna dodavatele a masné výrobky z produkce regionálního řezníka budou nakupujícím vyhovovat,“ pokračoval Velký.

Otevření první části „Koníčkova dvora“, ve kterém by měla být i cukrárna opět zásobovaná lokální produkcí, plánuje již během března.

„Jsou to zatím pouze prvotní plány a vše se bude řešit za pochodu. Rád bych, aby se objekt v centru obce stal reprezentativnějším než dosud a celý projekt přispěl k pozitivnímu povědomí a rozvoji obce Vojkovice a do budoucna se, možná, stal i novou příležitostí k pracovním místům,“ doplnil zakladatel jednoho z nejúspěšnějších malých pivovarů na Moravě i ve Slezsku.

Kouzlo úspěchu? Shoda náhod i permanentní investice
Co za úspěchem Koníčka, který je na trhu od roku 2006, spočívá? Se sládkem Velkým jsme si trochu zabilancovali už během našeho podzimního setkání a reportáži pro Magazín PATRIOT.

„Těch deset let bylo o permanentních investicích i o shodě náhod, když jsem potkal lidi, kteří mi pomohli. Třeba výrobci zařízení, kteří nám vyšli vstříc. I prostory, které jsme měli k dispozici, se hodily pro postavení pivovaru,“ řekl pivovarník, jehož široký sortiment se dnes čepuje ve zhruba 80 hospodách. Dá se předpokládat, že s rozšířením produkce, která měla loni již přesáhnout hranici 10 000 hektolitrů ročně, bude jejich počet přibývat.

„Doufáme, že naše cesta bude stejná jako v minulých deseti letech, tedy pořád dopředu. Zase to bude o tom, že co uvaříme, musíme prodat a to, co vyděláme, zase zpátky investovat. Tak je to pořád dokola,“ dodal majitel pivovaru, který duší i tělem razí heslo, že práce má být i koníčkem. Peníze a úspěchy přijdou potom.

Letošní první metál od První pivní extraligy dostal ležák Lobkowicz

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav Petr

Je tu nový, v pořadí už osmý, ročník degustace lahvových českých ležáků, pořádaný členy První pivní extraligy. V prvním z pěti letošních základních kol se utkalo deset piv. V téhle úvodní várce zaujal nejvíc ležák od Lobkowicze, ale do semifinále postupuje ještě také Chotěboř, Pilsner Urquell a březnický Herold.

Degustaci českých ležáků, nakupovaných v běžné obchodní síti, tradičně hostí První Pivní Tramway Jirky Bejčka Stehlíčka na pražském Spořilově a nejinak tomu bylo i první únorové úterý při zahájení letošního ročníku.

Do lavic usedlo tradičně osm členů První pivní extraligy (PPE), tradičně nechyběl úvodní projev prezidenta PPE Ladislava Jakla ani základní poučení viceprezidenta Jana Šuráně, muže se zkušeností z mezinárodních degustačních soutěží.

Tentokrát hodnotil každý z nich 10 vzorků - jako obvykle na stupnici od 1 (výjimečné pivo) až do 10 (odporné). Striktně anonymní degustace zaručuje, že nikdo z celé sestavy léty už zkušených degustátorů a ochutnávačů netuší až do závěrečného odtajnění značek, jaká piva nákupčí pro dané kolo pořídil a jaká se ocitnou pak ve sklenicích.

Piva, jaká si kupujeme domů
Piva se nakupují zpravidla dva dny předem, uskladněna jsou společně v lednici a hostesky je dokáží roznést v očíslovaných sklenicích během několika málo minut, takže se degustují za stejných teplotních podmínek. Hodnotí se také už tradičně vůně, chuť, hořkost, plnost a říz.

„Piva vybírá náš nákupčí klasicky z regálů obchodů, tak, jak si je nakupují i běžní spotřebitelé. Může tedy mít na kvalitu vliv i způsob skladování v tom obchodě nebo lhůta spotřeby. To je prostě riziko podnikání,“ komentuje výběr vzorků Stehlíček.

PPE vybírá každoročně pro degustaci celkem 50 až 55 ležáků v Česku. Hodnotí je postupně v pěti základních kolech, z každého postupují do semifinále první čtyři ležáky. Celkových 20 semifinalistů se pak utká ve dvou kolech po deseti. A do finále pak postupuje z každého semifinále pět nejlepších.

Loňský ročník skončil ve finální české degustaci vítězstvím ležáku Březňák ze skupiny Heineken. Druhý byl přerovský Zubr (skupina PMS) a třetí byl nošovický Radegast (skupina Plzeňský Prazdroj).

V prosinci doslo i na česko - slovenské superfinále, ve kterém se utkali čtyři nejlepší národní finalisti. V tomhle porovnání bylo pořadí tří nejlepších ležáků - Radegast, banskobystrický Urpiner a Staropramen.

Pořadí všech deseti ležáků při letošním prvním základním kole:
1. Lobkowicz ležák (Pivovary Lobkowicz - Protivín)
2.-3. Chotěboř Premium (Pivovar Chotěboř)
2.-3. Pilsner Urquell (Plzeňský Prazdroj)
4. Herold březnický ležák (Pivovar Herold Březnice)

5. Pernštejn Premium (Pardubický pivovar)
6.-7. Bernard světlý ležák 12°(Rodinný pivovar Bernard)
6.-7. Samson 12°(Pivovar Samson - České Budějovice)
8. Platan 11° světlý ležák (Pivovary Lobkowicz - Protivín)
9. Bohemia Regent (Pivovar Regent - Třeboň)
10.Svijany - Svijanský rytíř (Pivovar Svijany)

Plzeňský Prazdroj se stal již počtvrté TOP Zaměstnavatelem

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Největší český pivovar získal i letos na základě hlasování studentů vysokých škol prestižní ocenění TOP Zaměstnavatele v kategorii Spotřebitelský průmysl. Plzeňský Prazdroj první místo obhájil již počtvrté v řadě.

Asociace studentů a absolventů zkoumá pravidelně kariérní preference českých vysokoškoláků, poté zveřejňuje studii TOP Zaměstnavatelé s cílem pomoci studentům se zorientovat podle svých vrstevníků při hledání budoucího zaměstnání i se získáváním zkušeností během studia.

Výsledky průzkumu potvrdily, že studenti považují kvalitní praxe za stále větší přidanou hodnotu. Až 93 procent vysokoškoláků dokonce dává přednost získaným zkušenostem z praxe před teoretickým vzděláním. Plzeňský Prazdroj v anketě boduje zřejmě právě kvůli své kvalitní nabídce letních stáží. „Kariéru mohou studenti v Plzeňském Prazdroji odstartovat během letních stáží, kde pracují na individuálních projektech hledajících řešení konkrétního problému pod vedením manažerů a na závěr svůj projekt prezentují top managementu. Nejlepším absolventům nabízíme trainee programy nebo konkrétní pozice ve firmě,“ komentuje talent manažer Plzeňského Prazdroje Tomáš Srb. Plzeňský Prazdroj v nejbližších dnech otevře 20 letních stáží napříč všemi obory.

Plzeňský Prazdroj se drží na předních pozicích v průzkumech veřejného mínění studentů podle Tomáš Srba také díky množství mladých lidí, kteří v Prazdroji již pracují a sdílejí se svými kamarády své dobré zkušenosti.

Ocenění převzal talent manažer Plzeňského Prazdroje Tomáš Srb a specialistka talent managementu Eva Puhlovská, která je sama absolventkou studentských stáží Plzeňského Prazdroje.

Výběr nového šéfa Budvaru se zdrží. Komise vybere tři finalisty

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBudvar

Středou skončil termín pro podávání přihlášek do výběrového řízení na nového ředitele Budějovického Budvaru a už nyní je zřejmé, že ministr Marian Jurečka nového šéfa čtvrtého největšího pivovaru v zemi zřejmě nestihne vybrat do konce února, jak původně předpokládal.

Přihlášku do boje o nejvyšší post v podniku, který vaří ročně přes 1,6 milionu hektolitrů piva a­při tržbách 2,5 miliardy korun vydělal předloni 350 milionů hrubého, podalo nejspíš více než deset adeptů. Nicméně ministerstvo zemědělství, pod které národní podnik Budějovický Budvar spadá, tají jména zájemců, kteří se do soutěže přihlásili, i­jejich počet.

Mluvčí resortu Markéta Ježková pouze uvedla, že agentura Constellation, která tendr organizuje, nyní po obdržení přihlášek z nich „pravděpodobně do šesti týdnů“ vytvoří seznam maximálně deseti kandidátů.

Agentura, komise a ministr
Ti pak budou postupně zváni k pohovoru před výběrovou komisi. V jejím složení ministerstvo uvádí na prvním místě bývalého ředitele Jiřího Bočka, který podnik vedl celých 25 let a ze zdravotních důvodů ke konci prosince rezignoval.

V komisi podle Ježkové dále zasedne bývalý viceguvernér ČNB a někdejší generální ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, rektor Karel Melzoch z Vysoké školy chemicko-technologické, která u nás poskytuje nejvyšší vzdělání pro pivovarníky, šéf společnosti EGAP a současně předseda dozorčí rady Budvaru Jan Procházka a ekonomický náměstek ministra zemědělství a­člen dozorčí rady Budvaru Zdeněk Adamec.

„Tato komise doporučí až tři jména panu ministrovi, který z­nich vybere ředitele. K termínům, počtu uchazečů ani k jejich jménům se do ukončení výběrového řízení nemůžeme vyjadřovat,“ uvedla Ježková pro LN.

Ještě na konci loňského roku, kdy se začalo mluvit o výběrovém řízení, uvádělo ministerstvo, že jeho cílem je vybrat ředitele do konce února roku 2017. To se nyní ukazuje nereálné, nový šéf bude znám spíše až v průběhu března až na začátku dubna.

V inzerátu, který zveřejnilo ministerstvo zemědělství 25. ledna, se od adeptů požaduje kromě vysokoškolského vzdělání mimo jiné také minimálně sedmiletá zkušenost v manažerské pozici ve společnosti z oboru rychloobrátkového zboží a potravinářství, nejlépe se zaměřením na pivovarnictví a velmi dobrý přehled v­oboru mezinárodního a českého pivovarnictví.

„S touto funkcí v žádném případě nehodlám hazardovat. Nechci, aby bylo řízení jakýmkoliv způsobem zpochybňováno,“ zdůvodnil už před časem ministr Jurečka, proč preferuje u nového ředitele znalost pivovarnického oboru.

Je tak pravděpodobné, že mezi zájemci, kteří mají velkou šanci, je například ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček, který v Bočkově nepřítomnost už Budvar zastupuje od loňského jara a v podniku působí od roku 2006. Na dotaz odpověděl, že se jedná o čistě soukromou záležitost.

K zájemcům se dle zdrojů LN řadí i Žáčkův jmenovec Jaromír, který má za sebou post generálního ředitele Pivovarů a sodovkáren Brno, manažerskou pozici v Plzeňském Prazdroji a­v­současné době zasedá v dozorčí radě Budvaru.

Podle některých spekulací usiluje o pozici šéfa Budvaru i dlouholetý generální ředitel skupiny Pivovary Lobkowicz (dříve K­Brewery) Zdeněk Radil. Loni ve své funkci skončil, na dotaz LN ale nereagoval.

Boček doporučuje své lidi
K lidem, kteří by mohli mít velké šance na vítězství v soutěži, patří kromě Petra Žáčka i obchodní ředitel Robert Chrt nebo výrobní ředitel Adam Brož. Pokud si ovšem podali přihlášku.

Ministru zemědělství doporučuje tyto své bývalé kolegy z nejvyššího vedení podniku sám Boček. „Každý z nich je schopný nadále velmi úspěšně podnik vést,“ uvedl dlouholetý šéf Budvaru.

Boček je jedním z nejdéle sloužících ředitelů podniků u nás (Budvar nemá pozici označovanou generální ředitel). Za jeho šéfování národní podnik skoro čtyřnásobně zvýšil produkci, na rozdíl od většiny velkých konkurentů roste v poslední době dvouciferným tempem, štědře investuje, a přitom ještě posílá do státní kasy stamiliony.

Loňské údaje Budvar ještě nezveřejnil, ale v roce 2015 uvařil 1,6 milionu hektolitrů, což ho řadí k největším výrobcům za lídrem trhu Plzeňským Prazdrojem, Pivovary Staropramen a skupinou Heineken. Nadpoloviční většinu produkce vyváží do 76 zemí.

U opravené malešovské tvrze vznikl "přátelský" minipivovar

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKMalešov

V Malešově na Kutnohorsku rozjíždí výrobu minipivovar, který vznikl rekonstrukcí části hospodářského dvora v sousedství středověké tvrze. Na dvanáctimilionovou investici se složilo kolem 40 lidí, většinou známých nebo kamarádů. I proto má pivovar ve svém názvu přívlastek přátelský. V lednu v Malešově uvařili první várku a počátkem března je plánováno oficiální otevření pro veřejnost.

Zakladatelé pivovaru záměrně nesháněli velkého investora, ale dali přednost většímu množství drobných akcionářů. "Těch prostředků jsme potřebovali tolik, že bychom tomu investorovi předali kompletně kontrolu nad pivovarem. Takže jsme to nabídli formou akcií, ale záměrně spíš drobným akcionářům, našim kamarádům, podporovatelům a tak. Shromáždili jsme přes 40 investorů, jednotlivců," uvedl majitel tvrze Ondřej Slačálek. Výhodou je to, že nikdo z akcionářů není dominantní.

Technologie umožňuje roční výstav 3500 hektolitrů, tanky pojmou až 1500 hektolitrů. "Náš minimální prodejní cíl je aspoň tisíc hektolitrů. Nevím, jestli se nám to podaří už první rok. Uvidíme, jak to půjde," řekl Slačálek.

Pivovar má vybudovanou distribuční síť, zásobuje hlavně restaurace ve větších městech, například v Praze, Brně nebo Hradci Králové. Uspět v bezprostředním okolí je podle Slačálka složitější, protože místní hodně hledí na cenu. Firma funguje už tři roky, v Malešově se ale pivo dosud nevařilo. "Nejdříve jsme si vůbec ověřovali celý koncept tím, že jsme vytvořili vlastní brand a prodávali jsme výrobky někoho jiného. Pak jsme vytvořili vlastní receptury, které jsme ale ještě pořád vařili na jiné technologii někoho jiného, protože jsme neměli pivovar. A teď jsme udělali ten finální krok, protože se ukázalo, že lidem to pivo chutná a že se prodává," popsal rozjezd projektu Slačálek.

První várka byla v Malešově uvařena 21. ledna, 4. března je plánováno oficiální otevření pro veřejnost. Fungovat by měl také obchod, v němž si lidé budou moci kupovat produkty z pivovaru. "A pak chceme s přicházející sezonou, řekněme od května, mít otevřeno i o víkendech formou stánkového prodeje," upřesnil Slačálek.

Nejstarší zmínka o malešovské tvrzi pochází z roku 1303. V druhé polovině 14. století ji vlastnila bohatá měšťanská rodina z Kutné Hory - Ruthardovi. Po staletí se tu pak střídaly desítky majitelů. Tvrz až do roku 1980 sloužila jako sýpka. O pět let později ji převzala obec a chtěla ji přeměnit na kulturní centrum. Její plány ale ztroskotaly a objekt chátral. V roce 2002 se majitelem tvrze stal Slačálek a začal s její postupnou rekonstrukcí, kterou nyní završil. "Tvrz je komplet zkolaudovaná. I když musím říct, že tam jsou ještě pořád nějaké práce zapotřebí," podotkl Slačálek.

„Bílá pěna, láhev orosená.“ Jarošov opět žije vařením piva

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Radek ŠtěrbaJarošovský

Po téměř dvaceti letech se v uherskohradišťské části Jarošov opět vaří pivo. Nový pivovar, který vznikl jen pár set metrů od chátrajícího areálu bývalého pivovaru, jedná o spolupráci s kapelou Argema, která o zdejším pivě kdysi nazpívala slavnou píseň.

„Léta tam stál, stojí tam dál. Pivovar u cesty, každý ho znal. Léta tam stál, stát bude dál. Ten, kdo zná Jarošov, zná pivovar.“

První sloka hitu kapely Argema z roku 1994 mohla od lidí v uherskohradišťské části Jarošov znít v posledních letech jen z nostalgie. Pivo se zde přestalo vařit na konci roku 1997, areál pivovaru s typickými vysokými komíny od té doby chátrá.

V posledních dnech už si ale zdejší milovníci piva opět můžou vesele zpívat i refrén: „Bíla pěna, láhev orosená. Chmelový nektar já znám. Jen jsem to zkusil a jednou se napil. Od těch dob žízeň mám.“

Jen pár set metrů odsud, v budově na Pivovarské ulici, kde kdysi vznikaly slavné dětské jídelní židličky firmy TON, totiž právě odstartovala výroba Jarošovského piva.

„Společnost Heineken má chráněný nápis JP s typickým panáčkem, to používat nemůžeme. Ale pivo vyrábíme v Jarošově, máme nárok na místní označení produktu,“ vysvětluje ředitel Miroslav Harašta, kterému se tak po Znojmě podařilo otevřít druhý regionální pivovar.

Do supermarketů jít nechtějí
Ten jarošovský se zatím rozjíždí, aktuálně dokáže uvařit maximálně 4 800 hektolitrů piva za rok, ale přichystaný je na víc než čtyřnásobek, čehož chce Harašta dosáhnout do pěti let.

„V současné době zaměstnáváme čtyři zaměstnance. Předpokládám, že letos se tým rozroste na sedm, finální stav je kolem patnácti zaměstnanců,“ uvažuje.

Většinu piva by měl pivovar prodávat v sudech, nabízí ho ale i ve skleněných lahvích o objemu 0,75 litru, PET lahvích o objemu litr a 1,5 litru i malých soudcích.

První várka piva už je k dostání přímo v pivovaru, v pivotékách na Hradišťsku a Zlínsku i v několika místních hospodách.

„Ale jsme na začátku, teprve pivo začneme aktivně nabízet do místních gastronomických provozoven. Chceme vytvořit protiváhu národním značkám,“ poznamenal ředitel, podle něhož by Jarošovské pivo nemělo být k dostání v supermarketech, zvažují jen spolupráci s velkoobchodem Makro.

První speciál představí před Velikonocemi
Sládkem je Jan Vasil, který už pivo vařil v několika pivovarech včetně toho uherskobrodského. Při vymýšlení receptur byl neocenitelným pomocníkem bývalý jarošovský sládek Josef Brauner, na dřívější produkci místního pivovaru totiž chtějí navázat.

„Jednou z klíčových surovin je voda, máme ji z vlastního vrtu a nijak ji neupravujeme. Zkušební várky jsme vařili ve Znojmě, kde je voda odlišná, teď jsme proto museli řešit úpravu receptur podle místní vody,“ přiznal Harašta.

Celoročně bude k dostání deseti-, jedenácti-, dvanácti- a čtrnáctistupňové pivo. Každé dva měsíce navíc pivovar přijde s některým z pivních speciálů: tím prvním bude na Velikonoce polotmavá třináctka.

Na plánovaných akcích Jarošovského pivovaru by mohl znít i zmíněný hit Argemy.

„Rádi bychom s kapelou spolupracovali a využívali tuto písničku k propagaci naší značky. Velmi intenzivně na tom pracujeme,“ podotkl šéf Harašta.

Samotný areál bývalého pivovaru zatím leží ladem, od firmy Heineken jej před čtyřmi lety koupil místní podnikatel Radislav Vymyslický, jenž má v sousedství firmu na výtahy.

„Část chce využívat, v části má být občanská vybavenost. Nám jde o zpřístupnění tamní cesty veřejnosti. To vše by měl řešit nový územní plán města, který vznikne během dvou let,“ uvedl starosta Stanislav Blaha.

Budvar vybírá nového šéfa, investuje miliardy a bojuje se zákonem

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan BrožBudvar

Budějovický Budvar čeká výběr nového ředitele. Pivovar navíc investuje dvě miliardy korun, aby uhasil žízeň po chmelovém moku u nás i za hranicemi. Státní podnik také nadále čeká na úpravu zákona o registru smluv, který ho znevýhodňuje před konkurencí.

Podniková hospoda národního podniku Budějovický Budvar je mimo provoz. Interiér výčepu si po dvaceti letech vyžádal obnovu. Podobně je na tom celý pivovar, který právě prochází množstvím nelehkých změn.

Největším zásahem do chodu podniku je bezesporu hledání nového šéfa po dlouholetém řediteli Jiřím Bočkovi, který na podzim ze zdravotních důvodů rezignoval. Termín pro podání přihlášek do výběrového řízení skončil ve středu, vítězný kandidát by měl být znám na přelomu února a března. Konečné slovo bude mít ministr zemědělství Marian Jurečka, favority mu však předvybere komise.

Do té podle informací MF DNES vedle Bočka patří někdejší ředitel České spořitelny Pavel Kysilka, šéf Exportní garanční a pojišťovací společnosti Jan Procházka, rektor Vysoké školy chemicko-technologické Karel Melzoch a náměstek ministra zemědělství Zdeněk Adamec.

Mezi kandidáty bude zřejmě ekonomický ředitel Budvaru Petr Žáček, který je od ledna pověřen řízením celého pivovaru. On sám to sice potvrdit nechce, na druhou stranu svůj zájem ani důrazně nevyvrací. „Všechno je možné,“ říká.

Větší šanci mají lidé z Budvaru
V branži se vedou debaty o tom, že větší šance by mohli mít lidé zevnitř Budvaru než pivovarníci zvenčí. „Věřím, že se i z mých kolegů někdo další přihlásí,“ dodává Žáček, aniž chce kohokoliv jmenovat.

Spekuluje se o obchodním řediteli Robertu Chrtovi, případně výrobně-technickém řediteli Adamu Brožovi. V úvahu přichází rovněž člen dozorčí rady a jmenovec pověřeného ředitele Jaromír Žáček, který má manažerské zkušenosti ze svého dřívějšího působení v Plzeňském Prazdroji. „Zvažuji to,“ odpověděl Chrt na dotaz MF DNES, Jaromír Žáček už dříve odmítl potvrdit či vyvrátit svůj případný zájem Lidovým novinám.

Ačkoliv to vypadá, že dočasného šéfa Petra Žáčka probíhající hledání generálního ředitele nijak zvlášť nevzrušuje, v jednu chvíli určitou nervozitu přizná. To, když začne mluvit o výsledcích za minulý rok.

„Uvědomuji si, že hospodářské výsledky za loňský rok půjdou do velké míry za mnou,“ říká Žáček. Budvar sice oficiálně vede teprve od ledna, z pozice ekonomického ředitele ho však kvůli Bočkově nemoci řídil minimálně od poloviny roku 2016.

Pokud by pivovar skončil pod očekáváním, padlo by to především na jeho hlavu. To se však podle Žáčka nejspíš nestane, protože obchodní výsledky za loňský rok jsou opět rekordní, což dává předpoklad i k solidnímu výsledku hospodaření.

Historická investice
Stavební jeřáby, které Žáčkovi při rozhovoru s MF DNES kmitají za oknem za zády, jsou symbolem další proměny, kterou Budvar prochází. V sousedství výrobního areálu vzniká nové distribuční a logistické centrum, na které naváže instalace nové stáčecí linky, zvýšení kapacity varny a ležáckých sklepů.

Historicky nejvyšší investice Budvaru v souhrnné hodnotě dvou miliard korun má navýšit výrobu a pokrýt neuspokojenou poptávku po budějovickem pivu. Od roku 2021 by se tak výstav Budvaru měl postupně zvedat na více než dva miliony hektolitrů, čímž by začal šlapat na paty tuzemské pivovarnické trojce ze skupiny Heineken.

Ačkoliv s výstavbou mají aktuálně v Budvaru nejvíce práce, na vedení mnohem více doléhá úplně jiné téma. Podobně jako státní úřady a další státní podniky, i Budvar musí od loňského léta zveřejňovat veškeré kontrakty v registru smluv. Za porušení povinnosti zatím nic nehrozí, od letošního července však každá nezveřejněná smlouva bude zneplatněná.

Budvar to podle Žáčka značně znevýhodňuje vůči konkurenci, která tak získává detailní přehled o tom, co se v pivovaru děje. Podnik to už konkrétně pocítil v okamžiku, kdy se rozhodl posílit své postavení v balkánských zemích.

„Zveřejnili jsme velkou objednávku pivního skla. Konkurence si to dokázala spojit s tím, že chceme vybavit tamní hospody,“ popisuje Žáček. Tamní restauratéři podle něj vzápětí začali dostávat od konkurence výhodnější nabídky.

Registr prospívá konkurentům
Na skutečnosti, že by Budvar do zákona o registru smluv zahrnut být neměl, panuje obecná shoda. I obhájci zákona uznávají, že k tomu není důvod. „Budvar je anomálie. Jde o jediný podnik tohoto typu, který je zřízen samostatným zákonem. Je to komerční firma a není to strategický podnik. Dává tedy smysl, aby na něj platila výjimka,“ říká Michal Blaha, zakladatel serveru Hlídač smluv, který monitoruje registr a vložené smlouvy převádí do uživatelsky přívětivější podoby.

Ministr Jurečka proto inicioval krátce po vstupu zákona v platnost novelu, jejímž jediným cílem bylo Budvar z působnosti registru smluv vyjmout. Jenže namísto aby poslanci jednoduše na návrh kývli a Budvar od povinnosti oprostili, začali se předhánět v návrzích, koho všeho by se povinnost ještě neměla týkat.

Aktuálně je tak předloženo 32 pozměňovacích návrhů. Blaha varuje, že by se s takovým množstvím výjimek mohl zákon stát zcela bezzubým. „Budvar považuji opravdu za výjimečnost. Ostatní firmy, pokud hospodaří se státním majetkem, by měly smlouvy zveřejňovat,“ říká Blaha.

Budvaru jde momentálně o čas. Pokud poslanci podnik kvůli vyostřené atmosféře ve Sněmovně do června z registru nevyjmou, nezveřejněné smlouvy pivovaru pozbudou platnosti.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 08:385.613/5.613