Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Jen ať si cucne. Škodí, nebo neškodí trochu piva dětem?

Publikováno:před 22 dnyZdroj:Vitalia.czAutor:Helena Singerová

Česká společnost je silně proalkoholově zaměřená. Roky hájíme přední příčky v jeho konzumaci mezi ostatními státy, a snad jsme na to i pyšní. Pití i poměrně vysokých dávek alkoholu se považuje za normální. Vidí to i naše děti, kterým navíc nabízíme cucnutí piva po obědě… prý je to dobré na trávení a vlastně se nic neděje. Je to pravda?

Jen ať si dají
„Moje tchyně při každé příležitosti nabídne dceři pivo, a to i přes naše výslovné zákazy. Její desetiletý vnuk totiž dostává po nedělním obědě zcela pravidelně dvě deci a jeho rodičům to nevadí,“ řeší v internetové diskusi matka malého dítěte, zda je „blázen“ ona, nebo jejich babička. Následuje mnoho reakcí, které matku ubezpečují v tom, že jsou s ní a to, co se děje její dceři, je nepřípustné. Následuje i mnoho dalších příspěvků, kde se dočtete, že paní není zdaleka jediná: „Mým dětem je tři a pět let a děda jim rovněž nabízí po obědě pivo. Sice je to jen několikrát do roka a je to sotva deci, ale mně se to moc nelíbí,“ uvádí další účastník diskuse.

Možná i vám, když jste byli malí, dávali rodiče olíznout pěnu. Možná ji stejně nabízíte svým dětem nebo vnoučatům. Možná i vy jste se setkali s názorem, že trocha piva po obědě je i malým dětem prospěšná.

Alkohol dokonce doporučují i někteří lékaři: „Nealkoholické pivo je prý dobré na nechutenství. Pediatrička to mé známé poradila, když jí malá odmítala jíst, klidně půl skleničky,“ svěřuje se další uživatelka internetové diskuse.

Pivo je dobré na trávení. To sice ano…
Proč vlastně někdo nabízí i docela malým dětem trochu piva? Tady je několik používaných argumentů: Pivo je dobré na trávení. Pivo má v sobě mnoho vitaminů a dalších prospěšných látek. Pivo je lepší než limonáda.

Všechno je to pravda, tak proč jsou někteří rodiče tak zděšení, když vidí, jak jejich předškolním dětem dávají babičky a dědové trochu toho piva po nedělním obědě? Navíc jde přece jen o cucnutí a takto malé množství piva dítěti nemůže ublížit. Nebo může?

Primářka toxirehabilitačního oddělení Kroměřížské psychiatrické nemocnice Adéla Stoklasová před podáváním i docela malého množstvím alkoholu dětem varuje: „Dětský mozek se velmi rychle vyvíjí a je velmi citlivý na zevní faktory. Proto reaguje na alkohol intenzivněji než mozek dospělého člověka. Pokud jde o výjimečnou zkušenost s alkoholem, že například dítě olízne pěnu z piva, na organismus to vliv nemá. Ale vypití i menšího množství alkoholu má vliv na mozek.“

Nejde jen o ohrožení vývoje. Alkohol je jed a dětský organismus reaguje i na mnohem nižší dávky než organismus dospělého člověka. „Chtěla bych zdůraznit, že dítě není zmenšený dospělý. Alkohol mu škodí několikanásobně víc než dospělým. Vypití jednoho piva desítky může pro dvou- až tříleté dítě znamenat smrtelnou otravu alkoholem,“ říká lékařka.

Bude hloupý, bude závislý
Nejde jen o vývoj mozku, pravidelnou konzumací – třeba i po nedělním obědě – podstatně zvyšujeme riziko vzniku závislosti. Mozek zachytí novou látku, a čím častěji se s ní setkává, tím častěji ji vyžaduje, neboť účinky alkoholu jsou zpočátku příjemné. „Zatímco dospělý člověk se většinou propije do závislosti zhruba za deset let pravidelného pití, u dospívajícího to trvá asi tři roky,“ říká Adéla Stoklasová.

Rizikové je i samotné zvykání si na chuť, třeba i nealkoholického piva. Navíc tím dětem říkáme, že je pití v pořádku. Ve vzorcích chování nás dospělých začínají totiž potíže našich dětí. „Jaký je sociální kontext popíjení alkoholu? Co tím dítěti chceme sdělit? Že pití alkoholu je normální a zcela běžné, případně neškodné?“ ptá se lékařka. Z tohoto důvodu nedoporučuje dětem ani náhražky alkoholu. Když opomeneme, že i nealkoholické pivo trochu alkoholu obsahuje, říkáme tím dítěti, že pít alkohol je normální.

Zákon stanovil hranici k dospělosti
V České republice je zakázáno prodávání a podávání alkoholických nápojů dětem a mladistvým do osmnácti let. Zakázáno je rovněž osobám mladším osmnácti let alkohol nabízet, anebo je v konzumaci alkoholu podporovat (§ 12 zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů).

Ustanovení § 204 tr. z. (Hlava IV, Trestné činy proti rodině a dětem) říká, že kdo ve větší míře nebo opakovaně prodá, podá nebo poskytne dítěti alkohol, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok.

Věková hranice osmnácti let je běžná i jinde ve světě. Někde mohou lidé začít s pitím dříve, například v Dánsku mohou v soukromí pít již od šestnácti let, v Řecku a na Maltě mohou nalít v barech i sedmnáctiletým. V jiných zemích je zákon naopak přísnější. Například v USA si smí alkohol koupit a konzumovat mladý člověk o tři roky později, tedy v jednadvaceti letech.

Zpátky do České republiky. Proč zrovna osmnáctý rok? Pokud opomeneme fakt, že čím dřív někdo začne s pitím alkoholu, tím větší je pravděpodobnost, že se na něm stane závislý, osmnáctý rok znamená plnoletost – jde o věk, kdy jsme plně trestně zodpovědní za své činy. Navíc se předpokládá, že už má mladý člověk v osmnácti letech více rozumu a dovede lépe posoudit důsledky svého chování, tedy i pití alkoholu (a samozřejmě užívání dalších návykových látek).

Zákon nezákon, u nás se běžně pije od patnácti
Podle Českého statistického úřadu začínají alkohol pravidelně konzumovat děti ve věku jedenáct až třináct let, přičemž ve věkové skupině jedenácti let jde jen o výjimky. S rostoucím věkem se pak pití stává běžnějším. V patnácti letech má zkušenosti s pitím devadesát čtyři procent mládeže.

Adéla Stoklasová upozorňuje také na to, že alkohol uvádí děti i do světa tvrdých drog: „Obecně se za tzv. vstupní drogu považuje marihuana, ale to je omyl. Drogou, která uvádí děti a dospívající do světa jiných drog, bývá nejčastěji alkohol.“

Bruselský pivní víkend je pro národ pivních milovníků obdobou Oktoberfestu

Publikováno:před 22 dnyZdroj:iRozhlas.czAutor:Filip Nerad

Stejně jako k Česku patří pivo neodmyslitelně také k Belgii. Belgičané vaří přes 1500 různých piv a jejich pivovarnictví se loni dostalo i na seznam kulturního dědictví UNESCO. Velkou část těchto piv můžete ochutnat v těchto dnech v centru Bruselu. Koná se tam totiž nejvýznamnější pivní festival v zemi, Belgický pivní víkend.

Za řízných tónů dechové kapely vyrazil na bruselské Velké náměstí průvod historických pivovarských vozů. Některé jsou ještě tažené koňmi. Vzadu jsou potom automobiloví veteráni, kteří rozváželi pivo v dobách našich babiček a dědečků. Trochu to připomíná slavný mnichovský Oktoberfest, který každý rok začíná podobně.

„Oktoberfest je velký festival, kde se pije spoustu piva. Tady je to mnohem více o setkávání lidí, kteří o pivu něco vědí a mluví o něm. Na Oktoberfestu se mluví o všem možném, jen ne o pivu. A to je ten zásadní rozdíl,“ říká Roland de Wolf, který Belgický pivní víkend navštěvuje každoročně.

I když je tato přehlídka v porovnání s mnichovským pivním svátkem výrazně menší a mladší, také ona si potrpí na historické tradice. Potkat tu můžete třeba sládky v dlouhých bílých zástěrách a vestách, vyzdobených odznaky a medailemi pivovarnických svazů. V takovém úboru stojí u výčepu i Michel Torisaen.

„Tady na krku mám znak našeho bratrstva piva faro. Jsem jeho velmistrem. Je na něm pivovarská lopata, sud, korbel a samozřejmě meč velmistra.“

Faro je jedna z belgických pivních specialit. Spontánně kvašené pivo dokvášené cukrem. V pěti desítkách bílých stanů uprostřed zaplněného Velkého náměstí je možné ochutnat také nepřeberné množství dalších piv bez uměle přidávaných kvasnic, jako jsou lambiky a geuzy. Nechybí tu silná klášterní trapistická piva ani ovocné speciály.

Přehlídku své produkce sem přivezl i rodinný pivovar Martens. Jeho piva tu čepuje Patricia. „My jsme letos přivezli deset druhů a všechny tu mohou návštěvníci ochutnat.“

Ukázat svůj produkt a přiučit se u konkurence
O několik stánků vedle nabízí jiný pivovar klasické světlé nebo pšeničné. Jejich tripel, tedy silné světlé pivo, které se čepuje do sklenice na vysoké noze se seříznutým hrdlem, má nádherně chmelovou a současně ovocnou, jemně kořeněnou chuť a vůbec nepůsobí silně.„Jezdíme sem každý rok. Je to prestižní akce, které se účastní nejlepší belgické pivovary. Chceme tady ukázat, s jakou láskou děláme naše piva,“ líčí za barem nadšeně mladík Louis.

Jiní pak do Bruselu přijíždějí okouknout a ochutnat, co vaří konkurence. Jako třeba dvojice staříků v reklamních napoleonských kloboucích. Francois i jeho parťák provozují malé domácí pivovary. „Snažím se tu trochu přiučit, hlavně co se týče chuti a barvy piva. Já sám vařím převážně suchá a hořká piva.“

A na Belgickém pivním víkendu je z čeho vybírat. Celkem jsou letos v nabídce více čtyři stovky piv.

Do Nošovic zavítalo v sobotu 15 tisíc lidí

Publikováno:před 22 dnyZdroj:Ostrava OnlineRadegast

Tradiční oslava správně hořkého piva Radegast přilákala v sobotu do Nošovic i přes nepříznivé počasí 15 tisíc lidí. Velký zájem byl o prohlídky pivovaru, kterou si nenechalo ujít okolo 1000 návštěvníků. Také škola čepování piva pod vedením Mistrů výčepních měla po celé odpoledne plno. Hlasitého aplausu se dočkala Marie Rottrová, jejíž koncert byl jediným festivalovým vystoupením na Moravě.

Celé pošmourné odpoledne, které se neslo v duchu správně hořkého piva, bylo nabité hudebním i zábavním programem. A v chlapských disciplínách v hořké zóně to adrenalinem jen vřelo. Napjatý souboj mezi hokejisty HC Vítkovice Ridera a HC Frýdek-Místek vyústil v suverénní vítězstvím hokejistů HC Frýdek Místek, kteří ukázali, kdo je před sezónou v lepší fyzické kondici. Domů si lidé odnesli i podpisy hokejových hvězd, mezi kterými nechyběl například vítkovický obránce Jan Výtisk či brankář Patrik Bartošák. Soutěž o hořký životní příběh také našla svého vítěze. Stal se jím Vratislav Kaňok, který se může celý rok těšit z piva Radegast zdarma.

Veřejně prospěšné organizace, kterým pivovar podporuje projekty z oblasti péče o přírodní bohatství a udržitelný turismus v Beskydech, byly představeny na hlavním pódiu manažerem závodu, Ivem Kaňákem. Ten také ohlásil projekty, které zvítězily ve veřejném hlasování o bonusovou prémii. Projekt Historické vlaky do Nošovic se díky veřejnému hlasování těší jak z grantu na realizaci samotného projektu, tak na bonusovou prémii 50 tis. korun.

Večerní program završilo vystoupení české pop-punkové kapely Rybičky 48. „Bylo úžasné vidět tisíce spokojených lidí na jednom místě, kteří přišli i přes opravdu hořké počasí s námi oslavit skvělé pivo, moc jim za to děkujeme,“ sděluje své dojmy z akce manažer závodu Radegast, Ivo Kaňák.

Hornickým slavnostem dodá říz pivní speciál, vypije se za jeden den

Publikováno:před 23 dnyZdroj:iDNES.czAutor:Petr TomanPermon

I v letošním roce se na svátek horníků v Sokolově chystá pivní speciál Horňák. Pět a půl tisíce litrů už se vaří a čeká na 9. září, kdy svou říznou chuť nabídne zájemcům.

„Práce na speciálu trvaly přes dva měsíce. Jedná se o spodně kvašené pivo, bude třináctistupňové a obsahovat 5,2 procent alkoholu,“ řekl jednatel sokolovského pivovaru Permon Ladislav Sás.

Přípravy slavnostního ležáku obnovili v Sokolově v roce 2015 u příležitosti 90. výročí otevření Hornického domu.

„Možnost ochutnat tento speciál je jednou v roce a z našich zkušeností víme, že se Horňák za jeden den vypije. I pro tradičně velký zájem chystáme na příští rok změny, které přinesou navýšení produkce,“ potěšil pivní fanoušky jednatel pivovaru. Důvodem je rok od roku rostoucí zájem o sokolovské pivo.

„Meziroční nárůst zájmu o naše pivo je 20 až 30 procent už dva roky za sebou. A nyní jsme na nulových rezervách,“ dodal Sás.

„Pivo Horňák je nefiltrované, nepasterované a má světle nazlátlou barvu. Je trošku víc nachmelené, má hořčejší chuť,“ uvedl při první degustaci vlastnosti limitované várky sládek Jan Rada.

V sokolovském pivovaru Permon chystají v průběhu roku jako v dalších pivovarech několik limitovaných edic.

„Vaříme prakticky každý měsíc něco nového. Na každou edici používáme jiný chmel. Teď například budeme vařit podzimní 14stupňové pivo nebo světlý ležák se zeleným chmelem, což znamená, že ještě ten den začneme vařit z čerstvě načesaných výhonků,“ dodal sládek Rada.

Hornická pouť se uskuteční 9. září v Sokolově, kde kromě tradičního pochodu horníků městem nabídne Světový den shybu. A zkrátka nepřijdou ani milovníci hudby, kdy zazpívat přijede Pavel Dobeš, Doga, Barbora Poláková a Janek Ledecký & band.

Přeštickému pivovaru požehnal plzeňský biskup

Publikováno:před 24 dnyZdroj:QAP.czAutor:Milan JanochU Přeška

Monsignor Tomáš Holub požehnal Pivovaru a restauraci U Přeška za přítomnosti zástupců města a dalších hostů. Nechyběli autoři projektu i dodavatelé.

Městský pivovar U Přeška najdete na přeštickém náměští v objektu, kde dříve fungovala restaurace. Pro místní to byl vždy "Hotel". Toto označení přetrvalo ještě z doby, kdy zde byl zájezdní hostinec a hotel. Restaurace byla zavřena v roce 2013. Od té doby byl tento prostor v městském domě, kde je navíc i kultruní zařízení, prázdný.

Město v bývalé restauraci od konce loňského roku budovalo pivovar. Ten dostal název U Přeška a byl otevřený v úterý 29. srpna. Pivovaru a pivu požehnal plzeňský biskup v pátek 1. září za přítomnosti řady hostů i zástupců města.

Po pivu Pivoňka. Otevření komunitní školy oslaví v Chříči hudbou

Publikováno:před 24 dnyZdroj:Česká televizeAutor:ČT24Chříč

Již poosmé se veřejnosti otevírá areál sociálního podniku Pivovar Chříč na severu Plzeňska. Letošní ročník benefičního festivalu Křič fest láká nejen na elektronickou kapelu WWW Neurobeat či avantgardní Už jsme doma, ale i na divadelní představení a aktivity pro děti. Krom toho dojde k slavnostnímu otevření komunitní základní školy Pivoňka.

Křič fest, který každoročně probíhá v areálu chříčského pivovaru, pořádá sdružení Propolis. „Lovíme převážně ve vodách pražské alternativní scény, zároveň se snažíme, aby byl festival stále zajímavý i pro místní,“ vysvětlil dramaturg Dominik Straňák. Během soboty zahrají například písničkář Jiří Konvrzek, melancholické trio Neřvi mi do ucha nebo undergroundová kapela Sdružení rodičů a přátel RoPy.

Krom toho se účastníci akce mohou těšit na divadelní představení studentů DAMU, prohlídku Muzea každodennosti, tržiště chráněných dílen z Plzeňského kraje nebo na prohlídku pivovaru. Ten letos slaví unikátní jubileum – 450 let od první písemné zmínky o jeho existenci.

„Pivovar má za sebou velmi rozporuplnou historii. S nástupem komunismu se ho ve střediskové obci Chříč zmocnilo místní JZD a v devadesátých letech pivovar zanechali ve velmi neutěšeném stavu,“ líčí lidé ze spolku Propolis, který areál v roce 2009 koupil a následně rekonstruoval.

Pivovarská Pivoňka
Od roku 2015 se v pivovaru znovu vaří pivo, místní komunita se však soustředí i na pomoc handicapovaným. Jakožto sociální podnik zaměstnává Pivovar Chříč sedm zaměstnanců s mentálním a sedm se zdravotním postižením. Během letošního ročníku festivalu bude navíc slavnostně otevřena komunitní škola Pivoňka, která má zlepšit dostupnost vzdělání v Chříči a okolí.

„Koncept naší školy vychází z ověřených typů Montessori a komunitních škol, které jsou pro mladé rodiny, které se stěhují na vesnici, atraktivní a smysluplné. Vzhledem k nejistotám ohledně financování celého projektu jsme připravili hithitovou kampaň, která proběhla úspěšně. Jsme nadšení, že lidé mají zájem o podobné pojetí školství,“ uvedla koordinátorka projektu Jana Jakubíčková.

V srdci Hradce Králové vyrostl nový pivovar

Publikováno:před 24 dnyZdroj:Hradecký deníkAutor:Marie KozmováKrálovéhradecký

Historicky právovárečné domy č.p. 25 až 28 na Velkém náměstí v Hradci Králové nesou od nynějška název Pivovarské domy.

Ke stávající Pastě Cook & Look se nyní otevírá nová restaurace a brzy se otevře i Královéhradecký měšťanský pivovar s pivnicí a pivem značky Hradecký Klenot. „Minulý rok nás v našich plánech podpořilo přes 5000 lidí. Téměř přesně po roce proto začínáme vařit pivo a na všechny se těšíme,” říká autor celé myšlenky, Matěj Miro. Nové pivo z Velkého náměstí by mělo být na čepu restaurace, pivnice a vybraných hradeckých podniků již během podzimu tohoto roku.

Restaurace Pivovarské domy je první otevřenou částí celého komplexu domů. „Vybíráme lokální dodavatele masa a mléčných výrobků. Zeleninu a ryby si necháváme vozit čerstvé přímo ze skladů. Pečeme domácí pečivo, stejně jako třeba knedlíky a zákusky. Kávu připravujeme z naší směsi kávových zrn, kterou pro nás praží hradecká pražírna,” uvádí šéfkuchař podniku, Miroslav Barcík. Ten získával zkušenosti nejen v českých restauracích, ale i v centru Londýna. Interiér restaurace navrhl architekt Maxmilián Vlček, který před časem ztvárnil i interiér předchůdce současné restaurace, legendární Kavárnu U Knihomola. V současné době architekt Vlček pracuje na detailech pivnice, která se dokončuje v historických sklepech Pivovarských domů.

Královéhradecký měšťanský pivovar navazuje na dlouhou tradici pivovarnictví v Hradci Králové. Kromě toho, že se pivo ve zmíněných domech již od středověku vařilo, právovárečný dům č.p. 25 získal také v roce 1714 status hospody, které se říkalo Modrá hvězda. V té době teprve druhá hospoda na území Hradce Králové vydržela fungovat bez přerušení až do první poloviny dvacátého století.

Na místě nynějšího administrativního komplexu v jihozápadní části starého města byl v roce 1844 postaven Hradecký pivovar. Ve 20. století patřil mezi největší pivovary v zemi s ročním výstavem v řádu stovek tisíc hektolitrů. Na konci 90. let minulého století ale krachující podnik odkoupilo město a postupně jej přebudovalo do současné podoby. V posledních letech v Hradci Králové a okolí vzniklo několik minipivovarů, všechny však s malým výstavem. Královéhradecký měšťanský pivovar plánuje opět nabízet dostatek piva pro celé město.

„Při výběru technologií a vybavení pivovaru, Pivnice a Restaurace jsme se snažili hledat tak říkajíc kolem komína,” uvádí Matěj Miro. Projekt celého pivovaru zpracovala konstrukční kancelář DIO, strojní část technologie dodává ZVU Strojírny. Mozek neboli ovládání veškerého zařízení, odborné měření a regulaci dodala společnost ProjectSoft, centrální chlazení Jiří Láša z Předměřic nad Labem. Vybavení kuchyně JIPA Smiřice, osvětlení včetně automatizace Petr Lukeš. Ocelové prvky v interiéru svařila a povrchově upravila firma FABRI Třebechovice p. Orebem a grafický design navrhlo hradecké studio Otherwise.

„O zapůjčení, případně koupi pianina jednáme ze Zuzkou Ceralovou-Petrofovou. Jen pro dřevěný nábytek včetně podlah jsme museli až za Milanem Tlachačem do Čenkovic. Kdybych měl pro všechny tyto firmy najít jedno označení, shrnul bych je jako klenoty ve svém oboru,“ dodává Matěj Miro.

V pivovaru budou probíhat prohlídky ve spolupráci se Slavnostmi královny Elišky.

Pivovarnický průmysl v Lotyšsku se bojí o existenci. Vláda prudce zvyšuje daň z piva

Publikováno:před 24 dnyZdroj:E15.czAutor:Tomáš Stingl

Český export piva do pobaltské země klesl za poslední čtyři roky na polovinu. Lotyši patří k velkým konzumentům alkoholu, vláda ale chystá další zvýšení spotřební daně na pivo, víno i cigarety.

Lotyšsko připravilo daňovou reformu, která může zasadit poslední ránu tamějšímu trhu s pivem. Spotřební daň na zlatavý mok má vzrůst nejméně o polovinu. „Za poslední tři roky se přitom už zvýšila o 45 procent,“ připomíná Jiří Rejl, vedoucí kanceláře exportní agentury CzechTrade v Rize.

Český export piva do Lotyšska v poslední době rapidně klesá. Od roku 2013 se jeho finanční objem scvrkl z 36 milionů na polovinu. „Určitě bychom ocenili stabilní daňové prostředí,“ uvedla Jitka Němečková, mluvčí značky Plzeňský Prazdroj, která do Lotyšska pivo vyváží.

Spotřební daň z piva má v zemi od března příštího roku vzrůst ze současných 4,5 eura na hektolitr za každé objemové procento alkoholu na 6,8 eura. Do roku 2020 má stoupnout dokonce až na osm eur.

„Zatím jsme snížení poptávky nezaznamenali, právě odesíláme do Lotyšska další kamion,“ uvedla Tereza Potužáková z třeboňského pivovaru Bohemia Regent. Podle ní se může před zvýšením daně odbyt krátkodobě dokonce zvýšit, protože trh se bude chtít předzásobit.

Proti reformě protestuje lotyšský pivovarnický průmysl s tím, že bude muset propustit až 30 procent zaměstnanců. Už loni země vyprodukovala jen necelých 74 milionů litrů piva, čímž se řadí na chvost EU. Lídrem trhu s asi čtvrtinovým podílem je místní pivovar Cesu alus s centrálou ve městě Cesis.

Zátěž spotřební daní byla ale v Lotyšsku dosud relativně nízká – podle kalkulace Evropské komise byla v roce 2015 na dvanáctistupňové pivo v přepočtu 2,46 koruny. Pro srovnání, v Polsku to bylo 2,87 koruny, v Estonsku 4,68 koruny. Lotyšská vláda chce díky reformě zinkasovat víc peněz a omezit růst alkoholismu v zemi.

Spotřeba čistého alkoholu vzrostla od přelomu tisíciletí ze sedmi litrů na osobu na skoro 11 litrů v roce 2015, čímž se Lotyši řadí mezi největší evropské pijáky. Jinak relativně malý trh je zajímavý i tím, že zde kupují alkohol návštěvníci z blízkých skandinávských států. Od příštího roku má v zemi výrazně vzrůst také spotřební daň na víno, tvrdý alkohol, cigarety a na pohonné hmoty.

Nejúspěšnější akce roku pro pivovar Dudák byly oslavy 650 let od založení Strakonic

Publikováno:před 24 dnyZdroj:České nápojeDudák

Téměř 25.000 piv (250 sudů, 125 hektolitrů) z portofolia Měšťanského pivovaru DUDÁK Strakonice se vypilo během oslav 650 let od založení města Strakonice, které se odehrály o tomto víkendu (25.-27.8). Z tohoto pohledu se jednalo o nejúspěšnější akci, která se během tohoto roku ve Strakonicích uskutečnila. Také díky tomu je letošní výstav pivovaru na stejné úrovni jako ve stejném období minulého roku. Pivovar Dudák je posledním pivovarem v České republice, které vlastní město.

„Nejvíce, přesně 88 sudů, se vypilo výročního piva značky 650, které jsme uvařili právě kvůli této akci. Množství vypitého piva je srovnatelné s 22. ročníkem mezinárodním dudáckým festivalem, který byl ve Strakonicích v srpnu loňského roku,“ uvedl sládek pivovaru Dušan Krankus.

Pivo značky 650 je polotmavý speciál, který vyniká jantarovou barvou a specifickou chutí. Stupňovitost speciálu je 13,5% a obsah alkoholu 5,5%.

„Z várky zbývá posledních 30 hektolitrů. Lidé tak mají poslední možnost toto pivo ochutnat, protože znovu ho již vařit nebudeme,“ doplňuje sládek Krankus.

Šestsetpadesátka byla určena zejména milovníkům silnějších piv a taky pro ty, kteří rádi zkouší nové pivní styly. Čepuje se pouze ve Strakonicích, je součástí pivní kultury města, kde tradice vaření piva začala v roce 1367.

Pivo během výročních oslav čepovala agentura Live Production z Tábora, ta také určovala ceny, za které se prodávalo zákazníkům.

Obnovená pivní tradice: Mufloní zázrak z Kunratic

Publikováno:před 24 dnyZdroj:ČtiDoma.czAutor:Zuzana ŠpánikováKunratice

Pokračujeme v našem pivním seriálu, tentokrát se podíváme do Kunratic, kde se touha po vaření piva potkala s historií. Po 115 letech je pivovarnictví zpět s ještě větší parádou. Za svého maskota přijali muflona a tvrdohlavě si stojí za poctivým zlatým mokem.

Pivovar Kunratice stojí nedaleko tvrze, kde se pivo vařilo až do roku 1901. Tradice se oživuje v nově zrekonstruované budově na křižovatce ulic Vídeňská a Na Betáni. V pivovaru nenajdete vlastní restauraci, ale na nádvoří se občas pořádají ochutnávky piv, což je také velice příjemné.

Kunratické mufloní pivo se navíc čepuje nejen v restauracích v Kunraticích, ale také po celé Praze. Bez problému si ho můžete objednat i přes e-shop. Čím je tedy Muflon speciální? Úspěch sklízí zejména dobrý výběr nejkvalitnějších surovin a sázka na tradiční i originální postupy s podporou špičkové technologie.

"Mufloní filozofie velí vyrábět nefiltrované a nepasterované pivo. Čerstvost a přítomnost kvasinek udržuje zlatý mok živý," vysvětluje obchodní zástupce pivovaru Zdeněk Urban. Podívejme se s ním do historie i do budoucnosti.

Historie
Historie je zamotaná a hodně barvitá.Vždycky se tady něco vyrábělo. Začalo to továrnou na marmeládu, ta vydržela i německou správu. Po válce byl majetek zkonfiskován a na místě továrny se začala barvit kůže. Za tři roky došlo opět k zabavení státem a vznikl zde závod KARA, který činil a barvil kožešiny.

Pak tu byl národní podnik Mira, údržbářský závod a sklad šicích strojů pro pletařský průmysl. Po roce 1989 byla továrna navrácena rodině Holických, která ji pronajala zámečnické a pasířské firmě Kovoateliér. V roce 1997 majitelé objekt prodali současným vlastníkům, kteří zde se společností REVYKO i nadále provozují zámečnickou a pasířskou výrobu.

Jaká je historie kunratického piva?
První záznam o vaření piva je datován 1578, záznam panského písaře z 18. století uvádí, že se "vaří asi 30 várek po dvanácti sudech". Poslední pivo bylo ve Weidenheimově pivovaru v Kunraticích uvařeno v bývalém statku, nyní Tvrzi Kunratice, v roce 1901. Pak však pivovar zanikl.

Jak jste se dostali k muflonovi? Pořídíte si ho jako maskota?
Jsou to naši maskoti, jen je nemusíme mít přímo v pivovaru. Stádo volně žijících muflonů je kousek od nás u Kunratického lesa. Zamilovali jsme si je tak, že jsme podle nich pojmenovali naše pivo.

Je možná prohlídka pivovaru?
Ano. Jsme rádi, když se lidé zajímají o pivo. Všichni zvědaví se musí domluvit dopředu, a to minimálně jeden den před exkurzí. Prohlídky jsou možné mezi 14.-16. hodinou, pouze všední dny. Do jedné skupiny se vejde minimálně 5 a maximálně 30 lidí. Stojí to sto korun, ale je možné zvolit i variantu s ochutnávkou za sto padesát. Pokud jste po prohlídce zatoužili, kontaktujte pana Patrika Godovského, našeho vrchního sládka.

Co budeme pít?
To záleží na tom, co máte rádi. Pokud preferujete výraznou chmelovou vůni a plnou chuť s pozvolným hořkým dozníváním, dejte si Muflona světlý ležák. Jedenáctka je moc dobrá a hodí se k uhašení žízně nebo k obědu. Pokud jste o něco mlsnější, dejte si světlý mufloní ležák dvanáctku. Při výrobě používáme moderní studené chmelení, které znali už staří čeští sládci. Vytěží z žateckého chmele to pravé. Obsahuje 5 % alkoholu.

Co tmavé pivo, máte?
Rozhodně. Zkuste náš polotmavý ležák. Je to pivo vídeňského typu, temnější jantarové barvy dosažené kombinací plzeňského a vídeňského sladu, nikoliv sladu karamelového, typického pro většinu černých piv. Díky tomu chutná i odpůrcům tmavých piv, kterým v radosti z pití brání právě ona karamelová chuť. Na jazyku sládne, na patře pak hořkne. Zkuste ho k sýrům a dezertům, je to lahoda, kterou ocení i ženy.

Vaříte i něco speciálního?
Velmi populární je teď náš Muflon RED ALE. Jde o třináctku a při výrobě tohoto anglosaského typu piva používáme výhradně zámořské chmele, zahraniční slady a originální kvasnice. Chceme zachovat styl. V chuti zachytíte citrusové tóny, což je důsledek chmelení odrůdou Citra a tóny květinové od chmelení odrůdou Amarillo. Není od věci pít ho i trochu teplejší. Samozřejmě proboha ne teplé! Dobrá teplota je - 12-15 °C, ovšem nezapomínat, že pijete silné pivo!

Co je to Muflonka?
Chtěli jsme nabídnout něco i dětem, řidičům nebo těhotným ženám. Tak vznikla kamarádka Muflona, kunratická limonáda s příchutí jahod.

Co chystáte na podzim?
Už 23. a 24. září, v sobotu a neděli, budou probíhat dny otevřených dveří. V sobotu od 11 do desíti do večera, v neděli pak od 11 do 19 hodin. Bude to super, určitě se přijeďte podívat!

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.25.09.2017 20:115.506/5.506