Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Oktoberfest má nečekanou konkurenci. První pivní festival v Kimově KLDR

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Blesk.cz

Historicky prvního pivního festivalu si v těchto dnech mohou užívat obyvatelé severokorejského Pchjongjangu. Až tři týdny mají pivní nadšenci k dispozici zlatavý mok a bohaté občerstvení, ale i řadu hudebních vystoupení a zábavných her. Všichni návštěvníci za přísun piva děkují výhradně vedení země, které má v rukou Kim Čong-un. Nemusí jim být proto líto, že se nevypraví například do německého Mnichova na vyhlášený – ale i notně drahý – Oktoberfest.

Severní Korea se rozhodla potěšit lid a v hlavním městě uspořádala velkolepý pivní festival. Začal v pátek a potrvá celých 20 dnů. „Hvězdou“ celé události je pivní ležák Taedonggang, který je pojmenovaný podle řeky protékající městem. Toto pivo je nejpopulárnějších v celé zemi.

První dvě hodiny po otevření bylo pivo dostupné zdarma pro 500 pečlivě vybraných hostů, potom už mohli do areálu festivalu všichni. Za pivo a občerstvení si už však musí zaplatit. Pivo lidem roznáší servírky oblečené do tradičních modrých uniforem.

Všichni návštěvníci shodně říkají, že jsou zcela nadšení, a velmi děkují vládě, že festival uspořádala. „Děkujeme vedení, že si můžeme do sytosti užívat tohoto výborného piva,“ řekl například agentuře Reuters jeden z návštěvníků.

Pivem k lepšímu životu. Pchjongjang hostí svůj první festival zlatavého moku

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Novinky.cz

V severokorejském hlavním městě začal v pátek historicky první pivní festival, který v souladu s dogmatem vůdce Kim Čong-Unem slibuje zlepšení životní úrovně a budování „vysoce civilizovaného národa“.

Na festivalu se točí pivo Taedonggang, jedno z nejpopulárnějších v zemi. Akce, která potrvá do první poloviny září, se koná na lodi, kotvící v okolí řeky Tedong, která protéká centrem Pchjongjangu a po které je pivo pojmenované, a v jejím okolí.

Festival nabízející točené pivo, jídlo, hudební vystoupení i hry je otevřen i pro zahraniční turisty, uvedl server deníku Japan Times.

Díky teplotám dosahujícím až ke čtyřiatřiceti stupňům, je mezi místními o akci velký zájem.

„Pití piva během horkých dní, jako je tento, je hodně osvěžující. Pomůže to zbavit únavy po celém dni v práci,“ vyprávěl čtyřiatřicetiletý Song Myong Chol. „A hlavně, Taedonggang je super.“

S produkcí piva Taedonggang se začalo v roce 2002, když Severní Korea odkoupila zaniklý britský pivovar, který rozebrala a převezla do Pchjongjangu. Pivovar nabízí sedm druhů piva, které je k dostání i v severokorejských restauracích v zahraničí.

V Bránickém pivovaru se opět vaří pivo

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Filip JaroševskýMoucha

V Braníku to zase voní chmelem. Do vaření piva se tu v prostorách bývalých stájí pustil minipivovar Moucha, který si tu coby nový nájemník zřídil svou domovskou základnu. Jak říká jeho zakladatel Petr Moucha, pivovar Moucha dolítal a přistál v Braníku.

„Čtyři roky jsme fungovali jako takzvaný létající pivovar, tady pivovar bez domova, který vaří, kde se dá. Nyní máme radost, že jsme zakotvili,“ říká Petr Moucha kontrolující teplotu v nerezovém kotli takzvané varny plné sladiny a mláta.

V pivovaru ve čtvrtek ráno začali vařit první tisícovku litrů chmelového moku, která, pokud se várka podaří, poslouží k pití. Pivovar přitom dělá při jeho výrobě čest označení minipivovar. Na výrobu zde stačí tým o třech lidech.

„Postupně bude samozřejmě výroba větší a náročnější. S tím, co tu nyní vidíte, je v budoucnu možné vařit až pět tisíc hektolitrů piva,“ popisuje Václav Potěšil z firmy Pivo Praha. Ta dodala potřebnou technologii k vaření piva, jako je takzvaná varna, kde se pivo vaří, spilka, kde pivo kvasí, a ležácký sklep, tedy místo, kde pivo zraje.

Proces je stále v první fázi, a tak by ochutnávání kouřícího moku bylo bohužel předčasné. Ač jde pouze o zkušební provoz, pro Branický pivovar je to obrovský krok kupředu. Po devíti letech zde vzniká první pivo od přesunutí výroby piva Braník na Smíchov. „Je to hodně dobrý pocit, když tohle místo opět plní svůj účel, byť ne v prostorách hlavní budovy,“ dodává Moucha.

Tým pivovaru, oděný do stejnokrojových černých triček s potiskem much lezoucích jeho nositelům po zádech, má kromě počtu členů ještě jedno specifikum. Sládkovou zde dělá Daniela Tallová, která coby studentka střední pivovarnické školy aspiruje na nejmladší sládkovou v Česku. „Pořádně si nás vyfoťte, ať je vidět, že nejsme žádná parta buclatých pivovarníků, jak bývají vyobrazováni,“ usmívá se Petr Moucha.

Plzeňský Prazdroj uvařil poprvé v historii světlý ale amerického typu

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Plzeň.czPrazdroj

Oslavit druhou půlku léta se dá různě, v hospodách zapojených do programu Plzeňského Prazdroje Volba sládků lze až do konce srpna sklenkou nefiltrovaného amerického světlého ležáku ALE. Ten má v historii Plzeňského Prazdroje premiéru, jeho vrchní sládek si je ale jist, že milovníky piva právě v létě příjemně osvěží a přijde jim vhod díky výrazně chmelové chuti a velmi dobré pitelnosti.

„Piva typu ALE jsou velmi populární v Anglii, Americe nebo na Novém Zélandu. I u nás však jdou do pivní módy. Čeští konzumenti jim přicházejí na chuť hlavně díky výrazné a pro ně vcelku exotické chuti,“ láká Jan Enge, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, na co se mohou pivaři ve vybraných hospodách a restauracích patřících do Volby sládků těšit.

Pro ALE obecně je díky výrobě formou svrchního kvašení typický ovocný až kořeněný nádech. Americký typ piv ALE, do kterého spadá právě ten od Plzeňského Prazdroje, vznikl v USA v 80. letech tím, že se do anglických piv typu ALE začaly přidávat odrůdy amerického chmele, které vynikají svým citrusovým aroma. „My jsme při varním procesu použili jedny z těch nejvýraznějších amerických chmelových odrůd. Náš ALE je tak charakteristický svou jantarovou barvou s bohatou pěnou a má výraznou vůni čerstvého chmele s tóny citrusů a ovoce. V chuti je výrazně hořký a tato hořkost je vyvážená karamelově sladovými tóny,“ popisuje chuť Jan Enge, který dodává, že ALE je možné čepovat klasicky na hladinku nebo na anglický způsob téměř bez pěny.

Volba sládků, v rámci níž Plzeňský Prazdroj americký ALE právě nabízí, je úspěšný program Plzeňského Prazdroje, který nabízí už druhým rokem všem milovníkům tradičního plzeňského piva každý měsíc jedno unikátní čepované pivo v jejich oblíbené hospodě či restauraci. Cílem je dát zákazníkům možnost ochutnat pivo neobvyklého typu či chuti při zachování vysoké kvality čepovaného piva i úrovně servírování a nabídnout jim tak nevšední zážitek.

„Spotřebitelé oceňují možnost ochutnat nové pivní chutě. Provozovny, které jsou do Volby sládků zapojeny, si chválí, že k nim právě proto přijde více hostů. Celkové objemy v provozovnách zapojených do programu Volba sládků jsou o 1,5 % vyšší oproti hospodám, které v programu zapojené nejsou,“ říká Tomáš Mráz, ředitel obchodu restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje. „Volba sládků pomáhá hospodským přilákat pivaře zpět do jejich provozoven, současně reaguje na vývoj preferencí spotřebitelů a nabízí jim nové pivní zážitky,“ doplňuje Tomáš Mráz.

Plzeňský Prazdroj uvařil poprvé v historii světlý ALE amerického typu

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Marketingové novinyPrazdroj

Oslavit druhou půlku léta se dá různě, v hospodách zapojených do programu Plzeňského Prazdroje Volba sládků lze až do konce srpna sklenkou nefiltrovaného amerického světlého ležáku ALE. Ten má v historii Plzeňského Prazdroje premiéru, jeho vrchní sládek si je ale jist, že milovníky piva právě v létě příjemně osvěží a přijde jim vhod díky výrazně chmelové chuti a velmi dobré pitelnosti.

„Piva typu ALE jsou velmi populární v Anglii, Americe nebo na Novém Zélandu. I u nás však jdou do pivní módy. Čeští konzumenti jim přicházejí na chuť hlavně díky výrazné a pro ně vcelku exotické chuti,“ láká Jan Enge, vrchní sládek Plzeňského Prazdroje, na co se mohou pivaři ve vybraných hospodách a restauracích patřících do Volby sládků těšit.

Pro ALE obecně je díky výrobě formou svrchního kvašení typický ovocný až kořeněný nádech. Americký typ piv ALE, do kterého spadá právě ten od Plzeňského Prazdroje, vznikl v USA v 80. letech tím, že se do anglických piv typu ALE začaly přidávat odrůdy amerického chmele, které vynikají svým citrusovým aroma. „My jsme při varním procesu použili jedny z těch nejvýraznějších amerických chmelových odrůd. Náš ALE je tak charakteristický svou jantarovou barvou s bohatou pěnou a má výraznou vůni čerstvého chmele s tóny citrusů a ovoce. V chuti je výrazně hořký a tato hořkost je vyvážená karamelově sladovými tóny,“ popisuje chuť Jan Enge, který dodává, že ALE je možné čepovat klasicky na hladinku nebo na anglický způsob téměř bez pěny.

Volba sládků, v rámci níž Plzeňský Prazdroj americký ALE právě nabízí, je úspěšný program Plzeňského Prazdroje, který nabízí už druhým rokem všem milovníkům tradičního plzeňského piva každý měsíc jedno unikátní čepované pivo v jejich oblíbené hospodě či restauraci. Cílem je dát zákazníkům možnost ochutnat pivo neobvyklého typu či chuti při zachování vysoké kvality čepovaného piva i úrovně servírování a nabídnout jim tak nevšední zážitek.

„Spotřebitelé oceňují možnost ochutnat nové pivní chutě. Provozovny, které jsou do Volby sládků zapojeny, si chválí, že k nim právě proto přijde více hostů. Celkové objemy v provozovnách zapojených do programu Volba sládků jsou o 1,5 % vyšší oproti hospodám, které v programu zapojené nejsou,“ říká Tomáš Mráz, ředitel obchodu restaurací a hospod Plzeňského Prazdroje. „Volba sládků pomáhá hospodským přilákat pivaře zpět do jejich provozoven, současně reaguje na vývoj preferencí spotřebitelů a nabízí jim nové pivní zážitky,“ doplňuje Tomáš Mráz.

Češi mění trendy v pití piva, pořád ale jsou národem pivařů

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Češi jsou známí po celém světě tím, že dělají nejlepší pivo na světě. A to se nemění už od roku 1842, kdy se v Plzni narodilo pivo Pilsner. To je totiž nejlepší, myslí si Jan Veselý, nezávislý pivovarský expert. Jeho kolegové z pivovarnického průmyslu si myslí totéž a dodávají, že i přesto, že v Česku se mění trendy a klesá spotřeba piva, výroba naopak roste. O pivovarnickém průmyslu byl pořad Devadesátka ČT24.

Ve světě se podle Veselého vyrobí ročně 2 miliardy hektolitrů piva. „Polovina všech značek jsou piva, Pils, Pilsner nebo Pilsener a 1,5 miliardy jsou více či méně podařené kopie Prazdroje. My jsme prostě máma nebo táta světového piva,“ řekl. Pořád se Česko také drží ve světové špičce ve výrobě piva. Spotřeba ale u nás klesá. Zatímco v roce 2009 se v tuzemsku spotřebovalo přes 17 milionů hektolitrů, loni už to bylo jen něco přes 16 milionů.

To ve výrobě naopak pivovary v Česku trhají rekordy. Loni uvařily víc než 20 milionů hektolitrů, což bylo nejvíc v historii. Tato hranice ovšem padla kvůli exportu. Loni za hranice země putovala přibližně pětina, což byl rekordní objem.

Veselý za celkovým růstem produkce piva vidí jasnou věc. „Pomáhají tomu místa, kde se pivo nepilo. Čína, Brazílie, JAR atd. To je spojené s tím, že tam roste životní úroveň. Navíc v Česku se mění životní styl, ta generace těch silných pijáků, kteří šli každý den dát si osm deset piv do hospody, takové už tady nemáme,“ popsal situaci Veselý. Největší výhodou pro český export je silný cestovní ruch. „Poté přijedou turisté z Čech a vypráví o dobrém českém pivu. To jsou nejlepší ambasadoři. Nárůst exportu je tak velký, že překonal ten tuzemský pokles spotřeby,“ dodal expert.

České pivovary už nejsou moc české
Kolem velkých pivovarů v Česku je poslední dobou rušno. Hlavním tématem je změna majitele Plzeňského Prazdroje. Prodej je totiž podmínkou obří fúze vlastníka plzeňského podniku SABMiller a pivovarnické skupiny AB Inbev, kterou stanovila Evropská komise. Cena transakce se odhaduje až na 100 miliard korun. Ovšem, jde o cenu za celý balík firem ve střední a východní Evropě. Plzeňský Prazdroj totiž není jediný, kterého se musí SABMiller kvůli fúzi zbavit. Nového vlastníka získá i slovenský Topvar nebo maďarský Dreher. Pod jiného majitele přejde i polská skupina Kompania Pivowarska a rumunská Ursus Breweries.

Dlouhodobým tématem je i prodej Budějovického budvaru, což je národní podnik. Tuto možnost zvažovaly prakticky všechny vlády od roku 1993. Prodejní cena, vypočítaná v roce 2007 společností Cyrrus, činila 6 miliard za samotný pivovar a dalších dvacet miliard korun za ochranné známky.

A právě ochranná známka je taky hlavním důvodem, proč zatím nedošlo k přechodu na akciovou společnost. Změna vlastníka by totiž prý mohla nahrát koncernu AB Inbev, se kterým se Budvar dodnes soudí kvůli značce Budweiser.

A právě státem vlastněný pivovar v Českých Budějovicích by podle Veselého měl převzít někdo jiný. „Nemá smysl, aby stát vlastnil pivovar. To je anomálie díky ochranné známce. Nemá to zásadně žádný význam. Pivovary jsou marginální, stát nemá vlastnit pivovary. Má vlastnit silnice,“ řekl.

Minipivovary jsou koření trhu, říkají experti
V Česku je znám také velký boom minipivovarů. Nyní jich je v Česku víc než 300 a neustále vznikají nové. Často produkují svrchně kvašená piva jako Ale, pšeničná nebo Stout. Podle Jana Šuráně, prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů, by český trh unesl i 1000 pivovarů. „Stále nejsme na špici, jsme tak před polovinou toho boomu. Malé pivovary mají jen malý podíl kvůli tomu, že mezi ty velké pivovary vlítly s novými druhy piv. A chce to čas, aby si k těm druhům piv našli lidé cestu. Češi si myslím, že tu tradici povolí a postupně budeme na třech až čtyřech procentech,“ řekl.

Jedním z těch, kdo mají svůj vlastní minipivovar, je i Josef Krýsl, bývalý sládek v plzeňském pivovaru. Přiznal i to, že ze začátku byl velmi skeptický. „Poté co jsem odešel z Plzně, tak jsem jel do Austrálie a tam mě boom minipivovarů nastartoval. To byl pro mě první doping, abych své zkušenosti začal praktikovat,“ řekl.

Krýsl také učí vařit piva v jiných zemích. „Typický český ležák musíte vařit z českého sladu a chmele a to se nedá nahradit. Naučit cizince vařit pivo jde, ale záleží na tom, jaký k tomu mají vztah. V Evropě to jde, mým pivovarem prošli lidé od Skandinávie až po Kypr a naučili se to,“ popsal sládek.

Český chmel je nejlepší na světě, všichni se snaží naplno
Nejznámější surovinou pro vaření piva je český chmel. V letošním roce se čeká rekordní sklizeň českého žateckého chmele. „V Česku se spotřebuje kolem 1000 tun a 4000 se vyvezou. Pěstuje se tu i řada klonů a chmele tu máme dost,“ řekl Veselý. Souhlasí s ním i Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele České republiky. Problém ale vidí jinde. „V současné době, pokud chceme zvýšit produkci chmele, tak nám zbývá extenzivní způsob, to je zvyšování ploch, intenzitu se snaží všichni vyhnat na maximální úroveň,“ uvedl Hejda.

Místo piva do kelímku desítku do skla. Pivovary mění festivalovou "pivní kulturu"

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Kateřina Adamcová

● Pivovary investují do letních hudebních festivalů - prodávají do skla, nabízejí tankové pivo nebo staví mobilní hospody.
● Během letošního léta se firmám daří navyšovat počet prodaných piv - třeba Staropramen překoná hranici milionu vypitých piv.
● Větší výtoč má i společnost Heineken. Pozici na slovenských hudebních akcích posiluje Budějovický Budvar.

České pivovary věnují letním hudebním festivalům více pozornosti než kdy dřív. Vedle prodeje části své produkce je pro ně důležitější zapůsobit na desítky tisíc návštěvníků. Do marketingu investují miliony a přemýšlejí, jak přijít s něčím novým.

Hlavně z velkých festivalů tak například postupně mizí desítka načepovaná do měkkých plastových kelímků. Pivovary místo toho staví "mobilní" hospody, rozšiřují pivní nabídku
nebo prodávají pivo skla.

"Pro festivaly jsme vytvořili koncept Top Hospoda, kde je pohodlné sezení a pivo se čepuje do skla. Věnujeme se i ekologickým aspektům a stále častěji využíváme vratné kelímky na pivo," uvádí Petr Samec, mluvčí Budějovického Budvaru. Pivo jihočeského pivovaru se letos točí na více než pěti desítkách hudebních festivalů a posiluje zastoupení na hudebních akcích na Slovensku.

Do vratného kelímku nebo do skla se snaží čepovat i Plzeňský Prazdroj.

"Zvyšujeme postupně kulturu festivalů. Nabízíme na nich kromě značky piva, která je hlavním partnerem, i další nápoje z naší produkce, v poslední době mají velký úspěch ochucené Birelly a piknikové zóny se ciderem Kingswood," dodává manažerka korporátní
komunikace Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Peníze investované do propagace vlastní značky jsou vidět i na objemech prodaných piv. Historicky nejlepší sezónu na velkých letních akcích mají za sebou Pivovary Staropramen. "Díky partnerství s největšími festivaly v Česku jen během letní festivalové sezóny překonáme hranici milionu prodaných piv," říká Jan Vošta, manažer pro akce a sponzoring ve společnosti Pivovary Staropramen. Ta navíc letos začala na největší tuzemské akce vozit tankové pivo.

Na pivo v tancích vsadila také společnost Heineken Česká republika, která čepuje značky jako Krušovice, Březňák či Starobrno. "Tankové pivo není v daných podmínkách realizačně jednoduché. Jedná se o počítačem řízený systém ručně čepovaného piva s chlazenými 250litrovými nebo 500litrovými tanky," vysvětluje mluvčí společnosti Heineken Česká republika Jana Pikardová.

I tomuto výrobci piva se peníze vynaložené na marketing a rozšířenou nabídku vyplácí. "Na našich speciálních akcích a festivalech se každoročně vypije několik tisíc hektolitrů piva a letos očekáváme 30procentní nárůst," říká Pikardová.

Ne vždy se však finance do zpříjemnění festivalu pro návštěvníky pivovarům vrací. "Z našeho pohledu partnerství s festivaly není finančně návratnou aktivitou ani byznysem," přiznává Vošta z Pivovarů Staropramen, podle něhož je hlavně smyslem ochutnávka pro stávající zákazníky a současně pokus zaujmout nové.

Litovelský otvírák zve na Mňágu, pivní speciály i rodinný program

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Olomoucký deníkAutor:Petra PášováLitovel

Celkem šestnáct druhů piv a více než dvacet kapel a interpretů. To je nabídka letošního už dvanáctého ročníku festivalu Litovelský otvírák.

Tradiční český pivovar v Litovli na Olomoucku letos oslaví už 123 let a při té příležitosti si na sobotu 13. srpna nachystal pestrý program.

„Budeme čepovat tmavý ležák Černý Zázvor, světlý ležák Medový speciál a míchaný nápoj Višňový speciál," prozradil sládek pivovaru Petr Kostelecký.

Mimo speciály se příznivci litovelského piva mohou těšit i na oblíbené značky jako je Moravan, Kvasničák nebo Dark.

Slavnostní naražení soudku se za účasti devátého, aktuálně emeritního sládka Miroslava Koutka a jeho nástupce Petra Kosteleckého, chystá na 14 hodinu odpolední.

Program letošního Otvíráku je opět plný hvězd české hudební scény jako je Mňága a Žďorp, Jolly Joker & PBU nebo Walda Gang, ale také, jako již tradičně představí i kvalitní kapely z regionu.

Program se bude odehrávat opět na třech scénách.

Exkurze i dýdžejové
Brány areálu Pivovaru Litovel se otevřou už v 10 hodin a to velkým rodinným programem, který se uskuteční na scéně Nádvoří.

Na ten od 15 hodin naváže pohádka z produkce olomouckého Divadla Tramtarie, hudební produkci pak ve 13 hodin zahájí kapela Desmod.

„Na Hlavní scéně vystoupí taky Mňága a Žďorp nebo kapela Stracené ráj, která zpívá v hanáčtině. Na scéně Nádvoří zase vystoupí Vojta Kotek se svou kapelou TH!S Praha, Sharkass, známá rapperka Jolly Joker a the PBU," uvedla některá lákadla programu marketingová ředitelka Pivovaru Litovel Markéta Václavková.

Stejně jako loni, i letos se na třetí scéně určené pro mladé publikum představí čeští i zahraniční DJ´s.

Na Young stage se taky bude tančit například na Bassbeat Djs, Peejay nebo mixy největší hvězdy – amerického DJ s přezdívkou Hybris.

Součástí slavností bude i možnost navštívit komentované exkurze přímo v provozu pivovaru a podívat se tak do míst, kde se hanácké tekuté zlato vaří.

Pomyslným vyvrcholením celého večera pak bude ve 22 hodin ohňostroj.

Kyvadlová doprava z Olomouce
Organizátoři doplňují, že nebude chybět ani připravená kyvadlová doprava z Olomouce, Prostějova, Konice, Uničova, Mohelnice a Šternberka.

Návštěvníci se ale nemusí obávat ani rozmarů počasí.

„V případě velkého horka budeme mít k osvěžujícím pivům připravené i zchlazení ve formě vodních spršek. Pokud bude hrozit déšť, lidé se budou moci schovat pod velkými stany," doplnila Markéta Václavková.

Mikulovské pivobraní zve na dobré pivo i muziku

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Mikulov.czAutor:Jitka Sobotková

Druhý srpnový víkend bude v Mikulově již tradičně patřit oslavě dobrého piva. Letošní VI. ročník festivalu Mikulovského pivobraní bude kombinací pivního jarmarku s ochutnávkami a odpoledními rockovými koncerty s hvězdami domácí i slovenské hudební scény.

Loňský ročník festivalu se nesl především ve znamení hojné účasti více než čtyř a půl tisíce milovníků rockové hudby, která již tradičně patří k dobrému pivu. Bohatý doprovodný program, nabídka přes osmdesát druhů piv, řízené pivní degustace, moderované pivní soutěže, hry a závody, to vše a hlavně neopakovatelné zážitky si návštěvníci každoročně odnášejí z pivařského festivalu na jižní Moravě. „Letos se však mohou všichni fanoušci dobrého piva a skvělé zábavy těšit na ještě zajímavější program,“ říká Veronika Žuravlova z pořádající agentury Bellato Group.

V sobotu 13. srpna se v poledne otevře brána pivního jarmarku. Bude se točit velké množství tradičních i těch méně tradičních piv především od menších rodinných pivovarů ze všech koutů ČR. Návštěvníci-degustátoři budou moci opět pít z „dvoutinky“ – speciálního památkového pivního krýglu o objemu 0,2 l, do kterého si budeme moct zakoupit, a tak ochutnat ještě více druhů točených stylových pivních delikates!

O zábavu se postará bohatý doprovodný program s pivními soutěžemi, závody v pití piva na různé způsoby a hry. Nebude chybět bohatý dětský program, interaktivní hry, dětský maraton a kouzelnické představení. Třešinkou na dortu bude letošní mini turnaj v beer-pongu a Mistrovství pivobraní ve vodním fotbalu. Tatínci a jejich menší milovníci techniky se budou moci zúčastnit i závodů na minibarech.

„Novinkou letošního jarmarku je velký pivní stan s vlastním doprovodným celodenním programem a krásnými hosteskami, kde všichni milovnici piva zažijí neuvěřitelnou ‚bierfestʻ atmosféru,“ přiblížila Veronika Žuravlova. Ve stanu, kam se dostane každý návštěvník pivního jarmarku, vystoupí rockové kapely, předvede své kouzelnické umění mistr magie (show pro dospělé a děti). Mužské oči potěší večerní soutěž miss mokré tričko a vystoupení tanečnic pole dance. Na závěr až do půlnoci se budou ve stanu hrát a zpívat známé české a světové hity s kapelou Denwer.

Zlatým hřebem večera bude rockový koncert, který začne v 15 hodin. Na velkém festivalovém pódiu vystoupí legendy české i slovenské hudební scény: Argema, Morčata na útěku, Děda Mládek Illegal Band, Penzistor, Metalinda, Krucipüsk.
Vstupné na festival bude opětovně rozděleno. Symbolické vstupné na pivní jarmark ve výši 80 Kč je jistě dobrá zpráva pro všechny milovníky piva. K tomu každý pětistý návštěvník dostane bonus – degustační prohlídku Břeclavského pivovaru.
Vstupenky na rockový koncert včetně vstupu na pivní jarmark můžete zakoupit za předprodejní cenu 199 Kč v TIC Mikulov a na internetovém portálu www.ticketstream.cz. Vstupenky je možné zakoupit i na místě v den konání festivalu za cenu 250 Kč.

Pozor, Grizzly na výčepu! Opavský pivovar sází na medvědí sílu i romantiku

Publikováno:před 10 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaPanský mlýn

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Ne, nemusíte se bát střetu s divokou zvířenou. Vesnická krajina s malebně se kroutícím tokem řeky Moravice kolem opavských Kylešovic opravdu není místem, kde bychom mohli přímo osobně narazit na severoamerického medvědího obra.

Přesto jsme se s ním během našeho putování za krajskými pivy setkali, a to díky návštěvě minipivovaru a restaurace Panský mlýn, kde se pod exoticky působícím názvem Grizzly skrývá představitel klasického českého ležáku. Poctivá dvanáctka, zkrátka další unikát našeho stále bohatšího pivního světa.

Ukrutnou sílu má taky Kodiak
Naším průvodcem byl sládek Daniel Komárek, se kterým jsme se hned zpočátku dali do řeči o tom, jak vlastně na Panském mlýně, což je místo s historií sahající do 15. století, vznikla ona „medvědí pivní abeceda“, v níž se objevuje také Brtník a Kodiak.

Vysvětlení se váže k rodinné tradici majitele pivovaru Stanislava Cimingy, jehož otci se přezdívalo Grizzly, což potvrzoval sportovními úspěchy v hodu kladivem. „Právě díky jeho ukrutné síle vznikly názvy našich piv. Brtník je desítka, Grizzly dvanáctka a Kodiak je patnáctka, náš nejsilnější speciál. Teď ještě nově vaříme Ale, což je slabší pivo se svěží a příjemnou chutí,“ upozorňuje sládek na svůj vůbec první Ale s grepovým nádechem.

V idylickém prostředí starého mlýna, jehož interiér vyniká přiznanými staletými trámy a venkovní prostor láká mimo jiné na chytání pstruhů včetně následného grilování, se pivo vaří podle receptur mistrů svého řemesla.

„Nepoužíváme žádné výtažky nebo chemikálie. Vaření piva je u nás založeno na přírodních surovinách, což je pracnější, ale výsledek stojí za to. Používáme metodu na jeden rmut,“ objasňuje náš průvodce s tím, že jednotvárnost jej v jeho práci rozhodně neprovází.

„Hodně záleží na surovinách. Slad nebo kvasnice jsou pokaždé trochu jiné, proto je každá várka specifická. Chce to stále sledovat, ať je všechno v pořádku a zákazníci spokojení. Kvalita se hodně odvíjí od potřebné délky ležení piva, na kterém hodně záleží, pokud se nefiltruje a nepasterizuje,“ říká Komárek.

Po roce provozu panuje spokojenost
Abychom vše uvedli do patřičných časových souvislostí, minipivovar Panský mlýn patří mezi nováčky moravskoslezského pivního trhu. První várku tady uvařili v červnu loňského roku, až poté byl zahájen provoz restaurace a nyní ještě pokračuje zkrášlování celého areálu, který v okrajové části Opavy nabízí romantický úkryt před ruchem městského života.

„Z mého pohledu si myslím, že můžeme být spokojení, protože se nám u našich piv povedlo najít chuť, která lidi oslovuje,“ pokračuje sládek. Nejvíce se podle něj čepuje desítka, ale oblíbená je kromě dvanáctky i silná patnáctka, kterou se na základě pozitivních ohlasů rozhodli vařit celoročně.

Nabídku tří základních piv nedávno obohatili o svrchně kvašený Ale, což souviselo s rozšířením kapacity spilky a ležáckého sklepa. Na pivo z Panského mlýna je však možné vyrazit také v samotné Opavě, kde jej čepují ve dvou restauracích.

Na kterém z medvědů si nejvíce pochutná pan sládek? „Mně chutnají všechna piva. Jinak záleží na tom, jestli si chce člověk na pivu pochutnat či si jich dát více. Po dobrém obědě si dám dvanáctku, na žízeň naopak dvě tři desítky,“ dodává s úsměvem zástupce opavského minipivovaru.

Pamětníkům se hrnou slzy do očí…
Přestože stojí na místě s velkou historií, nenavazoval na přímou lokální tradici vaření piva. Je tedy pochopitelné, že samotný pivovar byl do působivého interiéru mlýna dodán kompletně na klíč tuzemským výrobcem pivovarské technologie.

U něj se také zaučoval sládek, kterého k vaření piva ponoukla zřejmě osudová cesta na mnichovský Oktoberfest, kam vyrazil společně s majitelem Panského mlýna. Každodenní praxe mu jen dokazuje, že vaření piva se rovná učení na celý život.

A ten, jak známo, přináší pestré příběhy. Když jsme se na závěr bavili s personálem Panského mlýna, dostali jsme se k tomu, že někteří z návštěvníků jej po letech objevují s dojetím nad citlivou proměnou chátrající historické stavby, kterou si pamatují z mládí.

Inu, nový život opět vstoupil do míst, kde se málem jednou pro vždy zastavil čas, a to je celkem fajn zjištění…

Takže na závěr se loučíme s lehkou nostalgií a mírně upraveným mottem „Dej Bůh štěstí nám i budoucím!“ a za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Panský Mlýn
Místo: Opava – Kylešovice, U Panského mlýna 267/28
Druhy piv: Brtník světlé výčepní pivo 10°, Grizzly světlý ležák 12°, Kodiak jantarový speciál 15°, Ale s grepovým nádechem
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, dále pivo stáčí do 30 a 50 litrových sudů a také do 1 litrových pet lahví
Výstav: přibližně 700 hektolitrů za rok

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.24.05.2017 07:374.983/4.983