Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Export vytáhl českou výrobu piva na nový rekord, za plzeň si lidé od října připlatí

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČT24Prazdroj

Další velké pivovarnické skupiny v Česku zatím nebudou zvyšovat ceny jako Plzeňský Prazdroj, který zdraží od října všechny své nápoje o víc než tři procenta. Loni se v Česku vyrobilo historicky nejvíc piva - přes 20 milionů hektolitrů. Posílil hlavně vývoz.

Od příštího měsíce by například desetistupňové pivo mohlo vyjít restaurace o 60 haléřů dráž, dvanáctistupňové pak o korunu. „Změna se týká jak baleného, tak i sudového a tankového piva a ostatních nápojů z naší produkce,“ konstatovala mluvčí Plzeňského Prazdroje Jitka Němečková.

Podle majitele Dejvické sokolovny, kde se čepuje plzeňské pivo, vyšší cena zákazníky nejspíš neodežene. „Je to minimální zdražení, dva roky se nezdražovalo, takže si nemyslím, že to bude mít nějaký vliv,“ říká Michal Zvěřina.

Velké pivovary se zatím ke zdražování nepřidaly. Některé už letos s cenami nahoru mírně šly, jiné zatím změnu neplánují. „Naposledy jsme zdražovali na jaře tohoto roku, a to pouze vybraná balení piv,“ sdělil mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.

Výroba piva v loňském roce poprvé překročila hranici 20 milionů hektolitrů, výstav piva tak vzrostl o 2,2 procenta. Významně k tomu dopomohl rekordní prodej piva na export. Meziročně vzrostl o 13,3 procenta. Na druhou stranu spotřeba piva v tuzemsku dál stagnuje.

Vyvážené pivo nejčastěji končí na Slovensku a v Německu. Mezi další země pak patří Polsko, Švédsko, Velká Británie, Maďarsko, Rusko, Rakousko, USA nebo Jižní Korea.

Odmítl práci v Microsoftu a otevřel si vlastní pivovar

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Objevit.cz

Když Jack Lamb chodil do třetí třídy, učitelka žáky požádala, aby napsali, čím by se chtěli stát, až vyrostou. „Nejmladší CEO na světě,“ napsal Jack Lamb na kartičku, kterou má jeho matka dodnes schovanou v krabici. A nyní mladík může pouze žasnout nad tím, jak se všechno vyvinulo.

Jack se měl po ukončení studia stát součástí marketingového týmu ve společnosti Microsoft, jehož úkolem by bylo propagovat Xbox. Už byl rozhodnutý, že se přestěhuje zpět do rodného Seattlu a začne pohodlný život v bublině internetových technologií. Vždy chtěl být jako otec, a tak by si tento sen konečně splnil.

Jakmile se Jack prošel kancelářskými prostory ve společnosti Microsoft, uvědomil si, že tato práce není nic pro něj.

Odešel z práce ještě dříve, než do ní nastoupil. Nicméně neměl žádný alternativní plán, ale jedním si byl jistý. Chtěl žít na jiném místě než v Seattlu, a tak se přestěhoval do 145 kilometrů vzdáleného Bellinghamu, bývalého hornického města u kanadské hranice. Toto město je charakteristické outdoorovým a uvolněným životním stylem.

Hledal, v čem by mohl podnikat. Věděl, že chce budovat vlastní společnost, ale nevěděl, co za společnost by to mělo být. Chtěl dělat něco rukama, do čeho by zapojil design a umění. Zpočátku uvažoval o vinařství či pekařství.

V létě roku 2012 seděl se svými přáteli u piva, když dostal nápad, díky němuž se stal úspěšným podnikatelem. Ve městě byla pivní scéna v počátcích. Jack si uvědomil, že zde žije tolik žíznivých lidí, ale je zde obrovský nedostatek piva.

Jack se svými partnery – Frankem Trossetem a Patem Haynesem – začali vařit pivo v suterénu domu jejich rodičů. Brzy se přestěhovali do garáže. A nakonec Frankův bratr Boe, který se stal čtvrtým majitelem pivovaru, postavil vlastníma rukama hospodu, ve které začali vařit vlastní pivo. Hospodu postavil za osm měsíců, přičemž k jejímu otevření došlo v roce 2014.

V květnu 2014 byl otevřen pivovar zvaný Aslan Brewing Co., jeden z prvních severozápadních organických pivovarů, jejichž majitelé byli mladší 30 let.

Jack se stal CEO ve 23 letech, takže byl dost mladý a možná i nejmladší generální ředitel na světě.

Pivovar, který má ve varně 15 kádí, vyhrál zlaté medaile od North American Brewers Association a v soutěži Washington Beer Awards.

Pražský Oktoberfest nabídne u Vltavy šest druhů mnichovských piv

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Pražský Patriot

Své brány dnes v 15 hodin otevřou Žluté lázně v Podolí návštěvníkům druhého ročníku Pražského Oktoberfestu, který do tohoto areálu i letos přiveze originální bavorská festivalová piva a další tradice.

Dvoudenní pivní festival nabídne šest druhů mnichovských piv. Chybět nebudou druhy jako Spaten, Augustiner, Hofbräu či Paulaner. K ochutnání bude také pšeničný mok Paulaner Weissbi

Přichystáno je i tradiční bavorské občerstvení jako například bavorská sekaná, klobásy, preclíky či bratwurst. K pivu i pochutinám bude milovníkům piva hrát i tradiční bavorská hudba a chybět nebude ani obrovský pivní stan.

Labužníci se mohou těšit na české a bavorské občerstvení, sekanou, klobásy, preclíky a typické bratwursty. V pivním stanu u Tančírny návštěvníci ochutnají šest druhů piv z mnichovských pivovarů o stupňovitosti od 13 stupňů.

Oktoberfest je známý jako největší pivní festival na světě. Každý rok na něj zamíří na Tereziánskou louku do bavorského Mnichova šest miliónů návštěvníků. Tato tradice se datuje již od roku 1810.

Ten pražský se od mnichovské akce bude lišit především poloviční cenou piva a možností čepování i do půllitru. To znamená zhruba 5euro/litr, 2,5euro/0,5l. Brány pražského festivalu se dnes otevřou v 15 hodin a v sobotu 24. září již od 14 hodin. Konec je vždy o půlnoci, za vstup se nic neplatí.

Navíc vybraní návštěvníci, kteří dorazí v tradičním bavorském kroji – lederhose v případě pánů či dirndlu v případě dam, se mohou těšit na to, že je pořadatelé pozvou na pivo zdarma.

Pivovar Lobkowitz se bude stěhovat do Segro Logistcs Parku

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Logistika.iHNed.cz

V Segro Logistics Parku v Hostivicích vyrostou dvě nové budovy. Smlouvu na vybudování skladu o rozloze 3500 metrů čtverečních uzavřel pivovar Lobkowitz, který má v plánu sem v průběhu příštího roku přestěhovat svoji distribuci. Část druhého skladu, který je již ve výstavbě, si pronajme expresní balíková služba GO! Express & Logistics.

Společnost Pivovary Lobkowitz Group, která vede skupinu sedmi pivovarů, mimo jiné značek Klášter, Černá Hora, Platan a Ježek, přestěhuje své distribuční aktivity do průmyslového parku v Hostivicích, který získal ocenění Nejlepší logistický park roku 2016 v České republice. Výstavba by měla začít v nejbližších měsících.

Ve výstavbě pak již je další budova o velikost 3500 metrů čtverečních, kde již podepsala smlouvu na pronájem 1300 čtverečních metrů mezinárodní společnost GO! Express & Logistics. Zbývající část je budována spekulativně. Společnost Segro také prodloužila smlouvu se společností Schachermayer. Jde o pronájem více než 5700 metrů čtverečních plochy, kde se nachází showroom, skladovací prostory a také česká centrála této rakouské firmy.

V příštích letech vyroste dalších sedm budov
Segro Logistics Park Prague byl založen v roce 2006 a do současnosti zde vzniklo 126 tisíc metrů čtverečních skladovacích prostor. Většina z nich je pronajatá šestnácti zákazníkům. „Český trh, společně s polským, je jádrem podnikání společnosti Segro ve střední Evropě. Pražský park se rychle rozvíjí, právě jsme zahájili pátou etapu rozvoje a ve výhledu je sedm dalších nových budov,“ uvádí Magdalena Szulc, Business Unit Director pro střední Evropu. Nabídka společnosti Segro v Praze zahrnuje jak malé skladové prostory od 350 metrů čtverečních, tak standardní velké boxy a build-to-suit projekty.

V Evropě SEGRO vlastní nebo spravuje v deseti zemích nemovitosti o rozloze 6 milionů metrů čtverečních. Společnost expandovala na středoevropský trh v roce 2006 a dnes zde vlastní v devíti lokalitách Polska a České republiky celkem patnáct parků.

Dnes začnou Dny českého piva, zapojí se 6000 restaurací

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Deník.czAutor:ČTK

Dnes večer začne čtvrtý ročník Dnů českého piva. Restaurace a hospody po celé zemi budou po týden nabízet pivní speciály a menu. Navštíví je také sládci, kteří budou hovořit o svých výtvorech a celkově o české pivní kultuře. Do akce se zapojí přes 6000 provozů. Akce skončí v sobotu 1. října Nocí otevřených pivovarů, zapojení výrobci připraví přednášky o pivu či noční prohlídky. Akce se koná v časové blízkosti svátku svatého Václava, patrona pivovarnictví.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje v restauracích dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

„Zhruba před čtyřmi lety jsme vyhodnotili situaci jako vážnou, nikoliv kritickou. Stále totiž ubývá návštěvníků v hospodách a naši spotřebitelé začínají preferovat domácí balení," řekl předseda představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Oficiální zahájení má akce však již za sebou. V úterý si slavnostně připili zástupci oboru v Národním domě na Vinohradech letošním ležákem roku.

Čerstvý chmel
Největší producent Gambrinus pro dny piva připravil svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. „Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek," uvedl sládek Zdeněk Polák.

Staropramen navařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka. Lidé jej budou moci ochutnat v 700 provozech i přímo ve smíchovském pivovaru.

Pivovarníci z Velkého Března uvařili speciální polotmavé pivo Märzen. K dispozici bude 800 hektolitrů, o 100 hektolitrů víc než loni. „Speciální polotmavé pivo jsme vařili letos v březnu, a to tradičním způsobem na dva rmuty v původní měděné varně z roku 1933. Pivo dále kvasilo v otevřených kádích na spilkách a skutečně dlouhých 150 dnů leželo ve sklepech," konstatoval vrchní sládek a ředitel pivovaru ve Velkém Březně Michal Rouč.

Velkopopovický pivovar zve na noční prohlídky, které se budou konat 1. října. „Zájemci se během nich seznámí s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků, tradičními postupy vaření velkopopovického piva," řekla za pivovar Lenka Šroufková.

Pivovary loni v ČR vyrobily nejvíce piva v historii, skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, stále je ale nejvyšší na světě.

Restaurace Továrna Slaný už s minipivovarem

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Továrna PivovarAutor:Ondřej HamplTovárna

Stylová restaurace Továrna Slaný (www.tovarnaslany.cz) otevřela 14. září 2016 minipivovar s osmi druhy piv vlastní výroby, grilbarem a tradičními českými jídly v moderní podobě.

Na čepu jsou stabilně čtyři piva s názvy Továrenská 10°, Kruták 12°, tmavý ležák Salzberg 12° a Protektor IPA 15°. Ty doplňují další čtyři sezónní piva, v době otevření 14. 9. 2016 jimi byla Pale Ale 12°, Altbier 11°, který je hybridem mezi ležákem a typem piva „ale“ – kvasnice se svrchním kvašením pro „ale“ totiž kvasí při relativně vysoké teplotě, okolo 20° C, a dokvášejí při nízké teplotě – tento styl piva se vaří v Düsseldorfu, dále je zde Bock 16° a čtrnáctka Stout. Pivo zde vaří sládek Jakub Veselý, který sám provozuje Létající pivovar Falkon. Pro řidiče a ostatní „nešťastný“ doprovod jsou k dispozici domácí limonády. „I v nově otevřené pivnici hned vedle už zavedené restaurace Továrna Slaný podávají jídlo, a to jak tradiční grilovaná a nově i brasírovaná masa, tak i českou klasiku, jako například utopence, paštiky a nakládané ryby, avšak v modernější podobě,“ uvedl šéfkuchař Továrny Slaný Petr Janče, kterou provozuje se svým společníkem Michalem Gáborikem ve firmě Továrna Gastro.

Vaření piva probíhá ve varně přímo v prostorách pivnice. V dalším, uzavřeném proskleném prostoru, jsou cylindrokónické (CK) tanky kde probíhá kvašení mladiny, avšak ve sterilním prostředí, na rozdíl od dříve v pivovarech běžného postupu kvašení v otevřených kádích na klasické spilce. Vedle CK tanků pak stojí osm 20hl ležáckých tanků, kam je pivo přečerpáno a zraje. Piva z Továrny Slaný jsou k dispozici k odběru v sudech i ostatním zájemcům, a to díky poměrně velkému výstavu tohoto spíše minipivovaru než mikropivovaru.

„Je to skvělé, vidět při odpočinku po práci přímo v restauraci celý proces výroby piva,“ sdělil při slavnostním otevření pivnice s minipivovarem a grilbarem Tomáš Fürst, majitel společnosti Thermogas Profibau, která pivovar vlastní, a dodal: „Rekonstrukce celého objektu Továrna Slaný má pro nás velký význam. Je výrazem našeho odhodlání dělat věci pořádně a tak, abychom měli z výsledku všichni radost. Kromě toho sem můžeme přivést naše zákazníky a ukázat jim, co dovedeme.“

Architekt Petr Švanda popsal záměr stavebního projektu a jeho výsledek: „Objekt nově otevřené pivnice byl postupně rekonstruován od roku 2011 jako polyfunkční objekt. Vedlejší restaurace Továrna Slaný vznikla už v roce 2012. V industriální části chtěl majitel zachovat industriální povahu ve stylu hi-tech ve smyslu bývalé gumárny pro výrobu protektorů pneumatik (odtud také název Protektor IPA 15°) a opravny obuvi, a zároveň jí dát teplo domova světlem, masivními dřevěnými podlahami a obklady. Budova byla hodně zdevastovaná, takže i klenby oken jsme museli obnovit do secesní podoby. Věřím, že se nám to povedlo,“ řekl Petr Švanda, a doplnil: „Jsem rád, že jsem dostal šanci podílet se na tomto díle jako tehdy čerstvý absolvent Stavební fakulty ČVUT v Praze.“

Při slavnostním otevření nové pivnice Továrny Slaný hrála skupina Plavci Jana Vančury s kytaristou Jakubem Rackem, violoncellistkou Ditou Holou a zpěvačkou Kateřinou Romancovou, což ostatně k historii, která zde byla psána přes 50 let provozu, postupného zániku a následného znovuzrození, rozhodně patřilo.

Svijany lákají v rámci Dnů českého piva na pivo zdarma

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Pivovar SvijanyAutor:Petra WinklerováSvijany

V průběhu letošních Dnů českého piva se zákazníci mohou v 73 svijanských restauracích těšit na speciální menu i pivo zdarma.

Pivovar Svijany podporuje Dny českého piva již počtvrté a každý rok rozšiřuje počet zapojených podniků. Letos se v období od 23. 9. do 1. 10. mohou zákazníci těšit na speciální jídla, malé pivo k jídlu zdarma nebo bonusové pivo v podobě druhého zdarma.

„Dny českého piva jsou projektem, který může do českých hospod vrátit zákazníky a připomenout jim, že trávit čas s partou přátel nad dobrým pivem a jídlem je užitečnější než hodiny strávené u televizní nebo počítačové obrazovky. Hospody byly odjakživa místem, kde lidé diskutovali nad politikou i společenským děním, navazovali nové kontakty a upevňovali stará přátelství. Právě pospolitost a nezávazné povídání v dnešní společnosti chybí a věřím, že Dny českého piva mohou být jedním z projektů, které je dokáží vzkřísit,“ říká Petr Menšík, sládek Pivovaru Svijany.

Pivovar Svijany zapojil do projektu 73 podniků v celé republice. Jejich kompletní přehled najdete na oficiálním webu Dnů českého piva.

Dny českého piva jsou tu. Tisíce restaurací nabídnou speciály

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V pátek večer začne čtvrtý ročník Dnů českého piva. Restaurace a hospody po celé zemi budou po týden nabízet pivní speciály a menu. Navštíví je také sládci, kteří budou hovořit o svých výtvorech a celkově o české pivní kultuře. Do akce se zapojí přes 6000 provozů.

Akce skončí v sobotu 1. října Nocí otevřených pivovarů, zapojení výrobci připraví přednášky o pivu či noční prohlídky. Akce se koná v časové blízkosti svátku svatého Václava, patrona pivovarnictví.

Do pivních oslav se zapojí desítky pivovarů a minipivovarů. Podniky se snaží motivovat zákazníky, aby konzumovali pivo v restauracích. Prodeje v restauracích dlouhodobě klesají, v současnosti se vypijí z deseti prodaných piv čtyři v restauraci, zbytek doma.

"Zhruba před čtyřmi lety jsme vyhodnotili situaci jako vážnou, nikoliv kritickou. Stále totiž ubývá návštěvníků v hospodách a naši spotřebitelé začínají preferovat domácí balení," řekl předseda představenstva Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal. Oficiální zahájení má akce však již za sebou. V úterý si slavnostně připili zástupci oboru v Národním domě na Vinohradech letošním ležákem roku.

Největší producent Gambrinus pro dny piva připravil svůj tradiční ležák První chmel z letošní sklizně. "Pivo s čerstvým chmelem můžeme vařit pouze jednou v roce, a to v době sklizně. Je to pro pivovar takový malý svátek," uvedl sládek Zdeněk Polák.

Staropramen navařil limitovanou várku Extra chmelené nepasterizované dvanáctky z žateckého poloraného červeňáku z Údolí Zlatého potoka. Lidé jej budou moci ochutnat v 700 provozech i přímo ve smíchovském pivovaru.

Pivovarníci z Velkého Března uvařili speciální polotmavé pivo Märzen. K dispozici bude 800 hektolitrů, o 100 hektolitrů víc než loni. "Speciální polotmavé pivo jsme vařili letos v březnu, a to tradičním způsobem na dva rmuty v původní měděné varně z roku 1933. Pivo dále kvasilo v otevřených kádích na spilkách a skutečně dlouhých 150 dnů leželo ve sklepech," konstatoval vrchní sládek a ředitel pivovaru ve Velkém Březně Michal Rouč.

Velkopopovický pivovar zve na noční prohlídky, které se budou konat 1. října. "Zájemci se během nich seznámí s více než 140letou historií pivovaru, poctivou prací místních pivovarníků, tradičními postupy vaření velkopopovického piva," řekla za pivovar Lenka Šroufková.

Pivovary loni v ČR vyrobily nejvíce piva v historii, skoro 20,1 milionu hektolitrů, meziročně o 2,2 procenta více. Vývoz vzrostl o 13,3 procenta na 4,14 milionu hektolitrů. Na domácí trh šlo o 0,2 procenta méně, výstav včetně nealkoholické piva činil 16,25 milionu hektolitrů. Domácí spotřeba na hlavu klesla o litr na 143 litrů, stále je ale nejvyšší na světě.

Pivo nesmí stát víc než Plzeň, jinak se neprodá, říká majitel minipivovaru

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Impuls.czAutor:Tomáš LánskýSkalický Budulínek

Rodina Stuchlíkových založila minipivovar Skalický Budulínek a vaří pět druhů piva. Začínali přitom jako většina nadšenců homebrewingem, neboli vařením piva doma na plotně.

Z koníčka se stal závodní kůň a dnes zásobují pivem místní hospodu, večerku a pivotéku, včetně desítek nadšených pijáků, kteří k nim přijdou pro klasické ležáky nebo svrchně kvašené pivo IPA. Sládková Lucie Stuchlíková přitom pivo téměř nepije.

V čem se vaše pivo liší od standardního piva v supermarketu?
Jan: Pivo ze supermarketu je filtrované a pasterizované, standardizované na vždy stejnou chuť a barvu. Naše piva nejsou zbavena toho nejlepšího. To, co leží v tanku, pijete. Jedinou nevýhodou je kratší životnost, zpravidla tři měsíce.

Češi jsou pivní národ, máme být na co hrdí?
Jan: Hrdost teprve přijde. Právě ta zmíněná standardizace a pasterizace piva za poslední desítky let způsobila, že 80 procent pivařů jsou ortodoxní pijáci, odmítající cokoliv nového. Ovšem vnímám tu nastupující generaci, která se ráda pouští do nových chutí, zkoušejí piva typu ALE, IPA, Stouty... Pivo, to není jen Gambrinus.

Bojí se hostinští nových piv, že je nikdo nebude chtít?
Jan: Bojí se hlavně ceny, protože vědí, že ortodoxní pivaři jsou zvyklí na cenu do 25 korun. Naštěstí jsou tu pivní požitkáři, kteří nepijí pivo na objem, ale na chuť. Takoví si k nám přijedou pro pár lahví, která pak na zahrádce labužnicky a pomalu popíjejí.

Za komunismu se tu vařil jen jeden druh spodně kvašeného ležáku, teď je boom nových piv, není tenhle trend jen dočasnou záležitostí?
Jan: Teď je poptávka po svrchně kvašených pivech, ty se budou pilovat a posilovat svoji pozici. Nové exotické chutě budou vždycky spíš na okraji. Například brněnský létající pivovar Crazy Clown se pouští třeba do oříškového nebo ibiškového piva. Tam ale my nikdy nepůjdeme. Chceme mít zhruba pět vytuněných piv a těch se držet.

Kolik jich vaříte dnes?
Jan: Čtyři stálé druhy a jeden sezonní druh. Vaříme spodně kvašenou dvanáctku Skaličák, ležák plzeňského typu Ženich, svrchně kvašenou IPU s názvem Divá Bára a polotmavou karamelovou jedenáctku Agáta. S pátým druhem si tu hrajeme, na zimu chceme uvařit nějaký stout nebo porter, v zimě se pijí těžší piva.

Mluvíte o pivu s neuvěřitelným zápalem. Co pro vás pivo znamená?
Jan: Pro manželku hromadu práce (smích).
Lucie: Pro mě je pivo potěšení. Těší mě, když přijdou lidi, povídáme si tady a diskutujeme o pivu. To mám ráda. Ale je to i řehole. Ráno v šest hodin zalezu do pivovaru a večer v osm8 z něj vylezu.

Už vám tu říkají paní sládková?
(smích) Ano, ale moc jsem si na to ještě nezvykla.

Jak se vůbec zrodil název Skalický Budulínek?
Jan: Ten se zrodil na naší zahrádce pod pergolou, paradoxně nikoliv u piva, ale u Chardonay. Měli jsme tenkrát takovou bílou dodávku s netypickými světly, říkali jsme jí Budulínek. Když se hledal název pivovaru, spojili jsme místní příslušnost a něčím vlastním.

Jaká je pro vás nejpříjemnější fáze výroby piva?
Lucie: Pro manžela ochutnávání (smích).
Jan: Souhlasím, jako pomocný sládek mám lepší práci, musím ochutnávat vzorky, hlídat první zakvašení, jakou pivo dělá pěnu...

Do 15. století, kdy pivo připomínalo polévku, jej vařily ženy, pak se té profese teprve chopili muži. Vaše rozdělení rolí tedy není až tak neobvyklé.
Jan: Jistě, ženy mají především lépe vyvinuté chuťové receptory, lépe odhalí jemné nuance v chuti piva a případné závady.
Lucie: Já přitom moc pivo nepiju, raději víno (smích). Musím ho samozřejmě ochutnat, ale jsem radši, když se obětuje manžel.

Jaké máte sami rádi pivo?
Lucie: Já bílé víno (smích). Ale jinak vypiju jakékoliv, k obědu klidně i takzvané europivo.
Jan: Mně chutná Klášter, ten pivovar má navíc úžasnou atmosféru. Také frýdlantská piva jsou moc dobrá, ještě miluju piva z Permonu.

Jak dlouho jste pivo testovali, než bylo pitelné?
Jan: Asi čtyři várky. To pivo samozřejmě bylo pitelné už od začátku, ale spíš pro nás. Třeba nám bouchaly flašky, neboť jsme ho stočili při vyšším cukru a pivo pak vyletělo ven. Nebo nám třeba vůbec nepěnilo. Začátky byly krušné.

Museli jste pivo i vylít?
Jan: Museli. Jednou se nám rozbil ohřev. Vaření piva je závislé na dodržení přesných teplot, jinak uděláte jenom hořkou vodu. Tank se musel vylít.

V čem je vlastně kouzlo chuti piva? Vždyť přece v každém pivu je plus mínus to samé a přece chutnají jinak...
Jan: V časech, teplotách a poměrech. Stačí někde ubrat nebo přidat a pivo bude jiné. Záleží i na vodě. Pak stačí nechat pivo déle ležet a bude chuťově jiné.

Co se nesmí podcenit?
Jan: Nesmíte nic urychlit. Já dělal 13 let ve fabrice optimalizaci výrobních procesů, ale kdybych něco takového vnesl do minipivovaru, tak je zle. Tady nelze nic uspěchat. Nic nelze zkrátit. Pivo chce čas.

Když máte doma pod střechou pivovar, nemáte pak pořád chuť popíjet?
Jan: Když budete řezník, taky budete zpočátku nadšený, ale chuť na maso vás brzy přejde. První tanky jsme degustovali, chodily k nám návštěvy a pilo se pořád, ale teď už nemáme tu potřebu. Je to ale fajn, když se k nám nečekaně sleze návštěva a my máme vychlazené pivo.

Jak laik pozná dobré pivo?
Jan: Sto lidí – sto chutí. Pivo co vám bude chutnat a budete z něj nadšený, člověku vedle vás nebude šmakovat. Někdo má rád vysokou pěnu, jiný zase ne. Někdo rád hořké, jiný ne.
Lucie: Pivo musí být především studené, správně nasycené, mělo by mít správnou pěnu a vonět jako pivo.

Co pivu nesvědčí?
Jan: Když ho hospodský zkazí. Stačí, když třeba nemá chlaďák a pivo si začne žít svým životem. Když ho držíte pod osmi stupni, nevyvíjí činnost, ale jakmile jej dáte do tepla, zbytkové kvasnice začnou požírat zbytkový cukr, znovu rozjedou činnost a pivo ožije. Pak pivo není dobré. Může i zkysnout. Je to problém hospod, kde se k pivu neumějí chovat.

Velké pivovary korumpují hospodské tím, že jim platí markýzy, slunečníky, pípy nebo vybavení hospody. Tomu vy nemůžete konkurovat. Vadí vám to?
Jan: Náš výstav není a nikdy nebude tak velký, abychom vařili pivo v obřích objemech a museli ho někam dodávat. Pro naše pivo si lidé speciálně chodí. Nám stačí, že naše pivo se točí ve zdejší hospůdce.

Pivo má v Česku pověst levného alkoholu, pivní lístek jsem v restauraci ještě neviděl. Není to škoda?
Jan: Ono to sem přijde. Lidí, kteří hledají zážitkovou gastronomii, přibývá. Třeba v Brně jsou malé pivničky s dřevěnými lavicemi, kde vám natočí pivo a k němu dostanete třeba syrečky. Pivo je tam dražší, ale hodně druhů. Bylo tam narváno.

Chybí vám na české pivní mapě víc minipivovarů?
Jan: Dnes je jich tu asi 360, takže prostor pořád je. Bylo by to dobře. Dřív měla každá vesnice svůj pivovar, tím odpadávala složitá logistika, pivo se nikam nevozilo a nemuselo tedy tolik vydržet. Musí si to ale určit konzumenti.

A jak vás přijali tady ve vsi?
Jan: Odpovím příkladem, který ilustruje naši situaci: Když v Novém Boru vyroste nový pivovar, bude se v Novém Boru dobře prodávat naše pivo. A tady ve Skalici se bude dobře čepovat pivo z Nového Boru.

Váš pivovar nemá varnu, spilku, sklepy. Je to jedna velká místnost. Takhle vypadají všechny minipivovary?
Jan: My jsme si všechno vyráběli sami s pomocí kamarádů. Nejprve se udělal přístavek. Pak se vymýšlelo zařízení, všechno svařit, odzkoušet... Nebýt našich přátel, nikdy bychom to nezvládli.

Vy jste se paní sládková učila na sládka ve Frýdlantu?
Lucie: Ano, byla to pro mě velké škola. Tam se vaří velké objemy piva. Pivovar má milion páček, byla jsem z toho zoufalá. Ale byl to pro mě obrovský přínos.

Vychovává si tím tamní pivovarník Marek Vávra konkurenci?
Lucie: Jsou tam bezvadní lidé, takhle to vůbec nevnímají. Oni pivovarníci drží při sobě. Když jsme třeba vyráběli naše zařízení, frýdlantský sládek Pavel Palouš nám ukazoval a radil, jak na to. Také bychom zde přes zimu chtěli otevřít malé školící středisko, jako mají oni.

Vaření piva je hlavně čekání, čekání a zase čekání. Není to úmorné?
Lucie: A vidíte: spousta lidí si myslí, že uvaříte pivo a za pár dní ho pijete (smích).

Čím si to čekání krátíte?
Lucie: Myjí se sudy, desinfikují tanky, flaškuje se. Je tu hromada práce, která není moc vidět. Ale jinak je v minipivovaru pořád co dělat.

Minipivovarníci si stěžují na legislativní guláš a byrokratické překážky. U vás to bylo při vzniku stejně?
Jan: Je to zvláštní, ale kromě toho, že jsme nestihli pár lhůt, jsme neměli nejmenší problém. Veškerý lidi, co s tím měli něco společného, se chovali normálně. Je ovšem fakt, že úřední kolečko trvalo rok.

Když si budu chtít minipivovar jako máte vy pořídit také, co k tomu potřebuji?
Jan: Prostor, nadšení, čas a peníze. A nezvládnete to sám, musíte mít kolem sebe lidi, co vás v tom nenechají.

Drží komunita minipivovarníků hodně při sobě?
Jan: Zdá se, že ano. A nejen mini, ale všech. Když nám třeba došel slad, cvikovský pivovar nám prodal svůj, přestože by vůbec nemusel.

Je české pivo podhodnocené? Jaká by byla poctivá cena?
Jan: Každý hostinský vám řekne, že hranici určuje prodejní cena Plzně. To je dobré pivo, za které lidi peníze dají, zároveň je ale drahé. Jakmile na čepu bude pivo za cenu plzně, má šanci. Dražší už moc ne.

Co PETky? Pivo tam prý nepatří. Vy do nich ale pivo stáčíte také.
Jan: Pivo musí být především stočené protitalekm, pak nemá šanci oxidovat. Jak jsme si řekli, u piva je důležitá cena. Můžu nakoupit flašky, ale pak se s cenou piva dostanu na šílenou hranici. Naše pivo nemá dlouhou trvanlivost, takže mu plast neublíží.

Kolik takový minipivovar stojí?
Jan: Kdybychom si ho nechali dělat od firmy, hodnota bude tři miliony. Je to vše nerez, to je drahý materiál, technologové pro výrobu jsou lidi placení zlatem.

Pivo v Izraeli získává na oblibě, vaří ho i z českých surovin

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Obliba piva v tradičně vinařském Izraeli stoupá. Dokazuje to i právě probíhající festival v Tel Avivu, na kterém natáčel blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó. Největší rozmach v zemi v poslední době prožívají mikrovarny. Suroviny si dovážejí z Česka, Belgie nebo Německa. Zároveň si ale vytvářejí vlastní originální příchutě.

Tradiční tel-avivský pivní festival se koná na zrekonstruovaném jaffské nádraží, jehož provoz ukončila válka za izraelskou nezávislost. Letos na akci dominují malé pivovary s produkcí do 5000 litrů měsíčně. Na slavnosti se očekává až 50 tisíc návštěvníků.

Je libo pivo s medem, mátou či rozmarýnem?
Zakladatelem dnešní populární vlny v zemi je David Cohen, který přivezl tradici mikropivovarů před jedenácti lety z Ameriky. Jeho Dancing Camel neboli Tančící velbloud vaří celkem patnáct druhů čepovaného i lahvového piva.

„Naším posláním bylo vařit izraelské pivo. Jenže to tady nikdo nedělal 1800 let. Dnes vaříme pivo s datlovým medem, s místní mátou a rozmarýnem, s místní chilli papričkou,“ popisuje majitel mikropivovaru Dancing Camel David Cohen.

Přestože má Izrael jednu z nejnižších spotřeb alkoholu mezi vyspělými zeměmi, pivo se tam stává módním nápojem a počet malých soukromých pivovarů začíná narůstat.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.06.2017 15:555.135/5.135