Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Konverze bývalého klášterního pivovaru pro Národní technické muzeum

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Stavebnictví3000.cz

Rodina Metternich-Winneburgů nechala starší pivovar rekonstruovat v roce 1869, poté ho v letech 1895–1897 přestavěl Josef Rosenberg (1849–1915) na parostrojní. Roku 1900 následovala novostavba sladovny s třípatrovým hvozdem, kterou navrhla a zařídila smíchovská strojírna Ringhoffer.

V letech 1908–1909 závod Novák & Jahn instaloval dva parní kotle v nově zřízené kotelně se strojovnou a 26 metrů vysokým komínem, postaveným firmou Karla Fischera, v roce 1912 byla zřízena v pivovarském dvoře také garáž. Pivovar i sladovna skončily v šedesátých letech, po roce 1969 proběhla devastující přestavba na velkoobchodní sklad a sodovkárnu. Pivovarský areál je od roku 1995 součástí národní kulturní památky kláštera Plasy, od roku 2008 ve správě Národního technického muzea. V roce 2011 začala jeho revitalizace pro účely Centra stavitelského dědictví.

Cílem bylo navrácení do poslední kvalitní architektonické podoby z doby kolem roku 1900. Účelové přístavky a vyrovnávací navážky z doby velkoskladu byly odstraněny. Při obnově byly odkryty litinové sloupy, původní keramický obklad stěn varny z roku 1912 a dvojice parních strojů z počátku 20. století. Zvolený princip obnovy směřoval k renovaci co největšího množství autentických prvků při zachování industriálního rázu objektu v jeho jisté syrovosti a „neupravenosti“. Objekt rovněž získal zpět svoji typickou dominantu v podobě sladovnického komínu, párníku s druhotným použitím cihel ze zanikající sušárny chmele v Hořesedlech na Rakovnicku. Centrum stavitelského dědictví v Plasích, umístěné v nově renovovaných objektech bývalého pivovaru, mlýna a přilehlého hospodářského dvora, zahájilo svou činnost jako unikátní centrum dokumentace, expozice, výstav a výuky v oblasti historie architektury, stavitelství a tradičních konstrukčních postupů.

Plzeňský sládek uvařil letos ležák pro Pilsner Fest s netradiční sestavou pomocníků včetně Čechomoru

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:RegionPlzeň.czPrazdroj

Hudebníci z kapely Čechomor, moderátor Aleš Háma, jeden z nejlepších českých výčepních Ota Haurythun a plzeňská formanka Jana Šůsová v pondělí dohromady společně s plzeňským sládkem uvařili unikátní pivní várku Pilsner Urquell pro Pilsner Fest, který se koná v sobotu 1. října.

Pilsner Fest je oslavou dne, kdy byl poprvé před 174 lety v Plzni uvařen ten pravý originál. Účastníci akce se tam mohou těšit nejen tuto jedinečnou várku piva, kterou dnes uvařil plzeňský sládek Václav Berka s významnými hosty, ale také přímo na ně.

Jana Šůsová se svým tradičním koňským povozem celou oslavu zahájí, jeden z českých mistrů výčepních Ota Haurythun dohlédne na vysokou úroveň čepování a servírování piva, Aleš Háma bude oslavu moderovat a skupina Čechomor na oslavě vystoupí. „Tady v pivovarské varně i ve sklepích je dokonalá atmosféra. Úplně si představuji, jak tu stojím těch 174 let zpátky, nasávám vůni chmele a dohlížím na vaření a kvašení piva,“ říká nadšeně leader skupiny Čechomor Karel Holas, který měl možnost uvařit si pivo vůbec poprvé ve svém životě.

Várka pro Pilsner Fest se vařila již dnes kvůli zachování původní doby jejího zrání, tak aby byla dodržena původní receptura, podle které se ležák vaří už od roku 1842. „Pivo bude nyní kvasit a pak ležet ve sklepích, aby získalo své jedinečné vlastnosti. Čepovat jej pak budeme v nefiltrované podobě, abychom návštěvníkům dopřáli skvělý pivní zážitek a přiblížili atmosféru prazdrojských sklepů,“ komentuje přípravy na oslavu starší obchodní sládek Václav Berka. „A ke skvělému pivu samozřejmě nebude chybět výborné jídlo, ukázky tradičních pivovarských řemesel nebo dobrá muzika,“ zve Václav Berka do pivovaru.


Měkká plzeňská voda, žatecký chmel a ječný slad – to jsou hlavní suroviny pro výrobu plzeňského piva od roku 1842. Už tehdy bylo svou chutí tak výjimečné, že jeho sláva brzy překročila hranice a plzeňský ležák se stal zakladatelem celé kategorie ‚pils‘. Právě tento významný moment připomíná a oslavuje Pilsner Fest. Vstup na akci je zdarma.

Holbáci se vrátili do hanušovického pivovaru

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Pivovar HolbaAutor:Michal MatoušekHolba

Letošní akce Holbáci Šeráci navázala na úspěšný první ročník a do hanušovického pivovaru Holba přivedla stovky fanoušků a milovníků ryzího piva z hor. Zde na ně čekal program nabitý zábavou, ve které pivo hrálo hlavní roli.

Holbáci Šeráci se v průběhu léta sjížděli do Hanušovic z celé Moravy a dohlíželi na to, jak se rodí jejich oblíbené pivo. Největší obdiv patřil původním měděným kádím na varně a otevřené spilce, kde pivo kvasí v otevřených kádích, přesně jako kdysi. Zájem byl ale také o Holbáckou akademii, která účastníkům představila regionální suroviny, ze kterých se Holba vaří ‒ horskou vodu, chmel z oblasti Tršicka a slad ze sladovny v Zábřehu.

Spoustu zážitků přinesly Holbákům Šerákům disciplíny Pivního víceboje, při kterých si mohli třeba postavit věž z pivních přepravek nebo vyzkoušet slalom se sudem. To vše doplnilo chutné občerstvení a čepovaný Šerák ‒ nezbytná součást návštěvy pivovaru Holba.

Druhý ročník Holbáků Šeráků je sice za námi, ale další skvělou příležitostí setkat se společně
v Hanušovicích jsou nadcházející Pivovarské slavnosti. V areálu pivovaru zahraje 2. a 3. září Xindl X, slovenská kapela Desmod, Alkehol a řada dalších skvělých muzikantů! Program doplní soutěže, bohaté občerstvení a ohňostroj. Kompletní program akce najdete na www.pivovarskeslavnosti.cz.

Video 'Holbáci Šeráci v pivním ráji' najdete ZDE

Minipivovary vracejí českému trhu bývalou pestrost, říká sládek Kočka

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra

Minipivovar není většinou založený jen na pivu. Celkový dojem dotváří také jídlo, atmosféra, prostředí a personál. Viceprezident Svazu minipivovarů a „kočovný“ sládek Jan Kočka je přesvědčen, že boom vaření piva v Česku pomohl hlavně pestrosti nabídky.

Jsou Češi odborníci na pivo, nebo jenom jeho zdatní konzumenti? Nedávný marketingový trik Gambrinusu alias Patrona je krásným příkladem, že stačí označení minipivo a všichni si libují, jak skvělé pivo pijí. Přitom se jednalo o gambrinus.
Pivo má pořád spíš image levného alkoholu, o kterém se není třeba bavit a každý mu rozumí, tak jako kupříkladu fotbalu. Ale díky nastupující generaci pivařů, která má naštěstí nový pohled na pivo díky cestování, poznávání nejen pivního světa a odlišnému přístupu k životu, se situace lepší. Mladí nežijí ve stejném stereotypu jako „odcházející“ generace, tedy v pití „deseti kousků“ každý večer. A protože pivní pestrost očekávají od minipivovarů, nelze se divit, že jsou dnes „in“ a zmiňovaný Gambrinus využil novou situaci ve své reklamní kampani. Nejspíš zjistil, že po letech masáže většinového pivaře společným popíjením u mladých neuspěje, tak využil toho, co mu poradila analýza trhu. Že dnešní pivař žije jinak.

Prospívá současný boom minipivovarů kvalitě piva?
Boom minipivovarů prospívá zejména pivní pestrosti. Menší množství uvařeného piva v jedné várce dává minipivovarům šanci vařit a nabízet mnohem pestřejší nabídku piv, pivních stylů. Pivo se ve světě vaří v přibližně stovce základních pivních kategorií, s podskupinami je to ještě košatější nabídka. Těžko budou soupeřit s velkovýrobci, kteří se zaměřují na pivo až s roční trvanlivostí.

Nepomohl boom minipivovarů těm „velkým“ tím, že musí více bojovat o zákazníka?
Stačí se podívat na nabídku velkovýrobců a je to jasné. Nefiltrované verze jejich hlavních piv, svrchně kvašená piva, seriály měsíčních speciálů, to vše byla ještě před pár lety fikce. Navíc „velcí“ začali s mohutnou propagací ciderů, které do té doby byly na okraji zájmu. Je toho dost, co se v malém českém pivním rybníku po nástupu minipivovarů změnilo.

Co vede majitele minipivovarů ke vstupu do tohoto oboru? Převažují stále ti, kteří to dělají hlavně kvůli pivu?
Je to asi jako v každém oboru, o kterém se mluví a píše. Navíc pivo u nás má pořád status národního nápoje. Pokud se do projektu nezapojí člověk, který pivo dělá srdcem, těžko lze očekávat dobrý výsledek. Na druhou stranu se v posledních letech objevují projekty, které vyžadují velké investice v řádu desítek milionů korun.

Jak se mají lidé v nabídce orientovat? Existuje rada, jak poznat dobrý minipivovar?
Minipivovar není většinou založený jen na pivu. Proto převažují zařízení fungující jako restaurační pivovary. A tam celkový dojem tvoří nejen pivo, ale i jídlo, atmosféra, prostředí a personál. Záleží tedy, jestli pivař dává přednost nabídce pivní škály v daném pivovaru, celkové atmosféře, nebo přidané hodnotě v podobě kupříkladu pivních lázní. Co se týče samotného piva, žijeme v digitálním světě a internet nabízí mnoho cest, jak si předem zjistit, jak si který pivovar stojí. Nejlepší je samozřejmě osobní zkušenost.

Není nabídka minipivovarů příliš omezená?
Opět záleží na tom, co pivař preferuje. Obecně se dá říct, že nabídka piva je u minipivovarů mnohem pestřejší než u těch velkých. Jsou tu sice takové, které si vystačí s ležákem českého typu, na druhou stranu jsou i pivovary, které dobře uvaří i desítky pivních stylů za rok. Tomu, že se české pivovarnictví vrací k pestrosti, která tu kdysi byla – než ji minulý režim sešněroval do desítky a dvanáctky k nedělnímu obědu – se dnes říká trend. Já bych to ale viděl spíše jako návrat k normálu.

Nenaráží současný boom minipivovarů na nedostatek dobrých sládků, kvalitních surovin a podobně? Pokud jeden sládek dělá receptury a dozoruje vaření piva v pěti až šesti minipivovarech s technologií od stejné firmy, nejsou piva příliš stejná?
V případě surovin se situace lepší. Nejen kvalitou nabídky, ale i pestrostí a dostupností. Bublinu o nedostatku kvalifikovaných sil a s tím souvisejícím úpadku vaření piva v minipivovarech jsem zaslechl u velkých pivovarů. Nedomnívám se, že sládek nutně potřebuje vysokoškolské vzdělání.

Praxe, chuť se zlepšovat a nové nápady spolu s možností dalšího studia přispívají k rozšíření rozhledu. Svaz minipivovarů pořádá spoustu školení, přednášek, seminářů, které pokrývají témata od sanitace až po legislativu. A co se týče samotného vaření piva? Pokud máte pivovary od jednoho výrobce, vaření piva dozoruje jeden sládek, neznamená to, že piva musí chutnat stejně. Můžete mít slady z různých sladoven, kvasnice z různých zdrojů a nemalou roli hraje i místní voda.

V Česku jsou stovky minipivovarů. Velké pivní značky táhnou stále méně

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Sůra, Ivana Lesková

Spotřeba piva v Česku neroste, přesto se o přízeň zákazníků uchází čím dál více značek piva. Minipivovary nadále vznikají rychlým tempem. Jejich počet už loni překročil tři stovky a letos se přiblíží hranici 400.

„Prostor pro dalších zhruba sto pivovarů tu určitě je,“ říká Ludvík Ješátko, ředitel Pacovských strojíren. Ty jsou v Česku největším výrobcem zařízení pro minipivovary. Český svaz minipivovarů je ještě optimističtější a odhaduje, že by se v tuzemsku mohlo uživit až tisíc podobných zařízení.

Podle Tomáše Maiera z Provozně-ekonomické fakulty České zemědělské univerzity je boom minipivovarů patrný i v dalších zemích. „Je to celosvětová móda, hodně se minipivovarům daří v Itálii nebo Japonsku,“ dodává Maier.

Za českým růstem nevidí nic divného především díky bohaté tradici pivovarnictví v českých zemích. „Zapomíná se na to, že za první republiky u nás bylo mnohem více pivovarů než teď,“ upozorňuje. Než komunisté začali zavírat pivovary, bylo jich v Česku přes tisíc.

Zájem o minipivovarnický byznys dnes nemají jen nadšenci jako na začátku, ale i klasičtí investoři. Ti v pivu vidí především zajímavou příležitost, jak zhodnotit volné peníze. Investice to totiž není závratná: zařízení přijde zhruba na tři až čtyři miliony korun.

„Návratnost je velmi dobrá, většinou do osmi let. Záleží, zda má podnikatel vlastní zázemí, nebo ne. Ale pochopitelně uspět je čím dál těžší, minipivovary ztrácejí punc výjimečnosti. Přesto se při trošku schopném vedení vydělat určitě dá,“ domnívá se Maier. Jen v Praze se dnes nachází přes třicet minipivovarů.

Ne všichni ale investici ustojí. Desítky minipivovarů proto v minulosti musely zavřít.

Přísun klasických investorů potvrzují i výrobci zařízení. „Z deseti zájemců o koupi technologie jsou jeden až dva pivní nadšenci, ostatní klasičtí byznysmeni,“ uvádí Ješátko. „Víme o desítkách projektů na minipivovary, které se teprve chystají,“ říká.

Nepatrná konkurence
Některé minipivovary shánějí peníze na rozšíření i veřejně. Pivovar Zvíkov udal přes platformu fundlift.cz dluhopisy za 4,5 milionu korun s úrokem 6,5 procenta.

Přibývá rovněž pivovarů, které vaří pivo, aniž by měly vlastní restauraci. „Poptávka se posouvá po větších varnách, takže se mohou dostat i z kategorie minipivovarů. Většinou jde o ty, kteří začínali s menším objemem a teď vidí, že jim to dobře funguje a vydělává,“ podotýká Ludvík Ješátko.

Minipivovary nejsou zatím pro velké hráče zásadní konkurencí. Tvoří jen zhruba jedno dvě procenta trhu. Jejich vznik ale probudil velké hráče, aby se snažili vylepšovat nabídku a přijít s novými pivy. Minipivovary jsou konkurencí spíše na trhu práce: řada sládků velkých producentů od nich odešla a založila si vlastní varnu.

Některé minipivovary jsou už natolik úspěšné, že opustily kategorii minipivovarů s výstavem do 10 tisíc hektolitrů za rok. Jde například o pivovary v Kácově, Koutě na Šumavě či Úněticích. „Potenciál takto vyrůst mají ještě určitě další, ale bude jich jen pár,“ soudí Maier. Průměrný výstav piva každopádně roste: loni stoupl na 880 hektolitrů ročně.

Kam jde móda
Z minipivovarů se stala i móda mezi zákazníky. V Česku během pár let přibyly desítky tisíc lidí, kteří se tváří, že pivu rozumějí a vědí, jaké jsou rozdíly mezi různými druhy piv.

„Výroba i ochutnávání živých piv je pro všechny určitým dobrodružstvím,“ líčí sládek Michal Kuřec z krnovského pivovaru Nachmelená opice. Začal loni na konci roku, ale daří se mu tak, že už letos v květnu přikupoval nové tanky na kvašení piva a uvažuje o dalším rozšiřování výroby příští rok.

Jenže příliv nových hráčů neznamená automaticky vyšší kvalitu. Pivní degustátoři upozorňují, že je chuť značně kolísavá a pivovary od sebe „opisují“. „Bohužel tu vládne stále velký konzervatismus, hodně minipivovarů se navzájem kopíruje. Jeden rok je módou pšeničné pivo, tak ho mají všichni, další zase ale, tak ho vaří všichni. Třeba Polsko mi přijde z pohledu minipivovarů zajímavější a rozmanitější,“ tvrdí jeden z degustátorů, který si nepřál zveřejnit své jméno.

Kvalita souvisí i s omezeným počtem sládků: na trhu jich je málo. Řada sládků tak vaří pro více pivovarů. Výzkumný ústav pivovarský a sladařský proto letos začne poprvé nabízet rekvalifikační kurz na vaření piva. V prvním minipivovaru na sládky už rezignovali: Balónový pivovar v Radešíně má místo sládka na vaření počítač.

Na Vratislavické slavnosti přijede i Wohnout

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Liberecký deníkAutor:Gabriela Volná GarbováKonrad

Ve Vratislavicích se bude už zítra slavit. V Zámeckém parku se už po 21. uskuteční tradiční Vratislavické slavnosti. Akce začíná už ve 14 hodin, a jak slíbili organizátoři, užijí si na ni nejen dospělí, ale i děti.

„Pro děti je opět nachystáno plno zábavných a naučných stanovišť, mnoho atrakcí včetně oblíbeného lezení na pivní přepravky a také pohádka," představil program starosta vratislavického obvodu Lukáš Pohanka.

Dále jsou pro návštěvníky připraveny exhibice šermu, trial show, Seberevolty nebo psovodů městské policie.

„Odpoledne a večer pak vystoupí kapely Jakub Děkan Band, St. Johnny, Slza a Wohnout," prozradil dále starosta.

Koncert kapely Slza začíná ve dvacet hodin, o hodinu a půl později začne hrát skupina Wohnout.

Na akci samozřejmě nebude chybět ani občerstvení, které zajistí místní pivovar Konrad.

Jak dále upozornili pořadatelé, součástí akce budou také komentované prohlídky místního kostela Nejsvětější Trojice. Zájemci se mohou přijít podívat v 10:00, 12:00, 14:00, 16:00 a 18:00 hodin. Vstup na celou akci je zdarma.

Na Dni horníků můžete ochutnat limitovanou edici ležáku Horňák

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Západ.czPermon

Sokolovský pivovar Permon má další várku limitované edice slavnostního ležáku Horňák. A to při příležitosti letošního Dne horníků, který se koná 10. září. Letos jde do distribuce 1400 litrů zlatého moku.

V Sokolově tradici vaření slavnostního ležáku obnovili loni u příležitosti 90. výročí otevření Hornického domu. Rozkvašený vzorek poprvé ochutnali už na loňských hornických slavnostech. Část letošní várky Permon rozdá už 1. září výhercům soutěžní fotografické sbírky v rámci akce „Poslední zvonění čtyřky“. Během roku pak v pivovaru chystají další speciální edice, a to vánoční a velikonoční. Zleva na snímku: tajemnice Městského úřadu Sokolov Simona Randová, místostarosta Karel Jakobec, starosta Jan Picka, místostarostka Renata Oulehlová, ředitel Městského domu kultury Sokolov Ladislav Sedláček, majitel pivovaru Permon Ladislav Sás.

V Belgii vznikl svaz fanoušků domácího vaření piva

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

V zemi, kde zhruba 200 pivovarů produkuje více než 1000 různých piv, by nikdo nečekal, že se najdou i tací, kteří si budou chtít uvařit vlastní pivo. Opak je ale pravdou. V Belgii vznikl v červnu Svaz domácích pivovarníků, který má již 60 členů a každý týden přibývají další, kteří si chtějí měnit nápady a rady a získat levnější přísady, jako jsou slad a chmel, díky společným nákupům ve velkém.

"Je to chuť objevování, chuť dobře vyrobeného produktu, vaření piva je moje vášeň," řekl agentuře Reuters šéf svazu Axel Henrard a ukázal jim svůj vlastní amatérský pivovar ve stodole v jižní Belgii, který tvoří komplikovaný systém hrnců, ohřívačů a hadic.

"Viděl jsem všechny malé pivovary a pomyslel jsem si, dobře, když to zvládnou oni jako velké pivovary, mám docela chuť si to zkusit sám," dodává 29letý Arnaud Laloy, který si založil malý pivovar ve své garáži.

Členové svazu komunikují hlavně po internetu, kde se baví o teplotě kvašení, zařízení pro vaření piva a receptech. Henrard, povoláním psycholog, však upozorňuje, že recept je k ničemu, když nevíte jak vařit. "Není to recept, který dělá pivo. Je to způsob, jakým na sebe vzájemně působí sládek a jeho vybavení," dodává.

Hrátky s pivem. S vhodnou hudbou a etiketou chutná více, zjistila věda

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Xman.czAutor:Radomír Dohnal

Nezáleží jen na způsobu kvašení, ingrediencích a kvalitním chmelu či vodě. Chuť se dotváří i etiketou, tvarem lahve a sklenice, ale také hudební kulisou. Výzkum, jehož závěry přinesl magazín Frontiers in Psychology, potvrdil, že se smysly se dá manipulovat.

Chuť piva, které pro pokus připravil belgický výrobce Brusels Beer Project, přitom lákala už svým popisem. Nápoj nesl hrdou vizitku svrchně kvašeného piva středního těla, s lehkou infuzí bergamotové silice. Ta zastupovala v chuti citrusové tóny, které kontrastovaly s čokoládovou chutí sladu.

Jen u chuti samotné však experiment, při němž se sešli vědci z Belgie, Nizozemska a Velké Británie, zůstat nechtěl. Výzkumníky totiž zajímalo, zda se do jejího vnímání podepisují i jiné faktory. Měli se přitom oč opřít, jejich pokusu totiž předcházely studie, které napověděly, že vnímání chuťových buněk je možné ovlivnit i prostřednictvím jiných smyslů.

Pijeme i očima
Vedoucí výzkumu Felipe Reinoso Cavalho tak například věděl, že od obalů zakulaceného a buclatého tvaru si slibujeme sladkou chuť. Jen si vzpomeňte, jak vypadají skleničky s medem, džemem nebo marmeládou. A pokud se výrobce neuchýlí ke kulatému tvaru u nádoby, vtiskne kruhový, nebo eliptický profil alespoň etiketě. Naproti tomu u nápojů, v nichž by měl konzument podlehnout kyselé chuti, zase vedou úhlové vzory a výraznější hrany. Naše podvědomí v takových intencích pracuje. V případě jídla může i volba správného talíře učinit servírovaný pokrm zdánlivě sladší, než je ve skutečnosti.

Nejde však jen o to, co vidíme. Nizozemská studie přišla loni se zajímavou studií o tom, jak může hlukové pozadí negativně, či pozitivně ovlivnit chuťový vjem z čokolády. O dva roky dříve byla publikována práce zaměřená na ochotu zákazníků platit za servírované víno vyšší částky, pokud nabídku doprovází vhodná hudba.

Cavalhův tým se v experimentu pokusil o syntézu všech vjemů: chuti a barvy produktu, tvaru lahve a doprovodné hudby. Kromě belgického pivovaru na pokusu spolupracovala britská kapela The Editors.

Zatímco pivovarníci měli vytvořit limitovanou pivní edici nevšední chuti a potrápit se nad designově přitažlivým obalem, muzikanti měli „trefit“ optimální hudební doprovod. Sáhli po tři minuty a pětadvacet sekund dlouhé skladbě žánrově spadající mezi indie-rock. Obsahovala mimo jiné ženský hlas, rytmické tleskání lidských rukou, kytarová sóla, klavíry v pozadí, basovou linku a elektronické perkuse.

Pokusu se účastnilo 231 dobrovolníků, 163 mužů a 68 žen, jejichž průměrný věk byl necelých 36 let. Byli rozděleni do tří skupin, přičemž nejméně zábavy si užívala ta první, kontrolní. Té bylo nabídnuto jen pivo ve sklenici. Druhá skupina už měla zážitek pestřejší. Kromě sklenice totiž před sebou měli i lahev s potiskem, aby se ukázalo, jak silný vliv může mít na chuťový vjem etiketa a tvar produktu. Třetí parta si kromě sklenice užívala i hudebního doprovodu v pozadí.

Všichni respondenti měli nejprve odhadnout, jak asi bude předložený produkt chutnat, a popsat, co od něj očekávají. Po konzumaci měli zhodnotit, nakolik byla jejich představa o chuťovém prožitku naplněna. Výsledky jsou přitom cenným příspěvkem pro „sensploration“, tedy průzkum smysly a záměrnou smyslovou manipulaci. Jednoznačně ukázaly, že čím více stimulů bylo ve hře, tím více narůstala i chvála předloženého piva.

Vykřesávání surových dat ze získaných dotazníků bylo samozřejmě namáhavou prací. Výzkumníci museli odstínit celou řadu zkreslujících faktorů. Jsou si však jistí, že se dobrali jasného zjištění. „Můžeme říci, že jsme byli svědky toho, jak se konzumenti cítili mnohem spokojenější, když si vychutnávali nápoj spolu se zvuky, které bezprostředně odrážely jeho identitu,“ říká Cavalho. „Bylo to, jako by se prožitek z hudby transformoval do navýšení chuti piva.“

Felipe Reinoso Cavalho považuje svůj úspěšný pivní průzkum za začátek nové éry. A již dnes plánuje další studie. Chce pokračovat v průzkumu senzorické manipulace a zjišťovat, jak různě modulované zvuky ovlivňují hořkost, kyselost, sladkost a slanost nápojů a pokrmů.

Nebavilo je pít pořád stejná piva, a tak si v Ostravici postavili vlastní pivovar

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaBeskydský

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Život v krajině beskydských kopců nabízí sám o sobě spoustu krás, které jezdí obdivovat lidé z nejrůznějších končin celé republiky. Jedním z turistických cílů je už třetím rokem taky pivovárek v obci Ostravice, která je jinak proslulá jako ráj chatařů. Postupně se však stává významným bodem na pivní mapě našeho kraje.

Co vlastně stálo za vznikem Beskydského pivovárku? „Vzniklo to úplně snadno. S kolegou jsme dlouho pracovali pro jeden nadnárodní pivovar a po mnoha letech už nás nebavilo pít pořád těch pár piv, která se tam vyráběla. V době před třemi čtyřmi lety nebyla jiná cesta, jak zkusit jiné pivo, než si postavit svůj pivovar,“ říká Dušan Holý, jeden z jednatelů ostravického minipivovaru.

Nápad postavit pivovar v obci s pouhými 2 400 stálými obyvateli se nezrodil jen tak. Roli hrál jednak jejich osobní vztah k podhorskému regionu, ale taky blízkost vynikajícího zdroje vody z přehrady Šance a fakt, že díky turistům se Ostravice „zvětšuje“ o tisíce potenciálních zákazníků.

Po prvotních myšlenkách během roku 2012 následovala rekonstrukce objektu v jednom z hospodářských areálů obce, instalace tuzemské pivovarské technologie a realizace ochutnávkové hospůdky, v níž si můžete kromě piva dát i domácí sýrové speciality. Pátého března 2013 pak byla na světě první várka beskydského piva.

„Od počátku jsme náš záměr koncipovali jako produkční pivovar s tím, že v naší hospodě prodáme jenom malý díl toho, co vyrobíme. Chtěli jsme prodávat především do jiných hospod,“ uvádí zástupce pivovaru a my se už pojďme blíže seznámit s jeho pivy, fungováním i podnikatelskou filozofií.

Sázejí na trénink chuťových pohárků
S jasnou vizí produkčního pivovaru souvisela také představa o nabídce piv, která měla být opravdu pestrá. „Nechtěli jsme se specializovat jen na ležáky. Chtěli jsme vařit piva typu Ale, IPA, občas i pivo, které je původem z Británie, Belgie či Německa. To proto, aby u nás zákazníci mohli trénovat svoje chuťové pohárky,“ vysvětluje Holý.

To však neznamená, že byste v Beskydském pivovárku nenarazili na českou klasiku, kterou zastupuje Beskydský ležák. Vedle něj je to stabilně taky polotmavý vídeňský ležák zvaný Beskydian Bandit a Beskydské hořké, což je svrchně kvašený speciálu typu IPA (Indian Pale Ale).

Vše jsou to poctivé přírodní nápoje vyrobené z čistého sladu, chmele, vody a kvasnic. Kromě toho je každý týden v nabídce další speciál.

„Když vaříte pivo, které je z novozélandského chmele, ono prostě chutná jinak. Není to o tom, že by ten chmel byl lepší než český, ale on je jiný. Více voní a má jiné vlastnosti,“ doplňuje náš průvodce. Samostatnou kapitolou jsou pak ochucená piva, která původně vařit nechtěli, ale nakonec převážila touha vyjít borůvkovým, višňovým či medovým mokem vstříc ženám.

Praxe však přinesla docela překvapivá zjištění. „Nakonec to dopadlo úplně jinak. Zjistíte, že přijde parta havířů a v pohodě pijí celý večer borůvku. I když jsem dvacet let dělal v pivovarnictví a myslím si, že o tom něco vím, tohle jsem vůbec neuměl odhadnout, to nejde,“ přidává úsměvný pohled na dění v pivovárku jeden z jeho provozovatelů.

Odbyt stojí na dvou nohách jménem chataři a velká města
I tato zkušenost pana Holého jen utvrdila v tom, že trh minipivovarů se chová úplně jinak, než byl zvyklý u velkovýrobce. Dojem vzájemné konkurence „malých a velkých“ je podle něj spíše zdánlivý. „Oba trhy existují vedle sebe, ale nekonkurují si. V drtivé většině je to tak, že dodáváme do ochutnávkových hospod, které prodávají jen piva z malých pivovarů,“ vnáší jasno do situace na trhu.

Jeden z klíčových cílů jejich produkce tedy známe. Jaký je ten další? „Dá se říct, že stojíme na dvou nohách. Jednak je to prodej ve velkých městech, jako je Ostrava, Praha, Brno, Olomouc či Žilina a pak taky prodej takzvaně kolem komína tady na Ostravici. Lidé si postupně zvykli k nám jezdit hlavně pro patnáctilitrové sudy na víkend,“ poukazuje Holý na zájem ze strany chatařů.

Chtějí přinášet kvalitu z celého světa
Když přijde řeč na to, zda některé z jejich piv patří mezi jasné oblíbence zákazníků, přichází odpověď, že je to vyrovnaná soutěž. Zájem se v ní rovnoměrně dělí mezi ležáky, Beskydské hořké a další speciály. To naznačuje, že pestrá nabídka je tím, co dnes lidé očekávají v mnohem větší míře než kdysi.

Minipivovary tak zřejmě prožívají „zlaté“ časy pro svůj růst. Vidí to podobnou optikou i znalci z Ostravice? „Podle mého názoru se vracíme k normálu, k tomu, jak to mělo vypadat už kdysi. Komunismus pivovarskou tradici bohužel na nějakou dobu zpřetrhal, teď se k tomu vracíme. Nevidím v tom nic zvláštního. Trh roste prakticky z nuly, takže chvíli trvá, než se nasytí,“ myslí si Holý.

Na současné podobě světa minipivovarů jej těší mimo jiné otevřené a přátelské vztahy, které v tržním prostředí nejsou úplně typické. Inspiraci si mohou (nejen) v našem regionu předávat navzájem, ale jezdí za ní také do světa. Z beskydského pivovárku třeba až do daleké Kalifornie, která je od 70. let „zemí zaslíbenou“ pro malé výrobce.

Z těch se tam často stávají pivovary střední, které následně pohltí globální firma, čímž se uvolňuje prostor pro další a další minipivovary. Zda do takové fáze dospějeme i v českých podmínkách, se teprve uvidí.

„Naším cílem to není už z filozofických důvodů. Jsme pivovárek, takže nechceme být větší a větší. Ono zůstat malí má své výhody. Velcí výrobci musejí pivo zákazníkům tlačit, a to my nechceme. Chceme si partnery vybrat, a to takové, kteří se budou umět o pivo postarat a kteří nám mentálně vyhovují,“ upozorňuje Holý na nelehký úkol získat ty správné parťáky pro péči o nefiltrované a nepasterizované pivo.

„Naše vize spočívá v tom objíždět dál svět a učit se, jaká piva se v něm vaří. Ta pak chceme nabídnout našim zákazníkům. Cesta je v kvalitě a širokém sortimentu, nikoli v růstu,“ loučí se s námi průvodce z Beskydského pivovárku.

„Dej Bůh štěstí!“ A za týden u piva zase na shledanou.

Beskydský pivovárek
Místo: Ostravice 449
Druhy piv: aktuálně se čepuje Beskydský ležák 12°, Beskydian Bandit polotmavý speciál 13°, Beskydské hořké typu IPA 14°, Summer Day Ale 10°, Borůvkový ležák 12°, další piva jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, vzhledem k prodeji do hospod však 95 % produkce stáčejí do 15, 30 a 50 litrových sudů, nabízí také 1 a 1,5 litrové pet lahve
Výstav: přibližně 6 500 hektolitrů za rok

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.23.05.2017 15:024.978/4.978