Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Šest medailí pro Heineken na Zlaté pivní pečeti

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:České nápoje

Dvě zlatá, jedno stříbrné a tři bronzová ocenění pro piva a cidery z portfolia HEINEKENu. To je skvělý výsledek známé degustační soutěže Zlatá pivní pečeť, která se od 13. do 18. února konala na výstavišti v Českých Budějovicích. Ceny se vyhlašovaly v sobotu a převzal je ředitel a vrchní sládek pivovaru Velké Březno Michal Rouč, jehož pivo získalo první místo v kategorii světlých výčepních piv.

Vítězná piva uvařili sládci ve všech našich pivovarech. První místo v kategorii světlých výčepních piv patří Břežňáku světlému, který se prosadil v konkurenci celkem 41 přihlášených vzorků. Ocenění za třetí místo putovalo do Královského pivovaru Krušovice za Krušovice Černé. V této kategorii tmavých výčepních piv soutěžilo celkem 10 vzorků. Na bronzové příčce stál i pivovar Starobrno s nealkoholickým pivem Zlatopramen NA (20 vzorků).

„Naše velkobřezenská piva stávají „na bedně“ na různých degustačních soutěžích často, zejména speciál Březňák 14. Jak je vidět, daří se i dalším pivům z našeho portfolia, teď v Českých Budějovicích Březňáku světlému výčepnímu. Těší mě, že i degustátoři ocenili jeho výjimečnou chuť i vůni, za kterou vděčí trojitému chmelení i samotnému chmelu, žateckému poloranému červeňáku. Štamgasti mají Březňák světlý výčepní rádi, protože se snadno pije a dobře zažene žízeň. Nazlátlá barva navíc dobře lahodí oku,“ konstatoval ředitel s vrchní sládek pivovaru Michal Rouč.

Mimořádně se dařilo i ciderům z portfolia HEINEKENU, které nedaly konkurenci žádnou šanci a obsadily všechny tři medailové pozice. První místo patřilo cideru Strongbow Gold Apple, druhé místo Strongbow Dark Fruit a třetí skončil Strongbow Elderflower.

Zlatá pivní pečeť je největší, nejstarší a nejprestižnější soutěž v České republice vůbec. Letos se konala už po sedmadvacáté. O kvalitě soutěže svědčí zájem domácích i zahraničních pivovarů ze všech pivovarských velmocí. Degustační soutěž je anonymní a dohlíží na ni profesionální certifikační autority a odborníci. Jedním z garantů je například Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

V Kutné Hoře se začalo vařit pivo

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Kutnohorský deníkAutor:Diana KovandováMěšťan. Kutná Hora

Měšťanský pivovar v Kutné Hoře v Lorci zahájil 20. února vaření první várky piva v rekonstruovaném pivovaru.

Základem Měšťanského pivovaru v Kutné Hoře bude produkce klasické řady spodně kvašených piv českého či plzeňského typu, tedy 10°, 11°, 12 °. Piva se v kutnohorském pivovaru budou vařit v ocelových varnách vždy tradiční českou metodou.

Ve sklepních tancích pivo zraje jeden až tři měsíce. Pokud půjde vše tak, jak má, první kutnohorské pivo si budou moci lidé koupit na začátku dubna.

vaří pivo v malešovské tvrzi

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Kolínský PRESSAutor:Jiří ČervínMalešov

Pokud jste ještě nepodnikli výpravu do 25 kilometrů vzdáleného Malešova, vězte, že výlet stoji za to. Krajině dominuje impozantní tvrz a kaple sv. Václava, vidět tu můžete údolí s přehradou Vrchlice a malebné okolí.

V roce 2002 se skupina přátel rozhodla rekonstruovat zdejší rozpadající se středověkou tvrz. Rekonstrukce tvrze později vedla i k vytyčení dalšího cíle, oživit pivovar ze 16. století. Letos v něm začali vařit pivo. Za Přátelský pivovar nám na otázky odpověděl Jan Prokop.

Jaká je historie vaší výrobny piva?
Naše značka vznikla v roce 2013. Tehdy jsme se rozhodli pro nelehký úkol, znovuobnovení pivovaru v Malešově. Původně jsme spolupracovali s Pivovarem Břevnov, od kterého jsme odebírali pivo a prodávali ho pod svou značkou. V roce 2015 jsme začali vařit vlastní recepturu India Pale Ale v spřáteleném pivovaru. Na přelomu 2015/2016 jsme byli - jako první minipivovar v ČR - úspěšní v české crowdfundingové kampani a díky tomu jsme mohli vytvořit další 2 receptury na Světlý ležák plzeňského typu a Pšeničný Weizen heffe. Od té doby vaříme tato piva v pivovaru Zloun a pražském Pivovarském domě. Od dubna 2016 probíhala rekonstrukce prostor našeho pivovaru v Malešově. Stavba byla úspěšně dokončena letos v lednu. Nyní již vaříme naše pivo ve vlastním provozu. Zde do budoucna plánujeme i otevření výčepu, víkendový provoz a pořádání nejrůznějších akcí pro veřejnost. Prostory pivovaru jsou rovněž připravené pro pořádání soukromých či firemních akcí nebo svateb.

Kde tedy nyní vyrábíte pivo?
Vlastní provoz jsme spustili před několika dny v Malešově. Část produkce stále vaříme v pivovaru Zloun.

Jaké druhy piva nabízíte?
Ležák Světlý 12°, India Pale Ale 14°, Weizen Heffe 11° a 9 Mile Ale 9°. Na sezónu 2017 chystáme Desítku 10°, Březňák polotmavý 11°, Stout 15° a další sezónní speciály.

Dají se vaše piva sehnat v Kolíně?
Ano. V současnosti dodáváme naše pivo do hostince U Tří pírek a do prodejny Pivo Keltner.

Opravdu používáte vodu z přehrady Vrchlice?
Vodu bereme z řadu. Vzhledem k tomu, že Vrchlice zásobuje pitnou vodou Kutnou Horu a okolí, lze říci, že bereme vodu z Vrchlice,

Jak nyní funguje tvrz v Malešově?
Tvrz je otevřena pro veřejnost jen ve vybraných dnech, kdy zde pořádáme různé akce jako Dobývání Malešova, Advent apod. Pokud se o víkendu zastaví turisté u brány, rádi je pustíme dovnitř, aby si tvrz prohlédli. Tvrz je rovněž k dispozici k pronájmu jako místo pro nejrůznější akce, svatby nebo jako filmová lokace.

Pánové, víte o tom, že pokud budete pít pivo, budete mít lepší erekci?

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:FarmaZdraví.czAutor:Zuzana Shilla Nováková

Ba naopak, alkohol rozhodně nesnižuje sexuální schopnost u mužů. Alespoň tak se na to tváří věda co se týče otázky konzumace piva.

Současné výzkumy ukázaly, že alkohol sice snižuje sexuální libido, a tak i sexuální energii, ovšem neplatí pro pivo.

Sexuolog Kat Van Kirka totiž zjistil, že několik sklenic piva před samotným sexuálním aktem, funguje naopak jako afrodiziakum. To zlepšuje nejen touhu, ale i výkon. Právě v publikaci „Solutions for marital sex: Real guide to save sex life“ tento autor hovoří o čtyřech alternativách, jak se lze těšit ze zlatého moku.

Je to větší výdrž, která potěší nejen ženu, ale i ego samotného muže. Pivo totiž uvolňuje rostlinné látky – fytoestrogeny, které se chovají jako ženský pohlavní hormon a oddalují orgasmus.

Intenzivní erekce je zase možná díky velikému množství železa, které pivo obsahuje. železo stimuluje krevní oběh.

Pivo také snižuje riziko srdečního infarktu, proto muži, které pravidelně popíjejí tento mok, jsou zároveň více odolní během fyzické aktivity. Mají o 31 procent nižší riziko postižením infarktem, mozkovou mrtvicí nebo vznikem dalších srdečních chorob.

I za lepší trávení může pivo, které pomáhá vyrovnávat metabolismus. Kromě toho je bohaté na probiotika nebo vitamín B.

Extra chmelená 13°, těšte se na Hromnice na další speciál

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:České nápojeLitovel

„Na Hromnice, chmelu více!“ zaveleli sládci v pivovaru Litovel. A po dvou letech znovu uvařili pivní speciál - Extra chmelenou 13°. Nefiltrovaný kvasnicový mok je prvním z osmi speciálů, který tradiční pivovar z Hané letos připraví. Obliba pivních speciálů totiž rok od roku roste. Podle průzkumu společnosti Instant Research jen v Olomouckém kraji pije speciály vydané na svátky a jiné příležitosti každý třetí pivař.

Pivaři na Hané mají další důvod k radosti. Z ležáckého sklepa pivovaru Litovel se mezi ně opět dostává Extra chmelená 13°. „Každé pivo u nás vaříme s láskou, extra chmelená 13° ale navíc dostala do vínku dochmelení vybranými tuzemskými chmely za studena. Má proto nezapomenutelnou chuť, v které se prolíná intenzivní hořkost a lahodná jemnost,“ říká o speciálu sládek Petr Kostelecký z Pivovaru Litovel.

Nejen na hromnice chmelu více

Speciál připravili sládci z pivovaru jako oslavu svátku Hromnic. Ty v lidovém pojetí symbolizují návrat světla, příslib jara a ochranu před bouří. Toto nefiltrované kvasnicové pivo tak mohou pivaři najít na výčepech od začátku února jen do půlky března. Potom se lidé mohou těšit na další přírůstky do rodiny pivních speciálů z Litovle. Oblibu si v minulých letech získal třeba zelený speciál Litovel Patrik, který se čepuje v období Velikonoc. Rok od roku přitom poptávka po pivních speciálech mezi milovníky „tekutého chleba“ stoupá.

A přece roste! I na Hané!
Češi a Moravané v posledních letech přišli pivním speciálům na chuť. Každý třetí člověk rád ochutná při sváteční příležitosti některý z pivních speciálů. „Trendem posledních let, a to nejen v tuzemsku, jsou silnější vícestupňová piva a různé pivní speciály,“ dodává Petr Kostelecký, sládek Pivovaru Litovel. A platí to i na Hané, kde pivu zdatně konkuruje slivovice. Přesto 4 pivaři z 10 dávají v Olomouckém kraji o svátcích přednost právě pivním speciálům před klasickým světlým výčepním pivem. Ukázaly to výsledky průzkumu Pivovaru Litovel realizovaného pomocí Instant Research společnosti Ipsos.

Léčivé schopnosti piva, o kterých nemáte ani tušení

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Prostřeno.czAutor:Lenka Urbanová

Jedno vychlazené vydá za celou lékárnu? Vypadá to tak. Četné výzkumy ukazují, že pivo snižuje riziko rakoviny, cukrovky, a dokonce posiluje kosti. Jenže to zdaleka není všechno. Benefity zlatavého moku vás pořádně překvapí!

Ač se to nezdá, teď možná všechny ženy pochopí svoje muže, kteří každý týden chodí „na jedno“. Oni možná vědí, proč do sebe pivo ládují horem a dolem!

Prevence mrtvice
Pivaři, kteří dodržují denní limit jednoho půllitru, si mohou zhluboka oddechnout. Mají totiž o polovinu menší riziko, že je postihne mozková příhoda. Uvádějí to vědci z americké Harvard Medical School. Podle jejich názoru požití chmelového nápoje dělá tepny pružnější a to umožňuje plynulé proudění krve.

Zlepšuje kvalitu pokožky
Pivo je vážný konkurent všemožných kosmetických výrobků. Obsažené vitaminy B1, B2, B6 a kyselina listová podporují metabolismus, tvorbu kožního pigmentu a celkovou regeneraci kůže.

Prospívá mozku
Paměť, prostorová orientace, soustředění, řeč. Na všechny tyhle funkce mozku má pivo pozitivní vliv. Respektive přírodní antioxidanty, ze kterých se (kromě jiného) skládá. A protože číhají v každé lahvi, ukázková koncentrace a spousta nových vědomostí vás nemohou minout.

Snižuje krevní tlak
Tenhle medikament si nejspíš spousta pacientů s vysokým krevním tlakem nechá líbit (i když v žádném případě nenahradí léky předepsané lékařem). Je vědecky dokázáno, že draslík v pivu snižuje krevní tlak. Samozřejmě pouze v případě, že se jedná o rozumnou pivní konzumaci. Nadměrné popíjení vede k poruchám srdečního rytmu.

Udržuje trávení v kondici
Z piva se raduje i zažívání, protože zlatavý mok mu usnadní jeho nelehkou práci. Hořké látky chmele v kombinaci s potřebnou dávkou oxidu uhličitého stimulují tvorbu slin a trávicích šťáv. Zároveň prokrvují sliznice. To útroby udržuje dobře naladěné!

Elixír života
Američtí vědci zkoumali výsledky několika studií, které byly zaměřeny na pití piva. Z výsledků se zjistilo, že zodpovědní konzumenti se dožívají vyššího věku - na rozdíl od abstinentů. Možná je to náhoda, ale na každém šprochu… Dejte si také jedno, čistě pro jistotu!

Zpátky do hospod. Lidé se vrací k točenému pivu

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Deník.czAutor:Jan Klička

Několikaletý propad sudového piva se podařilo zastavit, naznačují první data za loňský rok.

Když pivo, tak „lahváč" a do hospody spíše za odměnu.

Takový postup volí milovníci pěnivého moku přibližně od roku 2008, kdy u nás začala (i vinou vyšší spotřební daně) citelně klesat spotřeba točeného piva.

Podle posledních dat za rok 2015 je podíl spotřeby sudového piva 37 procent (meziročně o tři procenta méně) a vedle toho o šest procent narostla spotřeba tankového piva. Hospody tak zůstaly „na svém", či dokonce mírně rostly.

Tento trend by měl vydržet i ve statistice za loňský rok. Naznačuje to analýza společnosti Data Servis, která monitoruje chování zákazníků na vzorku devíti tisíc hospod a restaurací po celém Česku. „V posledních dvou letech, 2015 a 2016, pozorujeme pozitivní trend v návštěvnosti hostů, kdy vidíme meziroční nárůst šest procent v letech 2014/15 a další tříprocentní nárůst v letech 2015/16," říká Marcela Šimková, šéfka Data Servis. „Celková spotřeba piva v hospodách a restauracích po mnoha letech přestala klesat a za poslední dva roky se drží na stabilní úrovni," konstatuje.

Tvrdá data o loňském výstavu a spotřebě zveřejní Český svaz pivovarů a sladoven (ČSPS) na jaře. Opatrný optimismus ale zní od výrobců už nyní. „V meziročním srovnání dochází k mírnému nárůstu spotřeby piva o tři procenta," říká ředitel pivovaru Litovel Lumír Hyneček s tím, že na Hané však už dnes produkují víc točeného než lahvového.

Návrat do hospod, zatím bez konkrétních dat, potvrzuje i jednička na trhu. „Bezkonkurenčně největší výtoč si v hospodách drží tradičně české světlé spodně kvašené pivo. Lidé si ale v posledních letech ve velkém oblíbili také ležáky, což se týká i limitovaných várek," říká Pavel Zítek, hlavní sládek pivovaru Gambrinus. „Zda se lidi do hospody budou vracet, je hodně na hospodském a výčepním," říká Zítek, který už devět let školí hostinské v kurzech.

Pivo k jídlu
Podle průzkumu Data Servisu si celkem 56 procent mužů a 28 procent žen v restauraci pravidelně objednává pivo k jídlu. Výčepní piva (desítky) loni tvořila 31 procent produkce a pijí se hlavně ve všední den. Ležáky (11° a 12°) tvoří už 57 procent hospodské výtoče a hosté je žádají především v pátek a sobotu. Tmavé pivo loni podle Data Servisu tvořilo čtyři procenta hospodské produkce a zbylých osm procent patřilo speciálům a pivním nápojům.

Podle někdejšího výkonného ředitele ČSPS Jana Veselého je nárůst lidí v hospodách zásluhou i turistů. „V některých lokalitách dnes sedí stejný počet domácích jako zahraničních hostů," podotýká Veselý. Obecný fakt, že lidé chodí méně do hospod, ale platí i pro západní Evropu. „Potýkají se s tím i tradiční pivní země, jako je Belgie či Německo," říká Veselý. Oceňuje proto, když i větší pivovary zařazují do nabídky sezonní speciály a tlačí na kvalitu výčepů.

Hospodské podnikání ale letos ovlivní dvě věci. Od konce května začne platit zákaz kouření, v průběhu roku se navíc projeví dopady elektronické evidence tržeb (EET). „Obavy, že provozovatelé začnou hromadně uzavírat své provozovny, se nepotvrdily," říká šéf litovelského pivovaru Lumír Hyneček. Část hospodských podle něj nakonec EET vzala „na milost", pořídili kasu a budou pokračovat, přestože původně zvažovali opak.

Jiří Boček aneb Jak uhájit Budvar před nájezdy Anheuser-Busch

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Česká poziceAutor:Miroslav PetrBudvar

„Ředitel je od toho, aby určoval směr, nějakou filozofii, náladu ve firmě. Nejde jen o čísla, obchodní výsledky, ale i o nastavení nějakého prostředí ve firmě. Neřekl bych vztahy, spíš prostředí,“ říká v rozhovoru Jiří Boček, který 25 let řídil Budějovický Budvar a o uplynulém silvestru tento post kvůli zdravotním problémům opustil.

Pětadvacet let řídil Jiří Boček Budějovický Budvar a stal se tak u nás jedním z nejdéle sloužících šéfů ať už státních, nebo soukromých firem. O uplynulém silvestru svoji funkci kvůli zdravotním problémům opustil. Předtím ještě posbíral řadu významných ocenění, například od České a moravské pivovarnické akademie, Československé obce legionářské i od prezidenta Miloše Zemana – Medaili Za zásluhy o stát v hospodářské oblasti.

Nastal čas rekonvalescence, koníčků, postupně i sportu, který vždy patřil k jeho životu, zdokonalování znalostí němčiny a angličtiny i domácích prací – jak sám s lehkou nadsázkou říká. Dnes 59letý Boček působí dojmem kliďase, vtipálka, ironického glosátora – ale je možné, že umí v případě potřeby zvýšit hlas. A také dojmem člověka, který má rád pořádek. Nejen ve firmě, ale i u sebe sama. Svůj pracovní stůl v kanceláři průběžně udržoval vzorně uklizený, vyrovnané desky a dokumenty lícovaly s hranou stolu... Skoro při každé mé návštěvě za posledních mnoho let.

Budvar jako jeden ze dvou státem ovládaných pivovarů (druhým je malý Pivovar Vyškov, zatížený církevní restitucí) za Bočkova řízení skoro čtyřnásobně zvýšil produkci, na rozdíl od většiny velkých konkurentů roste v poslední době dvouciferným tempem, štědře investuje, a přitom ještě posílá do státní pokladny stamiliony.

Odborník na ochranné známky
K pivu má Boček blízko od dětství, jeho otec Karel Boček v pivovaru také pracoval, a dokonce jeden čas (v letech 1968 až 1973) podnik řídil. Jiří v roce 1983 nastoupil v jeho stopách a dotáhl Budvar do role čtvrtého největšího výrobce piva v Česku. Když v roce 1991 tehdejší ministr Bohumil Kubát jmenoval Jiřího Bočka v pouhých 33 letech ředitelem podniku, mělo to být původně jen na tři měsíce. Nakonec z toho bylo čtvrt století. A krušná byla hned úvodní devadesátá léta.

Budvar bylo nutné personálně oddělit od menšího Budějovického měšťanského pivovaru (Samson), vybudovat vlastní prodejní síť do zahraničí, zřídit po Česku distribuční střediska, modernizovat zaostalé technologie... V té době se chystala i privatizace Budvaru, Boček a další vrcholní manažeři založili firmu MBB, se kterou chtěli podnik získat. Projekt manažerské privatizace definitivně spadl pod stůl až pádem vlády Václava Klause. V dalších letech sice politici tu a tam přišli znovu s myšlenkou prosperující podnik někomu prodat, ale záměr už nikdy neprošel.

S tím souvisí i možná největší Bočkova výzva – o Budvar usiloval i světový rival v boji o Budweiser a další chráněné značky: americký gigant Anheuser-Busch. A když nemohl český podnik získat, pokusil se dohodnout na rozdělení světových trhů. Samozřejmě výhodně pro Američany. Když se ani to nepodařilo, nastala smršť žalob a známkoprávních sporů.

Z Bočka se díky zapojení zkušených právníků stal odborník na ochranné známky. A úspěšný: v letech 2000 až 2016 bylo definitivně ukončeno 197 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál 136 případů a deset sporů skončilo smírem nebo remízou.

Nadhled
Jiří Boček nemá manažerské ani ekonomické vzdělání a v rozhovoru říká, že vedení firmy je z velké části o zkušenosti nebo schopnosti. Dobrý manažer podle něho také musí mít nadhled: „Ten je strašně důležitý. Čím jste výš, musíte si ho víc zachovávat. Jinak vás to uvláčí, usmýká, když se budete nořit do detailů a řešit kdejakou blbost.“

Dnes Jiří Boček vzpomíná: „Vzít tehdy místo ředitele byl i závazek vůči tátovi. On také pracoval v Budvaru celý život, někdy od roku 1946. Dotáhl to až na výrobně technického ředitele. Asi dva roky zastával i funkci ředitele Budvaru. K tomu řemeslu mě přivedl a mě to bavilo. Vím, jak mu pivovar a jeho značka ležely na srdci. A kromě závazku to byla pro mne obrovská motivace.

Takže myslím, že mohu ředitelování a Budvar opustit s klidným svědomím, protože jsem si splnil svůj určitý závazek vůči tátovi i dlouhodobý cíl pozvednout značku na nějakou významnou úroveň. Kdyby táta dneska podnik viděl, byl by hodně nadšený.“

LIDOVÉ NOVINY: Kolik za vašeho otce Budvar vyráběl piva?
BOČEK: Výstav se pohyboval kolem 350 až 380 tisíc hektolitrů. Ale nešlo jen o produkci. Pivovarnictví bývalo takovou popelkou potravinářského průmyslu, stát prioritně investoval do mlékáren, masného průmyslu nebo do pekáren. Ty priority se daly poznat i podle toho, kolik se za socialismu postavilo mlékáren, pekáren a kolik pivovarů. A ty se tehdy, jestli se nepletu, postavily jen dva.

LIDOVÉ NOVINY: Jeden v Nošovicích...
BOČEK: ... a druhý v Mostu. Z toho Most je už zavřený.

LIDOVÉ NOVINY: Byly v těch 25 letech i menší, dílčí cíle, které se vám podařilo nebo i nepodařilo splnit?
BOČEK: Řada. Prvním bylo rozdělení personální unie ve státním podniku Pivovary České Budějovice: ředitel Budvaru byl zároveň ředitelem Pivovarů České Budějovice, kam patřil i dnešní Samson. Další mezník byl, jak převzít zahraniční obchod, protože dřív se naše pivo prodávalo přes Koospol. Na začátku devadesátých let byl také velký převis poptávky po našem pivu, přitom ale byl pivovar obrovsky podinvestovaný. Akutně jsme tak řešili navýšení kapacity i prakticky kompletní modernizaci.

LIDOVÉ NOVINY: Do výčtu určitě patří i spory s Američany...
BOČEK: V devadesátých letech se jednalo s AnheuserBuschem. Měli zájem se podílet na privatizaci a pak tu byla známkoprávní dohoda: chtěli si rozšířit obchodní teritorium na úkor Budvaru. To bylo hlavní jádro sporu. Zlomový a asi nejpodstatnější bod v té novodobé historii přišel na začátku devadesátých let: jak se postavit k privatizaci?

Mohli jsme si, jak bylo tehdy zvykem, říct – k modernizaci podniku se přistoupí až po privatizaci. Anebo že kvůli chystané privatizaci rozvoj podniku nezastavíme a budeme v ní pokračovat. To, že jsme zahájili rozvoj pivovaru bez ohledu na diskuse o privatizaci, bylo klíčové a zásadní rozhodnutí, protože jsme si na modernizaci vytvořili dostatečné finanční prostředky, byli jsme to schopni provádět z bankovních úvěrů, které jsme rychle začali splácet, a od roku 2000 jsme dodnes nepotřebovali žádný investiční úvěr. Přitom jsme dokázali uspokojit rostoucí poptávku po pivu.

LIDOVÉ NOVINY: Během studií jste se naučil, jak pivo uvařit. Posledních 25 let jste asi ještě víc potřeboval manažerské znalosti a schopnosti. Ekonomiku jste ale nestudoval...
BOČEK: Ne. Je to také z velké části o zkušenosti nebo schopnosti. O nastavení organizační struktury a organizaci práce. To je pro ředitele úkol číslo jedna a člověk se to musí naučit od života. Mám rád, když se vytvoří nějaký rámec. Kvalitní rámec. A není nic horšího, když se stane nějaký malér, než začít okamžitě měnit procesy nebo legislativu. Místo aby se potrestal dílčí prohřešek, začne se vymýšlet změna systému. Na to jsem alergický.

LIDOVÉ NOVINY: Čím to podle vás je?
BOČEK: Buď chybí odvaha prohřešek potrestat, nebo se strašně prodlužuje doba mezi porušením pravidel a trestem. Měla by být co nejkratší, ale u nás se podobné případy řeší naopak tak, že se vymyslí zákon nebo nějaké plošné opatření, kterým se trestají úplně všichni.

LIDOVÉ NOVINY: Tím myslíte například zavedení EET?
BOČEK: Ano. Ale nejenom. Měli bychom mít sílu, aby vymahatelnost práva byla efektivní a rychlá. Jako je tomu třeba v Německu nebo Rakousku, kde jako jednatel společnosti uděláte nějaký prohřešek nebo trestný čin a jsou schopni vás velmi rychle potrestat. Tady se dějí závažné věci a řešení se táhne deset let, nikdo se nediví, věřitel je v horší situaci než dlužník a podobně. To je špatně.

LIDOVÉ NOVINY: Jednu životní etapu jste si splnil. A co nyní?
BOČEK: Mám před sebou další. Uzdravit se. To je projekt číslo jedna. Mám rád jedno: mít ve věcech jasno. Potřebuju si všechno rozmyslet, určit si priority a nehonit deset věcí najednou.

LIDOVÉ NOVINY: To my muži prý ale stejně neumíme.
BOČEK: Neumíme dělat několik věcí najednou. To umí ženy: vaří, u toho perou a ještě si odskočí žehlit. Kdežto my prostě vaříme a dokončíme to. Pak pereme a dopereme. A pak jdeme žehlit. Ale já to myslím spíš ve vztahu k tomu, mít správnou volbu. Dnes člověk trpí tím, že je strašně moc možností a z nich si musíte vybrat. Nejhorší je, když podlehnete a chtěl byste využít každou. To se nedá. Dostal byste se pod psychický tlak. Největší umění opravdu je si vybrat.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte správně vybrat.
BOČEK: A nelitovat, že jsem si z té obrovské hromady možností vybral jenom jednu a ty ostatní jsem nevyužil. Vždyť je můžu využít třeba až někdy později. Nemusím hned. A tohle je hodně osvobozující.

LIDOVÉ NOVINY: Když se člověk z ničeho nic dozví, že má hodně vážnou nemoc, je to šok. Prožil jste jej, nebo jste byl toho největšího ušetřen, protože na vás nádor začal dotírat postupně?
BOČEK: Bral jsem to zpočátku hodně s nadhledem. Možná jsem to trošku podceňoval. Když to ale udeřilo potřetí a razantně, najednou jsem si připadal, jako když jedu na kole a někdo mi hodí klacek do drátů. Náhle stojíte na fleku. To vás samozřejmě vykolejí. Navíc když potom ležíte v nemocnici, nespíte a máte spoustu času přemýšlet o životě, o hodnotách... To je nejlepší životní školení.

Eskymáci mají pravidlo, že nejlepší náčelník je ten, který se potkal se smrtí – a přežil. Protože takový člověk si srovnal své hodnoty. A důležité je, že má nadhled. Čím jste výš, musíte si ho víc zachovávat. Jinak vás to uvláčí, usmýká, když se budete nořit do detailů a řešit kdejakou blbost.

LIDOVÉ NOVINY: Měl jste k tomu ještě výhodu, že jste vedl Budvar s lidmi, kteří uvažují v byznysu podobně jako vy.
BOČEK: No, říká se ale, že ryba smrdí od hlavy. I v tom dobrém smyslu.

LIDOVÉ NOVINY: Platí to i pro vás?
BOČEK: To nevím. Ale snažím se také řešit věci s nadhledem. Marná sláva, ředitel je od toho, aby určoval nějaký směr, nějakou filozofii, náladu ve firmě. Prostě nejde jen o čísla, obchodní výsledky, ale také o nastavení nějakého prostředí ve firmě. To je hodně důležité. Neřekl bych vztahy, spíš prostředí. Že se respektují nějaké zásady. Když se důsledně vyžaduje plnění pracovních úkolů. Prostě každý rád udělá něco, co má smysl. Mám na to jednoduchou poučku: pořádek se nedělá, pořádek se udržuje. Není nic horšího, než když chcete honem udělat pořádek.

LIDOVÉ NOVINY: Třeba?
BOČEK: Ohlásí se k vám návštěva, přijede tchýně. Nemusíte nahonem začít gruntovat – protože pořádek průběžně udržujete pořád. Zkrátka i v byznysu by měla být činnost spíš dlouhodobá, systematická. Tohle když se podaří naplnit v praxi, je to obrovská výhoda. A druhá věc, kterou mě naučilo například setkání se šéfy amerického gigantu Anheuser-Busch, je dlouhodobost personální politiky. Zejména řídících pozic a kariérní postup v rámci firmy. Známe přitom z USA různá doporučení, střídání zaměstnavatelů, progres, nové myšlenky a podobně. Jenže ono to má i negativa.

LIDOVÉ NOVINY: Anheuser-Busch fungoval jinak?
BOČEK: Dá se říci. Ptal jsem se jich proč. A oni mi význam dlouhodobých pozic vysvětlili jednoznačně. Je to zaprvé motivační prvek, že člověk může stoupat v rámci řídících úrovní. Ale také ti lidé s sebou pořád nesou informaci a kontinuitu procesů firmy. To je strašně důležité.

Vy můžete udělat chybu akorát na začátku, že vyberete někoho špatného. A když se neosvědčí, musíte se s ním rozloučit. Ale pokud je někdo schopný, vaší firmě jeho postup jen prospěje. Dlouhodobost je dobrá i v tom, že jste dlouhodobě schopni dodržovat nějakou strategii. Pokud je správná, máte vyhráno. Nejhorší je měnit strategii za pochodu.

LIDOVÉ NOVINY: Vypadá to, že máte za ty dlouhé roky společnost Anheuser-Busch jako největšího soupeře Budvaru dobře přečtenou.
BOČEK: Pravda, pár let jsme se setkávali, vyměňovali si názory...

LIDOVÉ NOVINY: Vážíte si lidí, kteří tu firmu řídí? Nebo řídili?
BOČEK: Teď už ne. Jsou tam po spojení s belgickým InBevem úplně jiní lidé. Když tam byl americký management, ještě za rodiny Buschů do roku 2009, a nyní pod vládou InBevu – to jsou dva rozdílné světy. Teď je to takové ve stylu: každé tři roky někdo jiný, progres, linka, na které můžete napráskat svého nadřízeného. Dělá to na mne dojem extrémně soutěživého až nepřátelského prostředí.

Americké manažery předtím jsem ale respektoval jako těžké profíky, kteří rozumí svému oboru, mají úctu k historickým kořenům své značky, firmě, lidem. Mají úctu k pivu, technologii vaření. Drželi vysoké standardy, přestože se na ně nadávalo, že sypou do piva rýži. Ale oni trvali na svém, takhle to chceme na základě tradice dělat, budeme dávat do piva rýži, protože jsme o tom přesvědčeni, bukové hobliny, protože to je nejlepší pro stabilizaci piva...

LIDOVÉ NOVINY: Bukové hobliny?
BOČEK: Ano, bukové hobliny. Při dokvašování v ležáckém sklepě je to jeden ze způsobů, jak stabilizovat pivo. Aby se nevysrážely bílkoviny, tak se tam buď přidávala takzvaná vyzina (látka získaná ze sušených plovacích měchýřů jeseterovitých ryb – pozn. red.), nebo se používaly hobliny. Buk má v sobě hodně tříslovin, které reagují s bílkovinami.

(Boček chvíli hledá ve vyklizené kanceláři aspoň jeden čistý papír, na který kreslí princip stabilizace piva – bukové hobliny se používaly v ležáckém tanku ve zvláštní děrované nerezové nádobě, patroně, podobně jako se například louhuje v hrnku čaj v sítku.)

To byl historický způsob stabilizace piva, který Anheuser-Busch v modernější podobě dlouho používal. Byli také první firmou, která zavedla v Americe chlazenou dopravu ve vagonech, aby pivo bylo pořád v nejlepší kondici.

LIDOVÉ NOVINY: Bavíme se stále o americkém Budweiseru?
BOČEK: Ano.

LIDOVÉ NOVINY: Takže se dá říci, že je to kvalitní pivo?
BOČEK: Je otázka, co si představit pod pojmem kvalitní pivo. Můžete kvalitu posuzovat mikrobiologicky, že pivo vydrží. Analyticky, že dodržujete správné postupy. Ale k tomu se spotřebitel nedostane. Ten má jen možnost ochutnat. A spotřebitel neříká, zda je pivo kvalitní nebo nekvalitní, posuzuje v rovině chutná/nechutná.

Americký Budweiser vznikl v St. Luis, což je zeměpisně na úrovni Sicílie, a tam nepotřebují žádný jakoby těžký nápoj. Ten vyžadují spotřebitelé víc na sever. Takže pro nás Středoevropany není americký Budweiser dobré pivo, nemá takovou pitelnost, podává se nejlépe z ledového kyblíku, zatímco naše piva o teplotě kolem sedmi až deseti stupňů. Zkrátka jsou to dva úplně rozdílné světy.

LIDOVÉ NOVINY: Jak hodnotíte americký Budweiser vy sám?
BOČEK: Má čistou vůni, čistou chuť, je to pivo s nízkou plností, s vysokým obsahem kysličníku uhličitého, takže má vysoký říz, ale pro mne jako Středoevropana nevyvolává chuť k dalšími napití.

LIDOVÉ NOVINY: Oceňuji, že umíte pochválit konkurenci, je-li v čem. To není v byznysu běžné.
BOČEK: K tomu člověk potřebuje nadhled, ale je to individuální. Důležité je umět rozlišit, pro jakou příležitost se daný výrobek hodí. Když zůstanu u těch nápojů, to je hodně emotivní záležitost. Jíst a pít se bude pořád. Je jen otázka co. Když si člověk dokáže udržet nadhled, řekne si – dobře, tohle je jiné pivo. Pokud jde o nějakou IPA (india pale ale) nebo anglický ale nebo nějaké pivo v americké hospodě, je dobré se vžít do role tamního spotřebitele. Pokud mu to chutná, tak je vše v pořádku. To je takový spotřebitelský pohled.

LIDOVÉ NOVINY: Co když se na pivo podíváte spíš z odborného hlediska?
BOČEK: Pak je důležité posuzovat, zda je chuťově a na vůni čisté. Podle toho poznáte, jaký proces probíhal v pivovaru. Důležité také je, že pivo by mělo pobízet k dalšímu napití. Tahle věc funguje v podvědomí mozku a těžko se to exaktně změří.

LIDOVÉ NOVINY: Pitelnost je ale subjektivní parametr. Pivovarský výzkumný ústav na to dělá rozsáhlé studie, ale pitelnost prostě nezměříte...
BOČEK: Máte pravdu. Pitelnost změříte jedině podle toho, kolik piv vypijete. Ale vážně. Změřit to opravdu nejde. Je to reakce podvědomí.

LIDOVÉ NOVINY: Není to spíš marketingový tah ve prospěch českých piv? Tvrdí se totiž, že ta mají pitelnost největší.
BOČEK: Určitě ne. Pitelností se zabývají i jinde ve světě. Ať je to Evropská pivovarnická konvence, nebo Světová pivovarnická asociace, tak jedním z jejich klíčových úkolů je nastavit pitelnost piva. A protože pivo je také byznys, tak se střetávají dvě věci: jednak představa sládka, jak by to jeho konkrétní pivo mělo chutnat, a druhá věc jsou čísla ekonomiky a nákladů na výrobu.

LIDOVÉ NOVINY: Což leckdy nejde dohromady.
BOČEK: Jednoznačně. A jakmile někdo začne říkat, podívejte, je zbytečné dávat do výroby kvalitní, a tudíž drahé suroviny, použijeme něco lacinějšího a také zkrátíme výrobu, „oni“ to stejně vypijou a nikdo nic nepozná, tak se potom dostanete do bodu, kde se to zlomí. A spotřebitel to pozná. V tu chvíli nastane problém, způsobený ořezáváním nákladů. A začne se náhle a urychleně bádat. Kdo to odnese? Výrobáci. Ekonomové se přestanou hlásit k tomu, že oni tlačili na úspory. A celá technologická veřejnost najednou začne bádat, jak to udělat, aby se pivu vrátila pitelnost.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to spotřebitel pozná?
BOČEK: Tak, že sedí, pije, najednou mu v podvědomí zazvoní a uvědomí si, že druhé pivo už nechce. To nezměříte, ale ono to tak funguje. Když vám naopak pivo umožní přejít po prvním napití do takové pochutnávací fáze, je to ideální. Je to jako s chlebem – dobrého piva se člověk nepřepije.

LIDOVÉ NOVINY: Nenapadlo vás krátit si čas léčby a rehabilitace psaním knížky o pivu a výrobě dalších nápojů?
BOČEK: Já jsem činorodý člověk, na psaní knížky bych neměl čas.

LIDOVÉ NOVINY: Opravdu? Co děláte, když už neřídíte Budvar?
BOČEK: Můj den je jednoduchý. Nejdřív se ráno podívám do světa prostřednictvím internetu, pak si čtu knížky v němčině a angličtině, abych se udržoval jazykově v kondici, pak sportuju, pak je oběd, pak si dám šlofíka a začnu plnit domácí úkoly, které mi doporučí manželka. Ale trochu víc vážně – jsem ve fázi, kdy člověk vypadne z dlouholetého pracovního vytížení po tom čtvrtstoletí v čele podniku. Zároveň si uvědomuju, že není lehké si najít program na celých 365 dní v roce. Zvlášť když nikdo nevíme, kolik těch roků ještě máme k dispozici.

Jiří Boček (59)
●Má za sebou studium pivovarnictví na učňáku, střední a pak i vysoké škole – pražské VŠCHT.
●Hned po studiu a vojně nastoupil v roce 1983 do Budvaru.
●Vystřídal pozice od technologa k podsládkovi, což je po sládkovi v podstatě druhá nejdůležitější funkce v pivovaru. Chtěl pivo vařit, jenže to se mu splnilo jen na osm let.
●V roce 1991 byl jmenován ředitelem podniku.

Národní podnik Budějovický Budvar
Rok 2015
●Uvařil 1,6 milionu hektolitrů piva. Nejvíc za 120 let existence pivovaru a meziroční nárůst o deset procent.
●898 tisíc hektolitrů je objem exportu (rekord), vývoz tvoří 56 procent celkové výroby.
●Utržil 2,47 miliardy korun, meziroční nárůst 5,6 procenta.
●Vydělal 350 milionů korun hrubého, meziroční nárůst 13,8 procenta.
●Vyváží pivo do 76 zemí světa – v roce 1991, v době Bočkova jmenování ředitelem, vyvážel do 18 zemí.

Jak šel čas v Budvaru
Produkce (hektolitrů)
1896*: 35 223
1989: 437 384
2015: 1 601 938
*) první celý rok fungování pivovaru (tehdy jako Český akciový pivovar)

Tržby (miliardy korun)
2011: 2,03
2012: 2,1
2013: 2,2
2014: 2,34
2015: 2,47

Zisk před zdaněním (miliony korun)
2011: 239,7
2012: 222,6
2013: 325,8
2014: 307,4
2015: 349,8

Celková produkce piva (miliony hektolitrů)
2011: 1,32
2012: 1,34
2013: 1,42
2014: 1,46
2015: 1,6

Holiday World a pivovar na lodi s pivy s názvy lodí čs. lodní flotily

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:První zprávyLoď

Co mají společného dvě tak odlišné zprávy, jako je mezinárodní veletrh cestovního ruchu Holiday World s pivovarem a ještě k tomu na lodi? Kupodivu poměrně dost.

Návštěvníci vstupního pavilonu s regionální turistikou tu totiž mohli skutečně ochutnat pivo, které doopravdy vaří v Praze na Vltavě. Navíc mají výrobky tohoto zajímavého a v Evropě unikátního pivovaru názvy po lodích bývalé československé námořní společnosti, když ještě existovala….

"Loď jsme přivezli z Hamburku. Původně se jmenovala Classic Queen," říká majitel a realizátor, Vojtěch Ryvola.

"Je to jedna z dvanácti lodí typu Moskva, které byly postavené pro bývalé NDR a jezdily po Berlínských jezerech. Potom, kdy je chtěli prodat do šrotu, část z nich Češi odkoupili a opravili. My máme vlastně čtvrtou loď tohoto typu, která se k nám dostala. Je z roku 1962. Má dva motory o výkonu 338 koní. Před prodejem sloužila pro okružní jízdy Hamburkem a pro tzv. párty cesty. Na jednom koncertu se prý na ní sešlo téměř 600 lidí. My jsme ji zachránili před sešrotováním, a přivezli ji v lednu minulého roku. Loď jsme v Děčíně kompletně zrekonstruovali. Práce na ní trvaly až do ledna tohoto roku."

Vlastník plavidla, Vojtěch Ryvola, původně postavil Děčínské obchodní centrum s pivovarem a pivovarskou restaurací. Převzal původní receptury od pivovaru, který v Děčíně působil od 19. stol. a obnovil tradici výroby piva v tomto městě. Následně podnik prodal a finance vložil do lodi.

"V současné době máme jedinou loď minimálně ve Střední Evropě, která má na palubě vlastní pivovar," tvrdí Stanislav Dvořák, další z přítomných u originálního výčepu, vyrobeného ze staré renovované dodávky.

"Tedy můžeme vařit přímo na lodi za provozu vlastní pivo. Víme snad jen o jednom pivovaru v Bratislavě, ale ten je postavený na pontonu, takže není schopný samostatně plout, což ho v očích nás od vody, trochu hendikepuje. My jsme jediná loď s vlastními motory, která je schopná plout, přestože to znamená spoustu starostí okolo. Například s dopravou surovin, skladováním, oddělenými prostory pro motory a palivo a mnohých dalších."

Loď je na rozdíl od mnohých restaurací na pevnině kupodivu prostorná. Její plná kapacita je 260 míst, tedy 80 míst v pivnici, 90 míst v restauraci na hlavní palubě a zhruba 90 míst na tzv. terase. Mají vlastní moderní kuchyň a jen do její výbavy dali pět milionů. Vaří především české speciality samozřejmě založené na pivě a pivovarnických produktech.

"Rád bych upozornil na fakt, že jsme otevřeli před pouhými čtyřmi dny, ale před tím jsme už stačili udělat něco jako zátěžový test, kdy jsme dokázali za pomoci další menší lodi připravit raut pro 360 lidí včetně nápojů," tvrdí Stanislav Dvořák. Mimochodem, pivoloď kotví na náplavce na Dvořákově nábřeží přímo pod Štefánikovým mostem. Jinak řečeno po lodnicku, jsou na stání pro kotvení číslo 18.

Zdejší varna je schopná uvařit na jednu várku 500 litrů piva, ale protože dělají denně dvě várky, tak denní výstav vychází na tisíc litrů. Zdejší piva pojmenovali podle názvů historických lodí.

"Vaříme desítku Legii, dvanáctku ležák Republiku a třináctku černý ležák Monarchii," dodává Vojtěch Ryvola.

"S jedinou výjimkou. Máme připravený speciální ležák typu porter s názvem Titanik, kdy várka obsahovala 34 % sladu, což po 8 až 12 měsících ležení bude asi nejsilnější pivo v Čechách. Samozřejmě, pokud do té doby neuvaří někdo něco jiného. Piva jsme pojmenovali podle lodí československé lodní flotily, tedy když ještě existovala. Proto názvy jako Legie, Monarchie, Republika apod. Rádi bychom tímto počinem alespoň připomněli dobu, kdy i my, Češi, jsme s vlastní flotilou křižovali oceány, a také obohatili Prahu o další unikát."

Už žádné levné pivo z plastu. Ruský boj s alkoholismem trápí světové pivovary

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Aktuálně.czAutor:Jana Kohoutová

Rusové omezují konzumaci piva a světoví výrobci počítají ztráty. V minulých letech výrazně klesl i český export piva do Ruska. Od ledna tam začal platit zákaz dovozu i produkce piva do plastových lahví s objemem větším než půl druhého litru. Od července Duma chystá rozšíření na veškeré pivo v plastu.

Spotřeba piva v Rusku klesá. Útlum zažívají snad všichni dovozci i domácí producenti.

Množství piva, které prodala společnost Heineken v Rusku v roce 2016, kleslo o dvoucifernou částku. "Máme za sebou pár těžkých let. Ruský trh jde dolů," okomentoval situaci generální ředitel Heinekenu Jean-Francois van Boxmeer.

Společnost proto svoji činnost v Rusku omezuje a hodlá se soustředit na více perspektivní trhy, mezi něž se řadí například Brazílie, Jihoafrická republika, Mexiko nebo třeba i Velká Británie a Vietnam.

Společnost Karlsberg odhaduje, že v následujícím roce klesne spotřeba piva na ruském trhu zhruba o pět procent. Pro Karlsberg, který generuje 16 procent ze svých zisků právě v Rusku, je to zvlášť nepříjemná situace. Generální ředitel společnosti Cees't Hart však současný vývoj sleduje s určitou nadějí. "V minulých letech se jednalo o vyšší, dvouciferná čísla," říká.

Zákaz plastů
Za poklesem konzumace piva v Rusku stojí rovnou několik faktorů. Velkou měrou přispívá hospodářská krize, díky níž ztrácí na síle rubl. Vedle toho sílí snahy vlády bojovat s nadměrnou konzumací alkoholu v zemi. Ta nejen zvýšila daně z alkoholu, ale zakázala i veškeré reklamy na něj.

Od začátku ledna navíc platí zákaz dovážet a vyrábět pivo do plastových lahví s objemem větším než jeden a půl litru. Vláda rovněž chystá rozšíření na veškeré pivo v plastu. Pokud se tak stane, dostane se pravděpodobně řada producentů do svízelné situace. Podle CNN, která se odvolává na ruskou pivovarnickou asociaci, se 42 procent spotřebovaného piva prodává právě v plastu.

Kritici opatření se ovšem domnívají, že zákaz plastů pouze Rusy přinutí ke konzumaci jiného druhu alkoholu - například levné vodky. Ruský tisk rovněž zmiňuje, že zákaz nepochybně přispěje k rozšíření ilegálního obchodu s pivem.

Český export klesá
Česká část pivovaru Heineken, která patří k největším vývozcům piva z Česka do Ruska, jde ale proti proudu. Loni export do Ruska zvýšila meziročně dvojnásobně na 40 tisíc hektolitrů. Problémy s plastovými obaly se jí netýkají.

"Do Ruska dovážíme lahve, plechovky a sudové pivo, jejichž objemy jsou velmi vyrovnané," říká Jana Austová Picardová, PR manažerka společnosti Heineken. Nejúspěšnějším českým pivem této značky v Rusku jsou Krušovice, které tam firma prodává jako prémiovou značku.

Jinak ale platí, že i český export do Ruska v posledních letech cítí tamní problémy. Podle statistiky české celní správy v roce 2008 české pivovary do Ruska vyvezly na 300 tisíc hektolitrů, ale v roce 2015 to bylo už jen 120 tisíc. Za rok 2016 ještě data nejsou, ale ke zvýšení vývozu zřejmě nedošlo.

"Celkový export podle předběžných čísel loni opět vzrostl, ale nemyslím, že se to týká i Ruska. Situace je tam, zejména z pohledu vysoké ceny dovážených piv, stále složitá," řekla Lidovým novinám výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.18.10.2017 21:555.615/5.615