Novinky a zajímavosti ze světa piva

Budějovický Budvar zvýšil loni zisk před zdaněním o 13,6 procenta na 422,5 milionu. Tržby z prodeje výrobků a služeb stouply o 10,8 procenta na rekordních 3,11 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl o 10,5 procenta na 337,1 milionu korun. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou Budvar zveřejnil ve Sbírce listin. Roste i zisk EBITDA (zisk před započtením úroků, daní a odpisů), za posledních pět let ho národní podnik navýšil téměř o 40 procent. Loni by tento zisk 765,2 milionu Kč, řekl ČTK ředitel Budvaru Petr Dvořák.

"Rosteme v objemech, ještě rychleji rosteme v tržbách a ještě rychleji v zisku. To je v byznysu ideální model, známka velmi zdravé firmy," řekl ČTK ředitel. Rok hodnotí jako úspěšný, plán loni v mnoha ohledech Budvar překročil. Provozní zisk stoupl loni meziročně o 35,5 procenta na téměř 450 milionů korun. V zahraničí loni utržil Budvar 2,3 miliardy korun, meziročně o 16,8 procenta víc. V Česku měl loni tržby 863,3 milionu, proti předloňsku podobné.

Loni uvařil Budvar rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo loni poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,02 miliardy. Loni vyvezl Budvar přes 1,3 milionu hektolitrů piva, export stoupl meziročně o 11,3 procenta. Byl to rekordní růst, v objemu i tržbách. Loni Budvar investoval 347 milionů Kč a čistý obrat překročil třetím rokem po sobě tři miliardy korun. Loni byl 3,29 miliardy Kč.

Export se v loňském roce podílel na výstavu ze 73,4 procenta, meziročně je to výsledek o 4,4 procenta lepší, vyplývá z výroční zprávy. Vývoz pomáhá Budvaru k lepším výsledkům dlouhodobě. Mezi pět největších odbytišť patří poslední léta Německo, Polsko, Slovensko, Rusko a Británie.

V řádech desítek milionů korun se na hospodaření pivovaru nepříznivě projevila covidová pandemie, kdy restaurace fungovaly omezeně. Negativně ovlivnilo výsledky také posílení kurzu koruny, hlavně v prosinci 2021. Naopak kladně se odrazil fakt, že Budvar se připravil na brexit: měl na tamním trhu zásoby a dokázal využít toho, že řada jeho konkurentů v Británii nedokázala loni zákazníkům dodávat, stojí ve výroční zprávě.

Podobně jako předloni, v prvním roce pandemie, rostla poptávka po baleném pivu. "Ze situace jsme těžili zejména na trhu v Německu, kde máme převažující podíl prodejů baleného piva," uvedl Dvořák. V Německu loni Budvar poprvé v historii prodal přes 500.000 hektolitrů. Rostly prodeje i na dalších klíčových trzích jako jsou Velká Británie nebo Slovensko.

V Česku se Budvaru dařilo loni posilovat prodej prémiových ležáků a také hořkého ležáku Budvar 33, který se loni podle podniku dostal mezi deset nejprodávanějších ležáků v ČR. Budvar také rozvíjel spolupráci s asi 30 minipivovary.

Pivovar měl loni procento zisku EBITDA vůči tržbám, takzvanou EBITDA marži, 25 procent, což je podle ředitele víc, než měly předloni některé jiné velké pivovary v Česku, které vlastní zahraniční majitelé.

Budvar je národní podnik, má asi 670 zaměstnanců.

Český stát by si měl nechat pivovar Budvar i proto, že díky němu šetří za propagaci země v zahraničí. Ředitel Budvaru Petr Dvořák tak reagoval na aktuální diskusi o možném prodeji pivovaru. Navrhla ho předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), podle níž není žádný racionální důvod, aby stát vlastnil pivovar. Firma měla loni procento zisku EBITDA vůči tržbám, takzvanou EBITDA marži, 25 procent, což je podle ředitele víc, než měly předloni některé jiné velké pivovary v Česku, které vlastní zahraniční majitelé. Většina z nich navíc na rozdíl od Budvaru odvádí veškerý zisk vlastníkům do zahraničí, uvedl Dvořák.

Proti případnému prodeji českobudějovického pivovaru se již dříve postavil ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). "Jednoznačně říkám, že Budějovický Budvar prodávat nebudeme," uvedl.

"Otázka nestojí, zda má stát vlastnit pivovar. Stát pivovar vlastní, pivo vaří. Otázka je, zda by měl stát pivovar prodávat, nebo nadále provozovat a jaké výhody převažují. Budějovický Budvar je velmi profitabilní podnik, pohybujeme se na špici odvětví. Jenom za loňský rok jsme vyvezli 1,3 milionu hektolitru našeho piva, to je 260 milionů půllitrů, konzumentů po celém světě," řekl Dvořák.

V pivovarnictví se podle něj porovnává hlavně EBITDA marže. Plzeňský Prazdroj ji má kolem 40 procent. "To je naprosto ojedinělá profitabilita i v mezinárodním srovnání. Na českém trhu měl Staropramen předloni kolem 15 procent, Heineken 13 až 14 procent. My jsme za loňský rok dosáhli 25 procent. Měli jsme loni lepší EBITDA marži než skupina Heineken nebo Carlsberg globálně či Staropramen v Česku," řekl ředitel. Loňské výsledky zatím Staropramen a Heineken nezveřejnily.

Slova Pekarové Adamové podle Dvořáka vyvolala nejistotu a zákazníci volají, zda mohou pokračovat ve spolupráci s Budvarem. "Přes 75 procent českého piva je v zahraničních rukách. Česká republika přitom historicky fungovala jako hlavní pivní inspirace pro svět. Tvořili jsme piva, podle nichž vařil pivo celý svět. Dnes určuje pivovarnictví u nás svět, což je škoda," řekl. Budvar spolupracuje asi s 30 malými pivovary.

Podle ředitele téměř všechny velké pivovary, které působí v Česku, odvádějí veškerý zisk vlastníkům do zahraničí. "My děláme opak. Prodáváme naše pivo v zahraničí v čím dál větších objemech a investujeme v Čechách," uvedl. Budvar dokončuje investiční rozvoj za víc než dvě miliardy Kč, který začal v roce 2015.

Poslední roky zvyšuje o desítky milionů Kč investice na mezinárodních trzích do známky Budweiser Budvar. Nedávno vyhrál spor se skupinou AB InBev (ABI) v Itálii. Nově tam může používat značku Budweiser Budvar. S ABI trvají desítky menších sporů. Budvar drží známku Budweiser Budvar ve většině Evropy, v USA používá značku Czechvar, v Asii většinově Budějovický Budvar.

Podle nové studie firmy Deloitte je Budvar ekonomicky efektivní. V růstu tržeb, hrubé marže i ziskové (EBITDA) marže dosahuje lepších výsledků než pivovarnictví ve většině zemí EU. "V druhém případě jsme porovnávali Budvar s hlavními pivovarnickými skupinami v Evropě a Severní Americe. I v tomto případě dosahuje českobudějovická firma mírně nadprůměrných výsledků u EBITDA marže, respektive srovnatelných výsledků na úrovni EBIT marže," sdělil ČTK David Marek z firmy Deloitte.

Loni uvařil Budvar se 670 zaměstnanci rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy Kč.

Český stát by si měl nechat pivovar Budvar i proto, že díky němu šetří za propagaci země v zahraničí. Ředitel Budvaru Petr Dvořák tak reagoval na aktuální diskusi o možném prodeji pivovaru. V polovině června to navrhla předsedkyně Sněmovny a šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Návrh ale odmítli mimo jiné ministři financí Zbyněk Stanjura z ODS i zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL.

Slova Pekarové Adamové podle Dvořáka vyvolala nejistotu a zákazníci volají, zda mohou pokračovat ve spolupráci s Budvarem. „Přes 75 procent českého piva je v zahraničních rukách. Česká republika přitom historicky fungovala jako hlavní pivní inspirace pro svět. Tvořili jsme piva, podle nichž vařil pivo celý svět. Dnes určuje pivovarnictví u nás svět, což je škoda,“ řekl. Budvar spolupracuje asi s 30 malými pivovary.

„Otázka nestojí, zda má stát vlastnit pivovar. Stát pivovar vlastní, pivo vaří. Otázka je, zda by měl stát pivovar prodávat, nebo nadále provozovat a jaké výhody převažují. Budějovický Budvar je velmi profitabilní podnik, pohybujeme se na špici odvětví. Jenom za loňský rok jsme vyvezli 1,3 milionu hektolitru našeho piva, to je 260 milionů půllitrů, konzumentů po celém světě,“ řekl Dvořák.

Firma měla loni procento zisku EBITDA vůči tržbám, takzvanou EBITDA marži, 25 procent, což je podle ředitele víc, než měly předloni některé jiné velké pivovary v Česku, které vlastní zahraniční majitelé. Většina z nich navíc na rozdíl od Budvaru odvádí veškerý zisk vlastníkům do zahraničí, uvedl Dvořák.

V pivovarnictví se podle něj porovnává hlavně EBITDA marže. Plzeňský Prazdroj ji má kolem 40 procent. „To je naprosto ojedinělá profitabilita i v mezinárodním srovnání. Na českém trhu měl Staropramen předloni kolem 15 procent, Heineken 13 až 14 procent. My jsme za loňský rok dosáhli 25 procent. Měli jsme loni lepší EBITDA marži než skupina Heineken nebo Carlsberg globálně či Staropramen v Česku,“ řekl ředitel. Loňské výsledky zatím Staropramen a Heineken nezveřejnily.

Podle ředitele téměř všechny velké pivovary, které působí v Česku, odvádějí veškerý zisk vlastníkům do zahraničí. „My děláme opak. Prodáváme naše pivo v zahraničí v čím dál větších objemech a investujeme v Čechách,“ uvedl. Budvar dokončuje investiční rozvoj za víc než dvě miliardy Kč, který začal v roce 2015.

Poslední roky zvyšuje o desítky milionů Kč investice na mezinárodních trzích do známky Budweiser Budvar. Nedávno vyhrál spor se skupinou AB InBev (ABI) v Itálii. Nově tam může používat značku Budweiser Budvar. S ABI trvají desítky menších sporů. Budvar drží známku Budweiser Budvar ve většině Evropy, v USA používá značku Czechvar, v Asii většinově Budějovický Budvar.

V růstu tržeb, hrubé marže i ziskové (EBITDA) marže dosahuje lepších výsledků než pivovarnictví ve většině zemí EU. „V druhém případě jsme porovnávali Budvar s hlavními pivovarnickými skupinami v Evropě a Severní Americe. I v tomto případě dosahuje českobudějovická firma mírně nadprůměrných výsledků u EBITDA marže, respektive srovnatelných výsledků na úrovni EBIT marže,“ sdělil David Marek z firmy Deloitte.

Loni uvařil Budvar se 670 zaměstnanci rekordních 1,8 milionu hektolitrů, meziročně o 4,6 procenta víc. Tržby za pivo poprvé překonaly tři miliardy korun, činily 3,17 miliardy Kč.

Pekarová za nápad sklidila kritiku, ministři prodej Budvaru odmítli
Vládní strana TOP 09 navrhla jednu z cest, jak by měl stát konsolidovat veřejné finance v polovině června. Podle ní by měl prodat nepotřebný majetek a zbavit se vlastnických podílů v některých firmách. K prodeji státního majetku, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí, vyzvalo předsednictvo strany TOP 09.

„Jakkoliv odstranění strukturálního deficitu vyžaduje trvalá opatření, měly by být vážně posouzeny i kroky typu prodeje majetku státu, který není podstatný pro vykonávání jeho hlavních funkcí,“ uvedla TOP 09 v usnesení z 14. června.

Podle šéfky strany Markéty Pekarové Adamové by měl stát prodat nepotřebný majetek a zbavit se vlastnických podílů v některých firmách. Pekarová Adamová následně po vydání usnesení pro deník Právo uvedla, že by stát měl prodat například pivovar Budvar. Podle političky stát rozhodně nemá ani provozovat hotel, ani vařit pivo. „Není k tomu jediný racionální důvod,“ sdělila Pekarová Adamová.

Straně podle ní nejde o to privatizovat klíčovou infrastrukturu. „Zároveň od nás neuslyšíte slova o národním pivovaru jako rodinném stříbru. Jednoduše proto, že jde o naprostý nesmysl, a stejně jako nemáme mít národní lihovar nebo masokombinát, nevidíme důvod, proč by zrovna pivovar měl byt výjimkou,“ řekla dále Pekarová Adamová.

Proti případnému prodeji českobudějovického pivovaru se v reakci na její slova postavil ministr zemědělství Zdeněk Nekula z KDU-ČSL. „Jednoznačně říkám, že Budějovický Budvar prodávat nebudeme,“ uvedl tehdy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura pro deník Právo řekl, že efektivní nakládání se státním majetkem je jednou z jeho klíčových priorit, ale primárně mu jde o to, aby stát svým nepotřebným majetkem nebránil kvalitním rozvojovým projektům obcí a krajů nebo je raději přímo podpořil. „Až se pro něco rozhodneme, tak to oznámíme,“ sdělil premiér Petr Fiala na dotaz, zdali se vláda chystá prodat některé státní podniky.

Rok 2021 byl pro Budějovický Budvar velmi úspěšným. Jenom tržby za pivo poprvé překonaly hranici 3 mld. a vyšplhaly se na 3,17 mld. korun. Významný podíl na tom měl export národního pivovaru, kdy Budějovický Budvar vyvezl do zahraničí 1,3 milionů hektolitrů. Pivovar tak v roce 2021 dosáhl na exportních trzích meziročně rekordního dvojciferného růstu, a to jak v tržbách, tak v objemu.

„Na exportních trzích jsme meziročně dosáhli 11% růstu v objemu a 16% růstu v tržbách. Jsme rádi, že se nám dařilo jak v Evropě, tak i daleko za jejími hranicemi, a že si poctivé české pivo z Českých Budějovic nachází cestu k zákazníkům opravdu po celém světě,“ uvedla k úspěchu Renata Pánková, ředitelka Budějovického Budvaru pro exportní trhy.

I v druhém koronavirovém roce se Budvaru opět povedlo vypořádat s pandemickou krizí, která přinesla řadu omezení. Poklesy v prodejích sudového a tankového piva způsobené uzavřením restaurací a lockdowny se podařilo nahradit rozvojem distribuční sítě a samotným růstem prodejů piva baleného, který byl samozřejmě tažen také nucenou či dobrovolnou změnou nákupních zvyklostí konečných spotřebitelů. Koronavirová krize rovněž významně zasáhla oblast fungování logistiky, kdy bylo zapotřebí rychle se přizpůsobit protiepidemickým omezením, která se lišila napříč jednotlivými trhy a která se měnila v čase. O to více se národní pivovar těší z dobrých výsledků a skutečnosti, že se dařilo i na všech klíčových trzích. Mezi ty se již tradičně řadí státy, kde má národní pivovar dceřiné společnosti - Německo, UK a Slovensko.

„Máme radost, že se nám podařilo vyrůst také na všech trzích, kde prodej, distribuci i marketing zajišťují naše vlastní dceřiné společnosti. Nemohu v tomto směru nezmínit rekordní prodejní výsledek Budvaru na stagnujícím trhu v Německu, kde jsme poprvé v historii překonali hranici 500tisíc hl,“ dodává Renata Pánková.

V roce 2021 si originální recepturu Budějovického Budvaru mohli vychutnat lidé např. v Alžírsku, Kamerunu, Ekvádoru, v Chile, Iráku, Jordánsku, na Maledivách, v Peru nebo na Filipínách. Ke stávajícím zemím se nově přidala např. Kambodža či Uzbekistán, nejvzdálenějším trhem již dlouhodobě zůstává Austrálie. V současné chvíli národní pivovar vyváží do více jak 70 zemí světa, a přitom je každá kapka uvařena v Českých Budějovicích.

Nupaky leží asi čtyři kilometry západně od Říčan, v těsném sousedství komerční zóny u dálnice D1. Mlaďoučká víska, řeknete si. Ale kdepak. První zmínky o Nupakách pocházejí už z roku 1406. Pokud tudy budete projíždět, přibrzděte u budovy s nápisem Gwern.

Tady žijí Keltové? Skoro. „Název našeho minipivovaru vznikl úpravou keltského výrazu pro strom – konkrétně olši. No a ta má hluboké kořeny, což odkazuje na velkou rodinu a ty jsou navíc velmi žíznivé,“ směje se Jana Tkačíková, která spolu s bratrem Petrem Ugrinem místní podnik vlastní. „A jak se rozrůstá koruna stromu, rozvíjíme se i my,“ dodává Petr, který má na starosti výrobu, sestra Jana obchodní stránku.

Minipivovar, který ročně vyprodukuje dva tisíce hektolitrů piva ročně, tu stojí od roku 2014. „Pocházíme z Chotěboře, odtud jsme se v roce 2007 odstěhovali. S tátou jsme později investovali do minipivovaru, který jsme postavili na zelené louce,“ ukazuje Petr provozovnu postavenou tak, aby šel projít celý proces vaření piva v okruhu. Je zde dvounádobová varna s vířivkou o objemu dva tisíce litrů s parním ohřevem. Otevřené spilky jsou čtyři po čtyřech tisících litrech a stejný objem mají CKT tanky v ležáckých sklepech.

Pivovar vaří klasicky – z žateckého chmele, českého sladu z Kounic a vody. „Ale také experimentujeme se svrchně kvašenými pivy, to je teprve adrenalin! Používáme k tomu speciální slady z Bamberku, americké chmely a kvasnice bereme zdarma od Budvaru,“ dodává pivovarník Petr.

Minipivovary se stále potýkají s dopady koronakrize a v Nupakách nejsou výjimkou. Řada hospod a restaurací totiž už po uvolnění restrikcí neotevřela. „Naše prodeje se už nedostaly na stejnou úroveň jako před pandemií. A to ještě musím zmínit drahé energie a zdražování surovin obecně. Zcela se kvůli tomu změnil trend – lidé méně chodí do hospod a my proto stáčíme méně sudů. Mnohonásobně více prodáváme pivo v PET lahvích, které si lidé berou domů. Museli jsme kvůli tomu přidat plnicí linku,“ vysvětluje Jana Tkačíková. Stále se prý věrné hospody drží, třeba kolovratský podnik U Boudů nebo Hliněná bašta z Průhonic.

„Za poslední rok jsme prodali necelý milion lahví piv z českých minipivovarů,“ říká k tomu naopak Michael Sklář, manažer sortimentu piv obchodů Albert. To je cesta, kde vidí minipivovary naději. „Nyní máme piva z téměř sedmdesátky malých českých pivovarů. Vnímáme rostoucí zájem o řemeslná piva. Populární jsou Jarošovský pivovar, Hostivar, Pivovar Kunratice, Matuška, Plasy a právě Gwern.“

Proč může stát při prodeji Budvaru významně prodělat nebo naopak získat násobek provozní hodnoty? Záleží na dohodách o značku
Když jde do tuhého, začínají se rozprodávat i rodinné šperky. Česko podobnou situaci již několikrát zažilo a nyní se opět ve veřejné diskuzi začíná skloňovat jméno Budějovického Budvaru, jediného pivovaru v rukou státu. Jenže zrovna v jeho případě není prodej tak jednoduchý, jak by se mohlo zdát. V cestě smysluplné privatizaci totiž stojí spory o ochrannou známku, které vytváří podstatnou část aktuální hodnoty pivovaru.

Je třeba si uvědomit, že Budějovický Budvar je stále národní podnik. Tedy nikoli akciová společnost ve vlastnictví státu, jako například pro každodenní život obyvatel důležitější společnosti Letiště Praha, ČEPS nebo České dráhy. Forma akciové společnosti vede k výrazně obvyklejší správě státního majetku díky běžnému corporate governance. A není to náhoda – důvodem je totiž uchování jeho hlavní hodnoty – značky.

Hodnota 8,8 miliardy anebo víc? Skutečnou cenu by odhalilo až rozkrytí detailů kolem sporů o značku
Budvar není z pohledu objemu produkce příliš velkou společností – z pohledu nadnárodních pivovarských celků se jedná spíše o regionální pivovar. Který vaří skvělé, chuťově zajímavé pivo, samozřejmě.

Pokud bychom ocenění odvíjeli od výhledu hospodaření a takzvaných násobitelů, dostali bychom se k hodnotě asi 7,5 miliard korun. K této částce však musíme přičítat ještě potenciál nárůstu distribuce v síti nabyvatele. Věřím, že na takový čtrnáctinásobek EBITDA by se standardní provozní hodnota Budvaru mohla dostat. Tím se dostáváme k částce kolem 8,8 miliard korun.

Jenže zde je třeba zmínit jedno podstatné ale. V současné právní formě národního podniku nemůže být Budějovický Budvar prodán, před prodejem by ho musel stát privatizovat, tedy přeměnit na akciovou společnost. Jenže v ten moment může být ovlivněna pozice Budvaru ohledně práv k vlastnictví a užívání jeho značek.

Jak je známo, Budvar vedl dlouhé roky rozsáhlé známkoprávní spory s americkým pivovarem Anheuser Bush – ten je klíčovou součástí jedné z hlavních nadnárodních pivovarských skupin InBev. Anheuser Bush nemůže pro svá piva využívat na části trhu označení „Budweiser“. Budějovický Budvar má například svoji značku registrovanou pro celou EU. Naopak český Budvar musí prodávat svá piva na trhu ve Spojených státech pod značkou Czechvar.

Privatizační projekt, tedy transformace Budvaru z národního podniku například na akciovou společnost by v rámci sporů kolem ochranné známky znejistila jeho pozici. S Anheuser Bush mohly být též uzavřené neveřejné mimosoudní dohody, které dávají opce na užívání značek v případě prodejů Budvaru některému z konkurentů či privatizace Budvaru. V takovém případě by mohl stát na prodeji paradoxně tratit právě kvůli právnímu riziku transformace z pohledu napadení jeho značek.

Pokud takováto dohoda neexistuje a privatizace by úspěšně proběhla, potenciál značek Budvar je pro nadnárodní skupiny – InBev a jeho konkurenty značný a měl by výrazný dopad na jeho reálnou hodnotu. Nárůst hodnoty Budvaru oproti indikaci 8,8 miliardy korun by tak byl enormní – mluvit o miliardách až desítek miliard navíc za to, že americky “Budweiser” (pokud by se o nákup zajímal právě InBev) může získat kontrolu nad značkou “Budweiser” pro EU a další trhy rozhodně není od věci.

Prodej s nejistým výsledkem
Samozřejmě těžko určovat cenu bez detailní znalosti pozice na trhu a rizik Budvaru v oblasti ochranných známek. Na druhou stranu už samotná podstata problému poukazuje na to, že prodej by v současné době mohl pro rozpočet přinést výrazně menší příspěvek, než se na první pohled mohlo zdát.

Navíc není důvod, aby hodnota Budvaru klesala – Budvar se koncentruje na několik produktů a udržuje spíše jejich exkluzivní úroveň, ty nejpalčivější právní spory o známky jsou uzavřené. A dá se předpokládat, že stát další držbou pivovaru na jeho hodnotě nic neztratí. Zvlášť s přihlédnutím k tomu, že ochranná známka „Budvar“ je pro něj kritické aktivum, nikoli pivovarnická technologie a samotný produkt.

Pivovar Hols Vratislavice si připomíná 150 let od založení, poslední roky jsou podle ředitele Petra Hostaše náročné. Nejdřív koronavirus, pak požár sladovny, teď válka na Ukrajině a s ní strmě rostoucí náklady. Výroba v posledních letech klesá, loni dodal podnik s 50 zaměstnanci na trh 110 000 hektolitrů piva, zhruba o 12 procent méně než o rok dříve.

Letos i v souvislosti s válkou a propadem vývozu směrem na Ukrajinu a do Ruska očekávají další snížení výroby pod 100 000 hektolitrů. „Těžko se to ale odhaduje," řekl Hostaš. V minulých dvou letech výroba piva ve Vratislavicích klesala hlavně kvůli koronaviru a vládním opatřením proti jeho šíření, která zavřela hospody. „A my pořád máme poměrně vysoký podíl sudového piva. Trochu nám to vyrovnala výroba plechovkového piva, ale ne úplně," řekl Hostaš. Zhruba 50milionová investice do plnicí linky na plechovky se podle něj firmě vyplatila, bez ní by byly problémy pivovaru mnohem větší. Poptávka po pivu v plechovkách roste, na jednu naplněnou lahev s pivem dnes ve Vratislavicích připadají dvě plechovky.

Rostoucí zájem o plechovkové pivo potvrzuje i Český svaz pivovarů a sladoven, loni vzrostl v meziročním srovnání prodej plechovkového piva v Česku o třetinu a na výrobě se tak už podílí 18 procenty. Nejprodávanější ale stále zůstává pivo lahvové s podílem 45 procent na celkovém výstavu. Export byl podle Hostaše hlavním důvodem, proč se firma rozhodla do vlastní plnicí linky investovat. Za hranice vyváží vratislavický pivovar 40 procent produkce.

Požár v pivovaru
Před dvěma lety zkomplikoval výrobu v pivovaru také požár, který na konci června 2020 zasáhl dvě horní patra čtyřpodlažní historické budovy sladovny a střechu. Hasiči tehdy s ohněm bojovali šest hodin a dva z nich se při tom lehce zranili. Škody včetně nákladů na obnovu dosáhly podle Hostaše 20 milionů korun. Slad musel podnik téměř dva roky nakupovat, protože při hašení přišel také o zásoby hotového sladu. „Znovu vyrábět vlastní slad jsme začali až letos na jaře," dodal ředitel. V roce 1997 se pivovar stal součástí společnosti Pražské pivovary, která o rok později výrobu ve Vratislavicích ukončila. Tradiční pivo Vratislav se od té doby vaří v Praze. V roce 1999 areál pivovaru koupila společnost HOLS a o rok později obnovila výrobu. Musela ale vytvořit novou značku, pivo pojmenovala po nástupci knížete Vratislava –⁠ Konrad. Svou 150 let dlouhou historii si pivovar připomene na Velkých pivovarských slavnostech.

Cvikov v Libereckém kraji se pyšní dlouhou historií vaření piva, která byla přeťata v roce 1968. Po dlouhých 46 letech zdejší pivovar opět žije, vaří pivo a zastává důstojnou roli v životě města.

Počátky vaření piva v Cvikově sahají do roku 1560, kdy bylo 72 měšťanům od vrchnosti uděleno privilegium k vaření piva a výrobě sladu. První podklady o výstavbě zdejšího pivovaru pak pocházejí z roku 1866. Do období první republiky se provoz i budovy mnohokrát rozšiřovaly.

Roku 1948 byl pivovar znárodněn a stal se součástí podniku Severočeské pivovary. V lednu 1968 však byl pivovar v důsledku centralizace výroby do velkých měst uzavřen. Od té doby se tu postupně střídaly různé provozy a areál chátral.

V průběhu let zmizela původní technologie a měděná varna i ostatní kovová zařízení skončily v místní sběrně. V roce 2013 areál koupil podnikatel Jiří Jakoubek s cílem obnovit pivovarskou výrobu s doprovodnými provozy.

V roce 2014 zpracovala architektonická kancelář Architekti Adikon návrh a koncepci postupné celkové rekonstrukce areálu. Během ní byly pečlivě opraveny či repasovány všechny hodnotné architektonické a řemeslné prvky a doplněny citlivě volenými materiály, povrchy a soudobými výrobky.

Dokončené části vytvářejí harmonický celek, jenž dokáže zprostředkovat atmosféru tradičního pivovarského provozu návštěvníkům, kteří mají možnost si ho s odborným výkladem prohlédnout.

V roce 2014 byla uvedena do provozu výrobní část s expedicí, administrativním zázemím a vodním hospodářstvím, následně pak restaurace Sladovna.
V roce 2018 se v horním podlaží a krovu bývalé sladovny otevřel hotel Kleis. V uličním křídle vznikl prostor pro řemeslnou pekárnu a prodej pečiva. V současné době se pracuje na proměně sklepa bývalé sladovny v pivnici.

Na místě stodoly ve východní části areálu by měly být pivní lázně s doplňkovým ubytováním, wellness a půjčovna kol. Zásluhou investora pivovar po desítkách let nejenže vyrábí, ale žije a bude intenzivně žít i společensky.

Minipivovary jsou dnes nedílnou součástí tuzemské pivní kultury. Díky nim vznikají v malých vesnicích a městečkách nové pracovní příležitosti, ve větších městech zase rozšiřují pivní výběr. Kvůli zvýšeným nákladům na energie a suroviny, jako jsou chmel a slad, však piva z malých pivovarů v následujících měsících podraží, a to dokonce o desítky procent.

Jako houby po dešti
Před deseti lety bylo minipivovarů pouze pár, v dnešní době jsou již běžnou součástí pivovarské kultury a na trhu jich najdeme stovky. Nejenže jsou příjemným společenským oživením malých měst a vesniček, z nichž pocházejí, a ve velkých městech se starají o pestrost nápojových lístků, ale navíc tvoří nové pracovní příležitosti.

Většina pivovarů zdražila už na jaře, například půllitr Plzeňského piva vás vyjde na 50 korun. A nyní se k nim přidají právě speciální piva z malých pivovarů, jejichž cena padesátikorunu již teď značně přesahuje. Další zdražení lze očekávat na konci léta, kdy pivovarům skončí smlouvy s dodavateli energií a začnou vařit pivo z letošní dražší sklizně.

Malým pivovarům se v Česku daří
Minipivovary přitom nejsou jen módním výstřelkem, pod rukama jejich sládků vznikají ta nejlepší piva, jaká lze u nás ochutnat. „Již nestačí jen být minipivovar a lidé se sami pohrnou. Dnes je zapotřebí také vyrábět kvalitní pivo, které se nebude muset stydět za to, že je z minipivovaru. A odpovědnost za kvalitu piva je výhradně na bedrech sládků,“ uvedl pro týdeník Hrot prezident Moravskoslezského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Festival malých pivovarů slavil úspěch
Důkazem, že malým pivovarům v Česku pšenka rozhodně kvete, byla i účast na desátém ročníku Festivalu minipivovarů, kde bylo možné ochutnat kolem stovky piv třiatřiceti různých stylů od 50 českých a slovenských značek. Ten se konal 11. a 12. června na Pražském hradě.

Koronavirus zasadil pivovarům velkou ránu
Zdá se, že minipivovary musí neustále bojovat s nepřízní osudu. Během pandemie uvařily o dva miliony hektolitrů piva méně než v předchozích letech. „Covid přežily minipivovary především díky své píli, houževnatosti, skromnosti, kreativitě, kdy se například plnilo pivo do jiných obalů a distribuovalo jinými kanály než v hospodách. (...) Teď jsme samozřejmě doufali, že se zvedneme, ale přišla inflace, která nás všechny postupně dohání,“ přiblížil situaci prezident Českomoravského svazu minipivovarů Michal Voldřich.

Inflace už položila na 30 firem
Českomoravský svaz minipivovarů momentálně eviduje 161 členů, z nichž 138 jsou minipivovary, kterých je v ČR podle odhadu celkem asi pětistovka. Během pandemie a s ní ukončilo nebo přerušilo svou činnost téměř 30 z nich. Fatální bylo především uzavření restaurací, kvůli němuž neměly kam dodávat svou produkci. A nepomohl ani fakt, že během mimořádného stavu neměly minipivovary právo na vládní kompenzace.

Zdražení je nevyhnutelné
Zdražování potravin v důsledku inflace již český spotřebitel zaznamenal. Tentokrát se však zvýšení ceny dotkne právě piv z malých pivovarů, na které jsou Češi citliví.

„Bude to úplně stejné jako u zdražování ostatních potravin. Myslím, že to procentuálně bude dvojmístné číslo. S cenou ještě výrazně zahýbají energie. Je vidět, že pivo je náš skutečný český fenomén. Když zdraží máslo, chléb nebo maso, každý to rychle přejde, ale stačí se zmínit, že se pivo zdraží o haléř, a je z toho málem revoluce. Pivo ale podražuje ze všech potravin asi nejméně, poněvadž je v něm velká konkurence a každý výrobce si před zdražením vše hodně promyslí,“ dodává Voldřich.

K výrobě jednoho hektolitru piva v ČR se průměrně spotřebuje 3,4 hektolitru vody. Je to o 18 procent méně než před deseti lety, kdy byla průměrná spotřeba 4,15 hektolitru vody. Za posledních deset let také klesla spotřeba energie v přepočtu na vyrobený hektolitr o čtvrtinu. Na semináři v Poslanecké sněmovně to uvedli zástupci Českého svazu pivovarů a sladoven. Řada pivovarů má podle svazu ambici dosáhnout uhlíkové neutrality.

Data pochází z průzkumu mezi členskými pivovary svazu, mezi kterými je mimo jiné 26 pivovarských společností. Výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová na semináři řekla, že péče o krajinu a přírodní zdroje je pro pivovarnický obor prioritou a sektor v posledních deseti letech prošel řadou inovací, díky kterým se spotřeba energie nebo vody snížila. "Pivovarnictví je bezodpadový obor, kde jsme schopni zpracovat všechny vedlejší druhotné suroviny zpracovat a vracet zpátky do přírody a zemědělcům," uvedla.

Upozornila také, že 95 procent surovin využívaných pro výrobu piva pochází od českých zemědělců. Kromě výroby se pivovary zaměřují na spotřebu a obaly. Podle svazu až 72 procent prodaného piva je ve vratných obalech, jako jsou lahve, sudy nebo pivní tanky. Pivovary zároveň hledají způsoby, jak zajistit recyklaci jednorázových obalů.

"Pivovarský obor je náročný na energie, ale zároveň je unikátní a my svůj příspěvek k udržitelnosti bereme vážně. Směřujeme k uhlíkové neutralitě, ale musíme zohlednit tradici, kterou ve výrobě máme a musíme reflektovat klimatické změny," dodala Ferencová.

Svaz seminář koncipoval i jako výzvu k vládě, aby udržitelný rozvoj pivovarnictví podpořila. Uvítal by například, aby zákonodárci s pivovarníky diskutovali o implementaci evropské legislativy.

Vláda by podle svazu měla také podpořit pěstování lokálních surovin potřebných pro výrobu piva, protože ječmen ani chmel nemají dostatečně stabilní podmínky. Upozornil na to, že od roku 1993 se snížila plocha jarního ječmene o 50 procent a klimatické změny a sucho ovlivňují produkci chmele a dochází z výkyvům ve výnosech v řádu i desítek procent. Svaz také požaduje, aby stát podpořil financování zelených projektů pivovarů nebo sladoven.

Předseda sněmovního zemědělského výboru Michal Kučera (TOP 09) uvedl, že je třeba zavádět opatření, která snižují dopady výroby piva na životní prostředí a zároveň respektují specifika českého piva. "Všem pivovarníkům, sladařům a chmelařům jsem nabídl možnost intenzivnější spolupráce se zemědělským výborem," doplnil. Pivovarnictví, sladařství a další přidružená odvětví podle svazu vytváří až 60.000 pracovních příležitostí.