Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Čechmánkovi vydraží pivovar. Hlásí se 78 věřitelů, někteří dluhy prodali

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iSport.czČechmánek

Trable bývalého úspěšného hokejového brankáře Romana Čechmánka pokračují! Realitní společnost Gaute chystá na 26. října dražbu části jeho majetku, soud někdejšího reprezentanta před dvěma lety v červnu poslal do insolvence. Jde o restauraci s pivovarem ve Zlíně s minimálním podáním 7,7 milionu korun a o restauraci a bývalý domov důchodců v Prostějově s minimálním podáním 6,1 milionu korun, uvedl za společnost Petr Bartoš v tiskové zprávě.

Čechmánek, který si vydělal desítky milionů korun během hokejové kariéry, v níž hrál i v NHL, se dostal do problémů svým podnikáním. Z minipivovaru a restaurace ve Zlíně chtěl vytvořit rodinnou značku, zavřel však zhruba za rok. Dlužil firmám, které pro něj stavěly, insolvenční návrh přišel už na podzim roku 2013. Letos vyhlásil soud konkurz i na jeho firmu Pivovar Čechmánek v Holešově.

Před dvěma lety se psalo, že za ním zůstaly dluhy přes 100 milionů korun. Jelikož však mnohé pohledávky odmítal uznat, někteří věřitelé pohledávky prodali pod cenou. "Nyní je přihlášeno 78 věřitelů s pohledávkami téměř 22 milionů korun," uvedl Bartoš.

Podle červnového aktualizovaného soupisu majetkové podstaty má Čechmánkův majetek hodnotu téměř 59 milionů korun. Součástí dražby zlínského minipivovaru je i nekompletní technologie, další vybavení a pozemky. Včetně pozemku se draží i nemovitost v Prostějově.

Podle dřívějších informací, které přinesla MF Dnes, chtěl pětačtyřicetiletý Čechmánek podnikat i v Chorvatsku, kde vlastnil půlku statku. Po zahájení konkurzu však nemohl s majetkem nakládat a také na sebe vyhlásil osobní bankrot. Podle odhadů si za hokejovou kariéru, kterou strávil převážně v tehdy úspěšném Vsetíně, vydělal okolo 250 milionů korun.

Začátky pivovaru v Hukvaldech? Byly to divočejší časy, vzpomíná zakladatel

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaHukvaldský

Rozvoj minipivovarů v našem regionu pokračuje. Jen za poslední tři roky se jejich počet zdvojnásobil a blíží se k ještě nedávno jen těžko uvěřitelným čtyřem desítkám. Magazín PATRIOT se rozhodl je mapovat prostřednictvím seriálu, který, jak věříme, bude pro čtenáře objevnou cestou za poznáním historické tradice i současnosti pivovarnictví v Moravskoslezském kraji.

Jeden z vůbec nejstarších minipivovarů našeho kraje stojí v Hukvaldech. Je pěkně „schovaný“ pod kopcem v podhradí a tak trochu stranou od turistického ruchu, který plní proslulý hradní komplex i přilehlou oboru tisícovkami návštěvníků.

Znalci piva však dobře vědí, že rodná obec skladatele Leoše Janáčka už od roku 2003 skýtá také možnost zastavení v malém pivovaru, kde zlatavý mok čepují pod lokálním názvem Hukvaldské pivo.

Připravte se, čtrnáctý díl našeho seriálu právě začíná…

Inspiraci dalo kvasnicové pivo
Na začátku bylo svým způsobem náhodné setkání s pivem, které zaujalo svojí odlišností od tehdejšího průměru. „Jel jsem jednou přes Prostějov, kde v jedné hospodě měli kvasnicové pivo. To bylo někdy v roce 2000. Zkusil jsem a strašně mě to nadchlo, protože to bylo na tu dobu něco úplně jiného,“ vybavuje si majitel hukvaldského minipivovaru Vít Lanča.

Tato zkušenost jej inspirovala k hlubšímu zájmu o pivovarnictví, a když se zanedlouho naskytla možnost postavit vlastní varnu, neváhal. Koupil starší technologii a uzpůsobil ji podmínkám v prostorách hospody, která v Hukvaldech stojí „od nepaměti“.

„Během roku se postavila menší varna o objemu zhruba 250 litrů. Ze začátku jsme měli čtyři spilky, později dvanáct a dvacet čtyři ležáckých tanků. Tak jsme to drželi dvanáct let. Loni jsme šli do rekonstrukce. Už to chtělo technologickou výměnu a taky spilka nebyla na ideálním místě,“ popisuje ve zkratce vývoj pivovaru jeho zakladatel.

Zůstaňme však ještě chvíli u samých kořenů. „Tehdy byla jiná doba. Bylo to ještě tak trochu o pokusech, kdy se každý snažil hlavně udělat levně technologii. Prostě divočejší časy, kdy i cyklisti popíjeli více, teď už mají strach,“ nabízí s úsměvem svůj pohled na proměny posledních let.

Dlužno dodat, že Hukvaldy docela dobře zapadly do okruhu malých pivovarů, kterých se shodou okolností v regionu Frýdecko-Místecka vyskytuje větší množství.

„U nás byl hned zpočátku zájem. Lidi mohli jet nejen k nám, ale i do Štramberku, Příboru, pak se začalo vařit ve Vojkovicích. Objeli tři čtyři pivovárky a mohli porovnávat. To platí i dneska, kdy sice přibývá pivovarů, ale i zájemců o pivo od malých výrobců,“ myslí si Lanča.

Věří klasice, ochucená piva neuznává
Na jaký sortiment zlatavého moku vlastně pivní turista, štamgast či náhodný kolemjdoucí v hukvaldském pivovaru narazí? „Držíme se ležáků, nic jiného nás moc neláká. A už vůbec ne ochucená piva, ta neuznávám. Jediné, co občas uvaříme, je medové pivo, ale to je vždy s domácím medem od včelaře,“ vysvětluje náš průvodce.

Tak to bychom měli. Vzápětí zjišťujeme také, že láska k ležákům, české klasice, se neobejde bez tuzemských chmelů, sladu, kvasnic a kvalitní vody. Víc pro nefiltrované a nepasterizované pivo není třeba.

V Hukvaldech měli a mají tradičně na čepu dvanáctku a polotmavou čtrnáctku, ale letos přišla novinka. „Na to pozor, máme deset a půlku, která je o něco silnější než běžná desítka. Jinak už se pomalu chystáme na speciály. Na podzim chci uvařit vídeňský ležák, na 17. listopadu pak bude sedmnáctka a na Vánoce rumová desítka,“ upřesňuje Lanča, jaké jsou plány.

Renovace byla správným impulsem
S hukvaldským pivem se pravidelně účastní různých slavností a festivalů. Jeden také sám už šestým rokem pořádá přímo v Hukvaldech. S kolegy z lokálních minipivovarů si udělají pohodovou atmosféru, během které se dobře ochutnává i debatuje o nových zkušenostech.

Pro majitele hukvaldského minipivovaru byla zásadní loňská renovace technologie, která vedla k navýšení kapacity i k nové vlně zájmu o pivo. Vychutnávají si je jak štamgasti, jejichž fotky netradičně zdobí interiér hlavního hospodského sálu, tak přespolní, což jsou hlavně cyklisté a pivní turisté.

„Varna má teď pět set litrů, k tomu jsme instalovali pět tisícilitrových spilek a dvanáct tanků o objemu tisíc litrů. Takže máme dvakrát větší kapacitu. Po roce, co vaříme v novém, bych řekl, že se to celkem rapidně zvedlo. Výtoč jde nahoru,“ pochvaluje si pivovarník z Hukvald, odkud pivem zásobuje pouze jednu ostravskou hospodu, jinak se vše vypije „doma“.

S novým provozem ubylo starostí o výrobu, která je teď o něco jednodušší. „Někdy se mi zdá, že se z vaření piva dělá moc velká věda. Když k tomu máte potřebné přístroje a podmínky, tak to není žádné obrovské umění. Abych přiznal, my si ani neříkáme sládci. To je moc honosné, jsme spíše vařiči,“ potvrzuje humorný nadhled Lanča, který podobně jako řada dalších pivovarníků není přímo z oboru.

Jak je vidět, máme tady další příklad toho, že důležitá je především chuť a touha se v pivním světě zaučit a pochopit jeho principy. Pod dohledem odborníka samozřejmě.

„Dej Bůh štěstí!“ A za týden u piva zase na shledanou.

Minipivovar Hukvaldy
Místo: Dolní Sklenov 19, Hukvaldy
Druhy piv: Hukvaldské pivo světlý ležák 12°, polotmavé 14° a světlé výčepní 10,5°, další piva – speciály jsou v nabídce dle sezóny
Stáčení: pivo čepují přímo z ležáckých tanků, nabízí také prodej v sudech a pet lahvích
Výstav: odhadem 750 hektolitrů za rok

Budějovický Budvar opět uvařil sezónní pivo z čerstvého chmele

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Regionální novinyBudvar

V pondělí 29. srpna ráno pomohli technologové Budějovického Budvaru sklidit hlávky Žateckého poloraného červeňáku na chmelnici "U Splavu" v katastru chmelařské obce Blšany. Hned odpoledne z nich uvařili 800 hektolitrů speciálního piva BUDWEISER BUDVAR B:STRONG se stupňovitostí 16 %. Budvar dopřeje tomuto pivu více než půlroční ležení ve sklepě. Proto až ve druhé polovině března 2017 obohatí pivní speciál velikonoční nabídku vybraných restaurací v celé republice i v několika dalších zemích.

Vařit z čerstvých hlávek chmele je pro pivovarníky svátek, který si v Budějovickém Budvaru v pondělí užili. Kdo z technologů mohl, přišel hodit pytel hlávek do kotle jedné ze dvou várek, které lze uvařit jen jedenkrát v roce. Čerstvý chmel patří mezi nejvzácnější pivovarské suroviny, neboť se musí zpracovat ve stejný den, kdy byl sklizen. Od v Budvaru běžně používaných lisovaných chmelových hlávek se čerstvé hlávky technologicky zcela zásadně odlišují.

"Pytle se sklizeným chmelem jsme proto museli po celou dobu hlídat, aby se před přídavkem do várky nezačaly kvůli přirozeně vysoké vlhkosti samovolně zahřívat. Oproti loňsku bylo chladnější počasí, a tak postačilo nechat otevřené pytle větrat. Nemuseli jsme je tedy každou čtvrthodinu otáčet, abychom je ochladili," říká Petr Košin, výzkumný pracovník Budějovického Budvaru.

Protože Budvar vaří z hlávkového (tj. sušeného) chmele celoročně, má varnu vybavenu ojedinělým chmelovým cízem pro odstranění chmelového mláta z mladiny na konci várky. Jako jeden z mála českých pivovarů tak může používat čerstvé hlávky na chmelení celé várky, a ne jen jako malý přídavek.

Chmelové hlávky odrůdy Žatecký poloraný červeňák - celkem 800 kg - byly sklizeny za dohledu budvarských odborníků v pondělí ráno na chmelnici "U Splavu", která patří do slavné lokality "Údolí Zlatého potoka" v katastru chmelařské obce Blšany. Dodavatelem chmele byla společnost ARIX, a.s., která patří mezi přední české pěstitele a obchodníky s chmelem. Letošní průběh počasí byl oproti loňsku pro chmel velice příznivý, pršelo i svítilo slunce přesně ve správný čas, jak to chmel potřeboval. Oproti loňsku obsahuje chmel z této chmelnice přibližně o 30 % více hořkých látek.

"Protože pro naše sezónní pivo používáme chmel ze stále stejné chmelnice ve stále stejném množství už pět let, můžeme u jednotlivých ročníků výborně sledovat rozdíly způsobené odlišným průběhem počasí. Letos uvařené pivo očekáváme s výrazně vyšší hořkostí než loni, kdy byl chmel kvůli suchu méně vydatný. Na výsledek se velice těším," uzavírá Petr Košin.

Sezónní pivo z čerstvého chmele nyní čeká více než půlroční ležení ve sklepích pivovaru, poté se bude čepovat ve vybraných restauracích a pivnicích po celé republice i v několika dalších zemích.

Bude levnější pivo? Daňoví experti zpochybňují výpočty ministerstva financí

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Tiscali.cz

V souvislosti se zavedení elektronické evidence tržeb navrhl Andrej Babiš snížení DPH na točené pivo, v lednu mluvil o desetiprocentní dani, nyní chce prosadit snížení z 21 procent na 15 procent. Píše o tom Robert Brešťan na webu Hlídací pes.

"Myslím si, že těch patnáct procent by také pomohlo provozovatelům, kteří mají jen hospody, kde točí jen pivo," řekl novinářům Babiš.

Už dříve ministerstvo financí doprovodilo návrh propočtem, že státní rozpočet by snížení daně připravilo ročně na výběru DPH o 160 milionů korun.

Daňoví experti sdružení v Unii daňových poplatníků ČR nyní označují výpočty za rozporuplné a podezřelé.

144 litrů na hlavu
Argumentují podklady, jež si na základě zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádali na ministerstvu financí. Ministerstvo podle nich mnohonásobně podhodnotilo podíl točeného piva na celkové české spotřebě a pracuje tak se špatnou metodikou.

Ministerstvo financí vychází z dat statistického úřadu o ekonomických výsledcích v sektoru stravování a pohostinství – celková suma odvedené DPH v tomto sektoru činí 2,133 miliardy Kč, z toho v základní sazbě (21 procent DPH) 1,599 miliard.

A protože podle dat ČSÚ i informací Českého svazu pivovarů, vynakládá průměrná česká domácnost na nákup čepovaného piva 19,1 procenta ze svých celkových výdajů na stravovací a pohostinské služby, roční sumu daně odvedené za točené pivo ministerští úředníci vypočítali na 305 milionů Kč.

"Toto klíčové tvrzení ministerstva, o které pak opírá své další výpočty, se ale dle našeho názoru zdá být jen velice málo pravděpodobné," říká za Unii daňových poplatníků Tomáš Hečko a předkládá jiné výpočty:
●při počtu obyvatel ČR 10 538 275 a spotřebě piva na hlavu 144 litrů (údaje za rok 2014) se v ČR vypije 1 517 511 600 litrů piva
●při ceně půllitru piva 25 Kč (s níž v televizním vystoupení při výpočtu operoval i Andrej Babiš) činí DPH 4,30 Kč
●podle výpočtu ministerstva financí (305 mil. Kč: 8,6 Kč tj. DPH za litr piva) se ale v ČR vypije jen 35 milionů litrů točeného piva, což ale představuje jen 2,3 procenta celkové české konzumace (výše zmíněných 1 500 milionů litrů piva)

"Jinými slovy ministerstvo tvrdí, že na 43,5 prodaných 'lahváčů' připadá jedno prodané čepované pivo," říká Tomáš Hečko.

Až dvacetkrát více
Proti tomu mluví jak zkušenost českých pivařů, tak i statistika Českého svazu pivovarů a sladoven. Podle ní sudové a tankové tvořilo v roce 2014 v České republice 41 procent spotřeby piva.

"Podle našich výpočtů by tedy daňová ztráta nebyla tvrzených 160 milionů Kč, ale bezmála dvacetinásobná. Ve výsledku by však byla nejspíše ještě vyšší, protože by se díky příznivější ceně čepovaného piva dalo čekat zvýšení spotřeby na úkor piva lahvového a jiných (ne)alkoholických nápojů ponechaných v základní sazbě DPH," argumentuje za Unii daňových poplatníků Tomáš Hečko.

"A to nelze odhlédnout od ztrát z podvodů, které doprovází všechny případy, kdy jeden a tentýž produkt, v tomto případě pivo, je zdaňován různou sazbou DPH," dodává.

Začíná bitva o Prazdroj. Právovárečníci chtějí budovy i ochranné známky

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrPrazdroj

Plzeňský soud má ve čtvrtek začít projednávat žalobu, kterou se potomci historických spolumajitelů plzeňského pivovaru domáhají pozemků a budov v jeho areálu. Právovárečníci zpochybňují znárodnění v roce 1945. A chtějí i to nejcennější – ochranné známky.

Právovárečné měšťanstvo v Plzni chce zpět „české rodinné stříbro“ – pivovar Plzeňský Prazdroj. V 19. století jej vybudovali a stát ho v roce 1945 znárodnil. Majitelé plzeňských domů, které měly po staletí garantované právo sladovat, vařit a prodávat pivo – takzvané právo várečné –, však znárodnění neuznávají a nyní se jej pokusí zpochybnit před soudem.

„Výměr, kterým byl v prosinci roku 1948 určen rozsah znárodnění, nepodepsal příslušný ministr, jak vyžadoval zákon, ale subalterní úředník. Jedná se tedy o zcela nicotný akt. De iure tudíž ke znárodnění nikdy nedošlo,“ tvrdí Karel Svoboda, předseda správní rady právovárečníků.

Jejich snahy o navrácení pivovaru trvají už přes deset let, nyní ale mají silnější pozici než dříve. Nejvyšší soud totiž v roce 2013 uznal právní subjektivitu Právovárečného měšťanstva v Plzni a loni pak bylo zapsáno do obchodního rejstříku. Historická entita tedy opět právně existuje – a chystá se získat pivovar nazpět.

V červenci se navíc na jeho stranu postavil Martin Zrzavecký (ČSSD), primátor Plzně. Město vlastní několik právovárečných domů, a je tak důležitým členem měšťanstva.

To vše se děje v době, kdy má pivovar změnit majitele. Ten současný, koncern SABMiller, totiž přejde do rukou světové pivovarnické jedničky Anheuser Busch InBev. A aby nový majitel vyhověl antimonopolním pravidlům Evropské unie, musí část nově získaných aktiv prodat. Kromě jiných také Plzeňský Prazdroj.

Stát získal pivovar násilím
Právovárečníci se při zpochybňování znárodňovacího procesu opírají o právní názor uznávaného profesora Karla Eliáše, hlavního autora nového občanského zákoníku.

„Zestátňovací proces nelze mít za ukončený, právní účinky zestátnění tohoto podnikunastat nemohly, a tudíž ani vlastnické právo k zestátňovanému podniku nemohlo na Československý stát přejít,“ uvádí Eliáš.

Klíčový závěr posudku pak zní: „Zmocnil-li se stát přesto Měšťanského pivovaru v Plzni, aniž přitom respektoval a naplnil své vlastní zákony, zmocnil se jej násilím a neoprávněně, takže nemohl vlastnické právo k tomuto podniku nabýt ani vydržením.“ podle Eliášova názoru tedy pivovar stále patří právovárečníkům.

Ti proti sobě ale mají velmi silného protivníka. „Se vznesenými nároky a tvrzeními této skupiny nesouhlasíme a obhajujeme důsledně svou pozici v probíhajících soudních sporech. Všechny nároky byly v minulosti uspokojeny a charakter této aktivity je pouze spekulativní,“ uvádí Jitka Němečková, tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Uspokojení nároků však odmítá Karel Svoboda: „Za protiprávně odňatý majetek nebyla ani poskytnuta náhrada, jak požadovala tehdejší ústava i příslušný dekret prezidenta republiky.“ Po revoluci byl potomkům právovárečníků nabídnut odkup 12 procent akcií Plzeňského Prazdroje. „Nepovažujeme za adekvátní, že okradení dostanou možnost si část lupu odkoupit nazpět. Nebylo to žádné odškodnění,“ dodává Svoboda.

Takto to přitom vidí i více než tři stovky dalších právovárečníků, kteří požadují buď navrácení pivovaru, nebo alespoň adekvátní peněžní náhradu. „O peníze nám ale primárně nejde. Hlavně chceme, aby Prazdroj zůstal v českých rukou a nevyráběl pivo v obskurních zemích na základě licencí,“ dodává vrchní právovárečník.

Na Dočesné v Žatci se představí 46 pivovarů, začínají dopravní omezení

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Mostecký deníkAutor:ČTK

Nadcházející pátek a sobota budou v Žatci ve znamení tradičních oslav chmele a piva. Na 59. ročník žatecké Dočesné přijedou zástupci 46 pivovarů, jejichž produkci budou degustovat nejen laici, ale i odborníci na pivo a chmel. Vystoupí dvě desítky interpretů různých žánrů. V tiskové zprávě o tom informoval Karel Fiala z Městského divadla Žatec.

"S ohledem na skutečnost, že akcí podobného charakteru se v České republice koná několik, snažíme se posunout slavnosti do roviny neformálního setkání pivovarů, především těch, které vaří pivo ze žateckého chmele. Po několik let je také organizována odborná degustace, která se stala prestižní záležitostí přihlášených pivovarů a její výsledky jsou mezi pivovary velmi ceněny," uvedl Fiala.

Kulturní a doprovodný program začne v pátek v podvečer na třech pódiích - na náměstí Svobody, ve Vrchlického ulici a na náměstí Prokopa Holého. Vystoupí například kapely Wohnout, Visací zámek, Jasná Páka a David Koller, Doctor PP nebo Čankišou. V neděli vystoupí například Aneta Langerová, Vašo Patejdl, UDG, Walda Gang nebo Fleret.
Součástí programu bude i historické tržiště u divadla ve Dvořákově ulici. Odborná degustace piv začne v pátek ve Chmelařském institutu a bude pokračovat až do sobotního vyhodnocení na pódiu na náměstí Svobody.

Po celou dobu se děti i dospělí mohou zapojit do různých her a soutěží. "Mezi nejoblíbenější patří ruční česání chmele a tanec s korbelem piva na hlavě," uvedl Fiala. V Žatci se při Dočesné setkají také sběratelé pivních etiket a suvenýrů ze všech koutů republiky, součástí slavností je ale například i chovatelská výstava nebo program ve skateparku pod hradbami.

Obyvatelé Žatce a návštěvníci Dočesné ale musí ve městě v době konání slavností počítat také s dopravními omezeními. Provoz a parkování v některých ulicích je omezeno už nyní. Od čtvrtka do neděle bude v centru platit úplný zákaz parkování, pořadatelé doporučují využít parkovací místa u supermarketů nebo v odlehlejších ulicích města.

Soud řeší spor o toxiny v pivě. Svijany chtějí omluvu za poškození jména

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Adam PluhařSvijany

Městský soud v Praze začal řešit spor Pivovaru Svijany a magazínu pro spotřebitele dTest kvůli mykotoxinům. Pivovar se u soudu domáhá omluvy za poškození dobrého jména v článku, který informoval o rozsáhlém testu piv.

Magazín jej uveřejnil před třemi lety a z laboratorního zkoumání vzorků padesáti značek piv měl tmavý speciál Svijanská kněžna podle informace dTestu nejvíce mykotoxinů. Podle časopisu litr nápoje obsahoval 85 mikrogramů. Zpráva tehdy vystrašila řadu konzumentů.

Jenže pivovar si nechal pivo otestovat ve třech dalších laboratořích. A ty přinesly úplně jiné hodnoty. Nyní chce očistit své jméno. „Výsledky byly několikanásobně nižší a potvrdily, že všechna naše piva jsou naprosto nezávadná,“ řekl tehdy ředitel pivovaru Roman Havlík.

Aktuální vyjádření pivovar nechce do ukončení sporu dávat. „Vzhledem k tomu, že soudní líčení bude ještě nějakou dobu probíhat, nepovažujeme za férové vůči žádné ze zúčastněných stran jej v tuto chvíli jakkoliv komentovat,“ řekla mluvčí svijanského pivovaru Petra Winklerová.

Vysoké hodnoty 85 mikrogramů deoxynivalenolu (látka, kterou produkují mikroskopické houby rodu Fusarium, pozn. red.) naměřila laboratoř Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Pivovar ale bezprostředně po zveřejnění výsledků poslal vzorky Výzkumnému ústavu pivovarskému a sladařskému v Brně a ten naměřil jen 12,2 mikrogramu. Pivo pak zkoumaly ještě německé akreditované laboratoře. Versuchs und Lehranstalt für Brauerei in Berlin (VLB) e. V. naměřila hodnoty pod 10 mikrogramů, SGS Germany GmbH v Hamburku pod 50 mikrogramů.

Rozptyl překvapil i předvolaného soudního znalce z Mikrobiálního ústavu akademie věd ČR. „Nedokážu si představit, že by se jedna šarže tak lišila. Pokud vycházíme z toho, že byly měřeny čtyři vzorky z jedné šarže, měli bychom se dopracovat ke shodným výsledkům. Tolerance může být do deseti procent. Každá laboratoř používala nepatrně odlišnou techniku,“ uvedl soudní znalec Jiří Gabriel.

Podle něj může takovou odchylku vysvětlit situace, kdy například v měřicím zařízení zůstanou zbytky dříve testované látky, nebo přístroj selže. Měřeny ale také mohly být vzorky z jiných šarží.

Znalec také u osudu uvedl, že pro mykotoxin není u piva žádný limit. Je jen ve sladu. Ten byl ale podle rozborů v pořádku. Soud bude mimo jiné na dalším jednání požadovat dodání laboratorního deníku.

Znalec citoval zprávu Státního zdravotního ústavu, podle kterého by po vypití malého piva člověk přijal 41 procent tolerovaného denního příjmu u mužů a 50 procent tolerovaného denního příjmu u žen. „Deoxynivalenol nemá smrtící účinky, projevil by se spíše bolením hlavy. Je ostatně obsažen také v žitné mouce,“ zaznělo u soudu.

Test byl objektivní, hájí se dTest
Časopis u soudu odmítl smír a uveřejnění omluvy. „Za tehdejšími zjištěními si bezezbytku stojíme. Cílem testu bylo zjistit, zda piva na českém trhu neobsahují mykotoxiny - plísňové jedy, které přecházejí do piva z plesnivého ječmene pro výrobu sladu. V laboratoři jsme nechali analyzovat padesát různých značek piva české výroby,“ uvedla pro MF DNES mluvčí dTestu Vanda Jarošová

„Test byl objektivní. Nemáme důvod chtít kohokoli poškodit, jediným naším cílem je poskytovat českým spotřebitelům nezávislé informace. Všechny testované vzorky prošly stejnými chemickými zkouškami v renomované akreditované laboratoři. Přítomnost mykotoxinů ve větší nebo menší míře jsme odhalili v pivech 33 různých značek,“ dodala.

V souvislosti s testem piv odhalil dTest celkem pět výrobků, které obsahovaly vyšší podíl mykotoxinů. Řadila se k nim ještě speciální piva Primátor polotmavý 13°, Žatec Sváteční speciál, Primátor Rytířský 21° a Vyškovské pivo Tmavý džbán.

Chytrý pivovar z Vysočiny se obejde bez sládka. Vaření má na starosti počítač

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:BussinesInfo.czAutor:Dalibor DostálRadešín

Digitální technologie založená na měření dat pomocí senzorů a automatické regulaci výroby šetří personální náklady, ale také využívá energii k vytápění ubytovacích kapacit.

Malé pivovary vzdorují svým velkým konkurentům především neustálými inovacemi. Převratnou novinku představil pivovar v Balonovém hotelu Radešín u Žďáru nad Sázavou. První chytrý pivovar v Evropě se od ostatních liší především tím, že v něm pivo vaří počítač.

Jeho největší výhodou jsou takřka nulové nároky na personál. Na řízení celého pivovaru je potřeba pouze jediný člověk. „Jedná se o plně automatizovaný pivovar, který je kompletně regulován a monitorován bez zásahu člověka. Namísto sládka se o pivo stará naše řídící jednotky,“ shrnuje Adam Škorpík ze společnosti UniPi Technology, která stojí za realizací řešení.

„Počítačové technologie jsou v pivovarech většinou už běžnou praxí. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco v ostatních převládá lidský faktor, který zadává příkazy do počítače, u nás je hlavou právě počítač a ten zadává práci lidem,“ dodává Adam Škorpík.

Vše kontrolují senzory
Výhodou chytrého pivovaru je stálost při jednotlivých postupech vaření. Poradí si tak s problémem, s nímž bojují zejména minipivovary. Tedy uvařit každou várku piva se stejnými vlastnostmi a chutí. V chytrém systému se veškerá naměřená data zaznamenávají do databáze. Jejich opakovaná analýza poté pomůže zvýšit efektivitu vaření piva a přinést další úspory na nákladech.

„Chytrý systém se v tomto případě stará nejen o opakované využití tepelné energie v rámci pivovaru, ale i v rámci celé hotelové budovy. Například teplo vzniklé při vaření piva odvádíme do ústředního topení a do sprch,“ uzavírá Adam Škorpík.

Každá část pivovaru je vybavena potřebnou senzorovou technikou, mezi kterou patří například digitální teploměry, tlakoměry, elektroměry nebo ultrazvukové průtokoměry. Celý projekt obsahuje přes 150 datových bodů, které jsou snímány a data z nich ukládána.

Z varny putuje pivo do 14 ležáckých tanků ve sklepení, kde se pivo chladí a nechává se vykvasit. Každý tank má dva chladící okruhy. To umožňuje regulovat proces kvašení s maximální přesností. Navíc teplo odčerpané během chlazení je dále využíváno jako teplá užitková voda.

Balónový pivovar Radešín v současné době vaří 11 druhů piva, a to od klasického 11° světlého ležáku Samuel, až po 15° Indian Pale Ale. Maximální roční výrobní kapacita pivovaru je 2000 hektolitrů a řadí se tak mezi minipivovary.

Tři stovky rebelů
Právě ty zažívají v posledních letech výrazný boom. „Počet minipivovarů v České republice neustále roste a s ním i množství vyrobeného piva. V současné době je tady zhruba 330 minipivovarů a vyrobí kolem 280 000 hektolitrů piva. Tedy asi 1,4 až 1,5 procenta celkové produkce piva v ČR,“ konstatuje Jan Šuráň, prezident Českomoravského svazu minipivovarů.

„Jejich největší výhodou a přidanou hodnotou je výroba piva v místě, tedy patriotismus a prodej stoprocentně čerstvého, většinou nefiltrovaného piva,“ doplňuje Jan Šuráň. „Mají také možnost rychlé reakce na sezónu a trendy. Tvoří součást zážitkové gastronomie a podporují určitý pocit zákazníka, že je to rebelie vůči dominantním hráčům na trhu,“ dodává Jan Šuráň.

„Podle mě je přidaná hodnota v tom, že se minipivovar nebojí použít zajímavý chmel a uvařit výrazně hořčí pivo nebo pivo s netradiční barvou,“ navazuje Adam Škorpík. Jeho společnost už má na chytrý pivovar první poptávky od dalších zájemců. Zatím však řeší správný obchodní model. „Protože jsme primárně výrobce řídících jednotek a ne instalační firma,“ uzavírá Adam Škorpík.

Český pivovarnický sektor pod lupou

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Investičníweb.cz

Spotřeba piva v Česku se před rokem 2009 pohybovala nad úrovní 155 litrů na obyvatele ročně. V roce 2010 došlo k poklesu o více než 10 litrů na úroveň 145 litrů, kde se spotřeba ustálila až do současnosti. I tak zůstává Česká republika zemí, kde se vypije nejvíce piva na osobu na světě. Trendy v českém pivovarnictví přišel do studia Investičního webu přiblížit analytik Radek Novák z Knowledge Centre České spořitelny.

● Produkce piva v ČR zažila výrazný pokles (o 9 %) v roce 2010, z úrovně téměř 19,9 milionu hektolitrů na 18,1 milionu hektolitrů. Propad byl způsoben jednak zvýšením spotřební daně na pivo o třetinu (o asi 50 haléřů na jedno pivo), zvýšením DPH o procentní bod a také všeobecným útlumem spotřeby českých domácností v letech po ekonomické krizi.
● Postupně se mění podíl spotřeby piva podle jednotlivých obalů. Nadále sice dominují prodeje piva v lahvích (41 % prodaných piv) a v sudech (37 %), ale tyto kategorie klesají. S 12% podílem následují prodeje piva v PET lahvích (i když i ony loni meziročně poklesly). Naopak podíl piva prodávaného v plechovkách vzrostl v loňském roce o čtvrtinu na 7 %. Prodej piva z tanků dosáhl 3% podílu na celkovém prodeji piva v ČR.
● Export českého piva do zahraničí začal po poklesu způsobeném hospodářskou krizí v roce 2009 opět růst. Loni se zvýšil meziročně o 13 % na 4,1 milionu hektolitrů, což představovalo pětinu celkové produkce piva v ČR. V peněžním vyjádření bylo z ČR v roce 2015 vyvezeno pivo za 6,1 miliardy Kč, nejvíce do Německa (24 % z celkových exportů), na Slovensko (17 %) a do Polska (9 %).

Pivovar v Chodové Plané vaří speciální pivo s čerstvým chmelem

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:QAP.czChodovar

Vařit pivo s čerstvým zeleným chmelem, to se jen tak nevidí. V Chodové Plané toto pivo vaří každoročně. Přidávání čerstvého chmele, ráno nasbíraného na Žatecku, bylo mimořádnou událostí.

Bude z toho pivo Chodovar/Mr. Albi Zimní speciál... už teď v horkých letních dnech se ale vaří. A ne jen tak obyčejně. Do zimního speciálu v rodinném pivovaru v Chodové Plané totiž přidávají čerstvý chmel. Stala se z toho již každoroční tradice.

Chmel byl v úterý ráno sklizen na Žatecku a osobně ho do Chodovaru přivezl Jiří Vent z Chrámu chmele a piva Žatec, muž, který by o chmelu mohl vyprávět hodiny a hodiny.

"Dnes budeme svědky dovaření speciálního vánočního ležáku, z kterého vznikne 100 roztomilých padesátilitrových soudků pro restaurace tady v pivovaru a pro vybrané restaurace, které se nejrychleji přihlásí," vysvětluje u varny obchodní ředitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka.

Po třinácté hodině zamíří zelený chmel s mimořádnou vůní do varny. Na přípravě se podílí všichni pozvaní hosté. Starostky a starostové z okolních obcí, sladmistrová pivovaru Marta Štěpánková, vedoucí laboratoře Yvona Plevková, dokonce i novináři a ostatní hosté. Ještě před tím ho ale požehná místní farář Jaroslav Šašek.

Po požehnání se jde na věc. Chmel je připravený a nesmí se otálet. Vždyť přidávat při vaření piva čerstvý chmel není vůbec jednoduché. "Nebývá v Čechách obvyklé, že by se pivo chmelilo čerstvým chmelem. Pokud ale máte v pivovaru odvážného a kreativního sládka a spolupracujete s chmelařem, který má velké srdce, můžete se pokusit takový čertsvý chmel rychle dopravit do pivovaru a přidat do právě vařeného piva ve varně," vysvětuje Jiří Plevka.

Odborník na chmel ho přirovnává ke koření. "Tahle šištička je vlastně kořením piva," ukazuje čerstvý chmel všem přítomným Jiří Vent a dodává: "Po sklizni se chmel musí do čtyř, pěti hodin usušit, jinak se zapaří a může se vyhodit. A příležitost uvařit pivo z čerstvého chmele je vlastně jen jednou za rok. Rozdíl je asi takový jako když vaříte polévku s čerstvým kořením a usušeným kořením."

Nejdříve se chmel musí přendat do speciálního pytle. Až pak zamíří do varny. 13o Zimní speciál se bude díky použití čerstvého hlávkového chmele "Žateckého červeňáku" honosit mimo skvělé chuti i výrazným aroma. A letos možná ještě větším než obvykle. Chmel, který Jiří Vent letos přivezl ze Žatecka, byl ještě voňavější než jindy. Podle něj se totiž jednou za čas povede, že v některých oblastech je chmel ještě lepší a vonavější než v okolí. Kde byl ale nasbírán chmel pro vánoční speciál Chodovaru prozradit nechtěl.

Tak se těšte na aromatický vánoční speciál Mr. Albi! Na zdraví!

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:274.996/4.996