Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Na 40 pivovarů se představí na festivalu Oktobeerfest

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Ostrava Online

Milovníci piva, ciderů nebo pivních speciálů, gurmáni i fanoušci kapel Buty a Tři sestry si již za dva týdny přijdou v centru Ostravy na své. U obchodního a zábavního centra Forum Nová Karolina odstartuje dvoudenní program jednoho z největších pivních festivalů v Moravskoslezském regionu. Třetí ročník Oktobeerfestu bude zahájen v pátek 14. října a nabídne na sto dvacet druhů piv z bezmála čtyř desítek samozásobitelských, místních i zavedených pivovarů. Vstupné na akci je dobrovolné.

„Návštěvníci festivalu se budou moci seznámit s portfoliem mnoha pivovarů jak z Ostravy, potažmo Moravskoslezského kraje, tak i dalších regionů České republiky. Letos budeme klást důraz také na další nápoje kromě piva, a to například cidery, speciály i nealkoholické varianty. Partnerem letošního již třetího ročníku se stal pivovar Radegast, který poskytne čtyři velkokapacitní stany včetně dostatku míst k sezení, výčepů a stylizované obsluhy à la bavorský Oktobeerfest,“ uvádí Tomáš Lučan, marketingový manažer OC Forum Nová Karolina. Populární Tři sestry vystoupí v pátek 14. a Buty v sobotu 15. října. V obou případech budou jejich koncerty začínat ve 20:00.

Loňský druhý ročník festivalu Oktobeerfest navštívilo během dvou dnů 35 tisíc pivařů, pivařek, hudebních fanoušků, seniorů i rodičů s dětmi. Samotným obchodním centrem prošlo zhruba 80 tisíc návštěvníků. Letos mají organizátoři z Fora Nová Karolina ambice návštěvnost překonat. Proto rozšíří nejen nabídku piv, gastro sekci a doprovodný program, ale také navýší počet míst k sezení a další servis.

Své portfolio představí téměř čtyřicet pivovarů, což z Oktobeerfestu dělá jeden z největších ostravských svátků piva. Narážet sudy bude například Radegast, Pivovarský dům Ostrava, Pivovar Garage, Létající Bezdomovec, Pivovar Zobák, Pivovar Koníček, Skřečoňský Žabák, Pivovar Gwern, Starokladno, Pivovar Černá hora nebo Pivovar Litovel. Mnohé z nich se akce zúčastní opakovaně.

Příchozí budou moci ochutnat tradiční české delikatesy, chuťovky výborně se hodící k pivu, regionální či sladké pokrmy. Gastro sekci budou zajišťovat jak nájemci z food courtu, tak pečlivě vybraní externí dodavatelé.

Celodenní páteční a sobotní program poskytne vyžití pro několik generací. Pro nejmenší budou k dispozici pouťové atrakce, prolézačky, soutěže nebo vyhledávané aktivity včetně malování na obličej. V provozu bude také herní koutek Chachárek s možností hlídání dětí přímo uvnitř Fora Nová Karolina.

Hudebním nadšencům bude věnováno dění na venkovním pódiu, kde vystoupí nejen oblíbené kapely v čele s mohykány Buty a Tři sestry, ale také mnoho talentovaných lokálních hudebníků a nadějných skupin. Moderovaným programem a soutěžemi pro pivaře provede Lumír Mořkovský. Ostravské nebe ozáří a tečku za sobotním večerem udělá velkolepý ohňostroj.

„Vedle sezení ve velkokapacitních stanech budou příchozí moci využít posezení u jednotlivých stánků pivovarů a gastro provozoven. Zároveň také mohou zavítat na letos v létě modernizované terasy centra. Rádi bychom přivítali návštěvníky napříč generacemi. Proto nabídneme benefity pro seniory a odměníme pivenkami v pátek i v sobotu prvních 30 nad 60 let, který se nám při příchodu registrují na Info stánku. Poté vylosujeme pět z nich, kteří vyhrají ceny s pivní tematikou,“ vysvětluje Tomáš Lučan.

Jednou z nejúspěšnějších akcí letošního roku se v polovině září stala světelná a pyro show nazvaná V jiném světle, na jejíž sukces chce FNK navázat. V rámci programu V jiném světle, celorepublikové nákupní slevové akce Dny Marianne a následných nočních nákupů, takzvném nightshoppingu, prošlo centrem během 2 dnů více než 90.000 lidí.

„Úspěch doprovodného programu, zpětná vazba od návštěvníků a jedinečnost spojení hned několik audio vizuálních show nás přesvědčila, že rozhodně zvážíme pokračovaní a vytvoření tradice. Ochutnávku si budou moci užít i návštěvníci Oktobeerfestu, protože celý festival zakončí právě efektní ohňostroj,“ dodává Lučan.

Japonští pivovarníci Česko dobře znají, nákup Prazdroje je pro ně logický

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Jan Brož

Pivo z produkce japonského pivovaru Asahi je v Česku k dostání jen v několika málo specializovaných pivotékách. Přesto jeden z hlavních zájemců o Plzeňský Prazdroj není na českém trhu žádným nováčkem. Zájem o Plzeň zapadá do strategie Japonců v Evropě.

Po pivovarech Lobkowicz, které koupila čínská CEFC, by do asijských rukou mohl brzy spadnout i další český pivovar. Podle informací japonského listu Nikkei má japonská skupina Asahi Group Holdings zájem o Plzeňský Prazdroj, za který v balíčku s dalšími středoevropskými pivovary údajně nabídla 117 miliard korun.

Tuzemský trh pro společnost s více než stoletou historií sídlící v Tokiu v budově navržené hvězdným designérem Philippem Starckem není neznámý. Skupina Asahi před čtyřmi lety pokukovala po pivovarech Staropramen. V klání o tuzemskou pivovarskou dvojku byl však nakonec úspěšnější kanadsko-americký Molson Coors, který Staropramen získal za 3,5 miliardy dolarů.

Zájem o pivovary s centrálou na pražském Smíchově ze strany Japonců rozhodně nebyla náhoda nebo nepromyšlený krok. Vlajková loď skupiny ležák Asahi Super Dry se totiž od roku 2000 licenčně vařil v pivovaru Braník, který pod Staropramen spadá. Japonci tehdy z Braníku odstartovali expanzi na evropský trh. Po ukončení produkce v pivovaru Braník v roce 2007 se výroba Asahi Super Dry přestěhovala na opačný břeh Vltavy do Staropramenu.

„Pivovar Staropramen vaří značku Asahi Super Dry na zakázku pro evropský trh. Zmíněné pivo je k dostání na vybraných místech také v České republice,“ potvrdila PR manažerka pivovaru Denisa Mylbachrová s tím, že Staropramen ale není distributorem značky a nemůže tak ani poskytnou bližší informace.

Asahi je doma pivní jedničkou
Vedle Staropramenu vyrábí piva Asahi na kontinentu ještě anglický pivovar Shepherd Neame. Skupina dnes v Evropě realizuje necelých patnáct procent prodejů na zahraničních trzích, které loni dosáhly hodnoty 250 miliard jenů, tedy zhruba 58 miliard korun.

V domovském Japonsku je Asahi jedničkou mezi pivy a podle vlastních údajů ovládá polovinu trhu. V posledních letech se proto zaměřuje právě na zahraničí, především na Asii a Oceánii. Letos v únoru skupina oznámila, že v rámci nové strategie chce posílit a diverzifikovat své globální postavení. Zahájila proto jednání o koupi pivovarů v Itálii, Anglii a Nizozemsku v souvislosti se spojením světové pivovarnické jedničky Anheuser-Busch InBev a vlastníka Prazdroje SABMiller. Aby mohlo k transakci dojít, musí se obě skupiny některých svých pivovarů zbavit. Mezi ně patří i Plzeňský Prazdroj.

„Pokles cen akcií od začátku roku nám umožnil navýšit investice včetně nabytí pivovarů v Evropě,“ zdůvodnil nákupy ředitel Asahi pro zahraniční trhy Naoki Tanaka. Asahi se s SABMiller už dohodl na koupi nizozemské značky piva Grolsch a italské Peroni za 2,55 miliardy eur. Nabytí Prazdroje by tak pro Japonce bylo logickým krokem, byť společnost zájem zatím popírá.

Celkem pod Asahi spadá osm pivovarů v sedmi zemích, pivo však nepatří mezi jediné produkty skupiny. Vyrábí také whiskey Nikka nebo tradiční japonský destilát Shōchū a je největším importérem vín do Japonska. Menší význam než alkoholické nápoje má pro skupinu segment balených vod a potravin, jako je dětská výživa a mražené potraviny.

Pražské hospody oslaví 174 let plzeňského piva

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:První zprávy

Už 174 let uplynulo ode dne, kdy sládek Josef Groll uvařil první várku plzeňského ležáku a založil tak zcela novou pivní kategorii spodně kvašených piv „pils“.

Tohle významné výročí připomene od čtvrtka v 6 pražských hospodách historický koňský povoz v čele s poslední českou formankou a plzeňským sládkem. Ti přivezou na voze do hospod speciální pivní várku nefiltrovaného ležáku v dubových pivovarských sudech.

Oslava 174. narozenin piva Pilsner Urquell začala v sobotu 1. října tradičním plzeňským Pilsner Festem, který odstartoval další místní oslavy po celé republice. Historické výročí se bude slavit až do listopadu ve více než 30 vybraných hospodách ve 12 českých městech, prvním z nich je Praha. Šest pražských hospod tak na jeden večer ožije dobovou pivní atmosférou a jejich návštěvníci budou moci ochutnat Pilsner Urquell v jeho nefiltrované podobě z ručně vyráběného dubového sudu.

Ten na slavnosti do vybraných hospod doveze plzeňská formanka Jana Šůsová, která ještě dnes aktivně rozváží na svém koňském povozu pivo do několika plzeňských hospod. Udržuje tak rodinnou tradici formanského řemesla.

„Formanství a koně jsou moje vášeň. Je to důležité dědictví, které mi předal můj táta a jemu zase děda. Jsem ráda, že cestou těchto regionálních oslav výročí ležáku můžu lidem naživo ukázat krásu tohoto tradičního řemesla,“ říká Šůsová. Ručně vyráběný sud z jejího povozu pak v každé z vybraných hospod a restaurací narazí plzeňský sládek a slavnostního proslovu se ujme historická postava Josefa Grolla, zakladatele piva plzeňského typu. Pivo budou po hospodě roznášet šenkýřky a o zábavu a dobrou náladu se postará dobová kapela.

Atmosféru jako v roce 1842 můžete zažít už ve čtvrtek 6. října v Praze v Restauraci U Pinkasů a tentýž den v hospodě Bredovský dvůr. V pátek 7. října se bude slavit v hospodě PUOR Kulaťák a U Veverky a v sobotu 8. října přiveze formanka soudky ještě do Lokálu Dlouhá a restaurace Katr ve Vězeňské ulici.

Plzeňský Prazdroj prý chtějí koupit Japonci

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:ČTKPrazdroj

Japonský pivovar Asahi Group Holdings hodlá nabídnout více než 500 miliard jenů (117 miliard korun) za aktivity společnosti SABMiller ve střední a východní Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj. Informoval o tom japonský podnikatelský list Nikkei.

Prodej aktivit SABMilleru v Česku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro dohodnuté převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev. Nabídky na odkup aktivit v uvedených pěti zemích má InBev začít přijímat po převzetí SABMilleru příští týden, uvedl Nikkei.

Pivovar Asahi patří mezi řadu firem, o jejichž možném zájmu o aktivity společnosti SABMiller ve východní Evropě se v posledních měsících spekuluje.

Asahi zprávy popírá
Prezident Asahi Akijoši Kodži přitom v květnu agentuře Reuters řekl, že firma se o východoevropské aktivity SABMilleru ucházet nebude. Mluvčí Asahi ve středu v reakci na zprávu listu Nikkei uvedla, že firma v současnosti nečiní žádné kroky k převzetí těchto aktivit.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují aktivity SABMilleru určené k prodeji i polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Jejich celková hodnota se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard korun).

Mezi potenciální uchazeče o tato aktiva podle médií patří také některé české investiční společnosti včetně PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nebo J&T Ivana Jakaboviče a Patrika Tkáče.

Pivovar chce zpátky Plzeň
Pivovar Asahi se již dříve dohodl na koupi některých značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, za 2,55 miliardy eur (69 miliard korun). Prodej těchto značek byl rovněž podmínkou pro převzetí SABMilleru rivalem Anheuser-Busch InBev.

Navrácení údajně neoprávněně znárodněného a posléze zprivatizovaného pivovaru Plzeňský Prazdroj do českých rukou přitom žádají plzeňští Pravováreční měšťané, kteří se ve věci určení vlastnictví cenných ochranných známek a některých budov pivovaru obrátili na soud. Jejich snahy podporuje i radnice.

Japonci nabídli za skupinu pivovarů v čele s Prazdrojem 117 miliard Kč

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:ČTKPrazdroj

Japonský pivovar Asahi Group Holdings, o kterém se spekulovalo jako o jednom ze zájemců o část pivovarů SABMiller v čele s Plzeňským Prazdrojem, hodlá za středoevropské podniky nabídnout 500 miliard jenů, tedy 117 miliard korun. Informoval o tom japonský podnikatelský list Nikkei.

Prodej aktivit SABMilleru v Česku, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro dohodnuté převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev.

Pivovar Asahi patří mezi řadu firem, o jejichž možném zájmu o aktivity společnosti SABMiller ve východní Evropě se v posledních měsících spekuluje. Prezident Asahi Akijoši Kodži přitom v květnu agentuře Reuters řekl, že firma se o východoevropské aktivity SABMilleru ucházet nebude. Mluvčí Asahi dnes v reakci na zprávu listu Nikkei uvedla, že firma v současnosti nečiní žádné kroky k převzetí těchto aktivit.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují aktivity SABMilleru určené k prodeji i polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Jejich celková hodnota se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard Kč). Mezi potenciální uchazeče o tato aktiva podle médií patří také některé české investiční společnosti, například R2G a J&T.

Pivovar Asahi se již dříve dohodl na koupi některých značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, za 2,55 miliardy eur (69 miliard Kč). Prodej těchto značek byl rovněž podmínkou pro převzetí SABMilleru rivalem Anheuser-Busch InBev.

Bude Prazdroj Japonců? Chystají nabídku na aktivity SABMilleru

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTKPrazdroj

Japonský pivovar Asahi Group Holdings hodlá nabídnout více než 500 miliard jenů (117 miliard korun) za aktivity společnosti SABMiller ve východní Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj. Informoval o tom japonský podnikatelský list Nikkei.

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí podmínek pro dohodnuté převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev.
Pivovar Asahi patří mezi řadu firem, o jejichž možném zájmu o aktivity společnosti SABMiller ve východní Evropě se v posledních měsících spekuluje. Prezident Asahi Akijoši Kodži přitom v květnu řekl, že firma se o východoevropské aktivity SABMilleru ucházet nebude. Mluvčí Asahi v reakci na zprávu listu Nikkei uvedla, že firma v současnosti nečiní žádné kroky k převzetí těchto aktivit.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují aktivity SABMilleru určené k prodeji i polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Jejich celková hodnota se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard korun). Mezi potenciální uchazeče o tato aktiva podle médií patří také některé české investiční společnosti, například R2G a J&T.

Pivovar Asahi se již dříve dohodl na koupi některých značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, za 2,55 miliardy eur (69 miliard korun). Prodej těchto značek byl rovněž podmínkou pro převzetí SABMilleru rivalem Anheuser-Busch InBev.

Japonský Asahi má zájem o byznys SABMilleru, včetně Plzeňského Prazdroje

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:E15.czAutor:ČTKPrazdroj

Japonský pivovar Asahi Group Holdings hodlá nabídnout více než 500 miliard jenů (117 miliard korun) za aktivity společnosti SABMiller ve východní Evropě, mezi které patří i Plzeňský Prazdroj. Informoval o tom japonský podnikatelský list Nikkei.

Kromě Plzeňského Prazdroje zahrnují aktivity SABMilleru určené k prodeji i polské značky Tyskie a Lech, slovenský Topvar, maďarský Dreher a rumunský Ursus. Jejich celková hodnota se podle dřívějších odhadů pohybuje mezi pěti a sedmi miliardami eur (135 až 189 miliard korun). Mezi potenciální uchazeče o tato aktiva podle médií patří také některé české investiční společnosti, například R2G a J&T.

Pivovar Asahi se již dříve dohodl na koupi některých značek pivovaru SABMiller, jako Peroni a Grolsch, za 2,55 miliardy eur (69 miliard korun). Prodej těchto značek byl rovněž podmínkou pro převzetí SABMilleru rivalem Anheuser-Busch InBev.

Uvařte si s námi domácí pivo (1. díl): Začínáme aneb Co budeme potřebovat

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Alkoholium.czAutor:Martin Urban

Napadlo vás někdy, že byste si mohli uvařit doma pivo? Pojďte to zkusit! Předem říkám, že to není úplně triviální, ale pokud se budete držet našeho seriálu, který vás vařením krok za krokem provede, určitě to dopadne výborně. A s velkou pravděpodobností vás váš prvotní úspěch natolik nadchne, že se svému novému koníčku budete dále věnovat a rozvíjet ho. Domácí vaření piva, tzv. homebrewing, je totiž skvělé hobby.

Za sebe musím říct, že už jsem strávil doslova stovky hodin studiem technologie pivovarnictví, pročítáním charakteristik různých pivních stylů, a částečně i snahou o pochopení chemické a mikrobiologické podstaty dějů, které při výrobě piva probíhají. Stále si však připadám na začátku. A je mi jasné, že na to prozkoumat, poznat a pochopit všechno mi ani jeden život nestačí. Nelekejte se ale! Takovýto „geek“ přístup rozhodně není podmínkou – skvělá piva může vařit i domácí pivovarník, který zná jen nezbytné technologické základy, má dostatečnou úctu k řemeslu, cit a pečlivost. Zkrátka v homebrewingu se může najít téměř každý. Stačí začít – a my právě začínáme!

Ambicí seriálu není sepsat učebnici a zmapovat celý obor domácího pivovarnictví – od výpočtu receptů, přes různé varianty technologických postupů, po specifika vaření rozličných pivních stylů (to vše najdete v knize Pivařka, která vyjde na jaře roku 2017). Bude se spíše jednat o takový „quick win“ návod – a to jak si ze základních surovin (sladu, vody, chmele, kvasnic) doma uvařit svrchně kvašené pivo populárního stylu American Pale Ale (tzv. APA). Budeme vycházet z konkrétního receptu cíleného na cca 20 l hotového piva a na něm názorně demonstrovat jednu z cest jak při vaření postupovat. Rozhodně přitom netvrdím, že to bude cesta jediná správná – postupů, jak dosáhnout zdařilého výsledku je celá řada.

Jaké tedy budeme potřebovat vybavení?
Je mi jasné, že málokterý začátečník, který se teprve chystá na svoji první várku piva, bude ochoten investovat ihned nemalé částky a kutilské úsilí do vybavení jakou jsou například elektrické míchadlo, lednice s externím termostatem pro řízené kvašení, ani si hned nebude pořizovat KEG sudy, protitlakou stáčečku a bombu s CO2. Je však vybavení, bez kterého se neobejdete, anebo byste se sice možná teoreticky obešli, ale byli byste pak tím pověstným dřevorubec, který jde kácet strom pilníkem na nehty. Asi se mu to nakonec podaří „upižlat“, ale bude při tom strašně nadávat a výsledek stejně nebude takový, jako kdyby použil, když už ne motorovou, tak alespoň klasickou pilu.

Některé z vybavení již určitě máte doma, jiné budete muset vyrobit nebo dokoupit – část např. v hobbymarketu, část ve specializovaných domovarnických obchodech či e-shopech.

Velký hrnec
Minimálně o 1/3 větší než zamýšlený objem finálního piva. Pro běžné domovarnické várky o objemu cca 20 l hotového piva nedoporučuji menší hrnec než 30 l. Hrnec by měl být pokud možno stejně vysoký jako široký, nebo vyšší. Pozinkovaný zavařovací hrnec není vhodnou volbou. Doporučuji alespoň smalt, ideálně nerez.
Dlouhá měchačka

Nebo dvě – jedna dřevěná na míchání horkého díla a druhá plastová (nebo nerezová – zkrátka desinfikovatelná) na míchání ve sterilní fázi procesu.

Ohřev
Počítejte s potřebným výkonem minimálně 1 kW/10 l. Oblíbenou alternativou k vaření na sporáku jsou varné stolice na propan butan.

Pár dalších hrnců co doma najdete
O celkovém objemu cca 15 l. Poslouží k ohřevu tzv. vyslazovací vody. Samozřejmě si pro tento účel můžete hned pořídit další velký hrnec, případně vám jako „bojler“ skvěle poslouží elektrický zavařovací hrnec. Pro začátek si ale hravě vystačíte s tím, co doma máte. Při ohřevu si v případě nedostatku místa na plotně můžete na tomto místě pomoci třeba rychlovarnou konvicí.

Hadička
Z průhledného potravinářského plastu, nebo ještě lépe silikonová – ta bude inertní i při vyšších teplotách. Osvědčil se mi průměr 10/12 mm. Když si ji objednáte 2 m, určitě se vám neztratí.

Scezovačka
To je věc, kterou doma nemáte a věřte mi, že kuchyňským cedníkem ji nahradíte jen za cenu spousty nadávek, ztraceného času, ulepené kuchyně a možná i vad finálního piva. Zakoupitelným řešením je (profesionální) falešné dno/děrovaný plech. Jeho technologickým ekvivalentem pak může být doma vyrobená tzv. dvoukýblová scezovačka. Považuji ji však za překonanou variantu. Lépe a radostněji se vám bude scezovat za pomoci tzv. manifoldu, který jednoznačně doporučuji. Návody na výrobu těchto instrumentů najdete na internetu, případně se na mne bez ostychu obraťte, rád vás navedu.

Chladič a přípojné hadice na vodovodní řad
Dá se chladit ve vaně, nebo v zimních měsících ve sněhu, ale s chladičem vám to půjde rychleji (a jak se později dočtete rychlost zchlazení je pro kvalitu výsledného piva důležitá). Já si svůj spirálový chladič jednoduše vyrobil z 10 m měkké měkké trubky o průměru 12 mm, kterou jsem namotal na odpadní trubku. Alternativou pro nekutily může být koupě nerezového šneku z pivního chlazení. Nerez je inertní, tedy pro potravinářské účely vhodnější. Nicméně pokud se někde dočtete, že je měď pro vaření piva nevhodná, směle to ignorujte – povrchové oxidy se sice uvolňují do roztoku, ale vzniklé koncentrace jsou za obvyklých podmínek absolutně zdraví neškodné. Pozor pouze na zelenou měděnku – ta se vám však na vašem náčiní, které používáte a které neleží dlouhou dobu ladem, nejspíše nikdy neobjeví.

Kvasná nádoba s víkem
Na tomto místě můžete použít nerezový hrnec s poklicí nebo třeba nádobu na barvy z hobbymarketu, která je z potravinářského plastu (hledejte symbol skleničky a vidličky). Objem opět o 1/3 větší než objem finálního piva. Variantou kvasné nádoby je též carboy/demižon. Kvasnou nádobu si z vnějšku ocejchujte fixou ať máte přehled o objemu. V případě hrnce si ocejchujte vařečku nebo nějakou (desinfikovatelnou) tyčku.

Kvasná zátka s těsněním
Obzvláště začátečníci by se dle mého názoru měli z anti-kontaminačních důvodů vyhnout tzv. otevřenému kvašení a kvasit v uzavřené nádobě. Pokud použijete hrnec s poklicí, tak kvasnou zátku samozřejmě nepotřebujete. Pokud však použijete plastovou nádobu z hobbymarketu s hermeticky uzavíratelným víkem nebo demižon, tak je kvasná zátka nezbytností. Kvasná zátka uzavře prostor kvasné nádoby a zároveň dovolí oxidu uhličitému, který při kvašení vzniká, aby odcházel ven a v nádobě tak nevznikal přetlak. Navíc budete mít skrze pozorování unikajících bublinek přehled o intenzitě kvašení.

Stáčecí/odkládací/pomocná nádoba s dolní výpustí
Opět nádoba na barvy z hobbymarketu, do jejíž spodní části přiděláte plastový vypouštěcí ventil (dostupný v domovarnických e-shopech). Pokud se navzdor mému doporučení rozhodnete, že půjdete cestou scezování dvoukýblovou scezovačkou, tak si tuto nádobu už do nákupního seznamu nedávejte – už ji tam totiž máte.

Stáčeč
Stáčecí sifon, který umožňuje pohodlné stáčení do lahví „odspodu“ a tím snižuje pěnivost piva při stáčení. K dostání je ve většině homebrew obchodů.

Teploměr
Ideálně s rozsahem 0-100 °C.

Cukroměr/hustoměr a odměrný válec
Na určení stupňovitosti. Rozsah volte v rozmezí 0-20° Plato, resp. 1000 -1080 kg/m3.

Lugolův roztok, případně iodisol
Seženete nebo si necháte namíchat v lékárně. Poslouží nám k tzv. jodové zkoušce zcukření.

Váha
Ať už digitální nebo třeba analogová poštovní váha na dopisy s přesností na gramy.

Kádinka, baňka nebo klidně jen sklenička
O objemu cca 3 dl na rehydrataci kvasnic a alobal na přikrytí.

Džbánek/odměrka
Z potravinářského plastu o objemu 1 nebo 2 l, případně klidně oba. Pořídíte za pár korun v každém větším supermarketu.

Skleněné pivní lahve s patentním uzávěrem nebo pivní PETky
Samozřejmě si ale můžete hned pořídit zátkovačku na korunkové uzávěry a používat klasické (pro jistotu raději tlustostěnné NRW) pivní lahve, případně sektové lahve.

Sanitační prostředky
Z ekologického i ekonomického hlediska doporučuji perkarbonát sodný, případně též jeho „urychlovač“ TAED (pokud dopřejete sanitaci dostatečný čas a/nebo teplotu, tak to ale není nezbytné – já ho nepoužívám). Gumové rukavice se při práci s touto „chemií“ budou určitě hodit.

…a na závěr: Sešit a propiska
Abyste si mohli vést záznam o průběhu vaření, naměřených objemech a hodnotách stupňovitosti. Možná se teď trochu smějete, ale doopravdy to považuji za velice důležité – zpětná analýza a s ní spojené poznání parametrů vlastní „varny“, vám pak mj. pomůže dosahovat ve vašich dalších várkách plánované stupňovitosti piva, přizpůsobovat cizí recepty vašemu vybavení nebo vytvářet recepty vlastní.

Počet minipivovarů se ztrojnásobí, budou ale i krachovat

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK

Počet minipivovarů v Česku by se měl podle odhadů expertů z oboru do pěti let zvýšit ze současných 350 na 800 až 1000. Přitom pět let staré odhady Českomoravského svazu minipivovarů hovořily o počtu maximálně 250 restauračních výroben. Spolu s chuťovou pestrostí tomu nahrává i to, že lidé více vyhledávají malé výrobce potravin, protože jim více věří, řekl plzeňský pivovarský expert a spolumajitel firmy na stavbu a provoz pivovarů Josef Krýsl.

"Podle toho, jak se situace vyvíjí, a když to vezmeme na počet obyvatel, na plochu a spotřebu, tak to zřejmě naroste na 800 až 1000 minipivovarů," řekl Krýsl. V USA jejich počet roste od roku 1976 a v posledních pěti letech jich tam vzniká zhruba 1000 ročně.

"Do pěti let u nás vyroste do tisícovky minipivovarů, které ještě Česká republika vstřebá. Nicméně od takových 600, což by mělo být tak za tři roky, začnou krachovat a pak se trh bude tříbit, ale počet pořád poroste," uvedl Tomáš Maier z katedry ekonomiky Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Hlavními důvody krachů budou horší kvalita některých piv a sílící konkurence.

V nákladech podle Maiera mezi minipivovary takový rozdíl nebude. Nejlepší restaurační pivovary jsou v pondělí schopné dosáhnout návratnosti investic za šest let. V průměru je to ale kolem osmi let, pokud mají schopné vedení, dodal Maier.

"Pořád počet roste a poroste. Je tu spousta nadšenců," řekl výrobní ředitel Pivovarů Lobkowicz Jiří Faměra. Některé pivovary porostou, jiné zaniknou. U malých pivovarů zatím tolik nerozhoduje cena piva. Věřím, že snad to bude o té kvalitě, dodal.

"Když jsem se bavil s výrobci zařízení, tak minimálně letos a příští rok ta vlna ještě o malinko poskočí a dojde minimálně k číslu 500. Potenciál růstu i trhu tady je a s osvětou i s tím, že i velké pivovary vaří svrchně kvašená piva, tak povědomost konzumentů o pivu stoupá," řekl viceprezident svazu minipivovarů Jan Kočka. V ČR už se objevují rarity jako spontánně kvašená piva, takzvaná barel-aged zrající v dřevěných sudech i kyselá piva. Pořád jde přicházet s něčím novým, doplnil Kočka. Základem ale podle něj nadále bude ležák, tradiční české spodně kvašené pivo.

"Naše firma minipivovary pořád staví, máme hodně zakázek i na příští rok," řekl Petr Krýsl z plzeňské firmy Joe's Garage Beer. Neví o nikom, kdo by kvůli špatnému pivu či malé návštěvnosti zkrachoval. Zatím pouze kvůli špatně ekonomicky postavenému projektu. "Pokud by dnes pivovar dělal jen tragická piva, tak skončí. Není problém ujet dvacet kilometrů do jiného," řekl Kočka. Dlouhodobě ale nemohou vedle sebe existovat ve dvacetitisícových městech čtyři minipivovary, míní.

Zavedení výroby piva v restauraci přijde na čtyři až šest milionů korun, záleží na stavebních úpravách. Podle Kočky se budou objevovat také dražší projekty na výrobu několik tisíc hektolitrů piva ročně s lahvárnami a porostou i malí, kteří to dělají dobře.

Začíná Prague Beer Week 2016

Publikováno:před 9 měsíciZdroj:Regiony24.czAutor:Šárka Vávrová

Tak jako Milán, Paříž a konečně i Praha maji svůj každoroční týden módy, Fashion Week, zaslouží si Praha svůj Beer Week - týdenní oslavu craft piva, pivní kultury a české pivní tradice napříč pivovary, pivotékami, restauracemi, bary ... a celou komunitou milovníků dobrého piva.

V pondělí 3. října 2016 odstartoval nultý ročník Prague Beer Week a potrvá až do neděle 9.. V průběhu těchto dnů proběhne několik mikroeventů a také oficiální závěrečná akce Grand Finále.

Creme de la Creme Prague
Vyhlášená pražská zmrzlinárna Creme de la Creme a její majitel a šéfzmrzlinář v jedné osobě Honza Hochsteiger alias pan Zmrzlinka připravují dva zcela nové druhy zmrzliny z piv Cream Porter a Orange IPA od plzeňského Pivovaru Raven. K ochutnání budou v průběhu Prague Beer Week přímo v Creme de la Creme v Husově 12 na Praze 1.

Bonvivant´s CTC Pražský bar Bonvivant´s CTC v klidné části Starého Města je koncipován po vzoru starých lokálů jako celodenní instituce - nejen místo na klasický cocktail ve večerních hodinách, ale i oběd s nápadem, desert či káva během odpoledne. Jeho majitel a uznávaný barman se zahraniční praxí, Eduard Ondráček, pro vás společně s pivovarem Two Tales nachystal dva speciální pivní koktejly, které budou během celého Prague Beer Week ve speciální nabídce přímo v baru Bonvivant´s CTC.

Velvet Bakery Prague
Denisa a Daniela z Velvet Bakery Prague upečou opravdu luxusní pivní cupcaky z černého piva a piva typu Ale z Rodinného pivovaru Zichovec. Pokud máte rádi netradiční a poctivé dezerty, obě majitelky budou i se svými cupcakovými speciály na Prague Beer Week Grand Finále.

BeerGeek Bar
V BeerGeeku milují craft - řemeslná piva z minipivovarů, pivo pijí každý den, vaří vlastní pivo pod značkou BeerLab a vybírají ta nejlepší piva do svého baru. Na 32 pípách tady mají tu největší nabídku českých I zahraničních řemeslných piv. V průběhu Prague Beer Week jsou v BeerGeek baru nachystány dvě akce – oslava 2. narozenin baru v pondělí 3.10. a Sour Times alias pocta “kyseláčům” ve středu 5.10..

Grand Finále
Veká ofiální závěrečná akce, Prague Beer Week Grand Finále, proběhne 7. a 8. října v pražské Radlické kulturní sportovně (www.kulturnisportovna.cz). Na této dvoudenní degustační akci budou čepována piva z patnácti pečlivě vybraných lokálních, českých ale i zahraničních pivovarů a to výhradně do pivních degustačních skleniček. Těšit se tak můžete na opravdové pivní delikatesy a možnost ochutnat různé pivní styly za přítomnosti sládků, majitelů pivovarů a dalších odborníků. Grand Finále bude přehlídkou toho nejlepšího a to pro odbornou, ale i laickou veřejnost, kterou spojuje obliba až posedlost dobrým pivem.

Degustační sklenice
Degustační sklenice Teku byla vyvinuta v Itálii v roce 2006 panem Teo Musso, který je vrchním sládkem řemeslného pivovaru Birra Baladin v Turíně, a panem Kuaskem, pivním senzorickým specialistou. Název Teku je jednoduchá zkratka, která je vytvořena z prvních dvou písmen v jejich jménech. K jejich počinu vedl jednoduchý důvod: zlepšit zážitek z pití řemeslného piva. Sklenice jsou vyrobené německou firmou Rastal, která patří k nejlepším výrobcům dekorovaného skla na světě. Jejich tvar je velmi unikátní, křivky skla krásně uvolňují aroma a chuť piva, což je ideální pro degustátory a milovníky řemeslného piva. A to je důvod, proč tato degustační sklenice bude doprovázet Prague Beer Week Grand Finále.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.22.06.2017 22:455.125/5.125