Novinky a zajímavosti ze světa piva

Strakonický pivovar Dudák se loni dostal do čistého zisku 1,3 milionu Kč po předloňské ztrátě 1,1 milionu. Obrat klesl o 2,1 milionu na 82 milionů. Dudák loni uvařil 47 690 hektolitrů, meziročně o 4256 hektolitrů méně. Proti roku 2019 byl výstav nižší o necelých 16 procent. Na výsledcích se druhým rokem projevila covidová pandemie. Většina zisku půjde na pokrytí neuhrazené ztráty minulých let. Vyplývá to z výroční zprávy.

"Do obchodních aktivit se negativně projevila pandemie také v získávání nových zákazníků či nových exportních příležitostí. V době protipandemických vládních opatření, kdy byly zavřené veškeré restaurace a hotely a prodej sudového piva se zastavil, se významně posílil prodej piva lahvového. Důležitou obchodní roli v tomto období sehrála podniková prodejna pivovaru, kde pivovar zaznamenal opět solidní objem prodejů," stojí ve výroční zprávě. V ČR se Dudák zaměřuje hlavně na Pootaví, Šumavu, Prahu a Brno. Malou část produkce vyváží, loni do Maďarska, na Slovensko a Ukrajinu. Lahvové pivo prodává v mnoha českých obchodních řetězcích. Na letošek naplánoval pivovar investice do technologií přes 12 milionů korun, nejvíc za posledních pět let. Kvůli pandemii je v předchozích letech odkládal. Strakonický Dudák je jediný český pivovar, jejž vlastní město. Má zhruba 60 zaměstnanců. Počátky strakonického piva se datují do roku 1308. Várečné právo pak získali obyvatelé 8. prosince 1367 listinou Bavora IV. Pivovar vznikl v roce 1649. V roce 2004 město koupilo pivovar od státu za 69,2 milionu korun. Radnice si na koupi vzala úvěr, ročně splácí 3,3 milionu korun.*

Dobře živený a svátečně oděný padesátník s vysokým čelem a pečlivě upraveným plnovousem si nahýbá z plného půllitru, jehož dno lehce podpírá levou rukou se zapáleným doutníkem – to je zavedená značka, kterou si už roku 1906 nechal zaregistrovat pivovar ve Velkém Březně.

Ještě před první světovou válkou tvář pivaře pomáhala prodávat pivo v zahraničí – ústecké pivo se vyváželo například do Kapského Města, do Dar Es Salaamu a také ho pily německé jednotky Afrikakorpsu.

Dodnes se etiketa neoprávněně objevuje třeba až v Kostarice a Uruguayi, což současného vlastníka příliš neznepokojuje – je to spíš sběratelská kuriozita. Stopy jihoamerické etikety se přitom dají vysledovat nejspíš k odsunutým sudetským Němcům.

Zato v původní vlasti pivař po znárodňování zmizel. Objevil se jen krátce v období Pražského jara a pak, na pouhých 14 dnů, v roce 1981. Tenkrát plánované hospodářství nějak nezvládlo zajistit dostatek etiket, ale pivo být muselo, a tak se sáhlo do zásob etiket z roku 1968.

Tajemný Dědek Victor Cibich
Úplného vzkříšení se „Dědek“, jak mu ústečtí štamgasti přezdívají, dožil až roku 1990. A marketingová legenda se dočkala i vysvětlení – tvář z etikety totiž patřila existujícímu člověku.

Na to se přitom přišlo úplnou náhodou. Když velkobřezenský pivovar v 90. letech 20. století navštívil jeden z bývalých německých obyvatel a zahlédl starou reklamní ceduli, vyřkl jméno „Cipich“ a vyprávěl, že tenhle pán za propůjčení své tváře reklamě získal od pivovaru doživotní rentu 30 piv týdně.

Jméno bylo zapsáno s ohledem na německý pravopis jako Zippich a ústečtí historici začali pátrat v archivech – jenže o panu Cipichovi ani zmínky. Až kolega ústeckého archiváře Vladimíra Kaisera, Rakušan Hans Peter Hay, narazil na stopu – mimochodem, Březňák mu moc chutnal a dal mu tedy asi správnou inspiraci. Legenda o panu Cipichovi mu uvízla v hlavě. Až ve vídeňských archivech narazil na nositele stejně znějícího jména, který sloužil jako poštmistr ve Velkém Březně, a mohl tedy jako inspirace pro etiketu sloužit.

Ani to ale ještě není konec legendy – až po dalších 15 letech napadlo historika Petra Žižkovského prozkoumat záznamy s českým přepisem stejně znějícího jména. „Dědek“ z etikety konečně dostal občanské jméno – Victor Cibich, rodák z Hustopečí u Brna, který byl přednostou železniční stanice ve Velkém Březně.

A velkobřezenský poštmistr Cibich, kterého našel rakouský historik? Ten se jmenoval Paul a byl to syn pana Victora, přednosty velkobřezenské železniční stanice.

Tradiční etiketa piva Březňák už není jen legendární obchodní značkou. Posloužila také jako doklad složitého, ale vítaného návratu historické paměti do českého pohraničí.

Na počest Victora Cibicha byla dokonce uspořádána konference historiků a pivovar dal pietně upravit opuštěný hrob manželů Cibichových ve Valtířově u Velkého Března. Paní Augusta manžela přežila o 22 let, zemřela v roce 1938. Victor Cibich na nás z etiket Březňáku shlíží dodnes.

Čeští pivovarníci připravili na léto speciální edice piv, sazí hodně na ty s nízkým obsahem alkoholu, případně na ty zcela nealkoholické. A jaké příchutě podle nich budou letos nejpopulárnější?

Český svaz pivovarů a sladoven představil v rámci svého projektu „Kde se pivo vaří“ piva z kategorií silně hořkých, ovocných příchutí a nízko nebo nealkoholických, které se dle dodavatelů speciálně hodí do horkého léta.

Třeba předeslat, že celý projekt Kde se pivo vaří je určen k představování nových trendů, zřejmě i s cílem oslovit ty, kteří jinak pivo (tolik) nepijí. Lze očekávat, že dopad těchto nových piv na byznys pivovarů bude spíše zanedbatelný, a to i přes vyšší cenu těchto nápojů.

Navíc specifické pivní styly byly vždy spíše doménou minipivovarů; je ale pravda, že v podání větších značek jsou pak i na českém trhu nezvyklé pivní styly dostupné plošně.

Okurka, jasmín, rozmarýn…
Co se týče konkrétních produktů zmíněných v projektu, ty celkem odpovídají i tomu, co zřejmě hodlají výrobci více propagovat marketingově.

Začněme nealkoholickými pivy, konkrétně radlery (radlery u nás začaly jako pivní mixy s obsahem kolem 2,5 % alkoholu, ve druhé vlně však se však vrátily v podobě nealkoholické). Vedle obvyklých příchutí citron, pomeranč a grep nyní výrobci rozšiřují sortiment – brusinka a rybíz (Zlatopramen), rybíz a limetka, jablko a hruška, okurka a limetka (vše Staropramen Cool).

Od klasicky nealkoholických do 0,5 % se tyto mixy navíc nyní objevují s 0,0 % alkoholu (k tomu ještě viz dále). Samotné rozšíření sortimentu, tedy příslušných ovocných chutí, je celkem logické – pivní mixy tohoto typu můžeme brát třeba jako analogii ciderů. Chutí lze kombinovat opravdu nekonečně. V různých Zlatopramenech se tak vyskytuje i mandarinka, jasmín, bezový květ nebo rozmarýn; to tedy nenapadlo ani dodavatele ciderů.

Sázka na hořké verze
Co se týče nealkoholických piv, v rámci projektu se zmiňuje též Birell ve verzi speciálně hořké, tedy chmelený za studena a ve stylu IPA. Zde se má zdůrazňovat, že nealko pivo není jen východiskem z nouze a náhražkou pro řidiče nebo antibiotikáře, ale plnohodnotným stylem; tedy tento pohled v ČR asi hned tak nepřevládne. Do stejné kategorie spadá loni představené Královsky hořké nealko (Krušovice, 28 jednotek hořkosti IBU).

Silně hořká piva jsou v kurzu i ve verzích alkoholických. Svaz pivovarů a sladoven zmiňuje Starobrno Bitr a Hořká11 Černá hora. Ty mají 4,6, respektive 4,5 % alkoholu, tedy opět obsah relativně malý – na to, o jaký typ se jedná. Radegast ROG IPA je pivo ve stylu IPA s 50 IBU, alkoholu má opět 4,6 %. Primátor APA má 5 %, ve srovnání se zahraničními pivy těchto pivních stylů tedy opět málo.

Od zrodu plzeňského ležáku uplyne letos v říjnu 180 let. Už teď je v Pivovarském muzeu v Plzni k vidění unikátní výstava zachycující historii této legendy. Jednou z rarit expozice, která potrvá až do 24. února příštího roku, je návrh plakátu z roku 1942. Jeho náčrt je součástí hlavního propagačního motivu výstavy.

„Plakát měl původně provázet sté výročí vzniku měšťanského pivovaru v Plzni v roce 1942. Vlivem válečných událostí se oslavy neuskutečnily. Symbolicky v letošním roce jsme na tento návrh narazili před pár týdny. Našli jsme ho v archivním fondu ve sbírce dokumentace. Byla to náhoda, protože jsme připravovali zajímavosti, které by bylo možné na výstavě použít. Archiv je obrovský. Když jsme procházeli částí, kterou jsme ještě neviděli, narazili jsme právě na tento plakát. Stal se jedním z hlavních vizuálů celé výstavy, neboť pivovar je tu s námi již po dlouhé generace,“ uvedla Anna Peřinová, která výstavu vytvořila společně s Janou Domanickou a Andreou Kolářovou.

Ve vitrínách jsou umístěny třeba láhve Pilsner Urquell od konce 19. století po současnost.

Výstava vznikala v pivovarském archivu několik měsíců a zaměřuje se nejen na nejstarší události a příběhy spojené s pivovarem, ale také na současnou prezentaci pivovaru. Pečlivě byly digitalizovány všechny archivní materiály, ale také vybírány trojrozměrné historické předměty z Pivovarského muzea.

Návštěvníci se tak například dozvědí, jak vypadala nejstarší fotografie zachycující pivovar, původní vstupní brána do pivovaru anebo fotografie chrámového okna z hlavního plzeňského kostela sv. Bartoloměje, která představuje jubilejní dar Měšťanského pivovaru z roku 1892 – barevnou malovanou vitráž. Ta se stala podnětem pro další mecenáše z řad podniků i jednotlivců, takže má kostel všechna okna zdobená originálními uměleckými vitrážemi.

Četné unikátní historické fotografie z Archivu společnosti Plzeňský Prazdroj, a.s. jsou doplněny také exponáty a příběhy dochovanými v pivovarských kronikách. Seznámí návštěvníky s důležitými momenty pivovaru, například s návštěvou císaře Františka Josefa I. nebo stavbou pivovarské Jubilejní brány. K vidění jsou i sběratelské předměty jako nejstarší pivní lahev, hliníkový sud, dosud nevystavené unikátní sklo na pivo Měšťanského pivovaru v Plzni vzniklé před více než sty lety, ale i připomínky nedávných reklamních kampaní.

Nechybí vyobrazení prvních pivovarských budov, které k 50. výročí Měšťanského pivovaru v Plzni nakreslil Václav Kubík. Jedná se o originální perokresbu od tehdejšího zaměstnance pivovaru. Zachycuje jedinou nejstarší známou podobu původního plzeňského pivovaru.

„Návštěvníci si mohou prohlédnout portrét sládka Josefa Grolla, který jsme dosud nevystavovali. A uvidí také výrobky bednářů,“ dodává Peřinová.

Kromě předmětů z dávné historie se veřejnosti prezentují také novější artefakty. K nim patří třeba všechny aukční lahve, které byly za deset let vydražené pro Centrum Paraple. Cena jedné láhve se pohybovala kolem několika set tisíc korun. Raritou jsou i dary, které pivovar poslal papeži v rámci obnovené tradice Velikonočního piva v roce 2011. Jde například o skleněné broušené poháry, měděné vejce či soudek od prazdrojských bednářů.

Přinášíme vám exkluzivní letní rozhovor s "první dámou" pivovaru ZUBR. Nataša Rousková z pivovaru Zubr nám vyprávěla nejen o své práci, ale také o rodinném životě a o vztahu Čechů k pivovarnictví jako k národnímu pokladu. Na zdraví!

Pivovarnictví je svým způsobem odvětvím mužů. Jako rodilá Plzeňačka si však myslím, že to tak úplně pravda není viz marketingová ředitelka Plzeňského prazdroje nebo předsedkyně Českého svazu pivovarů. Jaký je Váš názor?

Musím přiznat, že od té doby, kdy přestaly ženy vařit pivo doma jako nezbytnou součást jídelníčku a výživy celé rodiny, se pivovarnictví u nás stalo a do velké míry stále je doménou mužů. Žen ale pracuje v pivovarnictví poměrně dost, a to i ve výrobě. Jenom nejsou tak vidět. Často pracují na stáčírnách, při kontrole kvality piva v laboratořích a mnohé jako managerky kvality.

Jak jste se na tuto pozici dostala?
Vystudovala jsem Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, tehdy katedru Kvasné chemie a bioinženýrství, jejíž součástí bylo i pivovarnictví. Po jejím absolvování jsem nastoupila do firmy, tehdy ještě socialistické, Severomoravské pivovary a sladovny k. p. Přerov, která sdružovala 7 pivovarů – Přerov, Hanušovice, Litovel, Opava, Ostravar, Radegast a Vsetín. První rok jsem začala pracovat jako podnikový referent THN, potom mikrobiolog a technolog. Po mateřské dovolené jsem v rámci firmy přešla do pivovaru ZUBR v Přerově, kde jsem dodnes. Letos v září to bude již 37 let v pivovarnictví, z toho 24 let ve funkci sládka.

Co musí umět správná sládková?
Každý na to může mít jiný názor. Já si myslím a netýká se to jen žen, že by měla mít dostatečné odborné vzdělání a zkušenosti, musí mít odvahu a chuť hodně pracovat, nic nehrát a musí být i dobrý organizátor a psycholog. A především musí mít ráda pivo. Ideální stav je ten, kdy se vám povolání stane koníčkem a mně se to splnilo.

Jak se Vám daří balancovat čas mezi rodinu a úspěšnou kariéru?
Museli jsme s manželem plánovat a sladit náš pracovní i osobní život. Některé rituály ale byly a jsou nedotknutelné. Třeba společná rodinná dovolená.

Jaký je Váš vztah k pivu?
Pivo mám ráda od A do Z. Zamilovala jsem si ho už jako mladá holka, a tak to zůstalo dodnes. Preferuji ho nejenom mezi alkoholickými nápoji, protože má skvělý poměr všech složek. Od poměrně nízkého obsahu alkoholu přes hořkou a osvěžující chuť, která dobře uhasí žízeň. Mám ráda i celý proces jeho výroby, protože mě neustále zkouší a překvapuje. S pivem rozhodně není nuda.

Co je Vaším receptem na úspěch v pivovarnictví?
Každý si musí svůj vlastní recept najít a vytvořit sám. U mě to byla zásada, že v profesním životě je pivo a jeho kvalita vždy na prvním místě.

Proč jsme právě my národem pivařů a máme na toto vůbec nárok?
Určitě a jsem tomu moc ráda. Myslím si, že to má kořeny v dávné minulosti, možná už ve středověku. Díky půdním a klimatickým podmínkám se tu vždy dobře dařilo základním surovinám pro výrobu piva, a to jsou sladovnický ječmen a chmel. Receptura, která tehdy vznikla, se lety a zkušenostmi vyvíjela a dále zdokonalovala.

Co Čech, to recept na to, jak by mělo pivo chutnat nebo jak by se mělo točit. Jak jste se jako hlavní sládek vyrovnávala s případnou kritikou?
Naštěstí většina těch dotazů, názorů a receptů je dobře míněna a vycházejí z toho, že Češi mají pivo rádi a opírají se o dobrou a dlouholetou pivní kulturu. Češi zkrátka poznají dobré pivo. S případnou kritikou, pokud je oprávněná, nemám problém. Ráda si vyslechnu názory „pivařů z terénu“. To znamená lidí, kteří pivo pravidelně pijí a ví o čem mluví.

Jak se mění požadavky Čechů na pivo v průběhu časů?
Jak se zdokonalují technicko-technologické možnosti, rostou i požadavky na výrobu a kvalitu piva. My, pivovarníci ale musíme určit, co je ještě pivu a jeho kvalitě prospěšné, a co už ne.

Co vyžadují od piva podle Vás ženy?
Některé ženy se pivu vyhýbají, což je škoda, protože preferují sladkou chuť a klasické pivo se jim zdá příliš hořké. Jiné se obávají jeho vyšší energetické „náročnosti“. Ta je ale ve srovnání s ostatními slazenými nápoji, džusy a drinky téměř shodná. Preference v chuti nelze zásadně ovlivnit, a proto jsou pro některé ženy vhodnější tmavá, méně chmelená piva nebo míchaná piva typu radlerů, ať už jsou s alkoholem nebo bez.

Jaký je Váš vztah k módě?
Módu mám ráda. Baví mě ji sledovat, ale nejsem člověk, který slepě přijímá všechny „diktáty poslední módy“. Spíše si v aktuálních trendech vybírám, co mi sluší a co se mi líbí. Upřednostňuji sportovní a elegantní módu.

Máte oblíbenou značku nebo návrháře?
Nemám jednoznačnou preferenci, každá značka a návrhář má svůj osobitý styl. Vždy je ale už na první pohled znát profesionální přístup a kvalitní materiály.

Čím je pro pivo specifický právě přerovský region?
Líbí se mi, že mám možnost používat velmi kvalitní regionální suroviny. Ať už sladovnické ječmeny vypěstované na úrodné Hané, tak místní chmel odrůdy „Žatecký poloraný červeňák“, vypěstovaný na Tršicku. Náš pivovar byl založen před 150 lety a já jsem pyšná na to, že pořád používáme tradiční způsob výroby vycházející z původních receptur. Současně mě těší, že za dobu jeho existence si místní lidé vytvořili k pivovaru ZUBR dobrý vztah, naše pivo jim chutná a jsou to patrioti.

Jaký je hit v oblasti piva pro léto 2022?
Hitem letošního roku je černý 15% speciál, uvařený u příležitosti 150 let založení pivovaru. Vím, že toto silné pivo se v letních měsících pije obtížněji, ale za ochutnání stojí. Pro léto jsme proto uvařili i lehčí limitovanou edici polotmavé jedenáctky, která je na trhu od poloviny června. A pak můžou milovníci piva ochutnat celou naši osvědčenou klasiku ZUBR Gold, Grand, Gradus nebo svěží ochucené pivo ZUBR Yuzu a limeta.

Co chystáte pro své fanoušky jako pivovar Zubr?
Právě začíná léto, a to je pro pivovar vždy příležitost věnovat se našim zákazníkům a konzumentům nejenom v restauracích a restauračních zahrádkách, ale i v otevřeném terénu při nejrůznějších víkendových akcích a festivalech. Pivovar ZUBR letos oslavil 150 let založení. U této příležitosti byla vydána kniha o historii pivovaru a připravili celou řadu soutěží pro naše příznivce.

Rodinný pivovar Bernard vystavil v letošním prvním pololetí 199 130 hektolitrů piva, o něco víc než v posledním roce před epidemií, kdy měl zatím nejvyšší produkci. V porovnání s prvními šesti měsíci roku 2019 byla letošní výroba humpoleckého pivovaru vyšší o 5029 hektolitrů, tedy o 2,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které poskytl mluvčí pivovaru Radek Tulis. Meziročně výstav pivovaru stoupl o 17,4 procenta. V první polovině roku 2021 uvařil 169 660 hektolitrů piva.

V prvním pololetí roku 2019, kdy pivovar ještě nebyl zasažený opatřeními proti šíření koronaviru, vystavil 194 101 hektolitrů piva. Podle generálního ředitele podniku a vrchního sládka Josefa Vávry je předčasné odhadovat, jestli se pivovaru letos podaří překonat také zatím nejvyšší celoroční výstav z roku 2019, kdy prodal přes 400 000 hektolitrů piva. "Není to ani naším cílem. Naším zájmem je co nejlepší chuť a nejvyšší kvalita piva. Nicméně v historii našeho pivovaru jsme za první polovinu roku dosud nezaznamenali tak vysoký výstav," uvedl k výsledkům za první polovinu letoška. Produkce humpoleckého pivovaru řadu let pravidelně stoupala, snížila se až v roce 2020, kdy začaly být kvůli epidemii zavírané i hospody a restaurace. Pivovar dlouhodobě dodává na trh většinu piva v sudech. V České republice a na Slovensku odebírá pivo z Humpolce 3850 restaurací a hostinců, uvedl mluvčí. Podotkl, že podle Českého svazu pivovaru a sladoven se v ČR v roce 2021 naopak prodalo 75 procent piva v lahvích a plechovkách, zbývající část v sudech. Letos v červnu otevřel pivovar Bernard ve svém areálu v Humpolci nové návštěvnické centrum s rozhlednou kolem funkčního pivovarského komína. Jde o investici za víc než 150 milionů korun. Stavba byla dokončena minulý rok. Zahájení provozu centra společnost odložila kvůli epidemii. Spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard novinářům před otevřením centra řekl, že očekává roční návštěvnost v řádu vyšších desítek tisíc lidí.*

Již tuto sobotu čeká na návštěvníky v areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě jeden z vrcholů léta. Třiatřicátý ročník Slavností svijanského piva po dvouleté vynucené pauze očekává návštěvu tisíců hudby a piva milovných návštěvníků z celé republiky.

Na velkém centrálním pódiu nejstarších a jedněch z největších pivních slavností v republice se od 13.00 do pozdních nočních hodin vystřídá sedm skupin a interpretů. K hlavním magnetům budou patřit písničkáři Pokáč a Bára Poláková a skupiny Rangers – Plavci, Dymytry, Rimotris, České srdce a Jiří Schelinger Memory Band. Řada dalších účinkujících vystoupí na vedlejším kamenném pódiu. Vedle hudebního programu návštěvníky čeká i mnoho doprovodných akcí pro celou rodinu.

Slavnosti svijanského piva by si neměli nechat ujít zejména milovníci piva, zvláště toho svijanského: z více než stovky píp jich za zvýhodněnou cenu poteče celkem čtrnáct. Na čepu nebude chybět prémiový ležák „450“, nový „svijanský klenot“ Šlik, ani nejvýjimečnější svijanské pivo – svijanská Dvacítka, všechny (kromě „450“) za příjemných třicet korun. V nealkoholické sekci se vedle oceňovaných míchaných nápojů z nealkoholického piva − Svijanský Vozka Černý rybíz a Limetka a Svijanský Vozka Yuzu a Bergamot − v premiéře představí limonáda Svijanela se čtyřmi různými příchutěmi.

Vstupenky na Slavnosti svijanského piva jsou v předprodeji v síti Ticketportal za 300 Kč (280 Kč na ISIC kartu), na místě bude platit jednotná cena 350 Kč. Stanování v obci povoleno, parkoviště jsou připravena, autobusová doprava za zvýhodněné ceny z Liberce, Jablonce nad Nisou, Turnova, Mladé Boleslavi a Mnichova Hradiště zajištěna.

Protože v důsledku demolice mostu v Příšovicích ohlásil Městský úřad v Turnově přechodnou úpravu provozu na silnicích III/279, III/27911, II/610, III/27917, III/27915, III/2797 a III/2799 v obcích Příšovice, Svijany, Přepeře, Turnov, Ohrazenice, Pěnčín a Svijanský Újezd, lze při příjezdu na Slavnosti očekávat určitá dopravní omezení. Jednosměrný provoz bude v den akce zřízen na silnici III/279 směrem ze Svijan do Svijanského Újezdu. Další podrobnosti budou upřesňovány těsně před akcí a zveřejněny na webu Slavností svijanského piva, kde budou k nahlédnutí také alternativní možnosti dopravy autobusem nebo vlakem.

Návštěvníci, kteří přijedou na slavnosti veřejnou autobusovou dopravou do Příšovic a železniční dopravou do Příšovic, by místo nyní zdemolovaného mostu přes dálnici D10 měli použít pěší trasu ze Svijan kolem pivovaru po silnicí III27917.

Kompletní program a aktuální praktické a dopravní informace na www.slavnostisvijanskehopiva.cz

Po více než dvouleté pauze se opět otevírá legendární Hospoda Na Spilce. Ta se nachází přímo v areálu plzeňského pivovaru a patří k největším v Česku. Nově nabízí zrekonstruovaný prostor a menu, ve kterém hraje hlavní roli pivo.

„Hospoda Na Spilce je specifická tím, že je na nádvoří plzeňského pivovaru a je tak úzce spojena s jeho návštěvou. Chceme ještě více propojit zážitek ať už z některé z prohlídkových tras nebo z akcí, které se v pivovaru konají, se skvělou gastronomií a správně ošetřeným a načepovaným pivem v hospodě. Pro návštěvníky také bude výhodné, že si společně s prohlídkou pivovaru budou moci rovnou zarezervovat i stůl v hospodě,“ říká Rudolf Šlehofer, manažer turismu Plzeňského Prazdroje.

Spilka prošla během jara výraznou obměnou, a to jak z hlediska interiéru, tak technologie. Výčep se přesunul do středu sálu, díky čemuž mohou hosté ze všech míst sledovat umění výčepních. Nová je i kuchyně a zázemí hospody, kde šéfuje kuchař Lukáš Holý. Ten před pivovarským angažmá pracoval v řadě zahraničních hotelů a restaurací, především v Londýně, nebo vařil pro českého prezidenta. Menu postavil na specialitách z piva. „Pivo se snažím využívat, kde to jen jde. Baví mě zkoušet a experimentovat, takže ho používáme do omáček, základů, marinád, ale i do pečiva, koláčů či buchet. Skvěle funguje třeba v pivním guláši z vepřových líček, kam přidáváme černé pivo z pivovaru Proud,“ vysvětluje nový šéfkuchař Hospody Na Spilce Lukáš Holý.

Vedle piva využívá kuchyně také další suroviny, které jsou spojené s pivem, například chmel, slad, kvasnice, mladinu či dokonce mláto. To přidává do žitného chleba, jednoho z mnoha pekařských výrobků z vlastní produkce. „Náš pivní chléb jsme ladili tři měsíce jsme, než jsme došli k finální podobě, konzistenci a chuti. Teď patří mezi naše delikatesy. Tvoříme ho dva dny, pečeme na několikrát a jako jedinou tekutinu do něj používáme ležák Pilsner Urquell,“ říká Lukáš Holý.

„V prvních týdnech bude Spilka otevřená ve zkušebním režimu, tak jak to bývá u všech nově otevřených podniků. Bude to totiž poprvé, co se náš tým v kuchyni a na place představí kompletně veřejnosti. Přesto chceme hostům nabídnout ten nejlepší zážitek,“ doplňuje Rudolf Šlehofer.

Poslední dva roky byla Hospoda Na Spilce nejprve vlivem pandemie a následně kvůli rekonstrukci uzavřená, na nádvoří Prazdroje fungoval pouze pivní bar. Od letošního roku ji provozuje po sedmnácti letech opět Plzeňský Prazdroj. Oživení a inovace přicházejí v roce, kdy Hospoda Na Spilce oslaví 30 let své existence. Kromě nového interiéru a originální nabídky jídel bude samozřejmě dál stavět především na pivu Pilsner Urquell, nabídne ale i další piva včetně speciálů z programu Volba sládků nebo z minipivovaru Proud.

Budějovický Budvar, národní pivovar, je již tradiční českou značkou, která staví na svých kořenech a zároveň hledí do budoucnosti. Zatímco léty prověřená receptura Originálu zůstává neměnná, věrná svým výrobním postupům a poctivým českým surovinám, zázemí pivovaru se modernizuje a technologicky zefektivňuje. Nejen to dává pivovaru prostor zvládnout odbavit poptávku z více jak 70 zemí světa.

Rok 2021 byl pro Budějovický Budvar velmi úspěšným. Jenom tržby za pivo poprvé překonaly hranici 3 mld. a vyšplhaly se na 3,115 mld. korun. Pivovar zároveň meziročně zvýšil svůj zisk před zdaněním o 13,61 % na celkovou hodnotu 422,5 mil. Kč. Dosáhl tak nejlepšího výsledku za posledních dvacet let. Celkový výstav i navzdory loni trvající pandemii meziročně zvýšil o 4,56 % a může se těšit z celkového objemu 1,809 mil. uvařených hektolitrů.

Na úspěšném roce se významně podílela skutečnost, že obliba poctivého českého ležáku má ve světě své pevné, neotřesitelné místo a zároveň neustále stoupá. Originální recepturu z jihočeské metropole si v minulém roce vychutnávali lidé např. v Alžírsku, Kamerunu, Ekvádoru, v Chile, Iráku, Jordánsku, na Maledivách, v Peru nebo na Filipínách. Ke stávajícím zemím se nově přidala např. Kambodža či Uzbekistán, nejvzdálenějším budvarským trhem již dlouhodobě zůstává Austrálie.

Celkem Budvar vyvezl do zahraničí 1,3 milionů hektolitrů a dosáhl tak na exportních trzích meziročně rekordního dvojciferného růstu jak v tržbách, tak v objemu. Výborného výsledku dosáhl především v Německu, kde poprvé v historii pokořil hranici 500 tisíc hl. V současné chvíli národní pivovar vyváží do více jak 70 zemí světa, a přitom každé kapka pochází z Českých Budějovic, z posledního velkého pivovaru, který zůstává plně v českých rukou.

Samotný pivovar prochází v posledních letech velkými úpravami a postupně pokračuje v realizaci rozvojového plánu zahájeného roku 2015. Na investice v roce 2021 vynaložil celkem 347 mil. Kč. Areál pivovaru se tak rozrostl o novou plechovkovou linku se skladovou kapacitou 40 000 plechovek za hodinu a rovněž byla dokončena přístavba nových CK tanků. Dané investice pivovaru umožňují uspokojit poptávku a s tím i plnit závazek svým 10 milionům akcionářů.

Dobré obchodní výsledky kromě reinvestování také pivovaru umožňují naplňovat misi, kterou si stanovil a předsevzal. Coby zodpovědný správce pivovarské moudrosti a dovednosti pomáhat českému pivovarnictví, podporovat a vzájemně se inspirovat od těch, které pivo baví stejně jako Budějovický Budvar. Společně s minipivovary Obora, CLOCK, Nachmelená opice a Axiom pivovar v roce 2021 uvařil čtyři limitované edice a navázal tak na spolupráci s přibližně 30 minipivovary napříč celou Českou republikou, která proběhla v předchozích letech.

Arogantní podle slovníku synonym znamená pyšný, namyšlený, nadutý, domýšlivý a přehlížející ostatní. Jen někdo takový dokáže říct českému národnímu pivnímu ležáku naplno, že jeho hořká chuť už je obehraná, pořád stejně chmelová a pomalu začíná konzumenty nudit. Petr Kozák z Krnova usoudil, že je čas na změnu a rozhodl se vyrábět piva Arogant, která po chuťové stránce nemají s klasickým pivem nic moc společného.

Svůj pivní styl pojmenoval „lehce arogantní pivo“. Má připravené receptury na ananasové, višňové, malinové, borůvkové, meruňkové, jahodové i hruškové pivo.

Koncept minipivovaru Arogant vymyslel Petr Kozák v době covidu, když byly všechny hospody zavřené a pivaři měli v lockdownu nad svými lahváči dost času na přemýšlení, jestli jim to pořád stejné pivo vlastně ještě chutná. A jestli by někdo dokázal vymyslet inovativní pivní styl, jaký tu zatím nebyl. „Začal jsem si vařit pivo doma. Protože moje pivo zachutnalo všem, rozhodl jsem se pro stavbu oficiálního minipivovaru. Pivovar Arogant je umístěn v krásné budově bývalého kluziště,“ popsal svůj projekt Petr Kozák a zdůraznil, že Arogant je nový nezávislý minipivovar vznikající bez jakékoliv finanční podpory či dotací.

„Pivovar je skutečně malinký, ale můj! Nyní dokončujeme stavební práce a vyřizujeme administrativu. V polovině roku 2022 bude navezena druhá část technologie, předpokládáme že po prázdninách budeme schopni nabídnout naše pivo k prodeji. Termín je orientační, nikam nespěchám,“ vzkazuje nedočkavcům.

Když ovocné pivo, tak z ovoce
Na otázku, co do piva dávám, aby bylo dosaženo výsledné chuti, odpovídám: ovoce! Podíl ovoce v pivu tvoří až 20 procent. Nepoužívám žádné náhražky typu tresť, aroma, sirup, koncentrát, sorbent, kompot a tak dál. Když ovocné pivo, tak z ovoce. Je to cesta finančně nákladnější, je zde riziko zkažení piva, ale výsledný produkt za to stojí,“ popsal svou cestu k dosud nevídaným pivům Petr Kozák s tím, že všechny budou svrchně kvašená. Kromě ovocných piv chystá i „netradiční“.

„Z netradičních piv to bude White stout - Pivo s dubovými chipsy naloženými ve dvanáctileté Metaxe, kávovými boby. Dále Rezavý bobr neboli pivo s pomerančovou kůrou "Curaçao", zázvorem, hrozinkami a koriandrem. Jak název napovídá, pivo Štrůdl je s hruškou, jablkem, hřebíčkem a skořicí. Aby bylo jasno, klasický český ležák nevařím. Zdá se mi to jako nudné pivo, kterého jsme všichni za desetiletí přepití,“ popsal Petr Kozák sortiment vznikajícího minipivovaru Arogant.

Hned za řekou se vaří Opice
Pivovar Arogant vzniká na Říčním okruhu. Na dohled hned za řekou Opavou vaří slavný krnovský sládek Michal Kuřec své speciály v řemeslném pivovaru Nachmelená opice. Opice se svými IPAami, eily, nejpami a kyseláči také dost odvážně vybočuje z českého pivního mainstreamu, ale rozhodně není přímou konkurencí pro bezbřehé pivovárečné kutilství Arogantu Petra Kozáka.

Pro Krnovany je zajímavé sledovat reinkarnaci bývalého kluziště. Okázalý prvorepublikový bruslařský pavilon přišel o svou funkci v souvislosti s globálním oteplováním. V roce 1986, když byla v Krnově postavena první uměle chlazená ledová plocha, začalo bývalé kluziště hledat uplatnění v oblasti gastronomie. Krnované si už ani nevzpomenou, kdy se bývalé kluziště přejmenovalo na Cartwrightś, Kartáč, Sport bar, Golf, pivnice Type-R nebo hospůdka Pod věží.