Novinky a zajímavosti ze světa piva

Při přerušení dodávek zemního plynu by pivovary byly schopné vyrábět a prodávat jen v omezeném množství. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj by přerušení dodávek plynu mělo zásadní vliv na celé pivovarnictví včetně dodavatelů. Prazdroj je největším pivovarem v Česku a plyn využívá ve sladovnách i v pivovarech.

Na energii spotřebovávané na výrobu piva a sladu se plyn u něj podílí zhruba 40 procenty. Dlouhodobou strategií Prazdroje je podle Kováře snižovat spotřebu zemního plynu a nahrazovat jej obnovitelnými zdroji.

"Pokud by došlo k úplnému omezení dodávek plynu včetně rezerv, mělo by to zásadní vliv na celé pivovarnictví včetně našich dodavatelů. Byli bychom schopni vyrábět a prodávat v omezeném množství," dodal mluvčí.

Obavy ze zastavení dodávek ruského plynu přetrvávají kvůli geopolitickému napětí. Hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do EU je plynovod Nord Stream 1. Dodávky plynu tímto potrubím se ve čtvrtek zvýšily na 40 procent kapacity plynovodu, což je stejná úroveň jako před začátkem desetidenní údržby zařízení. Nenaplnily se tak obavy, že plyn po údržbě nebude proudit.

"Situaci na trhu s plynem sledujeme a jsme v pravidelném kontaktu s našimi dodavateli, se kterými vše řešíme. Podle aktuálních informací začal včera (ve čtvrtek) plyn potrubím Nord Stream 1 opět proudit, byť v omezeném množství," uvedl. Část ohřevů v pivovaru v Plzni je nově zajištěno takzvaným zeleným teplem, tedy parou vyráběnou spalováním biomasy, kterou pivovar nakupuje od sousední firmy Plzeňská teplárenská. Dlouhodobou strategií Prazdroje je snižování spotřeby zemního plynu. Nahrazovat jej chce obnovitelnými zdroji, například tepelnými čerpadly na "zelenou elektřinu", případně obnovitelnými variantami, jakými jsou bioplyn a další.

Plzeňskému Prazdroji loni kvůli dopadům pandemie koronaviru druhým rokem klesl prodej piva v ČR. V loňském roce se snížil meziročně o tři procenta na 6,5 milionu hektolitrů. O rok dříve byl meziroční pokles osmiprocentní. Lépe se pivovaru dařilo v zahraničí, kde stoupl loňský prodej včetně licenční výroby meziročně o tři procenta na 4,6 milionu hektolitrů. Zůstal největším exportérem českých piv, jeho přímý export loni převýšil 1,7 milionu hl. Většinu z toho tvořil ležák Pilsner Urquell, který se vaří pouze v Plzni a vyváží se do více než 50 zemí. Zbylou část loňských zahraničních prodejů tvořila produkce Velkopopovického Kozla v pivovarech, které mají licenci na jeho výrobu.

Kvůli rostoucím nákladům na energie, obaly a suroviny zdražil Prazdroj letos od dubna půllitr čepovaného piva o jednu korunu. Šlo o všechny značky, tedy Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Birell v sudech a tancích. Ceny lahvového a plechovkového piva se nezměnily. Předtím zvyšoval cenu většiny produktů loni v říjnu v průměru o tři procenta, poprvé po třech letech zdražil čepovaná piva.

Tradičním Slavnostem svijanského piva, nejstarším a jedněm z největších pivních slavností v republice, na jejich třiatřicátém ročníku přálo počasí. V areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě se v příjemné letní atmosféře těšily z hudby různých žánrů, bohaté nabídky jídla a atrakcí a samozřejmě také skvělého piva zhruba čtyři tisíce návštěvníků z celé republiky. Pro řadu lidí z regionu i širokého okolí se Slavnosti staly jedním z vrcholů léta, poslední dva roky jim však covid zabránil, aby si mohli druhou červencovou sobotu na venkovském koupališti na kraji Českého ráje nad oblíbeným pivem naživo poslechnout známou i méně známou hudbu. Letos se konečně dočkali: na kvalitně ozvučeném velkém centrálním pódiu je od časného odpoledne až do pozdních nočních hodin provázela hudební produkce sahající od folku přes country až po psy-core v podání písničkářů Pokáče a Barbory Polákové a skupin Rangers – Plavci, Dymytry, Rimotris, České srdce a Jiří Schelinger Memory Band. Další účinkující se o jejich dobrou náladu starali na vedlejším kamenném pódiu.

Pivo teklo opět proudem
Vedle hudby se na Slavnosti více než třicet let chodí především za pivem, a to včera opět teklo plným proudem: dohromady čtrnáct různých svijanských piv se za lidovou cenu čepovalo z více než stovky píp. Pivní nadšenci si mimo to mohli vyzkoušet svůj um i na řízených pivních degustacích nebo se učit čepovat pivo jako profesionál se školiteli Pivovaru Svijany.

Stánky, v nichž se čepoval mimo jiné tankový prémiový ležák „450“, nový „svijanský klenot“ Šlik nebo unikátní svijanská Dvacítka, byly v neustálém obležení. „Celkem letos žízniví návštěvníci vypili asi 26 tisíc půllitrů,“ potvrdil po sečtení vyčepovaných sudů obchodní ředitel pivovaru Vratislav Žitka, který má na Slavnostech posledních dvacet let na starosti, aby bylo piva dost a teklo v nejlepší kvalitě a správně vychlazené. „Skvěle se osvědčila i nabídka míchaných nápojů z nealkoholického piva – Svijanský Vozka Černý rybíz a Limetka a Svijanský Vozka Yuzu a Bergamot – a zcela nové limonády Svijanela ve čtyřech různých příchutích. Alternativa bez alkoholu má evidentně i na svátku piva stále důležitější místo,“ dodal.

Jako suvenýr si hosté často odváželi vratné kelímky s motivem letošních Slavností. Další zvolili některé z limitované edice triček, žabek a slamáků, pivní sklo, designovou patentní lahev se Svijanskou Dvacítkou nebo třeba speciální dvoulitrovou „slavnostní" Plechovku (nejen) pro chlapy.

Odměna za dva roky čekání
Slavnosti svijanského piva od jiných festivalů odlišuje neobyčejně přátelská atmosféra daná tím, že se na akci nepodílejí jen zaměstnanci pivovaru, ale také obyvatelé obce, dobrovolní hasiči a další přátelé akce. Pivovar má na starosti technické zázemí a kompletní pivní logistiku, obec zajišťuje hudební dramaturgii, přípravu areálu, gastro stánky a mnoho dalšího. „Výsledkem této několik dekád trvající spolupráce byla letos opět skvěle připravená akce, která všechny přítomné odměnila za dlouhou, dvouletou pauzu. Věřím, že se nám na koupališti jako vždy podařilo vytvořit neopakovatelnou atmosféru a ukázat, že léto, zábava a naše pivo jdou perfektně k sobě. A samozřejmě také to, že nad správně ošetřené a natočené pivo není,“ řekl po skončení Slavností ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

„I letos jsme ve spolupráci s Pivovarem Svijany usilovali o pokud možno pestré zastoupení různých hudebních žánrů, tak aby si na Slavnostech každý našel to své. Už nyní připravujeme hudební dramaturgii na příští Slavnosti, které se na koupališti ve Svijanském Újezdu uskuteční 15. července 2023. Budou určitě ještě zábavnější a už teď se na ně moc těšíme,“ dodala starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

Asi každý, kdo navštívil USA a pije pivo, ochutnal Michelob, který patří pod křídla giganta Anheuser - Busch.

Michelob je poněmčená verze jména Měcholupy. Kdy poprvé se tato žatecká vesnice stala značkou pro pivo, není zaznamenáno. Tamní pivovar zmiňují historické prameny už v roce 1623, ale zrod obchodní známky Michelob se pojí až s érou Antona Drehera.

Dreherové byli předními pivovarníky monarchie už od konce 18. století. Měcholupský pivovar koupil Anton roku 1860. V jeho rukou dosáhl pivovar rychlého rozkvětu, pracoval už na parostrojní bázi s varnou o výkonu 120 věder vyrážené mladiny, tedy zhruba cca 68 hektolitrů.

Měcholupské pivo se prodávalo pod značkou Michelob, a to nejen v Čechách. Dreher exportoval až do USA. Pivo dokvašovalo a zrálo cestou v sudech. V tehdejším pivním světě měla němčina hlavní slovo, takže značku Michelob vývozce logicky použil i v zámoří.

A jak se dostala severočeská značka k americkému pivovaru Anheuser – Busch? Historici pivovarnictví předpokládají, že Dreher navázal v St. Louis nějakou spolupráci s rodilým Němcem Anheuserem a jeho zetěm Buschem. Snad se Anheuser podílel na distribuci měcholupského piva v USA. V roce 1896 už však prezentuje Michelob jako svou vlastní značku. Jestli se tak stalo se souhlasem Drehera, není jasné.

Možná to bylo podobné jako s jinou českou značkou Budweiser. Toto pivo uvedl Anheuser – Busch na americký trh roku 1876. Budweiser se stal prvním celonárodním pivem v USA. Budějovický pivovar však neměl nikdy s firmou Anheuser - Busch obchodně nic společného a už století se o proslulou značku s Američany soudí.

Nicméně nebýt přesunu na oceán, proslulost značky Michelob by nikdy nedosáhla takového rozsahu. Anheuser – Busch s úspěchem přestál dobu prohibice, dnes ovládá 49 procent amerického trhu, celosvětově dosahuje 12procentního podílu. Vedle dominantního Budweiseru a značky Bud zaujímá Michelob ve výrobním sortimentu hned třetí místo. Firma značku specifikuje jako „pivo pro fajnšmekry“.

Nejznámější pivovarnický publicista ve světě, Michael Jackson z Velké Británie ví o českém původu této značky, ale ve své světové Encyklopedii piva ji klade do spojitosti s městy Mikulov či dokonce Michalovce na Slovensku. Existence malé vsi uprostřed žatecké chmelařské oblasti mu byla donedávna utajena.

Společně s americkou érou Michelobu se ještě řadu desetiletí dál odvíjela i česká historie značky. Dochované etikety dokládají její existenci ještě po první světové válce.

Zapomenutá historie slavné značky se dočkala v roce 2007 netradičního, ale důstojného pomníku. Obec Měcholupy s Ústeckými pivovary zřídila stylovou pivnici. Její výzdobu zajistil přední český historik pivovarnictví Petr Žižkovský. Společně se sběrateli shromáždil unikátní kolekci památek na zaniklý pivovar, který dal jméno jednomu z nejslavnějších amerických piv.

Popularita tankového piva je stále na top příčce a po všech peripetiích v období, kdy byl provoz hospod a restaurací omezen pandemií, se do tankoven vrátil život. Proč je tankové pivo lepší?

V čem je hlavní výhoda tankového piva
Pivo je skladováno v nádržích pod stálým tlakem a chlazením. Při čepování do půllitru se pivo poprvé setkává se vzduchem, a tímto si zachovává vlastnosti čerstvě uvařeného piva. Právě v tom se skrývá kouzlo chuti piva z tanku. Pivo se dováží v cisterně a do nádrží se tankuje pod tlakem. Celý systém čepování je potom závislý pouze na tlaku. Pivo tak není znehodnocováno a zachovává si svou čerstvost, nemusí být pasterizované. Při samotném čepování pak pivo méně pění. Obsluha se nemusí zabývat narážením sudů a šetří čas i fyzickou námahu. Mnoho podniků si tankové pivo i zakomponuje do samotného názvu provozu. Třeba hospůdka s názvem Tankovna U Našich v Jičíně, Tankovna U Koně v Ostravě nebo Tankovna Palmovka v Praze.

Technologie tankového piva je založena na čerstvosti
V tancích nezůstává pivo dlouho, proto je tankové pivo vhodné do podniků, kde je větší výtoč piva. Nenechte se ovšem mýlit. Tankové pivo si můžete vychutnat i v menším městě a ani samotný podnik nemusí být nikterak velký. Je to o pěkném prostředí, příjemné obsluze, a především o chuti piva. A to je právě to. Mnoho pivařů dává tankovému pivu přednost a nedají na chuť a kvalitu piva dopustit. Někteří lidé tvrdí, že na chuti se tankové pivo od toho sudového nepozná, jiní jsou přesvědčeni o tom, že chuťový rozdíl je znatelný. Pochvalují si říznou chuť i to, že pivo není tak bublinkaté.

Nevýhody tankového piva jsou pouze v tom, že samotné tanky zaberou poměrně velký prostor a je nutné i dostatečné místo na ulici pro cisternu, která přijíždí tanky plnit.

Vyzkoušejte rozdíl mezi chutí piva sudového a piva z tanku.

Matematicko-fyzikální fakulta UK ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským připravil nové pivo — Slušné číslo. Po Pěkném čísle, o kterém jsme psali nedávno, se tak jedná o další nápoj, který vzniká ve spolupráci Pivovaru Ferdinand z Benešova a studia Autority.

Slušné číslo je nové nealkoholické pivo, které je mladším sourozencem už zavedeného Pěknýho čísla. Je univerzitním nealkoholickým pivem, které obohatilo jak nabídku stravovacích zařízení Univerzity Karlovy – Culina Carolina, tak později i běžnou distribuční síť. V obecném povědomí není Matematicko-fyzikální fakulta UK zapsána jako instituce, která se věnuje vývoji nových nápojů. Přesto dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským na nových technologiích či exaktních měřeních vlastností a kvality pivních nápojů.

„Jako doplnění k Pěknýmu číslu, které je 14tka, nám přišlo velmi vhodné připojit „slušného bráchu“, který má nulový obsah alkoholu. Jednoduchý a snadno rozpoznatelný název obou piv umožňuje výbornou orientaci mezi oběma pivy hned na první dojem.“

Máme tady léto, slunce pálí, láká k vodě nebo za pohodou na letní festivaly. Ke všem krásám tohoto času přijde vhod možnost hasit žízeň Jarošovským Letňákem s vyšší hořkostí, plnou chutí a neodolatelnou pěnou!

Jarošovský Letňák 11% je totiž uvařen podle vlastní receptury, ze tří druhů sladu a vybraných chmelů. Inspirací sládka pro toto pivo byl pivní styl Summer ALE.

"Je to svěží pivo, vařené infuzním způsobem a zakvašené svrchními kvasnicemi. Vyjma chmelení na varně zde bylo použito i chmelení za studena," vysvětluje Milan Esender, vrchní sládek. "Očekávejte velmi dobrou pitelnost, se svěží, ovocně-kvasnicovou vůní. Po napití je dobře rozpoznatelná chuť jahod, malin a melounu. Střední říz a nižší pěnivost pak jen podtrhují zvolený pivní styl," dodává sládek.

Na přelomu prázdnin se těšte na Letní filmovou školu, kde kvalitu filmové produkce podtrhnou produkty z Jarošovského pivovaru.

Po dvouleté pauze způsobené epidemií koronaviru se uskutečnily ve Svijanském Újezdu v sobotu 16. července nejstarší a jedny z největších pivních slavností v republice. Třiatřicátý ročník tradičních Slavností svijanského piva nabídly hudbu různých žánrů, atrakce a bohaté občerstvení.

Z více než stovky píp teklo 14 různých svijanských piv, nechyběla ani pivní zmrzlina či nealkoholické limonády. Na akci dorazilo více než čtyři tisíce návštěvníků. Hudební program odstartoval písničkář Pokáč, během dne se na centrálním ozvučeném pódiu vystřídaly skupiny Dymytry, Rimotris, České srdce, Jiří Schelinger Memory Band či zpěvačka Barbora Poláková.

Pivní nadšenci si mohli vyzkoušet svůj um i na řízených pivních degustacích nebo se učit čepovat pivo jako profesionál se školiteli Pivovaru Svijany. Stánky, v nichž se čepoval mimo jiné tankový prémiový ležák „450“, nový „svijanský klenot“ Šlik nebo unikátní svijanská Dvacítka, byly v neustálém obležení. „Celkem letos žízniví návštěvníci vypili asi 26 tisíc půllitrů,“ informoval obchodní ředitel pivovaru Vratislav Žitka. „Skvěle se osvědčila i nabídka míchaných nápojů z nealkoholického piva, a to Svijanský Vozka Černý rybíz a Limetka a Svijanský Vozka Yuzu a Bergamot,“ dodal s tím, že zájem byl i o limonády Svijanela ve čtyřech různých příchutích.

Na samotné akci se nepodílejí jen zaměstnanci pivovaru, ale také obyvatelé obce, dobrovolní hasiči a další přátelé akce. Pivovar má na starosti technické zázemí a kompletní pivní logistiku, obec zajišťuje hudební dramaturgii, přípravu areálu, gastro stánky a mnoho dalšího. „Věřím, že se nám na koupališti jako vždy podařilo vytvořit neopakovatelnou atmosféru a ukázat, že léto, zábava a naše pivo jdou perfektně k sobě. A samozřejmě také to, že nad správně ošetřené a natočené pivo není,“ zdůraznil ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík.

Termín dalšího ročníku slavností byl stanoven na 15. července 2023. „Budou určitě ještě zábavnější a už teď se na ně moc těšíme,“ doplnila starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

Volba sládků – program společnosti Plzeňský Prazdroj nabízí v červenci ve více než tisíci restauracích, v celé ČR a na Slovensku, unikátní slovenské pivo Dobrodruh. Toto pivo typu India Pale Lager je výsledkem spolupráce sládků Pivovaru Šariš s inovátory z piešťanského minipivovaru ŽiWell.

Volba sládků, speciální program Plzeňského Prazdroje, již sedm let obohacuje českou pivní kulturu a servíruje milovníkům piva bohatý výběr chutí. V červenci nabídne pivo uvařené sládky Pivovaru Šariš a minipivovaru ŽiWell z Piešťan. Nese název Dobrodruh na počest cestovatele Mórice Beňovského, rodáka z Vrbového u Piešťan, který se v 18.století stal králem Madagaskaru.

Receptura se vymýšlela za velice úzké spolupráce sládků obou pivovarů a vzniklo tak osvěžující, za studena chmelené, letní pivo, ve kterém díky vymražovaným chmelům vynikne chmelové aroma a příjemná hořkost. IPL zářivé barvy se tento měsíc uvařil pro více než 1200 hospod a restaurací v Česku a na Slovensku.

„Rozhodli jsme se obohatit letní nabídku hospod o ukázku umění našich slovenských kolegů. I na Slovensku vznikla v poslední době řada minipivovarů, které přináší na slovenský trh zajímavá kvalitní piva. Pivovar ŽiWell je jedním z těch kreativních, které nabízí nová pojetí i tradičních pivních stylů. Zároveň vyznává zachování „čistoty“ vaření piva, tedy pouze ze surovin, bez užití náhražek, enzymů a umělých konzervantů. Tyto hodnoty byly taky důvodem proč se sládci spojili a uvařili toto skvělé pivo. Jsem přesvědčen, že českým pivařům zachutná stejně jako mně.“ říká sládek programu Volba sládků Tomáš Pokorný.

Dobrodruh je India Pale Lager, který kříží dva známější pivní styly – český ležák a IPA (India Pale Ale). Pivo je vařené jako klasický ležák, ale je chmelené zastudena aromatickými chmely jako IPA. Díky použití vymražovaných chmelů Idaho 7 a Callista je výsledkem pivo s výrazným chmelovým aroma při zachování pitelnosti ležáku. Ve vůni jsou znát piniové a chmelové tóny doplněné o tropické ovoce a citrusy, konkrétně mandarinku.

Toto pivo bude nabízeno pouze čepované a ochutnat jej milovníci piva mohou v některé z více než dvanácti set restaurací a hospod v Čechách i na Slovensku. Fanoušci pestrých pivních chutí najdou nejbližší výčepní místo na stránkách volbasladku.cz .

K létu patří hudební festivaly a k nim i pivo. Jenže kdo letos vyráží za kulturním zážitkem a hodlá se u toho svlažit pěnivým mokem, zaplatí víc. Ani festivalovým akcím se totiž nevyhnulo zdražování piva. Vyplývá to ze zjištění reportérů Deníku, kteří se v posledních dnech vypravili na menší i větší akce po celé České republice.

Například návštěvníci právě končícího festivalu Colours of Ostrava platili za půllitr ležáku 52 korun, kdo se spokojil s výčepní „desítkou“, měl útratu o sedm korun nižší. V letošní festivalové nabídce jde o jakýsi zlatý střed – cena za půllitr dvanáctky se nejčastěji prodává za 50 až 55 korun. Proti poslednímu předpandemickému roku 2019 se cena za půllitr piva na festivalech zvýšila v průměru o pět až deset korun.

Existují však i výraznější odchylky: třeba na vizovickém festivalu Masters of Rock byla letos dvanáctka už za 65 korun, za stejnou cenu pili i návštěvníci plzeňského Metalfestu a obecně nejdražší bývají koncerty světových hvězd. Na červnovém vystoupení kapely Imagine Dragons v Praze – Letňanech stálo točené pivo 80 korun.

Přestože titulárními partnery festivalů většinou bývají větší pivovary, zvyšování cen se nevyhnou ani ti menší. Například na festivalu hudby a malých pivovarů Vesuf u rybníka mezi obcemi Suchý a Velenov na Blanensku se loni představila dvacítka pivovarů. Mezi nimi i létající Boskovický pivovar. Před rokem návštěvníky osvěžil jeho dvanáctistupňový ležák za čtyřicet korun.

Návštěvníků znatelně ubylo
Letos bude stát půllitr už padesátikorunu. „Bohužel jsme museli zdražit. Vše šlo nahoru. Ceny energií, suroviny i práce,“ řekl jednatel a vrchní sládek Boskovického pivovaru Jiří Čejka. „Několik festivalů už máme letos za sebou. Úbytek návštěvníků je z mého pohledu znatelný. Lidé mají asi hlouběji do kapsy a nechce se jim platit vstupné. Ale ti, co dorazí, tak se naopak neomezují a dopřejí si,“ popsal Čejka.

Pořadatelé menších a městských akcí se ale stále snaží držet ceny co nejníže. „Při červencovém festivalu Teplice Free Live byl v naší režii Gambrinus Excelent za 40 korun a Plzeň za 50 korun. Cena byla obdobná jako loni,“ uvedl ředitel Domu kultury Teplice Přemysl Šoba.

Ceny piva na festivalech v zásadě kopírují vývoj v restauracích. I tam podle posledního jarního pivního indexu sestavovaného Deníkem stál půllitr Plzně (ve značkových pivnicích) nejčastěji mezi 54 až 57 korunami. Stále přitom platí, že se tuzemské pivovary snaží vzpamatovat z pandemie a čelí růstu vstupních nákladů. Loni se roční spotřeba piva propadla na historicky pátou nejnižší úroveň od roku 1950. Na osobu se u nás vypilo jen 129 litrů piva. Do budoucna tak chtějí pivovary s hospodskými o zákazníky bojovat zlepšením servisu a nabídky v hospodách.

Plzeňský Prazdroj přestane vyrábět Cider Kingswood, alkoholický nápoj z jablek. Příčinou je dvouletá epidemie koronaviru, během které byly několikrát uzavřeny restaurace. Prodeje nápoje se už nevrátily do úrovně před pandemií. Pivovar se tak soustředí na druhou svou podobnou značku Frisco. Ta by měla být nově k dispozici v sudech. ČTK to řekl marketingový ředitel skupiny Roman Trzaskalik na festivalu Colours of Ostrava.

"Pravděpodobně už počátkem příštího roku dojde k zastavení prodejů," řekl. Hlavní příčinou tohoto rozhodnutí pivovaru je pdole něj koronavirus. "U Kingswoodu jsme měli velké prodeje v restauracích a hospodách. Jejich provozovatelé ale nyní mají strach vzít si cider zpátky. Soustředí se raději na jednu značku piva. Dá se říct, že je obětí koronaviru," řekl.

Pivovar si pak ze dvou značek ciderů vybral Frisco, které se dosud prodávalo výhradně ve skleněných lahvích. "Rozhodli jsme se zachovat značku, která roste," uvedl s tím, že stejně jako Kingswood by v mohl být tento cider dostupný v sudech pro výčepní zařízení. "Na festivalu Colours of Ostrava testujeme jednu takovou variantu," řekl.

Cider je jablečný alkoholický nápoj vyrobený z kvašeného moštu. Podává se s ledem, ale i svařený.

Plzeňský Prazdroj vykázal loni čistý zisk 4,48 miliardy korun, tržby činily 16,3 miliardy Kč. Ve srovnání s posledním předcovidovým rokem 2019 byl zisk nižší o šest procent a tržby klesly o čtyři procenta. Inflace přitom za roky 2020 a 2021 přesáhla kumulativně sedm procent. Největší pivovar v ČR loni prodal doma i ve světě 11,1 milionu hektolitrů piva, meziročně o 0,3 procenta méně. Za rok 2020 měl čistý zisk 3,8 miliardy a tržby necelých 16 miliard Kč.

Podle vyjádření pivovaru také loni výsledky negativně ovlivnilo uzavření restaurací a další proticovidová opatření. "Oproti předcovidovému období byl loni výrazný propad především u čepovaného piva. Celkově tak naše loňské prodeje na domácím trhu zaostaly dokonce i za rokem 2020 o tři procenta. Na druhé straně, hlavně díky naší trvalé podpoře hospod a restaurací, se nám loni přihlásila řada provozů se zájmem stát se našimi odběrateli," řekl generální ředitel Drago? Constantinescu, který nastoupil do funkce loni 1. června.

Pivovar investuje do podpory hospod a restaurací. "Jen během pandemie jsme tímto směrem investovali několik set milionů korun a naše podpora pokračuje také letos," řekl Constantinescu. Dále podporuje lokální dodavatele surovin, například pěstitele chmele na Žatecku, kde spolu s Microsoftem financuje projekt efektivnějšího zavlažování.