Novinky a zajímavosti ze světa piva

Za studena chmelený a lehce citrusový Opičí Ejl vznikl jako spolupráce Budvaru a minipivovaru Nachmelená Opice loni. Pro národní pivovar to byl úplně první ALE, který kdy uvařil. Speciál měl obrovský úspěch. Letos se Budvar vytasil s další limitovanou edicí. Pšeničné pivo typu witbier uvařené sládky Budvaru a minipivovaru Volt vznikalo rok. Uvařit ve velkém pivovaru rukodělné pivo Kraťas byla pořádná dřina. A to doslova.

Pro Budvar to bylo další „poprvé“. Pivovar zaměřený na ležáky loni premiérově uvařil ALE, letos pro změnu vznikl v Českých Budějovicích witbier, lehké pšeničné pivo belgického typu. Kraťas je výsledkem spolupráce sládků Petra Košina z Budvaru a Martina Palouše z jabloneckého minipivovaru Volt. Společně uvařili jedinou várku piva, kterou mohou právě teď zájemci v Česku ochutnat.

Oba sládci si spoluprací udělali radost. „Vždy jsme si chtěli pšeničné pivo v Budvaru uvařit, takže když jsme dostali příležitost, neváhali jsme po ní skočit. Když jsme pak u Martina ochutnávali jeho pšeničná piva a rozhodovali, které pivo by bylo nejvhodnější, padla volba na witbier. Oproti weizenbieru je toto pivo pro českého spotřebitele přijatelnější, více pitelné,“ popisuje Petr Košin z Budvaru.

Pro Martina Palouše byla spolupráce s národním pivovarem splněný sen. „Který sládek by si nechtěl svoje pivo uvařit ve velkém pivovaru, který má rád a všichni ho znají?“ klade řečnickou otázku Palouš.

Rukama prošly tři tuny pšenice
Výroba speciálu ale byla i pořádná dřina. „Museli jsme nejprve rozmnožit v budvarské mladině kvasnice, což je celkem specifické, minipivovary to nedělají, s ohledem na jejich objemy to nepotřebují, ale pro tuhle várku bychom jich museli koupit strašně moc, tak jsme to vyřešili takto,“ vysvětluje sládek Budvaru. „Ono celkově uvařit u nás něco jiného než ležák je celkem fuška. Pro kolegy to znamenalo například ručně nasypat do sila kolem tří tun pšenice,“ upozorňuje sládek Petr Košin.

Mákli si pivovarníci z obou pivovarů. „Ručně jsme tam naházeli zhruba 300 kilogramů ovesných vloček a chmely. Je to fakt rukodělný pivo,“ uvádí Martin Palouš. Sládek a jeho kolegové museli vstávat i ve čtyři ráno, aby to z Jablonce nad Nisou, kde Volt sídlí, do Českých Budějovic stihli do sedmi hodin ráno.

Celý jeden rok se pivo ladilo
Také samo pivo muselo urazit dlouhou cestu než se dostalo do hospod. Výrobní proces od první schůzky trval skoro rok. „Mysleli jsme, že recepturu Voltu trochu vylepšíme, upravíme, uděláme si to po našem. Společně jsme vymysleli tři receptury, které jsme uvařili na Jihočeské univerzitě, která je naším partnerem. Ty jsme potom testovali jak interně v obou pivovarech, tak i na čepu u Martina v hospodě. Každá várka ale měla něco do sebe, proto jsme to znovu přepsali a další zkušební verzi jsme uvařili přímo u Martina v pivovaru,“ popisuje tvorbu receptu Petr Košin, sládek Budvaru.

Pro příznivce koriandru
Pro Volt je vytváření nových piv skoro až rutina. Vaří totiž hned několik stylů a rádi zkoušejí stále něco nového. „Nejvíc nás asi vystihuje slovo hravost, hlavně nedělat furt to samé. Jsou na to zvyklí i naši zákazníci. Když máme v nabídce třeba jen 15 druhů piv, už si stěžují, že je malý výběr. I proto nás tohle pivo baví. A už se znovu nikdy neuvaří,“ připomíná sládek jabloneckého minipivovaru.

S výsledkem jsou spokojeni oba sládci. „Cítím z toho typickej belgickej ejl,“ přibližuje Kraťase po svém budějovický sládek Petr Košin. „Je to krásně zakalený ,bílý’ pivo, z kterého trčí pomerančové a citronové tóny a koření, konkrétně koriandr,“ popisuje Martin Palouš, jemuž se moc líbí také etiketa s motivem letních kraťasů. „Je naprosto boží. Je to svěží, vidíš tam tu pohodu, klídek,“ popisuje sládek své dojmy.

Název Kraťas, čili zkrat, navíc pasuje k dalším elektricky laděným názvům piv, které minipivovar Volt používá. V jejich nabídce najdete například Polovodič, Adaptér nebo Baterku.

Zlatavý mok s pěnou se ve městě u Konopiště, kde stával původní pivovar, vaří už od roku 1897. Majiteli zámku se znelíbilo sousedství hospodářských budov včetně pivovaru vedle jeho nového luxusního sídla, proto veškerý majetek vykoupil, zbořil a na jeho místě mezi Zámeckým, nyní Konopišťským rybníkem, vybudoval anglický park. Pivovar ale František Ferdinand d´Este jen tak zrušit nemohl. Jako majitel Velkostatku Konopiště ho ve svém portfoliu nutně potřeboval. Proto výrobu piva přenesl do Benešova.

„A tady se pivo vaří beze spěchu a tradičním způsobem i nyní ve 21. století,“ potvrdil jednatel Pivovaru Ferdinand Petr Dařílek. „Žádné technologické vymoženosti tu nehledejte. Ferdinand si zakládá na ruční práci a poctivě ošetřeném pivu. Řadí se tak mezi rukodělné a typicky české pivovary s českým kapitálem,“ dodal jednatel s tím, že kvalitu piva neustále sledují ti nejzručnější pivovarníci, kteří v Benešově pracují desítky let.

Ještě déle ale pracuje pivovar. Už je to 125 let, co František Ferdinand d´Este výrobu piva v Benešově zahájil. A to také příležitost k oslavám. Ty Pivovar Ferdinand naplánoval na dobu, až se lidé vrátí z prázdnin a dovolených, na druhou zářijovou sobotu. Každý z hostů bude mít možnost ochutnat veškerý sortiment včetně letošního Vídeňského ležáku a speciální čtrnáctky Pěkný číslo, kterou vyvinul pro Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy.

„Na své si přijdou ale také abstinenti. Těm nabídneme tři druhy nealkoholických piv. A děti zase potěšíme třemi druhy limonády Ferdináda – malinovkou, pomerančovou a stále více oblíbenou bezinkovou s mátou,“ připomněl jednatel.

Prosím pivo a jeden půllitr
Pivo si i tentokrát budou moci návštěvníci nechat načepovat do vlastního skleněného půllitru, který bude k dostání přímo v areálu pivovaru.

Zkrátka na slavnostech nepřijdou ani vegetariáni. V nabídce budou masové i veganské burgery, grilované sýry, burgery s hovězím masem nebo trhaným vepřovým, plněné bagety, srbské plejskavice, grilované kýty či kančí klobásy, lívanečky, palačinky naslano i nasladko nebo točené zmrzliny. Nebude chybět ani klasická česká buchta, koláče či čerstvá káva.

„O hudební doprovod se při tom všem postarají oblíbené, převážně místní kapely několika hudebních žánrů. Celý program odstartuje benešovská country kapela Ostří Bobři. Poté přijde na řadu pop-rockový Kaktus Verde, písničkář Štěpán Kojan nebo irský rock z Českých Budějovic v podání Pirates od the Pubs. Kapela The Beautifuls či Dirty Blondes s charismatickou zpěvačkou Danou Yousifovou fanoušky zaujme svým rock´n´rollem a kapela Lahvátor zase pivním rockem,“ dodal Petr Dařílek s tím, že letošní slavnosti okoření i bubenické vstupy Líšamanů a také folk-rocková Bílá nemoc.

Na pivovarském dvoře nebude chybět ani automobilový závodník Adam Králík a jeho unikátní vůz. Zájemci budou moci znovu i na exkurzi humnové sladovny, nově zrekonstruované varny či ležáckých sklepů. Malí budou mít na slavnostech svůj dětský koutek.

Brány pivovarského dvora se otevřou v sobotu 10. září ve 13 hodin.

Při přerušení dodávek zemního plynu by pivovary byly schopné vyrábět a prodávat jen v omezeném množství. Na dotaz ČTK to řekl mluvčí Plzeňského Prazdroje Zdeněk Kovář. Podle něj by přerušení dodávek plynu mělo zásadní vliv na celé pivovarnictví včetně dodavatelů. Prazdroj je největším pivovarem v Česku a plyn využívá ve sladovnách i v pivovarech.

Na energii spotřebovávané na výrobu piva a sladu se plyn u něj podílí zhruba 40 procenty. Dlouhodobou strategií Prazdroje je podle Kováře snižovat spotřebu zemního plynu a nahrazovat jej obnovitelnými zdroji.

"Pokud by došlo k úplnému omezení dodávek plynu včetně rezerv, mělo by to zásadní vliv na celé pivovarnictví včetně našich dodavatelů. Byli bychom schopni vyrábět a prodávat v omezeném množství," dodal mluvčí.

Obavy ze zastavení dodávek ruského plynu přetrvávají kvůli geopolitickému napětí. Hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do EU je plynovod Nord Stream 1. Dodávky plynu tímto potrubím se ve čtvrtek zvýšily na 40 procent kapacity plynovodu, což je stejná úroveň jako před začátkem desetidenní údržby zařízení. Nenaplnily se tak obavy, že plyn po údržbě nebude proudit.

"Situaci na trhu s plynem sledujeme a jsme v pravidelném kontaktu s našimi dodavateli, se kterými vše řešíme. Podle aktuálních informací začal včera (ve čtvrtek) plyn potrubím Nord Stream 1 opět proudit, byť v omezeném množství," uvedl. Část ohřevů v pivovaru v Plzni je nově zajištěno takzvaným zeleným teplem, tedy parou vyráběnou spalováním biomasy, kterou pivovar nakupuje od sousední firmy Plzeňská teplárenská. Dlouhodobou strategií Prazdroje je snižování spotřeby zemního plynu. Nahrazovat jej chce obnovitelnými zdroji, například tepelnými čerpadly na "zelenou elektřinu", případně obnovitelnými variantami, jakými jsou bioplyn a další.

Plzeňskému Prazdroji loni kvůli dopadům pandemie koronaviru druhým rokem klesl prodej piva v ČR. V loňském roce se snížil meziročně o tři procenta na 6,5 milionu hektolitrů. O rok dříve byl meziroční pokles osmiprocentní. Lépe se pivovaru dařilo v zahraničí, kde stoupl loňský prodej včetně licenční výroby meziročně o tři procenta na 4,6 milionu hektolitrů. Zůstal největším exportérem českých piv, jeho přímý export loni převýšil 1,7 milionu hl. Většinu z toho tvořil ležák Pilsner Urquell, který se vaří pouze v Plzni a vyváží se do více než 50 zemí. Zbylou část loňských zahraničních prodejů tvořila produkce Velkopopovického Kozla v pivovarech, které mají licenci na jeho výrobu.

Kvůli rostoucím nákladům na energie, obaly a suroviny zdražil Prazdroj letos od dubna půllitr čepovaného piva o jednu korunu. Šlo o všechny značky, tedy Pilsner Urquell, Radegast, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Birell v sudech a tancích. Ceny lahvového a plechovkového piva se nezměnily. Předtím zvyšoval cenu většiny produktů loni v říjnu v průměru o tři procenta, poprvé po třech letech zdražil čepovaná piva.

Tradičním Slavnostem svijanského piva, nejstarším a jedněm z největších pivních slavností v republice, na jejich třiatřicátém ročníku přálo počasí. V areálu koupaliště ve Svijanském Újezdě se v příjemné letní atmosféře těšily z hudby různých žánrů, bohaté nabídky jídla a atrakcí a samozřejmě také skvělého piva zhruba čtyři tisíce návštěvníků z celé republiky. Pro řadu lidí z regionu i širokého okolí se Slavnosti staly jedním z vrcholů léta, poslední dva roky jim však covid zabránil, aby si mohli druhou červencovou sobotu na venkovském koupališti na kraji Českého ráje nad oblíbeným pivem naživo poslechnout známou i méně známou hudbu. Letos se konečně dočkali: na kvalitně ozvučeném velkém centrálním pódiu je od časného odpoledne až do pozdních nočních hodin provázela hudební produkce sahající od folku přes country až po psy-core v podání písničkářů Pokáče a Barbory Polákové a skupin Rangers – Plavci, Dymytry, Rimotris, České srdce a Jiří Schelinger Memory Band. Další účinkující se o jejich dobrou náladu starali na vedlejším kamenném pódiu.

Pivo teklo opět proudem
Vedle hudby se na Slavnosti více než třicet let chodí především za pivem, a to včera opět teklo plným proudem: dohromady čtrnáct různých svijanských piv se za lidovou cenu čepovalo z více než stovky píp. Pivní nadšenci si mimo to mohli vyzkoušet svůj um i na řízených pivních degustacích nebo se učit čepovat pivo jako profesionál se školiteli Pivovaru Svijany.

Stánky, v nichž se čepoval mimo jiné tankový prémiový ležák „450“, nový „svijanský klenot“ Šlik nebo unikátní svijanská Dvacítka, byly v neustálém obležení. „Celkem letos žízniví návštěvníci vypili asi 26 tisíc půllitrů,“ potvrdil po sečtení vyčepovaných sudů obchodní ředitel pivovaru Vratislav Žitka, který má na Slavnostech posledních dvacet let na starosti, aby bylo piva dost a teklo v nejlepší kvalitě a správně vychlazené. „Skvěle se osvědčila i nabídka míchaných nápojů z nealkoholického piva – Svijanský Vozka Černý rybíz a Limetka a Svijanský Vozka Yuzu a Bergamot – a zcela nové limonády Svijanela ve čtyřech různých příchutích. Alternativa bez alkoholu má evidentně i na svátku piva stále důležitější místo,“ dodal.

Jako suvenýr si hosté často odváželi vratné kelímky s motivem letošních Slavností. Další zvolili některé z limitované edice triček, žabek a slamáků, pivní sklo, designovou patentní lahev se Svijanskou Dvacítkou nebo třeba speciální dvoulitrovou „slavnostní" Plechovku (nejen) pro chlapy.

Odměna za dva roky čekání
Slavnosti svijanského piva od jiných festivalů odlišuje neobyčejně přátelská atmosféra daná tím, že se na akci nepodílejí jen zaměstnanci pivovaru, ale také obyvatelé obce, dobrovolní hasiči a další přátelé akce. Pivovar má na starosti technické zázemí a kompletní pivní logistiku, obec zajišťuje hudební dramaturgii, přípravu areálu, gastro stánky a mnoho dalšího. „Výsledkem této několik dekád trvající spolupráce byla letos opět skvěle připravená akce, která všechny přítomné odměnila za dlouhou, dvouletou pauzu. Věřím, že se nám na koupališti jako vždy podařilo vytvořit neopakovatelnou atmosféru a ukázat, že léto, zábava a naše pivo jdou perfektně k sobě. A samozřejmě také to, že nad správně ošetřené a natočené pivo není,“ řekl po skončení Slavností ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

„I letos jsme ve spolupráci s Pivovarem Svijany usilovali o pokud možno pestré zastoupení různých hudebních žánrů, tak aby si na Slavnostech každý našel to své. Už nyní připravujeme hudební dramaturgii na příští Slavnosti, které se na koupališti ve Svijanském Újezdu uskuteční 15. července 2023. Budou určitě ještě zábavnější a už teď se na ně moc těšíme,“ dodala starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

Asi každý, kdo navštívil USA a pije pivo, ochutnal Michelob, který patří pod křídla giganta Anheuser - Busch.

Michelob je poněmčená verze jména Měcholupy. Kdy poprvé se tato žatecká vesnice stala značkou pro pivo, není zaznamenáno. Tamní pivovar zmiňují historické prameny už v roce 1623, ale zrod obchodní známky Michelob se pojí až s érou Antona Drehera.

Dreherové byli předními pivovarníky monarchie už od konce 18. století. Měcholupský pivovar koupil Anton roku 1860. V jeho rukou dosáhl pivovar rychlého rozkvětu, pracoval už na parostrojní bázi s varnou o výkonu 120 věder vyrážené mladiny, tedy zhruba cca 68 hektolitrů.

Měcholupské pivo se prodávalo pod značkou Michelob, a to nejen v Čechách. Dreher exportoval až do USA. Pivo dokvašovalo a zrálo cestou v sudech. V tehdejším pivním světě měla němčina hlavní slovo, takže značku Michelob vývozce logicky použil i v zámoří.

A jak se dostala severočeská značka k americkému pivovaru Anheuser – Busch? Historici pivovarnictví předpokládají, že Dreher navázal v St. Louis nějakou spolupráci s rodilým Němcem Anheuserem a jeho zetěm Buschem. Snad se Anheuser podílel na distribuci měcholupského piva v USA. V roce 1896 už však prezentuje Michelob jako svou vlastní značku. Jestli se tak stalo se souhlasem Drehera, není jasné.

Možná to bylo podobné jako s jinou českou značkou Budweiser. Toto pivo uvedl Anheuser – Busch na americký trh roku 1876. Budweiser se stal prvním celonárodním pivem v USA. Budějovický pivovar však neměl nikdy s firmou Anheuser - Busch obchodně nic společného a už století se o proslulou značku s Američany soudí.

Nicméně nebýt přesunu na oceán, proslulost značky Michelob by nikdy nedosáhla takového rozsahu. Anheuser – Busch s úspěchem přestál dobu prohibice, dnes ovládá 49 procent amerického trhu, celosvětově dosahuje 12procentního podílu. Vedle dominantního Budweiseru a značky Bud zaujímá Michelob ve výrobním sortimentu hned třetí místo. Firma značku specifikuje jako „pivo pro fajnšmekry“.

Nejznámější pivovarnický publicista ve světě, Michael Jackson z Velké Británie ví o českém původu této značky, ale ve své světové Encyklopedii piva ji klade do spojitosti s městy Mikulov či dokonce Michalovce na Slovensku. Existence malé vsi uprostřed žatecké chmelařské oblasti mu byla donedávna utajena.

Společně s americkou érou Michelobu se ještě řadu desetiletí dál odvíjela i česká historie značky. Dochované etikety dokládají její existenci ještě po první světové válce.

Zapomenutá historie slavné značky se dočkala v roce 2007 netradičního, ale důstojného pomníku. Obec Měcholupy s Ústeckými pivovary zřídila stylovou pivnici. Její výzdobu zajistil přední český historik pivovarnictví Petr Žižkovský. Společně se sběrateli shromáždil unikátní kolekci památek na zaniklý pivovar, který dal jméno jednomu z nejslavnějších amerických piv.

Popularita tankového piva je stále na top příčce a po všech peripetiích v období, kdy byl provoz hospod a restaurací omezen pandemií, se do tankoven vrátil život. Proč je tankové pivo lepší?

V čem je hlavní výhoda tankového piva
Pivo je skladováno v nádržích pod stálým tlakem a chlazením. Při čepování do půllitru se pivo poprvé setkává se vzduchem, a tímto si zachovává vlastnosti čerstvě uvařeného piva. Právě v tom se skrývá kouzlo chuti piva z tanku. Pivo se dováží v cisterně a do nádrží se tankuje pod tlakem. Celý systém čepování je potom závislý pouze na tlaku. Pivo tak není znehodnocováno a zachovává si svou čerstvost, nemusí být pasterizované. Při samotném čepování pak pivo méně pění. Obsluha se nemusí zabývat narážením sudů a šetří čas i fyzickou námahu. Mnoho podniků si tankové pivo i zakomponuje do samotného názvu provozu. Třeba hospůdka s názvem Tankovna U Našich v Jičíně, Tankovna U Koně v Ostravě nebo Tankovna Palmovka v Praze.

Technologie tankového piva je založena na čerstvosti
V tancích nezůstává pivo dlouho, proto je tankové pivo vhodné do podniků, kde je větší výtoč piva. Nenechte se ovšem mýlit. Tankové pivo si můžete vychutnat i v menším městě a ani samotný podnik nemusí být nikterak velký. Je to o pěkném prostředí, příjemné obsluze, a především o chuti piva. A to je právě to. Mnoho pivařů dává tankovému pivu přednost a nedají na chuť a kvalitu piva dopustit. Někteří lidé tvrdí, že na chuti se tankové pivo od toho sudového nepozná, jiní jsou přesvědčeni o tom, že chuťový rozdíl je znatelný. Pochvalují si říznou chuť i to, že pivo není tak bublinkaté.

Nevýhody tankového piva jsou pouze v tom, že samotné tanky zaberou poměrně velký prostor a je nutné i dostatečné místo na ulici pro cisternu, která přijíždí tanky plnit.

Vyzkoušejte rozdíl mezi chutí piva sudového a piva z tanku.

Matematicko-fyzikální fakulta UK ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským připravil nové pivo — Slušné číslo. Po Pěkném čísle, o kterém jsme psali nedávno, se tak jedná o další nápoj, který vzniká ve spolupráci Pivovaru Ferdinand z Benešova a studia Autority.

Slušné číslo je nové nealkoholické pivo, které je mladším sourozencem už zavedeného Pěknýho čísla. Je univerzitním nealkoholickým pivem, které obohatilo jak nabídku stravovacích zařízení Univerzity Karlovy – Culina Carolina, tak později i běžnou distribuční síť. V obecném povědomí není Matematicko-fyzikální fakulta UK zapsána jako instituce, která se věnuje vývoji nových nápojů. Přesto dlouhodobě spolupracuje s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským na nových technologiích či exaktních měřeních vlastností a kvality pivních nápojů.

„Jako doplnění k Pěknýmu číslu, které je 14tka, nám přišlo velmi vhodné připojit „slušného bráchu“, který má nulový obsah alkoholu. Jednoduchý a snadno rozpoznatelný název obou piv umožňuje výbornou orientaci mezi oběma pivy hned na první dojem.“

Máme tady léto, slunce pálí, láká k vodě nebo za pohodou na letní festivaly. Ke všem krásám tohoto času přijde vhod možnost hasit žízeň Jarošovským Letňákem s vyšší hořkostí, plnou chutí a neodolatelnou pěnou!

Jarošovský Letňák 11% je totiž uvařen podle vlastní receptury, ze tří druhů sladu a vybraných chmelů. Inspirací sládka pro toto pivo byl pivní styl Summer ALE.

"Je to svěží pivo, vařené infuzním způsobem a zakvašené svrchními kvasnicemi. Vyjma chmelení na varně zde bylo použito i chmelení za studena," vysvětluje Milan Esender, vrchní sládek. "Očekávejte velmi dobrou pitelnost, se svěží, ovocně-kvasnicovou vůní. Po napití je dobře rozpoznatelná chuť jahod, malin a melounu. Střední říz a nižší pěnivost pak jen podtrhují zvolený pivní styl," dodává sládek.

Na přelomu prázdnin se těšte na Letní filmovou školu, kde kvalitu filmové produkce podtrhnou produkty z Jarošovského pivovaru.

Po dvouleté pauze způsobené epidemií koronaviru se uskutečnily ve Svijanském Újezdu v sobotu 16. července nejstarší a jedny z největších pivních slavností v republice. Třiatřicátý ročník tradičních Slavností svijanského piva nabídly hudbu různých žánrů, atrakce a bohaté občerstvení.

Z více než stovky píp teklo 14 různých svijanských piv, nechyběla ani pivní zmrzlina či nealkoholické limonády. Na akci dorazilo více než čtyři tisíce návštěvníků. Hudební program odstartoval písničkář Pokáč, během dne se na centrálním ozvučeném pódiu vystřídaly skupiny Dymytry, Rimotris, České srdce, Jiří Schelinger Memory Band či zpěvačka Barbora Poláková.

Pivní nadšenci si mohli vyzkoušet svůj um i na řízených pivních degustacích nebo se učit čepovat pivo jako profesionál se školiteli Pivovaru Svijany. Stánky, v nichž se čepoval mimo jiné tankový prémiový ležák „450“, nový „svijanský klenot“ Šlik nebo unikátní svijanská Dvacítka, byly v neustálém obležení. „Celkem letos žízniví návštěvníci vypili asi 26 tisíc půllitrů,“ informoval obchodní ředitel pivovaru Vratislav Žitka. „Skvěle se osvědčila i nabídka míchaných nápojů z nealkoholického piva, a to Svijanský Vozka Černý rybíz a Limetka a Svijanský Vozka Yuzu a Bergamot,“ dodal s tím, že zájem byl i o limonády Svijanela ve čtyřech různých příchutích.

Na samotné akci se nepodílejí jen zaměstnanci pivovaru, ale také obyvatelé obce, dobrovolní hasiči a další přátelé akce. Pivovar má na starosti technické zázemí a kompletní pivní logistiku, obec zajišťuje hudební dramaturgii, přípravu areálu, gastro stánky a mnoho dalšího. „Věřím, že se nám na koupališti jako vždy podařilo vytvořit neopakovatelnou atmosféru a ukázat, že léto, zábava a naše pivo jdou perfektně k sobě. A samozřejmě také to, že nad správně ošetřené a natočené pivo není,“ zdůraznil ředitel svijanského pivovaru Roman Havlík.

Termín dalšího ročníku slavností byl stanoven na 15. července 2023. „Budou určitě ještě zábavnější a už teď se na ně moc těšíme,“ doplnila starostka Svijanského Újezdu Petra Bursová.

Volba sládků – program společnosti Plzeňský Prazdroj nabízí v červenci ve více než tisíci restauracích, v celé ČR a na Slovensku, unikátní slovenské pivo Dobrodruh. Toto pivo typu India Pale Lager je výsledkem spolupráce sládků Pivovaru Šariš s inovátory z piešťanského minipivovaru ŽiWell.

Volba sládků, speciální program Plzeňského Prazdroje, již sedm let obohacuje českou pivní kulturu a servíruje milovníkům piva bohatý výběr chutí. V červenci nabídne pivo uvařené sládky Pivovaru Šariš a minipivovaru ŽiWell z Piešťan. Nese název Dobrodruh na počest cestovatele Mórice Beňovského, rodáka z Vrbového u Piešťan, který se v 18.století stal králem Madagaskaru.

Receptura se vymýšlela za velice úzké spolupráce sládků obou pivovarů a vzniklo tak osvěžující, za studena chmelené, letní pivo, ve kterém díky vymražovaným chmelům vynikne chmelové aroma a příjemná hořkost. IPL zářivé barvy se tento měsíc uvařil pro více než 1200 hospod a restaurací v Česku a na Slovensku.

„Rozhodli jsme se obohatit letní nabídku hospod o ukázku umění našich slovenských kolegů. I na Slovensku vznikla v poslední době řada minipivovarů, které přináší na slovenský trh zajímavá kvalitní piva. Pivovar ŽiWell je jedním z těch kreativních, které nabízí nová pojetí i tradičních pivních stylů. Zároveň vyznává zachování „čistoty“ vaření piva, tedy pouze ze surovin, bez užití náhražek, enzymů a umělých konzervantů. Tyto hodnoty byly taky důvodem proč se sládci spojili a uvařili toto skvělé pivo. Jsem přesvědčen, že českým pivařům zachutná stejně jako mně.“ říká sládek programu Volba sládků Tomáš Pokorný.

Dobrodruh je India Pale Lager, který kříží dva známější pivní styly – český ležák a IPA (India Pale Ale). Pivo je vařené jako klasický ležák, ale je chmelené zastudena aromatickými chmely jako IPA. Díky použití vymražovaných chmelů Idaho 7 a Callista je výsledkem pivo s výrazným chmelovým aroma při zachování pitelnosti ležáku. Ve vůni jsou znát piniové a chmelové tóny doplněné o tropické ovoce a citrusy, konkrétně mandarinku.

Toto pivo bude nabízeno pouze čepované a ochutnat jej milovníci piva mohou v některé z více než dvanácti set restaurací a hospod v Čechách i na Slovensku. Fanoušci pestrých pivních chutí najdou nejbližší výčepní místo na stránkách volbasladku.cz .