Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Na Šumavě poteče zelené pivo

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Právo.czAutor:Pavel Orholz

Ve třiceti šumavských hospodách od Železné Rudy až k Loučovicím si návštěvníci mohou na Zelený čtvrtek objednat velikonoční zelené pivo ze strakonického pivovaru Dudák. Akci pro hosty pořádají sdružení Šumavský Králováci a Centrum pro občanské svobody, kteří chtějí všem lidem připomenout, že by se Šumava měla co nejvíce zelenat.

Bednáři Prazdroje pečují o dřevěné nádoby a vyrábí vývozní soudky

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:České novinyAutor:ČTKPrazdroj

Bednářům v Plzeňském Prazdroji přibývá práce. Osmičlenná parta výrobců a opravářů dřevěných pivních sudů je v Evropě zřejmě poslední spadající pod některý z pivovarů. Pečuje o poslední firemní sudy a kádě a vyrábí menší komerční nádoby na export. ČTK to řekl mistr bednářů Josef Hrůza. Ještě přes 100 lety pracovalo v podniku 150 bednářů. Sudů a kádí bylo tehdy 6000, nyní jich je přes 200.

Jako bednáři pracují v Prazdroji většinou vyučení truhláři a tesaři. Nejmladšímu, pasovanému před rokem, je přes 30. Nejstarší je 61letý mistr. Za rok se mají pasovat další dva. "Pokud nový majitel (pivovaru, japonská firma Asahi) bude chtít hodně sudů, musíme posílit," řekl Hrůza. Parta Prazdroje je podle něj jediná v Evropě přímo v pivovaru, která vyrábí sudy na pivo. V Německu je soukromník, který smolí a udržuje sudy několika pivovarům.

"Malých dubových soudků děláme podle požadavků exportu, mezi 100 až 300, mezi 17 až 25 litry. Smolíme pořád, přesmolujeme, vrací se soudky, běží to furt dokola," uvedl. Soudky s ležákem Pilsner Urquell jdou buď na export, anebo do firemní prodejny v plzeňském areálu.

Bednáři v těchto dnech dokončili a vysmolili dva nové ležácké sudy o objemu kolem 40 hektolitrů, které se nyní přesunou do ležáckých sklepů. "Každoročně vyrobíme dva kusy. Zároveň dvakrát v roce smolíme, minimálně 26 sudů ze sklepa, podle požadavků pivovaru," řekl Hrůza. Ležáckých sudů má stále pivovar kolem stovky, ale na pivo se využívá přes 40 sudů. Zbylé jsou na doplnění skanzenu. Kádí je ve sklepích také kolem stovky. "Ty se nesmolí, ale opravují a udržují. Opravíme jich ročně pět nebo šest, když tam najdeme nějakou závadu," uvedl.

Vysmolení 40 sudů je, i díky pomoci bednářů-důchodců, rychlé. Trvá jeden a půl týdne. "První bude po Velikonocích 24. dubna. Vytáhneme všechny sudy, co se používají, a všechny kádě. Umyjí se, vysmolí, usadí zpět," řekl. Vždy tam zůstanou dva rezervní sudy s pivem pro návštěvy.

Sudy jsou z českého dubu, který pivovar shání ve výběrových řízeních. "Musí být kvalitní, bez suků, bez jádra, bez blány, perfektní materiál, který musí ještě přírodně schnout, co centimetr, to rok, takže ve skladu musí ležet devět let," popsal Hrůza. Cena dubu roste. Před 15 lety byla kolem 20.000 korun za metr krychlový, dnes 43.000 korun.

Smolu ze stromů zatím podnik nenakupuje, protože má stále 30 let staré zásoby. "Receptura jejího míchání a vaření je tajná. Dáváme tam tři druhy smoly - Ameriku, Kanadu a Čínu a přidáváme medicinální olej a parafín," řekl bednářský mistr. Vaří se do zásoby i při smolení při 180 až 210 stupních Celsia.

"Na jeden čtyřicetihektolitrový sud vypotřebujeme tři škopky, smola musí udělat uvnitř sudu slabý povlak," uvedl Hrůza. Pivo se do sudů může nalít už den po vysmlolení. Pivovar má vedle ležáckých také dřevěné transportní sudy od deseti litrů do pěti hektolitrů na ochutnávky do světa.

Oslavte Velikonoce se zeleným speciálem Litovel Patrik

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Olomoucké novinkyAutor:Jitka CilečkováLitovel

Pivovar Litovel letos na jaře opět uvařil zelený speciál Litovel Patrik, který hanáčtí pivovarníci stáčeli 17. března, tedy v den svátku stejnojmenného irského světce.

Velikonoce lidé tradičně v Česku lidé rádi zapíjí pivem, velmi oblíbenými jsou právě zelené pivní speciály, ke kterým patří i Patrik. K dostání je od 3. dubna ve vybraných restauracích.

Nefiltrovaný jarní speciál si lidé budou moci vychutnat po celé velikonoční svátky.

„Náš Patrik je ryze přírodní, najdete v něm pečlivě vybrané kombinaci bylin, které mu dodávají jeho charakteristickou barvu a aroma,“ popisuje sládek Petr Kostelecký. Chuť i vůni dotváří exotické podtóny s dominujícími silicemi citrusových plodů. „Přesný poměr jednotlivých přísad je však naším výrobním tajemstvím,“ dodává sládek Petr Kostelecký. Smaragdový pivní klenot Patrik uvařili litovelští pivovarníci poprvé v roce 2014.

V tuzemsku zelená dle tradice patří k oslavě příchodu jara a v neposlední řadě také k Zelenému čtvrtku. Na ten nepohrdne žádný správný přivař přípitkem pivem stejné barvy.

„Letos jsme Patrika stáčeli v den svátku irského světce, se kterým je právě zelená barva neodmyslitelně spojená. Na čepu bude především během velikonočních svátků, lidé si na něm pochutnají nejen ve vybraných restauracích regionu, ale také například i v Praze v restauracích U Labutí, Hrnečku Vař či Na Vyhlídce,“ říká sládek Petr Kostelecký.

Pivovar v Březně završí devět let modernizace stavbou své vlastní haly

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:iDNES.czAutor:Mirka SalavováVelké Březno

V areálu pivovaru Heineken ve Velkém Březně se staví hala nového distribučního centra, které nahradí stávající sklad v Ústí nad Labem. V rámci pivovarů, které na českém území Heineken provozuje, bude ten březenský unikátem. V žádném dalším totiž není distribuční centrum jeho součástí.

„Za ústeckou halu platíme nájemné, tím, že si vybudujeme vlastní, budeme ve svém a ušetříme, návratnost této investice je nižší než deset let,“ říká ředitel a vrchní sládek pivovaru Michal Rouč.

„Práce na hale začaly v lednu letošního roku, spustit v ní plný provoz plánujeme od přelomu září a října,“ poznamenal vedoucí projektového týmu Jaroslav Horáček.

Stavbou haly za několik desítek milionů korun bude zároveň završena téměř devítiletá rekonstrukce pivovaru, jehož tradice sahá až do roku 1753.

Statisíce hektolitrů ročně
„Zrekonstruovali jsme už veškeré prostory a vybudovali tak pivovar jednadvacátého století, který navazuje na historické tradice,“ uvedl Rouč.

V současné době se vaří ve Velkém Březně řada piv značky Březňák, Zlatopramen a pivní speciály.

Každoročně pivovar vyprodukuje okolo dvou set tisíc hektolitrů piva.

Zelené pivo je brněnským unikátem, ale především nápojem svátečním

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Jaroslav ŠtěpaníkStarobrno

Zelené pivo, vařené podle originální receptury a podávané jedenkrát v roce na Zelený čtvrtek, je v Brně, i na jiných místech, již tradicí. Poprvé se čepovalo v roce 2006

Velikonoce jsou nejvýznamnější křesťanské svátky. Na Zelený čtvrtek si věřící připomínají Poslední večeři Páně, zradu Jidáše a zajetí Ježíše při modlitbě na Getsemanské hoře. Příchod spasitele, ukřižování a následné zmrtvýchvstání, patří nejen k základům víry, jsou i neodmyslitelnou součástí evropské kultury. I ten, kdo nenavštěvoval náboženství, vyrůstal však v daném kulturním prostředí, má v sobě povědomí o tomto smyslu Velikonoc. Že Kristus vstal z mrtvých, možno vnímat i jako obecný symbol vítězství života nad smrtí.

Nejstarším původem jsou Velikonoce svátky jara, které symbolizuje zelená barva. Dává znát, že zima pominula, do přírody se navrací život. Tak jsou sváteční jarní dny pojímány všemi bez rozdílu. Stávají se radostnou oslavou jara a života.

V Brně je pro mnohé již tradicí přivítat jaro přípitkem zeleným pivem. Zvyk se ujal, rozšířil i za hradby města. Zelené pivo je brněnským primátem, současně nejen pivem běžným, ani pouze zajímavým speciálem. Je nápojem pro výjimečný den, pivem svátečním.

Zelený čtvrtek se bude opět v restauračních prostorách pivovaru Starobrno, ale i na dalších místech, čepovat originální zelené pivo podle speciální receptury. Uvnitř restauračních provozů, na terase i volném prostranství v blízkosti, se setká množství, zejména mladých lidí. Jako vždy je přichystán atraktivní program.

Letošní novinkou jsou „zelené“ exkurze do pivovaru. Provádět budou nejlepší pivovarníci, včetně sládka pivovaru. Ve svátečně vyzdobené restauraci budou v pohotovosti fotohostesky. Mnohý z návštěvníků si odnese snímek z polaroidu, připraveno je pamětní razítko či tvarovací balonky.

Na okružní jízdu se vydá populární šalina pub, se zeleným výčepem na palubě. Centrem Brna od smyčky na Mendlově náměstí v 17, 18, 19 a 20 hod. Mladí jistě nevynechají „after party“ v šesti známých brněnských klubech. Předtím si užijí bohatý hudební i doprovodný program v pivovaru. Uvidí a uslyší např. Lauru a její tygry v 19 hod. či Michala Hrůzu (21:00 hodin).

Bez rozdílu věku se nabízí procházka večerním jarním městem s pohledem na zelení osvícené památky a dominanty. Už loni zaujaly. Jarně se rozsvítí Špilberk, jezdecká socha Jošta na Moravském náměstí, orloj na náměstí Svobody, a premiérově průčelí Mahenova divadla na Malinovského náměstí.

Není radler jako radler. Heineken se soudí o ochrannou známku

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Týden.czAutor:ČTK



Nárokem na používání označení radler pro mix piva a limonády se bude zabývat soud. Pivovarnická skupina Heineken ČR totiž podala správní žalobu proti rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví, který zneplatnil její dříve přihlášenou ochrannou známku radler.cz. Podle úřadu vnímají čeští spotřebitelé označení radler jako obecný typ nízkoalkoholického nápoje, a známka tak postrádala schopnost rozlišit konkrétní výrobky Heinekenu od jiných.

Heineken v žalobě uvádí, že se rozhodnutím úřadu cítí být "zcela zásadním způsobem dotčen na svých právech". Podle pivovaru instituce porušila jak zákon o ochranných známkách, tak i správní řád. Domáhá se proto zrušení pravomocného rozhodnutí a vrácení věci úřadu k dalšímu řízení. Z rozpisů soudních jednání vyplývá, že pražský městský soud se bude žalobou zabývat 27. dubna.

Předchůdce Heinekenu přihlásil známku radler.cz už na sklonku roku 2001, úřad ji v roce 2002 zapsal do rejstříku ochranných známek. Když pivní mixy později získaly v Česku popularitu a několik podniků je po vzoru německy mluvících zemí pojmenovalo jako radler, inicioval Heineken předběžné soudní opatření, na jehož základě musely ostatní pivovary přestat název používat. Poté však Úřad průmyslového vlastnictví prohlásil v roce 2013 ochrannou známku za od počátku neplatnou.

Heineken nyní argumentuje tím, že zapsáním známky získal výlučné právo označovat své výrobky slovem radler, a vzhledem k postoji úřadu byl přesvědčen, že známka je právně v pořádku. Mimo jiné upozorňuje na to, že ke dni zápisu známky do rejstříku neobsahovaly slovníky ani encyklopedie popis nebo vysvětlení pojmu radler, z čehož dovozuje, že v českém prostředí nešlo o obvyklé slovo v běžném jazyce. Známka tak podle pivovaru měla rozlišovací způsobilost.

Rozkvět míchaných nápojů na bázi piva dosáhl v Česku vrcholu v roce 2012. Tehdy se jich podle údajů Českého svazu pivovarů a sladoven vypilo 434 tisíc hektolitrů. I tak šlo ale oproti vyrobeným 19,2 milionu hektolitrů piva o nízký údaj. V dalším roce již klesla spotřeba mixů zhruba o 40 procent na 260 tisíc hektolitrů, předloni činila 281 tisíc hektolitrů.

U pijáků sladkých alkoholických nápojů radlerům konkurují částečně zkvašené jablečné mošty (cidery), které si v posledních letech získaly oblibu díky lepší dostupnosti a klesající ceně. Loňské výsledky zatím svaz nezveřejnil, měl by tak učinit na tiskové konferenci v druhé polovině dubna.

Zelené pivo opět přivítá Velikonoce

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:České nápoje

Na Zelený čtvrtek 13. dubna se opět zazelenají půllitry. „Může“ za to pivovar Starobrno v ulici Hlinky v Brně, který už podvanácté milovníkům piva v celé České republice posílá slavné Zelené pivo. Bez nadsázky lze konstatovat, že se už stalo součástí velikonočních tradic a především v Brně si bez něj svátky jara snad nikdo nedovede představit. Celkem je letos pro celou Českou republiku k dispozici 4700 hektolitrů, přičemž 350 hektolitrů z uvedeného množství půjde na export na Slovensko.

Po celou dobu existence se třináctka Zelené pivo vaří podle receptury, která se za uplynulých dvanáct let ani jednou nezměnila. Klíčovou roli v receptuře hraje světlý ječný slad, který speciálně pro Zelené pivo tradičně připravují ve sladovně v Hodonicích. Výroba i parametry tohoto sladu se totiž trochu liší od těch běžně používaných pro ostatní druhy piv. Zelené pivo se vaří z kvalitní vody, uvedeného sladu a jakostního žateckého chmele tradičním způsobem na dva rmuty. Spolu s chmelem se do mladinového kotle přidává bylinný výluh. Svou sílu speciální pivo získává spodním kvašením po dobu osmi dnů. Poté při teplotě okolo jednoho stupně Celsia dlouho dozrává, čímž se chuťově zakulacuje a získává typický buket a říz. Posledním krokem ve výrobě je přidání likéru. Nezaměnitelné zelené zbarvení piva je tedy kombinací několika faktorů: unikátní technologie, použitých surovin, bylinného výluhu a likéru.

Jednou z důležitých složek Zeleného piva je bylinný výluh. Jeho přesné složení zná jen několik lidí. Výluh se připravuje z několika bylin (jednou z nich je kopřiva dvoudomá). „Výluh je koncentrovaný a silný. Přesné dávkování je výrobním tajemstvím. Čas kontaktu bylin s vroucí vodou se pečlivě hlídá kvůli požadované koncentraci i kvalitě,“ konstatoval manažer kvality Jiří Brňovják. Každoročně jsou podle něj potřeba řádově litry výluhu.

Velikonoční tradici pití Zeleného piva na Zelený čtvrtek každoročně provází i atraktivní doprovodný program v Pivovarské restauraci, Pivnici a přilehlé terase na Mendlově náměstí v Brně v bezprostřední blízkosti pivovaru. Letos se návštěvníci mimo jiné mohou těšit na koncerty skupiny Laura a její tygři a Michala Hrůzu. Každoročně přibývají i další atrakce, takže užít si Zelené pivo v Brně opravdu stojí zato. „Vloni jsme všechny překvapili zeleně nasvícenými památkami a sochami. Letos ke hradu Špilberku, jezdecké soše Jošta a orloji na náměstí Svobody přibude i zelené průčelí Mahenova divadla. Poprvé na tento den chystáme i speciální termíny exkurzí v pivovaru, které budou zdarma. Provádět budou naši nejlepší pivovarníci, včetně sládka pivovaru,“ konstatovala manažerka značky Starobrno Zdeňka Mindlová. Jako každoročně se mohou lidé svézt Šalina pubem, tedy speciální tramvají, na jejíž palubě se čepuje pivo. Odjezdy z Mendlova náměstí na okružní jízdu centrem Brna se uskuteční v 17:00, 18:00, 19:00 a 20 hodin. Jízdenka (bez konzumace piva, platí se zvlášť) stojí 60 korun.

Velikonoční Zlatá 13 od Masteru navazuje na tradici postního piva

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:České nápojePrazdroj

K velikonočním oslavám se již od středověku váže i tradice pití silnějších piv. Tehdy se však vařilo především za zdmi klášterů, kde mělo mnichům pomoci překlenout těžké období předvelikonočního půstu. Letos chtějí sládkové z Plzeňského Prazdroje tuto tradici připomenout velikonočním Masterem Zlatá 13, který mohou milovníci piva v průběhu dubna exkluzivně ochutnat ve vybraných podnicích po celé republice.

V 17. století si nefiltrované již tehdy spodně kvašené pivo plné přírodních látek začali vařit mniši z řádu svatého Františka z Pauly, aby jim v období šestitýdenního půstu mezi Popeleční středou a Velikonocemi dodávalo potřebnou energii. „Nefiltrovaná Velikonoční Zlatá 13 od značky Master vychází z této dávné tradice. Pivo zlatožluté barvy s bílou pěnou má výraznou sladovou vůni a sladovou chuť s karamelovým nádechem. Lehčí hořkost je vyvážená střední plností a sladkostí, a toto spojení vás příjemně láká k dalšímu doušku,“ popisuje velikonoční speciál vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Jan Enge.

Jiné typy velikonočních piv se ale vařily v klášterech ještě dříve. „Vypravuje se tradice, že potom co augustiniánům povolil vaření piva samotný otec vlasti Karel IV., vyslali do Itálie posla, aby získali povolení i ve Vatikánu. Nejvyšší představený řádu augustiniánů v Itálii byl chutí a silou piva, které na cestě do Itálie kvasilo několik týdnů, nejprve zaskočen, ale nakonec mnichům jeho pravidelnou konzumaci v období půstů nejen povolil, ale dokonce nařídil,“ připomíná počátky vaření velikonočního piva v českých klášterech Juan Provecho, představený augustiniánů z Malé Strany. Nejdříve si jej vychutnávali jen mniši, později se však dostalo i k ostatním Pražanům. Augustiniáni tuto tradici udržovali až do roku 1950.

Mapu se všemi zapojenými hospodami a restauracemi, kde lze Zlatou 13 ochutnat, zájemci najdou na adrese www.volbasladku.cz.

Skvělé „plzeňské“ se vaří v Ekvádoru. Už sto let

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Novinky.czAutor:Martin Zeman

Pokud se chystáte navštívit jedinečné ostrovy Galapágy, možná k nim budete vyrážet právě z ekvádorského města Guayaquil. Dopřejte si tady krátkou zastávku, během níž si užijete krásné pláže, krotké leguány v parcích – a doušek úžasného „plzeňského“ z místního pivovaru.

Guayaquil (celým názvem Santiago de Guayaquil) se nachází v deltě řeky Guayas nedaleko Tichého oceánu, je největším přístavem a zároveň největším městem celého Ekvádoru. Své sídlo tady má většina z velkých mezinárodních firem působících v Ekvádoru, a tak Guayaquil láká k životu čím dál více místních obyvatel. Věří, že jim poskytne pracovní příležitosti, kterých v této jihoamerické zemi bývá poskrovnu. Ne náhodou se mu přezdívá ekonomický motor Ekvádoru.

Za návštěvu stojí centrum Guayaquilu, především několik kilometrů dlouhá promenáda Malecón 2000 podél řeky Guayas. Byla vyhlášena jako nejlepší urbanistický projekt celé Jižní Ameriky posledních let. Prolínají se zde parky s fontánami, kde si můžete odpočinout ve stínu, skryti před silným rovníkovým sluncem. K zastavení lákají také spousty restaurací, kavárniček či stánků s výtečnou místní zmrzlinou. Jen se nelekněte, pokud na vás z koruny stromů bude vykukovat leguán, který je oblíbeným mazlíčkem v městských parcích. Přímo v centru jich žije spousta, na lidi už si zvykli, nechají se pohladit i krmit kousky ovoce.

Zážitkem je pro turisty i projížďka na replice pirátské lodi Kapitán Morgan, která odkazuje na bouřlivé období 16. a 17. století. Tehdy především angličtí, francouzští či holandští piráti při svých útocích nejednou podpálili celé město. I to je důkazem toho, jak významným strategickým přístavem Guayaquil býval během španělské nadvlády.

Na severní konec promenády Malecón navazuje historická čtvrť Las Penas a její pestrobarevné domečky rozeseté po jednom z nemnoha kopců Guayaquilu.

Kdo zvládne výstup až na vrchol ke kostelíku Sv. Anny, tomu bude odměnou nádherný výhled na město. A kdo zatouží po oáze klidu, může navštívit Parque Histórico, kde jsou k vidění zástupci místní flóry a fauny, a především zrenovované překrásné koloniální domy s výstavou dobové výbavy či tradičních řemesel a zemědělských produktů.

Guayaquil leží v pobřežní oblasti zvané Costa, takže nejvíce si zde pochutnáte na mořských plodech. Tím nejtypičtějším jídlem jsou ceviche de camarones, krevety s rajčatovou omáčkou a limetkou, které se podávají s rýží a patagones neboli osmahnutým banánem.

Dalším gurmánským zážitkem je encebollado, hustá polévka s čerstvou rybou, limetkou a jukou. Pokud mořským plodům neholdujete, jistě nepohrdnete churrascem, grilovaným hovězím masem s pikantní omáčkou a vejcem, či velmi populárním pokrmem s kuřecím masem seco de pollo.

Vývoz piva je rekordní, štamgasti stále častěji dávají přednost minipivovarům

Publikováno:před 8 měsíciZdroj:Rozhlas.czAutor:Ondřej Luštinec

České pivovary uvaří téměř 20 milionů hektolitrů pěnivého moku ročně. Domácí spotřeba však stále klesá a pivovary exportují za hranice nejvíce v historii. Preference konzumentů se totiž změnily, raději zkouší nové pivní speciály a produkci minipivovarů.

Večerní posezení u piva s přáteli si dopřává stále méně Čechů. Dokazují to statistiky Celní správy o tuzemských prodejích. Pivovarům se navzdory tomu daří. Pomáhá jim rostoucí export.

Zatímco v roce 2011 vyvezly zhruba tři miliony hektolitrů piva, loni to bylo nejvíce v historii – více než 4,3 milionu hektolitrů, což potvrzují i zástupci největších pivovarů.

„V roce 2016 Plzeňský Prazdroj zvýšil celkový objem prodeje svých značek v zahraničí o deset procent. Více piva z Prazdroje se prodalo zejména na evropských trzích jako například v Německu, Slovensku a Maďarsku, ale výrazně Prazdroj rostl také na asijských trzích," říká mluvčí Prazdroje Jitka Němečková, který je největším výrobcem piva u nás.

Loňský rok si pochvaluje i Pavel Barvík, mluvčí Pivovarů Staropramen, které jsou dvojkou na českém trhu. „Na trzích Chorvatska, Rumunska, Bulharska, Maďarska a Polska jsme celkově meziročně vzrostli o 20 procent,“ dodává.

Právě blízké evropské země budou i do budoucna pro české pivovary nejdůležitějšími vývozními trhy.

„Pivo obsahuje nějak přes 90 procent vody a prostě vozit vodu přes půl zeměkoule není úplně ekonomicky zajímavé. Takže já bych tady spíš viděl tu cestu se držet evropského regionu, právě z hlediska transportních a transakčních nákladů,“ vysvětluje Tomáš Maier z České zemědělské univerzity, který se pivovarnictvím dlouhodobě zabývá.

Export do vzdálenějších zemí jako Čína nebo Spojené státy je sice pro pivovary zajímavý, nikdy ale nebude pro jejich byznys podle Maiera zásadní. Navzdory tomu vyvážejí největší čeští výrobci do desítek států.

„Krušovické pivo se prodává na trzích tří kontinentů, v 32 zemích světa, což je o pět trhů více, než tomu bylo na začátku loňského roku,“ říká mluvčí skupiny Heineken Česká republika Jana Pikardová.

Čím dál větší část trhu navíc ukrajují velkým výrobcům minipivovary. Na konci loňského roku jich bylo v Česku 350 a dále přibývají. Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně zhruba tempem jednoho nového minipivovaru za týden.

„Podíl minipivovarů v Česku na objemu výroby je v současné době mezi 1,5 až 2 procenta. Když to porovnám se světem, s okolím, nezdá se, že by ten boom ochaboval. Já si troufám tvrdit, že do nějakých třeba deseti let tady těch 700, 800 až tisíc pivovarů bude,“ dodává.

To by podle Tomáše Maiera znamenalo, že minipivovary dosáhnou zhruba šesti až sedmiprocentního podílu na trhu. Malí výrobci se přitom specializují především na prodej točeného piva, které je dražší než lahvové – tedy i výnosnější. Z poznávání minipivovarů se také stává specifické odvětví turistiky.

„Já jsem byl už v Čechách ve víc než 50, 70 pivovarech malých,“ počítá v jednom z pražských minipivovarů Dan Kozera. Na boom minipivovarů začínají reagovat i velcí výrobci, kteří stále častěji připravují nejrůznější pivní speciály.

„Díky minipivovarům se můžeme zaměřit i na speciální piva, která se v České republice prosazují relativně pomalu,“ říká za Heineken Jana Pikardová.

Vzrůstající oblibu speciálních, často silnějších piv, dokazují i statistiky Celní správy. Zatímco v roce 2011 se v Česku vypilo zhruba 23 tisíc hektolitrů patnáctistupňového piva, loni to bylo už dvakrát tolik. Naopak obliba nejslabších piv výrazně klesla.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.12.12.2017 16:175.822/5.822