Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Plzeňský Prazdroj prodal rekordních 11 miliónů hektolitrů piva

Publikováno:před měsícemZdroj:Novinky.czPrazdroj

Pivovar Plzeňský Prazdroj v loňském roce prodal více než 11 miliónů hektolitrů piva, meziročně téměř o tři procenta více. V zahraničí pivovar prodal přes čtyři milióny hektolitrů, což představuje meziroční nárůst o osm procent. Číslo zahrnuje jak export, tak zahraniční výrobu v licenci. Prazdroj to uvedl ve středu v tiskové zprávě.

Export ležáku Pilsner Urquell loni přesáhl jeden milión hektolitrů. V součtu s domácím trhem se tohoto nápoje za celý rok vypilo 2,5 miliónu hektolitrů.

„Zájem o čepovaný plzeňský ležák ve světě trvale roste,” uvedl šéf Prazdroje Grant Liversage s tím, že téměř každý čtvrtý Pilsner Urquell v zahraničí byl čepovaný. Z tanku nápoj v cizině čepuje 90 hospod, jeho objem v nich meziročně vzrostl o 16 procent.

Ležák se nejvíce vyvážel na slovenský, německý a jihokorejský trh. Společnost se stále více zaměřuje na asijské trhy. Od dubna například zahájil pravidelný export do Číny.

Skupina Asahi, která je již téměř rok vlastníkem pivovaru Plzeňský Prazdroj, letos v dubnu vzala do svých rukou distribuci Pilsner Urquell na svém domácím japonském trhu. „Zaměří se na export sudového piva a lahví,” doplnil Liversage.

Plzeňský Prazdroj byl založen roku 1842. Sdružuje pivovar Plzeň, pivovar Radegast a pivovar Velké Popovice. Až do akvizice skupinou Asahi byl dceřinou společností britského koncernu SABMiller.

Pivo s chutí kyselých třešní, kávy nebo kaviáru. Festival inovativních piv

Publikováno:před měsícemZdroj:Rozhlas.czAutor:Filip Nerad

Pivo zdaleka není jen plzeňský ležák. Chmelový mok má nepřeberné množství variací a chutí, na jejichž rozvíjení se většinou zaměřují malé řemeslné pivovary. Ty nejkreativnější si dávají každý rok dostavení na Festivalu inovativních piv v belgické Lovani.

U vchodu jsem dostal malou papírovou taštičku s ochutnávací skleničkou, několika žetony a vodou na zapíjení. A můžu vyrazit ochutnávat.

I pivo lze vařit kreativně
„Chceme ukázat, že kreativní pivovary jsou po celém světě. Ty nejlepší z nich sem každý rok zveme. Loni jsme tu měli i dva pivovary z České republiky. Je to hlavně o nových kombinacích a chutích,“ vylíčil mi ještě před sestoupením do útrob historického pivovaru organizátor festivalu Andre Jenssens.

Lovaňská přehlídka netradičních piv se koná v původním, dnes už nepoužívaném sídle jedné známé belgické značky. Průkopnická piva se tu ochutnávají mezi starými varnami a stáčírnami. A jaké by mi Andre doporučil?

„Rozhodně ochutnejte piva od amerického pivovaru Purpose. Vaří fantastická piva a každý týden přichází se třemi až čtyřmi novinkami. Ty musíte vyzkoušet.“

Pivo z vlastní zrnkové kávy
„Všechno je u nás založené na chutích. Vytváříme chutě, ne pivní styly. A každé pivo děláme vždy jen jednou,“ říká jeden z majitelů pivovaru Zach a čepuje mi jejich pivo Koffie Boon.

K mému překvapení je to ale světlé pivo, které vůbec nevypadá jako káva. Po ochutnání ale musím říct, že dělá čest svému jménu, protože chutná výrazně po kávě.

„Máme vlastní pražírnu, kde si kávová zrna na tohle pivo sami pražíme nad ohněm z jabloňového dřeva,“ dodává Zach na vysvětlenou.

Anarchistické třešně
V Lovani jsou k ochutnání aly, stouty i silné bocky. Nechybí ani belgická ovocná piva jako třeba anarchistické třešňové, které přivezl Jef Goetelen.

„Je to tmavý porter, který vaříme před dozráváním kyselých třešní. Ty pak dáváme přímo ze stromů rovnou do sudů s pivem a necháváme je v něm louhovat osm měsíců,“

Pivní kaviár
U stánku ruského minipivovaru Red Button jsem narazil asi na největší specialitu letošního ročníku festivalu inovativních piv. Pivo s přísadou kaviáru.

„Chtěli jsme uvařit něco mimořádného k našim druhým narozeninám. Máme kamaráda, který je šéfkuchařem v restauraci, a ten nám s tím spojením pomohl. Nebylo to jednoduché, ale jsme na tohle pivo pyšní,“ říká hrdě sládek Daniel Slušlajev.

Pokud byste pivo s rybími jikrami nikdy nepili, můžu vás uklidnit. Typická chuť kaviáru v tomhle světlém žitném pivu vůbec cítit není.

Tři české pivovary uzavíraly dohody o zákazu exportu, pokutě se vyhnuly

Publikováno:před měsícemZdroj:EuroZprávy.czAutor:ČTK

Tři české pivovarské skupiny uzavíraly se svými odběrateli dohody o zákazu exportu piva. Po zásahu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) ale dohody zrušily a vyhnuly se tak pokutě. Vyplývá to z výroční zprávy ÚOHS za loňský rok. Konkrétně šlo o Budějovický Budvar a skupiny PMS Přerov a Pivovary Lobkowicz.

ÚOHS se případem zabýval na základě svého šetření z let 2015 a 2016. Zajímal se o to, zda se podobnými dohodami negativně neuzavírá trh. Dohody o zákazu exportu se týkaly on-trade i off-trade trhu, tedy hospod i maloobchodu.

"K důvodům aplikace dohod o zákazu exportu pivovary konstatovaly, že se jednalo například o historické důvody, kdy byly vyhodnocovány ekonomické, legislativní i obchodní potenciální rizika, dále o problematiku související s označováním zboží, reklamačními důvody, jakostí zboží, odpovědností za výrobek a ochranou obalového konta," uvedl ÚOHS ve výroční zprávě.

Pivovary ale zároveň uváděly, že dodržování dohod na svých smluvních partnerech nevynucují. "S ohledem na shora uvedené a s přihlédnutím k tržním podílům měl ÚOHS za to, že vytýkané jednání pivovarů by mohlo být řešitelné formou soutěžní advokacie," uvedl ÚOHS. Pivovary samy navrhly úřadu změnu smluv, což podle úřadu problém vyřešilo.

GMO pivo se obejde bez chmele. Na chuti to prý není znát

Publikováno:před měsícemZdroj:Vitalia.czAutor:Petr Havel

Geneticky modifikované suroviny k výrobě potravin mohou vést i k ukončení pěstování chmele, který je tak důležitý pro naše tradiční pivo.

I když v Evropě zatím zřejmě v dohledné době nic takového nehrozí, svět stále více sází na produkci surovin k výrobě potravin a nápojů vyrobených prostřednictvím biotechnologií na bázi GMO (geneticky modifikovaných organismů). Světlo světa tak už například spatřilo „GMO pivo“, respektive pivo vyrobené z modifikovaných kvasinek.

Pivo bez chmele
Jde o kvasinky připravené v laboratoři University of California v Berkeley. Ty podle svých tvůrců produkují „vše potřebné“, aby pivo získalo správnou chuť i bez dodávání přísad, jimiž se myslí především chmel.


GMO pivo se obejde bez chmele. Na chuti to prý není znát
Autor: Ilustrační foto Depositphotos.com

Geneticky modifikované suroviny k výrobě potravin mohou vést i k ukončení pěstování chmele, který je tak důležitý pro naše tradiční pivo.
Petr Havel Dnes 0:00
Nálepky:

geneticky modifikované organismy GMO pivo

I když v Evropě zatím zřejmě v dohledné době nic takového nehrozí, svět stále více sází na produkci surovin k výrobě potravin a nápojů vyrobených prostřednictvím biotechnologií na bázi GMO (geneticky modifikovaných organismů). Světlo světa tak už například spatřilo „GMO pivo“, respektive pivo vyrobené z modifikovaných kvasinek.
Pivo bez chmele

Jde o kvasinky připravené v laboratoři University of California v Berkeley. Ty podle svých tvůrců produkují „vše potřebné“, aby pivo získalo správnou chuť i bez dodávání přísad, jimiž se myslí především chmel.

Výzkumníci již také nechali pivo vyrobené bez chmele („GMO pivo“) otestovat formou slepých testů zaměstnancům pivovaru – a ti údajně nepoznali žádný rozdíl. Degustátoři dokonce uvedli, že pivo vyrobené pozměněnými kvasinkami bylo prý „více chmelové“. Otázkou samozřejmě je, kdo vlastně to bezchmelové pivo testoval, nicméně náznak ohrožení pěstování chmele k výrobě piva tu je. Alespoň v Americe. Částečně tomu nahrávají i historické prameny, které uvádějí, že v době Sumerů a Babyloňanů se chmel k výrobě moku, který je považován za předchůdce piva, také nepoužíval.

Chmel v ohrožení? Zatím ne
Naštěstí nejde při klasické tuzemské výrobě piva jen o látky produkované GMO kvasinkami. Český svaz pivovarů a sladoven v minulosti opakovaně uváděl, že v pivu se nachází na dva tisíce různých látek a další na svou identifikaci ještě čekají. Nemalou část z nich dodává do piva právě chmel, takže „GMO pivo“ je samozřejmě trochu jiné než to klasické české.

Bohužel, proti tradičními technologiemi vyráběnému pivu z tradičních surovin působí i další, ekologicko-klimatické faktory. Například fakt, že k produkci potřebného množství chmele k výrobě jednoho půllitru piva je třeba pětadvacet litrů vody, a dále energie k sušení hlávek chmele, péče o chmelové porosty, pohonné hmoty k jejich ošetřování, hnojiva, pesticidy, insekticidy a podobně. GMO kvasinky přitom z tohoto srovnání vycházejí ekonomicky podstatně lépe. To vše znamená, že někdy v budoucnosti by se skutečně mohlo vařit pivo bez chmele a naše země by přišla o světově uznávaný primát v produkci aromatických chmelů.

GMO potraviny: zlatá rýže dostala zelenou
Nejde ale jen o pivo. Mimo EU se prosazují i jiné, z pohledu výživy lidí podstatně důležitější komodity GMO, jako je například rýže. Po dvaceti letech soubojů a diskusí o teoretickém riziku došlo v posledních několika měsících k legalizaci GMO rýže, konkrétně takzvané „zlaté rýže“ (podle zlatavé barvy zrn), s vyšším obsahem provitamínu A. Ta by měla sloužit hlavně v rozvojovém světě v boji proti avitaminóze.

Vzhledem k tomu, že tradiční potravinou v Asii je loupaná rýže, která zbavena povrchových vrstev neobsahuje potřebné karotenové provitamíny, má GMO rýže docela perspektivu. Tvůrci zlaté rýže přitom prokázali, že veškeré zásahy do rýžového genomu nevyvolaly změny zvyšující alergenní či toxikologické charakteristiky a nesnížily ani výživovou hodnotu rýže – naopak ji obohatily o zmiňovaný provitamín A.

Žádost o uvedení této rýže na trh už také v současné době řeší Kanada (podklady byly podrobeny zevrubné analýze a závěry z ní zveřejněny 16. března 2018 pod titulkem Novel Food Information – Provitamin A Biofortified Rice Event GR2E – Golden Rice). Uvolnění zlaté rýže, tentokrát pro Austrálii a Nový Zéland, koncem minulého roku stvrdil také příslušný úřad, tedy Food Standards Australia New Zealand.

Evropa se GMO brání
Jinými slovy, GMO zemědělské suroviny budou podle všeho možná už docela brzy standardní složkou potravin. Ne vždy to může být pozitivní, jako v případě „GMO piva“, ale někdy to přínosem být může. Navzdory tomu, že Evropa GMO kategoricky odmítá. Minimálně v některých případech ale díky tomu Evropě ujel, minimálně vědecko-výzkumný, vlak. Čas ukáže, zda-li to bylo dobře, nebo ne.

Vratislavické řezané se stalo Regionální potravinou Libereckého kraje

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojeKonrad

Již po deváté hodnotili zástupci Ministerstva zemědělství ČR, Krajského úřadu Libereckého kraje, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR přihlášené regionální zemědělské a potravinářské výrobky z Libereckého kraje.

V kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje získalo ocenění pivo Konrad Vratislavické řezané z pivovaru Liberec Vratislavice.

„Pivo Konrad Vratislavické řezané se vyznačuje dokonalou harmonií chutí, kterou mu dává správně vyvážený poměr světlého a tmavého piva. Na jazyku se tak potkává chmelová hořkost s karamelovou sladkostí,“ popisuje sládek Ing. Petr Hostaš.

Do finální podoby chuti zasahují čtyři pivovarští degustátoři - somelieři v čele se sládkem, kteří řežou tento produkt ze základních piv: světlé vratislavické 11% a tmavého Kapucína. Výsledné jedenáctistupňové pivo obsahuje 4,7 % alkoholu.

„Původní technologické postupy z konce 19. století tj. použití otevřených spilek a ležáckých tanků v původních kamenných sklepích pro základní piva a nový trend blendování za účelem vyrovnání chuťových parametrů dávají naším pivům Konrad vyšší pitelnost při vyrovnaném chuťovém zážitku.“ doplňuje Hostaš.

V roce 2015 byl v téže soutěži oceněn Konrad Vratislavický ALE - svrchně kvašené, velmi hořké a silné 16° pivo, které výjimečnou hořkost získává z původních amerických odrůd chmele. Receptura byla poprvé použita jen našem pivovaru a dnes se vyváží do celé Evropy. Tak i Vratislavické řezané je místním dílem.

Pivovar Vratislavice v roce 2017 vystavil 119 tis. hl. piva, což je o třináct procent více než rok předtím. Na export jak v Evropě, tak i v zámoří odešlo 43 % z celkového prodeje piva. Nejprodávanějším druhem je stále světlá jedenáctka. Od zisku titulu Nejlepší ležák českého typu na světe zvyšuje svůj podíl na prodaném pivu i Konrad 12°. Třetím nejprodávanějším pivem je Konrad výčepní a nezaostává kombinace 14° a 16°piva.

Co to vlastně je, to pivo?

Publikováno:před měsícemZdroj:Jakl Blog iDNES.czAutor:Ladislav Jakl

Když už si tak hezky povídáme o pivu, tak bychom si měli upřesnit, co to pivo vlastně je. Tak nějak zhruba všichni pivo poznáme, ale kdybychom každý zkusili říci jeho definici, co by s nás vypadlo?

Tak to zkusme. Začneme s tím, že pivo je nápoj. To snad víme všichni. Přidejme další charakteristiku. Pivo je alkoholický nápoj. To asi také víme všichni. Sice existují tzv. nealkoholická piva, ale ta si budeme muset upřesnit později. Alkoholických nápojů je ale hodně. Jak mezi nimi vymezit pivo? Dodáme, že pivo je alkoholický nápoj vzniklý kvašením. Což o to, každý přírodní alkohol je vzniklý kvašením, ale tady se tímto slovem chce říci, že nejde o nápoj prošlý dalším zpracováním, čímž myslíme destilaci. A pivo destilát opravdu není. I když existují i pivovice, ale to už není pivo. A – upřímně řečeno – většinou není o co stát.

Kvasit ale může leccos. Vše, co má v sobě základní potravinu pro kvasinky: cukr. Vykvasit může dokonce i papír. Ale především kvasí různé ovocné plody, třeba jablka nebo vinné bobule. Takže zúžíme definici piva na alkoholický nápoj vzniklý kvašením sladu. Tečka. Toto je úplná definice piva. Nic v ní nechybí, nic v ní nepřebývá. Nic, co není alkoholickým nápojem vzniklým kvašením sladu, pivem není. A vše, co vznikne kvašením sladu, pivem je.

Vraťme se na chvíli k těm nealkoholickým pivům. Ta jsou v zásadě dvojího druhu, i když jen jeden je opravdový. Jde buď o upravenou mladinu, tedy meziprodukt při výrobě piva, který už dál neprochází kvašením. Tam alkohol opravdu není a nikdy nebyl. Cosi takového by se správně vůbec nemělo nazývat pivem, a to ani nealkoholickým. Právo nazývat se pivem (i nealkoholickým) má pouze takový nápoj, při jehož výrobě se nejdříve udělá pivo kvašením obilného sladu, a z toho piva se pak různými metodami dostane ven většina alkoholu, a to až na úroveň pod půl procenta objemu.

Ale zpět k pivu opravdovému. Jistě jste si všimli, že jste si v předchozích větách čehosi nevšimli. Ano, slova chmel. V té definici opravdu není obsaženo slovo chmel. Proč? Protože chmel není definičním znakem piva, i když nám se zdá, že je jeho atributem. Není. Pivo existuje nějakých šest tisíc let, ale z toho teprve poslední desetina jeho historie je dominantně spojena s chmelem, i když chmel a hlavně jeho různé divoké odrůdy se do některých piv v některých zemích přidával už o několik staletí dříve. Po mnoho staletí, ba tisíciletí předchozí historie piva se chmel neužíval. Jeho funkci antimikrobiální a také chuťovou coby protiváhy vůči alkoholu a zbytkovému cukru plnily různé jiné přísady, třeba bylinky, kůra, hořké kořínky. Ne, neošívejte se. I věci pro nás nezvyklé nemusely být špatné. Ostatně i dnes existuje mnoho pivních stylů, ve kterých hraje chmel zcela okrajovou nebo skoro žádnou roli, a přesto jsou to piva vynikající a vysoce hodnocená.

Každá správná definice vymezuje definovaný předmět pomocí známých a již předem definovaných termínů. Definovat neznámé neznámým by nám moc nepomohlo. Proto se v naší definici piva musíme vrátit k jednomu zcela klíčovému slovu. Tím je slad. Takže si dlužíme definici sladu. Asi všichni vědí, že slad se dělá z obilí. Co to je obilí? To jsou zušlechtěné kulturní traviny. Existuje ho po světě mnoho desítek a spíš stovek druhů a ze všech těchto druhů se dá dělat slad a ze všech takových sladů se dá dělat pivo. A také dělá.

A jak z obilí vznikne slad? Vymlácené zrno se rozprostře na širokou plochu do nepříliš vysoké vrstvy. A namočí se. Popletené zrno si myslí, že je v hlíně a že je jaro (u ozimů, že je vlhký podzim). A tak se začne probouzet k životu a vypustí klíček. Současně se výrazně změní jeho biochemické složení. No, a v tom přijde člověk, a to mladé zrno – ehm – zabije. Čím? Suchým vzduchem. Odpadlé klíčky se vyfoukají a zbyde nám hotový slad. Ten se pak našrotuje (tedy nikoli namele na mouku, jen nadrtí na malé kousky) a základní surovina k výrobě piva je hotova. Slad je tedy vyklíčené a pak vysušené obilné zrno.

O výrobě piva si budeme povídat někdy příště, ale zmíním se alespoň o jedné věci, když už jsme se dotkli sušení naklíčených zrn. Všichni víme, že piva se mimo jiné od sebe liší barvou. Od skoro čiré, jen lehce nažloutlé, po jantarové a měděné tóny k těm načervenalým, přes syté odstíny tmavého dřeva po temné, černé, až k jako inkoust nejčernějším. Co může za barvu piva? Je to především teplota vzduchu, kterým se suší naklíčené zrno. Čím teplejší, tím tmavší. Až po úplně pražené, jako káva. Barvu piva pak dává kombinace různého množství různě zabarvených sladů.

A zde je namístě vyvrátit jeden z mnoha pivních mýtů. Tmavá piva jsou prý sladká, po tmavých pivech se prý tloustne a po tmavém pivu prý ženám rostou... obvody hrudníku. No, ani jedno není pravda. Pokud pivo není barveno karamelem, tedy přepáleným cukrem (a to se nedělá, je to drahé a ničí to chuť, tzv. kulér se někdy používá jen na nepatrné dorovnání barevného odstínu), pak není důvod si myslet, že teplý vzduch může dodat pivu nějaké kalorie. To byste si, milé dámy, mohly myslet, že ztloustnete po používání fénu na vlasy. Jinou věcí je fakt, že pivo (a to nejen tmavé) povzbuzuje chuť k jídlu, takže pivo je třeba u zločinu v podobě cifry na vaší váze zprostit obvinění. Vina je jen nepřímá.

V naší degustační společnosti První pivní extraliga ale chceme věcem přicházet na kloub, a tak jsme se přesto pokusili ověřit či vyvrátit onu fámu s růstem obvodu hrudníku u žen empiricky. Pozvali jsme si osm dobrovolnic, pečlivě jsme jim změřili ony obvody, nechali je degustovat tmavá piva a pak je opět pečlivě změřili. A zaznamenáníhodné rozdíly naměřeny nebyly. Pravda, hnidopichové mezi vámi řeknou, že takový pokus se musí provádět déle a opakovaně, ale ať to nejdříve vysvětlí našim milým polovičkám...

Sada Radler 0,0% Light má nové přírůstky

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápoje

Do rodiny Radlerov 0,0% Light značky Zlatý Bažant pribúdajú dve obľúbené príchute so zníženým obsahom cukru a nulovým obsahom alkoholu. Spríjemnite si ranný beh, posedenie s priateľmi, ale aj blížiace sa letné obdobie s osviežujúcimi novinkami Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón – Baza – Mäta Light a Zlatý Bažant Radler 0,0% Levanduľa & Čierna Ríbezľa Light.

Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón – Baza – Mäta Light v sebe ukrýva dokonalú harmóniu sviežich chutí citróna, bazy a mäty. Toto 100% -ne prírodné ovocné osvieženie obsahuje o 30% menej cukru v porovnaní s klasickou verziou, a to bez obsahu akýchkoľvek umelých sladidiel, farbív alebo konzervantov. Celková hodnota cukru je 6,2 g na 100 ml, čo predstavuje približne polovičné množstvo cukru v porovnaní s „bežnými sladenými nápojmi“. Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón – Baza – Mäta Light je vďaka svojmu prírodnému zloženiu a zníženému obsahu cukru určený pre všetkých aktívnych ľudí, ktorí sledujú zloženie svojej stravy a kladú dôraz na znižovanie podielu cukru.

Názov: Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón – Baza – Mäta Light
Objem: 500 ml
Obsah alkoholu: 0,0 %
Odporúčaná cena v maloobchodných sieťach: 0,92 Eur

Ak preferujete niečo ovocnejšie, máme pre Vás Zlatý Bažant Radler 0,0% Levanduľa & Čierna Ríbezľa Light, ktorá Vás dostane svojou ríbezľovou chuťou. Novinka predstavuje spojenie dvoch nezameniteľných chutí - voňavej levandule a sviežej ríbezle so zníženým obsahom cukru a to až o 30%. Celková hodnota cukru je 4,7 g na 100 ml, čo predstavuje približne polovičné množstvo cukru v porovnaní s „bežnými sladenými nápojmi“. Vychutnajte si 100% prírodný nápoj bez obsahu umelých sladidiel, farbív a konzervantov inšpirovaný tradičnými receptami domácich sirupov našich starých mám.

Názov: Zlatý Bažant Radler 0,0% Levanduľa & Čierna Ríbezľa Light
Objem: 500 ml
Obsah alkoholu: 0,0 %
Odporúčaná cena v maloobchodných sieťach: 0,92 Eur

„Konzumenti sa čoraz viac zameriavajú na zdravý životný štýl, čo odráža aj ich preferencie pri stravovaní a výbere nápojov. Produktový rad Radler 0,0% Light zohľadňuje okrem 100% prírodnosti, nulový obsah alkoholu a znížený obsah cukru a to až o 30% v porovnaní s klasickou verziou. Nechceme robiť kompromisy ani na chuti našich produktov, ani na ich 100% prírodnom zložení, preto sme ubratý cukor nenahradili umelým sladidlom, naše radlery sladíme výhradne prírodným cukrom – sacharózou. Zároveň sme ostali verní príchutiam, ktoré sú inšpirované tradičnými receptami našich starých mám a u našich konzumentov sa tešia veľkej obľube,“ uviedol brand manažér značky Zlatý Bažant Radler Matúš Benža. Obsah cukru či už v strave alebo nápojoch je dnes veľmi diskutovaný. Radlery Zlatý Bažant obsahujú široké spektrum prírodných cukrov – okrem sacharózy, glukózy a fruktózy obsahujú aj maltózu. Glukóza a fruktóza pochádzajú z ovocných štiav, pričom maltóza, nazývaná aj sladovým cukrom, sa získava priamo z jačmeňa.

Obe novinky sú dostupné v 500 ml plechovkách v maloobchodných sieťach za odporúčanú cenu 0,92 Eur/ks.

Bernard obhájil v anketě novinářů cenné druhé místo

Publikováno:před měsícemZdroj:Třebíčský deníkAutor:Jiří JíraBernard

Druhé místo obhájila značka Bernard v letošním ročníku ankety Naše pivo, v níž hlasují pro jednotlivá piva zástupci pestrého spektra tuzemských médií.

Další ocenění, které putovalo do Humpolce, zástupce Rodinného pivovaru Bernard pochopitelně potěšilo. „Druhé místo nám určitě udělalo radost,“ doplnil zprávu o získané ceně mluvčí pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Bernard byl v novinářské anketě Naše pivo druhý i za rok 2017 a za poslední čtyři roky chyběl mezi nejlepší třemi pouze jednou. Lépe si vede pouze značka Pilsner Urquell, která všechny čtyři poslední ročníky ovládla.

Anketu popularity piv mezi médii Naše pivo uspořádal Český svaz pivovarů a sladoven poprvé v roce 2001. Cílem ankety je zmapování vývoje popularity značek piv mezi českými novináři.

Pivo: kolik bychom ho měli pít a je pivo nápoj nebo jídlo?

Publikováno:před měsícemZdroj:Bejvávalo.czAutor:1868, Karel Starý

Co je to pivo, jak se vyrábí a měli bychom ho vůbec pít? A jaký je rozdíl mezi pivem, vínem a kořalkou? Na toto vám podrobně odpoví historický článek z roku 1868.

Pivo. Jest pivo nápoj a nebo potrava? Živí pivo člověka a neb jen žízeň hasí? Dělá pivo člověka silným a neb jen tučným?

Tyto a podobné otázky zajisté již mnohému na mysl vstoupily, když v hospodě seděl při sklenici červené tekutiny, kteréž v Čechách sládci dle výkazů ročně navaří asi 5 milionů věder, to co převaří, nepočítaje.

Abychom vlastnosti piva seznali, jest třeba ohlednouti se dříve po látkách, z kterých se pivo připravuje. Látky tyto jsou, jak každé dítě ví, ječmen a chmel. Ječmen jest zrno obilné, v kterém se nalezá škrob a lepek. Klíčí-li ječmen, proměňuje se škrob jeho v cukr a to jest také hlavní účel připravování sladu. Vaří-li se rozemletý slad ve vodě, rozpustí se cukr a při tom i část lepku; svařenina tato nazývá se pivem sladkým.

K pivu sladkému přidá se chmel a po vychladnutí kvasnice, které cukr piva sladkého rozkládají v líh, vodu a kyselinu uhličitou. Sládek musí ale kysání piva tak uspořádati, aby při vší své hořké chuti přece ještě zásladlé bylo, totiž aby se v něm částka cukru nerozložená udržela.

Dá-li se 100 liber piva do horka, až se z ného všechna voda odpaří, ostane ze všech jen asi 4—8 liber látek pevných, které se skládají z cukru, z klovatiny, z lepku v pivě rozpuštěného, z chmeloviny a několika solí minerálních. Tu nutno činiti rozdíl mezi pivem na svrchní a mezi pivem na spodní kvasnice připravovaným. Mládinka, čili sladký odvar sladový může se nechati kysati spůsobem dvojím; buď za tepla a rychle, při čemž vystupují kvasnice úsilným vyvinováním kyseliny uhličité na povrch tekutiny — kvasnice svrchní, a neb za studena a ponenáhlu, při čemž vylučují se kvasnice na dně kádí — kvasnice spodní. Prvním spůsobem nabývá se piva lehkého, jež zoveme obyčejným, druhým spůsobem připravují se piva těžká, tak zvané ležáky.

V pivu obyčejném zůstalo při rychlém kvašení něco lepku a cukru; v pivu pak těžkém, čili jak v Praze říkáme, bavorském, proměnily se látky tyto dlouhým a dokonalejším kvašením na mnoze v líh a kyselinu uhličitou; z příčiny té chová v sobě pivo bavorské více líhu a kyseliny uhličité, pivo pak obyčejné více lepku a cukru.

Z toho již každý pozná, že pivo obyčejné jest výživnější, ačkoliv co do účinků opíjejících slabší, pivo pak podkvasné při stejném sypání, že méně v sobě chová látek výživných, třebať byl účinek opíjející pro větší množství líhu mnohem značnější. Ostatně může býti i pivo těžké výživnější než pivo lehké, když totiž obsahuje větší množství látek pevných; záleží tu mnoho na přípravě a ještě více na — sypání.

Poněvadž součástky piva obyčejného podobají se látkám v moučné potravě obsaženým, tedy jest patrno, že není pro nás pivo pouhým nápojem, nýbrž i potravou. Ovšem není pivo tak výživné jako mléko, jehož pevné součástky obnášejí asi 13%, ale naproti tomu obsahuje pivo vedle 4—8% látek pevných ještě líh, který jak později uvidíme, také má pro člověka zvláštní důležitosti. O působení piva na krev a na mozek promluvíme při kořalce, která, co se líhu týče, jeví účinky mnohem určitější a značnější.

Chmel má v pivě trojí účinek.
Předně mu dodává příjemné zahořklé chuti ; za druhé rozmnožuje účinek líhu, totiž opijí a za třetí čistí pivo, které nemůže pak tak snadno zkysati ; pročež kdyby nebylo chmele, nebylo by ležáků. Nej hlavnější látky v chmelí jsou jakási silice, pak pryskyřice aromatická a konečně látka hořká. Účinek chmele na tělo lidské jest tedy posilňující, omamující, čili uspávající a poněkud i dráždící.

V pivech jest rozdíl velmi veliký a ješto výživnost jejich spočívá hlavně v látkách pevných, jež obsahují, bude i účinek jejich velmi rozdílný; mnohé pivo obsahuje sotva 3% pevného výtahu, jiné 10% a více. Mnozí praví, že jest pivo tekutý chleb lidu ; je-li výrok ten pravdivý, pak jest to chlebíček velmi drahý a neradíme nikomu, aby se ním živi výhradně. Pivo hřeje, ale nešátí, zní české přísloví a jest tomu zajisté tak ; neboť v pevných látkách piva nalezáme nejvýše 12% potravy dusičnaté, za to ale až 85% potravy uhličnaté, z které příčiny účinkuje pivo více na sádlo než na sílu; z látek minerálních v pivě obsažených nej důležitější jsou soli fosforečné. Líhu chovají v sobě naše piva 1—5% a opijí, jak se samo sebou rozumí, tím spíše, čím bohatší jsou na líh.

Kyselina uhličitá sděluje pivu účinek občerstvující a ochlazující. Když pivo stálo delší dobu na vzduchu, vyčichne čili vyvětrá, při čemž ztratilo větší čásť své kyseliny uhličité, která se i na stěny sklenice usazuje v podobě drobounkých bublinek.

Dle zkušenosti a výroků lékařských hodí se dobré pivo za posilu kojícím matkám, lidem slabým, starým a jiným po těžké nemoci se zotavujícím. Dobré pivo jest jaksi studená polívka, která podává tělu posilu rychlou, aniž by se účinek její trávením zdržoval. Dávati pivo dětem silným a zdravým jakož osobám snadno krvacejícím, neb těm, kterým často vstupuje krev do hlavy — nikterak se neodporučuje pro účinky jeho na ústrojí těla lidského.

Denní a hojné požívání piva těžkého objevilo se škodlivé; vodnatelnosť, ranění mrtvicí, úplné seslabení žaludku a jiné choroby očekávají mnohého pijáka. Je-li pivo zlepšeno (?) bud lihem neb kvassií a neb čímkoliv jiným, aby účinek omamující a opijící byl vydatnější, jsou následky požívání tím horší.

Kdo tedy může sobě piva dopřáti, pí je, ale mírně a střídmě, nikoliv pro opijení, nýbrž pro občerstvení a pro posilu; třebať pivo obsahovalo něco málo látek výživných, přece bylo by velmi mylné domnívati se, kde je pivovár, tam že netřeba pekaře.

Víno se rozeznává od piva tím, že nemá výživných látek pevných a proto nesytí tak jako pivo. Skrovně požívané víno oživuje, zahřívá a sílí a hodí se výborně za posilu lidem starým, nikoliv ale za nápoj lidem mladým a krevnatým, jak naše přísloví dí: Voda mladým, víno starým. Lihové účinky jeho podobají se účinkům kořalky.

Pití v hospůdce s přáteli nám prospívá. Musíme ale dodržet správnou míru

Publikováno:před měsícemZdroj:Bety.czAutor:Kristýna Vágnerová

Jen tak si zajít s přáteli na skleničku či na dvě? Dobrý nápad! Popíjení v hospůdkách lidem prospívá, potvrzují vědci. Jak na to přišli a co vám to vlastně dává? Z téhle informace budete mít radost!

Oxfordská universita zjistila, že lidé, kteří střídmě konzumují alkohol v přítomnosti svých blízkých, jsou se svým životem více spokojení a mají větší síť přátel. Možná tohle jen pravý důvod, proč se v lednu či únoru vymluvit svému zaměstnavateli a odejít z práce o něco dřív. Sklenička vína nebo jedno pivo vám jedině prospěje. Proč zrovna tohle množství?

Šťastnější, vyrovnanější, klidnější
Podle zmíněné univerzity, jejíž poznatky byly uveřejněny v odborném časopise Adaptive Human Behavior and Psychology, jeden či dva nápoje, které jsou považovány za optimální míru, mohou zlepšit vaše celkové pochody.

Navíc se ze tří samostatných studií ukázalo, že pokud lidé zkombinují alkohol, místní hospodu a skupinu svých přátel, vede to k celkové spokojenosti se životem, duševnímu zdraví a společenským zážitkům. Výzkumníci zároveň poukazují na to, že když budete dodržovat pravidelné „hospůdkovské seance“, stanete se populárnějšími.

Místo, kam patříte
„Tato studie ukázala, že navštěvování místních restauračních zařízení může přímo ovlivnit váš sociální rozměr a pomůže vám začlenit se do sítě lidí, kteří jsou spojeni s místní komunitou. A to logicky ovlivní to, jak se cítíte být spokojení ve svém životě,“ nechal se slyšet Robin Dunbar, profesor z Oxfordské university. Ovšem pořád platí, že všeho s mírou.

„Opice“ si nechte na jindy
Nebezpečná zdravotní rizika nadměrného pití jsou dobře známá, ale vědci nyní věří, že mírná konzumace alkoholu může být důležitým faktorem pomáhajícím rozvíjet přátelské vztahy tím, že odjistí endorfiny, které zvyšují štěstí a kompatibilitu.

„Zatímco hospody tradičně přejímají roli místa pro komunitní společenský život, zdá se, že sociální vazby a systém spouštění endorfinů podporuje právě zmíněný alkohol,“ ještě dodal Dunbar s tím, že pro navazování sociálních kontaktů je skvělý i tanec, zpět nebo vyprávění.

Tak co, přesvědčí vás to, abyste pravidelně navštěvovali nějako nedalekou „nalejvárnu“?

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.27.05.2018 16:006.268/6.268