Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

Deset milníků Pilsner Urquell: vydražte unikátní láhev a pomozte vozíčkářům

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czPrazdroj

Už ve středu 13. prosince proběhne na iDNES.cz tradiční aukce designových pivních láhví Pilsner Urquell, jejíž výtěžek poputuje na konto Centra Paraple. Podobu láhví letos vytvořil výtvarník Lukáš Jabůrek. Žádná z nich není stejná jako druhá, odlišuje je originální zátka, která symbolizuje jednotlivý milník z historie plzeňského pivovaru.

Při tvorbě láhví inspiroval uměleckého ředitele sklárny Moser Lukáše Jabůrka minimalistický tvar sudu. Ten dal vyniknout detailům na křišťálovém výrobku - zlatému logu pivovaru, červené pečeti, detailům symbolizujícím ječmen na těle láhve i unikátní ručně broušené a pasované zátce vyrobené z barevné moserovské skloviny topas. Výrobu láhví přibližuje článkové video.

Rytiny na zátce připomínají deset různých klíčových okamžiků ze 175 let dlouhé historie Pilsner Urquell, každou láhev zdobí jiný milník. Podívejte se, jaké motivy jednotlivé uzávěry zdobí a co symbolizují:

1842 Zrození originálu. Před 175 lety uvařil sládek Josef Groll první várku plzeňského spodně kvašeného ležáku s plnou chutí a průzračnou zlatou barvou. Ten se později pod názvem Pilsner Urquell dostal do celého světa. Tuto láhev získá výherce dražby.

1843 Prazdroj u Pinkasů. Pražský krejčí Jakub Pinkas si od svého přítele, plzeňského formana Martina Salzmanna, objednal dvě vědra pivní novinky. Okouzlen její chutí pak okamžitě pověsil řemeslo na hřebík a otevřel si dnes už kultovní hostinec U Pinkasů.

1859 Ochranná známka Pilsner Bier. Rostoucí obliba plzeňského ležáku v úvodu druhé poloviny 19. století podnítila vznik mnoha napodobenin. Měšťanský pivovar si proto nechal zaregistrovat známku „Pilsner Bier“. Dnes se podle vzoru Pilsner Urquell vaří přes 70 procent světové produkce piva.

1892 Jubilejní brána. U příležitosti 50. výročí založení pivovaru byla vztyčena jubilejní brána, která se následně stala symbolem pivovaru. V roce 2000 v ní byly objeveny dobové materiály a jako odkaz budoucím generacím zazděny dokumenty související s novodobou historií pivovaru.

1907 Vodárenská věž. V důsledku vzrůstající obliby plzeňského piva doma i ve světě bylo nutné zajistit dostatečný přísun vody do rozšiřující se výroby. To vedlo ke stavbě nekonvenční vodárenské věže ve stylu holandských majáků. Dnes je jednou z dominant Plzně.

1964 První tankovna. První plzeňské pivo z tanku ochutnali návštěvníci restaurace Vikárka na Pražském hradě. Díky tankům mají konzumenti zaručenou čerstvost piva nejen doma, ale také ve světě.

1970 Záchrana varny. Při výstavbě nových varen odmítl Prazdroj experimentovat a rozhodl se, že bude i nadále zachovávat tradiční postupy a používat klasické maloobjemové měděné varní soupravy.

996 Export do padesáti zemí. Plzeňský ležák Pilsner Urquell se začal vyvážet do více než padesáti zemí světa. V současnosti si ho tak vychutnávají nejen lidé v Evropě, ale i na Tchaj-wanu, v Thajsku, Singapuru, Arménii nebo Izraeli.

2006 Mistr výčepní. Všichni víme, že sládek pivo vaří, ale tím, kdo ho dělá, je výčepní. Proto Plzeňský Prazdroj od roku 2006 oceňuje ty nejlepší hostinské v soutěži Pilsner Urquell Master Bartender.

2017 Originál zůstává. Vše, co se v pivovaru naučili od předků, je ukryto v pivu Pilsner Urquell. I po 175 letech od svého zrodu zůstává plzeňský ležák originálem, který se nemění a jehož recepturu si sládci předávají z generace na generaci.

Benefiční dražba pivních láhví Pilsner Urquell se na iDNES.cz koná již pošesté, v předchozích letech vynesla lidem na vozíku 4 440 415 korun. Ve středu 13. prosince od 9:00 hodin můžete svým příhozem podpořit Centrum Paraple i vy.

Z financí Paraple nakoupilo polohovací lůžka, matrace, noční stolky nebo sportovní pomůcky pro vozíčkáře.

Loňská rekordní aukce připsala na konto hendikepovaných částku 1 173 122 korun. Vítěz dal za jednu z unikátních láhví výtvarníka Maxima Velčovského 150 tisíc korun.

Letos mají možnost zapojit se do vánoční akce i ti, kteří přihazovat nebudou. Až do samotného začátku aukce můžete tipovat, kolik korun prodej deseti láhví letos Centru Paraple přinese.

Soutěž o pivní soudky, návštěvu pivovaru nebo voucher na školu čepování končí se začátkem aukce, tedy 13. prosince v 9:00.


Holba představila vánoční polotmavý Speciál 13. Barvou připomíná české granáty

Publikováno:před měsícemZdroj:Hanácký VečerníkAutor:Hana MatulováHolba

Na trh přichází speciální edice vánočního piva Holba polotmavý Speciál 13. Barvou připomíná české granáty a stejně vybroušená je také jeho chuť. Je chloubou hanušovických pivovarníků, kteří dali vznik receptuře a jsou na ni právem hrdí. Jde o skutečný originál s podpisem s podpisem hanušovického sládka. „Bez něho by u nás nebyly Vánoce a věříme, že podobně to bude i u vás. Už první vzorek mladiny v nás vyvolal slavnostní pocit, o který se s vámi rádi podělíme“, vzkazuje konzumentům sládek pivovaru Luděk Reichl.

Speciál si dává načas a než naplní první lahve trvá na 70 dní. Právě čas hraje u piva klíčovou roli, zejména při jeho kvašení a zrání. Aby pivo získalo svoje přednosti, je třeba aby tyto procesy probíhaly velmi pozvolna.

Holba polotmavý Speciál má vábivé aroma a dá se říct, že ho můžete kousat. Tak plná a dokonale vyladěná je jeho chuť, která přináší jedinečný degustační zážitek. V krásně zaokrouhleném těle, typickém pro polotmavá piva, se skrývá až překvapivě vysoká pitelnost, vybízející k dalšímu doušku a chuťové pohárky probouzí jemná hořkost s osobitě krátkým dozvukem.

Speciál je symbolem poctivosti a oslavou starého pivovarského řemesla a současně poselstvím Vánoc. „Na jeho výjimečnost ukazovaly už první degustace a o to netrpělivěji čekáme na ohlasy konzumentů. Jejich uznání bude pro nás tím nejhezčím vánočním dárkem,“ říká sládek pivovaru Luděk Reichl.

Speciál se hodí ke každé sváteční příležitosti jako doprovod pokrmů z drůbeže nebo ryb. Výborný chuťový zážitek přines rovněž kombinace s různými druhy sýrů, pokrmy z bílé rýže nebo s tradičním vánočním cukrovím. Servíruje se při teplotě 7- 9 °C a je výborným digestivem, po kterém se budete cítit dobře i po tom všem hodování, které k Vánocům jednoduše patří.

Vánoční Holba Speciál 13 se nabízí v originálním dárkovém multipacku s vánoční grafikou. Obsahuje 7 lahví piva se sklenicí s přáním do nového roku. V restauracích a horských hospůdkách čeká na své příznivce jako čepovaný.

Pivovar AB InBev si u Tesly objednal 40 tahačů Semi

Publikováno:před měsícemZdroj:České novinyAutor:ČTK

Největší světový pivovar Anheuser-Busch InBev si u společnosti Tesla objednal 40 elektrických tahačů Semi. Uvedl to list The Wall Street Journal (WSJ). Zakázka na vůz, který byl představen teprve v listopadu a na trh se má dostat v roce 2019, se řadí k největším.

Americká součást pivovaru, který vyrábí například piva Budweiser, Stella Artois a Corona, chce tímto způsobem snížit jak náklady na pohonné hmoty, tak i emise. Kamiony mají jezdit k zákazníkům do vzdálenosti maximálně 320 kilometrů, což zcela postačuje, neboť vůz Semi má deklarovaný dojezd 800 kilometrů

AB InBev se zatím nerozhodl, jak za auta zaplatí. "Uhradili jsme zálohu, abychom byli v pořadí," uvedl představitel firmy James Sembrot. Její výši ale odmítl komentovat. Pivovar podle něho objednávku učinil v listopadu, ještě před debutem vozu Semi. Automobil má stát 150.000 až 200.000 dolarů (3,3 až 4,3 milionu Kč).

Při představení tahače Tesla hovořila o požadované záloze 5000 dolarů, později ji však zvýšila na 20.000 dolarů.

Tahače Tesly si zatím objednaly firmy jako je J.B. Hunt Transport Services., Wal-Mart Stores, DHL a Ryder System.

S vozem Semi se Tesla podle analytiků pouští na nejistý trh. Poptávka po elektrických nákladních vozech se ale má v příštím desetiletí zvyšovat, protože Spojené státy, Evropa a Čína zpřísňují své emisní předpisy. Podle odhadů společnosti Navigant Research má prodej elektrických nákladních vozů do roku 2026 stoupnout na více než 70.000 z loňských 4100. Většinou se ale budou prodávat menší a středně velké vozy, jako jsou popelářská auta či dodávky. Ty mohou mít menší dojezd, zhruba do 160 kilometrů, takže budou mít i levnější baterii. Lze je také dobíjet na plný výkon přes noc.

Loni vypil každý Čech průměrně 147 litrů piva

Publikováno:před měsícemZdroj:Rozhlas.czAutor:Kristýna Křupková

Pouze obyvatelé tří pobaltských zemí utratí za alkohol větší část své výplaty než Češi. Podle zjištění Eurostatu navíc útraty českých domácností za alkoholické nápoje rostou nejrychleji v Evropě – za jejich nákup dáváme 36 korun z každé utracené tisícikoruny.

Lidé v Praze potvrzují, že na alkoholu Češi rozhodně nešetří. Jakub Špika z výzkumné agentury Nielsen uvádí, že například tvrdého alkoholu se u nás ročně vypije za 11 miliard korun.

„Když to rozpočítáme na obyvatele, tak činí roční útrata více než tisíc korun na hlavu. Navíc lihoviny vykazují setrvale rostoucí trend několik posledních let,“ vysvětluje.

Jan Polák z agentury Ipsos pak doplňuje, že nejvíc se u nás podle jejich průzkumů vypije piva a vína. „Je tam samozřejmě velký rozdíl mezí pohlavím, u mužů je to pivo dokonce z 65 procent,“ říká.

Podle Českého statistického úřadu loni vypil každý obyvatel Česka v průměru 7 litrů lihovin, 19,5 litru vína a 147 litrů piva. Národní protidorogový koordinátor Jindřich Vobořil upozorňuje, že Češi považují alkohol za něco, co k životu patří. Utratí za něj 3,5 procenta ze svých příjmů.

„Málo se ví, že užívání i v malém množství je rizikovější, než že by to bylo zdravé,“ varuje s tím, že ročně zemřou na předávkování ethanolemtři až čtyři stovky lidí.

Pivo nemá kdo vařit. Kvůli rozmachu malých pivovarů je málo sládků

Publikováno:před měsícemZdroj:iDNES.czAutor:Martin Trdla

Překotný rozmach minipivovarů v Česku způsobil problém. Chybí sládkové. Když už se nějaký na trhu objeví, nemá často dostatek zkušeností a praxi. Odborníci varují, že se to může odrazit na kvalitě piva

V republice vyrostly již takřka čtyři stovky malých pivovarů a pivovarníci soudí, že to není rozhodně číslo konečné. Sládek často obhospodařuje více minipivovarů najednou. Petr Menšík z Pivovaru Svijany je přesvědčen, že tato situace způsobuje úpadek pivovarského řemesla a projevuje se na nestálosti kvality piva.

„Minipivovary rostou rychleji, než je školství schopno vychovat nové generace sládků. Ve spoustě malých pivovarů vaří pivo jen zaučení lidé, kteří jsou sice pod dozorem sládka, ale ten je čerstvě ze školy a má za sebou minimum praxe. Důsledkem toho je, že kvalita piva v některých minipivovarech není stálá. Jedině praxe vás vede k tomu, jak se vypořádat se situacemi, které vás ve škole nenaučí,“ domnívá se sládek Menšík.

Jeho slova potvrzuje i Petr Hostaš, který je ředitelem i sládkem libereckého Pivovaru Konrad. „Vaření piva je řemeslo jako každé jiné a řemeslníků je všeobecně málo, to platí i v případě sládků,“ říká Hostaš. Podle něj situaci nepomáhají ani různé rekvalifikační kurzy či školení. „To je něco jako když šoupnete řidiče osobáku po týdnu za volant autobusu. Tak bude dělat skopičiny. Tito rychle vyškolení lidé zkrátka nemají zkušenosti, nemají základ našeho řemesla,“dodává Hostaš.

To, že v České republice je v současné době větší poptávka po sládcích, než kolik jich je k dispozici na trhu práce, dokládají i ve školství. Například Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, která vychovává pracovníky v pivovarnictví, má nyní v lavicích pouhých deset až dvanáct budoucích sládků.

„Opravdu kvalitních sládků je málo a je po nich hlad. Žádný z nejrůznějších kurzů neobsahuje tolik praxe a tolik hodin výuky, které by ten sládek opravdu potřeboval,“ vysvětluje Pavel Dostálek z Ústavu biotechnologie na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Navíc učňovská střediska pro toto řemeslo již v podstatě neexistují. „Domnívám se však, že se to časem zastaví, že za čas se pořádně vařit pivo naučí i lidé, kteří doposud k pivovarnictví neměli žádný vztah,“ domnívá se Dostálek

Svaz pivovarů: Noví odborníci ještě nedorostli
Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven, říká, že nedostatek zkušeností někdy v minipivovarech „maskují“ neustálou inovací. „Kvalita piva je samozřejmě přímo úměrná odbornosti zaměstnanců a jejich motivovanosti vytvářet stabilně vynikající české pivo podle tradičních postupů. Sládci jsou z tohoto pohledu klíčoví, v menších provozech jsou to navíc lidé, od kterých se kvalita piva odvíjí stoprocentně, protože je to celé postaveno na jednom, dvou lidech,“ popisuje Ferencová

Člověk s menší mírou zkušeností podle ní pochopitelně může uvařit dobré pivo, problém ale může být takovou kvalitu udržet takzvaně za všech okolností. „Zejména minipivovary proto často stavějí svou strategii na neustálé inovaci, novinkách a speciálech, které jsou dostupné právě na jednom jediném místě, a tudíž odpadá technologická náročnost spojená s dlouhodobějším skladováním či transportem piva,“ varuje Ferencová.

Problém s nedostatkem sládků není okamžitě řešitelný. „Ještě nějakou dobu budeme konfrontováni s přetahováním dobrých lidí od konkurence, protože noví mladí odborníci ještě nedorostli.

Ve střednědobém horizontu by už měl být patrný vliv nově otvíraných oborů. „Například na Střední odborné škole a středním odborném učilišti v Žatci je od letoška možné studovat tříletý učební obor sladovník-pivovarník. Škola tak reagovala na poptávku zaměstnavatelů v regionu,“ dodává výkonná ředitelka svazu.

Marek Vávra ze Zámeckého pivovaru Frýdlant je přesvědčen, že minipivovarů může být do budoucna v tuzemsku i kolem tisícovky. „Ten boom jsem předpokládal už v roce 2010, kdy jsem začal s projektem našeho pivovaru a školicího střediska při něm. Tehdy se na mě někteří dívali skepticky a říkali, že jsem se zbláznil, jenže prognóza se vyplnila. Je to dáno také tím, že před lety byli sládkové na trhu ve věku padesát šedesát plus,“ podotýká Vávra


Pivo s koulema mělo naštvat těch pár feministek, které v Česku máme, přiznal Bernard

Publikováno:před měsícemZdroj:Seznam.czAutor:Adam JunekBernard

V nové epizodě pořadu Kam to bude? mluví Stanislav Bernard o falešné iluzi vnímání vlastního ega, které nám nedovoluje dělat si ze sebe legraci.
Článek

Potlačování rozdílů mezi pohlavími je proti přírodě. O tom je alespoň přesvědčen známý pivovarník Stanislav Bernard, který je hostem nové epizody netradičního pořadu Kam to bude?.

„Reakce na naše reklamy s pin-up girls, které měly být oslavou ženské krásy, mi přišla neskutečně přehnaná. Když jsme pak udělali edici, kde byla na ženském těle naroubovaná moje tvář, tak v tom už určitá míra popíchnutí byla,“ přiznává při jízdě po Vysočině Bernard.

Jaká byla reakce žen ve firmě? Jak s vnímáním ega souvisí vnitřní jóga, které podnikatel propadl? A je podnikání za Prahou složitější? I o tom v druhém díle nové epizody pořadu Kam to bude? nahoře ve videu.

REKVALIFIKAČNÍ KURZ VÚPS, a.s. -

Publikováno:před měsícemZdroj:VÚPS, a.s.Autor:Jaromír Fiala

PIVOVARNICKÉ A SLADOVNICKÉ PRÁCE dle akreditace MŠMT-36256/2015-1/845 udělena 15.12.2015 do 15.12.2018
Další běh kurzu bude zahájen 1. března 2018. Přihlášky je možné zasílat do 31. prosince 2017.

Vstupní předpoklady:
● Ukončené střední vzdělání s maturitní zkouškou
● Platný zdravotní průkaz pro práci v potravinářství
● Minimální věk 18 let
● Forma vzdělávání: prezenční - účast na kurzu musí být min. 80%
● Metoda výuky: přednáška, procvičování, praxe
● Cena: 70 000,- Kč (DPH = 0)

Kurz bude probíhat v rozsahu 121 hodin teoretické výuky a 180 hodin praktické výuky do konce března 2018. Výuka probíhá v mikrobiologických a analytických laboratořích VÚPS, školících prostorech Výzkumného senzorického centra, čtvrtprovozních a poloprovozních pivovarech. Součástí kurzu jsou zkoušky pro certifikát "Vybraný posuzovatel pro senzorickou analýzu piva" a závěrečné teoretické a praktické zkoušky ze získaných znalostí a dovedností v okruhu Technologie sladu, Technologie piva a Laboratorní kontrola.

Lektory jsou zaměstnanci VÚPS a pracovníci z pivovarsko – sladařské praxe.

Další informace jsou na www.beerresearch.cz na samostatné stránce "Rekvalifikační kurz".
Odborným garantem kurzu je Ing. Jaromír Fiala, Ph.D., fiala@beerresearch.cz

Kamenný Samson má společnost. Samson je vidět na budějckých adventních trzích

Publikováno:před měsícemZdroj:Budějcká DrbnaSamson

Pivovar Samson a jeho vlastník, společnost AB InBev, se zapojili do tradičních předvánočních trhů v Českých Budějovicích. Na náměstí Přemysla Otakara II. v centru města se tak kromě tradičního Samsona v podobě kašny objevil i druhý Samson, který čepuje lahodné českobudějovické pivo.

„Jsme rádi, že jsme partnerem letošního Českobudějovického adventu, který má stejně jako náš pivovar dlouhodobou tradici,” říká ředitel pivovaru Samson Daniel Dřevikovský. „Vánoční svátky se bez piva neobejdou, v Českých Budějovicích obzvlášť,” doplňuje Dřevikovský s tím, že na stánku Samsonu kromě tradičních piv nechybí ani nefiltrovaný ležák. „Samson do centra Českých Budějovic jednoznačně patří. Kašna je jedním ze symbolů jihočeské metropole, nyní jí bude dělat společnost Samson tekutý. Do budoucna bychom se rádi prezentovali ve více restauracích v centru Českých Budějovic, vždyť náš pivovar je nestarším ve městě se světově proslulou pivní tradicí,” dodává Dřevikovský. Českobudějovický advent začal s příchodem prosince a potrvá do 6. ledna 2018. Zajímavostí je, že kolem kamenného Samsona se díky kluzišti prohánějí bruslaři. „Nejenom pro sportovce nabízíme i dnes už legendární nealko Pito,” sděluje ředitel pivovaru Samson Dřevikovský. První dny předvánočních trhů navíc ukazují, že si lidé i v chladnějším počasí dokážou najít cestu ke stánku s lahodným pivem a s pochutinami. Akciová společnost Pivovar Samson České Budějovice patří do portfolia společnosti AB InBev, která je největším světovým pivním koncernem. Mezi jeho další značky patří například Stella Artois, Corona či Foster´s. Česká republika jako pivní velmoc si v jeho portfoliu získává čím dál důležitější postavení, čemuž napomáhá investování do jejích tradičních značek, jako je právě Samson.

Pozor, pouštíme pivo! Pojďte s námi na šichtu do pivovárku

Publikováno:před měsícemZdroj:Magazín PatriotAutor:Tomáš SvobodaMorava

Jestli existuje místo, které se hodně blíží ráji, je to pivovar. Každý chlap, který v něm pracuje, je na to patřičně hrdý a my jsme byli moc rádi, když jsme dostali šanci si tenhle snový džob aspoň trochu vyzkoušet.

Na prezidentské bonmoty o tom, že sedm hodin ráno je „zatraceně noční doba“, z vysoka kašleme. Ostravsko totiž nikdy neusíná a my si užíváme vskutku poetické ráno, kdy zodpovědným otcům stačí odvést děti do školky a pak hurá do pivovaru.

S fotografem Lukášem jedeme z Ostravy směr Frýdek-Místek, kde nás v Řemeslném pivovaru Morava čekají sládci Martin Gajdáček a Marek Blahut. Právě oni jsou tu od toho, aby nám ukázali, jak se vaří pivo. Na teorii zapomeňte, tady se počítá s pořádným podílem ruční práce.

Mědí opláštěnou varnu, která je symbolem pivovarské restaurace, si můžeme prozatím leda tak pro štěstí pohladit. Začínáme dole ve sklepě, kde se bude šrotovat. „Tak můžeš začít,“ říká mi Marek stručně a jasně, ať víme, kdo z nás je na šrot.

Z připravených pytlů musí postupně zmizet v nenasytném hrdle šrotovníku něco přes 200 kilo sladu. „Co dneska vlastně vaříme?,“ ptám se a vzápětí dostávám odpověď, že to bude klasika. Dvanáctka, světlý ležák.

Šrotování a vystírání neboli míchání sladu v kádi s vodou při stanovené teplotě, to jsou první procesy, kterými každá várka startuje. Sládek však zároveň musí mít všude čisto a vypláchnuto, což se týká především potrubních cest, kterými bude během vaření procházet pivovarská tekutina.

Drž se sanitace, jinak zhyneš, synu! Dobrá. Svižnou rozcvičku máme za sebou. Teď potřebujeme přivést skoro do varu 10 hektolitrů něčeho, čemu se dá říkat kaše či pivovarnicky vystírka. K pivu je pořád ještě poměrně daleko.

Degustace piva i „čaje“
„Vystírku odčerpáme nahoru do varny, kde se bude rmutovat,“ velí pro změnu Martin, který nám následně ukazuje, jaké poměry, teploty a časy se při počáteční fázi vaření neboli rmutování musejí hlídat. Když k tomu připočteme všudypřítomnou změť trubek, páček a měřičů, jsme chyceni v pasti.

U snaživých brigádníků to lze naštěstí tolerovat, takže pokračujeme dál v neustálém pendlování mezi varnou a sklepem, kde odebíráme vzorky ve spilce, abychom změřili extrakt. „Bacha, tady by sis mohl vydělat,“ upozorňuje mě Martin na křehkost i cenu hustoměru, který vkládám do jednoho ze vzorků.

Bezpečně naměříme, zapíšeme a s jistotou míříme do ležáckého sklepa, kde konečně dojde na degustaci, o které se nám už týden předem zdálo. Ochutnáváme belgický speciál či polotmavou jedenáctku. Je něco před polednem a my víme, že tady by se dal krásně strávit poctivý kus života.

No nic, hlavně prací živ je člověk, a tak se přesouváme k vážení chmele, který budeme později přidávat do kotle. Automat nám sice hlídá teplotu, čas či otáčky míchadel, ale bez lidské tvořivosti a kontroly se varna neobejde.

„Máme hotový rmut, který jsme smíchali ve scezovací kádi s původní vystírkou. Takže se můžeme dát do scezování,“ popisuje Martin další proces, na jehož konci koštujeme pivovarský „čaj“. Teplou sladinu, která je údajně nejlepší s rumem. Nutno uznat, že i bez něj má hodně hřejivé energie.

Šichta končí ve spilce
V kotli nám zůstává sladina, kterou budeme vařit s chmelem, a ze scezovací kádě je třeba dostat mláto. Jak? Žádná věda, stačí vyházet všechno ven. Beru do ruky dřevěnou měrnou tyč a kvedlám s ní tak dlouho, až mláto začne plynule padat „potrubní poštou“ do sklepních kontejnerů.

S dětským nadšením vítám, že nastává doba chmelovaru, a tak zvedám „pokličku“ a po přihlouplém dotazu, zda do kotle přidat všechno a najednou, slyším od Martina: „Všechno a najednou, jenom tu plechovou misku tam neházej.“

V mezičase nás ještě Marek zasvěcuje do filtrování piva, ke kterému se používají různé druhy křemeliny. Často se tvrdí, že pivovarská práce je alchymie a i tohle kouzlení s tlaky a dávkami nás v tom utvrzuje.

Co všechno udělal pro to, aby přes filtrační jednotku přehnal 20 hektolitrů piva z jednoho tanku do druhého, pořádně nechápeme, ale víme jedno. Chce to praxi, abyste štamgastům mohli načepovat do půllitrů kýžený čirý zázrak.

Aby sládci v malém pivovaru dosáhli díla, které se bude mít k světu, musejí hodně zkoušet a ladit, být neustále ve střehu a třeba taky vyrovnávat tlaky, dělat náplavy na svíčky, zapínat kopačku, odchytávat vodu nebo pouštět pivo. Zkrátka se vyznat.

„Dneska je trend takový, že pivo vaří stále více lidí, ale jen málokdo opravdu ví, co přesně dělá,“ dodává Martin, jehož řemeslo graduje spouštěním mladiny nejprve do vířivé kádě a odtud po zchlazení do kvasné kádě ve spilce.

Jsme naposled zpátky ve sklepě. Naše zhruba sedmihodinová šichta jde do finále. Povolením jedné páčky pouštím vodu z potrubí na kanál a otevřením druhé se valí mladina do kádě. Rozmícháme kvasnice, zakvasíme a pro dnešek máme hotovo.

Naše společná dvanáctka teď bude kvasit a zrát a na čepu se objeví někdy po Novém roce. „Díky za krásnou šichtu, chlapi!“, loučíme se s příslibem, že se zase brzy, a nejlépe v hospodě u půllitru, uvidíme.

„Dej Bůh štěstí!“ a s Patriotem u piva zase někdy na viděnou.

Poděkování bednářům Plzeňského Prazdroje

Publikováno:před měsícemZdroj:České nápojePrazdroj

Společným obědem poděkoval bednářům Plzeňského Prazdroje za jejich celoroční práci starší obchodní sládek pivovaru Václav Berka. Do bednárny nastoupil s pečenou kachnou se zelím a knedlíky, kterou pohostil osmičlennou bednářskou partu.

„Bednářům patří ze jejich celoroční práci velké uznání. Díky jejich úsilí se nám daří po léta uchovávat tradiční technologii zrání piva v dřevěných sudech a kádích v historických sklepích Plzeňského Prazdroje. Proto jim jdu poděkovat a popřát požehnané Vánoce a mnoho zdaru v nastávajícím roce,“ říká starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Společný oběd s bednáři na začátku adventu je obnovenou tradicí, kterou sládci v pivovaru založili již na počátku příběhu jedinečného plzeňského ležáku. I díky úctě k tradicím a zachováním historického výrobního postupu se daří Plzeňskému Prazdroji uchovávat po generace výjimečnou chuť ležáku Pilsner Urquell. Právě tím si ke kachně spolu s vrchním sládkem Václavem Berkou bednáři připili.

Osmičlenná parta pivovarských bednářů z Plzeňského Prazdroje se stará o ležácké sudy a kádě, ve kterých v plzeňských sklepích kvasí a zraje pivo. Letos bednáři ve dvou etapách – na jaře a na podzim – vysmolili celkem šestadvacet cca 40 hl sudů, k tomu navíc vyrobili dva zcela nové. Kromě toho vyrobili přes sto malých pivních sudů o objemech od 3 do 50 litrů pro různé slavnostní příležitosti jako jsou oslavy výročí tradičních hospod, které čepují plzeňské pivo apod…

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.16.01.2018 16:045.900/5.900