Novinky a zajímavosti ze světa piva

Od pandemie covidu-19 se potýkají se sérií krizí. Nejdříve nucené uzavírky, pak energetický a hned za ní inflační šok. Přesto se zdá, že další vlna uzavírání už hospodám nehrozí, a to ani v důsledku zvýšení daně z přidané hodnoty na čepované pivo od začátku roku.

Uzavřít provozovnu v letošním roce plánují pouze dvě procenta majitelů, vyplynulo z průzkumu Plzeňského Prazdroje mezi 3400 hospodami.

Útlum ale nezažehnaly. Více než desetina zařízení se chystá omezit otevírací hodiny či dny, než přijde hlavní jarní a letní sezóna.

Ačkoliv DPH se zvedalo od prvního ledna, data poskytovatele pokladních systémů Dotykačka ukazují, že ke zdražení se zatím neodhodlaly zdaleka všechny hospody. Takřka 40 procent ponechalo ceny čepovaného piva na stejné úrovni jako loni v prosinci. V průměru tak došlo k navýšení ceny čepovaného piva napříč trhem o 2,80 koruny na půllitr.

Odliv hostů je tím, čeho se nyní hospodští podle průzkumu bojí nejvíce. Tyto obavy má třetina z nich. Čtvrtina se obává, že lidé budou méně utrácet.

Pro Čechy jsou hospody důležité
Ale začátek letošního roku černé scénáře rozptýlil. Na prodejích piva během prvních měsíců roku vidíme, že setkávání se s přáteli v hospodách je pro Čechy důležité,“ řekl obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Zavírání hospod bylo v minulých letech nejen v důsledku pandemie covidu znát hlavně na venkově. Už dříve zavřely například mnohé nádražní restaurace. Ve městech se pohostinství daří lépe a otevírají se i nové lokály.

Hospodské stále trápí také nedostatek personálu. Skoro pětina má obavu, že pohostinství už není pro zaměstnance atraktivní. Proto je téměř desetina majitelů a provozovatelů hospod rozhodnutá, že si sami znovu obléknou výčepní zástěru nebo budou pomáhat na místě s obsluhou, aby situaci zvládli.

Pětice tuzemských klášterních pivovarů se dohodla a souběžně uvařila velikonoční várky pivních speciálů. Ty budou v březnu a dubnu k dispozici v regionech, kde klášterní pivovary působí. Přispěl také Plzeňský Prazdroj v rámci Volby sládků a během března a dubna nabídne ve svých 900 restauracích dvě speciální poutní piva.

Velikonoční speciály přichystal Břevnovský klášterní pivovar, Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Osseg z Oseku u Duchcova, Pivovar klášter Želiv na Vysočině a Pivovar Porta Coeli na jihu Moravy.

„Vaření piva v klášterech je důležitou součástí historie českého pivovarnictví. V uplynulých letech jsme tuto skutečnost připomínali společným vařením velikonočního piva s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha. Letos bychom rádi představili i ostatní české klášterní pivovary, které vaří rovněž skvělá a zajímavá piva,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Všechny pivovary vařily velikonoční piva ve svých pivovarech podle vlastních receptur, některé ho obohatily ingrediencemi typickými pro daný kraj či klášter. Všechna piva spojuje použití historických přísad, které se v pivech dnes už příliš neobjevují. Jsou jimi nakuřovaný slad, bylinky, nebo dokonce dřevo, na němž pivo dozrává.

Puškvorec i šafrán
Rozmanitá piva budou mít tuzemské klášterní pivovary na čepu v březnu a dubnu a vybízí k cestě po všech klášterech, kde návštěvníci budou moci jednotlivé speciály ochutnat. „Rádi bychom, aby spotřebitelé ochutnali všech sedm piv, pět klášterních a naše dvě plzeňská, proto ten příznačný název Poutní,“ říká Drahoňovský.

Klášterní Pivovar Strahov nabídne Poutní Grätzer, což je pšeničné, svrchně kvašené, lehké, nakuřované pivo s přídavkem šafránu. „Stylu grätzer se někdy přezdívá „polské šampaňské“ kvůli výrazné šumivosti. Jeho tradice sahá až do 14. a 15. století,“ vysvětluje strahovský sládek Jan Martinka.

V Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha bude možné v březnu a dubnu ochutnat speciál Poutní Rauch Weizenbock, který je zajímavým průnikem tří pivních stylů. „Známé pšeničné tóny a tóny po hřebíčku a banánech jsou doplněny jak karamelovým nádechem, tak jemnou uzenou linkou. I přes značnou plnost si pivo zachovává typickou svěžest pšeničných piv,“ říká hlavní sládek Břevnovského klášterního pivovaru Aleš Potěšil.

V oseckém Pivovaru Ossegg uvařili Poutní Herb Honig Bock. Je to slabší verze bocku ze tří druhů sladu a dvou druhů německých chmelů. „Pivo jsme navíc obohatili místními bylinkami mateřídouškou a vřesem a medem z Krušných hor,“ popisuje sládek Ladislav Kozerich.

Pro všechny poutníky, kteří zavítají do Pivovaru klášter Želiv připravili spodně kvašené silné pivo Poutní Velikonoce 16. „Kromě českého sladu je použitý dubem nakouřený slad Weyermann. Speciální chuť dodávají bylinky, vřes a puškvorec,“ láká sládek z klášterního pivovaru Želiv Jiří Kratochvíl.

V Pivovaru Porta Coeli pro tento projekt uvařili silné, spodně kvašené pivo Poutní velikonoční märzen. Dominuje v něm vůně sladu s chlebovou kůrkou. „Po napití jsou cítit tóny pražených oříšků a sušeného ovoce. Pivo dozrávalo na hoblinách z německého dubu, jež dává pivu jemné barikové aroma,“ říká sládek klášterního pivovaru v Předklášteří na Jižní Moravě Jan Maláska.

Speciály na jednom místě
Plzeňský Prazdroj nabídne v rámci Volby sládků pivo Poutní v březnu i v dubnu. Březnový prazdrojský speciál Poutní je spodně kvašené silné polotmavé (23 EBC) pivo o stupňovitosti 13,5 procenta a obsahu alkoholu 5,5 procenta obj. a hořkostí 32 IBU. „Je charakteristické plným sladovým tělem, jemným aroma sušenek a karamelu, dominantním kouřovým aroma a příjemnou střední chmelovou hořkostí,“ představuje styl piva sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

Speciál Poutní Dubnové od Prazdroje bude světlé, spodně kvašené, nefiltrované pivo typu oak aged, tedy dozrávající na dubových dřevěných chipsech. Na chuti jsou znát především lehké tóny kouře pocházející jak z použitého nakuřovaného sladu, tak i ze dřeva, které vystřídá chuť vanilky, cherry a koření.

Všechna piva ze společného projektu na jednom místě bude možné ochutnat na Pivním festivalu, který se uskuteční 27. dubna na nádvoří Břevnovského klášterního pivovaru.

Hospoda Dva kohouti oslavila páté narozeniny a odhalila, co ukrývá ve sklepě. Zdejší vrchní sládek tam přestěhoval pivo do sudů nejen po bourbonu.
Hospoda Dva kohouti, která spojuje pivovar s výčepem, je karlínský fenomén. Od dob, co se před pěti lety v domě U města Hamburku otevřely její dveře, to tady po skončení pracovní doby v okolních kancelářích praská ve švech. Málokdo ale nejspíš ví, že součástí pražského podniku je také rozsáhlé sklepení, které je pod úrovní nedaleké Vltavy. A protože zdejší sládek Lukáš Tomsa se nebojí experimentování, společně se zdejším týmem se rozhodl, že do sklepa zaparkuje šest dřevěných sudů, ve kterých začne stařit pivo.

Takzvaná barrel aged piva, tedy sladovo-chmelové moky, které zrají v dřevěných sudech většinou po bourbonu, whisky nebo víně, nejsou v Česku ještě tak výrazně zpopularizovaná. Jde o způsob úpravy, který je rozšířený především v Belgii, kde se týká především piva typu lambic, a také ve Spojených státech, kde ve velkém staří spousta řemeslných pivovarů.

V Česku se ale tento trend začíná v posledních letech také rozmáhat. Piva v sudech nechává zrát pivovar Clock, do staření se pustil také Zichovec, Matuška či Břevnovský klášterní pivovar. Expertkou na barrel aging piv je také Jitka Ilčíková, která v Mikulově založila experimentální pivovar Wild Creatures. A před necelými dvěma lety se do této metody pustil i vrchní sládek od Kohoutů Lukáš Tomsa.

A proč se vůbec pivovary do barrel aged metody pouští? Výsledný mok totiž získává různé aromatické látky ze dřeva, může tak chutnat například po vanilce, stejně tak se obohacuje o třísloviny a nezkvasitelné sacharidy – stařené pivo se tak v ústech chová úplně jinak než pivo klasické, je plnější, „hedvábnější“, někdy může mít i větší viskozitu. Stejně tak nápoji dodává novou paletu chutí alkohol, který se v sudu nacházel původně. Důležitou roli ale hraje i použití kvasinek.

„Myšlenka začít s barrel agingem u nás vyvstala z toho, že jsme dostali prostor ve sklepě. A já se odhodlal k tomu, že udělám v pivovaru věc, na kterou si moc sládků netroufá: vykvasím pivo izolovaným kmenem divokých kvasinek, takzvaných brettek. Nacházejí se na každém ovoci, ale jsou schopny zkazit hotové pivo. Zároveň mohou dát pivu chuť tropického ovoce a po delší době kvašení vydají velmi charakteristické aroma,“ vysvětluje Lukáš Tomsa.

Brettky přišly do sudu číslo jedna společně s nachmeleným pivem IPA. Jenže zatímco si směs začala žít svým vlastním životem, bylo zřejmé, že vrchní sládek nebude sedět se založenýma rukama a čekat na výsledek. Alchymistické pokusy tak pokračovaly. Další sud po bourbonu a cideru tak naplnilo mladé pivo bez chmele, aby pozbylo hořkosti, zakvašené jablečnou drtí s divokými kvasinkami.

Oblíbený program pivních speciálů Volba sládků Plzeňského Prazdroje spojil síly hned s pěti malými pivovary působícími v českých klášterech. Společně letos během jarních měsíců seznámí milovníky piva s historickými pivními ingrediencemi. Pozvání ke spolupráci přijaly všechny české fungující klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Břevnovský klášterní pivovar, Pivovar Ossegg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli. Společně přinášejí rovnou sedm speciálů s názvem Poutní, které budou k dostání dokonce v březnu i dubnu.

Plzeňský Prazdroj v rámci Volby sládků uvádí v období okolo Velikonoc již tradičně speciální pivo, které akcentuje tradiční postupy klášterního pivovarnictví. V minulých dvou letech na speciálu spolupracoval s Břevnovským klášterním pivovarem, letos kromě něj přizval do společného projektu i ostatní české činné klášterní pivovary, tedy Klášterní pivovar Strahov, Pivovar Osseg, Pivovar klášter Želiv a Pivovar Porta Coeli.

„Vaření piva v klášterech je důležitou součástí historie českého pivovarnictví. V uplynulých letech jsme tuto skutečnost připomínali společným vařením velikonočního piva s Břevnovským klášterním pivovarem sv. Vojtěcha. Letos bychom rádi představili i ostatní české klášterní pivovary, které vaří rovněž skvělá a zajímavá piva,“ říká manažer Volby sládků Tomáš Drahoňovský.

Všechny do projektu zapojené pivovary vařily velikonoční piva ve svých pivovarech podle vlastních receptur, některé ho obohatily ingrediencemi typickými pro daný kraj či klášter. Všechna piva spojuje použití historických přísad, které se v pivech dnes už příliš neobjevují. Jsou jimi nakuřovaný slad, bylinky, nebo dokonce dřevo, na němž pivo dozrává. Pojítkem je i název Poutní, který vybízí k cestě po všech klášterech, kde návštěvníci budou moci jednotlivé speciály ochutnat.

Březnový prazdrojský speciál Poutní je spodně kvašené silné polotmavé (23 EBC) pivo o stupňovitosti 13,5 % a obsahu alkoholu 5,5 % obj a hořkostí 32 IBU. „Je charakteristické plným sladovým tělem, jemným aroma sušenek a karamelu, dominantním kouřovým aroma a příjemnou střední chmelovou hořkostí,“ představuje styl piva sládek Plzeňského Prazdroje Tomáš Pokorný.

„V Břevnovském klášterním pivovaru sv. Vojtěcha bude možné v březnu a dubnu ochutnat speciál Poutní Rauch Weizenbock, který je zajímavým průnikem tří pivních stylů. Známé pšeničné tóny a tóny po hřebíčku a banánech jsou doplněny jak karamelovým nádechem, tak jemnou uzenou linkou. I přes značnou plnost si pivo zachovává typickou svěžest pšeničných piv,” říká hlavní sládek Břevnovského klášterního pivovaru Aleš Potěšil.

“V Pivovaru Ossegg jsme uvařili Poutní Herb Honig Bock. Je to slabší verze Bocku ze 3 druhů sladu a 2 druhů německých chmelů. Pivo jsme navíc obohatili místními bylinkami mateřídouškou a vřesem a medem z Krušných hor,” popisuje osecký sládek Ladislav Kozerich.

„Pro všechny poutníky, kteří k nám do Pivovaru klášter Želiv zavítají, jsme připravili spodně kvašené silné pivo Poutní Velikonoce 16. Kromě českého sladu je použitý dubem nakouřený slad Weyermann. Speciální chuť dodávají bylinky, vřes a puškvorec,” láká sládek z klášterního pivovaru Želiv Jiří Kratochvíl.

„V Pivovaru Porta Coeli jsme pro tento projekt uvařili silné, spodně kvašené pivo Vorkloster Poutní velikonoční märzen. Dominuje v něm vůně sladu s chlebovou kůrkou. Po napití jsou cítit tóny pražených oříšků a sušeného ovoce. Pivo dozrávalo na hoblinách z německého dubu, jež dává pivu jemné barikové aroma,“ říká sládek klášterního pivovaru v Předklášteří na Jižní Moravě Jan Maláska.

Všechna piva ze společného projektu v rámci Volby sládků na jednom místě bude možné ochutnat pouze na Pivním festivalu, který se uskuteční 27. dubna na nádvoří Břevnovského klášterního pivovaru.

Plzeňský Prazdroj pak nabídne v rámci programu Volba sládků pivo Poutní i v dubnu, tentokrát však s lehce pozměněnou recepturou. Speciál Poutní Dubnové bude světlé, spodně kvašené, nefiltrované pivo typu Oak Aged, tedy dozrávající na dubových dřevěných chipsech. Na chuti jsou znát především lehké tóny kouře pocházející jak z použitého nakuřovaného sladu, tak i ze dřeva, které vystřídá chuť vanilky, cherry a koření.

Březnový speciál Poutní a poté dubnový speciál Poutní Dubnové od Plzeňského Prazdroje si pivní fanoušci mohou vychutnat ve více než 900 hospodách
a restauracích po celé České republice a ve více než 200 podnicích na Slovensku. Konkrétní podniky lze snadno najít na webu volbasladku.cz a volbasladkov.sk. Všechny zapojené klášterní pivovary budou svá piva prodávat ve vlastní distribuční síti, více informací je k nalezení na webových stránkách jednotlivých klášterů.

„Za Klášterní Pivovar Strahov nabídneme Poutní Grätzer, což je pšeničné, svrchně kvašené, lehké, nakuřované pivo s přídavkem šafránu. Stylu Grätzer se někdy přezdívá „polské šampaňské“ kvůli výrazné šumivosti. Jeho tradice sahá až do 14. a 15. století,“ vysvětluje strahovský sládek Jan Martinka.

Po lednovém zvýšení DPH zdražilo čepované pivo 62 procent restaurací a hospod. Zbylých 38 procent zatím ceny nezvýšilo, hlavně kvůli obávám z odlivu hostů a jejich menších útrat. Vyplývá to z průzkumu Plzeňského Prazdroje mezi 3400 hospodami v Česku. „V průměru se tak zvýšily ceny čepovaného piva napříč trhem o 2,80 koruny na půllitr,“ řekl mluvčí největšího tuzemského pivovaru Zdeněk Kovář. Daň z přidané hodnoty na točené pivo se od ledna zvedla z 10 na 21 procent.

Podle průzkumu, na kterém se podílel i provozovatel pokladních systému Dotykačka, nehrozí další vlna zavírání hospod. Letos podle něj zavření restaurace plánují dvě procenta provozovatelů. Téměř 12 procent ale omezí otvírací hodiny nebo sníží počet otvíracích dní, a to hlavně v zimě před sezonou. Hospody ale plánují také zavádět novinky a vylepšovat služby, které mají udržet současné nebo přivést nové zákazníky, plyne z průzkumu.

Skoro třetina hospodských, 30 procent, se teď podle průzkumu nejvíce bojí odlivu hostů a čtvrtina, 24 procent, menších útrat. „Ale na prodejích piva v první měsících vidíme, že setkávání se s přáteli v hospodách je pro Čechy důležité a že nenechají ‚své‘ podniky padnout,“ řekl obchodní ředitel Prazdroje Roman Trzaskalik.

Hospodské trápí nedostatek personálu. Asi 18 procent majitelů a provozovatelů má podle průzkumu obavu, že pohostinství už není tak atraktivní. Proto se téměř desetina z nich rozhodla, že bude v provozovnách pomáhat s obsluhou.

Po zvýšení DPH na čepované pivo se Česká republika potýká s jeho výrazným zdražením. Největší problémy kvůli tomu mají hlavně hospody na vesnicích, kde musí hospodští dělat všechno proto, aby je nemuseli zavřít. Pro TN Live na to upozornil člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Luboš Kastner.

Výsledky nedávného průzkumu jednoho z největších českých pivovarů ukázaly, že 62 % restaurací a hospod zvýšilo ceny piva o průměrně 2,80 koruny na půllitr. Data vyvolala diskuzi, jestli to hospodští s cenami nepřehání. "Protože i když každý Čech rozumí fotbalu a hospodě, tak zrovna rozumí i ceně, ale nerozumí podnikání v gastronomii, které má jasná pravidla," vysvětlil Kastner. Podle něj je pro hospodské nezbytné pokrýt náklady a mít i zisk, který umožní další investice do podniku.

Hospodští se nyní podle něj nacházejí pod značným tlakem. "Obecně pijí lidé míň, chodí míň a utrácí míň, ale jsou případy, kdy větší, lepší, prémiovější hospody, které se starají, jsou na tom paradoxně i lépe," poznamenal Kastner.

Vesnické hospody čelí velkým výzvám. Majitelé musí hledat efektivní způsoby, jak snížit náklady a přitáhnout zákazníky, aby se vyhnuli zavírání podniků. Kastner navrhuje vytváření nákupních aliancí a zavádění novinek, jako jsou místní řemeslná piva, která mohou zákazníky přilákat a udržet.

Přestože někteří zákazníci mohou být znechuceni vyššími cenami, Kastner nepovažuje kroky hospodských, tedy například půllitr piva za 85 korun, za neetické. Snaží se podle něj ekonomicky přežít. "Nikdy bych nepodezříval podnikatele z toho, že na tom chce nějak benefitovat," řekl Kastner. Hospodští jsou podle něj často nuceni vyvažovat své náklady s potřebou udržet si zákazníky.

Vzhledem k aktuálním ekonomickým tlakům a zvýšení DPH je pravděpodobné, že ceny piva budou nadále růst. "My musíme dorovnat tu ekonomickou rovnici, což je Hlava 22, protože tím pádem bude padat víc hospod a lidé budou pít míň," sdělil Kastner. Neobává se ale toho, že bychom standardně za půllitr piva zaplatili 100 korun.

Pivo je součástí české kultury a DNA, míní Kastner. "Přijde nám to všem škoda, ale když se opět vztáhneme k číslům, tak realita se odehrává podle čísel, a ne podle emocí," podotkl ke zdražování a zavírání hospod.

Gastrobyznys stále hledá nové cesty, jak si udržet přízeň hostů nebo přivést nové zákazníky, a to i navzdory stále rostoucím cenám. Mnozí provozovatelé ovšem již nyní omezují otevírací dobu nebo snižují počet otevíracích dní. Uzavřít letos hospodu plánují pouze dvě procenta provozovatelů, vyplývá to z aktuálního průzkumu Plzeňského Prazdroje mezi téměř 3 400 hospodami v Česku.

Provozovatelé gastra aktuálně reagují na aktuální vývoj, zejména na zvýšení DPH na čepované pivo od ledna letošního roku. Letošní data Dotykačky pro Prazdroj ukazují, že ke zdražení se zatím neodhodlaly zdaleka všechny podniky, 38 procent z nich ceny čepovaného piva ponechalo na stejné úrovni jako loni v prosinci. V průměru tak došlo k navýšení ceny čepovaného piva napříč trhem o 2,80 koruny na půllitr.

Pro hospody je klíčové, jak na současnou situaci zareagují zákazníci. Odliv hostů je tím, čeho se nyní hospodští podle průzkumu Prazdroje bojí nejvíce, a to 30 procent z nich. Ruku v ruce s tím narůstá obava, že lidé budou méně utrácet, myslí si to 24 procent hospodských.

Čekání na zahrádky
„Hostinští se obávají, že lidé přestanou chodit na jídlo a pivo, ale začátek letošního roku černé scénáře rozptýlil, říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik. Podle něj je na prodejích piva během prvních měsíců vidět, že setkávání se s přáteli v hospodách je pro Čechy důležité a že nenechají své oblíbené podniky padnout. „Věřím, že tento pozitivní sentiment bude pokračovat i v dalších měsících a naplno se rozvine se začátkem zahrádkové sezony, dodává.“

Podle Luboše Kastnera, člena představenstva Asociace malých a středních podniků ČR bylo dříve v Česku pivo tahounem v gastronomickém průmyslu, nyní se stává pro provozovatele hospod problémem.

„Malé marže na chmelový nápoj totiž samy o sobě nemohou zaplatit provoz podniků. Zisk generují hlavně jídla, klasické pivnice tak strádají, dodal. Zároveň však upozornil, že ani tato situace nesebere Česku postavení země pivařů,“ popisuji situaci Kastner.

Chybí personál
Hospodské trápí také nedostatek personálu. Necelá pětina provozovatelů, tedy 18 procent z nich má obavu, že pohostinství už není pro zaměstnance tak atraktivní. Proto je téměř desetina majitelů a provozovatelů hospod rozhodnutá, že si sami znovu obléknou výčepní zástěru nebo budou pomáhat na place s obsluhou, aby situaci zvládli.

Současní hospodští, kteří na trhu zůstali i po nepřízních spojených s covidem nebo vysokou inflací, to ale rozhodně nevzdávají. „Mnohem častěji než na jakákoli omezování podnikání sázejí na vylepšení a rozvoj svých služeb, což jim pomůže zachovat přízeň zákazníků a přivede nové. Novinky letos plánuje zavést téměř 21 procent hospod a restaurací,“ říká Trzaskalik.

Nejvíce z nich chystá změny v nabídce jídel a nápojů, další pak plánují pořádat speciální akce pro zákazníky nebo budou vylepšovat interiéry či exteriéry svých provozů včetně zahrádek. Hospodským pomáhá také samotný pivovar a na podporu hospod v letošním roce uvolní zhruba 450 milionů korun.

„Jde o kombinaci investic do výčepního vybavení, sklenic, spolufinancování nových fasád nebo úpravu interiérů. Čím dál větší zájem pak je o naše propracované programy školení personálu i majitelů ve všech klíčových částech jejich podnikání. Hospodští si totiž uvědomují, že právě kvalita nabídky je to, co rozhoduje o zájmu hostů, a pozitivní příklady hospod, které prošly změnou, je v tom inspirují,“ vysvětluje Trzaskalik.

Školení zvedá kvalitu
Klíčovým prvkem pomoci Prazdroje je také školicí program pro hospodské a restauratéry v Česku nazvaný Pivní gastro akademie.

„Jde o intenzivní dvoudenní kurzy pro celé kolektivy restaurací a hospod. Naživo majitele a provozovatele učí profesionálové z oboru vše od ekonomiky provozu přes aktuální gastronomické trendy, digitální marketing, vedení lidí až po další oblasti pro co nejlepší fungování restaurace,“ říká Libor Jordán, který má v Prazdroji na starost rozvoj partnerských hospod a restaurací.

„Hospodští zjistili, že jim program pomáhá reagovat na velmi rychlé změny na trhu, lidé teď totiž mnohem více zvažují, kde utratí své peníze, a vyžadují stále vyšší kvalitu služeb,“ doplňuje Jordán.

Program má prokazatelné výsledky. Po absolvování akademie hlásí hospodští zvýšení prodeje piva o zhruba 10 procent (díky proškolenému výčepnímu), desetiprocentní úspory nákladů na jídla díky efektivnímu nakládání se surovinami a správně sestavenému menu a také o 23 procent více fanoušků na sociálních sítích díky zlepšení digitální komunikace.

Rok 2023 byl pro Pivovary CZ Group, které sdružují značky Zubr, Holba a Litovel, velmi úspěšný. Tržby za rok 2023 dosáhly 1,44 miliardy Kč, což v meziročním porovnání znamená nárůst o 12,8 %. Celkový výstav piva v roce 2023 dosáhl 826 000 hektolitrů. Na celkovém výstavu se více než třetinou podílel export, který v roce 2023 vytvořil svůj absolutní rekord v historii společnosti.

„Čísla, která máme k dispozici, dokládají, že loňský rok byl pro naše pivovary úspěšný. Výsledky ukázaly, že zákazníci a konzumenti nám zachovali přízeň i přes negativní okolnosti, které pivnímu trhu i potravinám obecně nepřály. A za to jim patří naše poděkování,“ říká Tomáš Konečný, obchodní ředitel společnosti Pivovary CZ Group.

Nejvyšší výstav piva za posledních 15 let a absolutní rekord v exportu
V roce 2023 se navýšila celková produkce piva na 826 000 hektolitrů. Pivovarům se podařilo dosáhnout nejvyššího výstavu za posledních 15 let, a ve srovnání s loňským rokem se zvýšil o 6,7 %. Více než třetinou se na celkovém výstavu podílel export, který dosáhl nejlepšího výsledku v historii společnosti. „Meziročně jsme posílili své pozice na tradičních trzích, kam patří Německo, Polsko, Maďarsko a dařilo se nám i na méně tradičních trzích, jako je například Kuba,“ doplňuje Konečný.
Tržby za rok 2023 dosáhly 1,44 miliardy Kč, což v meziročním porovnání znamená nárůst o 12,8 %. Objem dokončených investic do technologií a obalových materiálů společnosti PCZG v roce 2023 opět přesáhl 100 mil. Kč. Jako správný krok se ukazuje i spuštění produkce vlastních technických plynů od května 2023 jako součást strategie zvyšování kvality.
Také celkové výsledky za letošní leden a únor navazují na úspěšný trend z předchozího roku. V meziročním porovnání se za první 2 měsíce zvýšil výstav o více než 10 %.
„Obliba našich piv u konzumentů je výsledkem pečlivého dodržování tradičních technologických postupů výroby českého piva a výsledkem odbornosti a umu zaměstnanců. Úcta k tradici, zručnost našich lidí, pečlivost, vysoká technologická úroveň, zdroje kvalitní vody a vybrané suroviny zejména od lokálních dodavatelů jsou předpokladem kvality našich piv, základem zdravé ekonomiky našich pivovarů, a především potenciálem i závazkem do budoucna“ vysvětluje Jaromír Dvorský, místopředseda představenstva společnosti Pivovary CZ Group a dodává „Je na místě poděkovat také našim zaměstnancům a obchodním partnerům, bez nich bychom nemohli být takto úspěšní.“

Česku už nehrozí další vlna uzavírání hospod, a to ani v důsledku zvýšení DPH na čepované pivo od začátku roku. Uzavřít letos provozovnu plánují pouze dvě procenta provozovatelů. Mnohem více z nich – 11,5 procenta – v rámci optimalizace buď omezí otevírací hodiny (6 procent) nebo sníží počet otevíracích dní (5,5 procenta). A to především v zimních měsících, než přijde hlavní jarní a letní sezóna. Hospody ale, často po vzoru úspěšných podniků, plánují také zavádět novinky a vylepšovat své služby. Ty jim mají pomoci udržet přízeň hostů, nebo přivést nové zákazníky. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Plzeňského Prazdroje mezi téměř 3400 hospodami v ČR.

Hospody aktuálně reagují na poslední vývoj, zejména na zvýšení DPH na čepované pivo od ledna letošního roku. Letošní data Dotykačky pro Prazdroj ukazují, že ke zdražení se zatím neodhodlaly zdaleka všechny hospody, 38 procent podniků ceny čepovaného piva ponechalo na stejné úrovni jako loni v prosinci. V průměru tak došlo k navýšení ceny čepovaného piva napříč trhem o 2,80 koruny na půllitr.

Pro hospody je klíčové, jak na současnou situaci zareagují zákazníci. Odliv hostů je tím, čeho se nyní hospodští podle průzkumu Prazdroje bojí nejvíce (30 procent z nich) a ruku v ruce s tím jde obava, že lidé budou méně utrácet (24 procent hospodských). „Strach majitelů a provozovatelů hospod, že lidé přestanou chodit na jídlo a pivo, je citelný. Ale začátek letošního roku černé scénáře rozptýlil. Na prodejích piva během prvních měsíců roku vidíme, že setkávání se s přáteli v hospodách je pro Čechy důležité a že nenechají „své“ podniky padnout. Věřím, že tento pozitivní sentiment bude pokračovat i v dalších měsících a naplno se rozvine se začátkem zahrádkové sezóny,“ říká obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Roman Trzaskalik.

Hospodské ale trápí také nedostatek personálu. Necelá pětina provozovatelů (18 procent) má obavu, že pohostinství už není pro zaměstnance tak atraktivní. Proto je téměř desetina majitelů a provozovatelů hospod (9,1 procent) rozhodnutá, že si sami znovu obléknou výčepní zástěru nebo budou pomáhat na place s obsluhou, aby situaci zvládli.

Současní hospodští, kteří na trhu zůstali i po nepřízních spojených s covidem nebo vysokou inflací, ale rozhodně nejsou těmi, kdo by házel flintu do žita. „Mnohem častěji než na jakákoli omezování podnikání sázejí na vylepšení a rozvoj svých služeb, což jim pomůže zachovat přízeň zákazníků a přivede nové. Novinky letos plánuje zavést téměř 21 procent hospod a restaurací,“ říká Roman Trzaskalik. Nejvíce z nich chystá změny v nabídce jídel a nápojů, další pak plánují pořádat speciální akce pro zákazníky nebo budou vylepšovat interiéry či exteriéry svých provozů včetně zahrádek.

Aktivním hospodským Prazdroj výrazně pomáhá. „Celková částka, kterou na podporu hospod v letošním roce máme připravenou, je zhruba 450 milionů korun. Jde o kombinaci investic do výčepního vybavení, sklenic, spolufinancování nových fasád nebo úpravu interiérů. Čím dál větší zájem pak je o naše propracované programy školení personálu i majitelů ve všech klíčových částech jejich podnikání. Hospodští si totiž uvědomují, že právě kvalita nabídky je to, co rozhoduje o zájmu hostů, a pozitivní příklady hospod, které prošly změnou, je v tom inspirují,“ vysvětluje Roman Trzaskalik.

Klíčovým prvkem pomoci Prazdroje je nejpropracovanější školící program pro hospodské a restauratéry v Česku nazvaný Pivní gastro akademie. Jde o intenzivní dvoudenní kurzy pro celé osádky restaurací a hospod. „Naživo majitele a provozovatele učí profesionálové z oboru vše od ekonomiky provozu přes aktuální gastronomické trendy, digitální marketing, vedení lidí až po další oblasti pro co nejlepší fungování restaurace. Výčepní personál pak prochází školením čepování a péče o pivo i komunikace s hosty. Kuchaři se školí v aktuálních kuchařských trendech, v praktických nácvicích vaření, ve skladbě menu a kalkulací jednotlivých jídel,“ říká Libor Jordán, který má v Prazdroji na starost rozvoj partnerských hospod a restaurací. Program vedou špičkoví profesionálové, kuchařskou část například Dominik Unčovský, vítěz národního kola nejprestižnější světové gastronomické soutěže Bocuse d’Or.

Projekt, za kterým stojí Plzeňský Prazdroj spolu s velkoobchodem makro ČR, má již sedmiletou historii. Za celou dobu jím naživo prošlo zhruba 450 hospod a restaurací, což představuje téměř 1400 profesionálů, kteří se pohybují v gastronomii. Výrazně akceleroval v době po covidu a nyní je o něj velký zájem. „Hospodští zjistili, že jim pomáhá reagovat na velmi rychlé změny na trhu – lidé teď totiž mnohem více zvažují, kde utratí své peníze, a vyžadují stále vyšší kvalitu služeb,“ doplňuje Libor Jordán. Program má prokazatelné výsledky. Po absolvování akademie hlásí hospodští zvýšení prodeje piva o zhruba 10 % (díky proškolenému výčepnímu), 10% úspory nákladů na jídla díky efektivnímu nakládání se surovinami a správně sestavenému menu a také o 23 % více fanoušků na sociálních sítích díky zlepšení digitální komunikace.

Skupina Kofola ČeskoSlovensko může koupit většinový podíl ve firmě Pivovary CZ Group, která vyrábí piva značek Holba, Zubr a Litovel. Může koupit také společnost Fontána, která na území Česka prodává alkoholické i nealkoholické nápoje. Transakci povolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval v tiskové zprávě.

„Spojení nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Rozhodnutí je pravomocné,“ uvedl úřad. Od prosince, kdy se spojením začal zabývat, zkoumal zejména podíly spojovaných firem na trhu s nealkoholickými nápoji i na trhu s pivem, a to jak ve velkoobchodním prodeji, tak v prodeji přímo do restaurací a hospod. Dospěl k závěru, že spojením firem ani na jednom z těchto trhů nebude narušena hospodářská soutěž.

Pivovary CZ Group jsou pátou největší pivovarnickou skupinou v Česku, svým loňským ročním výstavem plánovaly překročení 800 tisíc hektolitrů, z čehož více než třetina jde na export. V pivovarech v Hanušovicích, Přerově a Litovli zaměstnávají téměř 500 lidí.

Majitelem společnosti Pivovary CZ Group je společnost Moravská pivovarská, Kofola 100 procent akcií kupuje prostřednictvím firmy Pivovary Triangl. Společnost Pivovary Triangl byla založena letos v listopadu a sídlo má v Krnově na Bruntálsku, Kofola ČeskoSlovensko v ní má 51 procent, investiční skupina RSJ drží 29 procent a společnost Úsovsko 20 procent.

Kofola dříve uvedla, že nová akvizice jí umožní růst v dalším stabilním segmentu s exportním potenciálem a že i s ohledem na specifika pivního trhu zůstanou Pivovary CZ Group jejím samostatně řízeným pilířem. Do čela pivovarů nastoupí po dokončení akvizice jeden ze zakladatelů a provozní ředitel skupiny Kofola René Musila.

Kofola sídlící v Ostravě je jedním z nejvýznamnějších výrobců nealkoholických nápojů ve střední Evropě, má 11 výrobních závodů na pěti evropských trzích. K výrobkům firmy vedle stejnojmenného nápoje patří nápoje značek Rajec, Korunní, Ondrášovka, Kláštorná Kalcia, Jupí, Vinea nebo Semtex. Do skupiny patří síť UGO, český výrobce směsí z léčivých rostlin Leros, slovinská společnost Radenska a chorvatský výrobce minerálních vod Studenac. Kofola má více než 2000 zaměstnanců. Většinovým majitelem skupiny je společnost Aetos patřící rodině Samarasů a ostatním zakladatelům Kofoly, jimiž jsou akcionáři René Musila a Tomáš Jendřejek.