Novinky a zajímavosti ze světa piva

na 1.stranu

zprávy ze všech pivovarů

Když lidi pivo pochválí, je to nejlepší hodnocení, říká sládek z Plas

Publikováno:před 26 dnyZdroj:Plzeňský deníkAutor:Miroslava VejvodováPlasy

Zavítali do jsme do malého pivovaru v Plasích za sládkem Milanem Pillerem.

Vašnosta, Metternich, Felčar, Řeholník anebo třeba Nachmelenec. Řeč je o pivech. O pivech, která v malém Knížecím pivovaru v Plasích na Plzeňsku vaří sládek Milan Piller, který se pivovarskému řemeslu vyučil už před čtyřiceti lety. I když od té doby vystřídal řadu profesí, k vaření piva se před časem vrátil a dnes s pokorou v hlase říká, že stát se sládkem je vlastně poslání.

„Člověka to hlavně musí bavit a pivo musí vařit s láskou," vysvětluje. Důležité je však podle něj stále sledovat trendy. Pouze s ležákem dnes prý malý pivovar neuspěje. „Nutnost je mít výčepní pivo, pak ležák plzeňského typu a nějaký speciál. To už lidé vyžadují běžně. Dále jsou zde piva typu ALE či IPA anebo různá ochucená, letní svěží či pšeničná piva a další. Lidé rádi objevují nové chutě a přiznám se, že já sám také," popisuje Piller s tím, že v Plasích už celkově uvařili asi třináct druhů piv. Speciální druhy piv vaří také na Vánoce či Velikonoce, naposledy to bylo zelené pivo s příchutí kopřiv.

Plaský minipivovar je otevřený krátce, teprve od roku 2015, za tu dobu už si však získal své stálé odběratele, a majitel se dokonce rozhodl rozšířit kapacity z původního výstavu šestnácti set na cirka dva tisíce hektolitrů ročně. „Aby dnes pivovar uspěl, musí mít kromě skvělého piva i dobře zajištěnou prodejní strategii," říká s tím, že on se dnes z velké části věnuje právě i obchodu.

Hlavní rozdíl mezi malým a velkokapacitním pivovarem je podle něj v technologii výroby.

„V malých pivovarech se vaří klasicky metodou: varna, spilka, zakvašení, sklep, ležení, samozřejmě při přečerpávání piva a dodržování hlavního kvašení a dozrávání v oddělených nádobách, což je podstatné. Ve velkovýrobě se to dělá všechno do cylindrokónických tanků. Někdo to dělá dvoufázově, někdo jednofázově," vysvětluje sládek.

Piva z velkých pivovarů však nehaní. „Nutné je říct, že oni potřebují pokrýt opravdu velké objemy na našem i zahraničním trhu, což by při takové technologii, jakou používáme my, nebylo možné," pokračuje. Piva z malých pivovarů však považuje za kvalitnější, i když výroba je finančně náročnější.

A jaké je vlastně nejlepší hodnocení pro sládka? „Samozřejmě když lidi pivo pochválí. Pak jsem spokojený," usmívá se.

Gambrinus vypravil do ulic speciální tramvaj. Ptá se v ní Plzeňanů na názor

Publikováno:před 26 dnyZdroj:Plzeňský deníkGambrinus

Zvláštní tramvaj brázdí od včerejška ulice Plzně. Oděna do panoramatu Plzně a barev pivovaru Gambrinus cestující vyzývá, aby se podělili o své názory k lokálním tématům.

„Zajímá nás názor všech, co v Plzni bydlí nebo pracují, a právě prostřednictvím této tramvaje chceme zahájit diskuzi," říká Marek Dvořák z pivovaru Gambrinus s tím, že tramvaj Plzeňákům položí v průběhu roku několik otázek a se získanými odpověďmi zodpovědně naloží.

KAM NA NEJLEPŠÍ GAMBRINUS?
Jako první přijde v tramvaji na řadu otázka, o které můžete živě hlasovat do konce června. Pivovar totiž zajímá, do jaké hospody nejraději chodí Plzeňáci na dobře načepovaný Gambrinus. „Kde jinde, než v plzeňských hospodách by měl Gambrinus chutnat stejně dobře jako u nás v pivovaru? A jelikož se Gambrinus v našem městě čepuje v desítkách hospod, chceme vědět, v jaké pivařům chutná Gambrinus nejvíce. To abychom hospodu mohli za skvělé pivo odměnit," říká Marek Dvořák z pivovaru.

NAPIŠTE, CO SE VÁM LÍBÍ, A MŮŽETE VYHRÁT
Pokud se tedy necháte svézt pivní tramvají, neváhejte hlasovat. Uvnitř tramvaje budou k dispozici samolepky i vyznačené plochy, kam lze svá doporučení na oblíbené Gambrinus hospody lepit. A když už budete hospody chválit, vtipně komentovat anebo s ostatními diskutovat, můžete být i odměněni. Pokud totiž svůj příspěvek do diskuze v tramvaji vyfotíte a pošlete na emailovou adresu kamnagambrinus@denik.cz, můžete s pivovarem Gambrinus a Plzeňským deníkem v následujících devíti týdnech vyhrát. Ceny jsou zajímavé – poukázky na sudy plné Gambrinus 12 anebo party pro vás a přátele přímo v pivovaru. Takže: „Plzeňáci, kam v Plzni na nejlepší Gambrinus?"

Speciály a export aneb Co pomůže větší spotřebě piva?

Publikováno:před 26 dnyZdroj:Moravskoslezský deníkAutor:Petr Jiříček

Minipivovary z regionu odhadují, co by mohlo pomoci vyšší konzumaci piva, která za poslední roky stagnuje. Je ale nárůst spotřeby reálný?

Poslední výrazný nárůst spotřeby pivovary zaznamenaly v roce 2013. A právě to je podle zástupců některých minipivovarů v Moravskoslezském kraji období, kdy pivaři měli největší žně. Ty už podle nich přijít nemusejí.

„Nemyslím si, že spotřeba piva ještě někdy výrazně stoupne," tvrdí Radovan Koudelka z minipivovaru Zámek Zábřeh v Ostravě.

Podle něj se bude měnit spíše složení a druhy piv. „Zásadně se změnil poměr sudového a lahvového piva, které už zaujímá přes šedesát procent. Lidé také budou vyhledávat cestu k pivním speciálům, budou přicházet různé módní vlny, ale spotřeba neporoste," odhaduje jednatel zábřežského minipivovaru, který je také členem prezidia Českomoravského svazu minipivovarů.

EXPERIMENT A INOVACE
S jeho názorem, že cesta vede přes pivní speciály, souhlasí i Dušan Holý z Beskydského pivovárku v Ostravici. „Mezi spotřebiteli je čím dál větší skupina lidí, kteří chtějí zkoušet stále nové chutě a vůně, což velké pivovary nesplňují. Rostoucí spotřeba minipivovarů ještě nějakou dobu bude pokračovat, zřejmě dokud koncerny také nezačnou vařit speciály ve velkém. Přes inovace vede cesta vždy," myslí si Holý.

Netroufá si ale odhadovat, jestli by velké pivovary dokázaly přilákat zákazníky, kteří právě různorodé chutě a typy vyhledávají v regionech. „Navíc velký pivovar nemůže rychle měnit výrobní program, z týdne na týden vymyslet nové pivo a za měsíc ho mít na trhu," vysvětluje Radovan Koudelka, který svou teorii o stagnaci spotřeby opírá také o to, že dnešní doba, založená na zdravém životním stylu a omezování alkoholu, pivu také dvakrát nenahrává. „Jediný prostor vidím v exportu, což je spíše záležitost středních a velkých pivovarů."

OSTRAVAR V PRŮBĚHU ROKU ROZŠÍŘÍ SVÉ PIVNÍ PORTFOLIO
Právě na tyto dvě vyřčené cesty, tedy pivní speciály a větší export, hodlá nastoupit pivovar Ostravar, který v průběhu roku rozšíří své pivní portfolio ze dvou stabilních piv hned na osm. Premium a Original stabilně doplní dosud příležitostné značky Mustang, Černá Barbora a Velvet, a další tři speciály pivovar odhalí v průběhu roku, v němž chce pod mottem „Nás nezkrotíte" expandovat do celé republiky.

„Ostravar byl dlouhou dobu čistě regionální pivo, kterým sice svými hodnotami zůstane, ale rozhodli jsme se, že se s ním i kvůli zvýšení povědomí o značce vydáme i za hranice regionu do celé republiky," řekla Deníku manažerka značky Ostravar Zuzana Cieciotková.

Zda to třeba i spolu s rozšiřováním značkových hospod Radegastoven a Ostravaren pomůže větší konzumaci piva, ukáže čas.

Šlechta proti městům: Počátek velké války o pivo v českých zemích

Publikováno:před 26 dnyZdroj:100+1

Pivo bylo od středověku mimořádným obchodním artiklem, a tak není divu, že kvůli němu v roce 1516 vypukla mezi šlechtou a městy pivní válka.

Zpočátku mohl v královských městech v zemích Koruny české vařit pivo každý měšťan. Šlechtici a rytíři považovali zpočátku sladovnictví, vaření a šenkování piva za činnost škodlivou pro pověst rodu. Když ale seznali, že jde o jeden z nejpřednějších zdrojů příjmů, pomíjeli čistotu svých erbů a počali konkurovat městům.

Nekvalitní, leč povinné
Páni zřizovali na svých statcích, v poddanských městečkách a vesnicích nové pivovary, sladovny a šenky a vůbec se neohlíželi, že často porušují práva a výsady udělené městům. Nejčastěji porušovali právo mílové, jež ochraňovalo řemesla a živnosti v okruhu jedné míle, tedy necelého sedm a půl kilometru od hradeb měst, od nežádoucí konkurence.

Piva na panstvích nebyla dlouho kvalitní, ale páni si z toho nic nedělali. Nutili poddané k odběru svých špatných piv a navíc jim zakazovali prodávat obilí do městských pivovarů. Museli jej nejdříve nabídnout své vrchnosti. V Rozmlouvání člověka stavu rytířského s pánem Jeho Milosti o hospodářství a důchodech pivovarských říká pán: „Poddaní moji, všichni nikam pšenice voziti nesmějí než ke mně. Pivo od nikoho bráti nesmějí než ode mne. A kdo by pšenici do města vezl a pivo tam bral, hned mi musí jednu kopu grošův dáti.“
Válka o pivo

Roku 1516, když zemřel král Vladislav II., u nás vzplála hotová pivní válka. Páni a rytířstvo nejenže sedlákům nedovolovali odebírat pivo z městských pivovarů, ale dokonce ve městech pro čepování svých piv zřizovali šenky a krčmy. „Města však vidouce, an se jim tak veliká křivda a újma děje a sobě vespolek toho hořce sobě žalujíce, spikla se jednomyslně proti rytířům a pánům, z čehož vzniknutí strašlivé války, podobné oné z časů Žižkových, bylo se obávati. Tento strašlivý rozbroj mezi stavem panským a městským, které zemi české hrozil, šťastně přetrhlo několik moudrých a šlechetných pánů, jenžto učinivše mezi sebou a měšťany mír, tyto od tak násilného práva svého hájení odvrátili.“

Páni a rytíři se zavázali, že nebudou o výročních trzích vozit své pivo na prodej do města ani bránit poddaným v odběru piva z městských pivovarů. Po krátké době však šlechtici začali vařit i na prodej a začali s hostinskou živností. Panské pivovary byly vždycky dostatečně zásobené kvalitními surovinami a dřevem na topení a navíc využívaly lacinou pracovní sílu. Brzy tak předčily pivovary městské, které jim v konkurenčním boji nestačily. A bez války.

Budvar vítá nastupujícího ředitele Dvořáka pivnicí s novým designem

Publikováno:před 26 dnyZdroj:Lidovky.czAutor:Miroslav PetrBudvar

Do národního podniku nastupuje v pondělí nový ředitel Petr Dvořák. Pivovar ho vítá modernizovaným stylem restaurací, tedy konceptem, jaký Dvořák pomáhal zavádět už před lety ve Staropramenu.

Nový kabát, zavedená značka. Budějovický Budvar začal od základu inovovat svůj koncept značkových restaurací Budvarka. První dvě v novém designu zahájily provoz v domovských Českých Budějovicích, další se chystají. Do dvou let chce mít tento čtvrtý největší pivovar u nás nový koncept Original pivnice Budvarka v každém krajském městě.

Národní podnik takhle modernizuje svou dosavadní síť značkových restaurací In Loco a Budvarka, kterých má aktuálně po Česku jedenáct. „Po více než 20 letech jsme přistoupili k zásadní změně designu i celkového pojetí našich značkových restaurací. říká obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt.

Projekt přišel těsně před nástupem nového ředitele Budvaru Petra Dvořáka a v době, kdy všichni velcí konkurenti už využívají modernizované restaurace a v nich technologicky nejlepší způsob čepování piv jako svou úspěšnou marketingovou prezentaci, jakousi výkladní skříň.

Což platí zejména pro dvojku trhu Staropramen, který před 18 lety odstartoval v Česku dnes zřejmě nejúspěšnější restaurační koncept pivovarů – Potrefené husy. Shodou okolností právě u jejich zrodu Dvořák stál, tehdy ještě jako brand manažer značky Staropramen.

Načasování nových Budvarek s příchodem uznávaného marketingového odborníka, který dnes nastupuje na pozici nejvyššího šéfa Budvaru, je však jen náhodné. Podnik začal projekt připravovat ještě před zahájením výběrového řízení - za předchozího šéfa Jiřího Bočka, který koncem loňska kvůli zdravotním problémům rezignoval na funkci.

Úkol zní jasně – oživit prodej
První restaurací v moderním kabátu byl v březnu podnik v českobudějovickém hotelu Malý pivovar, oficiálním startem se ale minulý týden stala pro Budvar pětimilionová přestavba jeho vlastní pivnice v budově podniku, fungující od roku 1996.

Představitelé pivovaru uvádějí, že „hosté najdou v každé modernizované Budvarce dokonale ošetřené čepované pivo, jedinečnou českou gastronomii, profesionální a kvalitní servis a nadčasové prostředí moderní a zároveň tradiční pivnice.“ A přesně o tohle všechno jde ve všech značkových restauracích, ve kterých pivovary uplatňují svůj vliv.

Budvarky jsou výjimkou, ale často jde o formu franšízy, kde pivovar zajistí jednotný interiér, co nejčerstvější dodávky piva, dohlíží na jeho čepování, někde i doporučuje styl gastronomie, zajišťuje reklamu a propagaci celého konceptu, majitel zařízení za to pivovaru platí franšízové poplatky.

Pro pivovary je to jedna z mála možností, jak oživit prodej čepovaných piv a mít co nejvíce pod kontrolou úroveň a kvalitu prodeje. Odbyt piva v gastronomii, který je z hlediska ziskovisti pro pivovary výhodnější než dodávat pivo do obchodů, totiž vytrvale klesá. Loni se v českých hospodách, barech a restauracích prodalo pouze 39 procent celé domácí spotřeby piva.

Vzor Potrefená husa
Ale potvrzuje se, že ve značkových podnicích pivovarů naopak prodeje spíš rostou. „Stále registrujeme velký zájem nových franšízantů o náš koncept, ale ne všechny zájemce můžeme uspokojit. Koncept Potrefená husa je totiž svým charakterem určen pro větší města a ve většině z nich už jedna či dvě Potrefené husy fungují,“ říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací ve Staropramenu.

Potrefených hus už funguje po Česku na 30, pro menší města připravil v roce 2014 Staropramen další koncept, nazvaný Naše hospoda. Těch je v provozu 7, dvě nové se budují. Ve velkém rozjel sítě svých značkových restaurací i lídr trhu Plzeňský Prazdroj. Nejprémiovější sítí, určenou v první řadě pro značku Pilsner Urquell, jsou Pilsner Urquell original restauranty (PUOR), kterých už funguje 27.

Stejný počet hospod se registruje v síti Original 1869, která se zaměřuje na značku Gambrinus. Prazdroj ale také kontroluje už 32 Kozloven, 15 Radegastoven a 6 Excelent pubů.

Na vlastní značkové restaurace sázejí i další pivovary. Včetně Heinekenu, který pod názvem Šalanda ovládá v Česku už desítku restaurací a letos chystá dvě nové v Mělníku a pražském Karlíně. Kouzlo pivnic s dohledem nad čepováním vlastních piv objevují i menší pivovary. Například humpolecký Bernard už má u nás šest Bernard pubů a buduje další. Jiné pivovary, třeba Svijany, nemají vyloženě vlastní koncept restaurací, ale spolupracují s vybranými hostinskými na dodávkách piv a kontrolují kvalitu jejich čepování.

Češi pijí pivo raději doma. Změnit se to snaží Potrefená husa, Kolkovna a nově i Budvarka

Publikováno:před 27 dnyZdroj:Hospodářské NovinyAutor:Jan Prokeš

● Budějovický Budvar hodlá mít do dvou let svou hospodu v každém krajském městě.
● Vlastním provozovnám věří i ostatní hráči na českém pivním trhu.
●V hospodách přitom loni skončilo jen 39 procent jejich produkce.

V loňském roce opět narostl rozdíl mezi tím, kolik piva vypijí Češi doma a v restauracích. Podle analýzy Českého svazu pivovarů a sladoven v hospodách skončilo 39 procent produkce tuzemských pivovarů, v domácnostech 61 procent. České pivovary se s tímto trendem snaží bojovat a sázejí na síť vlastních hospod.

Posledním z nich je Budějovický Budvar, který vyhlásil plán otevřít do dvou let v každém krajském městě značkovou restauraci Budvarka. Státní podnik má od čtvrtka v Českých Budějovicích již dvě modernizované pivnice. Brzy se k nim přidají další v Praze, Zlíně nebo Liberci. "Po více než dvaceti letech jsme přistoupili k zásadní změně designu i pojetí našich značkových restaurací. Cílem bylo vytvořit moderní koncept pro náročného hosta a zároveň zachovat prvky tradiční pivnice," řekl obchodní ředitel Budvaru Robert Chrt.

Již 18 let buduje síť vlastních restauraci Potrefená husa pivovar Staropramen. "Každoročně naše restaurace navštíví přibližně tři miliony lidí, tržby navíc pravidelně rostou o zhruba pět procent," říká Jan Trochta, manažer značkových restaurací Staropramen. Podle něj o úspěchu konceptu svědčí i to, že jej začaly zkoušet také ostatní pivovary.

Počet Potrefených hus se v Česku v posledních letech pohybuje okolo třiceti. "Stále registrujeme velký zájem nových franšízantů o náš koncept, ale ne všechny můžeme uspokojit. Potrefená husa je totiž svým charakterem určena spíše pro větší města," dodává Trochta. Poptávku z menších měst chce Staropramen uspokojit projektem Naše hospoda. Tato síť se chce více zaměřit na nabídku piv a cenově dostupnějších jídel. Momentálně jich má pivovar sedm, kromě Prahy také v Pardubicích, Zlíně nebo Bratislavě.

Na síť hospod sází v Česku i Heineken, který zde vlastní pivovary Krušovice, Starobrno, nebo Březňák. Krušovický pivovar má v tuzemsku deset restaurací Šalanda, Březňák se zase snaží rozjet síť tankoven. Pivovar z Velkého Března však nechce provozovat klasické franšízy, hospody musí splnit pouze určité požadavky týkající se zejména interiéru. Březňák nebude hospody vlastnit, provozovatel může ponechat i její původní název. "Blíží se chvíle, kdy budeme mít tankové hospody i v Praze. Chceme, aby jich bylo co nejvíce a dovoz cisternou se tak vyplatil," řekl Michal Rouč, ředitel a vrchní sládek pivovaru.

Podobný přístup volí i Plzeňský Prazdroj v případě Kolkoven. Pivovar, který patří do japonské skupiny Asahi, poskytuje majiteli hospod licenci. V rámci ní musí splnit požadavky, které se týkají interiéru nebo oblečení obsluhy.

Kolkoven je nyní v Česku osm, z toho šest v Praze. Dvě jsou na Slovensku a jedna dokonce v Kazachstánu. Společnost o dalším rozšíření uvažuje, dojde k němu ale spíše až příští rok. "Cílem není masové rozšíření, pečlivě zvažujeme každou novou potenciální provozovnu, abychom zachovali jejich vysokou kvalitu," říká Jitka Němečková, tisková mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Se sítí restaurací nezkouší prorazit jen pivovary. S podobným nápadem přišla také Kofola. V roce 2015 otevřela v Praze restauraci NaGrilu, která zákazníkům nabízela rychlé jídlo, které však mělo být kvalitnější než z fastfoodu. Letos na jaře však výrobce limonády podnik zavřel. "Finančně to nevycházelo a rozhodli jsme se, že nebudeme tříštit síly a budeme se naplno věnovat našemu řetězci Ugo, který naopak dobře roste," uvedl v březnu pro Forbes šéf Kofoly Jannis Samaras.

V Česku se loni vypilo 16,4 milionu hektolitrů piva, což je o téměř 200 tisíc více než v roce 2015. Celkem tuzemské pivovary vyrobily rekordních 20,5 milionu hektolitrů, na export pak zamířilo 4,4 milionu hektolitrů piva.

Za Světoběžníkem do Příchovic

Publikováno:před 27 dnyZdroj:Liberecký krajU Čápa

Malé pivovary rostou v posledních letech jako houby po dešti, z čehož mají fanoušci piva velkou radost a velké pivovary naopak těžkou hlavu. Minipivovar, který vám dnes představujeme, je ale něčím zvláštní. V provozu je teprve od léta, ale už si stačil získat velkou popularitu – nabízí totiž dvanáctku Světoběžník JC. A kdo je onen Světoběžník?

Stačí napovědět, že pivovar najdete v areálu U Čápa v Příchovicích, v němž se nachází i rozhledna Maják a Muzeum Cimrmanovy doby, nové poutní místo milovníků divadla Járy Cimrmana. A tak spojení nového piva se jménem slavného rodáka z nedalekého Liptákova vyplynulo jaksi samozřejmě. Zvlášť když se tahle myšlenka zalíbila i lidem od Cimrmanů, vždyť konečně má Jára i vlastní značku piva.

Všechno tak do sebe báječně zapadlo a reakce hostů v restauraci U Čápa jsou více než pozitivní. Největší starostí pro pivovarníky tak zůstává, aby bylo Světoběžníka na čepu dostatek. Ať už jste fanoušci piva nebo abstinenti, jistě budete souhlasit s tím, že v Jizerských horách přibylo další lákadlo pro turisty a pro místní důvod ke spokojenosti s jejich krajem.

V soutěži Regionální potravina 2016 ocenila porota v kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje právě SVĚTOBĚŽNÍK JC CIMRMANŮV 12° SVĚTLÝ LEŽÁK. Získává tak certifikát Regionální potravina na dobu čtyř let.

Nový radler Zlatý Bažant Radler Jahoda - Rebarbora

Publikováno:před 27 dnyZdroj:České nápoje

Svetom radlerov jednoznačne hýbu inovácie. Líder na trhu - značka Zlatý Bažant - preto aj v tomto roku opäť prináša novú letnú alkoholickú príchuť v limitovanej edícii. Hitom tohto leta sa má šancu stať neobyčajná kombinácia chutí jahody a rebarbory. Zlatý Bažant Radler Jahoda – Rebarbora v sebe snúbi osviežujúce chute z kuchyne našich starých mám a najobľúbenejšie slovenské pivo Zlatý Bažant. Výsledkom je svieži nápoj s nízkym obsahom alkoholu 1.8 % a jedinečným chuťovým profilom. Zlatý Bažant Radler Jahoda – Rebarbora bude v limitovanej edícii dostupný ako letné doplnenie portfólia alkoholických radlerov značky Zlatý Bažant.

Po úspechu minuloročnej limitovanej edície Zlatý Bažant Radler Bylinky by bolo prekvapením, ak by sa Zlatý Bažant nepokúsil o ďalšiu zaujímavú inováciu v segmente alkoholických radlerov. „Pri výrobe tohtoročnej letnej novinky sme sa opäť inšpirovali receptami našich babičiek a mamičiek. Tentoraz sme vychádzali z kulinárskych variácií, ktoré sú mnohým známe skôr z oblasti koláčov či zaváranín, pričom sme si vybrali jahody a rebarboru. Osviežujúci chuťový profil nápoja ešte dotvára prírodná limetková šťava,“ hovorí Matúš Benža, brand manažér značky Zlatý Bažant Radler.

Rovnako ako všetky radlery z dielne značky Zlatý Bažant, aj Zlatý Bažant Radler Jahoda – Rebarbora je vyrobený z čisto prírodných ingrediencií, bez konzervantov a umelých farbív, na báze piva Zlatý Bažant. Novinka z hurbanovského pivovaru poteší všetkých, ktorí hľadajú nízkoalkoholické osvieženie s neobyčajným charakterom a originálnou chuťou. Limitovaná edícia Zlatý Bažant Radler s príchuťou Jahoda - Rebarbora je dostupná na trhu od konca apríla 2017 až do vypredania zásob v plechovkovom balení s objemom 0,5l. Odporúčaná cena nápoja pre maloobchodné siete je 0,89 EUR.

Tohtoročná letná novinka je ďalším potvrdením líderskej pozície značky Zlatý Bažant na trhu s radlermi, ktorú zastáva už od otvorenia tejto kategórie na Slovensku v roku 2011. Na začiatku tohtoročného marca rozšíril Zlatý Bažant Radler svoje portfólio nealkoholických radlerov o Zlatý Bažant Radler 0,0% Citrón Light so zníženým obsahom cukru o 30 %. Len o pár týždňov na to uviedol ďalšiu nealkoholickú novinku - modernú a originálnu príchuť Zlatý Bažant Radler 0.0% Broskyňa – Bazalka. Široké portfólio radlerov značky Zlatý Bažant tak v súčasnosti tvoria tri príchute radlerov s obsahom alkoholu do 2%, štyri príchute radlerov úplne bez obsahu alkoholu a aktuálna limitovaná edícia Zlatý Bažant Radler Jahoda – Rebarbora.

Pivařova běžecká termínovka pro rok 2017

Publikováno:před 27 dnyZdroj:RUNGO.czAutor:Filip Grusz

Běhat, popíjet pivo a trávit čas s přáteli. Mnohým z vás to možná zní jako popis ráje, ale nebojte, je na dosah i v pozemském světě. Stačí si vybrat některou z akcí, které pivo i běh spojují dohromady, a vyrazit. Vybrali jsme pro vás ty, které nás zaujaly.

Pivo a běh jsou mnohdy spojeny více, než si myslíme. „Pivo je nejlepší ionťák,“ říká se. Nabídnou vám ho ostatně v cíli většiny závodů. S nadsázkou lze říct, že lístek na pivo a párek je součástí startovních balíčků stejně jako spínací špendlíky a startovní číslo. U delších trailových závodů se plechovka piva objevuje jako standardní občerstvení.

Jelikož jsou pivaři značně vynalézaví a svou vášeň pro „jedno orosený“ neopouštějí ani při oblíbeném sportu, vznikla spousta pivních běhů, pivních mílí, pivochodů a podobně. Z termínovky pro rok 2017 vybírám následující závody:

13. května 2017 Pražská relativní desítka (Praha)
Závod se sloganem „nechceme přilákat sportovce k alkoholu, ale alkoholiky ke sportu“ se běhá na čtyři okruhy a v každém z nich může závodník vypít jedno pivo. Za každý vypitý půllitr se odečítají od výsledného času tři minuty (maximálně 12 minut), proto relativní desítka. Výsledný čas je korigován na ideální běžeckou váhu 70 kilogramů. V rámci akce je pořádán i doprovodný závod pro děti.

červen 2017 MS v běhu z Dlouhé Třebové do Řetové
Svůj sací reflex můžete otestovat rovnou na mistrovství světa kousek od Ústí nad Orlicí. Běží se z Dlouhé Třebové do vesničky Řetová. Celá trať měří bezmála čtyři kilometry a je nutné cestou vypít dva lahváče. První pivo na vás čeká asi po 700 metrech a další po dvou kilometrech. Zvracení je zakázáno, trasa vede převážně po pěšinách mimo silnice. Mistři světa fasují putovní tuplák s logem závodu.

červenec 2017 Pivní maraton (Kladno)
Tento rok se bude konat už jubilejní dvacátý ročník pivního maratonu. Koná se přímo na kladenském stadionu Sletiště. Muži musí uběhnout nejdříve jeden kilometr, poté vypít čtyři piva (co pivo to pomyslných 10 kilometrů maratonu) a na závěr uběhnout 1,195 kilometru. Ženy mají zdolat poloviční porci kilometrů i piv. Tady vyhrává prostě ten, kdo do sebe dokáže co nejrychleji naklopit čtyři lahváče. O běžecké schopnosti jde až ve druhé řadě. Pokořitel traťového rekordu se honosí titulem Hovado, na který jsou majitelé pyšní. Na Kladně bývá každý rok veselo.

5. srpna 2017 Memoriál Vladimíra Černohorského (Kostelec nad Černými Lesy)
Je to etapový běh z pivovaru do pivovaru. Minulý rok byl závod pořádán jako nultý ročník na zkoušku a pro stanovení prvního rekordu trati, který činí 3:52:38. Pro milovníky malých pivovarů je tahle štafeta snad povinností. Celkem se běží čtyři úseky: Černokostelecký pivovar - SK Babice (15 kilometrů), zde není pivovar, ale zase je možné prohodit pár slov s fajn lidmi ze zavedeného atletického oddílu. Druhý úsek směřuje z Babic do pivovaru v Dolních Počernicích (16 kilometrů). Třetí část vede z Počernic do pivovaru Kolčavka (11 kilometrů) a poslední úsek z Kolčavky do Únětického pivovaru (18 kilometrů). Na všech stanovištích se při předávce pije. Celou trať lze absolvovat jako jednotlivec nebo v menších než čtyřčlenných týmech.

30. září 2017 Pochodoběh (Kostelec nad Černými Lesy)
Pravděpodobný vrchol pivní sezóny pro opravdové ultratrail štamgasty. Závod nese oficiálně název „Z pivováru do pivováru aneb Svatováclavský pochodoběh o pohár pivovarských květoborců“. Kostelečtí pivovarníci vyznačí v okolí trasu na 21 nebo 42 kilometrů, po níž si dvou až čtyřčlenný tým nese na zádech sud piva o objemu 30 piv, úkolem je vypít ho na předem stanovených občerstvovačkách a po svých dorazit do cíle. Pro netrénovaného jedince (čti abstinenta) je to obtížné asi jako Western States 100 pro neběžce.

14. října 2017 Běžecká pivní štafeta (Praha)
Stejně jako P.R.D. (tedy Pražskou relativní desítku) i její podzimní alternativu pořádá běžecký oddíl neambiciozních běžců. Na trati se postupně vystřídají tři členové štafety. Každý běží jednu míli a pije jedno pivo, jako štafetový kolík slouží právě lahev piva. Štafeta se předává cinknutím prázdné láhve o plnou dalšího běžce. Z morálního kodexu oddílu si vypůjčím pravidlo, které ilustruje náladu celé akce: „Nepodlehni pokušení předběhnout soupeře za cenu ztráty úsměvu.“

Pokud se budete nějakého závodu účastnit, pamatujte na coubertinovské „není důležité vyhrát, ale udělat si žízeň“.

Proč chce do Dudáku? Žene ho návrat k oboru, který má rád

Publikováno:před 28 dnyZdroj:Strakonický deníkAutor:Petr ŠkotkoDudák

I když se zpočátku zdráhal, souhlasil budoucí ředitel obchodu strakonického pivovaru Martin Man z Humpolce s rozhovorem ještě před nástupem do své funkce 2. května.

Ale jen s podmínkou, že focení zatím odložíme. „Víte, chci se nejdříve seznámit s lidmi, se kterými budu pracovat. Bylo by dobré, aby mne poznali nejdřív osobně a ne z novin. Přišlo by mi to vůči nim tak trochu nefér,“ řekl. Takovému přání lze vyhovět, aniž by utrpěla čest novin i pivovaru.

Ve výběrovém řízení bylo 22 uchazečů. Podle slov členů představenstva pivovaru jste byl se svojí prezentací jednoznačně nejlepší. takže s čím jste šel do výběrového řízení?
V první řadě s pocitem, že tohle je pro mne ta pravá výzva. Chci nadále pracovat v oboru, chtěl bych se podílet na dalším rozvoji strakonického pivovaru.

Máte tedy už nějaké svoje představy a cíle? V čem má podle vás pivovar slabiny?
Tohle bych si, s dovolením, zatím nechal pro sebe. Oficiálně nastupuji 2. května a rád bych svoje představy řekl sám, ne přes noviny. Kromě toho se s pivovarem zatím seznamuji.

To musím respektovat. Ale zeptám se jinak. Jaká může být jeho deviza?
Když jsem se po výběrovém řízení rozhodoval, zda nabídku přijmu, rozjel jsem se do Strakonic. Navštívil jsem některé restaurace včetně „vlajkové tankové lodi“ Jiskry, koupil jsem si lahvovou produkci, a poctivě konzumoval a ochutnával (smích). Myslím, že velkou devizou je kvalita.

Když zmíníme vaše předešlá působiště, objeví se pivovar Bernard nebo Staropramen. A tam k poslednímu březnu odešel bývalý ředitel Dudáku Marek Pohanka. Je v tom spojitost? Víte o možnosti pracovat v Dudáku od něj?
Vůbec ne! Konkurz do Dudáku jsem objevil klasickou cestou přes webový portál nabízející práci. Navíc moje poslední působiště nebylo ve Staropramenu. Pracoval jsem jinde.

Můžete prozradit kde?
Bylo to zcela mimo pivovarnictví. Více bych neprozrazoval.

Jaké pivo pijete? Máte oblíbenou značku?
Zkuste hádat.

Nevím. Plzeň?
Ne, Staropramen. Tedy zatím. Není možné pracovat v pivovaru a říkat, že pijete jiné pivo. Musíte mít ke svému produktu vztah.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.28.05.2017 08:354.997/4.997