Novinky a zajímavosti ze světa piva

Do nového ležáckého tanku ve sklepě Budvaru se vejde skoro půl milionu piv

Publikováno:před 3 dnyZdroj:ZVU STROJÍRNY, a.s.Autor:Karolína VejrychováBudvar

Společnost ZVU STROJÍRNY, významný tradiční český dodavatel zařízení a technologií pro chemický, potravinářský a energetický průmysl a člen SAFICHEM GROUP, přední průmyslové skupiny, ukončil expedici 24 kusů ležáckých tanků o objemu 2100 hektolitrů a deseti 244 hektolitrových tanků jako součást komplexní dodávky pro Budějovický Budvar n.p. Celková hodnota kontraktu činí více než 100mil. Kč.

Společnost ZVU STROJÍRNY je tradičním dodavatelem velkých pivovarů tak zvaně na klíč. Mezi významné realizace z posledních let patří výstavba a zprovoznění třech velkých pivovaru v Gruzii (výstav od 400.000hl/rok do 700.000hl/rok), pivovaru v Etiopii (výstav 600.000hl/rok) nebo výstavba středně velkého pivovaru v Albánii (výstav 100.000hl/rok).

Kromě dodávek do pivovarnického segmentu ZVU STROJÍRNY dodávají zařízení pro cukrovary postavené původním národním podnikem ZVÚ s.p., zejména v zemích bývalého sovětského svazu, ale např. i v Iránu. Významné jsou i dodávky pro petrochemický průmysl například do Iráku nebo Ruska.

ZVU STROJÍRNY spolupracovaly na dodávce ležáckých tanků s další společností ve skupině SAFICHEM GROUP, a to se společností PACOVSKÉ STROJÍRNY. PACOVSKÉ STROJÍRNY jsou tradičním výrobcem malých pivovarů.
Ve středu 9. května začal transport vyrobených tanků ze ZVU STROJÍRNY do pivovaru Budvar. Na místě pak byly první dodané tanky ihned jeřábem o nosnosti 350 tun umístěny do objektu ležáckého sklepa, který je součástí nové chlazené haly. Nerezové tanky jsou přes 14 metrů dlouhé a jejich průměr je téměř pět metrů. Doprava z Hradce Králové je zajištěna kamiony s návěsem, trvá přibližně 12 hodin a řidiče po cestě nečeká žádné významné dopravní omezení. Se zahájením zkušebního provozu je počítáno v průběhu záři letošního roku.

„Jsme rádi, že jsme měli možnost dodat ležácké tanky pro národní podnik takového věhlasu, jako je Budějovický Budvar. Nicméně hodně práce nás ještě čeká, než se podaří nádoby propojit a celý soubor zprovoznit“, řekl Ing. Lumír Al-Dabagh, generální ředitel ZVU STROJÍRNY, a.s.

„Pro představu, celková nově instalovaná kapacita činí 10,5 milionů půllitrů piva – tj. 1 pivo na obyvatele ČR. Dnešním dnem je kompletně dodána nejnákladnější část projektu, v dalších měsících bude probíhat montáž potrubních propojení a systém řízení“ řekl ředitel obchodní divize Ing. Martin Kovář.

„Vzájemná spolupráce se společností ZVU STROJÍRNY, a.s., je velmi dobrá. Dosavadní průběh dodávky a montáže nových ležáckých tanků probíhá bez problémů, a to včetně náročné koordinace s poměrně složitou stavbou nad stávajícím ležáckým sklepem přímo uprostřed pivovaru, který i v průběhu výstavby funguje bez omezení výkonu. Předpokládáme, že v září naplníme nové tanky pivem, kterým si už na Vánoce budeme moci společně připít“, řekl Adam Brož, sládek pivovaru Budějovický Budvar n.p.

ZVU STROJÍRNY, a. s. je moderní česká společnost s více než 145letou tradicí strojírenské výroby. Vyrábí a dodává kompletní technologická zařízení pivovarů a cukrovarů a zajišťuje i veškeré další činnosti vedoucí k předání investičního celku na klíč. Vyrábí zařízení pro chemický, petrochemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, pro klasické i jaderné elektrárny a příbuzné obory. Společnost ZVU STROJÍRNY, a.s. patří do přední průmyslové skupiny SAFICHEM GROUP.
www.zvustrojirny.cz

SAFICHEM GROUP je skupina společností působící ve sféře inženýringu v chemickém, petrochemickém a vodohospodářském průmyslu, ve strojírenském a farmaceutickém průmyslu, v oblasti obnovitelných zdrojů a v oboru realit. Prostřednictvím svých členů vyvíjí obchodní aktivity na všech kontinentech.
SAFICHEM GROUP má ústředí v Curychu, ve Švýcarsku. Společnosti náležící do skupiny SAFICHEM GROUP mají sídla v Evropské
unii a zaměstnávají okolo 1 400 zaměstnanců.

Stručná rekapitulace po 5leté činnosti pivního portálu „České pivo - České zlato“

Publikováno:před 13 dnyZdroj:České pivo - České zlato

Během těchto 5 let se pivní portál rozšířil o další nedílné součásti - webovou interaktivní mapu českých pivovarů, mobilní aplikaci „České pivovary do kapsy“ pro Android i iOS a aplikací „Pivobook“ na sociální síti Facebook.

● Databáze českých pivovarů obsahuje celkem 641 funkčních (průmyslových, létajících, školních, minipivovarů), připravovaných i zaniklých pivovarů (od roku 1970).

● Databáze českého zlata čítá přes 6500 českých piv, a to vařených jak celoročně, tak i sezónně, svátečně nebo jinak příležitostně.

● V přehledu pivních informací a novinek najdete na pivním portálu přes 6200 zpráv.

● „Pivobook“ získal přes 1800 lajků a obdobným počtem je i sledován.

● Na pivním portálu můžete v různých sekcích shlédnout přes 7700 fotografií pivovarů a jejich zařízení. Vedle pivovarů se na jejich pořízení a poskytnutí podílelo i několik dalších pivních nadšenců, s jejichž souhlasem jsou fotografie publikovány. Poděkování za jejich vstřícnost je vyjádřeno v sekci 'Poděkování'.

● Prezentaci svého pivovaru ověřilo a následně schválilo již 225 vlastníků nebo zástupců pivovarů. Seznam těchto pivovarů s poděkováním za jejich ochotu je uvedeno v sekci 'Poděkování'.

● Každý den navštíví pivní portál přes 500 návštěvníků z jedinečné IP. Mobilní aplikace zaznamená každý den skoro 1000 relací.

Děkujeme všem návštěvníkům za jejich přízeň a doufáme, že Vám budou součástí našeho pivního projektu i nadále pomáhat při poznávání českých pivovarů a při Vašich cestách za českým zlatem.

České pivo - České zlato  Ѵ©2013-2018,  Zdeněk Vokoun

Dalešický pivovar se rozrůstá. Posouvá se mezi průmyslové

Publikováno:před 11 hodinamiZdroj:Týden.czAutor:ČTKDalešice



Pivovar v Dalešicích na Třebíčsku letos po více než 15 letech, kdy je znovu v provozu, překročí hranici výstavu pro minipivovary, a posune se tak mezi menší průmyslové pivovary. Jeho výstav se přiblíží 12 tisícům hektolitrů. Hranice pro minipivovary je do 10 tisíc hektolitrů ročně. Za růstem jsou investice z minulých let a také větší odbyt piva ve velkých městech, řekl ČTK Marek Tichý.

Většinovým vlastníkem dalešického pivovaru je společnost Archatt, která se zabývá renovací památek. Architekti se k pivovaru dostali náhodou, když v Dalešicích dělali opravy kaple. Na dražbu starého pivovaru, který většina Čechů zná z filmu Postřižiny, šli ze zvědavosti, novému vlastníkovi chtěli nabídnout své služby. Nikdo ale koncem 90. let minulého století o zchátralý pivovar neměl zájem, tak jej architekti koupili za 370 tisíc korun. Na renovaci ale dali několik desítek milionů korun a například varnu už mají třetí.

Růst výstavu podle Tichého souvisí s kvalitou, posledními rekonstrukcemi a poptávkou zejména v Brně, kam směřuje většina výstavu. Dodávky míří například do sítě hospod Zelená kočka. Pivovar letos chce otevřít vlastní hospodu i v Praze, tím se jeho odbyt zvýší.

"Naše maximální kapacita po přestavbě a letošních investicích do ležáckých tanků je 15 tisíc hektolitrů. Dál se už nedostaneme, není, kam se rozšiřovat. Rezervu si musíme nechat pro Prahu a pro pivovarský dům v Brně, takže letos prodáme asi 12 tisíc hektolitrů," uvedl Tichý.

Pivovar byl v Dalešicích od konce 16. století. Pivo se tam vařilo až do roku 1977. V květnu roku 1980 prožil objekt patrně nejslavnější období své historie. Exteriéry i interiéry využil režisér Jiří Menzel při natáčení slavného filmu Postřižiny na motivy povídek Bohumila Hrabala s Jiřím Schmitzerem a Magdou Vašáryovou v hlavních rolích. Některé části filmu byly natáčeny taktéž v městečku Počátky a v pivovaru ve Studené. V 90. letech minulého století však vypadala budoucnost pivovaru špatně. Střídali se majitelé, objekt chátral, zarůstal náletovými dřevinami, byl zdrojem stavebního materiálu i terčem vandalů. Zchátralý pivovar se pak podařilo zrenovovat a v roce 2002 v něm obnovit výrobu piva. Jeho nádvoří žije v letní sezoně kulturou a společenskými akcemi.

Minipivovarů přibývá, brněnská skupina Czech Craft Beers plánuje zdvojnásobit výrobu

Publikováno:před 14 hodinamiZdroj:E15.czAutor:ČTK

Brněnská pivovarská skupina Czech Craft Beers letos ve svých dvou minipivovarech dohromady více než zdvojnásobí výrobu. Z loňských zhruba 2500 hektolitrů se chce posunout až na 6000. Je za tím zejména větší odbyt značky Moravia, řekl vrchní sládek skupiny Jan Grmela.

Pivo značky Moravia, které navazuje na historickou značku a velkopivovar z dob první republiky, letos bude tvořit asi dvě třetiny výstavu. K tomu má skupina ještě pivovar na svrchně kvašená piva Lucky Bastard. "Jsme příjemně překvapeni, že hospodští už začínají chápat, že to není jen o tom dostat peníze od pivovaru a otevřít si zahrádku se stoly. Je to trochu už i o tom, že zákazník přijde kvůli určitému pivu, ne jen prostě do hospody," uvedl Grmela. Počet minipivovarů v republice i na jižní Moravě a Brně stále roste. V celém státě je kolem 400 minipivovarů, na jižní Moravě kolem 50 a v samotném Brně a okolí asi desítka provozů.

"Trh už někde začíná stagnovat, ale ještě poroste. Dle mého osobního odhadu tu může být klidně 600 nebo 700 minipivovarů v celém Česku. Největší růst bude v segmentu restauračních pivovarů, které vaří jen pro svou hospodu," míní Grmela Podle něj je Brno specifické tím, že zákazníci si už před delší dobou zvykli hledat dobré pivo. "Lidé se nebojí ochutnávat nové věci, proto je i pro nás mnohem jednodušší dostávat se do hospod, kde byla už nějaká zavedená značka," uvedl Grmela. Skupina Czech Craft Beers, jejímž hlavním majitelem je bývalý basketbalista Martin Šibal, produkuje nyní devět druhů piv, z toho pět v pivovaru Lucky Bastard a čtyři z Moravie. "Poslední přibyvší je světlá jedenáctka Punkevní světlá, což je odkaz na region, kde dříve Moravia působila, konkrétně na Rájec-Jestřebí, kde byl pivovar, který byl součástí skupiny Moravia," uvedl Grmela. Czech Craft Beers nyní zaměstnává osm lidí. O rozšíření sice uvažuje, ale bude to prý až záležitost dalších let. "Nejdříve roku 2020," dodal Grmela.

Skupina Czech Craft Beers letos zhruba zdvojnásobí výrobu

Publikováno:před 15 hodinamiZdroj:Průmyslová automatizaceAutor:ČTK

Brněnská pivovarská skupina Czech Craft Beers letos ve svých dvou minipivovarech dohromady více než zdvojnásobí výrobu. Z loňských zhruba 2500 hektolitrů se chce posunout až na 6000. Je za tím zejména větší odbyt značky Moravia, řekl ČTK vrchní sládek skupiny Jan Grmela.

Pivo značky Moravia, které navazuje na historickou značku a velkopivovar z dob první republiky, letos bude tvořit asi dvě třetiny výstavu. K tomu má skupina ještě pivovar na svrchně kvašená piva Lucky Bastard. "Jsme příjemně překvapeni, že hospodští už začínají chápat, že to není jen o tom dostat peníze od pivovaru a otevřít si zahrádku se stoly. Je to trochu už i o tom, že zákazník přijde kvůli určitému pivu, ne jen prostě do hospody," uvedl Grmela.

Počet minipivovarů v republice i na jižní Moravě a Brně stále roste. V celém státě je kolem 400 minipivovarů, na jižní Moravě kolem 50 a v samotném Brně a okolí asi desítka provozů. "Trh už někde začíná stagnovat, ale ještě poroste. Dle mého osobního odhadu tu může být klidně 600 nebo 700 minipivovarů v celém Česku. Největší růst bude v segmentu restauračních pivovarů, které vaří jen pro svou hospodu," míní Grmela

Podle něj je Brno specifické tím, že zákazníci si už před delší dobou zvykli hledat dobré pivo. "Lidé se nebojí ochutnávat nové věci, proto je i pro nás mnohem jednodušší dostávat se do hospod, kde byla už nějaká zavedená značka," uvedl Grmela.

Skupina Czech Craft Beers, jejímž hlavním majitelem je bývalý basketbalista Martin Šibal, produkuje nyní devět druhů piv, z toho pět v pivovaru Lucky Bastard a čtyři z Moravie. "Poslední přibyvší je světlá jedenáctka Punkevní světlá, což je odkaz na region, kde dříve Moravia působila, konkrétně na Rájec-Jestřebí, kde byl pivovar, který byl součástí skupiny Moravia," uvedl Grmela.

Czech Craft Beers nyní zaměstnává osm lidí. O rozšíření sice uvažuje, ale bude to prý až záležitost dalších let. "Nejdříve roku 2020," dodal Grmela.

Olomoucký Beerfest: pivo a koncerty přilákaly tisíce lidí

Publikováno:před 17 hodinamiZdroj:Olomoucký deníkAutor:Barbora Burešová

Od čtvrtku až do sobotní noci zaplnil Korunní pevnůstku největší pivní festival v republice. Sedmnáctý ročník olomouckého Beerfestu si nenechaly ujít tisíce návštěvníků. Na čepu byla piva z více než třiceti pivovarů.

„Ochutnáváme hlavně různé speciality z minipivovarů. K těm se v běžné hospodě nedostanete, a tady je úžasný výběr a všechno na jednom místě. Škoda, že je to jen jednou za rok,“ zhodnotil návštěvník Radek Vondrák, který na festival přijel s přáteli.

Na pódiu se vystřídaly hvězdy československé hudební scény, své hity v průběhu tří dnů zahrály kapely Žlutý pes, Horkýže slíže, Desmod, Mig 21, Mandrage, Walda Gang, Olympic a mnohé další.

Jedno pivo pro cyklisty nebo vodáky? Část poslanců je pro

Publikováno:před 17 hodinamiZdroj:Česká televizeAutor:ČT24

Někteří poslanci a senátoři se snaží o prolomení nulové tolerance alkoholu. Jedno až dvě piva by si podle nich mohli dát cyklisté na stezkách nebo vodáci na plavidlech bez motoru. Proti se ale staví řada odborníků a ministerstvo dopravy. Upozorňují na to, že každá třetí nehoda cyklistů je pod vlivem alkoholu a na řekách ročně utone až dvě stě lidí – a u zhruba čtyřiceti procent z nich sehrává roli alkohol.

Kánoe, nafukovací čluny, ale i pramice nebo šlapadla – zábava na vodě, kterou má řada vodáků i přes zákaz spojenou s pitím alkoholu. Jenže jim za to hrozí až stotisícikorunová pokuta. Mnoho lidí na šlapadlech na Vltavě to vůbec neřeší a pivo si dají.

„Dává to takový falešný pocit jistoty na vodě a o to víc tato individua požívají alkohol. Mnohdy se setkáváme s posádkami, které vypadávají v opilosti z lodí,“ říká instruktor Vodní záchranné služby Jan Sedláček.

Udržet stabilitu na motorové lodi může být však problém i pro střízlivého člověka, natož pro opilého. Některé půjčovny pití alkoholu na šlapadlech i pramicích zakazují, zájemce o loď na to upozorňují i cedule. „Máme alkohol-tester, tak jim dáme dýchnout, na to máme právo, a když nadýchají, tak samozřejmě nejdou,“ konstatuje zaměstnankyně půjčovny lodí v Praze Dominika Malerová.

Jedno pivo podle části poslanců nevadí
Skupina padesáti poslanců chce pro vodáky změnu. Tolerovat by se podle nich mělo jedno pivo. „U vodáků u bezmotorových plavidel není tak velké společenské ohrožení, abychom je museli sankcionovat,“ říká Lukáš Bartoň (Piráti).

Kapitáni lodí ale mají jiný názor. „Stačí trochu alkoholu a ten člověk bude mít jiné reakce, třeba změní směr. A jedou mi přímo před příď a mně trvá deset vteřin, než dokážu loď zastavit,“ vysvětluje jeden z kapitánů Daniel Hagen.

Proti poslaneckému návrhu se postavil i kabinet v demisi. Premiér však změny chce. „Lidi mají chuť na pivo v nějaké rozumné míře, a proto si myslíme, že to chceme předložit v akceptovatelné formě,“ říká premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Co a kdo by měl udělat, ale premiér neřekl. Ministr dopravy v demisi Dan Ťok (za ANO) prolomení nulové tolerance v dopravě zásadně nepřipouští. Podle něho opilí vodáci působí problémy.

Třeba jeden z rybářů nadýchal při loňské kontrole přes jedno promile. Dalšího rekordmana má Státní plavební správa – měl 2,18 promile a stálo ho to osm tisíc korun. A nebyl jediný, případů jsou desítky.

O prolomení nulové tolerance se teď snaží i senátoři. Podle nich by si lidé na kolech na cyklostezkách mohli dát jednu skleničku vína nebo dvě desetistupňová piva. Senátní návrh teď řeší výbory, ten poslanecký má namířeno do prvního čtení.

Hospodští hodnotí rok zákazu kouření: zmizeli štamgasti a pije se méně

Publikováno:včeraZdroj:iDNES.cz

Protikuřácký zákon platí už rok a pražské hospodské připravil především o štamgasty, čímž se snížilo také množství vypitého piva. Zatím není jasné, zda se do ulic v Praze 1 vrátí antikonfliktní tým, který usměrňoval hlučné kuřáky před restauracemi. Někteří poslanci chtějí zákon zmírnit.

„Už nejsme hospoda, ale restaurace,“ hodnotí po roce platnosti takzvaného protikuřáckého zákona svoje podnikání Radek Smejkal.

Jeho podnik U Žíznivého jelena na Smíchově měl před zavedením zákona, který loni v květnu zakázal kouření v restauracích a hospodách, dvojí klientelu. Do suterénu, který byl kompletně nekuřácký, chodili lidé hlavně na jídlo. V horní části sedávali štamgasti většinou s pivem a cigaretou.

A právě o ně podnik po zákazu přišel. „Od té doby jsme tu ty lidi v podstatě neviděli. A získávat novou klientelu je hodně těžké,“ konstatuje Smejkal.

Hospoda podle něj přišla asi o třetinu tržeb a ubylo také vytočeného piva. Největší propady podnik pocítil v lednu, únoru a v březnu. Kvůli úzkému chodníku a rušné silnici kuřáci rezignovali i na kouření před hospodou.

Podobně hodnotí rok bez kouření i další pražští restauratéři. Například v baru Original Gambrinus v Praze 5 meziročně klesly tržby z prodeje alkoholu asi o třicet procent. Stálí hosté přestali chodit také do restaurace Na Michelské. „Výtoč piva se nám snížila asi o patnáct procent a tržby celkem poklesly o deset procent,“ komentuje dopady zákona provozovatel restaurace Jan Damča.

Svaz pivovarů proti ministrovi
Zkušenostmi hospodských proto argumentují i někteří poslanci a senátoři, kteří nyní navrhují zmírnění zákazu kouření. Návrh změny zákona teď leží v Poslanecké sněmovně a čeká na projednání.

Prosazuje ho například Český svaz pivovarů a sladoven, podle kterého kvůli zákazu meziročně poklesla spotřeba čepovaného piva, a lidé si častěji kupují pivo v lahvích nebo plechovkách na doma.

„Nůžky mezi spotřebou piva v restauracích a baleného piva se rozevírají stále více. Aktuálně tento poměr činí už 38 ku 62 procentům,“ říká ředitelka svazu Martina Ferencová. Češi podle ní loni vypili o pět litrů piva na hlavu méně než v roce 2016.

To potvrzuje smíchovský pivovar Staropramen. „Zavedení protikuřáckého zákona mělo negativní vliv na spotřebu piva nejen v Praze. První vlna propadu se loni týkala podniků, které nemají letní zahrádky, a nastala ihned po zavedení zákona. Druhá vlna přišla na podzim se zavřením letních zahrádek, které byly posledním místem, kde se smělo kouřit,“ uvádí mluvčí pivovaru Pavel Barvík.

Proti zmírnění zákazu je naopak současný ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (ANO), který se kromě pozitivního vlivu zákona na zdraví odvolává také na průzkum agentury STEM. Podle něj osmašedesáti procentům populace zákaz kouření v restauracích nevadí.

Ze zkušeností oslovených provozovatelů restaurací a hospod také vyplývá, že zákaz kouření negativně ovlivnil jen některé podniky. „Nezaznamenali jsme prakticky žádný úbytek hostů,“ říká Pavel Protiva z Plzeňského restaurantu Kopyto. Stejně je na tom třeba Radegastovna Peron. Obě provozovny však mají k dispozici letní zahrádku, což je oproti hospodám bez zahrádek zvýhodňuje.

Žádný zápach z cigaret
Zákazníci, kteří zůstali restauracím a hospodám věrní, si zákaz kouření spíše pochvalují. „Velká část návštěvníků restaurací je spokojena a jednou z nejčastějších odpovědí je spokojenost s tím, že oblečení nezapáchá kouřem,“ shrnuje poznatky restauratérů Michal Popov z portálu MenuPraha.cz.

Další změny by některým provozovatelům přidělaly další starosti. „Investovali jsme kvůli zákazu kouření spoustu peněz do změn interiéru a dalších kroků. Po roce zákon znova měnit by znamenalo další úpravy,“ myslí si Smejkal.

Loňský start protikuřáckého zákona ale nepřinesl jen snižování spotřeby piva v restauracích. Na konci května do ulic vyrazily takzvané antikonfliktní týmy Prahy 1, které měly usměrňovat hlučné kuřáky před bary a upozorňovat na zákaz pití alkoholu na veřejnosti.

Zda budou kritizované hlídky chodit centrem Prahy i v letošní letní sezoně, ještě není jisté. Podle starosty Prahy 1 Oldřicha Lomeckého (TOP 09) se zatím o jejich znovuzavedení nerozhodlo.

Radnice centrální městské části ale zákon pocítila na stížnostech od občanů. „Počet stížností se zvýšil oproti době před platností zákona zejména na hluk a nepořádek tam, kde jsou restaurace pod okny bytů,“ uvádí mluvčí Prahy 1 Veronika Blažková.

Nejvíce stížností přibylo v problémových ulicích Starého Města, jako je Dlouhá nebo Vězeňská. Náklady na úklid nedopalků před bary a hospodami ale zůstaly stejné jako v předchozích letech.



Areál Budvaru je nyní velkým staveništěm

Publikováno:včeraZdroj:Haló novinyBudvar

Národní podnik Budějovický Budvar loni prodal 1,547 milionu hektolitrů piva, meziročně klesl výstav o čtyři procenta, a to navzdory rekordnímu exportu. Pivovar vyvezl do 76 zemí více než 990 000 hektolitrů piva, meziročně o 1,5 procenta více.

Pivovar se loni zaměřil více na prodej ležáku, zvýšil ho o dvě procenta, a vystavil tak nejvíce světlého ležáku v historii. Mluvčí Budvaru Petr Samec uvedl, že celkový pokles výstavu způsobily omezené kapacity výrobního podniku, přetížené linky a nedostatek zaměstnanců. Budvar podle mluvčího během loňského roku nedokázal uspokojovat objednávky v plné výši. Pokles prodeje v tuzemsku se týkal výčepních piv.

»S ohledem na nedostatek výrobních kapacit jsme loni snížení prodeje v tuzemsku plánovali a očekávali. Zároveň jsme se i v tuzemsku zaměřili na prodej piv s vyšší přidanou hodnotou, tedy ležáků. Na rozšíření výroby usilovně pracujeme - již dva roky je areál pivovaru velkým staveništěm,« uvedl ředitel Budvaru Petr Dvořák.

Rekordním vývozem pivovar podle Samce potvrdil pozici druhého největšího vývozce českého piva s podílem 21,5 % na celkovém českém exportu. »Klíčovým druhem vyváženého piva byl světlý ležák Budweiser Budvar, jehož export vzrostl objemově o 2,6 %,« řekl Samec.

Podíl ležáku na celkové výrobě pivovaru se zvýšil na téměř 70 % produkce, jeho prodej vzrostl jak v ČR, tak v zahraničí. Ležák patří do kategorie dražších piv, na které se chce pivovar dlouhodobě zaměřit.

Pro Budvar, kde pracuje 670 lidí, jsou nyní prioritou investice do rozvoje výroby a logistiky. Od letošního dubna je ve zkušebním provozu nové logistické centrum za 750 milionů korun, staví se nový ležácký sklep.

V březnu zprovoznil Budvar modernizovanou linku na stáčení piva do plechovek, investoval do ní 40 mil. Kč. Kapacita stoupla o 55 % ze 16 000 na 25 000 plechovek za hodinu. Letos začne i stavba nové stáčírny lahví a výrobních kapacit pro hlavní kvašení. Posledním rozšířením bude nová varna. Jde o součást rozvojového plánu, který začal v roce 2016, do roku 2020 investuje Budvar dvě miliardy. Poté stoupne roční výstav o čtvrtinu na dva miliony hektolitrů. Pak chce Budvar modernizovat starší provozy, investovat do automatizace, zvažuje i novou linku na plechovky.

Tržby a zisk za loňský rok zatím pivovar nezveřejnil. Dvořák před měsícem řekl: »Kvůli investicím nám dramaticky najedou odpisy, opticky nebudou možná naše zisky vypadat tak, jak vypadaly historicky, ale cash flow bude v pořádku.« V roce 2016 měl Budvar rekordní tržby 2,54 miliardy Kč a hrubý zisk 337,3 mil. Kč.

Pivní festival v Řevnicích: Přijďte ochutnat 64 piv z 23 pivovarů a domů po svých neodejdete

Publikováno:včeraZdroj:ČtiDoma.czAutor:Jakub Kučera

"Jsme líný jezdit po pivovarech, tak si je zveme domů," říká s úsměvem jeden z pořadatelů Pivního festivalu v Řevnicích Jan Flemr. Unikátní přehlídka většinou malých pivovarů se letos odehraje již potřetí. Jako každoročně lze očekávat příjemnou atmosféru v krásném prostředí u řeky Berounky.

Pivní festival v Řevnicích už tradičně zve na přehlídku toho nejkvalitnějšího zlatého moku z pivovarů zejména ve středočeském kraji. Tentokrát na festival zavítá pivo i z Vratislavic a Písku! Můžete se začít těšit, pivo totiž znovu poteče proudem!

Třetí ročník Pivního festivalu už doslova klepe na dveře. A kdo jiný by nám měl o tomto českém národním moku něco říci, než právě Jan Flemr?

Na co se můžeme při třetím ročníku festivalu těšit?
Jako tradičně představíme hned několik většinou malých pivovarů. Jednou z výjimek je pivo Konrád z Vratislavic. Jinak letos představíme celkově 64 piv z 23 pivovarů. To samo o sobě dokazuje, že je na co se těšit. Navíc každý z návštěvníků dostane u vchodu "Welcome drink" od tří různých domovarníků. To už je taková pěkná tradice a navíc ta piva chutnají skvěle.

Podle čeho pivovary vybíráte?
V prvním ročníku se festival vyvíjel jako přehlídka regionálního piva, výhradně středočeských pivovarů a Prahy. Jedinou výjimkou bylo pivo z Jeseníka. Dnes jsme otevřeni všemu. Máme radost, že se pivovary hlásí samy. Dokazuje to, že svoji práci děláme dobře.

Jaká je filozofie festivalu?
Jde nám o to nabídnout kvalitu, a ne kvantitu. Jsme nízkorozpočtový festival, tak nechceme úplné mraky piv z celé republiky. Vsadili jsme prostě na pohodovou, uvolněnou atmosféru. Někdy je to docela punk, ale děláme to, jak jsme zvyklí.

Na jaké pivo se obzvlášť těšíte?
Těch je hodně, ale kdybych měl zmínit jedno, tak je to pivo Strašák z Nového Strašecí.

Proč jste si pro místo konání vybrali právě Řevnice?
To je jednoduché. My tady bydlíme, takže je to domácí půda. Navíc jsme moc líný jezdit po všech pivovarech, tak si je zveme domů.

Zprávy z veřejně přístupných zdrojů nebo od zástupců pivovarů.27.05.2018 16:006.268/6.268